Archív značky pro: Čína

V desítkách zemí na celém světě a už i v Číně! V Pekingu se konala akce Nesmrtelný pluk

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

 

Také v naší republice se konají akce k uctění památky zemřelých vojáků Rudé Armády a 1.Československé armády.

Zdej je pozvánka například na akci v Ostravě u památníku v Komenského sadech:

ČÍNA: Akce Nesmrtelný pluk se konala v neděli v Pekingu na území ruského velvyslanectví, zúčastnilo se jí asi 700 lidí. Pochodu se zúčastnili vedoucí představitelé a zaměstnanci velvyslanectví, ruští občané žijící v Pekingu, a také asi 100 čínských občanů.

Účastníci pochodovali na nádvoří ambasády s portréty svých předků, veteránů Velké vlastenecké války, uctili minutou ticha památku obětí.

Ruský velvyslanec v Číně Igor Morgulov se také zúčastnil akce, šel s portrétem svého otce Vladimira Morgulova vyznamenaného řádem Rudé hvězdy a řádem Vlastenecké války.

„Velmi mě potěšilo, že dnes v našem symbolickém pluku společně s našimi otci a dědy šli také předkové našich čínských přátel. Naši otcové a otcové našich čínských přátel válčili na různých frontách, ale v podstatě za stejnou věc, za to, abychom mohli žít, pracovat, vychovávat děti, mluvit svým mateřským jazykem, zachovávat své tradice, kulturu, abychom byli svobodní a nezávislí,” řekl Morgulov během svého projevu.

Poznamenal, že Rusko a Čína, které si uvědomují tragédii války, dělají všechno možné, „aby nevypukl požár nové světové války”.

„Naše národy velmi dobře znají cenu této války,” zdůraznil.

Koordinátorka akce Nesmrtelný pluk v Pekingu, vedoucí Ruského klubu v Pekingu Jelena Smolkovová sdělila, že první podobná akce byla organizována v čínském hlavním městě před několika lety. Ruští aktivisté se tenkrát dohodli s městskou správou a rozmístili 50 portrétů veteránů Velké vlastenecké války v jednom z parků. Později se k akci připojilo ruské velvyslanectví v Číně, a postupně se stala masovější.

„V Rusku jsme samozřejmě přikládali velký význam tomuto svátku, je to den hrdosti, den památky. Ale právě v zahraničí člověk ještě více ocení tuto možnost společně pochodovat, zachovat minutu ticha, uctít památku padlých,” řekla Smolkovová.

V letošním roce, kdy v Rusku nemají možnost uspořádat pochod Nesmrtelného pluku, pocítili organizátoři akce v Pekingu zvláštní potřebu tohoto pochodu.

Čínští účastníci pochodu také sdělili, že každým rokem roste počet Číňanů, kteří si přejí se ho zúčastnit.

„Každý rok se účastním této akce. Zdá se mi, že je tu stále více lidí. Přání se jí zúčastnit stále roste. Je to velmi dobře, zvlášť fakt, že je tu stále více Číňanů. Tím spíš, že světová situace je dnes dost citlivá,” řekl jeden z účastníků pochodu Ču Čeng-čeng.

Akce byla ukončena malým koncertem, ruští a čínští účastníci zazpívali sovětské písničky válečné doby. Konalo se rovněž promítání filmu Brestská pevnost.

