Archív značky pro: ekonomika

Západ zradil Ukrajinu a podporoval nás jenom tak, abychom se sami odrovnali! Zelenský jako politický vůdce skončil, protože se na Ukrajině i ve světě politicky vyčerpal! Poradce bývalého prezidenta Leonida Kučmy analyzoval tragickou situaci Ukrajiny, která stojí před vlastním rozpadem! Proč země kolektivního Západu nikdy nechtěly dodat Ukrajině dostatek zbraní a munice? Ukrajinci začínají nahlas přemýšlet o spiknutí Západu!

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi zde:

 

5.12.2023

Oleg Soskin pracoval jako poradce bývalého ukrajinské prezidenta Leonida Kučmy a ve svém posledním videu zhodnotil kritickou situaci na Ukrajině a dospěl k děsivému zjištění. Podle jeho názoru je Ukrajina na pokraji kolapsu řízeného od počátku ze Západu. Podle jeho teorie neměl kolektivní Západ nikdy v úmyslu poskytnout Ukrajině šanci na vítězství nad Ruskou armádou, nikdy nebylo v plánu dát Ukrajině sílu na porážku ruských vojsk a jejich vytlačení z Ukrajiny, protože cílem bylo něco úplně jiného, a to násilná privatizace a výprodej ukrajinské infrastruktury a národního bohatství naproti nesplatitelným dluhům z války, kterou Ukrajina nikdy neměla vyhrát.

&

;

Zničená Ukrajina se po své porážce má stát kořistí západních věřitelů, kteří si ji rozporcují a převezmou. Ukrajina byla zrazena. A to, co se teď děje v USA v americkém kongresu, co se děje v Polsku na hranicích, které blokuje ukrajinské kamiony, co se děje na Slovensku a v Maďarsku na hranicích, a co se děje, resp. neděje na podporu Ukrajiny v EU, to je podle Soskina součást plánu na likvidaci Ukrajiny formou státního platebního defaultu, tedy bankrotu. Pokud by Ukrajina měla vyhrát válku nad Ruskem, pokud by jí Západ poskytl enormní množství zbraní všech typů a druhů, potom by Ukrajina po vítězství uplatňovala reparace na Rusku, takže by nemusela prosit o peníze ze Západu.

Zrada Ukrajiny má stopy ve švýcarském Luganu

Tím by Ukrajina posílila, jenž to nechce ani Rusko, ani Západ. Proto Ukrajina dostala vždy jen něco. Trochu tady těch oježděných sovětských tanků a BVP ze zemí NATO, trochu támhle těch Himarsů, trochu těch Strykerů, trochu těch Leopardů. A na některé věci čeká Ukrajina dosud, jako jsou stíhačky F-16, ale těch má Ukrajina také dostat jen trochu. Jinými slovy, Soskinovi začalo docházet, že něco tady nehraje, že Západ ve skutečnosti ne, že nemůže, ale že nechce Ukrajinu vyzbrojit tak, jak by bylo potřeba, aby mohla Rusy z Ukrajiny vytlačit. A můžeme v podstatě říct, že Soskin to trefil na komoru, protože přesně o toto původně šlo.

Konference v Luganu, 4 – 5. července 2022

Pamatujete, jak freneticky a i podle pozorovatelů značně předčasně se vloni 4. července konala ve švýcarském Luganu konference o rekonstrukci a obnově Ukrajiny [1], na které si země kolektivního Západu doslova a do písmene rozparcelovaly jednotlivá území Ukrajiny, která budou obnovovat, přičemž na Českou republiku připadla k obnově dnes již ruská Luhanská lidová republika?

Všichni tehdy kroutili hlavou, co je to za šaškárnu a maškarádu, když válka teprve začala, ale západní země si již parcelují území Ukrajiny, kde budou mít exkluzivní právo obnovy. Proč vlastně ta konference vznikla? Ve skutečnosti ta konference je odpovědí na celou válku na Ukrajině, tedy na válku z pohledu motivací zemí EU a USA. Ekonomiky obou unií totiž potřebují nový Marshallův plán na záchranu svých vlastních ekonomik! To je ten důvod, proč byla do Lugana svolána ta konference.

Západní ekonomiky se v polovině roku 2019 nezadržitelně řítily do recese. A tak přišel Covid-19 a hned potom válka na Ukrajině

Po covidové krizi jsou USA i EU v ekonomickém útlumu. To není tajemství. Co je však velkým tajemstvím, to je fakt, že již počátkem roku 2019 a rok před zahájením covidové krize začala média v EU i v USA přinášet podivná varování [2] o blížící se obrovské recesi a ekonomické krizi, která by mohla překonat tu z přelomu let 2008 a 2009.

Hrozba recese, tedy neochoty trhu utrácet, což vede k zavíraní živností a obchodů, k růstu nezaměstnanosti a k růstu inflace. Recese je matkou inflace. Příčin recese je mnoho, ale nejčastějším důvodem je nasycení trhu a neochota lidí dále nakupovat. Druhou příčinou je nízká úroveň inovací na trhu a v průmyslu, což opět vede k neochotě lidí nakupovat pořád stejné nebo jen lehce pozměněné výrobky a služby.

