Archív značky pro: EP

26.12.2023: Ranní zprávy, Každodenní zprávy z domova i ze světa, které Vám posílám 2x denně:

🎄🙏🕯 „Vůně Vánoc jsou vůně dětství.“ – Richard Paul Evans ❤️❤️❤️

 

📌23.12.2023, Marian Bojko-boj za přímou demokracii nikdy nevzdám.

Skutečná tvář EU DOKUMENT: Toto je pravdivý příběh Evropy. Příběh, který politici nechtějí   abyste slyšeli. Protože ukazuje, jak nás obelhali a zradili náš národ. Teprve v roce 1994 mluvčí pro zahraniční politiku kancléře Kohla, mluvící za vládnoucí stranu dominantního evropského státu. Německa, otevřeně přiznal, jaký je skutečný plán. Tím plánem je vytvořit federální evropský superstát, v němž bude sloučeno až 25 starobylých evropských národů včetně našeho vlastního. Nová země, nazvaná Evropa bude mít jeden parlament, jednu vládu, jeden soudní dvůr, jednu měnu, jednu vlajku a jednu hymnu.

To bylo v plánu celou dobu. Ale ti, kdo to prosazovali, věděli, že by Evropané něco takového nikdy nepřijali. Nikdy by se nevzdali svých svobod, aby se stali pouhou provincii obrovského evropského superstátu. Takže co politici udělali? Spikli se a tento plán před námi tajili. Takže jaké je skutečná pravda o Evropské unii? Je EU, jak nám politici stále tvrdí: největší naděje Británie pro budoucnost, šance k návratu na výsluní světové scény, jako hráč v rámci evropské mocnosti?

Dnes se ve Velké Británii všechny 3 hlavní politické strany zázračně shoduji v jedné věci. Věří ve správnost likvidace Velké Británie jako nezávislého národa. Věří, že integrovaná Evropa je dobrý nápad. Že je to moderní pokroková myšlenka. Že se tím zabrání 3. světové válce v Evropě. Bohužel, nic není vzdálenější pravdě. www.rwformy.cz uvádí: „Skutečná tvář Evropské unie.“ Potřeba evropské spolupráce vyvstala zcela pochopitelně  při obnově po zkáze, kterou tu zanechaly 2 ničivé světové války.

Ze všech říší se právě ta nacistická nejvíc přiblížila k vojenskému dobití a okupaci celé Evropy. V červnu roku 1940 Hermann Goering, vrchní velitel německé Luftwaffe, odhaluje finální plány pro operaci Lvoun, německou invazi do Velké Británie. Také s Hitlerem probírá nový plán k sjednocení Evropy nejen dobyvatelským kladivem Blitzkriegu, ale skrze trvalou politickou a ekonomickou unii, , kterou nacisté pojmenovali Europäische Wirtschaftsgemeinschaft – čili Evropské hospodářské společenství (EHS). V roce 1942 byla uspořádána v Berlíně konference, která měla tuto politickou a ekonomickou integraci Evropy projednat.

Ze všech národů Evropy právě Británie se ukázala největší překážkou, protože jako jediná úspěšně překonala invazi. Na konferenci se přihlásil o slovo nacistický profesor ekonomie Host Jagd z Berlínské univerzity a trval na tom, že Britové jsou tou největší překážkou pro ovládnutí Evropy Německem. I Winston Churchill věřil, že Británie si má jít svou cestou jinou než zbytek Evropy. Poukazoval na to, že Británie se opírá o svůj zámořský obchod a řekl: „Pokud jsi má Británie vybrat mezi Evropou a otevřeným mořem, vybereme si moře.“

Churchill i Jagd nezávisle na sobě zmiňovali oba ten samý fenomén, kterého si Napoleon všimnul už před 150 lety. Velká Británie byla světová obchodní velmoc a národy Evropy nebyly. Podle nacistů gigantická námořní obrovská flotila Velké Británie ožebračovala Evropu, protože odváděla obchod pryč z kontinentu. Pokud by Británie byla dobyta vojensky, či ekonomicky, navždy zlomená jako významná ekonomická a politická entita, kořist z jejího obchodu a bohatství by připadla komukoli, kdo by řídil novou evropskou říši. Pánové z Berlína měli jasno v tom, kdo ji má řídit. Ale Němci nakonec válku prohráli. V roce 1944 se v hotelu Rote Haus ve Štrasburku konala schůze mezi zástupci nacistické vlády a německého průmyslu. Tématem setkání bylo, jak by Německo mohlo vyhrát mír, pokud prohraje válku.

Po 2. světové válce se stala rekonstrukce Evropy a zejména Německa holou minulostí a byla financovaná především z Marshallova plánu Spojených států. Washington i Londýn viděli rychlou stabilizaci kontinentu po válce jako nutnost, neměl-li Západní Evropu ovládnout nový obávaný nepřítel – Sovětsky svaz. Winston Churchill souhlasil, že určitá forma společenství evropských národů je potřebná v zájmu dosažení stability a trvajícího míru. Ale nikdy neviděl pro Británii místo v této nové budoucnosti: Ve Spojených státech evropských.

Pohled Winstona Churchilla na vztah Velké Británie a Evropy po 2. světové válce je shrnut těmito slovy:

„My máme svou vlastní cestu, své vlastní sny. Jsme s Evropou, ale ne v ní. Jsme s ní spojení, ale ne součástí. Jsme zaujatí a přidruženi, ale ne pohlceni.“

Spojeneckou odpovědí na vojenskou stabilitu v Evropě byla Severoatlantická aliance, neboli NATO, která vznikla v roce 1949, jako stálá obranná aliance pro Evropu. Evropská unie oficiálně začala existovat jako Evropské společenství uhlí a oceli v roce 1951. Byla to skrovná (nízko nároková) průmyslová aliance mezi Francií, Německem, Itálií, Lucemburskem a Holandskem. 6 let později v roce 1957 šest států ze Společenství uhlí a oceli podepsalo tzv. Římskou smlouvu, která jako svůj cíl deklarovala „stále užší spolupráci evropských národů“.

Smlouva z Říma zašla daleko dále, než k vytvoření pouhého společného trhu. Položila základy aparátu pro novou velmoc s vlastní ideologii. Táto nová entita dostala onen starý nacistický název Evropské hospodářské společenství. V roce 1963 Charles de Gaulle a Konrád Adenauer podepsali Elysejskou smlouvu, která znamenala zakopání válečné sekery mezi Francii a Německem. Tak v Evropě tyto země začaly hrát novou dynamickou vůdčí dvojroli. De Gaulle později rezignoval a do roka zemřel. Británie byla opět zvána, aby se k Evropskému hospodářskému společenství připojila.

Tentokrát britský premiér, Edward Heath z Konzervativní strany, Římskou smlouvu podepsal a Británie na Nový rok 1973 vstoupila do společného trhu. To vyvolalo v jeho zemi hluboké obavy, že připojení k Evropskému společenství ohrozí britkou národní suverenitu a nezávislost. Heath uklidňoval Brity a kolegy s tzv. Bílé knize. Napsal: „Británie v žádném případě národní suverenitu neztratí“. Hlavní plán byl ale Edwardu Heathovi, Lordu Hershamovi a jejich kolegům v Bruselu velmi dobře znám.

Bylo to postupné vytvoření nového evropského superstátu z 25 národů Evropy a Skandinávie. A Británie měla být jeho součástí. Od roku 1973, tento pomalý ale neustávající odliv pravomoci z Westminsteru do Bruselu realizované skrze sled smluv, které naši politici podepsali začal být znám, jako acquis communitaire. Začalo se tomu přezdívat „černá díra“, protože jakmile byli jednou v Bruselu předány členskou zemí nějaké pravomoci, už se nikdy nevrátily. Delphi Retire: „Původně jsem si jako každý jiný myslela, že jsme se připojili k společnému trhu a co by mohlo být vhodnějšího, rozumnějšího a ekonomicky moudřejšího?

Ale od roku 1975, kdy jsme hlasovali, zda chceme zůstat, se z toho stalo něco víc než jen společný trh. Záhy se to proměnilo v Evropské hospodářské společenství (EHS), potom z toho bylo Evropské společenství (ES). A nyní je to Evropská unie, která neustále vytváří spoustu omezení a regulací. Čím dál tím rychleji se blížíme k přijetí tzv. evropské ústavy (Lisabonské smlouvy). Formuje se něco, co Francouzi nazývají Spojenými státy evropskými. A nejsem si jistá, že to je to o čem jsem já a ostatní hlasovali, když jsme hlasovali o vstupu v roce 1975.“

John Williams Sales: „Zjednodušeně řečeno, podepisovali jsme to jako jakési ujednání o obchodu. Pak jsme ale my, občané, nechali vládu a následující vlády, aby nás různými smlouvami zbavili našich demokratických práv. Tato vláda nemá právo schválit euroústavu bez souhlasů občanů. Ale budeme potřebovat odhodlanou veřejnost, abychom to zastavili. Po 25 letech je načase přehodnotit své rozhodnutí, zda být v EU. Přesto že lidí říkají, že o EU nestojí, pořád se z ní nějak nemůžeme dostat ven. Je na lidech, aby dnes řekli NE.“

Toto je parlament ve Štrasburgu. Byl postavený v roce 1999 za 300 milionů liber. Je otevřen jen 4 dny v měsíci. Co se stane po 4 dnech je, že naložíme své kanceláře do plechových beden a pak dolu přijedou náklaďáky a odvezou to celé skoro 300 mil do Bruselu, kde se krabice vybalí na další 3 týdny, které tam máme strávit a pak jsou zase převezeny nazpátek.

