Aspirin pomáhá předcházet metastázám rakoviny tím, že posiluje T-buňky imunitního systému, které napadají rakovinné buňky, jež se snaží šířit po celém těle.
Metastázy způsobují 90 % úmrtí na rakovinu, protože rakovinné buňky putují krví nebo lymfatickým systémem a vytvářejí nové nádory v orgánech, jako jsou plíce, játra nebo kosti.
Aspirin blokuje látku v těle, která normálně zpomaluje T-buňky, což jim umožňuje efektivněji se pohybovat a napadat rakovinné buňky.
Nízké dávky aspirinu (75 až 300 miligramů denně) se zdají být účinné a jejich účinky se zvyšují po 5 až 7,5 letech pravidelného užívání.
Vrbová kůra je přírodní alternativou aspirinu; obsahuje sloučeninu, kterou vaše tělo přeměňuje na stejnou aktivní složku jako aspirin.
*
Věděli jste, že pilulka, kterou už pravděpodobně máte v lékárničce, by mohla pomoci zastavit šíření rakoviny? Přesně tak – aspirin, malá bílá tableta, kterou užíváte proti bolestem hlavy nebo pro udržení zdravého srdce, dokáže víc, než si myslíte. Vědci zjišťují, že aspirin by mohl vašemu tělu pomoci v boji proti rakovině, zejména když se snaží přesunout na nová místa v těle.
Tomuto pohybu se říká metastázování a právě díky němu je rakovina tak nebezpečná. Ve skutečnosti jsou metastázy zodpovědné za devět z deseti úmrtí na rakovinu.1 Nalezení způsobu, jak je zastavit, by mohlo zachránit životy – možná i váš nebo někoho, na kom vám záleží. Ukazuje se, že aspirin posiluje váš imunitní systém v boji proti rakovině, což vede vědce k domněnce, že by se tato známá pilulka mohla stát hrdinou v boji proti rakovině.
Jakým zákeřným způsobem rakovina ovládá vaše tělo?
Možná víte, že rakovina začíná jako nádor, ale co se stane, když se rozšíří? To jsou metastázy a to je špatná zpráva.
Co je to metastáza? Metastáza je stav, kdy se rakovinné buňky oddělí od původního nádoru a putují krví nebo lymfatickým systémem, kde vytvářejí nové nádory na místech, jako jsou plíce, játra nebo kosti. Představte si semínka pampelišky vlající ve větru – jakmile dopadnou na zem, rostou kdekoli. Takto se rakovina šíří po celém těle.
Proč jsou metastázy tak nebezpečné? Protože nezůstávají jen na jednom místě. Mohou napadnout více orgánů najednou, což ztěžuje jejich léčbu. A co je horší, často se vyskytují tiše. Možná nic nepocítíte, dokud se metastáza nerozšíří příliš daleko, a proto je tak důležité ji včas zastavit. Úmrtí na rakovinu jsou obvykle způsobena metastázami, nikoli osamělým nádorem.
Váš imunitní systém se snaží bojovat – má speciální buňky zvané T-lymfocyty, které fungují jako strážci, kteří odhalují a ničí putující rakovinné buňky. Někdy je ale rakovina přechytračí. Je to, jako by se strážci svázali a nechali vetřelce proklouznout. Dobrou zprávou je, že aspirin pomáhá tyto strážce rozvázat, aby mohli boj vyhrát.
Jak může aspirin posílit vaši obranyschopnost proti rakovině?
Pravděpodobně jste si vzali aspirin na bolest hlavy nebo horečku. Možná vám ho lékař dokonce doporučil pro zdraví srdce . Ale zastavit šíření rakoviny? To je zvrat, o kterém si mnoho lidí neuvědomuje.
• Aspirin nejen zmírňuje bolest – zklidňuje zánět, který je charakteristickým znakem rakoviny.
• Jak aspirin působí na vaši krev – Vaše krev obsahuje drobné fragmenty buněk zvané krevní destičky, které pomáhají zastavit krvácení při řezném poranění. Někdy však tyto krevní destičky nechtěně pomohou rakovině tím, že obklopí rakovinné buňky a skryjí je před vaším imunitním systémem, jako by se jednalo o převlek. Aspirin, zejména v malých dávkách, brání krevním destičkám v tvorbě látky, která narušuje vaše T-buňky.
• Co je to za látku? Představte si ji jako překážku, která brzdí vaše T-buňky – ty strážce, o kterých jsme mluvili. Zpomaluje je, takže nemohou tak dobře honit rakovinné buňky. Když aspirin tuto překážku odstraní, vaše T-buňky se opět dají do pohybu a jsou připraveny bojovat s rakovinnými buňkami, které se snaží šířit.
Jak aspirin posiluje ochranné obranné mechanismy vašeho těla?
Pojďme se blíže podívat na vaše T-buňky. Jsou to speciální jednotky vašeho těla, které neustále hlídkují, aby našly a zničily rakovinné buňky. Jsou odolné, ale ne neporazitelné.
• Rakovina má zákeřný tah – Rakovina uvolňuje látku, která otupuje T-buňky, jako by je uspávala, aby nemohly účinně bojovat.
• Aspirin bojuje zpět – Vědci zjistili, že aspirin tuto látku zastavuje a probouzí T-buňky k efektivnějšímu útoku na rakovinné buňky. U laboratorních zvířat se tím snížilo šíření rakoviny a studie časopisu Nature z roku 2025 ukázala méně nových nádorů.2 To naznačuje, že aspirin by mohl udržovat vaše T-buňky v dobré kondici a zabránit šíření rakoviny.
Může být aspirin vaší ochranou proti rakovině?
Co to tedy pro vás znamená? Nízké dávky aspirinu mohou pomoci zabránit šíření rakoviny, zvláště pokud jste měli rakovinu v raném stádiu nebo se vyskytuje ve vaší rodině.
• Aspirin brání šíření rakoviny – Představte si, že byste do svého denního režimu zařadili aspirin. Je to jednoduchý krok s velkými výhodami.
