Rusko zavádí dočasné omezení vývozu tvrdé pšenice ze země. Odpovídající rezoluci podepsal premiér Michail Mišustin, informuje tisková služba kabinetu ministrů.
Omezení bude platné do 31. května 2024.
„Rozhodnutí je zaměřeno na zajištění potravinové bezpečnosti a pomůže udržet stabilní situaci s cenami produktů z tvrdé pšenice na domácím trhu,“ stojí v prohlášení.
Dokument však počítá i s řadou výjimek. Zákaz se tedy nevztahuje na vývoz tvrdé pšenice pro poskytování mezinárodní humanitární pomoci a v rámci mezinárodních mezivládních dohod na dodávky do Abcházie a Jižní Osetie nebo jako dodávky. Vývoz obilí do zemí EAEU (Arménie, Bělorusko, Kyrgyzstán a Kazachstán) je povolen v rámci limitů kvót stanovených vládou.
Dříve ministerstvo zemědělství navrhovalo omezení exportu pšenice. Bylo poznamenáno, že cílem zákazu je zajistit potravinovou bezpečnost v Rusku a omezit ceny obilných produktů. Ministerstvo zemědělství také navrhlo prodloužit zákaz vývozu rýže o šest měsíců.
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi zde:
Proč je politik vystaven prudkým útokům McCarthyitů 21. století?
Dmitrij Minin
12.12.2023
Synovec zesnulého amerického prezidenta Johna F. Kennedyho Robert F. Kennedy věnuje Rusku značný prostor ve svých diskusích o budoucnosti země a světa. Ve snaze porozumět motivům, které ji vedou v její politice a výzvách k vybudování normálních, rovnoprávných vztahů s ní, ho jeho odpůrci jako obvykle již nazvali „prokremelským“ kandidátem.
Ve skutečnosti je to samozřejmě především proamerický politik a neschvaluje kroky Moskvy ve všem, ale postoj, který zaujímá v duchu „zesnulého Johna Kennedyho“, je nepochybným zábleskem amerického politický horizont.
Zatímco se Robert F. Kennedy stále snažil ucházet o demokratickou nominaci a aniž by se prohlásil za nezávislého kandidáta, k hrůze „oslího“ vedení označil události na Ukrajině v rozhovoru pro UnHerd za „konflikt Spojených států“. proti Rusku, prováděné pro geopolitické cíle amerických neokonzervativců.“
S odkazem na prohlášení Joea Bidena a ministra obrany Lloyda Austina připomněl, že Washington se snaží dosáhnout „změny režimu“ v Rusku a „vyčerpat“ ruskou armádu.
„Máme výtisky telefonických rozhovorů Victorie Nulandové, která osobně vybrala nový kabinet ministrů na Ukrajině, která byla vůči Rusku nepřátelská. Když se na to podíváte a vžijete se do situace Ruska, řeknete: „Vidím, Spojené státy, náš největší nepřítel, se k nám chová jako k nepřátelům, nyní převzali správu této země a učinili ji vůči nám nepřátelskou. a pak začali schvalovat zákony, které poškozovaly obrovskou ruskou populaci.“ Podle Kennedyho „Donbass je například z 80 procent Rusové, kteří byli systematicky zabíjeni ukrajinskou vládou.
Poznamenal také, že kdyby to Mexiko začalo dělat a pak začalo zabíjet Američany uprostřed nich, jako ukrajinská vláda zabila 14 tisíc Rusů na Donbasu, Spojené státy by tuto zemi ve vteřině napadly.
„Neschvaluji barbarskou a nezákonnou invazi Vladimira Putina na Ukrajinu. Můj strýc ale vždy říkal, že pokud chcete skutečně dosáhnout míru, musíte se vžít do situace toho druhého a pochopit tlak, který je na něj vyvíjen,“ zdůraznil R. Kennedy.
„Měli jsme Putina poslouchat už před mnoha lety. Zavázali jsme se Rusku, Gorbačovovi, že nepohneme NATO ani o píď na východ. A pak jsme se začali hýbat – lhali jsme. Rozšířili jsme NATO na 13 zemí, dodali jaderné raketové systémy; provedli jsme společná cvičení s Ukrajinou a dalšími zeměmi v rámci NATO,“ řekl Kennedy. „Jaký je účel NATO jiného než čelit Rusku?“
Měli bychom také vzdát hold prozíravosti Roberta F. Kennedyho, která vyvrací názory na něj jako na impulzivního a iracionálního politika. Vyjadřuje své pochopení pro ruské činy na Ukrajině, ale zároveň se zdá, že je za ně odsuzuje, ale také pronáší drsná prohlášení, jako je samozřejmě „Putin je monstrum“.
Pozoruhodné však je, že neuvádí žádné argumenty ve prospěch těchto rozsudků. Naopak, všechny jeho úvahy do značné míry vysvětlují a ospravedlňují moskevské chování a jeho kritika zní nepřesvědčivě.
Roberta Kennedyho z této strany kryje i to, že jeho vlastní syn Conor, na kterého je otec údajně velmi hrdý, bojoval v ozbrojených silách Ukrajiny jako „kulometčík ve skupině speciálních sil bok po boku s Ukrajinci“. Mimochodem, Conor tam zůstal jen dva měsíce v druhé polovině roku 2022, o jeho skutečné účasti na nepřátelských akcích není nic známo. Vzhledem k tomu, že nikdy nesloužil v americké armádě, toto období by mu sotva stačilo k získání základních dovedností vojenského umění. Ale na pořádné focení to úplně stačí. A Ukrajinci ho nepotřebovali, aby se náhodou někde zranil, přítomnost představitele americké elity v blízkosti fronty měla příliš velký propagandistický význam. Ale skutečnost je zaznamenána a nikdo nemůže popřít, že syn R. Kennedyho je účastníkem konfliktu. Který další významný americký politik se může pochlubit tímtéž? A kdo se odváží vznést proti němu skutečná obvinění, že je „rukou Moskvy“?
Zkušený právník Robert Kennedy vzal v úvahu poučení Trumpa, jehož „proruská“ stopa v jeho prohlášeních byla mnohem méně patrná, ale způsobila mu značné problémy kvůli obviněním z „propojení“ bývalého prezidenta s Kremlem. R. Kennedy v podstatě sám a s pomocí svého syna na této straně vybudoval celkem spolehlivou „teflonovou obranu“ a nyní může víceméně svobodně říci, že sama Amerika co chvíli provokuje Rusko.
Mimochodem, Robert Kennedy nezměnil své vlastní názory na podstatu ukrajinských událostí ani poté, co se jeho syn vrátil s příběhy z bojové zóny, a možná je posílil. Ve svých rozhovorech soustavně nadále tvrdí, že ozbrojený konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou „potlačila“ politika Spojených států.
Kennedy mladší zejména uvádí, že to byl Washington, kdo sabotoval minské dohody z let 2014–2015 zaměřené na vyřešení Donbasu. „Putin zahájil stahování vojáků z Ukrajiny v dobré víře. Co se stalo? Poslali jsme tam Borise Johnsona, aby podkopal dohody, protože nechceme mír,“ řekl.
V rozhovoru s Tuckerem Carlsonem R. Kennedy připomněl, že „Rusko přežilo tři invaze přes Ukrajinu a během té poslední Hitler zabil každého sedmého Rusa.“ Ruské úřady vždy, dokonce i před Vladimirem Putinem, říkaly Západu, že Ukrajina je červená čára a že by se do této země nemělo vstupovat. „V nejslavnějším projevu mého strýce na Americké univerzitě v červenci 1963 řekl americkému lidu: Učí nás, že jsme vyhráli druhou světovou válku. Ale druhou světovou válku jsme nevyhráli. Rusové to vyhráli. A oběť, kterou učinili, aby zničili Hitlera, byla nad rámec všeho, co si Američané dokázali představit.“
Podle R. Kennedyho se snažil říci americkému lidu: „Musíte se vžít do jejich kůže a pochopit, co dělají.“ A teď musí Američané pochopit, že Ukrajina je pro Rusko červená čára. „Tato invaze se odehrála přes Ukrajinu. A nedokážou se s tím smířit. Je to pro ně bezpečnostní problém.“
Upřímně řečeno, šance Roberta Kennedyho na vítězství v prezidentském klání nebo alespoň na jeho dokončení jsou minimální kvůli bojkotu „systému jedné strany a jedné strany“ zavedeného ve Spojených státech.