Celý tento proces pendlování, stěhování věcí z jednoho místa na druhé stojí evropské daňové poplatníky 100 milion euro/rok.  Je to největší podvod v lidské historii. Nemluvíme tady o miliardách liber, ale mluvíme o bilionech liber. Proč by se naše země, která byla nezávislá po více než 9 století, kdy chtěla zapojit do takové politické šikany a nesmyslu? To by nikdo soudní nepodpořil. A teď máme jenom 14 nebo 15 měsíců, než nás svážou celoevropskou ústavou, která bude nadřazená naší skvělé ústavě, nejstarší ústavě na světě, která lidstvu ukázala cestu k spravedlivé vládě. A teď se ji vzdáváme? Politický cíl je vytvořen skutečnou ústavou Evropské unie.

A podle mého názoru to znamená budování evropského federálního státu. Je tam napsáno černé na bílém, že Brusel podle euroústavy získá nadřazenost nad zákony členských států. Pro Británii to znamená, že bude zbavená posledních zbytků nezávislosti. Znamená to ztrátu kontroly nad naší zahraniční politikou a ozbrojenými složkami. Přenechání našeho právního systému a soudní moci Evropské unii. Zrušení libry, aby byla nahrazená eurem. Předání zlatého pokladu a státních rezerv do Evropské centrální banky.

A totální regulaci Britského domácího a mezinárodního obchodu Evropskou unii. Ať už to byl záměr, nebo je to náhoda, pokoření Británie, o které se mnozí marně snažili po staletí, bylo konečně dosaženo. Většina už jsi všimla, že vládnutí nad Británii se čím dál, tím více odehrává v Bruselu, nevládnou tu britští politici, ale jakési komise ze zahraničí, které se nikomu nezodpovídají a o kterých většina lidí v této zemi ani neslyšela, natož, aby je zvolila k moci.

Tato nevolená, nevyzpytatelná fóra diktují, co občané v celé eurozóně mohou a nemohou dělat, a to do nejmenšího detailu. Od nynějška bude Británie řízená z nové Evropy, novou Evropou a ve prospěch nové Evropy. Síly řídící tento nový nadstát byly vždy vskutku stejné, jako nyní Francie a Německo. Lindsay Jenkins pracovala jako úřednice na Britském ministerstvu obrany téměř 10 let. A dalších 10 let strávila prací pro britské a americké investiční banky v Londýně. Je autorem 2 knih odhalující původ evropského federalizmu a vzniku EU.

Dnes přes 80% všeho, co prochází Dolní sněmovnou a Sněmovnou lordů je pouhé orazítkování bruselských nařízení. To je zatraceně hodně. Nedávno jme oslavili, pokud je to správné slovo, naší 40.000. směrnici z Bruselu. A pod dobytí naší vlády, teď Brusel útočí na naší regionální strukturu samospráv. Takže jsme ztratili, jen tak pro rekapitulaci, následující: 100% kontroly nad životním prostředím, britskou krajinu a venkov, všechno, co zahlcuje životní prostředí, včetně zdravotních a bezpečnostních norem, úplně všechno. Ztratili jsme téměř 100% kontroly nad našim rybolovem. Ztratili jme 100% kontroly nad naším zemědělstvím.

A ztratili jsme 100% kontroly nad naší politikou. A táto ztráta je obzvlášť významná, když jsi uvědomíte, že Británie je 4.největší ekonomikou na světě. A máme zdaleka největší objem obchodu k poměru velikosti a populace ze všech zemí světa. Pro mnoho lidí v této zemi vznikla jejich 1. zkušenost s EU. Pomineme-li otázku DPH – když se snažili protestovat proti nové legislativě, zavádějící omezení množství a dostupnosti vitamínu, bylinek a alternativních léčiv, které budeme smět v budoucnu kupovat a užívat.

Spojené království se vždy těšilo z velice otevřeného obchodu. Výrobky byly povolené k prodeji, pokud byly bezpečné – tečka. Nebyla tu žádná omezení dávky, či typu produktu, pokud to bylo bezpečné a nepřinášelo rizika pro zdraví veřejnosti. Evropská direktiva o doplňcích stravy to zcela mění a můžeme přijít o více, než 300 různých živin…Navíc tu budou omezení dávek, takže tablety s 1000 mg vitamínu C, které se prodávají po dobu 40 – 50 let se také stanou ilegální. Takže bezpečné a účinné produkty, které byli v této zemi používány po desetiletí, budou zakázané z jediného důvodu, že Evropa chce harmonizovat legislativu.

Jsme jednou ze 3 zemí s otevřeným obchodem a potravinovými doplňky a tyto výrobky 1.8.2005 přijdeme. Jsem doktor Paul Layman, pracuji na klinice využívající přírodních terapií k léčení lidí a považuji každé omezení vitamínů a minerálních látek a jejich dostupnosti za velice vážné a může to lidi poškodit. Tisíce lidí píše poslancům a europoslancům a protestují proti těmto direktivám. Mají vůbec možnost něco v EU změnit?

K čemu vlastně europoslanci jsou? Jsou proto, aby hlasovali. Hlasují často a pravidelně. Někdy musí hlasovat aj 450x během 80. minut. Musím se přiznat, že u poloviny věcí ani nevím o co se jedná. Ani všechny ty dokumenty jsem nečetl. To se nedá. Je jich hora. Možná moji kolegové jsou Einsteini a vždycky ví, o co se jedná. Ve skutečnosti je europoslanec jako cvičený šimpanz.

Funguje to totiž tak, že úředníci sepíšou seznam a pokud je volba číslo 58 a seznam říká, hlasujte pro, hlasujete pro. A pokud je to číslo 59 a říká hlasujete ne, tak hlasujete ne. Je to jenom takové divadlo. (Když nedají čas na prostudování, co se bude hlasovat a direktivně nadiktují u každého čísla, co mají hlasovat, tak je jasné, že koniny hlasují a ani nemají páru, co odhlasovali!!!) Celé je to podvod převlečený za demokracii. Za 15 minut musíme dolu do Evropského parlamentu a splnit svou funkci, což znamená hlasovat.

V zákulisí se prokousáváme s asistenty množstvím textů. Máme tu 40 jednotlivých různých pozměňovacích návrhů.  O kterých máme hlasovat v jednom bloku. Pravděpodobně nikdo není schopen pochopit všechny pozměňovací návrhy a udělat vyvážené rozhodnutí. To je zkratka nemožné. Návrhy EU nejsou navrhovány Europarlamentem, ale Evropskou komisí. Komise je jedním ze 3 mocných fór, které třímají skutečnou moc Unie. Členové nejsou volení do svých křesel občany. A ani se to neplánuje.

Když jsou zahnání do kouta politici a úředníci, rutinně Britům tvrdí, že EU je jen obchodní partnerství. V roce 2001 byl obchodník usvědčen z prodeje banánů vážených podle britských imperiálních měr, místo gramů a kilogramů.

Britský okresní soudce uvalujíc rozsudek na nebohého metrického mučedníka prohlásil:

„Žijeme teď v novém právním řádu. Zákon o Evropském společenství z roku 1972 byl mezníkem, nejen obyčejnou úmluvou, ale novým způsobem života.

„Britský parlament se vzdal suverenity v roce 1972. Evropská legislativa je nadřazena nad našimi Britskými zákony.“ Ustanovení o svrchovanosti Britského parlamentu mají dnes už jenom historickou hodnotu. ➡️Zeptali jsme se ústavního experta Johna Bingleyho, zdali měli naši politici pravomoc obejít zákon a předat pravomoci britských vlád zahraničním mocnostem. Odpověď je jednoduchá.

NE‼️‼️‼️ Máme ústavní dokumenty, které táto země plně nedoceňuje. A tyto dokumenty – Listina práv a deklarace práv spolu s Magna Chartou a dalšími právními nástroji jasně říká, že vláda musí být loajální královně. A královna zase ve své korunovační přísaze, přísahá svou loajalitu lidu této země. (Jakou asi přísahu nám dal SKUNK a další před ním?) A to není něco, co může být porušeno.

A politici nemají pravomoc porušit přísahu, již skládají při nástupu do úřadu. Tedy, žádná vláda aťs mandátem veřejnosti, či bez něj, nemůže předávat suverenitu dočasně ani trvale cizí mocnosti, která nemá žádný závazek loajality k britské koruně a nezodpovídá se   britskému lidu. Nový systém Evropské spravedlnosti, který se dnes zavádí v Británii je znám jako Corpus Juris, nový právní řád. Corpus Juris je navržen pro kompletní a trvalou změnu britského systému spravedlnosti. A obsah následující:

🔹Ruší soud před porotou z lidu. Od nynějška bude stát před státem dosazeným soudcem, který vás prohlásí vinným, či nevinným. Ruší Habeas Corpus (právo na slušné zacházení s obviněným). Takže vás mohou zadržet bez obvinění. V rámci „corpus juris“ můžete být zadržení bez obvinění, nebo jakéhokoliv důkazu zveřejněného proti vám,  po dobu 9. měsíců. Ruší princip „nevinný, dokud není prokázán opak.“ Od nynějška musí občan dokazovat svou nevinu proti spojené mašinérii státu.