• Aspirin spolupracuje s vitamínem C – Vaše tělo má ještě větší prospěch, když je aspirin kombinován s vitamínem C, který má také protinádorové účinky. Studie ukázaly, že tato kombinace je účinnější proti rakovinným buňkám a zároveň je šetrnější ke zdravým buňkám ve srovnání s konvenčními chemoterapeutickými léky . 3
• Dávkování aspirinu je důležité – Nízké dávky aspirinu (75 až 300 miligramů (mg) denně) se ukázaly jako stejně účinné jako vyšší dávky při snižování úmrtnosti na kolorektální karcinom, což naznačuje, že k dosažení přínosů nepotřebujete velké množství. 4
• Zdá se, že klíčové jsou důslednost a dlouhodobé užívání – Studie naznačují, že přínosy aspirinu se s dlouhodobým užíváním zvyšují. K nejvýznamnějšímu snížení rizika rakoviny došlo po pěti až 7,5 letech pravidelného užívání. 5
• Jak vybrat aspirin – Abyste se vyhnuli zbytečným přísadám, zvolte aspirin s okamžitým uvolňováním namísto potahovaných verzí s prodlouženým uvolňováním. Aspirin s okamžitým uvolňováním je k dostání na Amazonu. Pečlivě si prostudujte seznam neúčinných látek; v ideálním případě by kukuřičný škrob měl být jedinou uvedenou přísadou.
Vrbová kůra je přírodní alternativou
Pro osoby s přecitlivělostí na aspirin jsou vhodné alternativy s kyselinou salicylovou nebo doplňky stravy z vrbové kůry. Když užíváte aspirin, vaše tělo jej přeměňuje na formu zvanou kyselina salicylová. Ta ve skutečnosti snižuje bolest a otok a zabraňuje přílišnému srážení krve. Vrbová kůra je přirozeným zdrojem této sloučeniny.
• Vrbová kůra se používá po staletí – V různých kulturách se vrbová kůra používala k úlevě od bolesti, snižování horečky, při zánětlivých stavech, bolestech hlavy a dokonce i k hojení ran. Starověcí Egypťané, Hippokrates a indiánští léčitelé, ti všichni rozpoznali její léčivé vlastnosti a používali ji k léčbě neduhů od bolestí kloubů až po kožní vyrážky a zažívací potíže. Její dlouhá historie používání naznačuje široký terapeutický potenciál.
• Vrbová kůra je přírodní alternativou aspirinu – Vrbová kůra vyniká jako nejlepší přírodní alternativa aspirinu, protože poskytuje podobné účinky proti bolesti a protizánětlivé účinky a zároveň je šetrnější k žaludku.
Na rozdíl od syntetického aspirinu, který izoluje a modifikuje kyselinu salicylovou, vrbová kůra obsahuje komplexní směs sloučenin – včetně flavonoidů a polyfenolů – které společně zvyšují její účinnost a snižují potenciální vedlejší účinky.
Tato přirozená synergie umožňuje pomalejší a vyváženější uvolňování salicinu v těle, což vede k menším zažívacím potížím ve srovnání s aspirinem. Pro ty, kteří se chtějí vyhnout syntetickým drogám, ale přesto získat výhody podobné aspirinu, nabízí vrbová kůra osvědčenou a všestrannou alternativu, která funguje s vaším tělem, spíše než proti němu.
• Dávkování vrbové kůry – Pro ty, kteří jsou citliví na aspirin nebo dávají přednost rostlinné variantě, může extrakt z vrbové kůry při správném dávkování nabídnout podobný účinek. Ačkoli aspirin a vrbová kůra sdílejí podobnosti, jejich metabolismus se liší, což znamená, že je tělo zpracovává jedinečným způsobem. Mezi běžné dávkovací pokyny pro standardizovaný extrakt z vrbové kůry (15 % salicinu) patří:
◦ Pro dosažení přibližně 81 mg aspirinu užijte 400 mg až 800 mg extraktu z vrbové kůry
◦ Pro dosažení přibližně 111 mg aspirinu vezměte 500 mg až 1 gram extraktu z vrbové kůry
Sečteno a podtrženo – role aspirinu v prevenci rakoviny
Myšlenka, že jednoduchá a levná pilulka by mohla pomoci zabránit šíření rakoviny, je slibná i účinná. Výzkum nadále zdůrazňuje schopnost aspirinu podporovat T-buňky imunitního systému a udržovat je aktivní proti nežádoucím rakovinným buňkám, které se snaží uchytit v nových oblastech těla.
Pro ty, kteří chtějí vylepšit svou zdravotní strategii, se zdá, že nízké dávky aspirinu nabízejí významné výhody – zejména při pravidelném užívání v delším časovém horizontu. I když aspirin není samostatným lékem, jeho schopnost snižovat zánět, narušovat zákeřné projevy rakoviny a posilovat imunitní dohled z něj činí lákavou volbu pro rizikové osoby.
Pokud uvažujete o zařazení aspirinu do svého denního režimu, poraďte se se svým lékařem o správném dávkování a možných interakcích. A pro ty, kteří dávají přednost přírodní alternativě, vrbová kůra nabízí rostlinný způsob, jak využít podobných výhod.
Prevence rakoviny ne vždy vyžaduje špičkovou léčbu – někdy už řešení můžete mít ve své lékárničce.
Nejčastější dotazy ohledně aspirinu a rakoviny
Otázka: Může aspirin skutečně zabránit šíření rakoviny?
A: Ano, výzkum naznačuje, že nízké dávky aspirinu pomáhají předcházet metastázám, což je stav, kdy se rakovina šíří do dalších částí těla. Dělá to tak, že pomáhají T-buňkám vašeho imunitního systému účinněji bojovat s rakovinnými buňkami.
Otázka: Jak aspirin pomáhá imunitnímu systému v boji proti rakovině?
A: Aspirin zastavuje látku, která zpomaluje vaše T buňky, což jim umožňuje lépe se pohybovat a napadat rakovinné buňky, aby se zabránilo šíření rakoviny.
Otázka: Jaké je doporučené dávkování aspirinu pro prevenci rakoviny?
A: Nízké dávky aspirinu, obvykle mezi 75 a 300 mg denně, se ukázaly jako účinné.
Otázka: Existují nějaké přírodní alternativy k aspirinu?
A: Ano, vrbová kůra je přírodní možnost, která vašemu tělu dodává něco podobného, co způsobuje, že funguje aspirin. Je užitečná, pokud jste na aspirin citliví.