Kruh recese. V důsledku nasycení trhu lidé začínají nakupovat méně. Trh začíná upadat, což vede k propouštění zaměstnanců. Ti nemají náhle peníze po propuštění, a tak nakupují ještě méně a cyklus se opakuje

Existuje několik způsobů, jak proti recesi bojovat, a jedním z nich je vytvoření tzv. umělé poptávky, nebo dokonce tzv. mandatorní poptávky. Lidé si musí začít najednou masivně kupovat něco, co nejen nechtěli, ale najednou musí, protože jinak by přišly sankce. Jednou takovou umělou poptávkou jsou elektrická auta, což je typický příklad umělé a mandatorní inovace, která je ve všech ohledech po komerční stránce horší než staré produkty na fosilní paliva, ale v zájmu nastartování nucené mandatorní poptávky jsou auta nejprve státem dotována, subvencována, ale nakonec vymáhána formou zavádění tzv. zelených zón ve městech, kam smí jezdit jen elektrická auta.

Hrozba recese dohnala Evropu a USA do sebevražedného modelu mandatorní inovace

Takto vytvořenému trhu založeném na mandatorních inovacích chybí to hlavní, a to je udržitelnost. Mandatorní trh je totiž ekonomicky neživotaschopný sám o sobě, musí být dotován nebo vynucován, nejčastěji obojím. A v případě elektrických žehliček na 4 kolech je tu ještě problém s elektřinou, z čeho ji vyrábět? V celé Evropě se podle plánu německých automobilek měla elektrická auta nabíjet z levných zdrojů, čímž se na tiskových konferencích myslely soláry a větrníky, ale za zavřenými dveřmi se tím myslely bývalé německé tepelné elektrárny, původně na uhlí, ale přebudované na spalování levného ruského plynu z Nord Stream 1 a 2.

Článek CNBC o konferenci v Davosu v lednu 2019 o největší hrozbě v podobě hrozby recese západních ekonomik

Tím měl být vytvořen nový ekonomický růst v celé Evropě, který měl zachránit růst evropského HDP. Prostě zavedením mandatorní inovace v podobě elektrických aut, která nikdo nechtěl, ale povinně si je měl v blízké době koupit, a tím vytvořit růst, zajistit tok peněz na trhu, zajistit novou konjunkturu a 4. průmyslovou revoluci podle tezí WEF Klause Schwaba jako na počátku 20. století, když obrovský růst západního světa po I. sv. válce zajistil přechod z koňské na automobilovou dopravu. Jenže, němečtí politici už neřekli veřejnosti jedno tajemství, které už si pamatují jen pamětníci, kterých už moc nežije.

Nejlepší ochranou proti recesi je růst trhů založených na převratné inovaci. Když ale žádná není, přichází mandatorní inovace

Totiž tehdy počátkem 20. let minulého století, kdy v USA začala konjunktura založená na automobilismu, se tento nový inovativní dopravní prostředek prosadil ne kvůli dotacím, že by americká vláda platila lidem peníze za to, že odvedou koně k rasovi a začnou jezdit v lidovém autě značky Ford Model T, ale kvůli tomu, že roční náklady na uživení a ustájení koně převyšovaly náklady na parkování a tankování auta v průměru až o 5000% ročních nákladů, podle místa bydliště. Největší úspora byla ve městech.

Koně jste totiž museli krmit i ve dnech, kdy jste nikam nejeli. Kůň potřeboval i drahého veterináře. Koně jste nemohli parkovat na ulici, ale museli jste pro něho mít stáj. Ve městě se jednalo o placené stáje a vůbec ne levné stáje. Většina lidí ve městech proto koně neměla, neměli ho kde ustájit, nechtěli se o koně starat, a tak se ve městech jezdilo jen hromadnou dopravou v podobě kočárů a drožek.

Tento výrobek zahájil 3. průmyslovou revoluci – éru automobilismu. Ford Model T z roku 1925

Příchod automobilu byl zázrak. Nalil se do něho laciný benzín od Rockefellerovy společnosti Standard & Oil a auto dojelo kamkoliv. Auto jste mohli parkovat u chodníku před domem. Mohli jste ho tam nechat stát třeba týden a vyjet s ním jen párkrát za měsíc. Když pršelo, autu na ulici to nevadilo. Když mrzlo, autu to nevadilo.

Jinými slovy, auto byl produkt, který umožnil lidem lacinou a nezávislou dopravu s nižšími náklady než u koňů. A proto se automobily prosadily. Byl to totiž produkt, který na trhu byl lepší volbou pro zákazníka než kůň. Ale je to možné říct o elektrických autech v porovnání s fosilními? Ne, nelze. Elektrická auta mají menší dojezd než fosilní. A to není to nejhorší.

Cílem západních ekonomů je rozmlácená Ukrajina a na ní uplatněná Marshallův plán 2.0

Po 10 letech ojeté fosilní auto bez problému prodáte v bazaru. Elektrické auto po 10 letech je vrak, který bez výměny baterie v ceně vyšší, než je zůstatková cena ojetého vozu, je neprodejný. Fosilní auto natankujete naplno za minutu na dojezd skoro 1000 km. Elektrická auta na takový dojezd nenabijete dosud nikde, ale i na dojezd 400 km budete dobíjet na průměrných nabíječkách přes 3 hodiny.

A vzhledem k tomu, že ceny elektřiny stoupají, už dávno neplatí, že kilometr na benzín je automaticky dražší než kilometr na elektřinu. Prostě uměle vytvořený trh neudrží růst HDP v Evropě! To je celé. A tak již koncem roku 2019 bylo jasné, že Evropa potřebuje jiný stimul pro nastartování konjunktury a zabránění recese. A tím stimulem je válka v Evropě, konkrétně na Ukrajině!