 

ZDROJ:  Sputnik

Zdroj: https://cz24.news/v-desitkach-zemi-na-celem-svete-a-uz-i-v-cine-v-pekingu-se-konala-akce-nesmrtelny-pluk/

 

Děkujeme za Vaší podporu, moc si vážíme Vaší přízně. Dar bude použit na provoz a rozvoj našich nezávislých informačních platforem.
Jsme nezávislé médium bez reklam, bez cenzury, bez propagandy, bez mainstreamu.
Přispějte na tvorbu a překlad videí i zpráv ze světa, z domova.
Děkujeme za vaši podporu našeho zpravodajství, podporujeme nás můžete ZDE:
https://volnyblog.news/podporit-provoz-volny-blog-cz/
Transparentní účet: 115-4977920247/0100
Důvěrný účet: 107-1458980287/0100
„Na Kafe“ : 27-1664400247/0100
Další zajímavé články najdete ZDE:
https://volnyblog.news/

ŠÍLENOST: Aby uspokojila poptávku po „čistých“ elektrických vozidlech, bude Čína nucena spalovat více UHLÍ

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

3.5.2023

Nátlak na „zelenou“ energii způsobuje, že si v Číně tolik lidí pořizuje elektrická vozidla (EV), že tato země nemá jinou možnost než spalovat více uhlí , aby zajistila dostatek nabíjecí elektřiny pro každého.

Jak jsme varovali, přechod od aut na plyn na EV bude jen stále více zatěžovat elektrickou síť, která je stále primárně napájena uhlím, plynem a ropou.

Aby bylo možné pohánět všechny tyto nové „čisté“ elektromobily pohybující se po ulicích, musí se v elektrárnách spalovat více zemního paliva, což znamená, že na ničem z toho není absolutně nic „zeleného“.

„Nedostatek energie se pravděpodobně znovu objeví, protože zrychlení energetického přechodu bude nadále vyvíjet tlak na elektrické sítě,“ uvedli analytici Daniel Hynes a Soni Kumari v nedávné zprávě o tlaku na elektromobily.

Vítr, slunce a voda jsou nespolehlivé zdroje energie – spolehlivé jsou pouze uhlí, plyn a ropa

Čínská energetická síť již vykazuje známky selhání, protože extrémně nízké hladiny vody v celé zemi negativně ovlivňují výrobu vodní energie. Podobně jako větrná a solární energie, i vodní energie závisí na měnících se vzorcích počasí a není tak stabilní jako uhlí, plyn a ropa.

Média kontrolovaná korporacemi obviňují „změnu klimatu“ z klesající kapacity vodních elektráren v Číně, ale faktem je, že cokoli , co závisí na měnících se vzorcích počasí, bude jako stabilní zdroj energie nespolehlivé.

Opět platí, že jedinými druhy energie, na které se můžeme skutečně spolehnout, že je budeme dodávat podle očekávání, jsou pozemská paliva získaná z uhlí, plynu nebo ropy. Vše ostatní přichází s diskutabilní spolehlivostí, protože občas nefouká vítr, přes velkou oblačnost neprosvítá slunce a vodní hladiny klesají kvůli měnícím se dešťům a suchu.

Vodní energie je největším čínským zdrojem takzvané „čisté“ energie a stejně jako solární a větrná se ukazuje, že nestačí k tomu, aby udržela všechna tato elektrická vozidla napájena. Jediným řešením je, aby Čína spalovala více uhlí, aby vyrovnala deficit.

Podle ANZ vytlačí celý světový vozový park pro cestující v letošním roce pouhých 600 000 barelů denně pozemské poptávky po palivu. Mezitím musí země používat více stejných paliv na Zemi, aby udržely své elektrárny online a jejich elektromobily byly poháněny.

Jinými slovy, auta na plyn i elektrická vozidla stále vyžadují zemní paliva. Jde jen o to, že jeden používá tato zemní paliva přímo v plynové nádrži produktu, zatímco druhý je poháněn elektrárnami, které spalují zemní paliva daleko od konečného produktu.

Podobná situace je u solárních panelů, jejichž výrobní závody vyžadují pro výstup konečného produktu velké množství zemního paliva ve formě elektřiny.

„Nevím, proč leváci nenávidí uhlí; je to černé,“ zavtipkoval jeden z komentujících, čímž zlehčil směšnou představu podvodu s „čistou“, „zelenou“ energií.