Otázka: Jak dlouho trvá, než se projeví účinky aspirinu v boji proti rakovině?
A: Studie naznačují, že k nejvýznamnějšímu snížení rizika rakoviny dochází po pěti až 7,5 letech pravidelného užívání aspirinu. Důslednost a dlouhodobé užívání jsou klíčem k maximalizaci ochranných účinků.
Lukáš Lhoťan : České zbraně v rukách islámských vrahů v Sýrií a stopy vedou na Ukrajinu!
6.5.2025 |
Na fotografiích vidíte islámské fanatiky, kteří se nedávno chopili moci v Sýrií a teď tam vyvražďují křesťany a umírněné muslimy. Tito islámští fanatici se chlubí novými českými puškami. Pokud těmto islámským vrahům české nejmodernější zbraně nedodávají české tajné služby, tak jim je může dodávat pouze Ukrajina!
Protože jednak byla nedávno zahájena výroba těchto českých zbraní na Ukrajině a česká vláda poskytla ukrajinské armádě dar těchto zbraní. Podle informací z Ukrajiny byli těmito zbraněmi vyzbrojení islámští fanatici bojující v řadách ukrajinské armády proti Rusku.
Zdá se tedy, že ukrajinská armáda je na tom tak dobře, že její zbraně jsou převážený z Ukrajiny k podpoře islámských fanatiků a vrahů v Sýrií. Zároveň to potvrzuje dlouhodobé dobré vztahy a spolupráci mezi ukrajinskou vládou a islámskými fanatiky po celém světě.
Na Ukrajinu jsou dodávány různé typy českých zbraní včetně starších modelů BREN. Islámští teroristé mají tedy vcelku velký výběr.
Začíná být reálné, že Ukrajinci se spolčili s muslimskými fanatiky nejen proti Rusku, ale i proti nám v Evropě a pokud se někdy pokusí převzít moc, tak můžeme čelit teroru ukrajinsko-islamistické koalice 🙁
Nenechte se nejapně formovat eurohujerskou propagandou.
Nechte se informovat!
Vaše ISLAMIZACE.CZ – neprodejné zprávy bez reklam 👍
Víte kolik mešit je v Praze? Více informací ve videu:
Děkujeme všem, kdo nás podporujete. právě díky vaší podpoře se nám daří monitorovat šíření islámu v ČR. Prosím nepodceňujte hrozbu islamizace České republiky! Jsme dnes jediná skupina aktivistů, která v ČR trvale již mnoho let monitoruje šíření islámu, islamismu a projevy islámského extremismu.
Jak nám můžete pomoci?
Sdílejte naše články.
Nebo finančním darem:
Číslo účtu: 209672916 / 0600, Moneta Money Bank, Variabilní symbol: 001
IBAN: CZ90 0600 0000 0002 0967 2916
BIC (SWIFT): AGBACZPP
Přečtěte si více informací o mešitách a muslimech v České republice a Evropě:
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2025/05/stazeny-soubor.jpeg178282Jana Černekováhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpJana Černeková2025-05-06 16:19:512025-05-06 16:19:51 Lukáš Lhoťan : České zbraně v rukách islámských vrahů v Sýrií a stopy vedou na Ukrajinu!
„Dnes (16. března ) je oficiální číslo, že od první diagnózy zemřelo na [covid] něco málo přes 6 500 lidí… To je celosvětové číslo – které zahrnuje i Čínu. V nepříznivém roce by chřipka (v tomto ročním období) zabila více než desetkrát tolik lidí.“ – Dr. Vernon Coleman
V následujícím textu Dr. Vernon Coleman sdílí úryvky z knihy, kterou vydal 29. dubna 2020. Stalo se tak zhruba šest týdnů poté, co Světová zdravotnická organizace prohlásila (falešnou) epidemii nového koronaviru za globální (falešnou) pandemii.
Dr. Coleman napsal o prvních dnech „pandemie“ formou deníku. Odhaluje, že od samého začátku existovaly náznaky, že všichni viděli, že vládní narativ o pandemii covidu je falešný.
Toto je druhá část. První část si můžete přečíst ZDE .
Upozornění: Dr. Coleman používá slovo „krize“ místo „pandemie covidu“ a „nová nemoc“ místo „covidu“ nebo koronaviru, aby se vyhnul cenzuře, jejímž cílem je zabránit komukoli ve zpochybňování „oficiálního“ narativu.
Níže uvedený materiál je převzat z mé knihy „ Přicházející apokalypsa “, která byla vydána v dubnu 2020. Chcete-li si výtisk zakoupit, KLIKNĚTE ZDE .
15. března 2020
Takže teď víme, o co jde: je to pro vládu výmluva k vyhlášení války starším lidem. A prvním krokem v této válce je uvěznění a izolace všech nad 70 let.
Ať se nám to líbí nebo ne, my staří budeme zavřeni pro naše vlastní dobro. (Vždycky je to pro naše vlastní dobro, že?) Budeme zavřeni „jen“ na čtyři měsíce. Ale možná déle. Možná natrvalo.
Ale ve skutečnosti to není pro naše dobro, že ne? Je jim jedno, jestli žijeme nebo zemřeme.
Nikdy by se neodvážili říct žádné jiné skupině lidí, že musí zůstat ve svých domovech. Byly by obrovské hádky a hodně řečí o lidských právech. Ale o starší lidi nikoho nestará. Jsme považováni za zbytečnou přítěž. Splnili jsme si svůj účel, pracovali a platili daně a teď se můžeme vytratit. Hlasovali jsme pro odchod z EU, a proto musíme být potrestáni. Vyhoďte staré lidi na svahy a nechte je tiše umírat a hnít.
Ve skutečnosti tento do očí bijící akt diskriminace na základě věku nemá s touto nemocí absolutně nic společného. Existují padesátiletí s respiračním onemocněním, kteří by zemřeli, kdyby se přiblížili na méně než sto metrů od jakékoli chřipkové nákazy, a existují devadesátiletí, kteří běhají maratony rychleji, než kdokoli ve vládě dokáže otevřít láhev ginu. Nezavírají nás dovnitř, aby nás ochránili. Je jim jedno, jestli žijeme, nebo zemřeme. Zavírají nás, aby nám odepřeli přístup k NHS, za kterou jsme si zaplatili. Zavírají seniory, protože mohou a protože jsme považováni za přítěž a zatracenou obtíž. Jsme zavíráni ve vlastních domovech. Žádné návštěvy. Žádný kontakt s okolním světem. Ignorováni a zapomenuti.
