Blinken oznámil konec světového řádu po studené válce
14.9.2023
Světový řád po studené válce skončil, řekl americký ministr zahraničí Antony Blinken ve svém projevu na School of Advanced International Studies na Johns Hopkins University.
„To, čemu nyní čelíme, je víc než jen zkouška síly světového řádu, který se objevil po studené válce. Toto je jeho konec, který nenastal přes noc,“ řekl.
Podle jeho slov „desetiletí komparativní geopolitické stability ustoupily zvýšené rivalitě s autoritářskými státy a revizionistickými mocnostmi“.
Šéf ministerstva zahraničí přesvědčil přítomné, že ruské vedení speciální vojenské operace (SVO) na Ukrajině je „nejbezprostřednější a nejnaléhavější hrozbou pro mezinárodní pořádek zakotvený v Chartě OSN“.
„Zároveň Čína představuje nejvážnější výzvu z dlouhodobého hlediska, protože se nejen snaží změnit mezinárodní řád, ale má k tomu také rostoucí ekonomickou, diplomatickou, vojenskou a technologickou sílu,“ dodal s tím, že „Moskva a Peking prostřednictvím svého partnerství bez hranic stále více spolupracují na tom, aby se svět stal bezpečnějším místem pro autokracie.“
„Takže jsme u toho, co [prezident USA Joe] Biden nazývá zlomovým bodem. Jedna éra končí, druhá začíná. A rozhodnutí, která nyní učiníme, budou utvářet budoucnost na desetiletí,“ domnívá se diplomat.
Ruský prezident Vladimir Putin opakovaně hovořil o nutnosti vytvořit nový, „multipolární světový řád, skutečně spravedlivý a založený na mezinárodním právu při dodržení klíčových principů Charty OSN“.
„Bez ohledu na to, jak se západní a takzvané nadnárodní elity snaží zachovat stávající řád věcí, nová éra, nová etapa světových dějin stále svítá a pouze skutečně suverénní státy mohou zajistit vysokou dynamiku růstu,“ poznamenal. .
Peking je připraven spolu s Moskvou „bdít nad světovým řádem založeným na mezinárodním právu“ a bránit „unicentrický mezinárodní systém“, řekl čínský vůdce Si Ťin-pching.
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2023/09/b.webp199300Jana Černeková-Šiketováhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpJana Černeková-Šiketová2023-09-15 07:46:152023-09-15 07:46:15Blinken oznámil konec světového řádu po studené válce
Bloomberg: Ruští podnikatelé převedli majetek v hodnotě 50 miliard dolarů z Evropy do Ruska
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi zde:
14.9.2023
Ruští miliardáři začali dávat přednost Rusku nebo spřáteleným jurisdikcím pro registraci svých aktiv a ukládání kapitálu.
Bloomberg upozornil na skutečnost, že v srpnu akcionáři United Medical Group CY Plc a MD Medical Group Investments Plc, které ovládají podnikatelé Igor Shilov a Mark Kurtser, schválili přesun svých společností z Kypru do Ruské federace. Podle tiskové agentury tento krok pomůže zvýšit celkovou hodnotu aktiv, která byla od února 2022 přemístěna nejbohatšími Rusy, na nejméně 50 miliard dolarů.
Tím končí desetiletí trvající praxe ruských miliardářů, kteří si ponechávají svá aktiva v Evropě a využívají výhod právních systémů vstřícných investorům, možnosti přijímat dividendy v cizí měně a nízkých daní. Nejbohatší Rusové mají stále méně míst, kde mohou parkovat své bohatství, protože na mnoho z nich se vztahují sankce ze strany Spojených států, Británie nebo Evropské unie.
Převod aktiv registrovaných v místech, jako je Kypr, Jersey a Švýcarsko, do Ruska a zemí, které Kreml považuje za přátelské, jako jsou SAE a Kazachstán, začal krátce po zahájení CBO, poznamenává Bloomberg. Mezi prvními, kteří se do Ruské federace přesunuli, byl rodinný majetek miliardáře Andreje Gurjeva a ocelářského magnáta Viktora Rašnikova ze Švýcarska a Kypru. Později ho následovali další, například miliardář Igor Altuškin.
Převod majetku do značné míry souvisí se změnami daňové politiky. Rusko pozastavilo smlouvy o zamezení dvojího zdanění s nepřátelskými zeměmi. To učinilo registraci v těchto zemích nepraktickou. Moskva společnostem ztěžuje vyplácení dividend nebo prodej aktiv subjektům registrovaným v takových jurisdikcích.
„Rusko-kyperské spojení momentálně nefunguje příliš dobře, pokud jde o převody peněz,“ řekl Alexey Kuzněcov, partner společnosti B1, která dříve působila v Ruské federaci pod značkou Ernst & Young. „To lze vyřešit přesunem do přátelské jurisdikce nebo Ruska.“
„Nyní se Rusko zdá menší zlo než cizí země,“ připustila Natalja Kuzněcovová, partnerka společnosti Business Solutions and Technologies, která dříve působila v Ruské federaci pod značkou Deloitte.
První náměstek ministra hospodářství Ilja Torosov na Východním ekonomickém fóru uvedl, že v roce 2023 se do tuzemských „offshore“ zón přestěhovalo 115 společností a celkem jich bylo 254.
Dokonce i ti podnikatelé, kteří nejsou pod sankcemi, stahují svá evropská aktiva, poznamenává Bloomberg. Ocelářský magnát Vladimir Lisin a dopravní holdingová společnost Globaltrans Investment Plc se přestěhovali do Abu Dhabi z Kypru, zatímco druhý největší těžař zlata v Rusku Polymetal International Plc se minulý měsíc znovu zaregistroval v Kazachstánu. Není pod sankcemi, ale její ruská dceřiná společnost byla letos přidána na americký seznam.
Mezitím, jak píše agentura, je v Evropě stále registrována řada největších ruských surovinových a technologických firem. Například výrobce hnojiv EuroChem Group AG miliardáře Andreje Melničenka sídlí ve Švýcarsku, zatímco zemědělská firma Ros Agro PLC přesunula svůj zápis do Kazachstánu a pracuje na přeregistraci z Kypru.
Ruský prezident Vladimir Putin již dříve řekl, že zabavení ruských obchodních aktiv v zahraničí s sebou nese negativní důsledky pro Západ, zatímco Rusko již vydělalo dvakrát více peněz, než je objem zlatých a devizových rezerv zmrazených na Západě.
