EU už za dva měsíce nakročí k výraznému zdražení bydlení, potravin, aut, ale třeba i letenek, a to prakticky bez zájmu médií. Nová vlna zdražení bude souviset se zavedením takzvaných emisních povolenek na dovoz čili uhlíkového cla
V Česku už je nyní vážně ohrožena prvovýroba oceli, která tak může po 160 let z českých zemí zcela zmizet. Klíčovým důvodem jsou právě povolenky.
Nové povolenky na dovoz dále podpoří inflační tlaky, které budou nejen v uvedených zemích sílit kvůli dražší výstavbě nemovitostí či dražšízemědělské výrobě nebo třeba zvýšení cen vstupů autoprůmyslu, již tak v EU těžce zkoušeného. V důsledku tudíž v Česku zdražíbydlení, potraviny, ale také třeba cestování, resp. letenky, neboť letecká doprava a související infrastruktura představují velkého konzumenta oceli (upotřebené na výrobu letadel i součástí do nich, výstavbu letištních hal či hangárů, přistávacích ploch atp.)
Nové povolenky EU na dovoz jsou sice primárně namířeny proti zemím mimo EU, které produkují bez emisních povolenek nebo při jejich výrazně nižší ceně. Tyto ekonomiky ale uhlíkové clo EU paradoxně zdaleka nepoškodí tolik jako ekonomiky samotné EU, zejména její východní části.
Důvodem je fakt, že EU postupně s náběhem povolenek na dovoz ukončí přidělování průmyslových povolenek EU ETS1 zdarma. Volné přidělování Brusel umožňuje z velké části v obavě eurounijního průmyslu ze ztráty konkurenceschopnosti vůči zemím mimo EU, které povolenky nezavedly nebo je mají levnější. Tato obava však podle Bruselu začne být se zavedením uhlíkového cla lichá.
Ukončení přidělování povolenek EU ETS1 zdarma bude tlačit cenu těchto povolenek vzhůru, což zasáhne zejména země východní části EU, které jsou obecně chudší a stále si s sebou táhnou zátěž energeticky nehospodárné průmyslové výroby z doby socialismu před pádem železné opony.
Tento nepříznivý druhý efekt ukončení přidělování povolenek zdarma v řadě sektorů, a zejména v zemích východní části EU, převáží první, ochranářský efekt v podobě vzestupu protekcionismu v souvislosti se zavedením uhlíkového cla.
Dopad na jednotlivá nejvíce zatížená odvětví zachycují grafy níže, které pocházejí ze zmíněného odborného článku v žurnálu Energy Economics, jenž vyšel letos v únoru. Grafy zachycují také to, že dopad na některé země EU bude mnohem tíživější než na země mimo EU (které jsou v pravé části daných grafů).
Emisní povolenky EU na dovoz se zpočátku budou týkat odvětví produkce základních surovin cementu, oceli a železa, hliníku, hnojiv, elektřiny a vodíku.
Sazba uhlíkového cla neboli cena povolenek na dovoz se bude vypočítávat tak, že se od průměrné týdenní aukční ceny průmyslových povolenek EU ETS1 odečte nákladnost výrobního využití oxidu uhličitého, případně dalších skleníkových plynů v zemích, které do EU vyvážejí. Přitom, samozřejmě, čím vyšší bude obsah uhlíku či jeho ekvivalentu ve zboží dováženém do EU ze zemí mimo ni, tím vyšší bude sazba uhlíkového cla čili cena potřebných emisních povolenek na dovoz.
EU bude představovat „světovou laboratoř“ pro posouzení dopadu emisních povolenek na dovoz. Podobné opatření totiž dosud nikde na světě zavedeno nebylo, s určitou výjimkou americkéhostátu Kalifornie a kanadské provincie Quebec, které se však s uhlíkovým clem rozhodly experimentovat v omezenější míře, než se chystá EU, a v přirozeně menším rozsahu daném velikostí dotčených trhů.
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2025/10/Nepojmenovane.jpg550720Jana Černeková-Šiketováhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpJana Černeková-Šiketová2025-10-29 16:24:542025-10-29 16:25:30EU už za dva měsíce nakročí k výraznému zdražení bydlení, potravin, aut, ale třeba i letenek, a to prakticky bez zájmu médií.
Kdo, co, kolik: Vyšetřování v Evropské unii rozkrylo pozadí Green Dealu
24. září 2025
Autor: Jakub Veselý
Snaha o čistější životní prostředí nemusí být spojena s bezvýhradným přijímáním všeho, co nám politici v této agendě předkládají. A to i v případě, že se zaštiťují vědou a vědci.
Jedna z nejcitovanějších klimatických studií z loňského roku, výzkum Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatických změn s názvem Ekonomické závazky změny klimatu, byla vědci zpochybněna pro velmi „přestřelené“ výpočty.
Vědci z Postupimi počítali, jak by se případné klimatické změny promítly do ekonomické výkonnosti. A závěr, že by se bez přijetí výrazných opatření globální ekonomická výkonnost do konce století oproti roku 2015 snížila o téměř 62 procent přišel mnohým pochybný od začátku.
Doposud studie hovořily maximálně o 20 procentech, což expertům z oblasti ekonomie rovněž přišlo přehnané.
Když se vědci začali o Postupimskou studii zajímat, zjistili, že problém vznikl už v samotné metodice, která na rozdíl od ostatních studií analyzovala i menší geografické jednotky s extrémními jevy.
Navíc podle revizní studie velmi podcenili statistickou nejistotu vývoje klimatu v budoucnu.
A do třetice byla do výpočtu použita chybná data z Uzbekistánu v devadesátých letech 20. století, a protože jde o poměrně velkou zemi v klimaticky významném regionu, tyto chyby podstatně ovlivnily výsledek.
Po přepočítání vyšlo, že odhad ztrát je zhruba stejný jako u ostatních studií, kolem dvaceti procent.
Samotná prezentace studie ale v dubnu 2024 přinesla výzvy k zesílení boje s klimatickou změnou.
„Musíme své emise drasticky a okamžitě snížit – pokud se tak nestane, budou hospodářské ztráty v druhé polovině století ještě větší a do roku 2100 dosáhnou v celosvětovém průměru až 60 %. Z toho jasně vyplývá, že chránit klima je mnohem levnější než to nedělat, a to ani nebereme v úvahu neekonomické dopady, jako jsou ztráty na životech nebo biologické rozmanitosti,“ citoval jednu z postupimských vědkyň český Ekolist.
Otevírá se otázka, do jaké míry lze spoléhat v klimatické politice na „vědecký konsensus“ a akceptovat vědci předložená řešení.
Tím spíše, když politici často s vědeckými závěry pracují velmi účelově. Již bylo zanalyzováno mediální „pokrytí“ zpráv panelu IPCC, považovaného za největší mezinárodní autoritu ve výzkumu klimatu. Vědecká skupina, která je držitelem Nobelovy ceny za mír, obvykle zpracovává tři scénáře. Optimistický, střední a pesimistický. Média celkem neomylně sahají po tom nejhorším, a ještě mu interpretací dodávají mnohem dramatičtější vyznění.
Vystrašená veřejnost pak tlačí na politiky, aby přijímali co nejradikálnější řešení.
Nedávné vyšetřování v Evropské unii rozkrylo, že na unijní úrovni, která je dnes největším legislativním tahounem „zelené“ agendy, vznikl v podstatě koordinovaný systém spolupráce politiků, úředníků, médií a neziskových organizací, ve kterém byly podobným způsobem „protlačovány“ návrhy na co nejpřísnější ekologickou politiku. V centru této skupiny stál Frans Timmermans, první místopředseda Evropské komise v letech 2019-2023, kdy kulminoval tlak na prosazení široké škály opatření proměňujících ekonomiku i celý život směrem k větší ekologické šetrnosti, dohromady známé jako Green Deal. Holandský komisař měl pod sebou právě tuto agendu.
Petr Šourek, novinář píšící o vědě, vysvětluje, že sami vědci vnímají, jaké výsledky jsou od nich žádány a také, kdo jim jejich výzkum financuje. „Současná věda je kartel. Velcí hráči jsou mezi sebou provázáni společnými projekty, vzájemně si sedí v komisích, kde si schvalují projekty. Kdo vybočí z řady, je vyobcován. Instituce se sama zbaví akademika, který jde proti konsenzu. Jinak by jim ostatní neschválili granty a instituce, která kryje černou ovci, zůstane bez velkých peněz,“ říká pro Solární magazín.