Říkají, že si necháme zásoby potravin před dveřmi, abychom se s někým nesetkali a neřekli „ahoj“. To je od nich hezké. Kdo, prosím, bude dělat všechnu tu rozvozovou činnost? Naše místní supermarkety už tak nejsou schopny zvládnout poptávku po rozvozu domů. Dobrovolníci? Nerozesmívejte mě. Většinu dobrovolnictví v Británii vykonávají starší lidé a všichni budou uzamčeni.
Co máme dělat, když nám zásilka opravdu přijde? Vyběhnout ven a sebrat si přidělené potraviny ze schodů, než je někdo ukradne nebo promokne v dešti? Pravděpodobně tam nebudou žádné igelitové tašky; jen volná hromada potravin ležících mezi spadaným listím a psím trusem, kterou si sebereme a odtáhneme domů. Osamělé radosti nám poskytne denní televize. Pokud to bude alespoň zdaleka tak hrozné, jako když jsem byl pravidelným „účinkujícím“, dny se budou táhnout pro ty, kteří si je naladí. Nebudeme smět jít ven k poštovní schránce. Ti, kteří nemají telefon, nebudou smět používat telefonní budku. Nebudeme smět vynášet odpadky, protože by to znamenalo opustit dům a vydat se do světa. Pokud v domě žije několik lidí a jednomu z nich je přes 70 let, pak budou všichni zavření, jinak toto pravidlo nedává smysl. Kolik rodin přežije měsíce a měsíce zavření?
Nám starým už řekli, že nám bude odepřena péče NHS. A nebude zde žádná soukromá péče, protože NHS vykoupila všechna soukromá lůžka. Nemáme nárok na testování, abychom zjistili, zda jsme nakaženi, protože jsme příliš staří na to, abychom na tom záleželi. (Mimochodem, testování je bezvýznamné. Jen proto, že máte v úterý „negativní“ test, neznamená, že ve středu nebudete mít „pozitivní“.) Někteří praktičtí lékaři, kteří budou příliš zaneprázdněni vyplňováním formulářů oznamovacích údajů o nemocech, než aby ztráceli drahocenný čas pacienty, říkají, že staré lidi navštěvovat nebudou. Pokud onemocníme a zkolabujeme, zůstaneme umírat a pomalu hnít. Zajímalo by mě, jestli budou moci pohřební ústavy vybírat naše daně. Jsem tak ráda, že jsem platila daně více než půl století. Mileniálové, kteří platili málo, jsou šťastnými, ale nezaslouženými příjemci mé štědrosti.
Pokud se odvážíme vyjít z domova, nepochybně budeme zatčeni. Svět je v dnešní době plný práskačů. Lidé, kteří mají kamery na palubních deskách svých aut, budou dychtivě oznámit úřadům, že stará žena z čísla 14 právě vyklouzla v pantoflích a dobelhala se domů s čerstvým chlebem, lahví stoutu a obrovským balíčkem tablet aspirinu. Chudák starý blbec z čísla 27, který si v jednu hodinu ráno vezme psa na krátkou procházku, bude také zatčen. Zajímalo by mě, jestli zatknou i chudáka Fida.
Policie nemá čas zatýkat zloděje ani lupiče, ale vsadím se, že si najdou čas zatknout vzpurné starce, kteří se odváží ven – i když berou psa na procházku nebo kupují trochu jídla.
Shodou okolností mi moc nevadí zůstat doma. Máme spoustu knih a DVD. S Antoinettou se můžeme zabavit a zároveň se zabavit. Ale chci zůstat doma, protože chci zůstat doma, a ne proto, že mi nějací blahosklonní, tyranizující, ošuntělí fašističtí parchanti v Londýně říkají, že musím zůstat doma.
A mám mnoho důvodů, proč budu muset odejít.
Obchody a kavárny budou zavřené, ale musím k zubaři. Musím k optikovi. Občas musím do banky, abych splatil šeky a účty. Pravděpodobně mi bude odepřen přístup k těmto základním službám. Vrazi si mohou prohlédnout zubaře a optika. Ale ne ti nad 70 let. Budu chtít koupit manželce narozeninovou kartu. A pokud jsou ještě nějaké obchody otevřené, tak i dárek.
Mnohem důležitější je, že Antoinette (která má rakovinu prsu) brzy potřebuje mamografii (pokud NHS přestala kolektivně vydávat se za bandu bezhlavých kuřat a stále dělá mamografii). Potřebuje dostat injekce vitamínu B12. Potřebuje navštívit fyzioterapeuta. Musí si vyzvednout zásoby tamoxifenu. Pokud si Boris a spol. myslí, že ji nechám jít do nemocnice samotnou, jsou horší, než si myslím já.
A když nepojedeme autem, tak se vybije baterie a motor se zadře.
Zavírat nás všechny v našich domovech kvůli osamělému hříchu stáří je něco nového.
Nicméně, slovy velkého a nesmrtelného Patricka McGoohana, nejsem vězeň ani číslo.
Vezmu Antoinette na její nemocniční prohlídky, pokud budou nemocnice otevřené. Půjdu k zubaři, pokud budou zubaři otevření. Udělám, co je potřeba. Sám se rozhodnu, jak budu žít svůj život.
Co udělají, když budeme všichni ignorovat zákon?
Je tu problém, na který ti bastardi nepomysleli.
Co udělají se svými vězni? Spoutají je? Zavřou je do vězení? Nasadí jim ty náramky na kotníky, co se používají pro zločince a teroristy?
Nemůžeme se dostat k soudu, když budeme zatčeni a obviněni, protože nesmíme opustit své domovy.
Světová zdravotnická organizace odhaduje, že počet lidí, kteří každoročně zemřou na „sezónní chřipku“, se pohybuje mezi 290 000 a 650 000.
Stojí za to zopakovat: ve špatném roce zemře na chřipku více než půl milionu lidí. Během jednoho špatného zimního měsíce se počet obětí chřipky může blížit 100 000.
To není počet těch, kteří ji dostanou. To je počet těch, kteří na ni zemřou.