Ale ještě nedávno byly jeho názory, zejména na rozvoj konstruktivní spolupráce mezi Amerikou a Ruskem, považovány za hluboce marginální. To, že se tak či onak prosazují do velké politiky, jistě dělá čest tomuto vynikajícímu představiteli slavné dynastie a také zanechává alespoň nějakou naději, že naše společná budoucnost nebude tak alarmující, jak se nyní zdá.
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2023/12/dm10122303.webp175300Jana Černeková-Šiketováhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpJana Černeková-Šiketová2023-12-12 10:35:012023-12-12 10:35:01Robert F. Kennedy a Rusko
Většina našich čtenářů si asi myslí, že ti skvělí lidé, kterým se říká liberálové, jsou kokoti. Já se jich zastanu. Liberálové si za posledních pět let museli opakovaně udělat lobotomii svépomocí a úplně změnit své myšlení. To se nemohlo obejít bez následků.
Nejdřív levicoví intelektuálové „vyhajpovali“ ,hon na „nacisty“. Oficiálně se to jmenovalo „boj s pravicovým extrémismem“. Jako aby se neopakovaly koncentráky a plynové komory. Evidentně to zabralo, protože od té doby nebyl na našem území postaven ani jeden koncentrák a ani jedna plynová komora. Naprosto skvělá a užitečná libtardí agenda, na které se napakovalo mnoho jednotlivců a která položila základy dnešní prosperity politických neziskovek. Používání symbolů Třetí říše bylo samozřejmě naprosto netolerovatelné. Ovšem až do doby, než s nimi ukrajinští bratři nezačali zdobit svoje, pardon naše zbraně. Naopak obchodní známku denacifikace ((tm)) si přisvojil soudruh Putin, ruský prezidentčík. A vztah k antisemitismu se také dočkal určité redifinice, jak uvidíme dále. Každopádně nastal zkrat. Kritická chyba, systém musí být restartován.
Taky probíhal hon na (nás) držitele zbraní za účelem obrany života a majetku. Co si to ti lidé dovolují, oni se chtějí bránit sami? Nedůvěřují naší skvělé policii, že je ochrání? To je jako by řekli že nedůvěřují státu. Taková troufalost. A před kým se chtějí bránit? Lidé jsou přece sluníčkoví, problémové menšiny jsou integrované a že by někoho napadl syrský lékař nebo inženýr, když se po dvanácti hodinách v práci znavený vrací do své vily? Absurdní. Musíme jim ty zbraně sebrat, protože zbraně jsou špatné áno, zbraně berou životy. Víc zbraní, víc násilí. skoncujeme s násilím a bude ráj. Média se plnila příhodami, jak nějaké nezbedné dítko sebrali nezodpovědnému rodiči pistoli a odneslo jí do školy a podobně, honem honem, je třeba něco udělat, než to bude jako v tý Americe, kde po sobě střílejí za bílého dne z pušek. Úúúúútočných pušek. Bzzz, bzzz, alarm, system halted. Ze dne na den hodili libtardi protizbraňovou agendu za hlavu a začali se skládat na zbraně pro Ukrajinu. Ruční zbraně menší i větší, raketomet plný lásky, tanky a teď chtějí koupit vrtulník. Víc zbraní, víc míru. Opět totální zkrat.
Byly covid games. To byla vůbec libtardí jatka. Musíme vyhlásit lockdown. V Německu mají lockdown, v Číně mají lockdown, v prdeli mají lockdown a my chceme taky lockdown. A roušky. Buď solidární, buď ohleduplný, nos hadr na ústech! A nikam nechoď, uvězni se svépomocí. Zachraň životy babiček a dědečků, co by se nakazili, dostali tamten „těžký průběh“ a umřeli! Bzz, cvak, změna scénáře. Máme tu důchodovou reformu, pardon, důchodovou krádež. Dědeček a babička už nejsou v popředí zájmu, kdo nepracuje ať nejí, žádná valorizace podle inflace. Znásilníme proces schvalování zákonů, přiohneme institut krajní nouze a babičku a dědečka vezmeme u huby. Ať chcípnou, protože musíme „konsolidovat finance“, abychom měli na stíhačky, cyklostupátko a cyklostezky, Zase zkrat.
Elektromobil. Libtardí sakrální objekt, tedy hned po jízdním kole. Elektromobily jsou samozřejmě správně. Elektromobilitě nesmí nic stát v cestě, jakékoli argumenty jsou nepotřebné a diskuse je nežádoucí. Kdo chce něco říci a to něco není nadšený souhlas, ten je zpátečník, dezolát, populista, ruský agent a parní stroje se taky přestaly vyrábět. Vyspělý evropský průmysl a polostátní automobilky ovládaně směrnicí ESG nám vyrobí perfektní a levné elektromobily, které nás bezemisně provezou na pozici světového leadera zelené transformace. Grr, grr, cvak, cvak, soukolí se zadrhlo. Soukolí v hlavě, ne v elektromobilu. Nastala komplikace, elektromobily vyrábí ten zlý Musk, který propaguje svobodu projevu na své sociální platformě, a svoboda projevu je čiré zlo. Lze vůbec přijmout elektromobilní dobro od tak zlého člověka? Co horšího, elektromobily z daleké Číny se daří vyrábět levněji a lépe než elektromobily evropské, které se během několika málo let staly synonymem nepovedeného a předraženého šuntu. Čínské elektromobily je proto třeba nějak omezit, například zatížit clem nebo zakázat jejich dovoz. Čínské automobilky rozhodně nebudou financovat politické neziskovky, jako to dělají ty evropské a záchranu planety my nechceme zalevno. Doufejme, že tato opatření pomohou alespoň do doby, než bude uzákoněno manželství stejnopohlavních párů a Škoda Auto skrze něj konečně najde cestu k prosperitě, kterou ji přinesou teplé inženýrky a teplí inženýři, kteří se konečně ožení či omuží a radostně vyvinou elektromobil, který bude použitelný i v zimě.
„Ruská armáda je druhá nejlepší na světě“. Tato věta byla ještě donedávna poukázkou na skutečně velkou a obtížně vypratelnou kádrovou skvrnu. Zejména pokud jste nepropadli válečnému hujerismu a jste toho názoru, že není tak docela vaše věc, když si to rozdávají Putinskij se Zeleninem, a máte tendenci vidět věci objektivně. Ruská armáda jsou přece totální loseři. Fakt, psali to na Fóru 24. Jezdí auty z druhé světové, tanky mají z 50. let, nemají náboje a kradou ledničky. Putinova noční můra se naplňuje, válka vstoupila do nové fáze! Putinova armáda brzy zkolabuje pod tlakem ukrajinských jednotek, protože ty mají perfektní výzbroj ze Západu, třeba vynikající francouzské stíhače tanků, které ale mohou stíhat tanky prchající před nimi pouze po dálnici a lepší silnici I. třídy. Ruská armáda zkolabuje možná ještě dřív, než umře Putin, což bude brzo. Nyní však za shora uvedenou větu kádrové problémy nehrozí, protože ji vyřkl prezident Zelenskij, a s tím co řekne Zelenskij, s tím se nepolemizuje. Je třeba opět zresetovat a překalibrovat čelní laloky.
Islám je pro libtardy odvěký zdroj lásky a míru. Jsou zde od počátku nějaké malé problémy. Milujeme LGBTQ+ a milujeme muslimy, ale muslimové nemilují LGBTQ+. Dělají duhovým lidem nehezké věci, jako třeba že je shazují se svázanýma rukama z výškových budov, což nevypadá na nějaký promyšlený program k prohloubení diverzity. Dále si myslím, že nasazovat ženám na hlavu něco jako černý pytel s průzorem nebude úplně genderově vyvážené a taky mi něco říká, že počet žen manažerek v muslimy ovládaném byznysu je hluboko pod stanovenými kvó kvó kvótami. Nenechme tyto drobné rozpory zkalit užitečné partnerství mezi libtardy a muslimy, protože společné zájmy převažují, zejména zájem na destrukci tradiční západní civilizace a jejích hodnot. No ale co teď? Přátelé muslimové zabíjejí v Izraeli děti na nějakém hudebním festivalu! Mohli to klidně být mladí levičáci stejně jako naši piráti, a nejspíš taky byli. Kdyby je zabíjeli pravicoví extrémisté, třeba nějaký armádní šílenec s úúúútočnou puškou, to by byl přímo nukleární shitstorm v médiích. Zakázat pušky, zakázat armádu a zakázat extrémisty. Ale tohle jsou naši přátelé muslimové z Gazy, které jsme si léta vykrmovali „humanitárními“ programy! Co teď budeme dělat? Přece je nemůžeme jen tak odsoudit. Asi uděláme to, co vždycky. Rozpojíme si levou a pravou hemisféru a přidáme se na tu správnou stranu, jedno jaká to je. Nejvíc mě v této souvislosti zaujala věta, že genocida (židů) už není jen špatná, ale závisí na kontextu. Škoda, že se toho nedožil Herrmann Göring, ten to viděl podobně.