Při vší smysluplnosti úsilí o šetrné chování k naší planetě je asi zřejmé, že slogan „důvěřujte vědě“, který se z covidové pandemie přesunul i do klimatické změny, by neměl znamenat automatickou akceptaci všeho, co je s vědeckou visačkou předloženo.
Podle Petra Šourka je třeba mít na paměti, že vědci nejsou žádný hlas přírody, ale hlas lidí, kteří mají místo v institucích. Řešením proto je doplnit respekt k výstupům vědců politickou pluralitou při jejich hodnocení a implementaci.
To se však bohužel kolem klimatické změny od počátku neděje.
„Podklady pro rozhodnutí pocházejí z matematických modelů, ale věří se jim, jako by pocházely z empirických měření. Přitom se jedná o různě pravděpodobné a někdy i zcela nepravděpodobné scénáře budoucnosti. Když model předpoví něco málo hrozivého, aktivisté se obávají, že by si to lidé vysvětlili tak, že se nic neděje, a pak sahají po nepravděpodobných hodnotách a veřejnost straší,“ vysvětluje Petr Šourek. Ten jako novinář dlouhé roky píše o vědě a vědecké agendě.
Součástí tohoto strašení je i tlak na rychlost přijímání změn, nejvýrazněji vyjádřený sloganem Grety Thunbergové, že naše planeta hoří. Politici tomu dali sofistikovanou kategorii „předběžná opatrnost“.
„Debata a kritika vyžadují čas, který jim klimatický aktivismus nedopřává,“ poznamenává k tomu pro Solární magazín Petr Šourek.
Podstatou celé debaty o klimatu podle něj totiž není věda, ale v podstatě náboženské přesvědčení, že člověk je škůdcem tohoto světa. A pro něj se pouze hledají důkazy.
„Opravdu nevím, jestli je hypotéza, že si člověk přehřál planetu, správná. Jsem na pochybách. Možná je i správná. Vidím ale, že na tuto hypotézu nejsou kladeny příliš vysoké nároky,“ uzavírá vědecký novinář.
Změnit se to pokusil například český poslanec Jiří Kobza, vystudovaný přírodovědec, který v Poslanecké sněmovně uspořádal mezinárodní konferenci expertů, kteří se k závěrům IPCC stavějí kriticky.
Ačkoliv byla akce některými médii prezentována jako „sraz popíračů globálního oteplování“, nelze zpochybnit, že se držela ve vědecké rovině. V příspěvcích se třeba rozebíral příspěvek uhlíku ke skleníkovému efektu a jeho srovnání s vlivem vodní páry.
„Měl jsem možnost již několikrát vidět, jak zpolitizovaná „věda“ pracuje s pečlivě a cíleně vybranými, parciálními daty, mnohdy bez ohledu na ostatní související jevy. To samozřejmě vyhovuje zadavatelům a tedy těm, kdo to platí takové výsledky bádání, které odpovídají jejich politickým i ekonomickým záměrům,“ vysvětluje poslanec Kobza svou motivaci ke svolání konference.
Konferenci považuje za úspěšnou. „Pořadatelem konference, kterou jsem zastřešil, byla mezinárodní nadace CLINTEL, ve které je soustředěno na 2000 emeritních profesorů z věhlasných univerzit Evropy, Kanady a Austrálie. Mnoho z nich se účastnilo této konference, kde přednášeli výsledky svého mnohdy celoživotního výzkumu a měření v nejrůznějších oborech, souvisejících se změnami teplot na planetě Zemi. Jednalo se o emeritní vědce, kteří tudíž nejsou závislí na grantech a mohou si dopřát ten vědecký luxus, kterým je mluvit pravdu. Prezentované výsledky jejich mnohdy celoživotních bádání a měření, jsou vědecky podložené a tudíž neodiskutovatelné,“ uvádí pro Solární magazín.
V listopadu 2024 podle něj konference stála proti obrovské politické a ekonomické síle. Po nástupu prezidenta Trumpa se podle něj přístup změnil.
„Jako pragmatický obchodník vidí, jak drtivý dopad má klimaalarmismus na světovou ekonomiku a svým odstoupením od pařížské dohody, otevřením možností dalších vrtů na ropu i v Mexickém zálivu, zlevněním energií a dalšími kroky postrčil vývoj americké ekonomiky výrazně dopředu. Je zde vidět jasný přístup pragmatika,“ myslí si poslanec Kobza.
Přístupem pragmatika je bezesporu i rozhodnutí majitele domu investovat do šetrnějších a modernějších vytápěcích technologií.
Pokud je ale někdo k tomuto rozhodnutí tlačen, například administrativním zdražením některých způsobů vytápění, mělo by se tak alespoň dít transparentně a férově, ne motivací záměrně vyvolaným strachem.
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2025/09/Navrh-bez-nazvu-6-1536x1024-1.webp10241536Jana Černeková-Šiketováhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpJana Černeková-Šiketová2025-09-26 15:26:382025-09-26 15:26:38Kdo, co, kolik: Vyšetřování v Evropské unii rozkrylo pozadí Green Dealu
LUKÁŠ KOVANDA :Proč nové emisní povolenky zdraží život běžné české domácnosti o 83 000 Kč ročně?
26.7.2027
Protože jinak by se nestihl Green Deal, resp. uhlíková neutralita k roku 2050.
Emisní povolenky pro domácnost jsou vlastně nové daně, které se začnou k cenám pohonných hmot a vytápění bytů a domů připočítávat za necelý rok a půl. Běžné české domácnosti zdraží život o 83 000 Kč ročně, pokud tedy má být plněn program Fit for 55, resp. Green Deal. Stane se tak do roku 2030.
Toto vše je odborný konsens a kdokoli se jen trochu zajímá o problematiku povolenek pro domácnosti, nemůže být zaskočen (blíže viz https://x.com/LukasKovanda/status/1945565650224910512). Lidé jsou ale rádi klamáni. A politici je rádi klamou, zvláště před volbami…
Samozřejmě, částka 83 000 Kč se nebude vztahovat na domácnosti, které si již – například – pořídily tepelné čerpadlo či jezdí elektromobilem. Kolik ale takových domácností v Česku je?
Částka 83 000 Kč ročně se vztahuje k běžné domácnosti bydlící v rodinném domě, která má auto se spalovacím motorem (výpočet viz https://x.com/LukasKovanda/status/1945134008691556617). Pokud ale domácnost topí uhlím, namísto plynem, bude růst jejích nákladů ještě vyšší než 83 000 Kč, může to být i přes 100 000 Kč ročně. To je právě smysl povolenek pro domácnosti. Zdražit dosavadní způsob života, aby se pořízení tepelného čerpadla nebo elektromobilu náhle jevilo jako cenově výhodná alternativa.
Tím mají být domácnosti umělým zdražením dotlačeny k dekarbonizaci, aby tak mohl být splněn hlavní cíl Green Dealu EU – tedy uhlíková neutralita k roku 2050. Pokud zdražení bude jen mírné, pokud třeba pohonné hmoty zdraží o 2 nebo 3 Kč/l nebo pokud celkový růst nákladů domácností bude o stovky korun ročně, celý systém emisních povolenek nemá z hlediska Bruselu žádný smysl, protože se tempo dekarbonizace neuspíší. A nestihne se pak uhlíková neutralita k roku 2050.
Pochopitelně, cena povolenky je umělý konstrukt. Pokud by třeba Brusel cílový rok dosažení uhlíkové neutrality posunul z roku 2050 na 2075 nebo 2100, stačí, když povolenka pro domácnosti zdraží mnohem méně, takže třeba i pohonné hmoty v Česku zdraží jen o pár korun na litr. To proto, že by se proces dekarbonizace rozložil do delšího časového úseku. Pokud ale má být Green Deal splněn k roku 2050, je třeba dramatického zdražení dosavadního způsobu života běžné domácnosti.
Nezapomeňme též, že povolenka má stejnou cenu pro celou EU. Třeba pro Němce či Nizozemce částka 83 000 Kč v přepočtu do eur zase tak vysoká není, protože jejich kupní síla je mnohem vyšší než ta česká. I oni ale musí být povolenkami tlačeni k tomu, aby kupovali čerpadla a elektromobily. Takže je zřejmé, že povolenky dopadnou hlavně na chudší země EU a na jejich chudší domácnosti. Venkovan z Česka bude bit výrazně více než třeba starousedlík z Hamburku.