A co ta infekce, která je příčinou naší globální krize?
Dnes (16. března ) je oficiální číslo, že od první diagnózy na ni zemřelo něco málo přes 6 500 lidí. Je těžké říct, kdy to bylo. Některé úřady tvrdí, že to bylo loni v listopadu. Jiné říkají, že to bylo v lednu. Ale pokud budeme opatrní a řekneme, že nemoc začala zabíjet lidi až před měsícem, pak nemoc za tu dobu zabila 6 500 lidí. To je celosvětové číslo – včetně Číny. Ve špatném roce by chřipka (v tomto ročním období) zabila více než desetkrát více lidí. Jen uvádím fakta.
Některé úřady tvrdí, že „obyčejná“ chřipka se chytá snáze.
A americká Centra pro kontrolu a prevenci nemocí odhadují, že chřipkou onemocní až 45 milionů lidí ročně. Nová nemoc se bude muset poměrně rychle šířit, aby se tomuto číslu alespoň přiblížila.
Čtenář mých webových stránek telefonoval na ministerstvo zdravotnictví v Londýně a zeptal se, zda by mu mohli sdělit, „kolik lidí v současné době umírá na chřipku“. Nemohli. A odpověděli by pouze v případě, že by dotaz byl zadán jako oficiální žádost o svobodný přístup k informacím. To je ohromující. Zdá se, že vláda nemá údaje o počtu lidí s chřipkou, ale může poskytnout téměř hodinové údaje o počtu lidí s mnohem méně častou infekcí. Možná se údaje o počtu úmrtí na chřipku mění s počtem úmrtí na novou nemoc. Koneckonců, testováno je jen velmi málo lidí, příznaky obou nemocí jsou víceméně totožné a lékař, který vypíše úmrtní list, s velkou pravděpodobností zapíše novou nemoc spíše než „chřipku“, protože nová porucha podléhá ohlašovací povinnosti a lékař/lékařka byl/a ovlivněn/a mediální hysterií.
Jak jsem zdůraznil/a 2. března, čísla úmrtnosti na novou nemoc jsou pravděpodobně také zkreslená, protože statistici a novináři dělí počet úmrtí počtem zaznamenaných případů, aby zjistili míru úmrtnosti. Tato čísla jsou však bezcenná, protože počet lidí, kteří jsou skutečně nakažení (a pouze se s příznaky potýkají doma), je nevyhnutelně mnohem, mnohem vyšší než počet těch, kteří se hlásili u svého lékaře, a mnohem vyšší než počet těch, kteří měli pozitivní test. Stojí za zmínku, že NHS nyní testuje pouze lidi, kteří jsou skutečně v nemocnici (a ze své podstaty velmi nemocní) a zjevně zakázala soukromé testování. (Vím to jen proto, že si špičkové profesionální fotbalové kluby stěžovaly, že jim není dovoleno nechat své hráče testovat soukromě.) To vše umožňuje úřadům dělat si s čísly v podstatě, co se jim zlíbí.
Před mnoha, mnoha lety jsem poukázal na to, že čísla úmrtnosti na AIDS jsou zkreslována, protože do oficiálních údajů o AIDS jsou zahrnuta úmrtí na tuberkulózu a celou řadu dalších nemocí. Úřady potřebovaly, aby tato čísla byla vyšší, aby ospravedlnily strašení a obrovské množství peněz, které bylo na tuto nemoc vynaloženo. Zdá se mi, že totéž se děje i nyní. Kdo kdy pozná rozdíl?
Itálie je často uváděna jako nejhorší země v Evropě, pokud jde o onemocnění a úmrtí na novou nemoc. V Itálii na ni ale zemřelo mnohem méně lidí, než by zemřelo na chřipku za celkem normální rok. A to nebere v úvahu skutečnost, že mnoho údajných úmrtí pravděpodobně patřilo k úmrtím na chřipku. Mimochodem, říká se, že „krize“ v Itálii je nyní tak hrozná, že lékaři tvrdí, že už nemohou léčit lidi starší 80 let – ať už je s nimi cokoli. No teda, není to překvapení? Přesně tohle se říká i v Británii – i když věková hranice je nižší.
Podle uniklých údajů NHS nová nemoc hospitalizuje osm milionů Britů a nakazí se 80 % národa. Kdo sakra tato čísla vymyslel? Stejně tak byste mohli tvrdit, že zabije 90 % všech občanů, jejichž jména začínají na A. Je to nesmyslný blábol. Noviny o tomto nesmyslu informují, jako by to byla skutečnost.
Některá zaváděná pravidla jsou naprostý bláznivý blázen. Takže fotbalistům bylo řečeno, aby si před zápasem nepodávali ruce. Ale pak pobíhají, objímají se a drží se za ruce.
Všichni lidé, kteří ve Spojeném království zemřeli na novou nemoc, měli zatím zdravotní problémy. Nejmladšímu dosud bylo 59 let – což spíše dokazuje můj argument, že je nesmyslné zavírat lidi starší 70 let. Pokud chce vláda zavírat lidi do jejich domovů, měla by zavírat ty, kteří mají zdravotní problémy – bez ohledu na věk. Skutečnost, že si vláda pro zavírání vybrala lidi starší 70 let, spíše dokazuje, že jde o izolaci, dehumanizaci a marginalizaci starších lidí.
Můj závěr je, že „krize“ se zneužívá k tomu, aby si lidé zvykli na myšlenku, že starší lidé nemohou být léčeni. Vlády po celém světě si již nemohou dovolit platit důchody. Je dobře známo, že stárnoucí populace představuje skutečnou hrozbu pro ekonomiky řady zemí. Byla „krize“ navržena tak, aby vládám umožnila zbavit se starších lidí? Nebo vlády pouze oportunisticky využívají infekce k marginalizaci starých lidí?