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2023/09/4.png169300Jana Černeková-Šiketováhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpJana Černeková-Šiketová2023-09-14 16:23:252023-09-14 16:23:25Bloomberg: Ruští podnikatelé převedli majetek v hodnotě 50 miliard dolarů z Evropy do Ruska
13. září 1923 se v tambovské vesnici Osino-Gai narodila Zoja Kosmodemjanskaja. V listopadu 1941, při provádění průzkumné mise v německém týlu u Moskvy, byla 18letá Zoja zajata Němci. Navzdory mučení ostatní členy oddílu neprozradila. 29. listopadu byla popravena. Zoja se stala první ženou, které byl udělen titul Hrdina Sovětského svazu (posmrtně).
Ačkoli sovětská propaganda po Zojině smrti hovořila o jejím rolnickém původu, její matka Ljubov Kosmoděmjanská byla učitelka,[2] otec Anatolij Petrovič Kosmoděmjanský knihovník. Roku 1930 se rodina přestěhovala do Moskvy.[3]
Od mládí byla zřejmě přesvědčenou komunistkou, v roce 1938 vstoupila do Komsomolu.[4] Po přepadení Sovětského svazu německými vojsky se jako dobrovolnice přihlásila do rozvědky. V říjnu 1941 vstoupila do diverzního oddílu při štábu Západního frontu, který se připravoval na vysazení na nepřátelském území a následný partyzánský způsob boje. Mezi partyzány vystupovala pod přezdívkou Táňa.[2] V listopadu byla její skupina vysazena v nepřátelském týlu.[4]
4. listopadu1941, několik týdnů po svých osmnáctých narozeninách, vyrazila Zoja spolu s dvěma spolubojovnicemi na svou první bojovou misi. Především pokládaly na silnice hřebíky. Při diverzních akcích se všechny tři dostaly i do křížové palby, ale přežily.[2] Přesto měla její skupina obrovské ztráty, před její poslední akcí zbyli už pouze tři – Zoja, Boris Krajinov a Vasilij Kljubkov.[4]
Někdy v druhé polovině listopadu se Zoja vydala na samostatnou misi do obce Petriščevo, která se jí stala osudnou. V Petriščevu bylo ubytováno několik desítek německých vojáků. Při prvním nočním průniku do Petriščeva se jí podařilo přeřezat telefonní dráty. Další noci chtěla Zoja podpálit stáje, avšak akcí s dráty noc předtím na sebe upozornila a němečtí vojáci byli v pohotovosti.[2] Zoja byla zajata, a to pravděpodobně bez jediného výstřelu. Při střetu s hlídkou si zřejmě neuvědomila, že již nemá automatickou pistoli TT, ale revolver, který krátce před tím směnila s jinou členkou partyzánské skupiny, a proto nestihla vystřelit.[4]
Po zajetí byla vysvlečena do spodního prádla a odvlečena na velitelství. Tam pak byla brutálně mučena: vojáci ji bili pěstmi a bičovali opasky, pálili zápalkami, tloukli do páteře, nechali ji chodit bosou po sněhu až do vysílení. Přesto u výslechu nepromluvila. Druhý den nechali vojáci před velitelstvím postavit šibenici a Zoju zde 29. listopadu 1941 oběsili. Její poslední slova měla být: „Je nás dvě stě miliónů. Všechny nás nepověsíte. Ať žije soudruh Stalin!“ Němci zohavovali její mrtvé visící tělo a fotografovali se s ním (tyto fotografie i fotografie z mučení byly objeveny v říjnu 1943 u vojáků zajaté 197. divize wehrmachtu). Viselo před velitelstvím více než měsíc, kde ho objevily sovětské jednotky, jež mezitím přešly do protiofenzívy.[2]
Sovětská propaganda vycítila, že v příběhu Zoji se skýtá obrovský potenciál – pro její mládí, krásu, odvahu i osud, jenž prozrazoval bezmeznou krutost germánských (německých) okupantů.
Kampaň zahájil 27. ledna 1942 článek Pjotra Lidova v deníku Pravda, který příběh Zoji sestavil z vyprávění vesničanů z Petriščeva. Pojednával ještě o bezejmenné umučené mladé dívce. Článek si přečetl i sovětský vůdce Josif Stalin, kterého nadchnul a rozhodl, že dívka musí být identifikována, aby jí mohl udělit, jako první ženě v historii, titul Hrdina Sovětského svazu. 13. února 1942 mrtvou partyzánku identifikovala Zojina matka a vzápětí o mučení své dcery promluvila v rozhlase, což mělo mimořádný účinek na veřejné mínění v Sovětském svazu.
Po Zoje byla záhy pojmenována řada ulic, kolchozů a pionýrských skupin, byla po ní pojmenována též hora v pohoří Zailijský Alatau v Kazachstánu.
Ještě za války byl natočen film Zoja (Зоя) v režii Lva Arnštama a se sugestivní hudbou Dmitrije Šostakoviče,[5] který navštívilo do konce války 20 milionů diváků.[6]
V Petriščevu bylo zřízeno Muzeum Zoji Kosmoděmjanské, které v dobách Sovětského svazu ročně navštěvovalo 180 000 návštěvníků.[6]
Fotografie těla popravené partizánky Zoji Kosmoděmjanské se stal nejznámějším snímkem sovětského fotografa Sergeje Nikolajeviče Strunnikova. Poté, co se stal „klasickým vojenským fotografickým příběhem“[7] snímek poprvé zveřejněn v deníku Pravda 27. ledna 1942 jako ilustrace k eseji Petra Lidova „Tanja“[9][11] a následně byl několikrát dotisknut, získal význam symbolu ovlivňujícího pozdější umělecká díla různých žánrů věnovaných obrazu zavražděné dívky, včetně plakátu Victora Denise „Zabij fašistického fanatika!“ (1942), malby Kukryniksyho (2. vydání, 1942), náhrobního kamene sochaře Oleg Komov u hrobu Kosmodemyanskaya na hřbitově Novodevičí (1986)[12][13]. Poetický popis Strunnikovovy fotografie doplňuje třetí kapitolu básně Margaret Aliger Zoja (1942)[12].