Na s*ačky rozmlácená Marinka, město v Doněcké oblasti po obsazení Rusko armádou po 9 letech bojů povstalců a vojáků od roku 2014

Plánem je rozmlátit Ukrajinu doslova a do písmene na s*ačky ve stejném stylu, jako byla rozmlácena Evropa po II. sv. válce, a potom po válce spustit obrovskou a masivní obnovu Ukrajiny na bázi nového Marshallova plánu, kdy peníze poskytne největší lichvář na světě, tedy Mezinárodní měnový fond (IMF), což není nikdo jiný než dealer nosatého FEDu tisknoucího dolary.

Ten plán má za úkol nastartovat nový růst ekonomik západních zemí, zabránit tím inflaci a díky tomu, že obnova rozmlácené Ukrajiny bude hrazena v dolarovém zúčtování, dojde k posílení mezinárodní úlohy dolaru, která je nyní oslabována skupinou BRICS po celém světě. Přesně proto se konala ta bizarní schůzka v Luganu. A právě proto nesmí Ukrajina vyhrát, protože není dovoleno, to by úplně zkazilo plán FEDu a IMF na obnovu rozmlácené Ukrajiny naproti úvěrům od IMF.

Obnova Ukrajiny bude vlastně obnovou ekonomik západních zemí. K obnově se ale připojí zjevně i Čína a Rusko

Přesně proto řvali a dosud řvou někteří politici v EU a v USA, že válka musí pokračovat na Ukrajině, protože upřímně řečeno, Ukrajina není rozmlácena dost, a na s*ačky ani omylem. Existují sice obrovské škody na linii doteku, na frontové čáře, jako je úplně se zemí srovnaná Marinka na snímku výše, ale jinak ve zbytku Ukrajiny nijak extra velké škody nejsou. A proto Kreml pořád opakuje, že nechce na Ukrajině způsobovat velké škody, že postupuje operativně a ruské rakety se snaží mířit chirurgicky na nervové uzly na Ukrajině, na elektrárny a další objekty, ale nejde tomu říkat masivní destrukce Ukrajiny. To ani omylem. Takže se zdá, že Západu se zdá, že Ukrajina je málo rozbitá.

Dealer amerických úvěrových dluhopisů pro více než 200 zemí světa – Mezinárodní měnový fond

Aby totiž ten plán na záchranu západních ekonomik fungoval, musí jít o mamutí rekonstrukci v řádech bilionů dolarů, o ničem menším než o bilionech se ani v EU nemluví, a na takové investice je potřeba Ukrajinu ještě více rozbít. O tom není pochyb. Není proto divu, že Soskinovi a dalším Ukrajincům to již pomalu dochází, že něco tady opravdu nehraje. Ukrajina se skutečně stala prostředkem k záchraně ekonomik západních zemí, a protože čas běží a v EU i v USA se naplno rozjela recese, která plodí obrovskou inflaci, která je navíc urychlována odstřižením západních zemí od levných ruských energií a surovin, tak západní státy už prostě nemohou čekat na další rozmlácení Ukrajiny.

Potřebují začít “obnovovat” a “rekonstruovat” Ukrajinu hned teď a nelze už podle všeho čekat. Proto najednou unikají informace o tajných jednáních o míru na ose Zalužný – Gerasimov a na ose Bílý dům – Kreml. Můžeme spekulovat o mnoha věcech, ale není vůbec vyloučené, že jednou z podmínek Moskvy pro mír bude, že i Moskva se bude podílet na obnově rozmlácené Ukrajiny. A tím se nemyslí jen obnova té Rusy obsazené části Ukrajiny, ale i toho zbytku. Protože na té obnově se budou podílet nejen Američané a Evropané, ale v první řadě i Čína a zejména ruské stavebnictví. Všichni si nakonec podají ruce při “obnově” rozmlácené a zoufale předlužené Ukrajiny. Ukrajinci opravdu riskují, že jim nakonec nezůstane vůbec nic, jenom nesplatitelné dluhy.

VK-

Šéfredaktor AE News

 

 

ZDROJ:https://aeronet.news/zapad-zradil-ukrajinu-a-podporoval-nas-jenom-tak-abychom-se-sami-odrovnali-zelensky-jako-politicky-vudce-skoncil-protoze-se-na-ukrajine-i-ve-svete-politicky-vycerpal/

 

 

Děkujeme za vaši podporu našeho zpravodajství, podpořit nás můžete ZDE:
Transparentní účet: 115-4977920247/0100
Důvěrný účet: 107-1458980287/0100
„Na Kafe“ : 27-1664400247/0100
IBAN: CZ82 0100 0001 1549 7792 0247
Další zajímavé články najdete ZDE:
E-mail: podpora.volnyblog@protonmail.com

Jak statistika manipuluje veřejným míněním

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi zde:

 

 

Kdo z občanů si při poslechu běžného zpravodajství uvědomí, že vydat na něco 1 procento z HDP znamená vydat na to 6 – 7 procent ze všech námi zaplacených daní?