Proto se mají z výnosů z povolenek dočkat úlevy nízkopříjmové domácnosti. Nemůže se však úlevy dostat domácnostem všem, to by pak nedávalo smysl, protože by si nikdo tepelná čerpadla a elektroauta nepořizoval. Břímě povolenek tedy ponese střední třída. Té s náklady dekarbonizace nikdo moc nepomůže. Bohatí je zvládnou, chudým pomůže erár, aby se nevzbouřili jako svého času Žluté vesty.
Z toho ale pořád vychází, že běžná česká domácnost ze střední vrstvy, s rodinným domem a obyčejným automobilem, skutečně musí počítat s růstem životních nákladů o vysoké desítky tisíc korun ročně.
Vskutku, pokud bude cílový rok Green Dealu posunut na rok 2075 nebo 2100, bude moci být zdražování „fosilního života“ mnohem pozvolnější. O takovém posunutí se ale žádná debata nevede. Naopak, Brusel nyní chce Green Deal přitvrdit. A stihnout jej z 90 procent už do roku 2040! Což by znamenalo ještě vyšší cenu emisní povolenky, než s jakou nyní pracuje odborný konsensus. Pak by muselo být zdražení života běžné české domácnosti ještě vyšší než o oněch 83 000 Kč ročně.
Má to svoji logiku. Emise v EU jsou již nyní poměrně nízké, takže je čím dále nákladnější je ještě dále redukovat. Všechno ovoce, které visí nízko, už jsme sklidili. Nyní je třeba se vydat výše do korun stromů. Což obnáší vyšší zátěž na peněženky, ale také ohrožení, ba likvidaci průmyslu.
Dosažení úplné uhlíkové neutrality, tedy nulových čistých emisí, když již roku 2030 má být podíl EU na globálních emisích méně než pětiprocentní (protože největší světoví znečišťovatelé jako Čína nebo USA zdaleka tak rychle a nákladně jako EU nedekarbonizují), je prostě extrémně, ale opravdu extrémně drahé. Což právě následně odráží prognózovaná cena povolenky, ať už té pro průmysl, nebo té pro domácnost.
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2025/08/INFLACEPENIZE1000-755x340-1.jpg340755Jana Černeková-Šiketováhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpJana Černeková-Šiketová2025-08-02 18:43:122025-08-02 19:10:07LUKÁŠ KOVANDA :Proč nové emisní povolenky zdraží život běžné české domácnosti o 83 000 Kč ročně?
Politico píše: Nebude to jen Francie. Bezmocná Evropa směřuje k bankrotu, pokud nepřijme zásadní změny.
19. července 2025
Francie se momentálně potýká s rekordním státním dluhem ve výši 3,3 bilionu eur (83,16 bilionu Kč). Premiér François Bayrou již v reakci na to představil plán, jak snížit tento rekordní státní dluh a zachránit veřejné finance, jehož součástí je i kuriózní návrh na zrušení dvou státních svátků, což okamžitě vyvolalo ostrou kritiku opozice a hrozbu Marine Le Penové, že Bayrouovu vládu svrhne, pokud návrh neodvolá. Více o tom jsme psali zde. Jak upozorňuje Politico, podobné problémy se v budoucnu ovšem nemusí zdaleka dotýkat jen Francie, ale i celé Evropy. Server dokonce tvrdí, že „bezmocná Evropa směřuje k bankrotu, pokud nepřijme zásadní změny“. Hlavním problémem a zároveň překážkou ke zlepšení situace jsou a budou dle serveru deficity a právě veřejné (i jiné) dluhy, mezi které patři i ty státní. Rekordní státní dluh přesahující 3,5 bilionu korun mimo jiné zasáhl nyní i Česko, o čemž jsme psali zde.
Úterní rozpočtová bomba francouzského premiéra Françoise Bayrou nebyla jen budíčkem pro Francii. Byla to spíše nejjasnější a nejnaléhavější důkaz toho, že stárnoucí a stále více bezmocná Evropa směřuje k bankrotu, pokud nepřijme zásadní změny, píše Politico. Za tyto zásadní změny k přijmutí Politico považuje „digitalizaci, dekarbonizaci a obranu, které musí být financovány na pozadí demografického úpadku“. K tomu však server zároveň podotýká, že Evropa však má jen malý nebo žádný manévrovací prostor kvůli právě dluhům a deficitům.
Tato tvrzení lze opřít i oficiální predikce a statistiky. Například Mezinárodní měnový fond v případě eurozóny očekává, že celkový rozpočtový deficit zemí zóny se do konce desetiletí zvýší na 3,3 % hrubého domácího produktu, čímž se hrubý veřejný dluh zvýší na 93 % HDP. A náklady na splácení tohoto dluhu v příštích několika letech nutně porostou, protože vlády v celé Evropě refinancují za mnohem vyšší úrokové sazby peníze, které si mezi lety 2014 a 2022 půjčily téměř zadarmo, doplňuje Politico.
Zpráva Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), jejíž součástí je i Česko, z počátku tohoto měsíce uvedla, že problémem budou zvláště pro členské země dále i celkové sociální výdaje související s demografií, tedy i poměrem mezi pracujícími a důchodci. Ty dle ní zvýší veřejné výdaje o přibližně 3 procentní body HDP během 25 let. „To ponechá stále méně fiskálního prostoru pro dávky zaměřené na zmírnění chudoby, pojištění proti výkyvům příjmů a podporu přerozdělování na trhu práce,“ varuje OECD.
Dále Politico uvádí, že v mnoha případech a zemích jsou nejnaléhavějším problémem náklady na státní důchodový systém. Například britský Úřad pro rozpočtovou odpovědnost tento měsíc uvedl, že na počátku 70. let 21. století budou tyto náklady činit 7,7 % HDP, což je nárůst z dnešních 5 % (a pouhých 2 % v roce 1950). V širším měřítku poslední snaha Evropské komise o kvantifikaci tohoto problému v roce 2021 uvádí, že celkové náklady na stárnutí populace – včetně nákladů na důchody, zdravotní péči a péči o seniory – vzrostou z 24 % HDP v roce 2019 na 25,9 % v roce 2070.
Rekordní český státní dluh
Český státní dluh na Fialovy vlády v pololetí dosáhl rekordních 3,504 bilionu korun. Od začátku roku se zvýšil o 139 miliard korun, uvedlo v pátek ve čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu ministerstvo financí. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 322.170 korun. Ve druhém čtvrtletí se státní dluh zvýšil o 94 miliard korun. Míra zadlužení od konce roku 2024 vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 42,5 procenta HDP.
Za zvýšením státního dluhu stojí podle ministerstva především prodej státních dluhopisů kvůli pokrytí splátek dluhu a kvůli průběžnému krytí schodku státního rozpočtu. Na konci června byl rozpočtový deficit 152,4 miliardy korun.
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2025/07/image.webp6141180Jana Hruškováhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpJana Hrušková2025-07-19 09:44:352025-07-19 09:44:35Politico píše: Nebude to jen Francie. Bezmocná Evropa směřuje k bankrotu, pokud nepřijme zásadní změny.
Omezí vaše možnosti v oblasti stravování, cestování a vlastnictví nemovitostí – Římský klub spouští společnou pracovní skupinu
3. června 2025
„Pracovní skupina pro materiály a spotřebu“ se pokouší o mikrořízení všech aspektů vašeho života: perspektiva
Římský klub a Institut Hot or Cool zakládají „ Pracovní skupinu pro materiály a spotřebu “, která bude vydávat politická doporučení, jež by v případě zavedení omezila vaši schopnost rozhodovat o tom, jak cestujete, co jíte a jak žijete – to vše ve jménu udržitelnosti a globálního ekonomického systému.
Pracovní skupina, která byla spuštěna 23. května, začne vytvářet „ pokyny, které budou sloužit jako klíčový zdroj pro tvůrce politik, podniky a občanskou společnost, poskytnou hloubkovou analýzu materiálů a spotřeby a nabídnou praktická řešení pro budoucnost bezpečnější z hlediska zdrojů “, uvádí se v tiskové zprávě Římského klubu .