Být v dnešní době liberální retard je výzva a každodenní utrpení. Nikdy nevíte, co se stane zítra a popře to všechno, co platilo včera. Dobrá zpráva je, že libtardům lze pomoci, špatná však, že to musí udělat jen oni sami. Musí přestat poslouchat, co jim kdo řekne a začít myslet sami. No ale oni už nemají čím. Tak nic.
Zelenský přiletěl do Argentiny na inauguraci magora do funkce prezidenta a namísto peněz od něj dostal do ruky stříbrný židovský 9-ramenný svícen Menora na známku uctění Chanuky, že Zelenský má židovský původ!
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi zde:
11.12.2023
Když dáte diletantovi do ruky dláto, bude z toho katastrofa. Stejně tak by se dala charakterizovat neuvěřitelná událost v Buenos Aires v Argentině, kam Volodymyr Zelenský přiletěl na slavnostní inauguraci nového argentinského prezidenta Javiera Mileiho, který je doslova posednutý [1] a fascinovaný židovstvím a židovskou vírou, kterou studuje, ač sám není Židem a k judaismu zatím nekonvertoval.
Na slavnostním přivítání ukrajinského prezidenta mu totiž předal do ruky masivní stříbrný židovský svícen Menora jako symbol uctění Zelenského, který má heraldický židovský původ po matce i otci. Jenže Zelenský byl doslova vyveden z míry, protože už na první pohled bylo patrné, že nejde o nějakou komerční Menoru zakoupenou někde na Amazonu, ale podle argentinského tisku jde o stříbrný svícen ze soukromé sbírky nového argentinského prezidenta. Zelenský na kameru předvedl nucený úsměv, aby neurazil, ale předtím mimo záběry bylo vidět, že tímto darem je opravdu zaskočen. Níže máte video.
Jak zachytily kamery argentinské televize a jak se zmínili argentinští novináři, tak jde o starožitnou menoru s typickou a nepřehlédnutelnou stříbrnou patinou, která vzniká na povrchu stříbra působením kyslíku a takové artefakty v Argentině mají svůj velmi neblahý původ. Němečtí nacisté, kteří po II. sv. válce uprchli do perónovské Argentiny, si s sebou z Evropy přivezli židovské majetky zkonfiskované po Židech odsunutých do vyhlazovacích táborů.
Všechny zlaté a stříbrné předměty byly zkonfiskovány a nacisté je použili na financování svého nového začátku po válce v Argentině. Není vůbec jasné, kde ten magor Milei ten starožitný svícen sehnal, ale je dost pravděpodobné, že svícen, který daroval Zelenskému, může pocházet z Evropy z majetku nějaké židovské rodiny. Zelenský to na rozdíl od Mileiho musí vědět, protože zaražený pohled Zelenského a jeho okamžité předání svícnu do ruky ochranky naznačuje, že Zelenskému mohlo dojít, co dostal do ruky.
Zelenský dostal do ruky starožitnou stříbrnou menoru s neznámou minulostí
Svícny Menora, které lze komerčně nakoupit online na internetu, nemají žádnou zvláštní hodnotu a když je někdo koupí a daruje, tak to může být zajímavý dárek. Jenže, pokud se jedná o starý a zjevně někým dříve vlastněný svícen vyrobený z cenného materiálu jako je stříbro, může se jednat o velice nebezpečný okultní artefakt, do kterého je eugenicky vtisknutý obraz původního majitele, mnohem častěji ale celé rodiny, která svícen používala.
Svícny Menora mají stejnou funkci v židovských rodinách jako rodinné krucifixy na zdi v kuchyni v křesťanské domácnosti. Do těchto artefaktů se formou eugenického imprintu po dobu mnoha let vtiskává pouto s danou rodinou a z artefaktů se stávají okultní (resp. astrální) zářiče. Okultní síla artefaktu se zesiluje, pokud rodina byla věřící. Pokud došlo k vyvraždění rodiny a krucifix nebo menora jsou potom zpeněženy a prodány, potom třeba i darovány, dojde k děsivému vlivu na příjemce artefaktu a jeho rodinu.
Zelenský převzal svícen do Javiera Mileiho
Důrazně jsem už jednomu čtenáři v emailu před časem vysvětloval a varoval jsem ho, aby se vyhnul nákupům starožitností, které mají charakter artefaktu. Mezi klasické artefakty patří kromě krucifixů a menor zejména modlitební růžence, šperky, kazetové šperkovnice, prsteny, náramky, náhrdelníky, řetízky, spony do vlasů, propisovací pera a další předměty dlouhodobého používání určitou osobou nebo celou rodinou pro liturgické, reprezentativní nebo společenské potřeby. Ze všech takových předmětů se plynutím času postupně stávají artefakty a zářiče, a o to více, pokud jde o náboženské nebo liturgické předměty.
Zelenský je terčem nepovedených státnických darů, nedávno dostal od Petra Pavla pistoli v rozporu s diplomatickými zvyklostmi
Pokud něco takového koupíte ve starožitnictví, obvykle si s tím domů přinesete i něco, co byste neměli – okultní projevy artefaktu, které začnou ovlivňovat vás a vaši rodinu, vaše zdraví, mysl, vaše zvířata v domě, a rozhodně ne v dobrém slova smyslu. Naprosto netuším, jestli argentinský prezident je takový blázen, že Zelenskému dává do ruky stříbrný židovský svícen bůhví s jakou historií, anebo to Milei udělal schválně a na něčí pokyn jako vzkaz likvidace Zelenskému. Pokud přijede na státní návštěvu vzácný host, tak se mu do ruky jako dar obvykle nedávají liturgické předměty, podle protokolu by mělo vždy jít jen o světské předměty vhodné pro dekórum, ale Zelenský má prostě “štěstí” na neobvyklé a bizarní dary.
Není to tak dávno, kdy český generál-prezident Petr Pavel přivezl Zelenskému gravírovanou pistoli CZ-75, což bylo po stránce protokolu opět naprosté faux pas. V diplomacii je dovoleno darovat zbraně, ale zásadně dlouhé, především lovecké. Stejně tak je dovoleno darovat šavle a meče. Není žádoucí darovat krátké zbraně jako jsou pistole, ani krátké nože, protože obojí lze vnímat jako nástroje pro sebevraždu.
Když dáte prezidentovi pistoli darem, je to v diplomatickém slovníku vzkaz, že jako prezident skončil a měl by se zastřelit. Nevím, jestli Petru Pavlovi někdo dal školení o diplomatické etiketě, co je dovoleno a co není, ale zjevně není sám. Argentinský prezident tak dal dost možná Alzákovi darem menoru po nějaké židovské rodině z Evropy, která se nedožila konce války. To je naprosto neuvěřitelné, jaké prezidenty si v poslední době volí národy západní civilizace. Naprosté diletanty, magory, štětky a blázny.
Místo výměny politiků jsme svědky výměny voličů v celé Evropě
Aby se změnila politická reprezentace, musel by se změnit volič. Ke změně politiky je potřeba vyměnit voliče za nějaké jiné. A obávám se, že přesně toto si vzaly za úkol evropské vlády. Fialova vláda nasunuje do ČR ukrajinské voliče, jinde v Evropě si natahují voliče z Afriky, z Blízkého východu, nebo jako v Británii až z Pákistánu.
Výsledkem je potom pákistánský starosta Londýna, indický premiér britské vlády a tradiční britský fotbal hrají černoši. Všichni z bývalých britských kolonií. Česko žádné kolonie nemělo, a tak musí vzít za vděk Ukrajinci. Jestli si někdo myslí, že vyměnit voliče je obtížné, tak sami uvidíte, že to těžké není. Nejprve zlikvidujete domácí voliče, aby byli politikou úplně otráveni. Jako bílí a tradiční Britové, kteří přestali chodit k volbám a místo nich chodí k volbám Novo-Britové.