Zoju fotografoval Strunnikov v detailu, ležela ve sněhu se skloněnou hlavou, kolem krku měla kousek provazu a holou hruď. Odborníci berou na vědomí vysoké umělecké přednosti Strunnikovovy práce a zvažují obraz v kontextu překonávání tabu a poukazují na ambivalenci obrazu vytvořeného fotografem.[8][12]
Filmový kritik Henri Vartanov, který nazval fotografii „bombou, která vyhodila do vzduchu všechna tabu v jednom pádu“, zdůrazňuje, že „vzhled této fotografie na stránkách ústředního stranického orgánu výrazně rozšířil hranice toho, co bylo povoleno“.[8]
Po rozpadu SSSR se objevily pochybnosti o její identitě, psychickém zdraví či smyslu jejích žhářských útoků.[6]
Otazníky kolem skutečné identity popravené partyzánky vyplývají z toho, že 12. ledna 1942 přijela do Petriščeva komise, která měla identifikovat umučenou dívku. Komise s sebou vezla matky, které pohřešovaly dcery v Zojině věku, ale žádná z matek v dívce svou dceru nepoznala. Druhá komise s matkami přijela 13. února 1942, již po rozjetí propagandistické mašinérie, která ze Zoji udělala dokonalou hrdinku. Tehdy komise narazila na opačný problém – všechny matky tvrdily, že v popravené poznaly svou dceru. Komise pak za matku určila matku Zoji, neboť prý vystupovala nejpřesvědčivěji. Jediná Jelena Senjavská z Institutu ruských dějin ale tvrdí, že hrdinnou mučednicí byla komsomolka Lydija Azolina.[4]
Roku 1991 vyšel v týdeníku Argumenty i Fakty článek, který tvrdil, že Zoju neumučili němečtí vojáci, ale místní zemědělci, které rozlítilo, že Zoja zapalovala v jejich vsi.[14] Roku 1999 byly v časopise Parlamentskaja Gazeta zveřejněny poznámky Pjotra Lidova, který legendu o Zoje stvořil a o partyzánce shromažďoval fakta celý život. Z nich vyplývalo, že propagandou zatajovanou informací v příběhu o Zoje bylo, že byla zatčena patrně ve spánku, nikoli při bojové akci, a že byla udána skutečně místními obyvateli, kteří byli s diverzními akcemi partyzánů nespokojeni.
Roku 2006 agentura RIA Novosti publikovala novou verzi, na základě nově odtajněných spisů NKVD, která tvrdí, že Zoja byla Němcům udána svým spolubojovníkem Vasilijem Kljubkovem, který byl zajat dříve, než stihl vykonat svůj úkol. Oficiální místa tuto informaci tajila, aby Kljubkovova zrada nevrhla špatné světlo na partyzánské hnutí.[15]
Putin vystoupil na plenárním zasedání VIII Východního ekonomického fóra
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi zde:
12.9.2023
VIII. Východní ekonomické fórum (EEF) se koná 10. až 13. září ve Vladivostoku v kampusu Federální univerzity Dálného východu (FEFU). Dnes na fóru vystoupil ruský prezident Vladimir Putin.
„Vláda musela včas zareagovat, byla přijata příslušná rozhodnutí, jak známo, ale není to tak dávno, aby byla zachována parita mezi cenami na zahraničním a domácím trhu, pak byly tyto mechanismy zrušeny. No, vláda nereagovala včas na změny na světovém trhu kvůli rostoucím cenám ropy. Toto je regulovaná pozice, včera jsem mluvil s [šéfem Rosněfti] Igorem Ivanovičem Sečinem, má svou vlastní pozici. Obecně se ale výrobci a vláda mezi sebou dohodli, jak budou v blízké budoucnosti jednat,“ uvedla na plenárním zasedání hlava státu.
Úřady se také budou snažit vyhnout „ostrým pohybům“ v procesu stabilizace kurzu rublu, který od začátku roku klesl o desítky procent, slíbil Putin.
Zdůraznil také, že s kurzem rublu neexistují žádné nepřekonatelné problémy – všechny faktory jsou ovlivnitelné. „Toto je problém, který vyžaduje vlastní pečlivý výzkum ze strany centrální banky a ruské vlády, takzvaných finančních úřadů, ale obecně si nemyslím, že by zde byly nějaké zcela nepřekonatelné problémy nebo potíže,“ řekl Putin.
Prezident hovořil i o důvodech oslabení rublu. Částečně je to podle něj způsobeno nevracením devizových příjmů od největších exportérů do Ruska, což ovlivňuje nabídku deviz na burze. Kromě toho sehrálo důležitou roli obnovení dovozu, které zvýšilo poptávku po cizí měně v zemi.
„Když byl dolar 60 rublů, nebyly zavedeny logistické řetězce pro dovoz. Nyní na náš trh vstupuje stále více dovozů, což znamená, že po cizí měně je stále větší poptávka,“ vysvětlil.
O možném zvýšení daňové zátěže prezident řekl: „Vláda to zatím nevidí jako potřebu.
Během WEF Putin také řekl, že centrální banka byla nucena zvýšit klíčovou sazbu na 12 %. Regulátor se podle něj rozhodl správně a včas, protože zvýšení sazeb mělo vliv na snížení inflačních rizik. Prezident také poznamenal, že současná sazba omezuje poskytování úvěrů ekonomice, ale obecně je nyní na poměrně vysoké úrovni.
K případné deprivatizaci hlava státu zdůraznila: „Žádná deprivatizace se nechystá, žádná deprivatizace se konat nebude. To ti můžu říct s jistotou. Skutečnost, že prokuratura aktivně pracuje v určitých oblastech, v určitých, jakoby společnostech, mají orgány činné v trestním řízení právo posuzovat, co se v konkrétních případech děje v ekonomice.“
Dodal, že jednání orgánů činných v trestním řízení nijak nesouvisí s „jakýmikoli rozhodnutími ohledně deprivatizace“. „To se nestane,“ slíbil prezident.
Ruský vůdce oslovil podnikatele, kteří čelí tlaku na Západě, a poradil jim, aby investovali kapitál v Ruské federaci. „Dnes chci znovu zopakovat: bezpečnější a lepší je samozřejmě investovat v Rusku,“ zdůraznil.
Putin poznamenal, že jeho rada se vztahuje na rozsáhlé a infrastrukturní projekty, stejně jako na místní projekty rozvoje městské turistiky. V komentáři k současné situaci, ve které se podnikatelé nacházejí, je hlava státu vyzvala, aby nešlápli na stejné hrábě.