„Pracovní skupina si uvědomuje, že materiály a spotřeba jsou jádrem mnoha vzájemně propojených krizí. Od rostoucí poptávky po kritických minerálech až po dopad dodavatelských řetězců na změnu klimatu a sociální nerovnosti je řešení těchto problémů nezbytné pro budování udržitelné a odolné budoucnosti.“
Tisková zpráva pracovní skupiny pro materiály a spotřebu Římského klubu, květen 2025
Cílem pracovní skupiny pro materiály a spotřebu je:
Posun narativu : Překročení povrchních diskusí s cílem poskytnout podrobnější pochopení širších ekonomických, environmentálních a sociálních dopadů využívání materiálů.
Stanovení vědecky podložených cílů : Vypracování měřitelných, vědecky podložených cílů v oblasti využívání materiálů, které budou vodítkem pro tvorbu politik a podnícení smysluplných změn.
Posílení správy a řízení : Prosazování robustních politických rámců pro udržitelné využívání materiálů, zajištění toho, aby politiky byly nejen ambiciózní, ale také proveditelné. Cílem bude – konečně – integrovat využívání přírodních zdrojů do ekonomického modelu, kterým se budeme řídit.
Mobilizace spolupráce : Vytvoření rámce pro spolupráci a komunikaci s cílem mobilizovat partnery a zesílit dopad.
Tisková zpráva Římského klubu uvádí tři příkladné zprávy, z nichž bude pracovní skupina čerpat inspiraci a poznatky.
Při prostudování těchto dlouhých zpráv vidíme, že cílem je mikrořízení téměř každého aspektu našich životů omezením toho, co smíme konzumovat – to vše pod rouškou záchrany planety.
Všechny tři zprávy uvádějí, že společnost se musí posunout směrem k cirkulární ekonomice, ve které nic nevlastníte a všechno si pronajímáte.
Všechny tři zprávy uvádějí, že společnost se musí odklonit od konzumace masa a přejít na rostlinnou stravu.
Omezení vlastnictví v rámci oběhového hospodářství
„ Globální výhled OSN pro zdroje 2024 “ se 181 stranami začíná výzvou k přechodu na oběhové hospodářství , které je inspirací pro nechvalně známou frázi „ Nebudete nic vlastnit. A budete šťastní .“
V předmluvě ke zprávě výkonná ředitelka Programu OSN pro životní prostředí Inger Andersenová píše:
„ Je důležité si uvědomit, že cirkulární modely, kterými se musíme řídit, se netýkají jen recyklace; jde o to, abychom materiály co nejdéle udrželi v provozu, a o přehodnocení způsobu, jakým navrhujeme a dodáváme zboží i služby, a tím vytváříme nové obchodní modely .“
A jaké jsou tyto nové obchodní modely?
Obchodní model cirkulární ekonomiky „ Product-as-a-Service“ proměňuje všechny produkty ve služby, takže ve skutečnosti nikdy nic nevlastníte a stáváte se doživotním nájemcem.
„Aby se zvýšila energetická a materiálová účinnost, snížila produkce odpadu a zajistilo se, že produkty uváděné na trh budou bezpečné a oběhovější, musí regulační rámec upřednostňovat obchodní modely oběhového hospodářství.“
Organizace spojených národů, „Globální výhled zdrojů“, březen 2024
„Mezi dostatečné postupy, které je třeba zvážit, patří také přechod od vlastnictví produktů k užívání služeb a zpomalení jejich využívání.“
Institut Hot or Cool, „Životní styl o teplotě 1,5 stupně“, říjen 2021
Pokud jde o další zprávu na seznamu inspirace pro novou pracovní skupinu, 164stránková zpráva Institutu Hot or Cool rovněž prosazuje oběhové hospodářství.
Kromě výzvy k ukončení „vlastnictví produktů“ ve prospěch „uživatelství služeb“ zpráva uvádí:
„ Prodloužení životnosti výrobků a zboží penalizací plánovaného zastarávání a přechodem od lineárního využívání materiálů a výrobků k oběhovému snižování, opětovnému použití, recyklaci a lokální výrobě sníží emise ze zboží .“
A s jejich navrhovaným „přídělovým systémem uhlíku“ by byli vítězové a poražení – poraženými by byly země, jejichž obyvatelé se za posledních 100 let s pomocí fosilních paliv dostali z chudoby.
Zdroj: Hot or Cool Institute, „Životní styl o teplotě 1,5 stupně“, říjen 2021
„Cirkulární obchodní modely – ačkoli jejich rozsah je stále poměrně omezený – fungují podle této logiky. Snaží se nahradit vlastnictví sdílením, a tím nahradit produkty službami, které poskytují.“
Evropská agentura pro životní prostředí, „Od dat k rozhodnutím: materiální stopy v tvorbě evropských politik“, říjen 2024
A aby Evropská agentura pro životní prostředí doplnila trojici oběhového hospodářství v inspirativních zprávách, chce, abyste nic nevlastnili a byli šťastní, a snaží se „ nahradit vlastnictví sdílením “.
Vize Evropské agentury pro životní prostředí do budoucna je taková, že byste ani nevlastnili košili na zádech.
Zpráva například uvádí: „ Pro řešení vysoké environmentální stopy výroby oděvů a obuvi je pro přechod na cirkulární obchodní modely zásadní změna chování a politická podpora .“
Teď, když už nemáte na výběr, zda cokoli vlastnit, pojďme se přesunout k další oblasti vašeho života, kterou chce nová pracovní skupina ovládat – jídlu.
Omezení jídla pro vaši bezpečnost a bezpečnost planety
„Abychom se odklonili od živočišných bílkovin, mohly by se vytvořit synergie s agendou pro lidské zdraví, jelikož některé z komodit s největším dopadem mají také negativní dopady na zdraví (jako je červené maso, zpracované potraviny atd.)“
Organizace spojených národů, „Globální výhled zdrojů“, březen 2024
Vzhledem k tomu, že uhlík je všudypřítomným strašákem, tři zprávy uvádějí, že konzumace masa je špatná pro klima a co je špatné pro klima, je špatné i pro vaše zdraví.
Abyste tedy měli „environmentálně optimální stravu“, musíte být vegetarián nebo alespoň pescatarián a musíte výrazně omezit konzumaci masa nebo ho ze svého jídelníčku zcela vyloučit.
Podle zprávy OSN:
„ Optimalizovaná strava, která je považována za zdravou a s minimálním dopadem, neobsahovala maso, ale zahrnovala ryby (z udržitelného rybolovu) pro uspokojení nutričních potřeb, za předpokladu, že se nekonzumují žádné doplňky stravy. Složení stravy je podobné, ať už se jedná o optimalizaci pro změnu klimatu nebo dopady na biodiverzitu, ale strava šetrná ke klimatu zahrnuje větší konzumaci luštěnin, zatímco strava šetrná k biodiverzitě se spoléhá na více energie z tuků, olejů a vajec .“
Dále uvádějí, že „ optimální strava z hlediska životního prostředí, která splňuje všechny zdravotní požadavky, je téměř výhradně rostlinná a zahrnuje také některé mléčné výrobky a malé množství (tučných, s nízkým dopadem na životní prostředí) ryb .“
Kterou dietu byste si zvolili, kdybyste byli nuceni se jí podřídit, „klimaticky šetrnou“, nebo „biodiverzitě šetrnou“?
„Možnosti s velkým potenciálem pro snížení emisí, jak ukazuje tato zpráva, zahrnují snížení cestování autem, letecké dopravy, spotřeby masa a spotřeby energie z fosilních paliv.“
Institut Hot or Cool, „Životní styl o teplotě 1,5 stupně“, říjen 2021
Institut Hot or Cool Institute také tvrdí, že maso je zabijákem lidí i planety.
„ Pokud jde o potraviny, přijetí udržitelné stravy se sníženou konzumací masa nejen snižuje osobní uhlíkovou stopu, ale je také zdravější a spojeno s nižší úmrtností, vyšší délkou života a nižším rizikem vzniku srdečních onemocnění a cukrovky, “ uvádí se ve zprávě.
Zdroj: Hot or Cool Institute, „Životní styl o teplotě 1,5 stupně“, říjen 2021
Zpráva institutu Hot or Cool dále uvádí, že „ je třeba vyřadit například možnosti s vysokým dopadem, jako jsou soukromé tryskáče a megajachty na fosilní paliva, nadměrná konzumace masa a programy věrnosti zákazníků, které podporují zbytečné časté létání a pobyty v nehospodárných hotelech, zatímco inovace zaměřené na udržitelnější alternativy by měly být upraveny .“
Takže si v podstatě nemůžete vychutnat jídlo, které chcete jíst, místa, na která jste si šetřili, ani hotely, ve kterých chcete bydlet.