Javier Milei během volební kampaně s motorovou pilou
A pokud jde o bílou britskou mládež, ta už je vygumovaná a volí ve volbách černochy a Novo-Brity, protože nenávidí bílé britské zkorumpované politiky. Brzy to přijde do celé Evropy. Nikdo už nebude chtít volit fialisty, jenom Ukrajinci je budou volit a spolu s nimi česká mládež. Ukazuje se, že volby vyhrávají politici s motorovými pilami, anebo lovci amfor, kteří jezdí na medvědech. Jinde funguje na voliče adrenalinová kampaň, za prezidenta si zvolí rozvědčíka komunistické předlistopadové vojenské rozvědky. Jinde si zvolí prezidentku z komunální skládky. Jinde si zvolí prezidenta, který mlátí penisem do klavíru.
Éru nepolitiků v nejvyšší světové politice zahájil Vladimir Putin
A jinde si zvolí prostě prezidenta, který mává motorovou pilou v jedné ruce a ve druhé židovským svícnem. Voliči chtějí za prezidenta nepolitiky. Někoho, kdo nepřipomíná politika. Někoho, kdo nemá s politikou nic společného. Prostě dokonalý proces trumpizace nejvyšší politiky, kterou ale nezahájil Trump, ale právě rozvědčík KGB Vladimir Putin. To on zahájil éru vysokých nepolitiků v nejvyšších funkcích. Ten proces vychází z toho, že z politiků již obyvatelstvo zvracelo, a proto museli být do funkcí přivedeni nepolitici. Zatím to funguje, ale už přituhuje.
Podržtaška a gynekoložka kdesi v Protektorátu Čechy a Morava. Deštníky jsou na ochranu před občany, kteří na oba politiky z vysoka…
Už nestačí být jen nepolitik. Už je potřeba mávat motorovou pilou a svícnem. Putin měl disciplínu a fazónu jako nepolitik v roce 1999, ale Milei v Argentině, komediant Zelenský na Ukrajině a gynekoložka v čele EU, to už je výsměch demokracii. Je to destrukce důstojnosti demokracie. Je to kýč a fraška demokracie. Je to demise a konec demokracie. Dejte do čela zahraničí banánistánové republiky pribiňáka nebo lipánka, je to jedno! Když se bourá barák demokracie, je jedno, jak a kdo tím bouracím kladivem do toho mlátí, protože když se bourá dům, odborníků netřeba. Tam stačí kladiva a kdejaká lopata! A teprve na troskách národních států se bude budovat nový dům, Evropská federace. Tam ale nastoupí elity a kádry, které se už nezakecají.
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2023/12/MileiZelenskyMenorahFeat-700x394-1.jpg394700Jana Černeková-Šiketováhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpJana Černeková-Šiketová2023-12-12 08:02:052023-12-12 08:02:05Zelenský přiletěl do Argentiny na inauguraci magora do funkce prezidenta a namísto peněz od něj dostal do ruky stříbrný židovský 9-ramenný svícen Menora na známku uctění Chanuky, že Zelenský má židovský původ!
Vůdce ukrajinské frakce Služebník lidu David Arakhamia připustil, že mnoho poslanců současného sjezdu Nejvyšší rady chce předčasně rezignovat na své pravomoci.
8. prosince ukrajinská média uvedla, že tři lidoví poslanci opustili Radu z vlastní vůle.
„Ve skutečnosti je počet lidí, kteří chtějí odejít z parlamentu, mnohem větší. Už lidi nepouštíme, říkáme, že pro to prostě hlasovat nebudeme, protože lidé musí sedět až do konce a schvalovat zákony nezbytné pro stát,“ uvedla Arakhamia na televizní stanici Rada.
V současné době má Nejvyšší rada 400 poslanců, ačkoli podle ukrajinských zákonů by počet lidových poslanců měl být 450.
„Promiňte, Vladimire Vladimiroviči, ja však vůbec pracuji jinak – to mne prosí , abych něco udělala a já dělám.“
„No, k tomu mám Šojgu a Mišustina. A co mohu pro tebe udělat? Chápej, v dětství se mi pohádka „O zlaté rybce“ zaryla do duše – ty děláš a děláš pro všechny všechno, ale pro sebe nic.“
„Ani tak najednou nevím, co si přát, Vladimire Vladimiroviči, tak nějak je to nečekané!“
„Neomezuj se, pros, co chceš, všechno udělám!“
„Nebude lepší, když to udělám já pro vás? Nebo pro vaše blízké?“
„Ne, ne, blízcí mají vše v pořádku, nic zbytečného nepotřebují, jsou plně zabezpečeni. Pro mne v podstatě také není ničeho třeba, jsem zabezpečen, práce je, o penzi je brzo mluvit, takže raději budeme myslet na tebe.“
„Vladimire Vladimiroviči, a co třeba udělat něco pro ruský národ? V takovém rozmachu a rozsahu jsem zatím nepracovala, ale mohu to vyzkoušet!“
„Děkuji ti jménem ruského národa, Zlatá rybko, ale bojím se, že se s tím nevyrovnáš – jedním zázrakem tu nic nezmůžeš, ať uděláš, co uděláš, všechno bude špatně. Ty si přece pamatuješ, jak to bylo se stařenkou a čím to všechno skončilo? Nechci, aby tě pošpinili za tvé dobré skutky, žij obyčejným životem, vychovej děti, vnuky, tvoř zázraky pomálu, ale s národem ruským se my sami rozebereme co a jak.“
„Bojte se Boha, Vladimire Vladimiroviči, kdo že se za dobré skutky zašpiní, sám víte čím? Za to obyčejně blahořečí, říkají děkuji, těší se ze zázraku!“
„Ech, rybko, v zázracích jsi dosud žila, ale v životě nic nechápeš. Tak třeba tě poprosím, jen tak například, postavit nový most na Sachalin …
„Už začínám …“
„Tak stůj, zbrklá rybko! To byl jen příklad! A tak národ, který několik let čekal na tento zázrak, se probouzí, a most už stojí – krásný, pevný, na věky!“
„Vždyť to je dobře! Užitek pro lidi!“
„A teď se podívej, jak to chodí v životě. Nejdříve jsme se rozhodli, stát, ten most postavit. Já, jako prezident jsem na sebe vzal odpovědnost, podepsal Příkaz. A roztočila se kola – projektové kanceláře začaly připravovat dokumenty, a to jsou tisíce lidí v práci, dostávají peníze od státu, děti krmí, byty kupují, ze života se radují. Podle jejich projektů se začíná geologický a mořský průzkum – to samé jen ještě mnohem více lidí dostalo práci na mnoho let, přesvědčení o svém zítřejším dnu. Začala stavba, propukla práce na stavebních kombinátech a závodech na výrobu kovových konstrukcí, v betonárkách. Představuješ si, kolik peněz se dostane mezi lidi? A i samotným podnikům? To všechno nasměřují na rozvoj své výroby, koukáš, a tu ještě staví jiný nový podnik, aby si doplnili výrobní postup a to jsou nová pracovní místa! Chápeš? Byl depresivní region, začala všeruská stavba, kam se lidi potáhnou z celé země, protože tam platí dobré peníze, je tu perspektiva. A my, stát, tam pro ně začínáme stavět města a osady, aby se udrželi na jednom místě. A ty tady se svým zázrakem! Chápeš, o čem mluvím?“
„Ne, Vladimire Vladimiroviči! A čím by vám mohl vadit zázrak? No, tak dejte peníze hned lidem, proč je přetěžovat prací? Budou i zdravější, i štastnější!“
„Nechápeš? To je špatně! Národ se rozmazlí, řekne a proč tak málo peněz zadarmo, za nic? Proč není více kuřat, co samy létají do pusy? Dejte více! Ty sama, rybko, zítra jinde budeš zázraky dělat a my zůstaneme s kým? S potížisty, kteří si na zázraky zvykli? S lidmi bez profese, bez návyku pracovat? Jestli člověk nepracuje, nepřekonává potíže, neřeší úkoly, nebere na sebe odpovědnost, tak jaký je z něho člověk?“
„Nu, ale jak to vše bylo dříve, Vladimire Vladimiroviči? Vždyť pohádky si pamatujete? Vždyť Jemelja se svou štikou se dobře sžil, carem se stal. Co je tu špatného?“