Existují tři druhy lží: lži milosrdné, lži nehorázné a statistika. Pomocí čísel a statistiky, když se správně použijí, lze říci cokoli. Co chcete sdělit, to bude pravda.“

Radka Johnová, EKONOM, VŠ PEDAGOG

Čísly nás balamutí média i vlády. Jak neškodně zní: „Do rozpočtu EU odvádějí členské státy o něco málo víc než jedno procento svého hrubého domácího produktu (dále jen HDP).“ „Výdaje na armádu navýšíme na 2 % HDP.“

HDP je označení pro celkovou peněžní hodnotu všech statků a služeb vyrobených v dané zemi během jednoho fiskálního (rozpočtového) roku. Je to součet peněžní hodnoty spotřeby, investic, vládních nákupů statků a služeb a čistých vývozů. HDP je tedy nejobsáhlejší mírou celkové produkce statků a služeb v zemi. Stát ale nehospodaří s HDP, ale s příjmy, které se pohybují na úrovní kolem 16 % z HDP.

Takže kolik procent zaplatíme z našich daní, když se jedná o 1 % HDP? Čísla jsou zaokrouhlená, v miliardách. HDP ČR v roce 2022 byl dle ČSÚ 6786 mld. Kč. Plánované příjmy státního rozpočtu byly 1613,2 mld. Kč. Plánované příjmy (bez sociálního a zdravotního pojištění – jsou sice také daněmi, ale s přesným určením) byly 987 mld. Kč. 1 % HDP je tedy 67,86 mld. Kč, a to je 6,88 % příjmů státního rozpočtu.

1 % HDP odvedené do rozpočtu EU je tedy 6,9 % z daní každého z občanů. 2 % HDP, které má vláda vydat na armádu tedy činí 13,8 % veškerých příjmů státu (bez důchodového a zdravotního pojištění).

Závěr: Každý občan z každé stokoruny odvedené na daních zaplatí skoro 7 Kč do rozpočtu Evropské unie a 14 Kč na armádní výdaje. Tedy cca pětinu svých daní jen na tyto dvě položky.

Zdroj dat: www.mfcr.cz, Státní rozpočet 2022 v kostce

ZDROJ

Převzato z webu Aliance národních sil: https://aliancenarodnichsil.cz/jak-statistika-manipuluje-verejnym-minenim/

 

ZDROJ:https://aliancezacr.cz/jak-statistika-manipuluje-verejnym-minenim/?fbclid=IwAR3ZlpoSXGHKo5ik052EqeoWlMK0qyeQIJeB5OmU5GtWbumaAD9wWYmKAPM

 

Děkujeme za vaši podporu našeho zpravodajství, podpořit nás můžete ZDE:
Transparentní účet: 115-4977920247/0100
Důvěrný účet: 107-1458980287/0100
„Na Kafe“ : 27-1664400247/0100
IBAN: CZ82 0100 0001 1549 7792 0247
Další zajímavé články najdete ZDE:
E-mail: podpora.volnyblog@protonmail.com

Kreml varoval Česko před svou reakcí na zmrazení ruských aktiv

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi zde:

 

Peskov: Ruská federace odpoví ČR v případě zmrazení předmětů státního cizího majetku

 

MOSKVA, 16. listopadu – RIA Novosti. Rusko podnikne odvetné kroky, pokud české úřady začnou zmrazovat státní majetek v této zemi, uvedl tiskový tajemník prezidenta Dmitrij Peskov.

„Musíme analyzovat, co tady Češi mají, samozřejmě v případě <…> formalizace nepřátelských kroků <…> odpověď bude dána,“ řekl zástupce Kremlu.

O den dříve řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský, že vláda schválila zmrazení ruského státního majetku. Společnost pro správu ruských aktiv v zahraničí, FSUE Goszagranobstvo, byla zařazena na národní sankční seznam.

Peskov zdůraznil, že Rusko považuje taková rozhodnutí zahraničních úřadů za absolutně nezákonná a nejsou v souladu s mezinárodním právem. Odborníci nyní analyzují situaci, aby minimalizovali rizika.
„Goszagranny property“ je vlastníkem a provozovatelem <…> naší nemovitosti v zahraničí, včetně České republiky. <…> Všechny naše objekty, které tam mohou být v našem vlastnictví, samozřejmě s výjimkou těch, které mají diplomatický status, jsou nyní ohroženy,“ uzavřel prezidentův tiskový tajemník.
Po zahájení speciální operace na Ukrajině EU a země G7 zmrazily téměř polovinu ruských devizových rezerv ve výši asi 300 miliard eur. Přibližně 200 miliard eur je drženo v EU, zejména na účtech belgického Euroclear , jednoho z největších světových zúčtovacích a clearingových systémů. Loni v říjnu byla Evropská komise pověřena přípravou návrhů na využití zmrazených aktiv k financování obnovy
Ukrajiny. Kreml uvedl, že taková rozhodnutí by „byla dalším krokem k porušení všech pravidel a norem mezinárodního práva“.
Děkujeme za vaši podporu našeho zpravodajství, podpořit nás můžete ZDE:
Transparentní účet: 115-4977920247/0100
Důvěrný účet: 107-1458980287/0100
„Na Kafe“ : 27-1664400247/0100
IBAN: CZ82 0100 0001 1549 7792 0247
Další zajímavé články najdete ZDE:
E-mail: podpora.volnyblog@protonmail.com

Čechům bude stát kontrolovat nákupy. Uvidí úplně všechno, na to se připravte. Brzy to propukne

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi zde.

 

12.11.2023

Anna Štěpánková

Pokud jde o kontrolu financí lidí v České republice, začíná očividně přituhovat. Už nějakou dobu se například bankovní domy řídí přísnou regulací o kontrole praní špinavých peněz. To obvykle dopadá na běžné občany, kteří nedělají nic nekalého, ale jednoduše se ocitnou v hledáčku bankovních systémů a úředníků. Následně jim mohou být zadržovány platby, případně jsou dotazováni na to, za co platí, případně odkud jim chodí peníze.

