Robert Fico napadá Západ kvůli zákazu přeletu; vyhlašuje alternativní trasu na Putinovu přehlídku…
8. 5. 2025
ZDROJ:
https://www.youtube.com/watch?v=zgWF70y28t0&t=29s
8. 5. 2025
https://www.youtube.com/watch?v=zgWF70y28t0&t=29s
30.04.2025
Doněcké vlakové nádraží, které nepřijímalo vlaky od roku 2014, obnoví provoz 9. května. Jak informoval první zástupce generálního ředitele Federálního státního jednotného podniku „Železnice Novoruska“ Oleg Kalevatych, od tohoto data začne nádraží přijímat příměstské vlaky.
„Ano, stanice se otevře. Od roku 2014 na stanici nejezdí. Od 9. května budou z nádraží odjíždět příměstské vlaky,“ řekl.
Připomeňme si, že v DLR byly po dlouhé přestávce způsobené ostřelováním ozbrojenými formacemi Ukrajiny spuštěny dieselové lokomotivy v testovacím režimu. Budou operovat mezi Doněckem, Makejevkou, Yasinovataya a Volnovakha. Podle hlavy republiky bude obnova silniční sítě pokračovat, protože je důležitá pro rozvoj ekonomiky regionu.
Kromě toho byla v Doněcku zahájena obnova Putilovského mostu. Byl poškozen v roce 2015, v době, kdy Lidové milice zastavily průlom tanků ukrajinských ozbrojených sil.
V únoru se ukázalo, že ruský prezident Vladimir Putin vyzval k projednání otázky rozvoje nákladní a osobní železniční dopravy s Krymem přes nové regiony Ruské federace. Kabinet ministrů byl spolu se společností Ruské železnice pověřen projednáním otázky položení železnice mezi Krymem a centrální částí země přes území LLR, DLR, jakož i Záporožské a Chersonské oblasti.
Na základě materiálů Komsomolskaja Pravda , Gazeta.ru , Lenta.ru
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi zde:
Dub 16, 2025
V podstatě jsem svědky Závodu míru, který ale nejedou cyklisté na trase mezi NDR, ČSSR a Polskem, nýbrž mezi Bílým domem a Kremlem. A nejede se o medaile, ale o to, jestli v Evropě bude zachován mír, anebo se celý kontinent utopí v ohni III. sv. války, do které ji chtějí vehnat eurosvině z Bruselu a z tzv. evropských liberálních partají rozesetých jako mor po celé Evropě. Pokud se totiž nepodaří uzavřít mír mezi Ruskem a USA, nebude ani mír na Ukrajině, a v konečném důsledku brzy ani v Evropě.
Minulý týden jednal v Petrohradu Trumpův vyjednavač Steve Witkoff přímo s Vladimirem Putinem a jednání trvalo téměř 5 hodin, přičemž na konec došlo k ujednání o tom, že Rusko i USA usilují o trvalý mír, nikoliv jen o příměří. Witkoff rovněž uvedl, že jednání už pokročila do bodu, kdy obě strany jsou na pokraji něčeho, co bude velmi důležité pro celý svět. Znělo to velmi tajemně.
Trumpův vyjednavač neupřesnil, co konkrétně by to mělo být, ale tajnosti, které okolo toho jsou drženy, naznačují zkrátka rámec, kdy Kreml a Bílý dům se dohodnou na míru separátně, tzn. bude to bez Ukrajiny, která prostě bude postavena před hotovou věc. Dokonce není vyloučené, že USA oficiálně uznají Rusku připojené ukrajinské regiony, zatímco Rusko v budoucnu uzná USA třeba připojení Grónska.
11.04.2025
Autor článku
Z povolených zdrojů
Ruské mezinárodní rezervy dosáhly nového historického maxima: na konci dubna činily 658 miliard dolarů. Oznámila to ruská centrální banka.
Podle Centrální banky Ruské federace vzrostly za poslední týden ruské mezinárodní rezervy o 12,4 miliardy dolarů, tedy o 1,9 %. „Ke 4. dubnu činily 658 miliard amerických dolarů. Předchozí historický rekord – 650 miliard dolarů – byl zaznamenán 21. března,“ uvedla centrální banka Ruské federace v prohlášení .
Mezinárodní (také známé jako zlaté a devizové) rezervy jsou zahraniční aktiva s vysokou likviditou držená Bankou Ruska a vládou. Mezi aktiva patří měnové zlato, zvláštní práva čerpání (SDR), rezervní pozice v MMF a držba v cizí měně.