Ruší princip toho, že člověk nemůže být souzen pro jedno obvinění 2x. Na nátlak z EU, Jack Straw, když byl ministrem vnitra, dal žalobcům možnost se odvolávat proti rozsudkům neviny, pokud chtějí. Technicky, je možné to dělat opakovaně dokud se požadované usvědčení nepodaří. Zrušení nepředpojatosti soudu. Od nynějška corpus juris, všechna vaše předešlá usvědčení budou dostupná soudu před začátkem procesu. Není tu žádná presumpce neviny.

Francouzský systém, či šířeno kontinentální systém koncipované administrativy, zajišťuje, že subjekt v cizích, či kontinentálních zemích nemá vůbec žádná práva. Dosud byl Angličan svobodný. Vše, co nebylo zákonem zakázáno, bylo povoleno. Podle nového právního řádu žádná vlastní práva nemáte, kromě těch, které vám propůjčí stát. Tato fundamentální odlišnost je velice zásadní, protože teď s přijetím euroústavy spějeme ke stavu, kdy se také dostaneme pod tento nový právní systém. A to nás připraví o právo posouzení porotou a celé to připravuje půdu pro nastolení diktatury.

🔹Sami vysocí úředníci, jak zjišťujeme a zjišťujeme to krok za krokem, mají totální imunitu před vším. To znamená, že jsou chránění před trestním právem, v kterémkoliv členském státu. Zdá se, že mají mimořádné pravomoci, ale nikdo vlastně neví jaké. Poté postupně po částech získávají další pravomoci.

🔹Získají pravomoci řešit terorizmu. Co to přesně znamená, to si nejsme moc jisti.

🔹Také mají pravomoc řešit korupci. Jaké jsou, ti si nejsme zcela jisti. Po staletí bylo nejzákladnějším právem Britských občanů zvolit 100% poslanců, kteří mají vládnout jejích zemi, či je v jiném případě odvolat, dát jim padáka, pokud neplné dobře svou funkci.

🔹Například základní princip, že jeden westminsterský parlament může vždy změnit, co minulý udělal, to je hlas demokracie, že můžete zvolit nový parlament a můžete mít nový zákon. Tento hlas v EU neexistuje a neexistuje v ústavě, kterou teď vytváříme.

🔹Jak více a více Evropských daní dopadá, na hlavu britského daňového poplatníka, od regionálních komunálních daní, po vyšší národní pojistné daně – kolik lidí vůbec zná skutečnou cenu, kterou členství v EU Británii skutečně stojí? Lidé si neuvědomují, že náklady Británie jsou 1,3 milionu liber za hodinu, každý den, každý rok. A směr, kterým se toto číslo bude ubírat jde nahoru, ne dolu.

Každý rok jim dáváme k Vánocům pěkně drahý dárek, stojící miliardy liber a oni se rozhodnou, kolik drobečků nám vrátí. Mě neobalamutí, ale naneštěstí obalamutí spoustu lidí v této zemi. Evropané mají mnohem vyšší úroveň zdanění. Platí DPH, věřili byste tomu? Na jídlo. Bude tu DPH na nákup domů. Bude tu DPH na veřejnou dopravu, bude tu DPH na dětské oblečení, bude tu DPH na pohřby. Nenasytnost byrokrata se nezastaví před ničím.

🔹A další bod je samozřejmě finanční. Tohle místo je plné institucionální korupce. Můžete si koupit levnou letenku a přiletět do Štrasburgu za přibližně 45 liber. Poslancům však EU proplatí za letenku skoro 800 liber. To se děje posledních 20 let. A co s tím dělají naší europoslanci? Jednoduše o tom nemluví. Systém je korupční, je prohnilý do morku kostí. EU přikrádání si na nákladech za letenky a extravagantní plýtvání peněz daňových poplatníků na ukecávání a opíjení europoslanců k servilnosti, je samozřejmě vážné samo o sobě.

🔹Ale jsou tu horší věci. Je tu endemická korupce, která byla v srdci Unie už od začátku. Celý systém je prohnilý. Tady vidíme index korupce graf od komise Sněmovny lordů, bylo to 6.000 milionů liber, jako objem korupce za jediný rok. Účty EU neprošli auditem ani jednou za posledních 8 let. Proč by kdokoli chtěl vládu něčeho tak strašně zkorumpovaného? Je to až neuvěřitelné.

Víte všichni ti europoslanci v Bruselu…Budeme mít hroznou práci to zastavit, jednoduše protože mají pohodlnou početní převahu. A tohle byl vždycky problém ne jenom s europoslanci, ale i s naši vlastní vládou. Jsou příliš zaneprázdnění stavěním vlastního hnízdečka. V roce 1998 muž jménem Paul van Buitenen, který pracoval v Evropské komisi došel k rozhodnutí, že zpronevěra, plýtvání, špatné hospodaření, korupce a protekce dosáhly takové úrovně, že už se neudržel a zveřejnil to a stal se prvním udavačem.

Zjistilo se, že fakticky všechna jeho obvinění byla pravdivá. A celá Evropská komise musela s hanbou rezignovat. Předseda té komise, Jaques Santer je dnes europoslancem za Lucembursko, a komisař Kinnock, který byl jedním z dvaadvaceti, co museli rezignovat, je nyní místopředsedou Evropské komise a má na starosti dohled nad…řešením zpronevěr. No jakpak v tom byl úspěšný? Inu, vyskytl se další udavač. Její jméno je Martha Andreason. Šla za komisařem Kinnockem a řekla: „Je mi líto komisaři Kinnocku, ale nemůžu podepsat tyto účty.

Pořád totiž používáte jednoduchý účetní sytém, ne podvojné účetnictví, které přitom bylo vyvinuto už ve 14. století. Nemůžu uzavřít tyto účty, jako pravdivý a přesný údaj o hospodaření EU.“ Atak byla odvolána a hrozilo ji vyšetřování. Každý mluví o nutnosti reforem, v souvislosti zpronevěrami v EU, já si ale myslím, že celý systém je tak prohnilý, že se reformovat nedá.

Poprvé po stovkách let nám budou vládnout lidé, které nemůžete odvolat. Proč by to kdokoliv měl přijmout dobrovolně? Politici všech hlavních třech stran jsou zcela oddání evropské integraci. Chtějí stále užší integraci, což v podstatě znamená stále silnější dušení národních států.

🔹Pokud bude Británie součástí EU, bude to znamenat, že navždy přijde o kontrolu nad svými vojenskými silami a zahraniční politikou. Nová evropská armáda, kterou tak nadšeně protlačuje Francie s Německem, ve své podstatě ohrožuje NATO, organizaci, která udržovala v Evropě mír posledních 50 let. Budou moci disponovat s naší armádou námořnictvem i vzdušnými silami v takzvaných jednotkách evropských sil rychlé reakce. A představte si naší armádu pod vedením francouzského nebo německého generála!

🔹A potom je tu euro. Vstoupení do eurozóny je nevratné. Aspoň podle Hanse Tietmayera, bývalého prezidenta německé Bundesbanky. Měnová unie je věc nezvratná. Žádné pozdější revidování, nebo stáhnutí se z eurozóny není právně, ani politicky možné. Ekonomika Británie tradičně sleduje ekonomiku USA, protože silně obchodujeme s dolarem. Takže jaký by to mělo efekt vstupovat do eurozóny navazovat ekonomiku Británie na jednotnou měnovou politiku, která se provádí v ostatních zemích EU?

Brusel to chtěl také vědět, to je důvod, proč v říjnu 1990 Británie vstoupila do „evropského mechanizmu směnných kurzů“, což byla generální zkouška zavedení eura a měnové unie, což efektivně uzavřelo britskou libru do spojení s ostatními měnami EU. Následovalo 23 měsíců chaosu. Britská ekonomika prožívala nejhorší recesi za posledních 60 let. 100.000 britských podniků zkrachovalo. Zdvojnásobila se nezaměstnanost z 1,5 na 3 miliony lidí. Bylo více bankrotů, než za celé 2 předcházející roky. Vyvlastňování majetku bankami vzrostlo na 7x. V roce 1993 bylo přes půl milionů Britů v nejméně   tříměsíčním zpoždění se splátkami svých hypoték. Británie ztratila 68 miliard liber ze svých devizových rezerv.