Stát bude vědět, co kde nakupujete

Jak se ukazuje, to byl teprve začátek. Podle chystané novely zákona teď bude stát nahlížet i do toho, co a kde si kupujete. A jak už to tak bývá, vše do sebe začíná zapadat. Ačkoliv obhájci placení bezhotovostně neustále tvrdili, že se to nijak nezneužije, nakonec vidíme, že právě karetní transakce jsou nejlépe monitorovatelné a kontrolovatelné.

Také proto to budou společnosti jako Visa nebo Mastercard, ale také další firmy zpracovávající platební transakce, které budou muset státu, respektive finančnímu úřadu hlásit údaje o svých klientech. Tedy těch, kdo kartou platí.

V první fázi má jít o kontrolu plateb českých občanů v cizině, a to ve formě internetových transakcí. Odůvodněním těchto kontrol je snaha zamezit únikům na dani z přidané hodnoty. Ale bohužel, spolu s tím ztratí lidé i značnou část svého soukromí. A naopak stát získá údaje, které vlastně tak úplně nepotřebuje a které by neměl mít.

Foto: Shutterstock

Navíc všechno zaplatíme

Nutno dodat, že nejde o výmysl českých zákonodárců, nýbrž jen o snahu vyhovět nové regulace Evropské unie. Ta po provozovatelích platebních systémů vyžaduje, aby zaznamenávali údaje o odchozích i příchozích platbách. Potom budou mít povinnost nahlásit každého, kdo provede více než 25 přeshraničních plateb za tři měsíce, a to včetně všech podrobností, které mají k platbám k dispozici.

Jednak se tady ukazuje, jak moc choulostivé údaje karetní a další společnosti shromažďují a že stačí jednoduché rozhodnutí, a tyto údaje musí jít dále. Dále je tu ale otázka finanční náročnosti této regulace. Stát vyčíslil náklady na sledování této nové agendy na 14 milionů korun ročně. To pochopitelně zaplatí daňoví poplatníci na jedné straně.

Na straně druhé však ale zaplatí i provozovatelům platebních systémů. Jak totiž uvedla Česká bankovní asociace, soukromé společnosti budou muset na vyhovění novým požadavkům vydat přibližně 100 milionů korun. To pochopitelně nebudou platit z vlastní kapsy, ale přenesou to na své zákazníky.

 

ZDROJ:https://www.aazdravi.cz/cechum-bude-stat-kontrolovat-nakupy-uvidi-uplne-vsechno-na-to-se-pripravte-brzy-to-propukne/

 

Děkujeme za vaši podporu našeho zpravodajství, podpořit nás můžete ZDE:
Transparentní účet: 115-4977920247/0100
Důvěrný účet: 107-1458980287/0100
„Na Kafe“ : 27-1664400247/0100
IBAN: CZ82 0100 0001 1549 7792 0247
Další zajímavé články najdete ZDE:
E-mail: podpora.volnyblog@protonmail.com

Rusko oznamuje aktualizace nové měny BRICS proti americkému dolaru – ke spuštění by mohla být připravena příští léto

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi zde:

 

6.11.2023

Ethan Huff

Touto dobou příštího roku by měla být připravena nová měna BRICS , což znamená, že dny dominance amerického dolaru jsou sečteny.

Na nedávném 15. summitu BRICS Sergey Glazyev, bývalý ruský poradce prezidenta a ekonom, z něhož se stal politik, oznámil, že formování nadcházející měny BRICS je téměř dokončeno.

Spolu s dalšími nedávnými komentáři ruských představitelů se zdá, že plánem je představit novou měnu BRICS někdy v příštím roce a pravděpodobně na 16. summitu BRICS, který je naplánován na příští léto.

Mějte na paměti, že na nedávném 15. summitu BRICS se k bloku připojilo šest nových zemí, celkem tedy 11 zemí, které jsou nyní členy BRICS.

„Indukce nových zemí je historická, protože skupina se po více než deseti letech rozhodla pro expanzi,“ informovalo jedno médium o všem, co se v poslední době stalo.

„Expanze přichází v době, kdy BRICS pracuje na vytvoření nové měny, která by zpochybnila americký dolar.“

(Související: V roce 2022 ruský prezident Vladimir Putin oznámil novou měnu BRICS , která představuje umíráček pro dominanci amerického dolaru na globální scéně.)

Nová měna BRICS „téměř připravena“, čeká se na „politický souhlas“

Podle Glazjeva je nová měna BRICS „téměř připravena“ k odhalení k použití. Jedna z věcí, která zbývá, je získat „politický souhlas“, který potřebuje, aby prosperovala.

„Abychom tuto měnu mohli spustit, potřebujeme politický souhlas zemí BRICS, z nichž tři již prostřednictvím svých hlav států vyjádřily podporu myšlence zavedení nové měny,“ konstatoval ekonom.

Právě nyní jsou tři z původních pěti zemí BRICS plně zapojeny do nové měny, zatímco další dvě ještě neposkytly svůj názor. Pokud tomu tito dva nakonec dají zelenou, očekává se, že nová měna BRICS bude uvolněna v roce 2024.

Pokud vše půjde podle plánu, zavedení této nové měny BRICS bude představovat zásadní změnu paradigmatu v globálním finančním sektoru. Americký dolar už nebude králem, protože ve městě bude nový dolar.