„Čína produkuje 12 milionů tun uhlí denně,“ napsal další a dále poznamenal, že čínská obloha je pokryta znečištěním kvůli všem pozemským palivům, která musí být spalována, aby mohla pohánět „čisté“ elektromobily všech.

Další poukázal na to, že pokračující vysoká poptávka Číny po uhlí je jedním z důvodů, proč se Barack Obama pokusil zastavit veškerou těžbu uhlí ve Spojených státech, „aby jeho kumpáni mohli kupovat leasingy za haléře za dolar a prodávat uhlí Číňanům, stejně jako zlomit moc United Mine Workers.“

Nejnovější zprávy o EV hoaxu najdete na GreenTyranny.news .

Zdroje pro tento článek zahrnují:

Bloomberg.com

NaturalNews.com

ZDROJ: https://citizens.news/722086.html

Děkujeme za Vaší podporu, moc si vážíme Vaší přízně. Dar bude použit na provoz a rozvoj naši nezávislé informační platformy.
Jsme nezávislé médium bez reklam, bez cenzury, bez propagandy, bez mainstreamu.
Přispějte na tvorbu a překlad videí i zpráv ze světa, z domova.
Děkujeme za vaši podporu našeho zpravodajství, podpořit nás můžete ZDE:
https://volnyblog.news/podporit-provoz-volny-blog-cz/

Transparentní účet: 115-4977920247/0100
Důvěrný účet: 107-1458980287/0100
„Na Kafe“ : 27-1664400247/0100
Další zajímavé články najdete ZDE:
https://volnyblog.news/

Patrik Duda: Budeme na oceli z Číny závislí stejně, jako jsme nyní na plynu z Ruska?

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

19.4.2023

Ocel je nezbytný materiál pro moderní svět. A přitom výrobců oceli je čím dál méně. Ať už kvůli špatné ekonomice nebo ekologii, v západním světě příliš nových oceláren nevzniká. Jak bude vypadat trh s ocelí za deset let? V Číně je oproti ostatním zemím ocelářský průmysl na obrovském vzestupu. A vytváří si tak ohromně silnou pozici ve světě, říká Patrik Duda, CEO společnosti Atreon.

Evropa až na druhém místě. Silná průmyslová základna má zásadní význam pro hospodářský růst Evropy, zachování udržitelných pracovních míst a konkurenceschopnost na světových trzích. Silné ocelářství tvoří základ mnoha průmyslových hodnotových řetězců, například v automobilovém průmyslu. Roční obrat ocelářského odvětví v EU činí 166 miliard eur, vytváří 1,3 % HDP EU a poskytuje 328 000 přímých pracovních míst a ještě větší počet nepřímých a závislých pracovních míst.

Evropské ocelářství se vyznačuje moderními, energeticky a CO2 účinnými závody, které vyrábějí výrobky s vysokou přidanou hodnotou. A výrobky pro světový trh založené zejména na vynikající síti pro výzkum a vývoj. Evropská unie ročně vyprodukuje v průměru 170 milionů tun surové oceli. Po Číně je však stále až druhým největším výrobcem na světě.

Jak víme, výroba oceli není úplně eco-friendly. A to má samozřejmě velký vliv na její cenu. Pokud máte produkovat ocel v zemi, kde se ekologie natolik hlídá, je těžké produkci škálovat. Například Čína je v tomto však opakem.

Destabilizace světových trhů

Navzdory silnému potenciálu ocelářského průmyslu EU se jeho konkurenční postavení na světovém trhu v posledních letech zhoršilo. Nedávné hospodářské zpomalení v rozvíjejících se ekonomikách mělo od roku 2014 negativní dopad na celosvětovou poptávku po oceli. Zároveň se však výrazně zvýšila volná výrobní kapacita v některých třetích zemích.