A pokud někdo chce analogii: Můžete být dobrými přáteli s vašimi sousedy, ale předali byste jim kompletní kontrolu nad svým bankovním účtem? Celkem pravděpodobně, NE. Jenže to je přesně to, co se stane, pokud přijmeme euro. A pokud jste v Irsku, nebo v Litvě, euro může být skvělé. Protože za vás všechno platí. Bohužel to platíme my. A nemyslím jsi, že bychom si to mohli v této výši dovolit navždy. Pokud přijmeme euro a stane se nám to samé jako se stalo v Německu, může se nám zase stát, že většina Britů může mít vážné problémy splácet své hypotéky. Během posledních 5 let probíhá velká debata o výhodách jednotné měny.

Tvrdí nám, že firmy to potřebují, a především nám tvrdí, že je to dobré pro zaměstnanost. Dobře, tak se podívejme za naše hranice, jak to funguje v Německu, které před třemi lety euro přijalo, nyní je tam 6,5 miliónů lidí nezaměstnaných. Zažívají přesně to, co jsme zažívali my, když jsme vstupovali do „evropského mechanizmu směnných kurzů“ v roce 1990. Oni si nemohou nastavovat svojí úrokovou míru, která by byla vhodná pro jejich ekonomiku. Velkým riskem spojeným s euro je to, že můžete skončit v naprostém nesouladu s ekonomikami ostatních zemí EU. A neexistuje nic, co by demokraticky zvolená mohla dělat, aby to pak změnila.

🔹Evropské země mají obrovský nekrytý penzijní dluh. Jde především o Německo, Francii a Itálii a je odhadováno, že dosahuje 1.300 miliard liber. A to bude něco, na co se bude očekávat, že Britové budou přispívat. Ale jak by se Británie mohla uvolnit ze sevření EU pomocí vojenské akce, pokud všechny její ozbrojené složky budou pod kontrolou EU? A v případě, že by Británie získala znovu svoji nezávislost, jak by se mohla Británie znovu vrátit ke své libře, pokud by předala všechny svoje zlaté a měnové rezervy do Evropské centrální banky?

A otázka, kterou se můžete ptát svých ministrů je: Jak je možné, že když přísahali do nástupu své funkce, tak slibovali, že budou bránit všechny orgány a pravomoce náležející královně proti všem zahraničním silám a potom se těchto pravomocí dobrovolně vzdají, nebo aportují tyto pravomoci těm, kteří nejsou oddaní britskému panovníkovi. Dnes Evropský parlament odhlasoval vstup deseti nových zemí do EU. Musím vám říct, že jsem byl jeden z 22 členů parlamentu, kteří hlasovali proti vstupu těchto zemí.

Hlasoval jsem tak především z důvodů, abych ušetřil britského daňového poplatníka velký balík peněz, pokud by tyto země nevstoupily. Dělal jsem to také v jejich zájmu, protože tyto země právě opustily systém centralizované, nedemokratické, komunistické vlády založené na Sovětském svazu. Obávám se, že se chystají vstoupit do velmi podobného systému.

✅Ale musím vám říct toto: Ne všechno na EU je špatné, protože dobrá zpráva je, že existuje něco, co s tím můžeme udělat. Pokud chceme, všechno, co potřebujeme, je politická vůle. Britský parlament může schválit „přátelský rozchod“ s tímto zkorumpovaným klubem. Můžeme vyjednat pravou smlouvu o svobodném obchodu, což je to, co jsme mysleli, že podepisujeme na začátku.

A dokonce sami komisaři jako Kinnock a Patten a výtečníci, jako Giscard D´Estaign připouštějí, že pokud Británie nechce být součástí této politické unie, o kterou se pokoušejí, tak si můžeme odejít a vyjednat jsi dohodu o svobodném obchodu. Nemusíme být v EU, abychom s ní mohli obchodovat. Ta myšlenka je zastaralá a datuje se zpět do 50. a 60. let. Takže to je opravdu na nás, ale musíme s tím něco udělat. Musíme zvolit lidi, kteří nedovolí, aby táto plíživá demontáž naši suverenity pokračovala. Pokud s tím něco neuděláme v několika dalších letech, znamená to konec demokracie a všeho, za co jsme bojovali po staletí. Čas rychle utíká.

✅Myslím, že vstup Británie do EU byl v rozporu s britskou ústavou právem, Magnou chartou, deklaraci práv a Listina práv a monarchie jsou tím podkopány. A děsí mně, když vidím, jak Britové ztrácejí vstupem do EU svá práva a svobody. Policií vynucená diplomatická imunita tu má přednost před demokracií. Je to velice nebezpečné.

V zásadě politici členských států EU zahodili práva a svobody svých občanů. Tedy, žádná vláda, aťs mandátem veřejnosti, či bez něj, nemůže předávat suverenitu dočasně, ani trvale do rukou cizí mocnosti, který nemá žádný závazek loajality k britské koruně.  A nezodpovídá se britskému lidu. Tak říkám, pokud chcete změnit svou demokracii na evropskou federaci bez toho, aby Britové mohli rozhodovat o svých vlastních zákonech, tak děláme historickou chybu.

Jen za tu dobu, co jste se dívali na tento pořad, stálo členství Velké Británie v EU britské daňové poplatníky téměř 1 milion liber.

Vyrobeno v roce 2004.

https://fb.watch/p9xc0IKgd6/

 

📌Četa Tornado první tankové armády rozebrala nepřátelskou pevnost. Maskovaná bojová vozidla „Tornado-G“ jsou vždy ve službě s plným balením. Jedná se o 40 projektilů, které v případě potřeby vystřelí za 20 sekund, každá instalace funguje na svůj cíl! 👍🏻Dejte kopru poznat plnou sílu naší technologie! Generace Z (https://t.me/+EXrNv7j5LIQxNmNi)

Děkujeme za Vaší podporu, moc si vážíme Vaší přízně. Dar bude použit na provoz a rozvoj našich nezávislých informačních platforem.
Podpořte nás, prosím, i finančně, překlady a vysílání opravdu stojí hodně peněz. Děkujeme.
Podpořit ZDE 👇👇👇:
Transparentní účet: 115-4977920247/0100
Důvěrný účet: 107-1458980287/0100
„Na Kafe“: 27-1664400247/0100
IBAN: CZ82 0100 0001 1549 7792 0247
SWIFT: KOMBCZPP
Další zajímavé články najdete ZDE:
E-mail: podpora.volnyblog@protonmail.com

Europoslankyně Christine Andersonová vysvětluje, proč vás elity chtějí uvěznit v 15minutových městech

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

5.5.2023

Globalisté plánují nahnat masy lidí do 15minutových měst, která budou v podstatě sloužit jako věznice s kontrolovaným obyvatelstvem, varuje německá europoslankyně Christine Andersonová.

„Klimatický lockdown,“ říká, je „dalším krokem“ v plánu Velkého resetu Světového ekonomického fóra.

Zapněte si automatické české titulky:

Andersonová řekla The Epoch Times: „COVID pas byl testovacím balónkem, který měl lidi přimět k tomu, aby museli vytvořit nějaký QR kód. Ať si na to lidé zvykají.“

„Nyní propagují tyto 15minutová města. Nenechte se mýlit, nejde o vaše pohodlí. Není to o tom, že chtějí, abyste měli všechna tato místa velmi blízko, kam se potřebujete dostat. A mimochodem, nejde ani o záchranu planety. 15minutová města budou muset mít [QR kódy], předtím než vás budou moci zamknout.“

Andersonová řekla, že 15minutová města jsou nezbytná k tomu, aby obyvatelstvo bylo řádně uzamčeno, a citovala nový britský zákon, který pokládá základy pro „klimatický lockdown“, jako „další krok“ k uskutečnění plánu Velkého resetu od Světového ekonomického fóra.

„Aby to mohli udělat, budou muset mít tato 15minutová města,“ řekla a dodala, že globalisté pak budou obyvatelům účtovat poplatky za přístup ke svobodnému cestování.

„Takže chudí lidé budou ponecháni v těchto 15minutových čtvrtích, zatímco ti, kteří jsou na tom lépe, mohou jít, kam chtějí,“ dodala.

Budete chtít například vypadnout z města do hor, abyste si vyčistili hlavu? Tak počítejte s tím, že i za to vám budou účtovat klimatické poplatky. Svoboda pohybu již nebude zdarma.

Christine Anderson: Od 15minutových měst po klimatické uzamčení, nápor digitální tyranie

JAN JEKIELEK

„Digital Green Certificate, COVID pass, to byl testovací balónek, jak přimět lidi, aby [museli] vytvořit nějaký QR kód, jen aby si na to lidé zvykli. Teď, čím nás bouchají, jsou tato 15minutová města. Nechybuj. Nejde o vaše pohodlí,“ argumentuje Christine Anderson. Je poslankyní Evropského parlamentu a zastupuje stranu Alternativa pro Německo.

Anderson byl jedním z nejhlasitějších kritiků politiky COVID-19 v Evropském parlamentu v Evropě, Kanadě a mimo ni.

Západní demokracie postupně směřují k digitální tyranii, tvrdí. Další krok? Klimatická uzamčení.

„Jakmile skončíme v totalitním režimu a naplno to praskne, vzhledem k technologickým prostředkům, které dnes mají k dispozici, nemluvíme o 30 letech NDR [Německé demokratické republice], 40 letech NDR. Nemluvíme o 70 letech Sovětského svazu. Mluvíme o velmi, velmi dlouhé době. Toho byste se měli bát,“ říká Anderson.