„Snahy o snížení celkové materiálové stopy se musí zaměřit na účinné využívání zdrojů a vzorce spotřeby v oblasti bydlení a potravin.“
Evropská agentura pro životní prostředí, „Od dat k rozhodnutím: materiální stopy v tvorbě evropských politik“, říjen 2024
Zpráva Evropské agentury pro životní prostředí, na kterou se odvolává nová pracovní skupina Římského klubu, se o mase konkrétně nezmiňuje, ale uvádí, že „ změny ve stravování a nakládání s potravinovým odpadem mohou přispět ke snížení materiálové stopy potravinářského sektoru “.
Kdyby si nevolení globalisté prosadili svou, nikdy byste neopustili svůj kloub, nemohli byste jet na dovolenou, nemohli byste si vybrat, co budete jíst, byli byste omezeni na patnáctiminutovou čtvrť a nic byste nevlastnili.
Omezení cestování a mobility, abyste zůstali v 15minutových městech
„Patnáctiminutové město, které tvrdí, že by obyvatelé měst měli mít přístup k základním službám do 15 minut chůze nebo jízdy na kole, se uplatňuje ve městech, jako je Paříž, Barcelona a Portland.“
Organizace spojených národů, „Globální výhled zdrojů“, březen 2024
Zpráva OSN předpokládá budoucnost, kde nebudete moci vlastnit vozidlo, nebudete moci létat a nebudete moci opustit své 15minutové ghetto.
Podle spin-doktorů z OSN „ může být odklon od používání soukromých automobilů vnímán jako omezující, ale může také podpořit poptávku na trhu po nových obchodních modelech a udržitelných možnostech (alternativní způsoby dopravy a nové způsoby jejich pohonu) a podpořit tak nové možnosti spotřebitelů .“
Zpráva OSN dále uvádí: „ Udržitelná spotřebitelská rozhodnutí by se měla vyhýbat nadměrné spotřebě a nahradit spotřebu s vysokým dopadem spotřebou s nízkým dopadem .“
„ To zahrnuje vyhýbání se letům a cestování autem a místo toho využívání veřejné dopravy a přechod na elektromobilitu a na kratší vzdálenosti na kola .“
Říkají, že spotřebitelům dávají nové možnosti, a skutečně je dávají, tím, že eliminují všechny ostatní možnosti a nahrazují je „novými obchodními modely“, které jsou svou povahou cirkulární, takže nic nevlastníte a vše si pronajímáte prostřednictvím sdílené dopravy a elektrifikované veřejné dopravy, která ze své podstaty neujede moc daleko.
„Mezi dostatečné postupy pro snížení emisí z mobility patří život bez aut, sdílení jízd, snižování ujeté vzdálenosti, hmotnosti soukromých automobilů a rychlostních limitů.“
Institut Hot or Cool, „Životní styl o teplotě 1,5 stupně“, říjen 2021
Zpráva institutu Hot or Cool Institute rovněž vyzývá k omezení vlastnictví soukromých vozidel a ke zkrácení povolených vzdáleností.
Tomuto říkají dostatečnost:
„ Uplatňování principů dostatečnosti na mobilitu vyžaduje, aby byla mobilita chápána jako služba, která má být poskytována v rámci omezeného uhlíkového rozpočtu na obyvatele, aby se zabránilo překročení cílové teploty 1,5 °C .“
Chtějí „považovat mobilitu za službu“ – něco, co nemůžete ovlivnit – protože nebudete moci vlastnit vozidlo.
„V poslední době se v rámci hnutí „flying shame“ stále více zaměřuje na vyhýbání se cestování letadlem.“
Institut Hot or Cool, „Životní styl o teplotě 1,5 stupně“, říjen 2021
Zdroj: Hot or Cool Institute, „Životní styl o teplotě 1,5 stupně“, říjen 2021
„Strategie udržitelné a inteligentní mobility přijatá v EU v roce 2020 si klade za cíl podporovat využívání udržitelnějších druhů dopravy. Vyzývá ke zvýšení počtu cestujících vlakem a dojíždění veřejnou dopravou a aktivními druhy dopravy a k přepravě většího množství zboží po železnici, vnitrozemských vodních cestách a pobřežní lodní dopravě namísto silniční dopravy.“
Evropská agentura pro životní prostředí, „Od dat k rozhodnutím: materiální stopy v tvorbě evropských politik“, říjen 2024
Zpráva Evropské agentury pro životní prostředí také propaguje myšlenku většího využití veřejné dopravy.
Podle zprávy „osobní mobilita Evropanů je zodpovědná za 8 % celkové materiální stopy. Více než polovina z ní pochází z využívání fosilních energetických materiálů a zhruba čtvrtina z nekovových nerostů. Osobní mobilita v roce 2021 představovala 9 % celkových spotřebních výdajů.“
„ Vzhledem k 8% nárůstu celkových výdajů na spotřebu mezi lety 2010 a 2021 a 14% poklesu materiálové stopy za toto období se materiálová náročnost osobní mobility zlepšila nejvíce mezi oblastmi spotřeby. “
Pracovní skupina pro materiály a spotřebu je pokusem o mikrořízení vašeho života
„V reakci na naléhavou potřebu udržitelnějšího přístupu k využívání zdrojů zřídily Římský klub a Institut Hot or Cool Pracovní skupinu pro materiály a spotřebu. Pracovní skupina si klade za cíl zdůraznit zásadní význam materiálů a spotřeby v kontextu globálního ekonomického systému.“
Tisková zpráva pracovní skupiny pro materiály a spotřebu Římského klubu, květen 2025
Když vidíte, že cílem Pracovní skupiny pro materiály a spotřebu je „ zdůraznit zásadní význam materiálů a spotřeby v kontextu globálního ekonomického systému “, pak vidíte, že se to překrývá s programem velkého resetu Světového ekonomického fóra (WEF) , jehož cílem je resetovat všechny společenské smlouvy a globální ekonomiku, a to při použití mnoha stejných módních slov o odolnosti, udržitelnosti, ESG a sociální spravedlnosti.
Cílem pracovní skupiny je nakonec „ integrovat využívání přírodních zdrojů do ekonomického modelu, kterým se řídíme “.
Říkají, že součástí jejich plánu je regulovat teplotu, ale jejich politika by ve skutečnosti byla zaměřena na kontrolu vás.
Oběhová ekonomika by zajistila, že byste nic nevlastnili.
Omezení konzumace potravin by vás nutila jíst umělé maso a hmyz kromě rostlinných potravin, které pro některé jedince mohou postrádat dostatek vitamínů, minerálů a bílkovin.
Omezení spotřeby energie a mobility prakticky zaručují, že se nikdy nebudete moci vzdálit od svého bytu s inteligentním měřičem.
Pokud se dá soudit podle tří zpráv zmíněných v tiskové zprávě Římského klubu, pak tato zářná nová budoucnost, kterou si přeje vytvořit Pracovní skupina pro materiály a spotřebu , bude taková, v níž bude téměř každý aspekt vašeho života mikrořízen.
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2025/06/Zrzut-ekranu-03-06-2025-20.23.25.png372660Jana Hruškováhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpJana Hrušková2025-06-03 18:31:062025-06-03 18:31:06Omezí vaše možnosti v oblasti stravování, cestování a vlastnictví nemovitostí – Římský klub spouští společnou pracovní skupinu
Dokument, který je oficiálně označován jako „pandemická dohoda WHO“, odráží roky dohadování, přemlouvání a obchodování mezi globalistickými technokraty. A nyní, když jsou jednání u konce, může být jejich kontrola nad globálním zdravotnickým prostorem pevně zakotvena v mezinárodním právu.
Existují důvody k úlevě, že dokument není tak špatný, jak by mohl být. Jak někteří poukazují, poslední návrh dohody byl značně pozměněn, přičemž nejhorší formulace o povinném vymáhání a suverenitě WHO byly odstraněny. Ještě lepší je, že význam této dohody pro Američany snížil nedávný exekutivní příkaz o vystoupení USA z WHO.