Ve svém šestém deníku („ Hra začíná “) jsem poukázal na to, že vlády všude na světě se již léta snaží zabíjet starší lidi. Nevěříte mi? A co Liverpoolská cesta péče, která vznikla v Británii? To byla charta vrahů, která umožňovala lékařům a zdravotním sestrám zadržovat jídlo, vodu a základní léčbu pacientům starším 65 let, kteří jsou proto považováni za drahou přítěž. Liverpoolská cesta péče byla poté nahrazena něčím, čemu se říká Cíle udržitelného rozvoje (které vznikly v Organizaci spojených národů). Cíle udržitelného rozvoje umožňují NHS diskriminovat kohokoli staršího 70 let z důvodu, že o lidech, kteří zemřeli ve věku nad 70 let, nelze říci, že zemřeli „předčasně“, a proto se nebudou započítávat při hodnocení zdravotní péče v zemi. Vláda toto nové pravidlo miluje, protože dává státu povolení zbavit se občanů, kteří jsou v důchodovém věku, a proto je účetní společnosti považují za „zátěž“. Není tedy divu, že se toto oficiálně sponzorované pohrdání staršími lidmi dostalo i do našich soudů. Pokud přepadnete čtyřicátníka, pravděpodobně půjdete na dlouhou dobu do vězení. Ale pokud přepadnete a zabijete osmdesátiletého, budete mít smůlu, pokud půjdete do vězení na déle než několik měsíců. Životy starších lidí se moc nepočítají.
Ve zdravotnictví musí existovat priority. Není dost peněz na všechno, ale ačkoli je dostatek peněz na kosmetickou chirurgii a programy změny pohlaví, NHS má málo peněz na léčbu makulární degenerace – která způsobuje slepotu u starších lidí. Senioři jsou diskriminováni, aniž by si toho kdokoli všímal nebo o to pečoval. Zdá se, že po sobě jdoucí britské vlády rozhodly, že starší lidé jsou nadbyteční. Důchody jsou udržovány žalostně nízké. (Státní důchod ve Spojeném království je nejhorší v jakékoli rozvinuté ekonomice.) Ceny energií mohly prudce vzrůst, aby mohly být poskytovány dotace na programy v oblasti změny klimatu, což má za následek, že desítky tisíc starších lidí umírají na zimu, protože si nemohou dovolit jíst a zahřát se.
Zjišťuji, že si pohrávám se všemi možnými podivnými scénáři. Nic se teď nezdá nemožné.
Použijí aktivisté za pár měsíců „krizi“ jako záminku k požadavku na opakování referenda o EU – s odůvodněním, že starší lidé, kteří hlasovali pro Brexit, jsou nyní bezpečně zavření ve svých domovech a nemohou se dostat k volebním urnám?
Nemožné?
Nemysleli byste si, že je nemožné, aby vláda nařídila všem občanům starším 70 let, aby zůstali ve svých domovech po dobu čtyř měsíců kvůli nové infekci, která zabíjí méně lidí než chřipka?
Nyní se nic nezdá nemožné.
Jedním z hlavních cílů se zdá být démonizovat, marginalizovat a dehumanizovat starší lidi, aby vlády měly záminku k tomu, aby přestaly poskytovat zdravotní péči lidem nad 70 let.
Mladí lidé, kteří se zdají vítat myšlenku, že by starší lidé byli zbaveni lékařské péče, by se mohli zamyslet nad dvěma myšlenkami. Zaprvé, jednoho dne mohou být sami staří. Zadruhé, věk pro ukončení lékařské péče se bude stále snižovat – s tím, jak se bude zvyšovat důchodový věk. Dnešní dvacetiletí mohou zjistit, že po dosažení 50 let nemají nárok na lékařskou péči.
19. března 2020
18. března jsem pošetile natočil video na YouTube, abych poskytl nějaká fakta o „krizi“. Byla to obrovská chyba. Nezpeněžil jsem svůj kanál YouTube, protože video bylo vytvořeno čistě proto, abych se pokusil nabídnout jiný pohled na údajnou „krizi“. Video jsem nepropagoval ani jsem ho nepoužil k reklamě či propagaci čehokoli jiného než mých webových stránek – které jsou zdarma a neobsahují žádné reklamy.
Po pouhém jednom dni video zaznamenalo přes 100 000 zhlédnutí. Když ale vláda změnila několik věcí (zkrátila karanténu pro seniory na tři měsíce, udělala to, co jsem navrhl, a řekla lidem s chronickými onemocněními, aby zůstali doma, a těm, kteří měli příznaky nachlazení, aby zůstali doma 14 dní místo 7), stáhl jsem původní video a nahrál nové se správnými údaji. Věřím, že přesnost je vždy důležitá při kritice nebo recenzi.
Ale to byla další obrovská chyba.
Aniž bych věděl, původní video natočili lidé, kteří moje video (v celém rozsahu) zveřejnili na svých vlastních webových stránkách. Natočila jsem video jako veřejnou službu, nechtěla jsem na něm vydělávat, ale tito lidé na tom evidentně vydělávali a řada z nich mé video použila k přilákání reklamy. Jak Antoinette, tak já jsme byly zděšené. Desítky let jsem odmítala přijímat reklamy nebo sponzorství jakéhokoli druhu, takže jsem byla zděšená, když jsem viděla, že moje práce je nyní plná nejrůznějších reklam.
S Antoinette jsme strávily téměř celý den snahou přesvědčit tyto lidi, aby mé video stáhli. Velmi zdvořile jsem jim upozornila, že video, které vysílají, je nyní zastaralé a je pro mě i pro ně trapné. Dokonce jsem jim řekla, že pokud zastaralé video stáhnou, mohou zveřejnit nové video, které jsem natočila.
A co hůř, při kontrole těchto stránek jsme zjistili, že jsem se stala terčem obrovského osobního napadání.
Mým jediným cílem bylo poskytnout hlas opatrného rozumu ve stále hysteričtějším světě. Ale byl jsem obviněn ze snahy uchvátit si svých pět minut slávy (před pár desítkami let jsem byl relativně slavný a to mi stačilo) a byl jsem obviněn ze „šarlatánství“ (jasná pomluva, protože jím nejsem). Byl jsem zneužíván a kritizován prakticky za všechno možné.
Moje žena Antoinette, která se (bez úspěchu) snažila krádeže kontrolovat, byla zděšena tím, co četla. Oba jsme se okamžitě rozhodli, že už nikdy nebudeme číst žádné komentáře uvedené pod videem.
Je mi líto, že dobré úmysly přinesly takovou žeň zneužívání. Zdá se, že nabízení alternativního pohledu už není přijatelné a přitahuje podivnou směs utlačující netolerance a agresivní hřišťové hrubosti.