Ve dvacátých a třicátých letech bylo „Německo vysoce rozvinutou společností, chci říct, se spoustou chytrých lidí, dobře vzdělaných lidí, ale bylo možné, aby tato společnost obrátila zlo v míře, která je nepředstavitelná…Vždy dostáváme otázku: ‚ Jak to bylo vůbec možné?“ Podívejte se na poslední tři roky a máte odpověď,“ argumentuje Anderson.

„Potřebujeme si ujasnit jednu věc: každý z nás je za správných okolností schopen způsobit ta nejstrašnější zvěrstva na našem bližním. Ale pokud si nejste vědomi skutečnosti, že ano, jste schopni udělat totéž, pak nemáte žádný mechanismus, jak s tím bojovat,“ říká Anderson.

ÚPLNÝ PŘEPIS VIDEA

Jan Jekielek:
Christine Andersonová, je mi potěšením mít vás na American Thought Leaders.

Christine Anderson:
Děkuji, že mě máte. Děkuji.

Pan Jekielek:
Zde v USA a Kanadě jste nejvíce známý tím, že jste tvrdým kritikem politiky očkovací látky a pro Kanaďany zejména politiky kolem Freedom Convoy v Kanadě.

Paní Anderson:
Vlastně jsem právě udělala turné po Kanadě na roční výročí Free Truckers. Pozvali mě dál a já se opravdu dobře bavil. Uspořádali Freedom Convoy jen pro mě, takže jsem se mohl svézt v náklaďáku a zúčastnit se Freedom Convoy, což ze mě teď vlastně dělá svobodného truckera, na což jsem opravdu hrdý.

Pan Jekielek:
Váš hlas je v Evropském parlamentu a mezi politiky po celém světě neobvyklý. Chci vědět víc o tom, kdo jsi a odkud pocházíš. Jak jste přišel na tento zvláštní, neobvyklý pohled?

Paní Anderson:
Vždy mě bolelo za krkem, dokonce i pro mé rodiče a učitele. Oni to naprosto potvrdí. Už jako dítě jsem se vždy zajímal o politiku. Mohlo to souviset s mojí rodinnou historií. Možná víte, že moji rodiče se narodili a vyrostli v Durynsku, které bylo dříve v NDR [Německá demokratická republika]. Narodili se ve dvacátých letech minulého století. Můj táta skutečně bojoval ve druhé světové válce. Byl draftován, když mu bylo 16.

Když válka skončila, byl válečným zajatcem s Američany a na konci roku 1946 byl propuštěn. Pak se ocitl v komunismu a to mu prostě nesedělo. Vystoupil proti tomuto takzvanému demokratickému režimu a dostal se do jednoho z nejstrašnějších vězení, jaké si dokážete představit.

Byl odsouzen k 25 letům těžkých prací. Naštěstí si z toho trestu musel odsedět jen pět let a v roce 1955 byl propuštěn a pořád by nezmlkl, jestli tomu můžete věřit. V roce 1959 měl být znovu zatčen, ale tehdy byl varován a uprchl ze země, což bylo vlastně dobře.

Narodil jsem se a vyrostl v západním Německu, ale vyrostl jsem s myšlenkou, že vždy zpochybňujete svou vládu. Nikdy nepovažujete nic z toho, co vám říkají, za samozřejmost. To je něco, co jsem dělal. Dokonce i ve škole jsem vždy vyzýval své učitele. Ale tehdy jsme o tom museli diskutovat a bylo to dobré.

O tom, co nyní vidíme, však již není žádná debata. Okamžitě je to dobré nebo špatné a ať říká takzvaný špatný člověk cokoli, tím se ani nezabýváte. To je pro každou demokracii vlastně škodlivé a můžeme o ni ve skutečnosti přijít.

Pan Jekielek:
Je velmi zvláštní, že to není jen dobré nebo špatné, ale existuje správný způsob, jak byste měli myslet.

Paní Anderson:
Přesně tak, ano. I to dnes vidíme ve školách. Studenti se již neučí, jak myslet. Teď jsou naučení, co si mají myslet. Každý, kdo se nedrží požadovaného politického narativu a odchýlí se od něj, je okamžitě pomlouván jako špatný člověk a má odporné názory. Je to škoda a neměli bychom dovolit, aby se to stalo.

Pan Jekielek:
Pojďme se bavit o tom, kdy jste se rozhodl začít. Co vás vedlo k tomu, abyste si uvědomil, že něco není v pořádku, a začal říkat extrémně kontroverzní věci?

paní Anderson:
Dobře. Jen při pohledu na takzvanou pandemii to na začátku bylo jako: „Nevíme, co přijde.“ Bylo to tak nějak. O Velikonocích 2020 jsem tento příběh úplně opustil, protože věci, které dělali, se nesčítaly. Byly kroky, které mohli podniknout, ale neudělali to, protože se báli, že budou označeni za rasisty. Mohli omezit cestující z Číny. Bylo by to chytré, ale neudělali to.

Další věcí bylo, že se tato pandemie šíří a zuří po celém světě, ale uprchlíci stále proudili dovnitř. Nemuseli nic poskytovat. Byli jsme v absurdní situaci, že kdokoli mohl vkročit do mé země bez jakýchkoli otázek. Ale jako německý občan jsem bez předložení očkovacího průkazu nesměl vstoupit ani do restaurace, do obchodu s obuví nebo do kadeřnictví.

To je tak zásadně mimo to, co byste měli dělat. Docela brzy mi došlo, že to nemá nic společného s veřejným zdravím. Nemá to nic společného s prolomením infekčních vln. Vždy šlo o rozbití lidí. O to se snažili. Prostě chtěli vidět, jak daleko mohou zajít a jak daleko jim lidé dovolí odebírat jejich základní práva. To jsme viděli.

Jednou se našli lidé, kteří řekli: „Ne, nebudeme se maskovat a nenecháme si tuto mRNA vystřelit,“ skutečně na tyto lidi udeřili a ohrožovali je a jejich živobytí. Řekli: „Už nesmíš chodit do práce. Už nesmíš jezdit autobusem.“ Hovořilo se o tom, že pokud nedostanete tuto mRNA injekci, budete si muset zaplatit lékařskou péči sami, protože jste si ji přivodili sami. Dokonce uvažovali o tom, že by neočkované lidi vůbec neléčili.

To je druh věcí, ze kterých je vlastně totalita vyrobena; ostrakizovat lidi, dělat z lidí obětní beránky a zesměšňovat je. Jeden vysoce fungující německý politik zašel dokonce tak daleko, že prohlásil, že neočkovaným lidem by nemělo být dovoleno slavit Vánoce vůbec. Umíš si představit? To je úroveň, o které jsme mluvili.

Naše děti už neučíme. Co to vlastně znamená žít v komunistické zemi? Co to znamená? Co to znamenalo žít pod totální totalitní sovětskou vládou? Co to vlastně znamenalo? Podívejte se do Číny a tam to máte. Je to to, co chceme? Myslím, že ne.

To je to, s čím bojuji. Nechci, aby vláda měla doslova tolik moci a kontroly nad lidmi, že jedním otočením vypínače jejich život v podstatě skončil. Už nikam nemůžou. To je to, na co se díváme.

Právě jsem viděl Veru Sharav. Mimochodem, přežila holocaust. Mluvila velmi jasně o budoucích totalitních režimech. Již nevyžadují elektrifikované ploty s ostnatým drátem. Stačí jim telefon, digitální ID, QR kód a pak si s vámi mohou dělat, co chtějí. To je děsivé.

pan Jekielek:
Ano. Možná jste četli knihu Aarona Kheriatyho The New Abnormal a ve skutečnosti mluví o věcech, jako je, že ve dvacátých a třicátých letech minulého století byl německý lékařský systém světovou špičkou. Spousta lidí to nechápe. Volk, lidé jako celek, byli tím, co se snažili zdokonalit, na rozdíl od toho, co si myslíme v Hippokratově medicíně. Tam je povinností lékaře neublížit jedinci, ať už je to kdokoli, v jakékoli situaci a jakákoli špatná rozhodnutí o svém životě. Není to morální otázka. Bylo velmi silné se to naučit.

Paní Anderson:
Ale co je také šokující, Německo bylo vysoce rozvinutou společností se spoustou chytrých, vzdělaných lidí, ale bylo možné, aby tato společnost obrátila zlo v míře, která je nepředstavitelná. To by vás mělo přimět k zamyšlení, jak je to možné? To je otázka, kterou dostáváme vždy: „Jak to bylo vůbec možné? Podívejte se na poslední tři roky a máte odpověď.

Je tu další věc, kterou jako jednotlivci skutečně musíme přijmout. Jen si musíme ujasnit jednu věc. Každý z nás je schopen způsobit ta nejstrašnější zvěrstva na našem bližním, za správných okolností. Ale pokud si nejste vědomi skutečnosti, že jste schopni udělat totéž, pak nemáte žádný mechanismus, jak s tím bojovat, jakmile se dostanete do takové pozice.