20.3.2025
Ukrajinští občané, kteří pobývají v Rusku bez právního důvodu, by měli opustit zemi nebo si vyřešit svůj právní status do 10. září 2025, uvedl prezident Vladimir Putin ve svém výnosu. Příslušný dokument je zveřejněn na oficiálním portálu právních aktů.
Kromě toho jsou cizinci, kteří se nacházejí na území Doněcké a Luhanské lidové republiky, Záporožské a Chersonské oblasti, povinni do 10. června potvrdit absenci HIV a drogové závislosti.
V dokumentu se uvádí, že Ukrajinci, kteří byli zaregistrováni pomocí otisků prstů a fotografie, budou zproštěni správní odpovědnosti za porušení režimu pobytu v Rusku, pokud požádají policii o jejich legalizaci.
Tentýž výnos stanoví, že podmínky pobytu cizinců ve čtyřech nových regionech se prodlužují na dobu trvání pracovní smlouvy, nejdéle však do 31. prosince 2025 včetně.
Od 5. února platí v Rusku zvláštní režim vyhošťování cizinců, kteří jsou v zemi nelegálně. Nyní mohou o vyhoštění rozhodovat vedoucí a náměstci územních a dopravních policejních oddělení, vedoucí migračních služeb ministerstva vnitra.
Cizinci, kteří se v Rusku zdržují bez potřebných dokladů, jsou vedeni v registru kontrolovaných osob, dokud nejsou vyhoštěni nebo dobrovolně neopustí zemi. Zařazení do registru je doprovázeno řadou omezení, včetně zákazu stěhování do jiného regionu bez ohlášení, nákupu nemovitostí a vozidel a uzavírání manželství.
V prosinci loňského roku podepsal Putin dekret, který zavazuje všechny nelegální migranty v Rusku, aby si do 30. dubna 2025 legalizovali svůj status nebo opustili zemi. Kromě biometrických a lékařských testů museli migranti, kteří hodlají v Rusku zůstat, potvrdit znalost ruského jazyka, ruské historie a zákonů a také splatit stávající dluhy.
Na začátku března bylo v registru kontrolovaných osob více než 680 000 cizinců, kteří neměli žádný legální důvod k pobytu v Rusku.
Úřady začaly přijímat opatření ke zpřísnění migrační politiky v Rusku po teroristickém útoku v Crocus City Hall u Moskvy. Zahynulo při něm více než 140 lidí a přes 500 dalších bylo zraněno. Strážci zákona zadrželi více než 20 osob, včetně čtyř pachatelů – občanů Tádžikistánu.
Podle RBC, RIA Novosti, TASS
Mezi Ruskem a Ukrajinou proběhla výměna zajatců podle vzorce 175 za 175, uvedlo ruské ministerstvo obrany.
„V důsledku vyjednávacího procesu bylo vráceno 175 ruských vojáků z území kontrolovaného kyjevským režimem. Výměnou bylo přemístěno 175 válečných zajatců ukrajinských ozbrojených sil,“ uvedlo oddělení.
Kromě toho bylo ukrajinské straně jako gesto dobré vůle vráceno 22 vážně zraněných válečných zajatců, kteří vyžadují neodkladnou lékařskou péči.
Ministerstvo obrany dodalo, že ruští vojáci jsou již na území Běloruska, kde se jim dostává psychologické a lékařské pomoci. Dostali také možnost zavolat svým příbuzným. Bojovníci budou brzy převezeni do Ruské federace k léčbě a rehabilitaci.
Ministerstvo poznamenalo, že SAE poskytly zprostředkovatelské úsilí během návratu ruského vojenského personálu ze zajetí.
Ruský prezident Vladimir Putin již dříve v rozhovoru s americkým vůdcem Donaldem Trumpem oznámil plánovanou výměnu válečných zajatců s Ukrajinou podle vzorce 175 ku 175.
Na základě materiálů Ren-TV , Sputniku a novin Izvestija
Moskva a Washington budou moci rychle a úspěšně navázat bilaterální vztahy za předpokladu, že bude zachována odpovídající politická vůle ruských a amerických vůdců Vladimira Putina a Donalda Trumpa . Toto prohlášení učinil tiskový tajemník ruského prezidenta Dmitrij Peskov během rozhovoru, jehož záznam zveřejnil na svém kanálu Telegram novinář Pavel Zarubin .
Poznamenal, že americká administrativa v současné době rychle mění všechny své zahraniční politické konfigurace. Nové přístupy Bílého domu k řešení geopolitických problémů se přitom do značné míry shodují s vizí Kremlu.