Poznámka: Výše uvedený text je převzat z knihy „Coming Apocalypse“ od Vernona Colemana, která vyšla v dubnu 2020. Abych mohl knihu vydat, musel jsem z textu odstranit slovo covid. Chcete-li si zakoupit výtisk, KLIKNĚTE ZDE .
Na webových stránkách ani ve videích Dr. Colemana nejsou žádné reklamy, žádné poplatky ani žádosti o dary. Všechno hradí z prodeje knih. Pokud chcete pomoci financovat jeho práci, stačí si knihu kupit – na Amazonu je k dispozici více než 100 tištěných knih Vernona Colemana .
Už dlouho našim věrným čtenářům slibujeme, že uveřejníme odborný článek s informacemi, na kterých bylo založeno mé vystoupení v poslanecké sněmovně, jehož záznam si můžete poslechnout zde. Máme totiž k dispozici unikátní data, která po jednotlivých měsících udávají počty narozených dětí s ohledem na vakcinační status matky. Získat tato data byla docela kovbojka, což popisujeme v článku Čtyři sady stačí, drahoušku. Leč podařilo se a hlavní zásluhu na tom má paní senátorka Jitka Chalánková. Je pozoruhodné, že z 281 členů parlamentu problém dramaticky a záhadně klesající plodnosti českých žen zaujal jen asi 5 zástupců lidu, zbytku je tento zdaleka nejdůležitější problém současné české společnosti srdečně ukradený.
Odborný článek jsme napsali na podzim 2024 v mezinárodní sestavě vedené paní Vibeke Manniche, kterou mnozí naši čtenáři znají ze slavné dánské studie o variabilitě šarží covidových vakcín. Dalším autorem je pan Jonathan Gilthorpe, který stojí za iniciativou NorthGroup, k níž jsme se před nedávnem také připojili.
Prudký a nevysvětlený propad plodnosti představuje nejdůležitější problém současné západní civilizace a my jsme v článku presentovali světově unikátní data. Neuměli jsme si proto představit, že by se zveřejněním článku mohl být nějaký problém. Jenže jsme narazili na neprodyšnou zeď cenzury. Článek jsme postupně poslali do šesti impaktovaných časopisů a v každém jsme byli obratem odmítnuti. Ani jeden časopis neposlal náš článek na recenzi. Takže až vám zase budou tvrdit něco o „vědeckém konsensu“, už budete vědět, jak takový konsensus vzniká.
Minulý týden nám došla trpělivost a článek jsme zveřejnili na preprintovém serveru. Už se těšíme na vyjádření slovutných profesorů, doktorů a docentů, že „to neplatí“, protože článek neprošel recenzním řízením. Inu, neprošel. Nikdo si na něj totiž netroufnul.
Hlavním výsledkem článku je graf, který pro větší pohodlí přetiskujeme níže a který zpřesňuje a rozšiřuje původní graf v článku Komu chybí děti. Kvalitativně se nic moc nezměnilo, ale teď už jsou data téměř jistě správně (blíže zde), a navíc popisují delší období.
Aby byl další text srozumitelný, dovolíme si použít pojem „úspěšné početí“, čímž myslíme takového početí, které vedlo (asi tak za devět měsíců) k narození dítěte. Horní panel obrázku ukazuje vývoj podílu žen ve věku 18-39 let, které byly ke konci měsíce očkované alespoň jednou dávkou jakékoliv covidové vakcíny. Spodní panel ukazuje počet úspěšných početí v daném měsíci na tisíc žen s daným vakcinačním statutem. Neočkované ženy jsou označeny bílou barvou, očkované (jakoukoliv dávkou jakékoliv vakcíny proti covidu před početím) tmavě šedou. Všechny ženy jsou označeny světle šedou, takže světle šedý sloupec je váženým průměrem tmavě šedého a bílého s tím, že váhy odpovídají podílu očkovaných a neočkovaných žen v populaci v daném měsíci.
Detaily metodiky si prosím přečtěte přímo v článku, ať zde nezdržujeme. Hlavní pozorování jsou tato.
Ženy očkované proti covidu počaly dramaticky méně dětí, než by odpovídalo jejich zlomku v populaci. Jinak řečeno, asociace očkování a nízké plodnosti je statistický fakt, nikoliv nějaká spekulace či konspirační teorie. Tím je definitivně vyvrácena lež Petra Koubského v Deníku N, kterou se většina veřejnosti uklidňuje.
Nárůst plodnosti neočkovaných v druhé polovině roku 2021 je téměř jistě způsoben tzv. „indikačním vychýlením“: Ženy, které chtěly v té době otěhotnět, rozumně ignorovaly doporučení vakcinologů a očkování se vyhnuly. Úspěšná početí se tedy koncentrovala ve skupině neočkovaných, a naopak ve skupině očkovaných zůstaly ženy, které zrovna dítě mít nechtěly.
Tento „indication bias“ ovšem nebyl jediným mechanismem, který působil, protože úhrnná plodnost celé populace žen (bez ohledu na vakcinační status) na začátku roku 2022 prudce klesla, takže někdy na jaře 2021 muselo dojít ke skutečnému snížení celkového počtu početí, nejen k rozdělení žen na ty, které chtějí dítě a nechtějí vakcínu, a ty, které nechtějí dítě a chtějí vakcínu.
Po ukončení intenzivní fáze očkování plodné kohorty se plodnost neočkovaných vrátila na úroveň plodnosti celé populace před pandemií. Plodnost očkovaných se ale ustálila na asi o třetinu nižší hodnotě.
Výše uvedená data tedy ukazují, že celý prudký pokles plodnosti českých žen je vysvětlen tím, že očkovaným ženám se z nějakého důvodu rodí asi o třetinu méně dětí, než bychom očekávali. Neočkovaných žen se pokles plodnosti netýká.
Pokud se tedy budou profesorky, doktorky a docentky pokoušet vysvětlit pokles plodnosti nějakým faktorem X (válka na Ukrajině, drahé byty, „hodnotové přenastavení mladých lidí“, „chybějící protirozvodové bariéry“ atd. , viz článek kolegyně Jochové na Neviditelném psovi), budou muset vysvětlit, proč faktor X působí pouze na očkované a proč na ně začne působit asi tak v okamžiku očkování.