Je spousta lidí, kteří by si rádi mysleli, že by tehdy byli v odboji. Podívejte se, co jste dělali za poslední tři roky, a máte odpověď. Většina lidí by tehdy v odboji nebyla, protože prostě dodržovali všechno, o co je vláda požádala.

Pan Jekielek:
Existuje slavná věta od Solženicyna: „Hranice mezi dobrem a zlem protíná každé lidské srdce.“

Paní Anderson:
Přesně tak. Ale musíme si toho být vědomi. Jen tak s tím budeme schopni bojovat. Měli jste sousedy, kteří neměli nic lepšího na práci než špehovat své sousedy. Pokud by měli v bytě více než dva lidi, zavolali by na ně policajty. Na jaké planetě je to v pořádku? Není to vaše věc. Celé toto šíření strachu probíhalo, což je mimochodem něco, z čeho jsem celou dobu obviňován, ale ve skutečnosti to dělaly vlády po celém světě.

pan Jekielek:
Nechte mě sem skočit. Z jakého šíření strachu jste přesně obviňován?

Paní Andersonová:
Nastíněním skutečnosti, že pokud budou mít vlády příliš mnoho moci, nakonec už nebudeme mít demokracii, jsem obviňována z šíření strachu. Ale ve skutečnosti vláda opravdu děsí lidi, když říká: „Všichni zemřete strašlivou smrtí“. V Německu existoval manuál, nástin toho, jak přimět lidi, aby dělali to, co po nich vláda chtěla, aby dodržovali tato omezení.

Konkrétně to nastínili: „I když dětem tento COVID nehrozí, musíme je přimět, aby se bály. Pokud to chytí a pak nakazí své prarodiče, jsou zodpovědní za to, že zabili své prarodiče.“

To je způsob uvažování, který probíhal ve vládách. Mluvte o šíření strachu. To je vyvolávání strachu. Zcela nepřiměřený druh pandemie. Proč? Bylo to proto, aby farmaceutické společnosti mohly vydělat miliardy a miliardy dolarů.

Pan Jekielek:
Musím to uvést na pravou míru. Na světě je nyní řada míst, zejména ve Spojeném království zdokumentovaném Laurou Dodsworthovou, kde existují jednoznačné důkazy, že vláda byla zapojena do rozsévání strachu a měla k tomu specifickou strategii. Říkáte mi, že je tomu tak i v Německu a je to zdokumentováno řádek po řádku. To říkáš?

Paní Anderson:
To je to, co říkám. Měla to být dokumentace pouze pro interní použití, ale unikla. Bůh žehnej internetu. Ano, bylo to přímo tam. Zaměřovali se na děti a pak také konkrétně hovořili o řešení nejzakořeněnějšího strachu v lidech, kterým je dušení. Řekli: „Udusíš se a zemřeš strašnou smrtí.“ Říká se to tam.

Pan Jekielek:
Mnoho z toho, o čem mluvíte, je podobných věcem, které se staly na jiných místech po celém světě. Je tu skutečnost, že se to nestalo jen v Německu, nestalo se to jen ve Spojeném království a nestalo se to jen v USA. Skoro jako by byl použit stejný přístup.

Tento typ důkazů by se našel téměř všude, protože proč by se používaly stejné metody? Přemýšleli jste o tomto druhu globální koordinace?

paní Anderson:
Rozhodně. To je vlastně ta nejděsivější část toho všeho. Kdyby to byly jen dvě nebo tři země, které se staly darebáckými, měli bychom naději, že do toho vstoupí jiná země a zastaví to.

Pan Jekielek:
Byly výjimky.

Paní Anderson:
Existovaly výjimky.

Pan Jekielek:
Samozřejmě, že tam byly významné.

paní Anderson:
Správně. Ale jen když se na to podívali, byli s tím vším v souladu. Doslova čtou ze stejného scénáře a opakují stejné řádky: „Budujte zpět lépe, bezpečněji a efektivněji“. Každá jednotlivá západní demokracie dělala v podstatě totéž. To je na tom nejděsivější, protože kdo nás zachrání?

Nebude to Čína, nebude to Severní Korea a nebude to ani Rusko. kdo to udělá? Je to vlastně na lidech. Musíme to udělat. Ale ano, je docela děsivé, že všichni souhlasili s tím, co udělali.

Pan Jekielek:
Co je v tuto chvíli třeba udělat? Ve Spojených státech je do tohoto podvýboru pro COVID zapojena řada členů Kongresu a dochází také k zbrojení federální vlády. Existuje řada podvýborů, které se nyní v Kongresu aktivně snaží těmito otázkami zabývat.

Ale lidé teď moc nevěří Kongresu nebo možná parlamentu. Nevím přesně, jaká je situace v Německu a v EU. Co považujete za rozumné, aby lidé jednali?

Paní Anderson:
Za prvé, co vždycky říkám, je vypnout svůj zatracený televizor. Uráží tě to. To by byl první krok, který je třeba udělat. Zejména v západních demokraciích potřebujeme revidovat demokracii. Co to je, co to má dělat a co to dělat nemá? Lidé jsou zaměstnavateli volených zástupců a vlády. Lidé mohou vládě říkat, co má dělat, ne naopak.

Ale zvláště v západních demokraciích je to skoro, jako bychom byli takoví rozmazlení spratci. Už nepřikládáme žádnou hodnotu svobodě, demokracii a právnímu státu. Jen si myslíme, že to jednoho krásného dne spadlo z čistého nebe: „Jejda, tady to je. Vždycky to tu bude.“ Ne, nebude.

Jak řekl Ronald Reagan: „Je to jen jedna generace pryč.“ Lidé si musí znovu uvědomit, co teď máme. Naše svoboda musela být vybojována od bývalých elit. Naši otcové a předkové tím doslova prolévali krev, abychom mohli žít ve svobodné a demokratické společnosti. Ale to, co teď děláme, je do značné míry pomlouvat, jako by to už nemělo žádnou hodnotu.

Opravdu musíme přehodnotit, co vůbec znamená demokracie? Musíme se vrátit k tomu, abychom volené zástupce a vládu skutečně brali k odpovědnosti za to, co udělali. Nikdy bychom jim neměli dovolit, aby byli schopni posouvat demokratické procesy dál a dál od lidí. Instituce EU jsou toho mimochodem příkladem.

Příště uvidíme, že budeme mít nadnárodní seznamy. Lidé budou volit své zástupce, kterým už ani nerozumí, protože mluví jiným jazykem. Jak budete moci dát svému zástupci vědět, jaké zásady chcete, když ani nemluvíte jazykem?

To jsme viděli. Podívejte se na WHO [Světová zdravotnická organizace]. Snažili se převzít výkonné pravomoci z členských států. Nejsou nám zodpovědní, nebyli námi zvoleni, a to se děje všude.

Pan Jekielek:
Mluvíte o Mezinárodním zdravotním řádu a smlouvě, která se blíží?

Paní Anderson:
To je příklad.

pan Jekielek:
Dobře.

Paní Anderson:
Příklad, ano. Vidíme to na tolika úrovních toho, jak se ve skutečnosti snaží vzít lidem právo volit své zástupce a volat politiky k odpovědnosti. Musíme si toho být vědomi.

To, co uvidíme v nadcházející době, je, že mnoho politiků řekne: „Říkali jsme to celou dobu, viděli jsme to a byli jsme na vaší straně. „Lidé mají tendenci zapomínat, tak vymyslete archiv.

Internet je tady. Vymyslete dokumentaci. Jakýkoli politik, který se vás snaží napálit, abyste si mysleli, že byl vždy na vaší straně, zvedněte to a řekněte: „Promiňte, je to to, co jste řekl? Zkoušel jsi mě zamknout v mém domě, protože jsem byl nebezpečný?“ Spusťte archiv, aby lidé nezapomněli, co takzvaní volení zástupci lidem udělali.

Pan Jekielek:
To je také zajímavá otázka. Hodně jsem o tom přemýšlel. V Polsku jsem nedávno dělal rozhovor s Lechem Wałęsou, bývalým polským prezidentem a nyní vůdcem Solidarity. Přemýšlel jsem o tom, jak se společnosti vynořují z komunismu. Má mnoho příznivců a má mnoho kritiků. Jak vznikají společnosti z komunismu? Jak vznikají společnosti z totality?

Jak se vymaní ze situace, kdy se velmi významná část populace stala spoluviníkem něčeho, co bylo špatné? Pokud se přihlásíte k myšlence Mattiase Desmeta nebo myšlenkám Hannah Arendtové, možná ani plně nepochopili, čeho se stali součástí, a tím je to ještě složitější. Jak to děláš? Protože pro lidi je velmi těžké přiznat, že se mýlili. Známý Mark Twain říká: „Je mnohem snazší přimět lidi, aby uvěřili lži…

Paní Anderson:
Je mnohem snazší přimět lidi, aby uvěřili lži, než je přimět, aby uvěřili, že jim bylo lháno.

pan Jekielek:
Fantastické. Děkuji ti za to.

paní Anderson:
Žádný problém.

pan Jekielek:
Přesně tak. Ve skutečnosti je to naše situace. O těchto genetických vakcínách a jejich dopadu na společnost jsme ani nemluvili, ale mnoho lidí se zapojilo a věřilo, že možná dělají správnou věc, a teď možná budou muset čelit skutečnosti, že se něco strašně pokazilo a oni byli součástí. toho. Je proti tomu odpor. To je složitá sociální situace. To je to, na co narážím. Jak se z toho dostaneme?