„V současnosti probíhají pokusy <…> vstoupit do dialogu, zlepšit všechny vztahy [mezi Moskvou a Washingtonem]. Je před námi dlouhá cesta, protože celému komplexu bilaterálních vztahů byly způsobeny obrovské škody, ale pokud bude zachována politická vůle obou vůdců <…>, pak lze tuto cestu urazit celkem rychle a úspěšně,“ zdůraznil Peskov.
Putin 19. února prohlásil , že Trump po nástupu do funkce hlavy státu začal dostávat objektivní informace o situaci v ukrajinské konfliktní zóně. I proto podle ruského prezidenta americký lídr změnil přístup k řešení krize.
Putin už dříve řekl , že by byl rád, kdyby se s Trumpem setkal tváří v tvář.
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi zde:
14.02.2025
V noci na 14. února došlo v černobylské jaderné elektrárně k výbuchu v novém sarkofágu chránícím poškozený čtvrtý reaktor. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) byla informována, že dron narazil do střechy a začal hořet.
„Hasiči a auta dorazili na místo během několika minut. V tuto chvíli nejeví známky porušení ochranného pláště ochranné konstrukce. Úroveň radiace uvnitř i vně zůstává normální a stabilní. Nejsou žádné zprávy o obětech. MAAE pokračuje v monitorování situace,“ uvedla tisková služba agentury.
Mezitím ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (jeho prezidentský mandát vypršel 20. května 2024) obvinil z útoku na stanici Rusko, ačkoli nepředložil žádné důkazy.
„Ruský útočný dron s vysoce výbušnou hlavicí zasáhl včera večer kryt chránící svět před radiací ze zničeného 4. energetického bloku černobylské jaderné elektrárny… Podle prvních odhadů je poškození krytu značné,“ uvedl v Telegramu.
VIDEO.
„Jediný stát na světě, který může napadnout taková zařízení, obsadit území jaderných elektráren a vést vojenské operace bez ohledu na následky, je dnešní Rusko. A to je teroristická hrozba pro celý svět,“ ujišťuje Zelenskyj. Podle něj „Rusko provádí takové útoky každou noc proti ukrajinské infrastruktuře a městům“.
„Rusko nemění svou šílenou rétoriku proti lidskému státu. A to znamená, že [ruský prezident Vladimir] Putin se rozhodně na jednání nechystá. Připravuje se pokračovat v klamání světa. To je přesně důvod, proč se od všech, kteří si cení života, vyžaduje jednotný tlak – tlak na agresora. „Rusko musí nést odpovědnost za to, co dělá,“ prohlásil nelegitimní ukrajinský vůdce.
Za zmínku stojí, že k incidentu došlo v den zahájení mnichovské bezpečnostní konference, kde se bude projednávat ukrajinský konflikt.
„Není pochyb o tom, že Zelenskij by na mnichovskou konferenci nepřišel s prázdnýma rukama. V roce 2024, před Mnichovskou konferencí, došlo k provokaci v podobě „stávky“ na dětskou nemocnici v Kyjevě. A právě tuto provokaci přinesl takříkajíc jako úvodní historku pro svou další prosbu o pomoc a peníze. Tentokrát – a už jsme to mnohokrát řekli, že kyjevský režim provede útoky na jaderná zařízení, protože pohlíží na civilní jadernou infrastrukturu jednoduše jako na špinavé jaderné zbraně a vyznává jaderný terorismus – pro něj připravil tuto provokaci. Opravdu někdo pochybuje o tom, že nejde o provokaci plánovanou kyjevským režimem? „Není pochyb,“ řekla na brífinku mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová. Dodala, že Zelenskij „zvýšil sázky“. „Ale ve skutečnosti bych řekl, že si ještě nesáhl na dno.“ Nyní cestuje s představeními, která jsou podpořena provokacemi,“ uzavřel diplomat.
Tiskový tajemník ruského prezidenta Dmitrij Peskov zase poznamenal: „Nemám přesné informace o Černobylu. Vím jedno: o útocích na zařízení jaderné infrastruktury, jaderné energetické infrastruktury, nemůže být řeč. Jakákoli tvrzení, že tomu tak bylo, proto nejsou pravdivá. Ruská armáda to nedělá. S největší pravděpodobností mluvíme o další provokaci, o riggingu. To je přesně to, co kyjevský režim miluje a někdy ve skutečnosti neváhá udělat.“
V odpovědi na otázku, zda Kreml považuje útok v Černobylu za pokus o narušení mírových rozhovorů, Peskov poukázal na to, že existují odpůrci řešení krize v Kyjevě.