Nadměrná výroba oceli vedla k dramatickému nárůstu vývozu, destabilizaci světových trhů s ocelí a poklesu cen oceli na celém světě. Tržní ceny některých ocelářských výrobků se v důsledku prudkého nárůstu objemu propadly až o 40 %. Některé třetí země reagovaly zavedením obchodních omezení a jiných forem obchodních překážek. Nadměrná kapacita navíc vyvolala bezprecedentní vlnu nekalých obchodních praktik, které narušují rovné podmínky v celosvětovém měřítku. Tyto obchodní praktiky přenášejí břemeno globální nadbytečné kapacity neúměrně na evropské výrobce a jejich zaměstnance.

Přijde mi zajímavé, že ve světě je trend oceláren spíše na poklesu. Jinými slovy, některé ocelárny kvůli špatné ekonomice nebo ekologii končí. A nových jich příliš nevzniká. Ocel je nezbytný materiál pro moderní svět. Přitom výrobců je čím dál méně. To vytváří spousty otázek, co bude s ocelí za pár desítek let. Dalším zajímavým tématem je, že naopak v Číně je ocelárenský průmysl na obrovském vzestupu. A vytváří si tak ohromně silnou pozici ve světě.

Čína je na trhu s ocelí dominantním hráčem

Od roku 2007 se produkce oceli v Číně zdvojnásobila a v Evropské unii produkce o pár desítek procent naopak klesla. Není výjimkou, že si Čína získává v některých částech průmyslu svoji dominanci. A stejně tak je to i ve výrobě oceli. Aktuálně Čína vyprodukuje více než 50 % celé světové oceli, což je obrovská dominance. V roce 2022 Čína vyprodukovala cca 980 000 tun oceli.

Propast mezi Čínou a ostatními zeměmi je opravdu velká. Obecně jde vidět, že v Evropě nové ocelárny příliš nevznikají. Pokud dochází k nějakým transakcím, tak jsou to spíše velké holdingy kupující už fungující ocelárny, které například renovují. Zatímco v Číně se staví ocelárny nové. Rozhodně zde tedy do budoucna hrozí závislost na oceli ze zahraničí. Tento trend je jednoznačný. Na druhou stranu toto částečně řeší antidumpingová cla na některou ocel z Číny.

Zajímavostí je, že běžná konstrukční ocel z Číny není v České republice příliš oblíbená. A takřka se s ní nesetkáte. Výhodou je, že v České republice máme vlastní ocelárny – a mnoho dalších v blízkém okolí; Maďarsko, Slovensko atd. Jak to bude vypadat dále, je však otázkou.

Upadající sláva?

Stinnou stránkou této dominance Číny je i síla případného pádu. Od roku 2022 se Čína potýká s krizí na trhu s ocelí. Což je způsobené primárně krizí s nemovitostmi a přesycením trhu ocelí. Jenom před několika měsíci oznámilo šest velkých společností vyrábějících ocel bankrot a mnoho dalších výrazně omezuje produkci. Jak dopadne jejich dominance do budoucna, je tedy s otazníkem.

ZDROJ:FOCUSON https://www.focuson.cz/patrik-duda-budeme-na-oceli-z-ciny-zavisli-stejne-jako-jsme-nyni-na-plynu-z-ruska/

Děkujeme za vaši podporu našeho zpravodajství, podporu nás můžete ZDE:
https://volnyblog.news/podporit-provoz-volny- blog-cz/
Transparentní účet: 115-4977920247/0100
Důvěrný účet: 107-1458980287/0100
„Na Kafe“ : 27-1664400247/0100
Další zajímavé články najdete ZDE: https://volnyblog.news/

Bankovní záznamy ukazují milionové transakce mezi Hunter Biden, čínskými firmami: Sen. Johnson

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

13.4.2023

Senátor Johnson říká, že záznamy ukazují, že rodina Bidenových byla zapletena s dnes již neexistující CEFC China Energy, která měla napojení na Komunistickou stranu Číny.

Senátor republikánské strany státu Wisconsin Ron Johnson říká, že finanční instituce Cathay Bank poskytla republikánům Senátu záznamy, které ukazují, že miliony dolarů jdou od čínských společností synovi prezidenta Bidena Hunteru Bidenovi.