Paní Anderson:
Jsem tak ráda, že jste zmínila Lecha Wałęsu, protože když se podíváte zpět do 80. let v Polsku, byla to Solidarita, která to všechno skutečně začala. Tento komunistický režim pod totalitní nadvládou Sovětů nakonec dokázali překonat a on si toho hodně prošel.

To, co lidé potřebují pochopit, je, pokud dáte vládě moc nad vámi, což znamená, že pokud budete nakupovat jejich mechanismy strachu a dokud se jich budete bát, budou mít nad vámi moc. Vezměte si to od nich. Jen to dejte vědět. Říkáš: „Ano, chápu, že máš nade mnou velkou moc a mohl bys mě dostat do vězení, chápu, ale hádej co? je mi to jedno. Jdi do toho a udělej to.“

Když se vrátíme k nacistickému Německu, říká se: „Nejdříve přišli pro sociální demokraty. Nic jsem neřekl. Nebyl jsem sociální demokrat. Pak si přišli pro členy odborů. Nic jsem neřekl, netýkalo se mě to. Nebyl jsem členem odborů. Pak přišli pro Židy. Nic jsem neřekl. Nebyl jsem Žid. A pak si pro mě přišli a nezbyl nikdo, kdo by se za mě přimluvil.“ To je přesně to, co vidíme. Přeruš ten řetěz a jen řekni: „Můžeš mi vyhrožovat čímkoli? Pokračuj. Je mi to jedno.“

Protože jednou za čas jsou věci mnohem důležitější než váš strach. Věř mi. Jakmile skončíme v totalitním režimu a bude to naplno, vzhledem k technologickým prostředkům, které dnes mají k dispozici – nemluvíme o 30 letech NDR, 40 letech NDR nebo 70 letech Sovětského svazu – my“ mluvím o velmi, velmi dlouhé době. To je to, čeho byste se měli bát. To a jen to. Nebojte se, že vaše vláda je do značné míry to, co se snažím říci.

Pan Jekielek:
To ale může být pro lidi těžké.

paní Anderson:
Rozumím. Chápu, že lidé musí splácet hypotéku a každý měsíc musí vyjít s penězi. To všechno chápu.

Pan Jekielek:
Je to strach z vlády, ale také touha nevycházet ze své sociální skupiny. Zajímalo by mě, jestli to není ještě silnější mechanismus, jen když jsem sledoval, co se stalo za posledních pár let. To je nesmírně obtížné, být člověkem, který vystoupí. Proto mě tak zajímají lidé jako vy, protože v EU nebylo mnoho lidí, kteří by mluvili jako vy.

Paní Anderson:
Demokracie žije z debat. Pokud si všichni myslí totéž, pak je něco strašně špatně. Pokud nevěřím v to, v co bych měl věřit, pak neřeknu, že budu. Ale to je další mechanismus, který totalitní režimy a diktatury vždy zavádějí. Vyberete si konkrétní skupinu, uděláte z ní obětního beránka nebo ji pomluvíte a zbytek už prostě nevyjádří svůj názor, protože se těmi chlapy stát nechce. Pak jste spoluviníkem toho, co se má stát, a jste přihlížející a neděláte nic, aby se to nestalo. To bys neměl dělat.

Pan Jekielek:
To jsou velmi moudrá slova. Když už jsme zmínili truckery, jaká je vaše reakce na tuto novou Rouleauovu komisi? Toto je komise, která zkoumala, zda bylo použití zákona o mimořádných událostech vládou Trudeaua oprávněné. Jaká je vaše reakce na jejich zjištění? Zde parafrázuji, ale jejich zjištění bylo, že to bylo oprávněné.

Paní Anderson:
To je vlastně šokující, že došli k takovému závěru, protože podle toho, co jsem viděla, to nebylo ani zdaleka ospravedlnitelné. Ve skutečnosti to bylo potlačení protestu občanů, odebrání jejich práv na svobodu shromažďování, zmrazení jejich bankovních účtů a doslova jejich označení za teroristy, což byl předpoklad pro zmrazení jejich bankovních účtů. To je tak absurdní a teď došli k závěru, že je to oprávněné.

Toto je nyní skutečně plán pro všechny vlády po celém světě. Kdykoli se obávají povstání protichůdných občanů, což je mimochodem právo občanů, prostě přivolají nouzový čin. Tady to máš, už nemáš žádnou opozici.

Pan Jekielek:
Kanadské vládě to umožnilo pozastavit některé občanské svobody.

Paní Anderson:
Přesně tak.

Pan Jekielek:
Dřívější verze se ve skutečnosti jmenovala zákon o válečných opatřeních.

Paní Anderson:
Ano, přesně tak. Už se z toho dostali. Toho se dočkáme i v budoucnu. Kdykoli se objeví odpor ze strany občanů, proti vládě a protestující vládě, jde to. Jediné, co musí udělat, je odvolat se na zákon o mimořádných událostech. To nedopadlo příliš dobře, když to udělali ve třicátých letech v Německu, jak dnes všichni víme, protože tak nacisté skutečně začínali. Vyvolali nouzový čin.

Pan Jekielek:
V Kanadě, abych byl spravedlivý, se toho zbavili docela rychle.

Paní Anderson:
Ano, zbavili se toho. Možná příště nebudou. Kdo ví?

Pan Jekielek:
Moc by mě zajímalo, jaký máte názor na 15minutová města. Je to nový nápad, o kterém teprve začínáme slyšet. Možná nám můžete připomenout, jaké to jsou. Chápu, že teď přicházejí do Evropy. Legislativa tímto směrem již tlačí.

Paní Anderson:
Ano, je. Digitální zelený certifikát, průkaz COVID, byl testovací balón, který měl lidi přimět k tomu, aby museli vytvořit nějaký QR kód, aby si na to lidé zvykli. Teď nás bouchají těmito 15minutovými městy. Nenechte se mýlit, nejde o vaše pohodlí.

Není to tak, že chtějí, abyste měli všechna tato místa, která potřebujete mít blízko. Nejde ani o záchranu planety. S těmi 15minutovými městy je budou muset mít, než vás budou moci zavřít, a o tom jsme tady mluvili.

Ve Velké Británii již některé země legislativu přijaly. Budou moci zavést omezení klimatu. To je další krok. To je to, o čem mluvíme. Aby to mohli udělat, budou muset mít tato 15minutová města.

Dalším krokem bude, že své bezprostřední okolí smíte opustit pouze dvakrát nebo třikrát do roka. Ale jsou tu další lidé, kteří mohou mít více peněz a ve skutečnosti si od vás mohou koupit vaše průkazy. Hádej co? Chudí lidé zůstanou v těchto 15minutových čtvrtích, zatímco ti, kteří se mají lépe, mohou jít, kam chtějí. To je to, o čem mluvíme.

Podívejte se například na Saúdskou Arábii. Staví Neom City. Říkají tomu „Linie“. Je to stavba uprostřed pouště, 200 kilometrů dlouhá, 200 metrů široká, 500 metrů vysoká a pojme až 9 milionů lidí. Není to prostě geniální? Kdybych chtěl mít nad lidmi úplnou kontrolu, přesně tam a jak bych je ubytoval a pak bych je měl na předpis na tři jídla denně. Hádejte, co se stane, když nebudete dělat, co vám bylo řečeno? Pravděpodobně ta jídla zruší. Je to tak jednoduché.

To je to, o čem mluvíme. Když to vezmete opravdu všechno dohromady, neexistuje žádný jiný způsob, jak to vlastně říct. Bude to úplné zbídačení a zotročení všech lidí. Říkám to tak jasně, protože to tak vypadá a tak to vypadá i mně.

Pan Jekielek:
Jen stručně vysvětlete, co znamená 15minutové město?

Paní Anderson:
15minutové město je v podstatě čtvrť, kde se dostanete ke všemu, co potřebujete do 15 minut chůze, k lékaři, k obchodu s potravinami a tak dále. To nejnutnější bude zajištěno do 15 minut chůze. Pokud však nyní máte chuť na jiný obchod a ten se náhodou nenachází ve vašem okolí, hádejte co? Už do toho obchodu nepůjdeš. Jak jsem řekl, totální kontrola je to, o čem mluvíme.

Pan Jekielek:
Opět to zní lákavě. Vše máte v docházkové vzdálenosti. Kde se přesně bere ovládání?

Paní Anderson:
Mohou rozhodnout, že již nesmíte opustit svou 15minutovou bezprostřední oblast. Nemusí to oplotit nebo tak něco. Bude to provedeno prostřednictvím digitálního ID.

Pan Jekielek:
Se systémem sociálních kreditů?

paní Anderson:
Něco takového.

Pan Jekielek:
Druh zachování souladu.

