Exodus farmaceutických firem z Německa: Léková krize se dramaticky zhoršuje
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi zde:
2.1.2025

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi zde:
2.1.2025
Každý, kdo v těchto dnech vstoupí do německé lékárny, by si mohl myslet, že se náhodou ocitl v rozvojové zemi. „Není k dispozici“, „závada dodávky“, „alternativní přípravek“ – tato slova jsou nyní součástí standardního slovníku německých lékárníků. Zatímco naši politici stále blouzňují o „nejlepší zdravotní péči na světě“, realita vykresluje šokující jiný obrázek.
Holá čísla hovoří sama za sebe: 1 426 nahlášených úzkých míst v doručování v roce 2023 – smutný rekord, díky kterému se situace z období Corony zdá téměř neškodná. A nový rok? K lednu 2024 chybí 546 léků. A současné zprávy o nedostatku nabídky nevěstí nic dobrého. To už není statistika, to je obžaloba Německa jako průmyslové lokality.
Příčiny této bídy jsou domácí výroby. Zatímco se naši politici vzájemně poplácávají po ramenou a mluví o „klimatické neutralitě“ a „transformaci“, toxický koktejl raketově rostoucích nákladů na energii, dusivé byrokracie a vládních cen sráží náš farmaceutický průmysl na kolena. Pokles výroby o 16 procent od roku 2018 hovoří jasně.
Mnoho lékárníků si stěžuje, že stovky léků už prostě nejsou dostupné. Pokud lidé například musí vykonat pouť z Durynska do Frank, aby získali základní léky, pak je v naší zemi něco zásadně špatně.
A co víc: Zatímco tady řešíme klimatické cíle a genderové hvězdičky, výroba se vesele přesouvá do Asie. Více než 80 procent prekurzorů německých antibiotik nyní pochází z Číny. Z 50 nejčastěji předepisovaných léků se pouze 15 vyrábí výhradně v Německu. To už není globalizace, je to nebezpečná závislost.
Říše středu si nyní mnou ruce. Dávno jsme předběhli nejen léky, ale i výrobu vozidel, fotovoltaiku a spotřební elektroniku. 94 procent vysoce výkonných permanentních magnetů pro elektromobily a větrné turbíny – vyrobeno v Číně. 85,4 procenta fotovoltaických systémů – Made in China. 86,3 procenta notebooků – uhodli jste správně.
Hořká pravda zní: Německo ze sebe dělá hračku pro čínské zájmy. V případě obchodního konfliktu by nám Peking mohl doslova uzavřít kohoutek – od léků, technologií, všeho, co udržuje naši moderní společnost v chodu. A pokud znáte morálně kyselou zahraniční politiku německých stran, víte, že zde číhá obrovský konfliktní potenciál.
Zatímco jiné země se již dávno probudily a vracejí svá strategická odvětví zpět domů, Německo zůstává ve své samolibé komfortní zóně. Farmaceutický průmysl je jen špičkou ledovce. Mimochodem, ledovec, ke kterému míříme plnou rychlostí.
Je čas se probudit. Návrat k suverénní průmyslové politice již není možností – je to nutnost. Jinak se brzy budeme muset starat nejen o nedostatek léků, ale i o celý náš blahobyt. Ale na to už je asi pozdě. Koneckonců musíme ještě zachránit katastrofický energetický přechod…
Proč je všechno obráceno vzhůru nohama – a jak můžeme získat zpět svou vlastní mysl .
Přemýšleli jste někdy nad tím, proč stále více lidí onemocní, i když medicína a ochrana životního prostředí jsou stále lepší a lepší? Přemýšleli jste někdy, proč volby nejsou dobré? Přemýšleli jste někdy nad tím, proč je všechno obráceno? Proč mohou být muži konečně ženami a zima může být konečně létem?
https://report24.news/deutschlands-pharma-exodus-medikamentenkrise-spitzt-sich-dramatisch-zu/
7.11.2024
Dr. Vernon Coleman se s námi podělí o úryvek z knihy, kterou poprvé vydal před téměř 50 lety.
V 70. letech 20. století bylo 10 až 15 % lidí v nemocnicích přijato kvůli nežádoucím účinkům léků, které jim byly předepsány. „Přestože může narůstat povědomí o nebezpečích, drogy jsou stále zneužívány alarmujícím způsobem,“ napsal v roce 1975.
Níže uvedený článek je převzat z první knihy Vernona Colemana „ The Medicine Men “, která byla poprvé vydána v roce 1975 a která byla nyní znovu vydána jako brožovaná. (Pro zakoupení výtisku klikněte ZDE.)