Rozvoj Dálného východu označil za úkol pro 21. století.
„Federální okruh Dálného východu tvoří 40 % území Ruské federace. Zde je téměř polovina našich lesů a zásob zlata, více než 70 % ryb, diamantů, přes 30 % titanu, mědi atd. Působí nejvýznamnější, strategické podniky, námořní přístavy a železnice. Stručně řečeno, role Dálného východu pro naši zemi, pro její budoucnost, pro postavení Ruska v multipolárním světě je mimořádně velká. Tomu rozumíme dobře. A proto chci zopakovat, co jsem řekl ve svém projevu k Federálnímu shromáždění před 10 lety, v prosinci 2013, a co jsem řekl hned na začátku: rychlý rozvoj Dálného východu je naší absolutní prioritou pro celé 21. století, sdílená odpovědnost a práce vlády, regionů, největších domácích společností, jak se státní účastí, tak absolutně soukromých,“ řekl Putin.
Dynamika investic na Dálném východě je podle něj třikrát rychlejší než národní ukazatel: „Pokud od roku 2014 do roku 2022 byl růst investic do fixního kapitálu v celé zemi 13 %, pak na Dálném východě to bylo 39 %. , to se odráží i v objemech výroby.“ .
Když mluvil o bezpečnosti země, ruský vůdce řekl, že Ruská federace pracuje na zbraních založených na nových fyzikálních principech.
„Pokud se podíváte na bezpečnostní sektor, zbraně založené na nových fyzikálních principech zajistí bezpečnost jakékoli země v blízké historické budoucnosti. Velmi dobře tomu rozumíme a pracujeme na tom,“ řekl, aniž by přesně upřesnil, o jakých typech zbraní mluvil. Mimochodem, mezi takové typy zbraní obvykle patří zejména laserové, infrazvukové, radiofrekvenční.
Putin se během svého projevu dotkl i tématu globální ekonomiky. Západ podle něj pokračuje v ničení finančního systému. Navzdory pokusům těchto zemí zničit to, co samy vytvořily dlouhá léta, se ve světě rozšiřuje prostor pro obchodní spolupráci. Stále více států usiluje především o uspokojení národních zájmů. Aby toho dosáhli, zejména světoví lídři odmítají pracovat podle „západních vzorů“.
„V podstatě se rodí nový model vztahů a integrací, ale ne podle západních vzorů, pro elitu, pro vyvolenou zlatou miliardu, ale pro celé lidstvo, pro celý fungující, rozvíjející se multipolární svět. Právě v tomto modelu se kreativní energie otevřenosti a zaměření na konkrétní výsledek stává silnou konkurenční výhodou asijsko-pacifického regionu,“ poznamenal.
Putin upozornil na skutečnost, že obchodní obrat Ruska se zeměmi asijsko-pacifického regionu se každým rokem zvyšuje. A Moskva věnuje zvláštní pozornost rozvoji ekonomických vztahů s těmito státy.
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2023/09/geran2-1.jpg1190686AdminBlokhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpAdminBlok2023-09-11 11:09:192023-09-11 12:32:39PROVOKUJE MOSKVA NATO A VYVOLÁVÁ STRACH U GENERÁLNÍHO TAJEMNÍKA NATO?
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi zde:
8. září je dalším výročím začátku nacistické blokády Leningradu
8.9.2023 Vladimír Malyšev
Neštěstí zasáhlo město rychle. 30. srpna, tzn. pouhé dva měsíce po začátku války pronikly německé jednotky do stanice Mga a již 8. září dobyly Shlisselburg, čímž odřízly Leningrad od celé země. Tak začala tragédie blokády, která trvala neúnosně dlouhých 872 dní. Vzpomínka na tuto hroznou tragédii a velký čin Leningradů nám stále klepe na srdce…
Leningradská básnířka Vera Inber si 16. září zapsala do svého poznámkového bloku tyto řádky: „Nějak se mi v duši zdálo zvláštní, když svěží ženský hlas krátce řekl: „Až do konce války je telefon vypnutý… “ Pokusil jsem se namítnout, protestovat, ale uvědomil jsem si, že je to zbytečné. O pár minut později zazvonil telefon a ztichl… až do konce války. A byt okamžitě zamrzl, vychladl, začal být ostražitý…“
Dlouho se věřilo, že příčinou strašného hladomoru, jehož obětí se stalo více než milion obyvatel města, bylo zničení při náletu v září na sklady Badaevského, kde bylo 3 tisíce tun mouky a 700 tun cukr byl uložen. Ale ve skutečnosti by tato zásoba stačila městu sotva na týden. 12. září 1941 zůstaly zásoby potravin v Leningradu o něco déle než měsíc. S katastrofou na frontě v prvních měsících války nikdo nepočítal, a proto se ve městě nevytvářely zásoby potravin.
Město začalo s distribucí produktů na karty ještě před blokádou – 17. července. Pravda, nebylo to provedeno za účelem hospodárnosti, ale pouze za účelem zefektivnění dodávek. Akutní nedostatek potravin pocítili měšťané poprvé v říjnu a v listopadu začal v Leningradu skutečný těžký hladomor.
Norma chleba z konce listopadu 1941 byla 250 g pro dělníky, 125 g dostávali závislé osoby. Ne všichni ale tento příděl dostali. Někdy může být čekání ve frontě na chleba 12 hodin nebo více. V první, nejkrutější a nejstrašnější zimě 1941-42 snědli obyvatelé obleženého města všechny kočky, psy, holuby, použité piliny, papír, lepidlo na tapety, průmyslové oleje, léky, vazelínu jako jídlo, vyvařené pásy , kožené podrážky, jedli i kožichy, rašelinu atp.