Paní Anderson:
Ano. V Bologni již probíhají pilotní projekty. Tam se tomu říká Boloňská peněženka. Ve Vídni se tomu říká Vienna Token. Zatím je to dobrovolné a lidi to jen docela láká. Pokud to uděláte, dostanete nějaké lístky za o něco méně, abyste mohli jít do divadla. Dobrovolný. Ještě jednou, první krok. Brzy však přijde chvíle, kdy už nebudete mít na výběr. Musíte mít tento digitální zelený certifikát s tímto QR kódem. Pak vám řeknou, kam můžete jít, co můžete a co nemůžete.

Pan Jekielek:
Když jsme skončili, skoro mě napadlo, jestli se tady nechcete vydělat, protože jste poslancem Evropského parlamentu. Ale mám pocit, že máte nějaké podezření na tyto větší instituce, jako je Evropský parlament nebo Evropská komise. Jaké jsou vaše myšlenky zde?

Paní Anderson:
Kdyby to záleželo na mně, Německo by opustilo tuhle pekelnou díru dnes, ne zítra. Na to jsi šel?

pan Jekielek:
Proč?

Paní Anderson:
Protože instituce nejsou jen nedemokratické, ale jsou i antidemokratické. Nejprve se podívejte na způsob volby Parlamentu. Je to hrubé porušení principu; jeden muž, jeden hlas. Každý německý zástupce v novém parlamentu musí získat více než 850 000 hlasů na jedno křeslo. Zástupci z Malty ale stačí 64 000 hlasů. Vím, že je to ale zajímavé. Ale ano, tak se to dělá.

Poté se podíváte na instituce a na to, jak spolupracují. Nejsme parlament. Říkat tomu parlament, chcete-li, je vlastně ostuda. Máme určité kompetence, které nemáme. Nemáme kontrolu rozpočtu, což je vlastně dobrá věc. Protože kdybychom měli rozpočtovou kontrolu, národní parlamenty by o ni byly zbaveny.

Mimochodem, nepřijímáme žádné zákony. My ne. Hlasujeme o usneseních, která jsou jako dopisy, které píšeme Evropské komisi: „Bylo by hezké, kdybyste mohli udělat to, to nebo ono.“ Ve skutečnosti ale zákony nepřijímáme. Schvalování zákona, legislativu dělá hádejte kdo? Radou. Rada je složena z členů Národní exekutivy.

Pokud by německá vláda chtěla přijmout zákon a německý parlament řekl: „Ne, tam nepůjdeme. Tohle neděláme,“ příběh skončil, že? V tomto případě ne. Nyní příslušný ministr jen přijede do Bruselu, pohovoří se svými kolegy, tam schválí zákon, který se pak musí implementovat jako zákon EU ve všech členských státech. Tady platí vaše vláda lidí, pro lidi. Prostě je konec.

Ostatní volení zástupci jiných zemí dostanou k přijetí legislativy, kterou budou muset Němci uvést do zákona a dodržovat, i když to nikdy nechtěli. Takže, tady to je. Proto je celá tato instituce EU antidemokratická. Je to jen další krok ke klubovějšímu, elitářskému světu.

Protože všechny společnosti již nemusí vyjednávat s 27 různými státy. Je to jen tato jediná entita. Ursula von der Leyen je tak skvělá vyjednavačka, že? Zajistila 4,6 miliardy dávek těchto mRNA záběrů, z čehož přímo těžil její manžel sedící v různých představenstvech těchto společností. Vážně? To je to, co nyní považujeme za demokracii? Zajímavý.

Pan Jekielek:
Když skončíme, na čem teď pracujete?

Paní Anderson:
Celou dobu jsem se snažil odhalit jejich lži, kdykoli přijdou s nějakým legislativním programem. Jsou tak dychtiví říct lidem, že je to v jejich nejlepším zájmu, a slibují stále lepší svět pro život. Jen se dívám na to, co se snaží lidem říct a co lidem ve skutečnosti dělají.

To je jediná věc, kterou v tuto chvíli skutečně můžeme udělat, jen poučit lidi o lžích. Vlády a všichni tito takzvaní volení zástupci je krmí, aby si koupili jejich chorá vyprávění o nějaké agendě. Ať už je to změna klimatu, ať už je to transgender nebo celé toto šílenství COVID, vidíte to všude. O to se snažíme.

Pracujeme na tom, abychom viděli, co můžeme udělat, protože WHO ještě neskončila s pokusy o převzetí těchto výkonných pravomocí členských států. Spolupracuji na tom s několika opravdu dobrými právníky. Ale potřebujeme, aby nás v tom lidé podpořili, protože koneckonců děláme jen to, co po nás lidé chtějí. Potřebují něco udělat, vstát, vyjít do ulic a dát svým vládám najevo, že už to nebudou snášet, tím silnější budeme moci vyjádřit svůj názor.

Pan Jekielek:
Christine Andersonová, je mi potěšením mít vás v pořadu.

Paní Anderson:
Bylo mi potěšením být u toho. Děkuji.

Pan Jekielek:
Děkuji vám všem, že jste se ke mně a Christine Andersonové připojili v této epizodě American Thought Leaders. Jsem váš hostitel, Jan Jekielek.

Tento rozhovor byl upraven pro srozumitelnost a stručnost.

ZDROJ: https://thepeoplesvoice.tv/mep-christine-anderson-explains-why-the-elites-want-you-trapped-in-15-minute-cities/

video ZDE: https://www.theepochtimes.com/christine-anderson-from-15-minute-cities-to-climate-lockdowns-the-onslaught-of-digital-tyranny_5214622.html?&utm_medium=AmericanThoughtLeaders&utm_source=SocialY&utm_campaign=ChristineAnderson&utm_content=4-25-2023

 

Europarlament schválil klimatické nařízení, na jehož základě může dojít k vyvlastnění majitelů domů

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

16.3.2023

Již před časem jsem zde upozornila na další klimatický diktát, který se má dotknout zejména majitelů nemovitostí  – a to těch starších. Všechny nemovitosti, které nebudou do dané doby odpovídat přísným klimatickým normám, založeným na šířených klimatických lžích, budou neprodejné a posléze také vyvlastněné.

Úpravy, které budou muset být zejména u starších nemovitostí provedeny, jsou natolik zásadní, že spousta lidí na to jednoduše nebude mít. A pokud nebudou povinné úpravy provedeny, dojde k sankcím, které mohou vést až k vyvlastnění. Nemovitost, která nebude odpovídat dané kategorii, pak samozřejmě nebude prodejná.

Evropský parlament včera odsouhlasil „klimatickou“ stavební směrnici navrženou předsedkyní Komise Ursulou von der Leyenovou. 343 europoslanců hlasovalo pro, 216 proti.

Mnoho majitelů nemovitostí tak bude nuceno provést v rámci „Zelené dohody“ velmi nákladné rekonstrukce. V průměru to bude podle odhadu stát každou postiženou osobu v EU asi 42 500 eur (v přepočtu asi milion korun) ve jménu ochrany klimatu. A to je stále konzervativní odhad. Odborníci odhadují, že by mohly být nezbytné také investice ve výši více než 100 000 eur.

Náklady jsou samozřejmě jen průměrný odhad, kdy je třeba počítat s tím, že ceny jsou v různých zemích rozdílné. U nás je levnější pracovní síla (ale ne materiál), takže cena může být něco málo pod průměrem nebo zhruba v průměru EU. U někoho budou samozřejmě náklady vyšší, u jiného nižší, jde jen o odhadovaný průměr.

Některé státy EU – jako například Itálie, kde by se přestavby týkaly drtivé většiny nemovitostí – záhy po hlasování deklarovaly, že tuto normu odmítají přijmout. Vzhledem k tomu, že většina našich europoslanců hlasovala proti tomuto paskvilu, předpokládám, že i u nás je značná šance na to, že nové unijní nařízení nebude přijato.

K tomu však může dojít kdykoli v budoucnu, bude tak zřejmě velmi důležité i to, kdo bude v budoucnu ve vládě. U nás v tomto smyslu vidím jako největší nebezpečí zejména Piráty a TOP09, což jsou partaje, které zelenou politiku plně podporují a jejich zástupci byli také jedinými, kdo pro zákon za ČR hlasoval. Pro byli konkrétně všichni tři Piráti (Kolaja, Peksa a Gregorová) a Niedermayer (TOP09/STAN).

I z toho důvodu tentokrát nemá cenu vypisovat celý jmenný seznam všech, kdo proti zákonu hlasovali, neboť to byl zbytek přítomných europoslanců.

V budoucnu si samozřejmě může EU najít nástroj, jak zákon vymáhat. V minulosti se již objevilo více sporných zákonů, u kterých se nakonec podařilo vzpurné země přimět k tomu, aby se podřídily…

ZDROJ: Necenzurovaná Pravda, Slovanka https://necenzurovanapravda.cz/2023/03/diky-hlasovani-europarlamentu-bylo-schvaleno-klimaticke-narizeni-na-jehoz-zaklade-muze-dojit-k-vyvlastneni-majitelu-domu/

Dočetli jste jeden z našich článků?
Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolný příspěvek, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování ! Volného blogu a také investicí do jeho budoucnosti.
Více o financování zdola se dozvíte http://ZDE: https://volnyblog.news/podporit-provoz-volny-blog-cz/