I pod poměrně stálým lékařským dohledem existuje nebezpečí spojené s užíváním léků. Dr. Hurwitz a Dr. Wade, píšící v British Medical Journal v roce 1969 po intenzivním nemocničním monitorování nežádoucích reakcí na léky, zjistili, že z 1268 pozorovaných pacientů mělo 10,2 procenta lékové reakce, většina z nich závažné. Průzkumy v univerzitní nemocnici v Ontariu dříve ukázaly reakce mezi 11 a 15 procenty na lékařských odděleních, i když byly započítány pouze zdokumentované reakce. V jiném průzkumu se ukázalo, že pobyt v nemocnici každého pátého pacienta nastupujícího do fakultní nemocnice byl komplikován nějakou nemocí lékařského pokroku, většinou se jedná o poruchy spojené s užíváním léků. Někteří ze zúčastněných pacientů přirozeně zemřeli.
Studie v nemocnici Johnse Hopkinse v Baltimoru ukázala, že pacienti v nemocnici dostávali v průměru patnáct léků. Minimální počet přijatých drog byl šest, nejvíce přijatých třicet dva. Užívání tolika léků zvyšuje pravděpodobnost interakcí. Podle profesora Girdwooda, profesora terapie na univerzitě v Edinburghu: „Není neobvyklé, že v nemocnici zjistíme, že asi 15 procent pacientů bylo přijato buď trpících nežádoucí reakcí na léky, nebo se u nich v nemocnici vyvinula.“ Jiní odborníci se domnívají, že až jedna třetina pacientů v nemocnicích trpí reakcemi na léky. Podle experta Amerického úřadu pro potraviny a léčiva bylo hlášeno, že až jedna sedmina všech dnů v nemocnici je věnována péči o pacienty trpící toxicitou léků. Dokonce bylo řečeno, že téměř u všech nemocí v nemocnici by se mělo považovat za pravděpodobné, že alespoň některé z rysů jsou způsobeny léky – dokud se neprokáže opak.
Jedním z problémů je, že si ještě plně neuvědomujeme nebezpečí spojená s předepisováním a užíváním léků. Některé sebeotravy a některé nežádoucí reakce jsou nevyhnutelné, ale většina odborníků se domnívá, že s větší informovaností by bylo možné některým katastrofám předejít. Povědomí však roste. V jednom jarním čísle British Medical Journal v roce 1974 se na stránce korespondence objevily následující nadpisy; „ Další systémové účinky očních kapek “, „ Otrava amitryptilinem a imipraminem u dětí “, „ Antikoagulancia a léčba omrzlin “, „ Enterický potahovaný chlorid draselný – přetrvávající riziko “, „ Analgetika a ledviny “, „ Poškození mozku po lithiu a fenytoin ‚, ‚ Citlivost na intravenózní anestetika‚.
I když může narůstat povědomí o nebezpečích, drogy jsou stále zneužívány alarmujícím způsobem. Například dva pediatři z Glasgow, kteří informovali o otravě amitryptilinem a imipraminem u dětí, napsali: „Je nepravděpodobné, že by rodiče považovali lék na triviální potíže za potenciálně nebezpečný, a proto by je lékaři měli náležitě varovat; jestli skutečně lze ospravedlnit přechodný účinek těchto potenciálně nebezpečných drog na průměrný případ nočního pomočování v dětství. Léky jsou předepisovány mnoha dětem na pomočování; a otravy těmito silnými léky jsou stále běžnější. Je těžké pochopit, proč by lékaři měli předepisovat lék, který může zabít, na stav, jako je pomočování, ať je rodič jakkoli rozrušený a jakýkoli tlak může být vyvíjen.
V praxi by se mělo stát, že by se lékaři měli pokusit posoudit užitečnost drogy a porovnat ji s jejími nebezpečími. Pokud se lék používá k záchraně života, pak se nemusíte obávat několika vedlejších účinků. Pokud se však používá pro nějakou jednoduchou a nikdy neohrožující poruchu, pak by se neměl používat, pokud má špatné vedlejší účinky. Chloramfenikol, který může způsobit smrtelný typ anémie, by se tedy měl používat u pacientů s tyfem, který může také zabíjet, ale ne u pacientů s tonzilitidou, která jen zřídka zabíjí.
Právě problém lékových interakcí pravděpodobně v budoucnu způsobí největší kontroverze. Možností je mnoho. Metabolismus jednoho léku může ovlivnit jiný. Léky mohou v těle chemicky reagovat a rychlost vylučování může být změněna s ničivými výsledky. Patentované léky a dokonce i potraviny mohou reagovat. Například vápník, který se nachází v mléce, inhibuje vstřebávání tetracyklinu; léky na srážení krve jsou často ovlivněny látkami obsahujícími vitamín K a některé léky mohou zabíjet, pokud se užívají se sýrem nebo vínem.