„To je pohádka, rybko, v životě by se ho rychle zbavili, protože u něj nebyla žádná politická zkušenost. Měl štěstí, zazrakem se carem stal, ale potom štika odplula řekou a on zůstal sám s dvořany. Myslíš si, že zbytečně pohádka na tom nejzajímavějším místě končí? Ne, protože dál pohádkář se rozhodl nepsat, bál se, že děti by neusnuly po takové pohádce. Osobně já tomu Jemeljovi nezávidím, nechci záviset na zázracích, snažím se spoléhat na sebe a na lidi – oni mne nezradí.“
„A tak mne zapište, Vladimire Vlkadimiroviči, na tu vaši všeruskou stavbu! Stanu se člověkem, budu se snažit bez zázraků požít, „posmažit“ se ve vašem životě, pokusím se pochopit jak se žije obyčejnému člověku, který na zázraky nespoléhá!“
„To je vždy vítáno, zlatá rybko, máme práce nad hlavu. Jen tě pak neposílám na všeruské staveniště, tam už je lidí dost. Mám pro tebe práci, místo se brzy uvolní. Už jsi slyšela o naší centrální bance? Je na čase ji „vykouřit“ v tom dobrém slova smyslu! Nejdříve ti pomůžeme a pak získáš zkušenosti a chuť! Opravdu nutně potřebuji dobré pracovníky!“
„Kdy jdeme do práce, Vladimire Vladimiroviči?“
„Ech ty, super! A nešlo by to jednodušeji? Mně sežerou, řeknou, opět krasavice k moci protahuje, mladá je a už na takovém místě! T-a-k-ž-e, tentokrát – skromně, akurátně, aby byl pocit, že za zády je zkušenost a v hlavě vědomosti! Zatím se sžívej, tady máš klíčky od bytu …“
„Vladimire Vladiimiroviči …“
„Promiň, zapomínám s kým mám tu čest! Ale z druhé strany, lepší je vše zařídit podle protokolu, aby nevznikaly zbytečné otázky, zázraky musí vypadat přirozeně. Chápeš? Neurážíš se?“
„ Ach, chápu to, ale je těžké tak najednou vzdát se zázraků!“
„Později tě se svou komandou seznámím, prohovoříte plán postupu, posoudíte společné problémy. Myslím si, že si spolu sednete. U mne se všichni v zázracích potrošku vyznají, ale jak i ty teď , starají se skrývat schopnosti. Počítám s tebou, Zlatá rybko!“
„Nezklamu, Vladimire Vladimiroviči!“
„ Bůh s tebou.“
Závěr pro území bývalého Československa:
A tak Češi, Moraváci, Slezané i Slováci s Maďary z bývalého Československa uvěřili na zázraky od Zlaté rybky jménem Západ a zůstali s tím rozbitým korytem … pro svou pohodlnost, lhostejnost a neúctu k životu i ke skutečné práci. A proč? Protože věřili hlupákům, všeználkům, kecalům, „zářivým“ reklamám. Z velké země, na svou velikost, se stala banánová republička, které se směje absolutně celý svět …
Za té takzvané epidemie jsem se nejvíce smál těm idiotům, kteří věřili a stále věří na všemocné očkování ve jménu toho, POZOR! aby žili o pět deset let déle … a aby nebylo omylu – takoví byli a jsou ve všech zemích světa. To kvůli takovým mohou ti hlupáci, všeználkové, kecalové a jiní idioti věřící na zlaté rybky vládnout. Jen díky jim. Až takového potkáte, ukloňte se až k zemi a važte si ho, on může za vše co se kde, kdy a jak děje. (Pssst! – A pak ho kopněte do zadku!)
Stále vám není divné, že se vše zdražuje a přitom k tomu není JEDINÝ objektivní důvod? Energie, potraviny, bydlení, suroviny – vše letí nahoru závratnou rychlostí a přitom se v ekonomice nic zásadního nestalo a neděje (tedy snad kromě umělevyvolané inflace). Ach ano – Ukrajina. Jistě, je to argument stejné kvality, jako že pekař musel zdražit rohlíky, protože někdo vykradl sousední železářství… Ale přesto se jedna věc objevila a to je ideologie – ať už válečná, nebo zelená. A ta je podepsaná pod vším. Zcela slepá, socialistická a co je nejhorší, záměrně destruktivní…
V „nepřátelském a krutém“ středověku tvořily daně odváděné státu desetinu příjmů – takzvaný desátek. To fungovalo celý středověk až do konce 19. století. Dnes lidé platí státu se sociálním a zdravotním pojištěním okolo 45–50 % ze svých příjmů. Další daně na ně ale čekají v podobě DPH, ze které si stát bere dalších 21 %, k tomu si připočtěte speciální daně za pohonné hmoty 20 %, tvrdý alkohol, kde při koupi lahve odevzdáte státu až 85 % z její ceny, a další zcela zlodějské odvody, jako například každoroční platba za již ze zdaněných peněz pořízenou nemovitost. Reálné daňové zatížení „civilizovaného evropského“ člověka se tak pohybuje okolo 75–85 %. Ve výsledku je tedy úplně jedno, jestli žijete v tom nejchudším slumu v Indii, nebo na Manhattanu – denně pracujete a zůstane vám vždycky jen tolik peněz, abyste měli na jídlo, základní potřeby a mohli je utratit za předražené spotřební výrobky korporací. Ano, někdo má tři luxusní auta a někdo k večeři jen hrnek rýže, ale ve výsledku jsou na tom všichni úplně stejně. Bohatý se dívá skrz prsty na špinavého Inda, ale jsou si podobnější víc, než myslí – než si sám odváží připustit. Celé dny až do smrti všichni pracujeme, ale už nežijeme – společnost je už tak zmanipulovaná, že pro emancipovanou ženu je společensky nutné vrátit se brzy po porodu do práce na plný úvazek, jen aby dítě mohlo do luxusních soukromých jeslí. Místo aby byla se svým potomkem, honí se za tím, aby vydělala peníze na to, aby se o něj staral někdo jiný. Z kohoutků nám teče čistá kvalitní voda, a přesto nás korporace přesvědčily, že je skvělý nápad kupovat si vodu balenou – úplně tu stejnou za stonásobnou cenu, a ještě při tom decimovat planetu. Šijí se kvalitní džíny a hned po vyrobení se zničí a odřou – dnes se do nich dokonce dělají i díry – a pak se v rámci módy prodávají za daleko vyšší ceny. A ty stejné korporace vám pak podsouvají, že je potřeba chránit planetu, a proto je výborný nápad jezdit například elektroauty, nebo jíst cvrčky. Otrok je držen v neustálém pocitu strachu – děsy na něj útočí dnem i nocí ze sdělovacích prostředků a on se bojí o to málo, co „je mu dovoleno“ vlastnit. Bojí se promluvit, protože si ho systém dokonale zavázal hypotékou a půjčkami a on si „nemůže dovolit“ přijít o práci, a tak raději mlčí a nechá si vše líbit. Vůbec mu ale nedochází, že právě tímto svým postojem nakonec přijde o vše. Má jen tolik, kolik mu otrokář dovolí, že smí vlastnit. Ale i to málo je doopravdy příliš – vlastní půda a nemovitost je potenciální moc a nezávislost, a proto je potřeba do budoucna otroka připravit i o ni. Nic nevlastnit a být dokonale šťastné kolečko v nesmyslném soukolí. Aby otrok nemusel na nepříjemnou realitu myslet, je mu předkládáno, co a jak si má myslet, a systémem moderního chlebu a her je neustále odváděn od pravé podstaty světa. Hollywood a módní a technologické korporace dělají svou práci dokonale. Otrokář také dovoluje otrokovi, kam a jak smí cestovat, koho si smí vzít a dnes už i co smí konzumovat. A přesto se nevolník každý den bojí, že bude ze systému vyobcován a že přijde o tuto svou otrockou práci, a je ochoten udělat téměř cokoli, aby si ji zachoval a tak si udržel zdání svého „bohatství“ a statusu – včetně zaprodání své duše a obětování svého zdraví. A co víc, otrok je nakonec svému otrokáři vděčný, že se o něj stará a on nemusí na nic myslet a může si jen „užívat“. Ano, to je svoboda dnešního západního světa.
A nakonec jeden argument ze sociálních sítí, který doslova miluju – „Fiala za tvůj posraný život nemůže”. Naopak, já se mám ekonomicky nejlépe co jsem se kdy měl a ještě mi Fiala od ledna zrušil DPH na prodej knih. Ne, opravdu já si nestěžuji, ale vím, že tím co dělá, huntuje a ničí tuto zem a pokud se nebudou mít dobře všichni a zem nebude vzkvétat, nikomu nepomůže ani jeho bohatství, protože v takové zemi nebude k žití.