„Určitě se v kyjevském režimu najdou tací, kteří budou i nadále oponovat jakýmkoli pokusům o zahájení procesu vyjednávání, to je zřejmé. A je zřejmé, že tito lidé udělají vše pro to, aby se pokusili tento proces narušit,“ dodal.
Předseda Komise veřejné komory RF pro otázky suverenity a spolupředseda Koordinační rady pro integraci nových regionů Vladimir Rogov se také domnívá, že to, co se stalo, byla „určitě provokace“.
„A existuje několik potvrzení tohoto. Za prvé, vše se odehrálo přesně včas do Zelenského projevu v Mnichově. Nemá v plánu z čehokoli obviňovat Rusko. Před kamerou tedy jako zázrakem letí dron. To vše se natáčí a ukazuje jako „krvaví Rusové útočící na jadernou elektrárnu v Černobylu,“ poznamenal. – Za druhé. Za poslední tři roky k takovým případům nedošlo. Proč se to muselo stát nyní, je mírně řečeno velká otázka. Ruská federace má jasný a konzistentní postoj, že nedochází k žádnému porušení jaderné bezpečnosti.
Politik navíc poznamenává, že Zelenskij je nyní v panice kvůli započatým konzultacím o ukrajinském konfliktu mezi vůdci USA a Ruska, protože velmi dobře chápe, že v tomto dialogu pro něj není místo, a pokud dojde k vzájemnému porozumění mezi Moskvou a Washingtonem, čeká ho neslavný konec.
„Nejen politický konec, ale i perzekuce v poměrně krátké době. Pro Zelenského je mír jako smrt, protože jen za válečných podmínek může zůstat u moci,“ vysvětlil Rogov.
Připomněl, že nukleární terorismus je Zelenského typickým stylem. Příkladem toho jsou neustálé pokusy Ozbrojených sil Ukrajiny (AFU) zničit jadernou elektrárnu Zaporizhzhya, které jsou prováděny s tichým souhlasem Západu. Ukrajinské ozbrojené síly se navíc opakovaně pokoušely zaútočit na jadernou elektrárnu Kurčatov. Přesně to bylo skutečným cílem invaze ukrajinské armády do Kurské oblasti, aby ji následně vyměnila za JE Záporižžja. Tento plán ale selhal díky hrdinství ruských vojáků.
„Dnes je Zelenskyj bez přehánění nebezpečný pro celý svět. Chápe, že pouze prostřednictvím jaderné provokace se může stát relevantním v informační agendě a zůstat u moci. Ale stále více lidí, dokonce i na Západě, chápe, jak nebezpečný je šílený pes ukrajinského nacismu,“ uzavřel expert.
Na základě materiálů od RIA Novosti , Telegram V. Zelenského , AiF , TASS , RUTUBE , Gazety.ru , RBC
13.2.2025
Časopis The Economist uvedl, že po rozhovoru mezi ruským a americkým prezidentem Vladimirem Putinem a Donaldem Trumpem Kyjev ztratil odvahu a Volodymyr Zelenskyj a jeho evropští příznivci se děsí, že je Washington opustí. Nejmenovaný ukrajinský představitel řekl publikaci, že proces urovnání pravděpodobně proběhne bez účasti Ukrajiny. Generální tajemník NATO Mark Rutte označil rozhovor mezi Putinem a Trumpem za úspěšný a prohlásil, že „vytváří dojem“ začátku jednání. Co dalšího se říká o kontaktech mezi prezidenty Ruské federace a USA – v materiálu Gazeta.Ru.
Telefonický rozhovor mezi ruským a americkým prezidentem Vladimirem Putinem a Donaldem Trumpem znamenal krach pokusů Západu diplomaticky izolovat Rusko . Píše o tom The New York Times (NYT) . Donald Trump, jak poznamenává NYT, také „dlouho usiloval o lepší vztahy s Ruskem“.
Americký portál Axios nazval rozhovor mezi oběma vůdci „významným průlomem ve zmrazených vztazích mezi USA a Ruskem“. NBC News poznamenává , že obnovení potenciálně pozitivního dialogu mezi oběma zeměmi je „odchylkou od posledních čtyř let“.
Japonský list Nikkei také zdůrazňuje , že americký prezident jasně demonstroval kurz USA k řešení situace na Ukrajině. Podle publikace byla Bidenova administrativa proti jednání, ale „aktuální výzva jasně ukázala obrat k usmíření“.