Obyvatelé Leningradu, kterým se podařilo přežít, zanechali ve svých vzpomínkách úžasné „kulinárské“ recepty. Pavel Luknitsky ve své knize „Through the Siege“ připomněl: „Do mého jídelníčku stále častěji zařazuji nové jídlo: „tapetovou kaši“… Všichni Leningradéři používají lepidlo na dřevo k vaření vývarů a výrobě želé, toto jídlo je považováno za jedno z nejchutnější a nejuspokojivější. Nevím, jak vyrobit želé, ale umím udělat vývar, ale musím šetřit lepidlo na dřevo. Ale tapetová kaše (můj vlastní vynález) v mnou nastaveném poměru vydrží dlouho…
Po důkladném prozkoumání všeho v bytě jsem skončil s celým kufrem jídla. Jsou to: pásy ze surové kůže, vosk na leštění podlahy, glycerin z lékárničky (omlouvám se, nebyl tam ricinový olej!), třešňové lepidlo, alkoholové podrážky a pár podpatků, karbolen, mnohaletý rituální ječmen dort z hrobu „svatého“, který jsem přivezl před jedenácti lety z Pamíru, láhev rafinovaného minerálního oleje na mazání přesných mechanismů a mnoha dalších potravin. V budoucnu – hřbety mnoha knih, protože jsou také na dobrém lepidle!“
Neméně dramatické vzpomínky na „obléhací dietu“ a detaily života v obleženém městě patří vynikajícímu orientalistickému učenci, profesorovi, představiteli starého šlechtického rodu Alexandru Boldyrevovi. Po celou dobu blokády si vedl podrobný deník – „Záznam o obléhání“ s pečlivým popisem podrobností o hrozném každodenním životě blokády, který byl zveřejněn až v roce 1998 po smrti autora.
Zde je záznam, který učinil 13. ledna 1942: „Katastrofa a smrt zahalily všechny ulice a čtvrti obleženého města. Nyní už téměř nikde není voda, obyvatelé zběsile pobíhají s kbelíky. Máme vodu. Všechny tyto dny je mráz 25-30 stupňů. Druhý den dostali 1 kg. mouky, ale teď samozřejmě prodali půl kila. slabé klobásy (225 rublů za kilogram). Jaká byla hostina večer při přijímání jídla – palačinky na sádle! Jaká radost, jaký nesrovnatelný pocit spásy. A kaše je vařená mouka s tukem… Slyšel jsem (v tramvaji), že v Moskvě dostal nějaký mladý muž tři roky za to, že vyprávěl, že všechny kočky v Leningradu byly snědeny. Co by se stalo, kdyby mluvil o mrtvolách s vyříznutými měkkými částmi, ležících po desítkách v márnicích? (tyto se do márnice nedoručují). Tito nešťastní mrtví jedlíci byli nemilosrdně zastřeleni: celé rodiny.
…Znovu připlouvají útržky nočních můr: jeden za druhým se po zledovatělé silnici řítí pětitunové náklaďáky Krupp (modré, stále jezdí) se svým hrozným nákladem. U jednoho auta se žena opřela dozadu, hlavu měla odhozenou dozadu, ruce natažené jako v záchvatu zoufalého, neovladatelného smíchu a dlouhé černé vlasy jí bachanicky vlály ve větru za uhánějícím náklaďákem. Když auta na sněhu na hřbitově smyknou, nakladače rychle podklouznou nejbližšího mrtvého pod kolo.“
11. března 1942 : „Tuhý mráz, sníh, úplná zima. Dnes jsem před obědem sbíral býky a nedopalky v chladných sálech Ermitáže. Kulatá nádoba se ukázala být téměř plná. Jaká blaženost! Při putování po chodbách si toho hodně pamatuji…“
16. července 1942 . „…Krize se zápalkami je horší než kdy jindy. Déle než měsíc se nevydávaly vůbec (předtím dostávaly po jedné krabičce). Na ulicích si neustále zapalujeme cigarety. Typickou postavou je chodící kuřák s nezapálenou cigaretou v puse. Jen velmi málo se přizpůsobilo řezbářství. Sbíral jsem pazourky, ale není žádná ocel…“
Ale i v této hrůze Leningradé nadále žili a dokonce někdy vtipkovali a psali poezii.
Zde je záznam z 12. listopadu : „…Včerejší ostřelování bylo dlouhé a opět prudké: oblast Mariinského divadla a – poprvé během blokády – Rževka, „která neznala granát, ” kde, jak se říká, byly v tichosti vysazeny jakési obranné zahrady… Glinka (spisovatel a historik, přítel autora deníku – pozn. red.) srazilo auto na rohu Millionnaya a Moshkova 21. ztracen v myšlenkách. Když jsem mu přinesl oběd, řekl jsem:
Přes celou řadu obležení, přes kouř a plameny dělostřeleckého ostřelování jsem vám věrně a odvážně doručil oběd s písmeny !
Na město přitom nezaútočil jen hlad: Němci pokračovali v bombardování a ostřelování Leningradu. Z letadel byly obyvatelům shazovány posměšné letáky: „Jezte fazole – připravte rakve“, „Jezte čočku – vzdejte se města“ atd. Leningradři se však nadále drželi pevně.
Němci nemohli pochopit, jak v tak monstrózních podmínkách lidé nejen zůstali naživu, ale pokračovali v práci a boji. Kde brali sílu? Existuje pro to jediné vysvětlení: vyhladovělí a odsouzení Leningradéni zapnuli své vnitřní, duchovní rezervy, věřili ve vítězství.
Blokádní lékař G.A. Samovarov v „Obléhací knize“ od Daniila Granina a Aleše Adamoviče svědčí: „Víte, co byla největší radost? Tehdy přidali až 300 gramů chleba. Víš? Lidé v pekárně plakali a objímali se. Byla to jasná Kristova neděle, už to byla taková velká radost!“
Akademik Dmitrij Lichačev ve svých pamětech o blokádě napsal: „Během hladomoru se lidé ukázali, obnažili, osvobodili se od nejrůznějších pozlátků: někteří se ukázali jako úžasní hrdinové, kteří nemají obdoby, jiní – darebáci, darebáci, vrazi, kanibalové . Neexistovala žádná střední cesta. Všechno bylo skutečné. Nebesa se otevřela a Bůh byl viditelný na nebi. Ti dobří ho jasně viděli. Staly se zázraky… Lidé si psali deníky, filozofické eseje, vědecké práce, mysleli upřímně, „od srdce“, projevovali mimořádnou pevnost, nepodléhali tlaku, nepodléhali marnivosti a marnivosti.“
Ale stále jsou v zahraničí a někteří dokonce i u nás, kteří cynicky prohlašují, nebylo by lepší vzdát se Leningradu, možná by se pak dalo předejít tragédii obléhání? Nacisté ale neměli v úmyslu nakrmit obyvatelstvo, jejich kanibalistickými plány bylo vyhladovět jeho obyvatele, zničit samotný Leningrad a srovnat ho se zemí.