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2023/12/kose-1130x753.jpg.webp7531130Jana Černeková-Šiketováhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpJana Černeková-Šiketová2023-12-11 19:10:212023-12-11 19:10:21Jan Tománek: Stále vám to není divné?
JAK PILNĚ CHODÍ EUROPOSLANCI DO PRÁCE A KOLIK ZA TO BEROU?
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi zde:
Poslanci Evropského parlamentu (EP) dostávají každý měsíc plat kolem 200 tisíc korun čistého. K tomu mají nárok na cestovní náhrady, denní příspěvek, příspěvek na všeobecné výdaje, náhrady za zdravotní péči a na vybavení kanceláře ve výši dalších, odhadem, 200 tisíc korun čistého měsíčně. Navíc poslanci EP ještě mají nárok na speciální starobní důchod poté, co dovrší věk 63 let. Kverulant.org se pokouší zjistit, kolik přesně dostávají čeští poslanci a jak často za to chodí do práce, a proto podal k Evropskému parlamentu žádost o informace. Ten mu je však odmítá poskytnout. Prý by to bylo v rozporu s ochranou osobních údajů poslanců. Proti tomuto postupu Kverulant podal stížnost a pravděpodobně ho čeká dlouhá a nákladná bitva. Rozežrané politiky je třeba kontrolovat neustále a to Kverulant dělá už od roku 2009. Podpořte ho v tom alespoň symbolickým darem.
Evropský parlament má 705 poslanců, z nichž Česko zastupuje 21 poslanců. Poslanci jsou voleni přímým způsobem a na pětileté funkční období. Naposledy, tedy v roce 2019, byli do EP za Českou republiku zvoleni tito poslanci:
Příští volby do Evropského parlamentu se budou konat od 6. do 9. června 2024. Poslanci, kteří se do EP už znovu nedostanou, budou mít nárok na odchodné ve výši jednoho měsíčního platu za každý rok mandátu. Typický poslanec tak dostane po pěti letech na odchodnou zlatý padák ve výši asi 1,2 milionu korun.
Plat poslanců
Podle jednotného statutu poslanců Evropského parlamentu, který je v platnosti od července 2009, pobírají všichni poslanci EP stejný plat. Je stanoven na 38,5 % základního platu soudce Soudního dvora Evropské unie. Podle informací EP činil od nového roku 2023 hrubý měsíční plat poslanců téměř 10 tisíc euro měsíčně, tedy něco málo přes 245 tisíc korun. Po zaplacení unijní daně a příspěvků na sociální zabezpečení je to 191 tisíc čistého měsíčně.
Je velmi pravděpodobné, že poslanci, kteří se nechají zvolit do mnoha výborů a podvýborů, za to, podobně jako poslanci českého parlamentu, berou další nemalé peníze.
Cestovní náhrady
Poslanci EP mají nárok na cestovní výdaje. Po předložení potvrzení o zaplacení je jim proplacena skutečná cena jízdenky nutné k dopravě na jednání, a to do výše ceny letenky business třídy, železniční jízdenky první třídy nebo 23,32 korun za kilometr jízdy automobilem. Jako bonus dostávají poslanci ještě paušální příspěvek podle vzdálenosti a délky trvání cesty určený k pokrytí dalších nákladů spojených s cestou. Kolik tento příspěvek činí, se Kverulantovi nepodařilo zjistit. U činností vykonávaných mimo vlastní zemi mohou být poslancům proplaceny cestovní výdaje, ubytování a související výdaje, a to až do maximální výše přibližně 115 tisíc korun ročně.
Denní příspěvek
Mimo to EP vyplácí paušální denní příspěvek ve výši €338, tedy asi 8300 korun, na úhradu ubytování a s ním spojených nákladů za každý den, kdy je poslanec EP v Bruselu nebo Štrasburku. Při schůzích konaných mimo EU činí příspěvek €169, tedy asi 4200 korun a ještě je zde refundace nákladů na hotel. K tomu, aby poslanec tyto peníze dostal, stačí jen ráno podepsat prezenční listinu a pak odejít. Že se něco takového děje, dokazuje kauza bývalého komunistického poslance Miroslava Ransdorfa.
Komunista Ransdorf byl v roce 2013 reportérem nizozemské televize Geen Stilj TV nařčen ze zneužívání poslaneckých náhrad. Podle reportéra Toma Staala přišel Ransdorf do budovy Evropského parlamentu jen na dobu několika minut tak, aby podepsal prezenční listinu, díky čemuž by měl nárok na denní poslaneckou náhradu. Tehdy ve výši 300 euro. Europoslanec reportéra odstrčil a odmítl odpovídat na jeho otázky. Sám pak později odmítl, že by zneužíval poslanecké diety: „Ten den jsem cestoval devět hodin, abych stihl odpolední konferenci o perspektivách levice. Poté jsem pracoval v kanceláři. Až večer v půl sedmé jsem se šel zapsat na prezenční listinu a chtěl odejít, ale před budovou se na mě vrhli novináři.“
V rámci objektivity dodejme, že v současné době se denní příspěvek ve výši 8300 korun snižuje na polovinu, pokud poslanec zmešká více než polovinu jmenovitých hlasování ve dny, kdy se koná hlasování na plenárním zasedání, a to i v případě, že byl přítomen a podepsal prezenční listinu.
Příspěvek na všeobecné výdaje
Tento paušální příspěvek je určen k pokrytí nákladů na parlamentní činnosti, jako je například pronájem kanceláře, telefon a předplatné, reprezentativní činnosti, počítače a telefony, pořádání konferencí a výstav. Příspěvek se snižuje na polovinu, jestliže se poslanec v jednom parlamentním roce (září až srpen) bez řádného odůvodnění nezúčastní poloviny plenárních zasedání. V roce 2021 byla výše měsíčního příspěvku €4778. To je za měsíc 118 tisíc korun.
Výdaje na zdravotní péči
Poslanci EP mají nárok na náhradu dvou třetin svých léčebných výloh.
Vybavení kanceláře a služební auta v Bruselu i ve Štrasburku
Parlament poskytuje poslancům EP zařízené kanceláře jak v Bruselu, tak ve Štrasburku. Poslanci EP mohou v obou městech používat pro služební účely služební vozy Parlamentu.
Důchod již v 63 letech
Práce evropského poslance je jistě natolik vyčerpávající, že do důchodu nemůže odejít tak pozdě jako běžný smrtelník. A tak členové EP ještě mají nárok na speciální starobní důchod poté, co dovrší věk 63 let. Jeho výše tvoří 3,5 % platu za každý celý rok ve funkci. Poslanec po pěti letech v EP může po svých 63. narozeninách počítat s měsíčním důchodem ve výši 43 tisíc korun. Náklady na tyto důchody jsou hrazeny z rozpočtu Evropské unie. Výplata českého důchodu z rozpočtu ČR tím samozřejmě není naprosto dotčena.
Kdo není přítomen, nezastupuje své voliče
Jedním z hlavních principů zastupitelské demokracie je hledání řešení v parlamentní rozpravě. Je zřejmé, že kdo není na této rozpravě přítomen, nezastupuje v ní své voliče a nevykonává svůj mandát v zájmu občanů ČR. Iniciativa Europarlament přehledně, která prezentuje svoje zjištění na síti X, přinesla v květnu 2023 tabulku, ve které sumarizuje absence českých europoslanců v hlasovacích dnech na plénu v roce 2022. Tento rok byl v tomto volebním období zatím jediným kalendářním rokem, kdy europoslanci hlasovali celý rok prezenčně. To znamená, že hlasovat mohli, pouze když byli přítomni v parlamentu.
Podíl hlasovacích dní na plénu, na který byli poslanci nepřítomni, zdroj: @EP PREHEDNE
Tajné poslanecké náhrady
Kverulant odhaduje, že měsíčně dostává každý jeden poslanec Evropského parlamentu cca 200 tisíc korun čistého. Kolik přesně činily poslanecké náhrady vyplacené jednotlivým poslancům, není snadné zjistit. V roce 2015 skupina novinářů ze zemí Evropské unie požadovala, aby europoslanci zveřejnili, jak utrácejí své peníze na náhrady. Evropský parlament tehdy novinářům nevyhověl, přestože například Parlament ČR tyto údaje v souladu s českým zákonem 106/1999 o svobodném přístupu k informacím běžně zveřejňuje. A tak se žurnalisté obrátili na Soudní dvůr EU v Lucemburku. Ten však v roce 2018 jejich žalobu zamítl. Při zveřejnění dokumentů o náhradách by podle soudu mohla být ohrožena bezpečnost osobních dat. Novináři prý navíc dostatečně nedoložili, že jsou pro ně dokumenty nezbytné. O této kauze v ČR jako první informoval Ondřej Plevák ze serveru EURACTIV.cz.