Ti z nás, kteří se obávají nastolení světové vlády, však ještě nejsou z nejhoršího venku. V této dohodě jsou ustanovení, která umožní budoucím globálním tyranům v oblasti zdraví překročit hranice současného návrhu textu a převzít diktátorské pravomoci, před kterými jejich kritici (jako například vy) varovali, že smlouva propůjčí WHO.
Co je horší, to, co lze zrušit škrtem Trumpova prezidentského pera, lze změnit škrtem prezidentského pera, a bylo by vrcholem naivity předpokládat, že příští loutka v Oválné pracovně okamžitě nepodepíše, že se USA k dohodě opět připojí.
Je to tedy začátek globálního vládního systému technokratické kontroly zdraví? A pokud ano, co to znamená pro budoucnost lidstva?
Abychom mohli odpovědět na tuto otázku, musíme se vrátit ke kořenům uchopení moci WHO. A ukazuje se, že tento příběh začíná na velmi nečekaném místě…
Článek 1, který definuje různé termíny a pojmy, které budou použity pro zdůvodnění existence WHO (a její rostoucí moci) v nadcházejících letech generovaných zdravotních krizí;
článek 5, který do mezinárodního práva zakotvil koncept „jednoho zdraví“ a WHO tak získala pravomoc zasahovat do všech oblastí, od zemědělství přes živočišnou výrobu až po územní rozvoj;
Článek 12, kterým se zřizuje „systém přístupu k patogenům a sdílení přínosů“, aby se vytvořila dokonalá příležitost k věrohodnému popření, až bude vymyšlena a vypuštěna další biologická zbraň, která způsobí další celosvětovou zdravotní paniku;
a článek 19, kterým se zřizuje „konference smluvních stran“ (COP), jež bude rok co rok pracovat na rozšíření rozsahu a působnosti této dohody.
Jinými slovy, mnohé z klíčových článků, před kterými jsem před lety varoval, se dostaly přes vyjednávací hozenou rukavici až do konečného textu.
Přesto není konečný text tak špatný, jak se navrhovalo v některých dřívějších návrzích smlouvy.
Jak poznamenávají Thi Thuy Van Dinh a David Bell ve svém nedávném článku Brownstone Institute v článku „Komentář k návrhu dohody WHO o pandemiích: Nesmyslná slovní spojeníí”, jsou spiklenci WHO nuceni mírnit své zjevnější excesy mocenské mánie, aby text prošel mnoha koly vyjednávání a bylo dosaženo „konsensu“.
Text návrhu PA (verze ze dne 16. dubna 2025) obsahuje 37 článků. Znění sporných z nich bylo v zájmu dosažení konsensu značně zmírněno, přičemž povinnosti států byly výrazně zmírněny a klíčové oblasti provádění byly ponechány na budoucí konferenci smluvních stran a přílohách.
Z dřívějších návrhů textu byly odstraněny formulace, které uváděly nebo naznačovaly uložení závazných povinností signatářům dohody. Místo nich se objevují rozvláčná, nevymahatelná vyjádření nadějí a snů WHO jako „může“, „případně“ a „pokud se na tom vzájemně dohodnou“.
Jak jsem však upozornil ve svém předchozím příspěvku o smlouvě, vytvoření každoroční „konference smluvních stran“ (COP), která by v budoucnu pokračovala v revizi a rozšiřování dohody, je zadními vrátky, kterými lze v budoucnu vložit silnější, právně závazná ustanovení.
Pro naše dnešní účely však jeden z nejzajímavějších komentářů k této nové dohodě pochází z časopisu The Lancet. V článku „Smlouva o pandemii: milník, ale s přetrvávajícími obavami“ redakční rada časopisu The Lancet upozorňuje na zajímavou a málo známou skutečnost: „Pandemická dohoda je teprve druhou právně závaznou mezinárodní dohodou, kterou WHO vyjednala.“
Počkat, cože? „Druhá právně závazná mezinárodní dohoda, kterou WHO vyjednala“? Jaká byla první?
Ukazuje se, že to je zajímavá otázka, jejíž zodpovězení poskytuje těm z nás, kterým jde o zachování svobody tváří v tvář globální tyranii, cenné poučení o tom, jak se globální vláda skutečně vytváří.
JAK TO, ŽE SE ZRUŠILY CIGARETY?!
Vzpomínáte si na dobu, kdy se v hospodách a restauracích smělo kouřit? Pokud jste mladí, tak pravděpodobně ne. Já jako starší člověk však určitě ano.
Konkrétně si jako člověk, který žil v Irsku během studia na Trinity College od podzimu 2002 do podzimu 2003, vzpomínám, jak jsem se podivil, když jsem se v březnu 2004 při čtení novin v Japonsku dozvěděl, že Irsko se stalo první zemí na světě, která zavedla celostátní „zákaz kouření na pracovišti„, včetně hospod a restaurací.
Dokázal jsem si představit, jak se mým irským přátelům posmívají. „To teď zakazují kouření v hospodách? Proč prostě nezakážou pití v hospodách a mají to za sebou?“
Přesto mnoho lidí na celém světě pravděpodobně četlo zprávy z Irska s pocitem vyrovnanosti. „Dobře!“ poznamenali si bezpochyby. „Kdo vůbec potřebuje tyhle tyčinky na rakovinu všude?“ A pravděpodobně si tuto zprávu o irském zákazu kouření nespojili se zákazem kouření, který byl v pozdějších letech zaveden v jejich vlastní zemi.
Jestli jsou pro Vás překlady hodnotné, zvažte přispěním pomocí měsíčního členství s bonusovým obsahem ZDE nebo jednorázově na bankovní účet (CZK): 2201583969/2010 či EUR na: CZ8520100000002201806894. Děkuji!
Přemýšleli jste ale někdy o tom, proč se zákaz kouření na veřejných místech objevoval v jedné zemi za druhou v rozmezí několika let? Jak to, že celá planeta prakticky ve stejnou dobu přešla od kouření všude ke kouření pouze na určitých vyhrazených místech? Došlo k tomu koordinovaným globálním zásahem?
To si pište, že ano! A příběh o tomto zásahu nám napovídá, že už léta žijeme pod globální vládou.
Celý příběh začíná pravomocí udělenou článkem 19 ústavy WHO, který říká:
Zdravotnické shromáždění je oprávněno přijímat úmluvy nebo dohody týkající se všech záležitostí spadajících do působnosti organizace. K přijetí takových úmluv nebo dohod je zapotřebí dvou třetin hlasů Zdravotnického shromáždění, které vstoupí v platnost pro každého člena, jakmile je přijme v souladu se svými ústavními postupy.
Tyto právnické žvásty mohou znít nevinně, ale stejně jako většina byrokratických žvástů skrývají mnohem hrozivější realitu. Tento článek uděluje WHO pravomoc, kterou nyní využívá k přijetí smlouvy o biologické bezpečnosti, která zavádí pandemii a je porodem pro světovou vládu. Je to také stejná pravomoc, které se WHO dovolávala před dvěma desetiletími, aby podpořila svůj zkušební případ globální tyranie, Rámcovou úmluvu WHO o kontrole tabáku.
Stejně jako článek 19 ústavy WHO zní „rámcová úmluva o kontrole tabáku“ docela nevinně. Kouření škodí nejen vám, ale i lidem ve vašem okolí. Kdo by tedy mohl namítat proti mezinárodní dohodě usilující o „ochranu před vystavením tabákovému kouři“ a „opatření na snížení závislosti na tabáku a odvykání kouření“?
(Dobrá, ti z nás, zásadoví voluntaristi, kteří věří, že vládní omezení individuálních voleb jsou ze své podstaty neetická, by k takovému sjezdu mohli něco říct, ale odkdy má široká veřejnost čas nebo schopnost uvažovat o dobře odůvodněných argumentech o principech?)
A tak v roce 2003 přijala WHO na svém výročním Světovém zdravotnickém shromáždění v Ženevě rámcovou úmluvu. A tak se stalo, že následující rok zavedlo zákaz kouření Irsko a v následujících letech ho následovaly další země po celém světě.
Těm, kteří zpochybňují používání slov „globální zdravotní tyranie“ ve spojení s dohodami o zákazu kouření, předkládám další fázi tohoto stále tyranštějšího procesu: „Město, které zachází s dospělými jako s dětmi„.