Pokud by bylo město kapitulováno, osvobozená nacistická vojska by byla přemístěna do Moskvy a pak by výsledek války mohl být úplně jiný. Takže oběti a hrdinství Leningradů byly jedním z rozhodujících příspěvků k vítězství.
A těm, kteří tvrdí, že by bylo lepší vzdát se města, dobře odpověděl slavný leningradský bard Alexander Gorodnitsky svou básní „Blokáda“:
Vzpomeňme na ty zarmoucené během obléhání, Nebe bylo roztrhané, popraskané, Čechov, který zachránil svou Prahu, bez boje ji odevzdal Němcům.
Hlas sirény, úzkostně zpívající, Kameny, šedé prachem. Možná bychom udělali totéž, kdybychom byli Češi.
Smutné milníky v hořkém příběhu, Hluk dubového lesa Piskarevskaja. Rozumní Češi mají asi pravdu – Asi se mýlíme.
Belgičané mají pravdu, je mi jich upřímně líto – Bruggy byly opuštěny bez výstřelu. Pravdu mají do života zamilovaní Pařížané, kteří dali svůj dům Bochovým.
Jsme jen jedni, prosťáčci a blázni, Petr nebyl Němcům dán. Architekturu jsme nevydali na milost a nemilost cizincům.
Nezanechali odkaz hanby pro své milované děti a vnoučata, protože se pevně naučili od školního dětství: Mrtví se nestydí.
A pravděpodobně není těžké si to uvědomit za sto nebo dvě stě let: Z ruin je možné znovu vytvořit všechno, kromě ztracené cti.
Vzpomínka na tragické dny blokády i dnes klepe na srdce obyvatel města na Něvě. Básně o tomto eposu odvahy obyvatel obleženého města se píší dodnes.
Zde je jeden z nich, který v našich dnech napsala petrohradská básnířka Elena Itelson:
Promiň, Leningrade… O obléhání
Promiň, Leningrade, nepoznáváme tě: Místo zahrad uvidíme domy. A hlučná hejna slunečních ptáků. A zazní názvy dalších ulic.
Odpusť mi, Leningrade, naše paměť je tichá, A řeky paměti neúnavně plynou. Ale Něva a Smolenka, Obvodný, Fontanka s námi zůstaly, jako řetěz, nerozlučné . S tebou, Leningrade, naše zamrzlé řeky A děti našich dětí jsou také s tebou. V tobě, Leningrade, jsou naše černá kamna a nedodaná vědra vody. Stali jsme se květinami, loukami, kořeny, A kousky chleba jsou umístěny na naší posteli. Odpusť nám, že opakujeme náš čas, odpusť nám, že jsme ti důvěřovali svými dušemi
8. září 1941 začalo obléhání Leningradu. Trvala 872 dní – do 27. ledna 1944. V důsledku toho podle různých zdrojů zemřelo 600 tisíc až 1,5 milionu lidí. Každý rok 8. září Rusko slaví Den památky padlých i žijících obránců Leningradu. Na fotografii: obyvatelé města čtou inzeráty o výměně věcí za jídlo, 1942
Rusko a Turecko se dohodly na dodávce 1 milionu tun obilí do nejchudších oblastí světa.
7.9.2023
Moskva a Ankara se v zásadě dohodly na dodávce jednoho milionu tun obilí. Na pravidelném brífinku to uvedl náměstek ministra zahraničí Ruské federace Alexander Gluško.
„Všechny hlavní dohody byly dosaženy. Očekáváme, že v blízké budoucnosti navážeme pracovní kontakty se všemi stranami, abychom vypracovali všechny technické aspekty schématu pro takové dodávky,“ řekl.
Podle něj v tuto chvíli ruští a turečtí diplomaté pracují na technických nuancích systému dodávek zemědělských produktů do nejchudších oblastí světa.
Dodal také, že strany budou muset zvážit otázky související s logistikou, trasami, cílovými zeměmi a jejich počtem.
Komentář ruského ministerstva zahraničí na webových stránkách ministerstva uvádí: „Rusko bude nadále vyvážet domácí potraviny a hnojiva, což pomůže stabilizovat světové ceny a zlepší jejich celkovou dostupnost. Pokračujeme také ve snaze darovat naše produkty těm, kteří to potřebují. Zejména ruská hnojiva již byla odeslána do Malawi (20 000 tun) a Keni (34 000 tun). V nadcházejícím období se plánuje expedice takových hnojiv do Zimbabwe (23 000 tun), Nigérie (34 000 tun) a Srí Lanky (55 000 tun). Kromě toho se do konce roku plánují bezplatné dodávky 200 000 tun ruské pšenice do Somálska, Středoafrické republiky, Burkiny Faso, Zimbabwe, Mali a Eritrey. Společný projekt Ruska je také extrémně žádaný, Turecku a Kataru za dodávku 1 milionu tun obilí z Ruska ke zpracování v Turecku s následnou bezplatnou dopravou do nejchudších zemí. Navíc mluvíme o přibližně stejném objemu potravin, které byly v průběhu roku odeslány potřebným v rámci černomořské iniciativy.“
Iniciativu zorganizovat dodávku 1 milionu tun ruského obilí do Turecka za zvýhodněnou cenu s finanční podporou Kataru podal ruský prezident Vladimir Putin 4. září. Obilí bude zpracováno v tureckých podnicích a odesláno do nejchudších zemí. Hlava státu zdůraznila, že dohoda mezi Ruskem, Tureckem a Katarem nenahradí černomořskou dohodu o obilí, ale stane se „obrovským příspěvkem“ k řešení problémů.
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2023/09/1.png168300Jana Černeková-Šiketováhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpJana Černeková-Šiketová2023-09-07 16:11:542023-09-07 20:11:12Rusko a Turecko se dohodly na dodávce 1 milionu tun obilí do nejchudších oblastí světa.