VIDEO:

https://justthenews.com/government/congress/china-threatens-biden-revealing-hunter-bidens-bank-records-senate-republicans?videoPosition=aniplayer_AV62cf06064203de29964ba1d6-1681423221052&videoId=83220

Republikáni a další začali vyjadřovat obavy během úspěšné kampaně prezidenta Bidena v Bílém domě v roce 2020, ne-li již dříve, že Hunter Biden používal příjmení a vliv, zatímco jeho otec byl viceprezidentem, aby vydělal miliony v zámořských obchodech, což také mohlo ohrozit národní bezpečnost USA. .

Johnson řekl listu The Washington Times, že záznamy ukazují, že rodina Bidenových byla zapojena do nyní již neexistující CEFC China Energy, která měla napojení na Komunistickou stranu Číny. 

Firma údajně dala 1 milion dolarů společnosti Hudson West III , což byl společný podnik vlastněný Hunterem Bidenem a Gongwenem Dongem, obchodním společníkem zakladatele a předsedy CEFC Ye Jianminga, podle bankovních záznamů. 

„Myslím,“ řekl Johnson, „že čínská vláda říká Joeu Bidenovi: ‚Máme to zboží u tebe, kámo. A jsme ochotni ho naservírovat‘.“

Záznamy poskytnuté bankou zahrnují také záznamy od prezidentova bratra Jamese Bidena.

Cathy Bank vystoupila a řekla, že tato obvinění jsou nepravdivá a že banka je americká banka.

„Cathay Bank, americká finanční instituce kótovaná na NASDAQ již více než 60 let, spolupracuje s žádostí sněmovního výboru pro dohled a odpovědnost o informace,“ řekl mluvčí Just the News v e-mailu.

„Banka hodlá s výborem nadále spolupracovat,“ pokračovalo prohlášení. „Cathay Bank byla založena před více než šedesáti lety občanem Spojených států a slouží americkým komunitám jako banka s aktivy přes 20 miliard dolarů a více než 60 pobočkami v 9 státech. Cathay Bank není ani vlastněna, ani spojena s čínskou vládou.“ jakýmkoliv způsobem.“

Johnson říká, že banka předala záznamy jemu a senátorovi GOP v Iowě Chucku Grassleymu. Jiné banky žádosti senátorů o záznamy zamítly.

Zdroj: https://justthenews.com/government/congress/china-threatens-biden-revealing-hunter-bidens-bank-records-senate-republicans

ČÍNA/BRAZÍLIE: V době, kdy se zprávy o de-dolarizaci se šíří velice rychle, už i Elon Musk naskakuje, aby mu ten vlak neujel…

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

31.3.2023

V době, kdy zprávy o dedolarizaci se šíří rychle a zběsile a dokonce i Elon Musk teď naskakuje do rozjetého vlaku…

 

..který jsme poprvé definovali před deseti lety , neuplyne den bez nějakého skromného nebo ne tak skromného posunu směrem ke světu, ve kterém americká měna – plně odzdrojovaná po únoru 2022, aby ji mohl celý svět vidět a bát se – již není světová rezerva. A dnešek nebyl výjimkou.

Podle brazilské vlády dosáhly Čína s Brazílií dohody o obchodu ve svých národních měnách a úplně tak pohřbili dolar Spojených států jako zprostředkující měnu, hlásí AFP.

 

 

 

Dohoda, poslední salva Pekingu proti všemohoucímu dolaru, umožní Číně, hlavnímu rivalovi americké ekonomické hegemonie, a Brazílii, největší ekonomice v Latinské Americe, provádět své masivní obchody, které dosahují 150 miliard dolarů ročně, a přímo finanční transakce. , výměnou jüanu za realy a naopak namísto přecházení přes americký dolare. Čína tak rozšiřuje své dvoustranné měnové dohody osvobozené od USD mimo země, jako je Rusko, Pákistán a Saúdská Arábie, aby nyní zahrnovala latinskoamerickou exportní velmoc.