Reakce na léky bylo kdysi poměrně jednoduché posoudit. To už neplatí. Harvey a Read v Medical Annual z roku 1973 napsali: „Hlášené reakce byly v poslední době spíše nenápadnější a zákeřnější a začíná být jasné, že velké množství dlouhodobých léků, dokonce i těch, jako jsou barbituráty, po mnoho let se předpokládalo, že jsou extrémně bezpečné při používání, mají složité a potenciálně nebezpečné interakce s metabolickými procesy v těle.
Poznámka: Tento úryvek je převzat z knihy „The Medicine Men“ od Vernona Colemana, která byla poprvé publikována v roce 1975. „The Medicine Men“ byla znovu publikována a nyní je opět k dispozici jako brožovaná. Chcete-li si zakoupit výtisk, přejděte do knihkupectví na mých webových stránkách .
Vernon Coleman MB ChB DSc praktikoval medicínu deset let. Více než 30 let je profesionálním autorem na plný úvazek . Je romanopisec a autor kampaní a napsal mnoho knih literatury faktu. Napsal přes 100 knih , které byly přeloženy do 22 jazyků. Na jeho webu ZDE jsou stovky článků, které jsou zdarma ke čtení.
Na webu nebo videích Dr. Colemana nejsou žádné reklamy, žádné poplatky a žádné žádosti o dary. Vše platí z prodeje knih. Pokud chcete pomoci financovat jeho práci, stačí si koupit knihu – na Amazonu je v tištěné podobě přes 100 knih od Vernona Colemana .
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi zde:
27/04/2024
(Ethan Huff, Natural News ) Od politiků často posloucháme, že věci jako syrové mléko, zbraně, neočkování a TikTok je třeba zakázat, abychom zachránili nás lidi před škodami. Proč pak ale ti samí lidé podporují farmaceutické firmy, které jsou skutečným hlavním zabijákem lidí na Západě?
Léky na předpis jsou dnes hlavní příčinou úmrtí v USA a dalších západních zemích a dokonce převyšují i srdeční choroby a rakovinu. V rámci této kategorie zaujaly psychiatrické léky třetí místo.
Farmaceutické látky mají být „léky“, nebo nám to alespoň takto říkají, ale přesto jsou nadále na vrcholu žebříčků jako nejúčinnější zabijáci v západní společnosti. Proč to tolerujeme?
Peter C. Gotzsche, vědec píšící pro Brownstonův institut, se podíval na soubor výzkumů provedených v této oblasti. Jeho zjištění poukazují na vážné problémy s legálním farmaceutickým průmyslem regulovaným americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) a obdobnými úřady v jiných zemích.
Věřte tomu nebo ne, ale legálně schválené a lékaři předepsané léky jsou jedním z nejúčinnějších usmrcovatelů lidí. To znamená, že lékaři jsou technicky hlavní příčinou úmrtí na Západě, což je činí nebezpečnějšími než zločinci.
Mějte také na paměti, že studie, na které se Gotzsche podíval, jsou všechny zastaralé. O tomto tématu prostě není tolik aktuálních informací, pravděpodobně proto, že by to odhalilo vražednou povahu farmaceutického průmyslu.
(Související: Věděli jste, že farmaceutický průmysl přejmenovává značky neúspěšných farmaceutických produktů, aby pokračoval v generování nových zisků?)
Další zajímavá maličkost, kterou z dat vydoloval Gotzsche, zahrnuje nemocniční záznamy a zprávy patologů, které jsou často manipulovány, aby zakryly pandemii úmrtí na léky.
Většinu úmrtí uváděných jako „přirozené“ nebo „z neznámých příčin“ lze ve skutečnosti vysledovat zpět k otravám farmaceutickými přípravky a zejména léky, které se předepisují pro psychiatrickou léčbu.
„I když náhle zemřou mladí pacienti se schizofrenií, říká se tomu přirozená smrt,“ píše Gotzsche.
„Ale u mladých to není přirozené. Je dobře známo, že neuroleptika (psychiatrické léky) mohou způsobit smrtelné srdeční arytmie.“
Mnoho lidí umírá v důsledku užívání léků, aniž by to vzbudilo podezření, že by se mohlo jednat o nežádoucí účinek léku. Léky na depresi zabíjejí mnoho lidí, zejména mezi staršími lidmi, protože mohou způsobit ortostatickou hypotenzi, sedaci, zmatenost a závratě.
Tyto léky zdvojnásobují riziko pádů a zlomenin kyčle v závislosti na dávce. Do jednoho roku po zlomenině kyčle asi pětina pacientů zemře. Jelikož starší lidé obecně často padají, nelze dokázat, že tato úmrtí způsobila právě léky.
Další častou příčinou úmrtí v Americe jsou nesteroidní protizánětlivé léky (NSAID) jako například paracetamol, diklofenak či ibuprofen , které se volně prodávají v lékárnách a obchodech s potravinami po celé zemi.