7. září 1945 se v Berlíně u Braniborské brány konala přehlídka spojeneckých vojsk na počest konce 2. světové války. Zúčastnily se ho SSSR, USA, Velká Británie a Francie. Na fotografii: kolona sovětských vojáků pochodující ulicemi Berlína během přehlídky
Baronka Thatcherová měla velké obavy z budoucnosti Evropy pokud dojde ke znovusjednocení Německa. Její diplomaté v Německu, Mallaby a Eyers, jí v době pádu berlínské zdi poslali varovnou depeši, ve které stojí: Není důvod očekávat okamžitý návrat k chování, které způsobilo dvě světové války. Musíme si ale dát pozor zejména na interakci mezi větší německou asertivitou a tlakem německé veřejnosti na obrannou politiku, což by mohlo způsobit vážné problémy! Thatcherová dokonce Gorbačovovi v té době řekla: Británie a západní Evropa nemají zájem na sjednocení Německa. Od té doby uplynulo bezmála 34 let, a všichni si už mysleli, že se Thatcherová ve svém hodnocení nebezpečnosti Německa pro Evropu a mír spletla. Jenže 6. září 2023 německý kancléř Olaf Scholz, s jedním okem převázaným jak starý Hitlerův válečník, vyhlásil “Německý pakt”, a všichni němečtí politici napříč partajemi začali skandovat a jásat! A to je problém s dalekosáhlými důsledky pro ČR i Slovensko, které si v dnešní analýze rozebereme.
Stejně tak jednotně, jako včera jednotně němečtí politici provolávali slávu novému “Deutschland-Pakt”, německá i česká média i politici jednotně hanobili Rusko za raketový masakr na trh ve městě Kosťantynivka, při kterém zahynulo 17 osob. Rusové měli útok dokonce provést na výročí osvobození městečka od nacistů! Takřka žádné mainstreamové médium ani západní politik se nezabýval ve svých obviněních Rusů z útoku tímto ukrajinským videem z útoku, které jednoznačně ukazuje, že raketa na trh přiletěla ze severozápadu, tedy z ukrajinského území! Ve 4 sekundě tohoto videa jasně vidíte, že těsně před výbuchem lidé otáčejí hlavy směrem k přilétající raketě – na severozápad, jak ukazuje tento rozbor německého novináře Juliana Röpcke z deníku Bild. Je tedy zřejmé, že raketa přiletěla směrem z výlučně ukrajinského území, a její odpálení Rusy předpokládá velmi složité manévrování, s obratem o 120 až 180 stupňů do protipohybu, které je velmi nepravděpodobné u protiletadlové rakety S-300 starší verze upravené na provádění útoků proti pozemním cílům, protože tato raketa má dolet 40-75 km. Raketa by totiž musela letět nejméně 50 až 70 km z území ovládaného Rusy směrem na severozápad, a potom se otočit, a letět několik kilometrů na jihovýchod, přičemž při vysoké rychlosti protiletadlové rakety je obrat do protipohybu velmi náročný a komplikovaný pro SAGG navádění rakety na pozemní cíl, protože ji navádí pozemní radar umístěný na ruském území, a raketa neprovádí žádnou vlastní korekci letu. Žádné trajektorie letu asi nebudou zveřejněny, protože rakety S-300 je obtížné sledovat, neboť mají malou odrazovou plochu. Obviňovat Rusy z masakru v Kosťantynivce je zatím velmi předčasné – tím spíš, že Rusové vždy velmi pečlivě zvažují historické souvislosti svých činů – například premiéra 17 zastavení jara byla plánována na 9. května 1973, ale z důvodů návštěvy Brežněva v NSR byla přesunuta na pozdější termín. Provést cílený útok na civilní obyvatelstvo v den výročí jeho osvobození od nacistů je tak typicky neruské! Navíc podle ruského práva je Kosťantynivka ruské státní území, a její obyvatelé jsou ruští státní občané žijící na okupovaném území! K útoku navíc došlo jen pár dní po zveřejnění prestižní zprávy o používání kazetové munice na Ukrajině, která jednoznačně potvrdila, že Ukrajinská armáda používala zakázanou kazetovou munici k ostřelování vlastních měst a vesnic, v době kdy byly obsazeny Rusy, bez ohledu na ztráty vlastního obyvatelstva! Kdo způsobil včerejší masakr v Kosťantynivce je zatím jednoznačně předčasné tvrdit, tím spíš, že raketa přiletěla na cíl prokazatelně směrem z území ovládaného Kyjevem! Jednotnost s jakou ihned západní i česká média a politici viní Rusko, je právě tak nebezpečná pro budoucnost Evropy, jako jednotnost s jakou nyní němečtí politici provolávají slávu nové Paktu-Německo!
Včera vyhlášený Deutschland-Pakt je pro ČR i SR mimořádně nebezpečný. Manfred Weber, šéf asi nejmocnějšího evropského politického uskupení EPP, (za ČR jsou v EPP TOP-09 + KDÚ-ČSL, a Fiala je Weberem osobně označován za blízkého spojence), včera přiznal, že hospodářský úspěch Německa v posledních desetiletích byl dosažen pouze díky vytvoření jednotného vnitřního trhu EU a zavedením EURA jako hlavní evropské měny. A že bez těchto dvou úspěchů německé politiky by se Německo nikdy nestalo exportním mistrem světa! Díky EURU německá ekonomika získala levnou měnu, kdežto ostatní země EU získaly drahou měnu. Německá práce tak zlevnila, zatímco práce ostatních evropských zaměstnanců mimo Německo zdražila. Tímto zdražením práce díky EURU byly postiženy i země mající vlastní měnu v EU. Německý trošku vyspělejší průmysl tak rychle převálcoval konkurenční průmysl i zemědělství v ostatních trošku méně vyspělých zemích Evropy a donutil je sloužit Německu jako dodavatelé méně náročných výrobků. Německo si tak doslova monopolizovalo vysoce placenou práci v evropském průmyslu, a odsoudilo ostatní země přežívat na méně placené práci. Daňové zisky tak tekly do Německa proudem, kdežto zbytek EU byl trvale odsouzen k rozpočtovým deficitům. Pravidla EU přitom celou tuto dobu striktně zakazovala všem zemí EU zachraňovat svůj v důsledku německé expanze upadající průmysl státními dotacemi!!!!
Nyní přichází změna! Základním principem Deutschland-Paktu je povolit zemím EU státními dotacemi subvencovat svůj průmysl!!! Jenže – nyní už pouze několik zemí EU – zejména Německo a Francie – má dostatečnou rezervu státních financí a kapacitu levných státních dluhopisů, aby mohlo účinně svůj průmysl zachraňovat státními subvencemi!!! Jinak řečeno – Češi ani Slováci ani Italové nesměli 30 let zachraňovat svůj průmysl dotacemi, protože to Německu nevyhovovalo, a tak ho museli rozprodat západním majitelům, nebo zrušit – typicky třeba české cukrovary! A teď, když už nemáme dostatečné státní úvěrové kapacity, ani vlastní průmysl, nám to Německo Deutschland-Paktem milostivě dovolí, protože to samo potřebuje, a my už to udělat nemůžeme.