„Očekává se, že to sníží náklady… podpoří ještě větší bilaterální obchod a usnadní investice,“ uvedla v prohlášení brazilská agentura na podporu obchodu a investic (ApexBrasil).

Čína je největším obchodním partnerem Brazílie s rekordními 150,5 miliardami USD (200 miliard USD) v bilaterálním obchodu v loňském roce.

Dohoda, která následuje po předběžné dohodě z ledna, byla oznámena po čínském a brazilském obchodním fóru na vysoké úrovni v Pekingu.

Brazilský prezident Luiz Inacio Lula da Silva se měl původně fóra zúčastnit v rámci návštěvy vysoce postavené Číny, ale v neděli musel svou cestu odložit na neurčito poté, co dostal zápal plic.

Transakce provedou Industrial and Commercial Bank of China a Bank of Communications BBM, uvedli úředníci.

Jistě, jsme ještě hodně daleko od jüanu, který nahradí USD jako globální rezervní měnu nebo možná ne tak daleko, pokud si člověk přečte nedávné zprávy od Zoltana Pozsara. A přesto si i tak zpěnění skeptici Bretton Woods III, jako je Michael Every z Rabobank, začínají uvědomovat, že se možná mýlil. Z jeho dnešní ranní poznámky:

V knize „ Proč Bretton Woods 3 nebude fungovat “ (2022) jsme ukázali , že protiamerický blok BW3 nevyrovnává svůj obchod vnitřně podle hodnoty nebo struktury: BW3 může prodávat komodity do Číny; ale pokud neabsorbují vývoz, který nyní Čína posílá na Západ, nebo pokud Čína nemá obchodní deficity jako USA, pak se to nemůže stát. Místo toho se všichni jen vracíme ke globálnímu merkantilismu – což se děje, je inflační a nakonec vyhovuje USA – jen ne Wall Street (ať už z hlediska merkantilismu nebo měnové politiky). Když hráči BW3 již nedrží své oficiální a neoficiální úspory v aktivech v USD (pokud ne státní pokladny, pak agentury nebo akcie nebo majetek) a chtějí schovat hotovost v Moskvě a odejít do důchodu v Číně, pak se věci mění.

Bohužel, tempem, v jakém současný vládnoucí režim Spojených států ničí světovou víru a důvěru nejen v dolar, ale i v to, co bylo kdysi skutečně supervelmocí a čím dál více je banánovou republikou třetího světa – poslední zprávou o Trumpově obvinění z politických důvodů je třetí světová třešnička na banánovém dortu, už nebudeme muset čekat dlouho.

 

AUTOR: Tyler Durden

ZDROJ: ZERO HEDGEhttps://www.zerohedge.com/markets/china-and-brazil-strike-deal-ditch-us-dollar

Dočetli jste jeden z našich článků?
Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolný příspěvek, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování Volného blogu a také investicí do jeho budoucnosti.
Více o financování zdola se dozvíte ZDE: https://volnyblog.news/podporit-provoz-volny-blog-cz/

27.3.2023 Aktuality – bleskové zprávy

– Proč útočí Izrael na Sýrii?
– USA se oficiálně připravují na válku s Ruskem i Čínou současně.
– Jimy Dore nikoliv Čína a nebo Rusko, ale NATO a zbrojaři jsou Váš nepřítel.
– MILUJI ROUŠKY a zachránil jsem MILIARDY.
– Československo má talent.

.

27.3.2023 Aktuality - bleskové zprávy
0:00 / 0:00

15 seconds

15 seconds

Rusko a Čína zahájily nahrazení dolaru národní měnou

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

Rusko podporuje čínský plán na využívání yuanu v mezinárodním obchodu, což by mohlo znamenat ohrožení postavení dolaru jako dominantní světové rezervní měny.