„Zabily statisíce lidí, zejména v důsledku infarktů a krvácivých žaludečních vředů. Tato úmrtí ale pravděpodobně nebudou připsána na vrub nežádoucích účinků léků, protože stejná úmrtí se vyskytují iu pacientů, kteří léky neužívají,“ dodává Gotzsche.
Metaanalýza z roku 1998 z USA odhaduje, že nejméně 106 000 pacientů umírá každý rok v amerických nemocnicích v důsledku nežádoucích účinků NSAID a jiných léků. Můžeme si jen představit, o kolik výše je toto číslo dnes, kdy je na trhu mnohem více druhů léků.
V roce 1998 bylo pro průměrného člověka vzácné, aby pravidelně užíval farmaceutické léky jakéhokoli druhu. Dnes je užívání farmaceutických léků tak běžné, že se očekává, že lidé narození po roce 2019 budou pravidelně užívat léky na předpis přibližně polovinu svého života.
Nejnovější zprávy o farmaceutických kartelech naleznete na stránce BadMedicine.news .
Autor: Ethan Huff, Zdroj: naturalnews.com , Zpracoval: Badatel.net
ZDROJ:
Nedostatek léků v pražských lékárnách začíná připomínat dobu hluboké totality. Lékaři jsou bezradní a nemohou svým pacientům pomoct. Situaci prý musí řešit vláda, říká bývalý mluvčí Ministerstva zdravotní Tomáš Cikrt.
Chřipková epidemie udeřila v plné síle a tisíce nemocných lidí zaplavily čekárny praktických lékařů. Pokračuje ale podivná situace. Do ordinací volají zoufalí pacienti. Lékaři jim sice napsali recept, nemohou se ale léčit, protože předepsané léky nelze sehnat.
Časté výpadky v této oblasti zaznamenala i praktická lékařka z Prahy 8 MUDr. Eva Vránová. Podle jejích slov je akutní nedostatek léků, které potlačují horečky, infekční onemocnění a bolesti. „Setkávám se pravidelně s tím, že některé léky nejsou třeba týden k dispozici. Někomu se může zdát, že výpadek na pět dní není tak závažný. Je ale třeba si uvědomit, že v této roční době je nemocných velmi mnoho a výpadky pak postihnou tisíce lidí. Teď třeba není možné sehnat Erdomed na kašel. Předtím nebyl v lékárnách penicilín pro děti, Nurofen a další antibiotika. To není dobrá situace,” řekla redakci PrahaIN.cz lékařka.
V současné době chybí v pražských lékárnách některé druhy důležitých antibiotik, desinfekční pastilky krku, sirupy a další druhy léků. Běžné je, že lékař napíše pacientovi recept a ze tří druhů sežene jeden nebo dva. Tuto situaci jsme si osobně vyzkoušeli.
Antibiotikum Klacid, které je na předpis, sehnal nemocný redaktor až poté, co obešel pět lékáren v Kobylisích, dvě v okolí Bulovky a úspěšný nakonec byl až v Libni. Například ve čtvrtek ráno v lékárnách na Vinohradech nebylo možné sehnat léky tišící bolest v krku, jako je například Strepsils, Tantum Verde. Chyběl také Erdomed. Prakticky nemožné je sehnat v těchto dnech Kodein, Dithiaden a další druhy léků na léčbu virových onemocnění a nachlazení.
Trpkou zkušenost si odnesl další redaktor PrahaIN.cz, který začátkem prosince onemocněl a sháněl po Praze pět dní antibiotika Amoksiklav. Léčba se v jeho případě protáhla na téměř čtyři týdny, protože se k neléčenému virovému onemocnění připojil zápal plic. Antibiotika nakonec sehnal tak, že se domluvil v lékárně na Černém Mostě, která pro něj antibiotika speciálně objednala.
„V mnoha lékárnách je situace velmi nelehká. Naše lékárna si koncem léta nakoupila dostatečné zásoby, a tak akutní nedostatek zatím u nás naplno nepociťujeme. Ovšem i naše zásoby se začínají zmenšovat,” řekla redakci PrahaIN.cz PharmDr. Lea Rochlitz z lékárny na Praze 7 v Holešovicích. „Jde o poněkud absurdní situaci. Například tak běžný lék jako je Paralen u nás už doprodáváme ze zásob. Ve skladech ale k dispozici není. V okamžiku, kdy zásoby prodáme, nebudeme mít jak zásoby doplnit. Sledujeme situaci u nás i v okolních zemích a zatím se nezdá, že by výpadky v zásobování léky skončily. Nepředpokládám, že se současná situace rychle změní. Spíš to vypadá na dlouhodobější problém a vypadá to, že nedostatek léků nás zasáhne i na jaře,” ukončila Lea Rochlitz.