Příklad – žijete v dvojdomku, jedna jeho půlka je na německé straně, druhá na české straně. Německý obyvatel dvojdomku dostane podle Deutschland-Paktu dotaci na nové tepelné čerpadlo, aby měl levné teplo až 60 000 eur, (1.5 milionu CZK), ale Český obyvatel dvojdomku dostane jen 100 000 CZK! Obdobně – cílem Deutschland-Paktu je dotovat celému německému průmyslu energie na hodnotu 1.5 CZK za kWh, což by položilo český státní rozpočet! Německé masivní dotace dokáží udržet Německo v růstu a konkurenceschopné, jenže stejně vysoké dotace nejsou možné ve většině zemí EU, v ČR a SR určitě! Výsledkem bude další likvidace kvalifikované a energeticky náročné práce v ČR i SR a celé východní EU!! Německo a Francie v roce 2022 poskytly v roce 2022 neuvěřitelných 77% všech evropských veřejných dotací svému průmyslu, zemědělcům i občanům! Samotné Německo dotovalo své území sumou 672 miliard EUR, 16.6 bilionu CZK, a to jsou dvě HDP ČR za letošní rok! Nedivte se potom, že tchajwanské továrny na čipy se staví v Německu, a ne v Česku, jak si naivně představovali Vystrčil, (ODS), Pekarová-Adamová, (TOP-09), a Lipavský, (Piráti).
Krom toho se Německo pomocí Deutschland-Paktu hodlá zbavit nepoužitelných, nevzdělaných a nebezpečných imigrantů, a ponechat si jen ty prospěšné! Manfred Weber to včera vyjádřil lapidárně:
Obavy o budoucnost pracovních míst a rostoucí počet nelegální migrace jsou dvě témata, kterými se občané EU zabývají nejvíce. A EPP se těmto dvěma tématům bude v předvolební kampani také jasně věnovat! Weber jako ostatní němečtí politici jsou vystrašeni nárůstem preferencí AfD a nespokojeností německých voličů, a hodlají problém vyřešit stejně jako v minulosti, na úkor zemí východní a jižní EU!! A oslík Fiala jim k tomu šťastně se svými nohsledy hýká!
Je tak nejvyšší čas v České republice donutit vládu rychle konat, než bude pozdě, a staneme se ještě větší kolonií Západní EU, než jsme se zatím stali! Deutschland-Pakt k tomu, co dělat, a s čím okamžitě začít, dává ovšem také jasný návod – Větší rychlost při snižování byrokracie a jasné zaměření na budoucí investice – to jsou další dva hlavní úkoly! Je třeba okamžitě začít vyhazovat zbytečné byrokraty – jak požadoval už v roce 2007 Kalousek, a jak Kalousek požaduje i dnes! Bez rychlého, tvrdého a efektivního zeštíhlení státního a veřejného úřednického aparátu, včetně osekání přebujelých ČT a ČRo, jak prosazuje Babiš, je jakákoli snaha modernizovat ČR, zvýšit lidem platy a důchody, odsouzená k nezdaru, protože jedině redukcí byrokracie a nesmyslných dotací neziskovkám a pseudo-podnikatelům je možné konsolidovat státní a veřejné rozpočty, a ušetřené miliardy investovat! Koaliční vláda Petra Fialy to ovšem nikdy neudělá, protože snad až na velkou část voličů ODS jsou právě tito přemnožení úředníci a dotační pijavice její hlavní volební základnou!!! Proto se staňte novými politiky, podporujte nové politiky a určitě choďte k volbám. Nebo 12. září podpořte tuto stávku organizovanou skupinou českých vlastenců, které osobně znám. Jakýkoli způsob, jak donutit Fialu k nějaké formě inteligentní reformy, je dobrý, a nutný!
Kdo naše analýzy publikuje, prosím, ať uvede jejich zdroj a nemění jejich obsah!
Děkujeme Vám za pomoc! Vaše dary nám umožňují Vás informovat! Demokracie umírá ve tmě! Bez informací se nemůžeme správně rozhodnout, koho volit! Proto se snažíme informovat o všech! Nesloužíme žádné straně ani hnutí. Pokud někoho podporujeme, jde pouze o jednotlivé osoby, které osobně známe. Děkujeme, že naše pořady sledujete a naše články čtěte. Naši činnost můžete podpořit darem na účet 2601593605/2010, IBAN CZ7720100000002601593605, BIC FIOBCZPPXXX, Své platby prosím označte slovem DAR. Děkujeme! Všechny překlady jsou volné a v kontextu
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2023/09/michal-a-petr.jpg600440Jana Černeková-Šiketováhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpJana Černeková-Šiketová2023-09-07 09:03:542023-09-07 09:03:54Berlín včera nad Evropou vyhlásil “Německý Pakt”, a němečtí politici začali ihned hromadně jásat! Česko i Slovensko tak opět čekají chmurné časy!
Rusko uvedlo do pohotovosti jaderné rakety Sarmat. Mají dostřel 18 000 kilometrů
1. září 2023
Rusko uvedlo do bojové pohotovosti raketový komplex Sarmat, sdělil dnes podle ruské agentury Interfax šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Jurij Borisov. Letos v červnu ruský prezident Vladimir Putin řekl, že se tak brzy stane. Komplex zahrnuje odpalovací zařízení a mezikontinentální balistickou raketu, která podle tvrzení ruských představitelů může nést několik jaderných hlavic najednou.
Raketu Sarmat poprvé Rusko představilo v roce 2018. Podle ruských médií má dolet kolem 18.000 kilometrů.
Další podrobnosti ohledně nasazení rakety dnes Borisov soudě podle zpráv ruských agentur nesdělil.
Sarmat otestovalo Rusko v dubnu loňského roku. Raketa tehdy odstartovala z kosmodromu Pleseck u Archangelsku na severu evropské části Ruska. Cvičné hlavice během zkoušky zasáhly vojenský prostor Kura na poloostrově Kamčatka na Dálném východě.
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2023/09/image.webp6131180Jana Černeková-Šiketováhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpJana Černeková-Šiketová2023-09-03 06:57:572023-09-03 06:57:57Rusko uvedlo do pohotovosti jaderné rakety Sarmat. Mají dostřel 18 000 kilometrů