Čínský prezident Xi Jinping nalevo gestikuluje při rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem při jejich schůzce v moskevském Kremlu v Rusku 20. března 2023. (Sergei Karpukhin, Sputnik, Kremlin Pool Photo via AP, File)

Podle ruského prezidenta Vladimira Putina, který počátkem tohoto týdne v Moskvě vedl rozhovory se svým čínským protějškem, dosáhly rusko-čínské vztahy své nejvyšší úrovně v historii. Oba vůdci dosáhly dohody o osmi strategických záležitostech včetně dohody o vyrovnávání vzájemného obchodu se svým národními, asijskými, africkým a americkými partnery v měně yuan.

Jedním z ústředních témat byl projekt plynovodu Sibiř 2, kdy RIA Novosti hlásí, že všechny parametry projektu byly dohodnuty. Podle zprávy uvedené tiskové agentury bude tento nový plynovod schopen do Číny přes Mongolsko přivést 50 miliard kubických metrů plynu, což znamená „spolehlivé a stabilní dodávky z Ruska.“ Putin také řekl, že Moskva podporuje plán Pekingu na obchodování yuanech a také výslovně naléhal, aby se v yuanech vyrovnávaly i mezinárodních obchody s Asií, Afrikou a s americkými zeměmi.

Oba vůdci během Xiho návštěvy v Moskvě předvedli silnou jednotu, o čemž analytici říkají, že může pro Západní hegemonii představovat závažnou hrozbu.

„Aby čínští vůdci udělali svou první návštěvu právě v Rusku, dává historicky smysl, protože jsme si vzájemně největšími sousedními zeměmi. Jsme také strategickými partnery. Naše vztahy po dlouhé roky odolávaly různým těžkostem a v průběhu toho času posilovaly,“ řekl během televizí vysílané schůzky s Putinem Xi.

Ruský prezident ohledně rusko-čínských vztahů řekl, že role jejich národních měn by měla dále posilovat a měla by se rozšiřovat vzájemná přítomnost finančních a bankovních struktur. Dodal, že dvě třetiny obchodování mezi oběma zeměmi už teď probíhá v rublech a v yuanech.

Rovněž se zmínil, že Rusko s Čínou mají v úmyslu sestavit pracovní skupinu pro rozvoj dopravního potenciálu Severní mořské trasy, což by mělo být v souběhu s nárůstem dodávek ruského kapalného plynu do Číny.

Také by měla posílit kooperace mezi oběma zeměmi v IT. Putin řekl: Rusko s Čínou, pokud zkombinují svůj potenciál, tak by se mohly stát světovými vůdci ve vývoji umělé inteligence a informačních technologií.

Agenda se týkala i války na Ukrajině i čínského mírového plánu, záležitosti sankcí a zpráv, že Londýn je připraven na Ukrajinu dodat munici z ochuzeného uranu. K tomu poslednímu Putin jemně naznačil, že každá hrozba narazí na úměrnou odpověď a pak dodal: „Kolektivní Západ je zjevně odhodlán s Ruskem bojovat do posledního Ukrajince.“

Obě hlavy státu odsoudily politiku sankcí, kdy říkají, že to je od Západu neférové, když své konkurenty odrazují od rozvoje, a není to v zájmu míru.

Také čínská diplomatická větev pokračuje v kritice Západní politiky ohledně Ukrajinské války.

Spojené státy tvrdí, že zabraňují válkám, ale jen málo konfliktů a válek, co vypukly v Evropě a i po světě nemělo se Spojenými státy nic společného. Tvrdí, že udržují mír, lidé ale nevidí žádná praktická opatření aplikovaná pro mír. Vidí pouze neustálé dodávky zbraní na bojiště,“ řekl mluvčí čínského ministra zahraničí Wang Wenbin.

ZDROJ:REMIX.news http://rmx.news/china/china-russia-move-to-replace-the-dollar/