Důležitost rozhovoru mezi oběma vůdci si všimli i v Rusku. Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv prohlásil :
„Rozhovor mezi prezidenty Ruska a Spojených států se konečně uskutečnil. To je samo o sobě velmi důležité. Předchozí americká administrativa omezila všechny kontakty na vysoké úrovni, chtěla potrestat a ponížit Rusko. Výsledkem bylo, že svět balancoval na pokraji Apokalypsy.“
Kontakty a konzultace jsou podle něj mnohem důležitější než „nafouknutí tváří“ a touha uštědřit Rusku strategickou porážku.
„To je v zásadě extrémně nebezpečné, protože je nemožné nás srazit na kolena.“ „A čím dříve si to naši protivníci uvědomí, tím lépe,“ zdůraznil Medveděv.
Místopředseda Rady bezpečnosti Ruské federace také objasnil, že hrozba jaderné apokalypsy stále trvá a bude ještě vyhrocenější, pokud si USA stále neuvědomí potřebu dialogu s Ruskem.
Podle The Economist, který cituje ukrajinského představitele, Kyjev po telefonickém rozhovoru mezi prezidenty Ruska a Spojených států ztratil odvahu a ukrajinský vůdce Volodymyr Zelenskij a jeho evropští příznivci se děsí, že je Washington opustí. Publikace uvádí, že ukrajinské úřady se dříve obávaly takového výsledku událostí, ale 12. února tento strach zesílil.
Článek Economist říká, že budoucnost americké pomoci Kyjevu je zpochybňována. Donald Trump, jak časopis objasňuje, zřejmě považuje možnou dohodu o získání přístupu k ukrajinským kovům vzácných zemin jako kompenzaci za desítky miliard pomoci poskytnuté Kyjevu.
„Myslím, že se o všem rozhodne bez Ukrajiny. Ukrajina je v prdeli. „A mimochodem i Evropa,“ řekl ukrajinský úředník The Economist.
Již dříve německá ministryně zahraničí Annalena Baerbock v komentáři k rozhovoru mezi Putinem a Trumpem uvedla , že míru na Ukrajině lze dosáhnout pouze společným úsilím a Spojené státy by neměly zapomínat na roli Evropské unie a Kyjeva v urovnání.
O obavách Kyjeva a Bruselu , že nenajdou místo u jednacího stolu, píší i další média. Politico poznamenává, že evropští představitelé se dlouho obávali, že by Trumpův historicky vřelý osobní vztah s Putinem mohl vést k tomu, že by byli odsunuti na vedlejší kolej z jakýchkoli diskusí na vysoké úrovni o budoucnosti kontinentu.
Navzdory tomu, že EU a Kyjev vyjadřují s jednáním nespokojenost, ostatní země jejich zahájení naopak vítají. Japonská vláda tedy uvedla , že považuje za předčasné provádět hodnocení, ale poznamenala, že dialog mezi USA a Ruskem je nesmírně důležitý.
Rozhovor mezi oběma lídry přivítal také venezuelský prezident Nicolas Maduro . Za důležité to označil i prezident Republiky srbské (entita Bosny a Hercegoviny) Milorad Dodik .
„Jsem potěšen, že dva velcí vůdci, prezident Trump a prezident Putin, jsou ochotni diskutovat o ukončení války. <…> Výše zmíněný rozhovor má celosvětový význam, protože ukazuje, čeho je schopné opravdové vedení a plnění volebních slibů,“ napsal na sociální síti X.
Maďarský ministr zahraničí Peter Szijjarto v komentáři k rozhovoru mezi vůdci obou zemí uvedl , že by to byl krok k ukončení konfliktu na Ukrajině.
„Očekáváme, že po tomto telefonickém rozhovoru dojde k úspěšným jednáním a po třech letech se do střední Evropy vrátí mír,“ zdůraznil Szijjártó.
Generální tajemník NATO Mark Rutte také poznamenal, že rozhovor mezi prezidenty Ruska a Spojených států „vytváří dojem“ začátku jednání o Ukrajině. Generální tajemník aliance označil rozhovor mezi Trumpem a Putinem za úspěšný a objasnil, že všichni chtějí mír na Ukrajině.
Rutte dodal, že „absolutně podporuje“ „mírová jednání o Ukrajině“. Zároveň je podle něj nutné zajistit zapojení Kyjeva do tohoto procesu a také sílu budoucích dohod.