Kverulantova žádost o informace
Není pochyb o tom, že rozhodnutí Soudního dvora EU nastavilo nebezpečný precedens a dále prohloubilo nedůvěru, kterou mnozí k evropským institucím cítí. Veřejnost má mít právo vědět, za co jí zvolení zástupci utrácejí její peníze. Veřejnost má mít právo kontrolovat politiky, zda už nejsou rozežraní přespříliš. O tom, že je tato kontrola nutná, svědčí výše popsaná kauza komunisty Ransdorfa. Proto Kverulant v listopadu 2023 podal k Evropskému parlamentu svoji žádost o informace, kterou se dožaduje přesného vyčíslení vyplacených poslaneckých náhrad všem českým poslancům od počátku jejich mandátu v roce 2019.
Dále Kverulant požádal o přehled účasti poslanců na hlasování od počátku 9. období EP, tedy od roku 2019. Iniciativa Europarlament přehledně sice zmapovala podíl hlasovacích dní v roce 2022, na kterých byli poslanci nepřítomni, ale není to podíl jednotlivých hlasování, na kterých europoslanci absentovali, a není to přehled za celé volební období, tedy od roku 2019. Navíc Iniciativa Europarlament přehledně je placena skupinou Greens/EFA, která zahrnuje zelené, pirátské, nezávislé poslance EP, poslance EP zastupující národy a menšiny bez státní příslušnosti, a tak je třeba jejich zjištění raději ověřit.
Obstrukce Evropského parlamentu
Několik dnů po odeslání žádosti o informace přišla Kverulantovi od Evropského parlamentu zamítavá odpověď. Informace, o které žádá, jsou prý chráněnými osobními údaji, a pokud Kverulant neprokáže „nezbytnost předání údajů pro konkrétní účel ve veřejném zájmu“, nic nedostane. Kverulant s takovým vyřízením žádosti naprosto nesouhlasí a podal proti němu stížnost.
Ve své stížnosti namítá, že ochrana osobních údajů není ani v Evropské unii bezbřehá. Pokud by tomu tak bylo, pak by nemohly být zveřejňovány jakékoliv údaje. Například o tom, jak konkrétní poslanci EP hlasovali v jednotlivých případech. To by byl jistě stav naprosto neslučitelný se základními principy zastupitelské demokracie.
Navíc u politiků je ochrana osobnostních práv nižší než u osob, které veřejně známé nejsou. Důvodů tohoto principu je několik. Například se tím podporuje veřejná diskuse o veřejných věcech a svobodné utváření názorů. Osoba vstoupivší na veřejnou scénu musí počítat s tím, že jakožto osoba známá bude pod drobnohledem veřejnosti.
Požadavek EP, aby Kverulant prokázal, že hájí veřejný zájem, se jeví jako obstrukce, která ho má odradit od zjišťování, za co jsou ve velkém utráceny peníze daňových poplatníků. Kverulant hned v úvodu své žádosti o informace uvedl že „je obecně prospěšnou společností, jež se v rámci své činnosti zaměřuje především na prosazování veřejného zájmu v oblasti hospodaření s veřejnými statky a na dohled nad dodržováním zákonných, demokratických a hospodárných principů při správě státu a územních samospráv“. Evropský parlament si tak mohl a měl ověřit, zda Kverulant.org je vskutku zapsán v příslušném rejstříku obecně prospěšných společností. Pokud by tak úředníci EP učinili, zjistili by, že se tak stalo již před 14 lety, a to 23. července 2009. Prohlídkou internetových stránek Kverulanta by pak zjistili, že od svého založení v létě 2009 do současnosti Kverulant pracoval na více než 100 kauzách ve veřejném zájmu. Těch dokončených je více než 65 a na více než 35 se stále pracuje.
Závěrem své stížnosti Kverulant znovu apeloval na EP, aby požadované informace poskytl, protože veřejnost má mít právo vědět, jak jeho volení zástupci pracují a za co utrácejí její peníze. Veřejnost má právo kontrolovat politiky.
Několik zkratek na E
Evropský parlament (EP) je jedním z orgánů Evropské unie (EU). Podle názvu by se mohlo zdát, že jeho úkolem je přijímat evropské zákony, ale není tomu tak. Evropská unie je „řízena“ evropskými nařízeními, které vydává Evropská komise (EK). EK je tvořena 27 komisaři, jedním z každé členské země a zaměstnává až 32 tisíc zaměstnanců. Ale ani EK není tím určujícím orgánem, který „vládne“. Tím je Rada Evropské unie, někdy též Rada ministrů či jen Rada.
Rada EU je vlastně schůzí premiérů či ministrů všech členských států. Dříve, do listopadu 1993, proto byla výstižně zvána „Radou ministrů“. Zjednodušeně řečeno, každý návrh, například vytvoření nového evropského nařízení, musí být odsouhlasen minimálně 260 hlasy z 352 (tj. 73,9 %), přičemž hlasy jsou státům přiděleny takto:
Rozpočet EP činil v roce 2022 celkem 2,1 miliardy eur, to je více než 51 miliard českých korun. Více než jedna polovina, přesně 54 % z této částky připadla na mzdové náklady, tedy na platy poslanců, poslanecké náhrady, platy asistentů, sekretářek, tajemníků, podtajemníků…
K nákladům na EP je třeba také připočítat státní příspěvek vyplácený Českou republikou na úhradu volebních nákladů pro volby do Evropského parlamentu. V roce 2019 tak politické strany dostaly celkem téměř 66 milionů korun. Příspěvek dostávají všechny strany, které získaly alespoň 1 % z celkového počtu platných hlasů.
Cirkus na kolečkách
Zní to jako zpráva z webu Sputnik, ale je to pravda. Evropský parlament se periodicky stěhuje z belgického Bruselu do francouzského Štrasburku a zpět. Dle platné evropské legislativy se ve Štrasburku musí ročně konat alespoň dvanáct plenárních zasedání. Toto stěhování je logisticky velmi náročné, přesouvá se 15 000 zaměstnanců, dokumenty, technika a podobně. Je také rekordně nákladné. Odhady se pohybují na úrovni 200 až 220 milionů eur, tedy kolem 5 miliard korun. Proti tomuto stěhování parlamentu vzniklo několik kampaní a iniciativ, nicméně proti ukončení stávající praxe se staví Francie a Lucembursko.
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2023/12/Tlusty-muz-kraci-k-EP.-ilustracni-kolaz-vytvorena-Kverulantem-za-pomoci-AI-1200-177.jpg6761199Jana Černeková-Šiketováhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpJana Černeková-Šiketová2023-12-11 09:18:242023-12-11 09:18:24JAK PILNĚ CHODÍ EUROPOSLANCI DO PRÁCE A KOLIK ZA TO BEROU?
Vznikne Národní tribunál, který potrestá zločiny českých politiků proti vlastním občanům?
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi zde:
10.12.2023
ČESKO: Hlasitě a důrazně prosazujte požadavek na vznik Národního tribunálu. Potrestání zodpovědných, konfiskace neoprávněně nabytého majetku, znárodnění strategických firem. Vypořádání se s agendami covidu, migrace, green dealu, energetiky, Ukrajiny a dalšími. Když neuděláme nic, bude genocidní chování vlády a zodpovědných úředníků na likvidaci českého národa pokračovat. Vytvoření nové struktury odpovědné politiky není možné bez aktivního odporu společnosti.
Bývalý policejní ředitel Stanislav Novotný vyzývá celou opozici a veřejnost k jednotnému postupu při požadavku na sestavení a aktivaci Národního tribunálu s potrestáním viníků za porušování zákona a za viditelné naplňování podstat trestných činů.
Mafiánská souročenství, korupce a opětná zpolitizovanost práce orgánů činných v trestním řízení, či dokonce vliv cizí moci na jejich rozhodování, nesmírně komplikuje možné potrestání systematicky páchaných zločinů proti vlastním občanům. Bez trestu přitom nebude žádná výměna vlády úspěšná, protože nastupující politik musí vědět, že se nemůže chovat tak, jako jeho předchůdci. Žádná bohorovná beztrestnost politiků
Protože systém nefunguje, musí být součástí úvah na možnou radikální změnu vytvoření Národního tribunálu. Instituce, jež by posoudila odpovědnost za kroky, jež vedly a vedou k současnému a budoucímu marasmu. Musí být vyslovena vina konkrétních osob.