Jakmile k tomu dojde, bude ovlivněno následujících 10 amerických sektorů :

1) Globální finanční systém jako celek

2) Bankovní a finanční sektor

3) Energetické a komoditní trhy

4) Mezinárodní obchod a investice

5) Kapitálové trhy

6) Spotřební zboží a maloobchod

7) Výroba a spotřeba

8) Technologie a fintech

9) Vláda a politika

10) Cestování a turistika

Jinými slovy, všechno se změní – a jak je to aktuální, vzhledem k tomu, jak americká ekonomika směřuje k útesu.

Všechny tyto sektory jsou samozřejmě úzce propojeny, což znamená, že celá americká ekonomika bude změnou ovlivněna – a ne v dobrém slova smyslu, pokud jde o Američany.

Přestože americká ekonomika zoufale potřebuje reformu, tento přechod nebude zábavný pro každého, kdo zůstane pozadu v důsledku nevyhnutelného kolapsu , který musí nejprve nastat, aby uvolnil místo novému člověku ve městě.

Dlouho se říkalo, že tento přechod k novému světovému řádu vyžaduje úplné zničení starého světového řádu . Tento přechod bude ošklivý z pohledu západní společnosti a jejích příslušných ekonomik, a z toho povstane z popela fénix nebo něco v tomto smyslu.

„Jakmile zasáhnou finanční trhy, dominový efekt by se mohl přenést na všechny sektory a vést k finanční katastrofě,“ vysvětluje jedna zpráva. „Na závěr, pokud USA nedokážou financovat svůj deficit, ceny všech komodit by mohly vystřelit nebo dokonce dosáhnout hyperinflace.“

Nejnovější zprávy o měnícím se světovém řádu najdete na Collapse.news .

Zdroje pro tento článek zahrnují:

Watcher.guru 1

 

NaturalNews.com

 

Watcher.guru 2

 

ZDROJ:https://www.naturalnews.com/2023-11-06-russia-brics-currency-launch-2024-dollar-demise.html

 

Děkujeme za vaši podporu našeho zpravodajství, podpořit nás můžete ZDE:
Transparentní účet: 115-4977920247/0100
Důvěrný účet: 107-1458980287/0100
„Na Kafe“ : 27-1664400247/0100
IBAN: CZ82 0100 0001 1549 7792 0247
Další zajímavé články najdete ZDE:
E-mail: podpora.volnyblog@protonmail.com

Nový obchodní řetězec v Česku. 99 % jsou české potraviny za nízké ceny. Tak a je to tady, Lidl a Kaufland mají problém

 

 

31.10.2023

Petr Vavrenka

Dlouhou dobu tuzemští zákazníci toužili po obchodním řetězci, který by se postavil coby konkurence zavedeným značkám, mezi které patří velcí zahraniční hráči jako Lidl, Tesco nebo Kaufland. Český trh je specifický tím, že tu působí právě pouze pobočky zahraničních, zejména potom německých, řetězců.

Velké řetězce mají problém

Nějakou dobu to nikomu příliš nevadilo, avšak nejprve se do těchto společností začalo obouvat ministerstvo zemědělství za to, že prodávají příliš málo českého zboží. To ještě veřejnost příliš nereflektovala a spíše reagovala na nejrůznější slevové akce, kterých jsou tyto obchody plné. Jak se ale později ukázalo, akce jsou pouhým trikem na českého zákazníka.

Následně už se ale mnozí pozastavovali nad tím, proč k nám proudí nekvalitní polské či jiné potraviny. A korunu tomu řetězce nasadily loni, když nesmyslně zvedly ceny, a to nad rámec jakéhokoliv rozumného zdražení na základě vstupů. K tomu se přidali ještě zemědělci, kteří si stěžují, že řetězce od nich neodebírají, a když už ano, tak pouze za ty nejnižší ceny. Posledním škraloupem Tesca, Penny a spol. potom byl prodej ukrajinského kuřecího masa se salmonelou, a to ve velkém stylu.

Konečně je tu ale alternativa. Kromě toho, že si sami zemědělci otevírají jeden obchod za druhým, je tu také oprášená síť obchodů, která sice funguje už nějaký ten pátek, ale teď do toho začala šlapat ve velkém. Rychle expanduje, už má více než 150 poboček a skupuje svou konkurenci. Nejde o nic jiného než obchody Flop Top.

Foto: Shutterstock

Všechno zboží české

Ty se nacházejí především na vesnicích a v menších městech, ale už vstupují i do těch větších. Například v Jindřichově Hradci otevřel řetězec opravdu moderní prodejnu, která je otevřená nonstop a můžete si tu tedy nakoupit i v noci.

Velkou výhodou tohoto řetězce je potom skutečnost, že z celých 99 % sází na české potraviny. A nejen to, snaží se prodávat i ty lokální. Pokud je tedy v místě, kde se obchod nachází, nějaká specialita, potom ji zde najdete. Jde například o různé lahůdky nebo cukrárenské výrobky, jako jsou trubičky.

Obchodní řetězec Flop Top má do budoucna velké plány a mezi řádky lze vidět, že by se rád postavil po bok těch nejvýznamnějších hráčů a byl jim tvrdou konkurencí. Přesně to zdejší zákazník potřebuje.