V lednu 2025 přijala městská rada Newtonu tak absurdní nařízení, že ho mohli vymyslet jen lidé, kteří si myslí, že autorita rovná se moudrost. Rada schválila „generační zákaz“ tabákových výrobků poměrem hlasů 19 ku 4. Každý, kdo se narodil po 1. březnu 2004, si už nikdy nebude smět ve městě koupit tabákové výrobky. Ani v 21 letech, ani v 35 letech, ani v 55 letech. Jedná se o doživotní zákaz založený pouze na roce narození.
Hmmm. Souvisí tento zákaz nákupu tabákových výrobků pro všechny, kteří se narodili po 1. březnu 2004, nějak s precedentním celostátním zákazem kouření v Irsku z března 2004? Zvídavé hlavy to chtějí vědět.
Ano, ačkoli si to v roce 2003 málokdo uvědomoval, úmluva přijatá Světovým zdravotnickým shromážděním v Ženevě byla světovou historickou událostí. Tyrani napnuli své svaly a dokázali, že WHO je jedním ze stavebních kamenů globálního vládního systému. Konkrétně tím, že se WHO odvolává na „mimořádnou zdravotní situaci“, může vytvořit mandáty biologické bezpečnosti, které pak budou v jednotlivých členských zemích WHO schváleny zákonem. Ještě lepší pro ty, kteří stojí za tímto krokem směrem ke globálnímu vládnutí, je, že si jen málokdo uvědomí, že jejich místní nařízení bylo ve skutečnosti mandátem, který pronikl až z konkláve spiklenců v Ženevě.
Ano, ať už si o zásluhách takové akce myslíme cokoli, mezinárodní dohoda o zákazu kouření na veřejných prostranstvích v jedné zemi za druhou po celém světě byla velmi tenkým ostřím velkého klínu globální tyranie biologické bezpečnosti. A stejně jako cenzoři vždy začínají zákazem nejurážlivějšího a nejnepříjemnějšího obsahu, aby později vytvořili precedens pro rozsáhlejší zákazy, tak i spiklenci globální vládní biobezpečnosti začali snadným cílem kontroly tabáku, aby později mohli přejít k pandemické smlouvě.
CO DÁL?
Nejprve dobrá zpráva: před skutečným přijetím pandemické smlouvy – pardon, pandemické „dohody“ – je třeba překonat ještě byrokratické překážky.
Stručně řečeno: podle výše zmíněného článku 19 ústavy WHO, který upravuje přijímání takových smluv, vyžaduje tento typ dohody „dvě třetiny hlasů Zdravotnického shromáždění“. Procedurální dokument však obsahuje zvláštní ustanovení: „Přijetí textu konsensem tento požadavek automaticky splňuje [sic]“.
Samozřejmě, že konsenzus odstraňuje překážku pro požadavek dvou třetin, že? Proč by to museli stanovit? Že by si představovali scénář, v němž bude smlouva přijata podobným způsobem, jakým WHO v roce 2022 fraškovitě přijala změny Mezinárodních zdravotnických předpisů?
Nicméně i poté, co vůdce cirkusu Světového zdravotnického shromáždění bezpochyby odhlasuje „konsenzuální“ přijetí tohoto textu, budou mít členské státy 18 měsíců na to, aby generálnímu řediteli WHO oznámily, zda úmluvu podepíší, či nikoli. To vše ponechává čas a prostor pro pozoruhodné celosvětové povstání proti WHO, které může dohodu zrušit dříve, než se režim biologické bezpečnosti stane pevnou součástí.
Ale teď ta špatná zpráva: tyto typy dlouhých, procedurálních a byrokratických procesů jsou přesně to, co globalistům prospívá. S radostí stráví roky, desetiletí, dokonce celé generace tím, že vedou opotřebovávací válku proti veřejnosti, protože vědí, že nás snadno rozptýlí další psychologický trik a my na dlouho odvrátíme pozornost, aby nám mohli podstrčit katastrofální smlouvu, která projde kolem našeho brankáře.
Pro tyto generační psychopaty neznamená chvilkový záblesk na radaru, jako je MAHA (pozn. hnutí v USA „Udělejme Ameriku opět zdravou”), nic. Pokud budou muset počkat, až se politické kyvadlo v USA opět vychýlí, aby mohli Američany chytit do své sítě Jednoho zdraví, nebudou váhat a udělají to.
Pokud budou muset vyvolat krizi ptačí chřipky, strach z opičích neštovic nebo podvodnou epidemii nemoci X, aby přiměli veřejnost k opětovnému souhlasu s našimi vládci z WHO, udělají to v mžiku.
I když je tedy pravda, že WHO byla stažením Spojených států oslabena, neznamená to, že by byla vyřazena z činnosti. Ve skutečnosti je celosvětový stav biologické bezpečnosti nebezpečnější než kdykoli předtím, a to jako zvíře zahnané do kouta, které bojuje o život. Informujme naše spoluobčany o nebezpečí této pandemické dohody a využijme celosvětového probuzení k tomu, abychom tyrany z WHO zatlačili do úzkých.
Ruská ekonomika: Od sankcí k nové geografii růstu.
Když v roce 2022 začaly západní firmy hromadně opouštět Rusko, mnozí odborníci předpovídali hlubokou ekonomickou krizi. Za tři roky se však Rusko nejen přizpůsobilo novým podmínkám, ale také přeorientovalo svůj ekonomický model a posunulo svůj zájem z Evropy na Asii, Blízký východ a země BRICS. Tento proces doprovázely vnitřní transformace a přerozdělení globálních ekonomických zájmů – často na úkor evropských hráčů, včetně České republiky.
Podle údajů Centrální banky Ruské federace vzrostl ruský HDP v roce 2023 o 3,6 % a v roce 2024 o 4,5 %. Těchto výsledků bylo dosaženo díky:
Lokalizaci výroby: Nahrazení dovozů zvýšilo soběstačnost ve strojírenství, farmacii a zemědělství.
Diverzifikaci obchodu: Podíl zemí EU na ruském vývozu klesl z 45 % v roce 2021 na 18 % v roce 2024, zatímco obchod s BRICS dosáhl 300 miliard USD.
Státním investicím: Rozpočtové výdaje na infrastrukturu a technologickou suverenitu vzrostly v letech 2024–2025 o 22 %.
Klíčovou událostí uprostřed sankčního tlaku ze strany USA a EU bylo Petrohradské ekonomické fórum (PEF) v červnu 2024, kterého se zúčastnilo 15 000 hostů ze 130 zemí. Byly podepsány dohody za 12 miliard USD v oblasti energetiky, IT a zemědělství, přičemž hlavními partnery byly Čína, Indie a země Perského zálivu. V roce 2025 plánují organizátoři PEF překročit tento rekord, protože zahraniční investoři aktivně obsazují uvolněné tržní pozice. Rusko letos pořádá i Kavkazské investiční fórum, které cílí na investory z Blízkého východu, jihovýchodní Asie, severní Afriky a Zakavkazska, aby přilákalo kapitál i do jižních regionů země.
Naopak pro Českou republiku měly sankce vážné ekonomické dopady. Mezi hlavní dopady patří:
Ztráta trhů a dodavatelských řetězců: Například přerušení dodávek elektronických modulů od Continental Czechia.
Pokles exportu.
Růst nákladů: Přechod na dražší paliva zvýšil výrobní náklady minimálně o 20–30 %, což omezilo exportní kapacity mnohých českých firem.
Několik málo firem ze seznamu těch, kteří byli přímo a nebo zprostředkovaně zasaženy, jak dopadem sankcí tak jiných politik EU, třeba Green dealem a buďto zcela ukončili činnost a nebo se chystají propouštět. Některé tyto firmy existovaly po dekády i staletí a přežili třeba jak první světovou válku a rozpad monarchie, tak druhou světovou válku, socialismus i prvních 30 let současného režimu
Porcelánka Thun 1794, Spolana, Onsemi, Gurmán Sedlnice, bývalá Nová Huť Ostrava, Aludyne Czech, Mitas, Tameh Czech, Dr. Otker, tisíce lidí bude propuštěno z automotive byznysu zdroj, chemická továrna Neratovice, Diamo, Laufen CZ.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen v roce 2023 uvedla: „Sankce proti Rusku vyžadují oběti i od evropských zemí, včetně České republiky. Tato opatření jsou nezbytná pro ochranu našich hodnot a bezpečnosti. Pracujeme na zmírnění dopadů prostřednictvím podpory.“ Česká republika však čelí možné další ztrátě až více než 15 000 pracovních míst, což jsou zřetelné důsledky sankční politiky a klesající konkurenceschopnosti českých firem v důsledku nárustu cen energií.