Národní tribunál by měl být jedním z ultimativních požadavků národních i obecně společenských. Měl by prozkoumat i motivaci aktérů protinárodních činů, a zjistit, jak nám byl dalece odcizen i samotný stát.
Máme-li opět důvěřovat politikům, musíme od nich požadovat kvalifikované, odvážné a strukturované myšlení. Příští zákonodárné shromáždění proto nesmí opomenout vytvoření předpokladů a institucí pro potrestání politicky organizovaného zločinu páchaného na vlastních občanech.
Musí dát průchod konfiskacím neoprávněně nabytého majetku a znárodnění strategických firem.
Nesmí se opakovat rok 1989. Tehdy skuteční organizátoři převratu v listopadu 89 a viníci předlistopadových poměrů vnutili někdejším demonstrujícím heslo „Nejsme jako oni“. A zjihlý dav byl mírný a odpouštěl, aniž by byla vyřčena konkrétní vina.
Důsledky? Lidé minulosti postupně prodali zemi nadnárodním korporacím, a vytvořili z ní kolonii Západu.
Nebudou-li současní viníci potrestáni, odehraje se blízká budoucnost bez většiny z nás.
Vytvoření nové struktury odpovědné politiky ovšem není možné bez aktivního odporu společnosti. Zdá se, že shoda na zlotřilosti současné vlády národních škůdců je opravdu masivní, a prochází celým spektrem společnosti. Dávejme prosím daleko razantněji najevo svou nespokojenost na všech úrovních.
Fialovi svěřenci neustále zrychlují chudnutí nejchudších, likvidaci střední třídy a bohatnutí oligarchů zamotaných do nadnárodních sítí. Okrádají vlastní občany při posluhování americkým zájmům ve válce na Ukrajině. Likvidují domácnosti i celou ekonomiku při službě energetickým i pseudozeleným mafiím. Poslušně zachraňují dolar nákupem předražených vojenských křápů z USA a astronomicky zadlužují stát.
Degradují školství, zhoršují zdravotní péči, a ponižují seniory. Dehumanizují náš svět v duchu módních satanistických tradic.
Už jenom tyto nejčerstvější viny musí být předloženy Národnímu tribunálu, a ten nevznikne bez vás. Žádejte hlasitě, důrazně, a dočkáte se. Už je nejvyšší čas.
ZDROJ: Nespokojeny / YouTube Ocem se mlci
Prosím podpořte náš projekt!
Bez vaší pomoci se neobejdeme. Vaše příspěvky pomáhají zvládat opakující se měsíční platby a udržet portál v chodu. Potřebujeme vaši pomoc a podporu
IBAN: BE62967308702361 Swift:TRWIBEB1XXX Adresa banky: WISE EUROPE S.A., Avenue Louise 54, Room S52 Brussels 1050, Belgium
Upozornění: Tento článek je výlučně názorem jeho autora. Články, příspěvky a komentáře pod příspěvky se nemusí shodovat s postoji redakce cz24.news. Medicínské a lékařské texty, názory a studie v žádném případě nemají nahradit konzultace a vyšetření lékaři ve zdravotnickém zařízení nebo jinými odborníky.
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2023/12/narodni_tribunal_trest_politici-prison.jpg200300Jana Černeková-Šiketováhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpJana Černeková-Šiketová2023-12-11 09:16:182023-12-11 09:16:18Vznikne Národní tribunál, který potrestá zločiny českých politiků proti vlastním občanům?
Korespondenční hlasování v ČR je „legalizace“ volebních podvodů. Liberální lžidokracie se bez podvodů a represe u moci udržet nedokáže!
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi zde:
10.11.2023
ČESKO: Podle premiéra Fialy a zbytku jeho koaličních partnerů je korespondenční hlasování „nezbytné a správné“. Asi nebude náhodou, že je připravováno v době, kdy popularita těchto stran je velmi nízká (a zastřít to nedokáží ani „spřátelené výzkumné agentury“. Korespondenční hlasování je zásadním průlomem do demokratických a svobodných voleb, protože porušuje princip tajného hlasování! Navíc umožňuje, aby za dotyčnou osobu volil někdo jiný (příbuzni, děti, partajní funkcionáři, neziskovky atd.)
Zkušenosti ze zemí, kde se korespondeční volby zavedly ukazuje, že tam dochází k masivním volebním podvodům. (Prezidentské volby v Rakousku, USA, všechny druhy voleb v Německu -naposledy se kvůli rozsáhlým volebním podvodům musely opakovat volby v Berlíně). To je také hlavní důvod, proč se protektorátní vláda snaží volby zavést i v ČR. Je určitým paradoxem, že u zavádění voleb jako hlavní síla stojí ODS, strana, která se před 30 lety vzepřela havlistickým protidemokratickým tendencím. Nyní je ale již zcela pod kuratelou pravdo-lásky a jejích západních sponzorů.
Cílem je ukotvit navždy panství „liberální lžidokracie“, která nemá mezi obyvatelstvem žádnou podporu. Následovat bude další chudnutí etnických Čechů, masová imigrace a islamizace a nastolování totality. Cílem globální finanční oligarchie a jejích místních souputníků je likvidace bílé rasy jako takové. Ta o nich totiž nejvíc ví a má s nimi staleté (většinou špatné) zkušenosti.
Korespondenční volba bude nepochybně schválená, Babišovo ANO sehraje obvyklé divadlo pro veřejnost, jak je oficiálně proti, ale nakonec vše schválí. Skutečně proti nude pravděpodobně pouze SPD. Následně vše hladce schválí Senát a případnou ústavní žalobu odmítne Ústavní soud a bude dokonáno!
Volby už budou pouze fraška. Ale nedělejme si iluzi, že se u nás doma volby nefalšovaly dříve. Po roce 1989 se řada lidí domnívala, že nastane jakási doba poctivosti a nechala se obalamutit hezkými slovy o „pravdě a lásce“. Pravda a láska se pokusila zmocnit země pro své zahraniční pány hned po roce 1989, ale to jí napoprvé nevyšlo. Občanské fórum zcela ve volbách propadlo a mechanismy na falšování voleb ještě místní havlisté neovládali. To se ale začalo měnit po několika letech, vyfabrikované výzkumy veřejného mínění, které vždy preferovaly ty „správné strany“, byly jen začátek. K dokonalosti to bylo dovedeno po roce 2000. Tehdy platilo, ať lidé hlasují, jak chtějí, stejně vyhraje pravda a láska (tehdy reprezentovaná ODS, ČSSD, KDU-ČSL, Unie svobody, TOP 09, Zelení). V té době se také již zažila „havlistická konstanta pro opozici“ reprezentovaná komunisty (Sládkovci). Opozice od té doby získávala tradičně kolem 17% a bylo jedno, jaká je zrovna situace. Když je potřeba, přijde na řadu i policejní šikana a represe. TO se změnilo při posledních volbách, kde už opozice dostala pouze 10% a vypadá to, že se připravuje půda pro parlament bez opozice „podle přání korespondenčních voličů“.
Co s tím? První musí Češi pohlédnout do očí pravdě. Jejich problém není dosazená loutka. Jejich problém je někdo uplně jiný, lze na něho ukázat prstem, ale nelze o něm zatím pod trestem sankcí mluvit. Doma a mezi přáteli to musí být jiné, pak se dá dosáhnout změni nálady a ta přinese i změny společenské.
IBAN: BE62967308702361 Swift:TRWIBEB1XXX Adresa banky: WISE EUROPE S.A., Avenue Louise 54, Room S52 Brussels 1050, Belgium
Děkujeme
Upozornění: Tento článek je výlučně názorem jeho autora. Články, příspěvky a komentáře pod příspěvky se nemusí shodovat s postoji redakce cz24.news. Medicínské a lékařské texty, názory a studie v žádném případě nemají nahradit konzultace a vyšetření lékaři ve zdravotnickém zařízení nebo jinými odborníky.
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2023/12/czech-election-vote.webp636900Jana Černeková-Šiketováhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpJana Černeková-Šiketová2023-12-11 08:53:062023-12-11 08:53:06Korespondenční hlasování v ČR je „legalizace“ volebních podvodů. Liberální lžidokracie se bez podvodů a represe u moci udržet nedokáže!