 

ZDROJ:https://www.aazdravi.cz/novy-obchodni-retezec-v-cesku-99-jsou-ceske-potraviny-za-nizke-ceny-tak-a-je-to-tady-lidl-a-kaufland-maji-problem/

 

Děkujeme za vaši podporu našeho zpravodajství, podpořit nás můžete ZDE:
Transparentní účet: 115-4977920247/0100
Důvěrný účet: 107-1458980287/0100
„Na Kafe“ : 27-1664400247/0100
Další zajímavé články najdete ZDE:
E-mail: podpora.volnyblog@protonmail.com

Efekt konsolidačního balíčku mizí jak „pára nad hrncem“, ještě než vůbec začal platit. Fialova vláda by při schodku 252 miliard, rozpočtovaném na příští rok, za tři roky svého vládnutí vytvořila větší souhrnný dluh než během osmi let 2014 až 2021 vytvořil

 

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi zde:


Lukáš Kovanda, Ph.D. (Trinity Bank)

25.10.2023

Vláda příští rok plánuje hospodařit se schodkem 252 miliard korun, jak v září schválila. Dnes příslušný návrh rozpočtu začínají v prvním čtení projednávat poslanci. Ve skutečnosti přitom hrozí, že schodek bude spíše atakovat hranici 300 miliard korun. Kabinet tedy v podstatě rezignoval na snižování absolutní výše rozpočtových schodků.

Ještě v květnu, při představování konsolidačního balíčku vláda deklarovala, že jeho přijetí umožní snížit schodek příštího roku na 210 miliard korun. Nyní je pravděpodobnější, že to bude o zhruba sto miliard vyšší číslo. Takže celý efekt tolik diskutovaného balíčku se rozplývá jako „pára nad hrncem“. Pocítí jej sice občané a firmy – třeba v podobě vyšších daní a i o něco vyšší inflace –, ale veřejné finance nijak viditelně neozdraví ve smyslu výraznějšího snížení absolutní výše rozpočtového schodku.

 

K uvedené cifře 252 miliard korun, kterou je třeba chápat jako „marketingovou“, je třeba připočíst přibližně dvacet miliard korun příjmů, které ovšem nejsou zdaleka zaručené a ve vládním návrhu rozpočtu se objevily „na poslední chvíli“. Navíc, dalších 26 miliard korun svého deficitu vláda účetně přesunula na Státní fond dopravní infrastruktury, aby – opět – opticky vylepšila číslo deficitu. Pokud tyto sporné desítky miliard, v souhrnu se jedná o 45 miliard korun, připočteme k „marketingovému“ číslu deficitu, oněm 252 miliardám, dostáváme 296 miliard korun. Schodek 296 miliard je prostě nyní realističtější variantou než deklarovaný schodek 252 miliard.

Jestliže měl konsolidační balíček podle jeho květnového návrhu zajistit snížení deficitu o necelých sto miliard korun na zmíněných 210 miliard, pak je třeba konstatovat, že ve skutečnosti balíček snižuje schodek nikoli o necelých sto miliard, ale vlastně jen o jednotky miliard. Buď proto, že vláda celý efekt balíčku špatně propočetla, nebo že mezitím došlo k – letos v květnu ještě nepředpokládanému – navýšení jiných výdajů, resp. k redukci příjmů.

Ovšem i „marketingový“ schodek 252 miliard korun představuje – čistě nominálně – pátý nejvyšší schodek za celé období od vzniku republiky roku 1993. Vyšší schodek státní rozpočet nominálně vykázal pouze v letech 2020, 2021, 2022 a podle všeho vykáže i letos, kdy vláda bude ráda, stlačí-li deficit pod 300 miliard. Reálně, tedy po zohlednění inflace, by schodek 252 miliard v příštím roce byl šestý nejvyšší v historii, neboť by jej překonal ještě letitý deficit zhruba 192 miliard z doby světové finanční krize roku 2009po úpravě o inflaci dnes 192 miliard odpovídá přibližně 280 miliardám korun.

 

Navíc, pokud Fialova vláda bude příští rok hospodařit vskutku s nyní ohlášeným schodkem 252 miliard a v letošním roce pak se schváleným deficitem 295 miliard (což stále není jisté; jde spíše o nejnižší možnou cifru, podmíněnou ministerstvem financí žádanými škrty v jednotlivých resortech v rozsahu zhruba 20 miliard ještě letos), vytvoří za první tři roky svého vládnutí, tedy za léta 20222024, souhrnný dluh přesahující 907 miliard korun. Tato částka mimochodem nominálně převyšuje dluh vytvořený vládami v letech 20142021, v nichž buď jako ministr financí nebo později jako premiér působil nynější opoziční lídr Andrej Babiš. V letech 20142021 tehdejší vlády vytvořily souhrnný dluh státního rozpočtu necelých 898 miliard.

Ale ptejme se: pokud by byly veřejné finance rozvrácené, jak v době končící Babišovy vlády tvrdili nynější představitelé nynějších vládních stran, jak je možné, že Fialův kabinet i v příštím roce hodlá hospodařit stále s jedním z nejvyšších schodků historie? Nevyžaduje rozvrat veřejných financí až drasticky rychlé, ba nouzové výdajové škrty?

Vtip je v tom, že veřejné finance v ČR nikdy rozvrácené nebyly; a tím méně jsou rozvrácené nyní, když vládě pomohla umazat dluh inflace.

K základní stabilizaci veřejných rozpočtů totiž není třeba snížit schodek na nulu, i když to by byl pochopitelně ideální stav. Stačí stabilizovat úroveň schodku v poměru k HDP, zhruba pod „maastrichtskou“ úrovní tří procent. A to se vládě podaří už možná příští rok, i při stále varovně znějící výši schodku 252 miliard.