Jedním z nejciteľnějších dopadů pro ČR byl odchod Škoda Auto z Ruska. V roce 2021 ovládala značka 7 % ruského automobilového trhu a závod v Kalugě produkoval 120 000 vozů ročně. Po zastavení výroby v březnu 2022 utrpěla společnost ztráty 1,2 miliardy USD. Zatímco evropské firmy ztrácely pozice, čínské automobilky (Chery, Geely, BYD) zvýšily svůj podíl z 5 % na 40 %. Chery osminásobně navýšila prodeje a stala se lídrem trhu, zatímco BYD buduje v Uljanovsku továrnu s kapacitou 150 000 vozů ročně.
Ruská ekonomika stále roste přes tisíce sankcí uvalených zeměmí kolektivního západu.
Čínské firmy rovněž posílily svou přítomnost v IT (Huawei spustila datová centra v Moskvě a Krasnodaru) a energetice (CNOOC a CNPC zvýšily nákupy ruské ropy a plynu). Sankce, původně zamýšlené jako nástroj nátlaku, paradoxně urychlily vytvoření „nezápadního“ ekonomického prostoru. Rusko se stává mostem mezi zdroji SNS, technologiemi Asie a kapitálem Blízkého východu. Podle Goldman Sachs činí ušlý zisk evropských firem za poslední tři roky 80 miliard USD, zatímco asijští investoři získávají přístup ke strategickým aktivům a rostoucímu trhu.
Česká republika nyní stojí před nutností restrukturalizace své ekonomiky, protože ztratila konkurenceschopnost v regionu. Jak poznamenali někteří ekonomové: „Obětujeme své zájmy ideologii, aniž bychom měli jasnou strategii, jak je nahradit.“ Rusko mezitím dokazuje, že krize může být příležitostí k růstu. Pro investory z Asie a Blízkého východu se stává atraktivní destinací, která kombinuje logistické výhody, státní podporu a rostoucí poptávku. Evropa, včetně České republiky, však musí přehodnotit svou ekonomickou strategii v době, kdy stará pravidla již neplatí.
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2025/05/Screenshot-05-08-2025-20.59.47.png202779AdminBlokhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpAdminBlok2025-05-08 19:51:362025-05-08 19:51:36Ruská ekonomika: Od sankcí k nové geografii růstu.
Vítejte v německém zeleném hospodářském zázraku. Píše se rok 2025!
Německá takzvaná Energiewende (přechod na obnovitelné zdroje energie) přinesla jeden zásadní důsledek: Německo se rychle přibližuje k situaci, kdy dodávky elektřiny připomínají podmínky v rozvojových zemích – nespolehlivé dodávky a časté výpadky proudu se stávají běžnou realitou.
Děje se pravý opak toho, co kdysi slibovali klimatologové a propagátoři zelené energie: „Obnovitelné zdroje přinesou čistou, stabilní a prosperující ekonomiku, kterou budou ostatní země obdivovat.”
Realita je však jiná. Jak včera informoval německý deník Bild, obyvatele jižního Německa nyní čekají přísná omezení – například praní prádla či nabíjení elektromobilů je povoleno pouze v přesně určených časech.
Tolik k iluzím o zelené utopii.
Podle včerejší zprávy online deníku Bild byli obyvatelé Bádenska-Württemberska vyzváni, aby v pátek mezi 8. a 11. hodinou minimalizovali spotřebu elektřiny. Důvodem bylo nadměrné zatížení přenosových kapacit elektrického vedení mezi severem Německa a jihozápadním regionem.
Spotřebitelům bylo doporučeno, aby omezili používání energeticky náročných spotřebičů, jako jsou pračky, trouby nebo nabíječky pro elektromobily.
Provozovatel sítě TransnetBW dokonce vydal červenou výstrahu, která signalizuje kritický stav v dodávkách energie.
Připomeňme si, že němečtí zastánci zelené energie rozhodli odstavit jaderné elektrárny a nahradit je obnovitelnými zdroji, zejména větrnými elektrárnami na severu země. Energie z těchto zdrojů měla být přenášena do jižního Německa prostřednictvím přenosových linek. Tento ambiciózní plán má však zásadní problém: vítr nefouká neustále, což vede k nedostatkům a zavádění přídělového systému.
Podle platformy StromGedacht, kterou spravuje provozovatel sítě TransnetBW ve Stuttgartu, je nutné předcházet přetížení sítě. Spotřebitelům se proto doporučuje, aby v době od 8 do 11 hodin nepoužívali nabíječky na elektromobily ani jiné baterie, jako jsou například notebooky, pokud je možné tomu předejít.
Díky Vaší ekonomické podpoře pro Vás připravila redakce VOLNÉHO bloGu. Každá maličkost pomáhá, děkujeme všem, kteří částkami od 5Kč do 1000,- Kč měsíčně pomáhají našemu společnému boji proti cenzuře. Podpořit naši činnost můžete od 5 kč do libovolné částky na účet: DĚKUJEME. Transparentní účet: 115-4977920247/0100 Důvěrný účet: 107-1458980287/0100 Lubošovi „Na Kafe“: 27-1664400247/0100 IBAN: CZ82 0100 0001 1549 7792 0247 SWIFT: KOMBCZPP DĚKUJEME 🌹👍🍀
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2025/01/koncept-digitalniho-grafu-slunecni-a-vetrne-energie-nemecko-moderni-prumyslova-ilustrace-prumyslove-energie-3d-obrazek-700-145454375.jpg467700Jana Hruškováhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpJana Hrušková2025-01-17 15:34:132025-01-17 15:34:13Německo už zavádí opatření k řízení spotřeby energie: „Nepoužívejte elektrické spotřebiče před 11. hodinou dopolední!”
Rusové tvrdí, že Ukrajinci zaútočili na TurkStream, což vedlo k okamžitému výraznému zdražení plynu.
13. ledna 2025
Cena plynu na evropské burze v pondělí výrazně vzrostla. Tento růst byl vyvolán zprávami z Ruska, které tvrdí, že Ukrajina se pokusila pomocí dronů zaútočit na infrastrukturu plynovodu TurkStream, jenž zásobuje jižní Evropu plynem. Podle agentury Reuters však tuto informaci nelze nezávisle ověřit a Ukrajina se k těmto tvrzením dosud nevyjádřila.
Vývoj ceny na evropském trhu
V pondělí krátce po poledni cena plynu s dodáním v únoru na virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Rotterdamu vzrostla o 5,4 %. Cena jedné megawatthodiny plynu tak dosáhla téměř 47,5 eura (přibližně 1 200 Kč).
Cena plynu byla ještě vyšší na začátku tohoto měsíce, kdy se přiblížila k 50 eurům, což představovalo nejvyšší hodnotu za více než rok.
Pondělní nárůst ceny byl reakcí trhu na zprávu ruského ministerstva obrany, které oznámilo, že sestřelilo devět ukrajinských dronů pokoušejících se zaútočit na kompresorovou stanici plynovodu TurkStream v Krasnodarské oblasti na jihu Ruska. Ministerstvo uvedlo, že úlomky jednoho z dronů způsobily menší škody na budově a vybavení měřicí stanice plynu u kompresoru, ale technici závadu rychle odstranili. K žádným obětem nedošlo.
Agentura Reuters k tomuto údajně incidentu uvedla, že ho nemohla nezávisle potvrdit. K situaci se rovněž nevyjádřila samotná Ukrajina.
TurkStream a Blue Stream, které vedou pod Černým mořem do Turecka, jsou posledními ruskými trasami pro potrubní dodávky plynu do Evropy. K Novému roku totiž Ukrajina s Ruskem neprodloužila pětiletý tranzitní kontrakt na přepravu plynu přes své území do Evropy.
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2025/01/turkstream.webp490722Jana Hruškováhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpJana Hrušková2025-01-13 15:52:202025-01-13 15:52:20Rusové tvrdí, že Ukrajinci zaútočili na TurkStream, což vedlo k okamžitému výraznému zdražení plynu.
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2025/01/rv1_8339_230911-180245_zuj.jpg349620Lenka Peterkováhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpLenka Peterková2025-01-10 18:14:162025-01-10 20:56:48V Česku mají vyrůst obří fény na maření přebytečné energie. Něco je tu hodně špatně, říkají energetici