Důvodem je právě to, že vláda sice veřejnost vystrašila údajným rozvratem veřejných financí, ale ten se fakticky nikdy nekonal. Byla to však v jistý čas účinná metoda, jak zdiskreditovat Babišův kabinet. Pokud se však začteme do zpráv mezinárodních organizací typu MMF, OECD, Evropské komise a dalších nebo do posudků světově významných ratingových agentur, slovo „rozvrat“, tím méně „bankrot“ se v nich ve vztahu k Česku a jeho veřejným financím nevyskytuje ani jednou.

Za Babišovy vlády se rating Česka dokonce zlepšoval, a to na historicky nejlepší úroveň. Tam zůstává i za vlády Fialovy. Česko má stále nejlepší souhrnný rating ze všech zemí bývalého východního bloku.

Takže veřejnost v Česku je sice vystrašená rozvratem, ba bankrotem, ale mezinárodní odborníci o ničem takovém nehovoří. Hovoří o zhoršení stavu českých veřejných financí. Což je ovšem formulace, kterou používají zcela běžně i ve vztahu k zemím se světově vůbec nejpříkladnějšími veřejnými financemi.

Uvažme, že například světově významná ratingová agentura Standard & Poor’s v pátek předminulý týden potvrdila Česku hodnocení bonity jeho úvěruschopnosti na stupni „AA-“. Agentura dokonce ponechala beze změny i ratingový výhled, který tudíž nadále zůstává „stabilní“. Celkové hodnocení Českého veřejného dluhu v podání Standard & Poor’s tedy zůstává neměnné už od srpna 2011.

Dané ratingové hodnocení je příznakem, že se zlepšuje celkový pohled ratingových agentur na tuzemské veřejné finance. Zdají se jim nyní evidentně v udržitelnějším stavu než loni. Loňské pochyby byly ale dány především obavami z dopadu energetické krize na českou ekonomiku – vysoce závislou na dovozu energiíRuska – a její veřejné finance než hrozícím, nebo snad dokonce již nastalým rozvratem veřejných financí. O něm tedy sice hovořili mnozí tuzemští politici, v praxi jej ale ratingové agentury nepotvrzují.

Dvě další světově významné ratingové agentury, Moody’s a Fitch Ratingsloni sice zhoršily Česku ratingový výhled, nicméně rating samotný ponechaly bez změny. A letos už ve zhoršování výhledu nepokračují. Zmíněné nové hodnocení Standard & Poor’s naznačuje, že ani tyto dvě další agentury v nadcházející době už dále ani rating, ani výhled Česku zhoršovat nebudou.

Vzhledem k tomu, že veřejné finance v rozvratu tedy nejsou, je poměrně snadné je ozdravit. V tom vládě navíc pomohla mimořádná inflace uplynulých dvou let. Jinými slovy, vládě jsme její dluh pomáhali umazat všichni. S inflací totiž výrazně klesla kupní síla našich úspor, ale tím pádem současně nutně také „kupní síla“ vládního dluhu, neboli jeho reálná úroveň. Svým způsobem jsme všichni nevědomky pomáhali vládě splácet její dluh, a to prostřednictvím našich leckdy i velmi výrazně navýšených plateb za elektřinu, naftu, vejce nebo třeba máslo.

Pro příští rok prognózuje ministerstvo financí hrubý domácí produkt ČR čítající nominálně 7751 miliardu korun. Takže podíl zmíněného schodku, 252 miliard, na tomto čísle odpovídá 3,3 procenta. Jestliže ovšem zahrneme rozpočty krajů a obcí, které zpravidla vykazují souhrnný přebytek, dostaneme ještě příznivější údaj. Loni přebytek krajů a obcí přesáhl 30 miliard. Jestliže by takový přebytek byl skutečností i v příštím roce, celkový schodek státního rozpočtu a rozpočtů nižších územně správních celků už bude odpovídat jen 2,8 procenta HDP.

Ratingová agentura Fitch prognózuje, že celkový schodek veřejných financí ČR bude v příštím roce odpovídat jen 2,1 procenta HDP (pročež ostatně Česku také svůj rating ani ratingový výhled nezhoršuje). Takže vláda bude moci říkat, že veřejné finance stabilizovala, ba ozdravila. Může se to dát jako malý zázrak. Ale jen tomu, kdo uvěřil – resp. nechal se vystrašit – politickým marketingem a proklamacím o rozvratu veřejných financí a kdo nerozumí tomu, jak vládě pomáhá dluh umazat inflace, která nafukuje nominální výši HDP. Pro ostatní – ty, kteří se vystrašit nenechali – to není žádný zázrak, ale celkem očekávatelný vývoj.

 

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Hlavní ekonom, Trinity Bank

 

ZDROJ:https://www.kurzy.cz/zpravy/747165-efekt-konsolidacniho-balicku-mizi-jak-para-nad-hrncem-jeste-nez-vubec-zacal-platit-fialova/#umenu

 

Děkujeme za vaši podporu našeho zpravodajství, podpořit nás můžete ZDE:
Transparentní účet: 115-4977920247/0100
Důvěrný účet: 107-1458980287/0100
„Na Kafe“ : 27-1664400247/0100
Další zajímavé články najdete ZDE:
E-mail: podpora.volnyblog@protonmail.com