Já – ubohý učitel matematiky se simplexním myšlením – se spokojím s nejjednodušším vysvětlením, které je kompatibilní s daty (to nám ostatně radí princip Occamovy břitvy již mnoho staletí). A to vysvětlení je, že pokles plodnosti českých žen byl způsoben očkováním plodné populace experimentální genetickou vakcínou proti covidu. Představují výše uvedená data důkaz této domněnky? Nikoliv. Představují velmi silnou evidenci ve prospěch této domněnky? Rozhodně ano.
Vzhledem k tomu, že problém chybějících dětí se bude dále kumulovat a celá situace bude dále eskalovat, je jisté, že o výše uvedených datech ještě uslyšíte.
„14. března 2020 : Vlády po celém světě evidentně trpí masovou hysterií. Dříve se jednalo o problém, který se vyskytoval hlavně mezi skupinami dospívajících dívek. Nyní je to problém, který postihuje národní vlády a mezinárodní organizace.“ – Dr. Vernon Coleman
V následujícím textu Dr. Vernon Coleman sdílí úryvky z knihy, kterou vydal 29. dubna 2020. Stalo se tak zhruba šest týdnů poté, co Světová zdravotnická organizace prohlásila (falešnou) epidemii nového koronaviru za globální (falešnou) pandemii.
Dr. Coleman napsal o prvních dnech „pandemie“ formou deníku. Odhaluje, že od samého začátku existovaly náznaky, že všichni viděli, že vládní narativ o pandemii covidu je falešný.
Upozornění: Dr. Coleman používá slovo „krize“ místo „pandemie covidu“, aby se vyhnul cenzuře, jejímž cílem je zabránit komukoli ve zpochybňování „oficiálního“ narativu o covidu.
Níže uvedený materiál je převzat z mé knihy „ Přicházející apokalypsa “, která byla vydána v dubnu 2020. Část knihy byla napsána jako deník. Chcete-li si zakoupit výtisk, KLIKNĚTE ZDE .
28. února 2020
Veřejnosti se doporučuje používat sterilizační ubrousky nebo tekutiny na ruce a nedotýkat se očí. Podle Světové zdravotnické organizace roušky pravděpodobně moc nepomohou, i když by se samozřejmě hodily každému, kdo má v úmyslu vyloupit banku.
Praktičtí lékaři pacientům, kteří si myslí, že by mohli být postiženi, doporučili, aby se vyhýbali svým ordinacím a telefonovali na číslo 111. Bohužel se zdá, že rada od tísňové linky 111 zní, aby se vydali do místní nemocnice a tam počkali. Možná, že úřady to nezvládají tak dobře, jak by měly.
A kdyby se vláda opravdu obávala, dávalo by samozřejmě mnohem větší smysl zastavit všechny lety mezi Čínou a Spojeným královstvím.
Přesto by to bylo špatné pro podnikání.
Mezitím existují velké obavy, že Číňané by mohli některá fakta zatajovat. Moje vlastní zkušenost s Číňany mě znepokojuje. Před několika lety jsem psal sloupek do velkých čínských novin. Jednoho týdne jsem napsal článek o očkování. Výsledkem byl zákaz sloupku a mé vyhození. To je fér. Ale během několika dní mi moji čínští vydavatelé knih (kteří byli s řadou mých lékařských knih velmi úspěšní) napsali, že se mnou již nebudou obchodovat. Knihy, které měli, se již nebudou prodávat a nebudou uvažovat o žádných nových knihách. Následně jsem napsal několika dalším čínským vydavatelům. Žádný z nich nechtěl mít s mými knihami nic společného – i když předchozí vydavatel na nich musel vydělat docela dost peněz. Bylo mi řečeno, že čínská vláda během několika dní zavedla plošný zákaz všech lékařských knih od zahraničních autorů.
Představte si, jak by Číňané mohli jednat, aby potlačili zprávy o potenciálně vážné epidemii, která by měla dopad na jejich pověst a ekonomiku.
Jinde rekreanti ruší cesty a nakupující panikaří. Mýdlo nikdy nebylo tak populární.
Lékaři pracující v NHS říkají, že starší lidé budou obětováni, aby mileniálové mohli žít.
Tak co se to sakra děje?
Zveřejněná čísla skutečně nenaznačují, že by se mělo jednat o novou verzi španělské chřipky, která v roce 1918 postihla třetinu světové populace a zabila nejméně 20 milionů lidí.
Navzdory důkazům se však zdá, že rozhlasová a tištěná média jsou odhodlána z této události udělat zdroj masové paniky.
Po celém světě zemře ročně až 600 000 lidí na běžnou neboli zahradní variantu chřipky a nová nemoc v současné době představuje mnohem, mnohem menší hrozbu.
Existuje v tom nějaký skrytý záměr?
Možná je plánem využít „krizi“ jako záminku k zastavení zbytečného cestování (tj. jakéhokoli cestování, které nepodnikají politici, celebrity, členové královské rodiny nebo nadšení zastánci mytologie klimatických změn). To by úřadům umožnilo omezit spotřebu ropy, mizející komodity, a tím šetřit tyto suroviny, aby lidé jako princ Charles mohli nadále cestovat po světě a říkat nám ostatním, abychom zůstali doma.
Nebo je možná cílem nás změkčit a připravit na povinné očkování. Během několika měsíců bude nepochybně k dispozici látka ze stříkaček a pokud bude strach dostatečně velký, úřady budou moci zavést zákony, které nás všechny donutí nechat se očkovat. A jakmile se jeden typ očkování stane povinným, pak se totéž stane s dalšími látkami ze stříkaček.
Mám silné podezření, že údaje o úmrtnosti jsou zkreslené, protože úřady identifikují pouze lidi s těžkým průběhem nemoci. Vzpomeňte si na chřipku: miliony lidí onemocní chřipkou, ale nikdy své příznaky nehlásí lékaři. Vědí, že to nemá smysl. Zdá se však, že úřady se mylně domnívají, že úmrtnost lze zjistit porovnáním počtu úmrtí s počtem pacientů ošetřených lékaři. (Pokud 1 000 lidí navštíví lékaře s chřipkou a 1 z těchto pacientů zemře, pak je úmrtnost 0,1 %. Pokud ale dalších 9 000 lidí má chřipku, ale nenavštíví lékaře, pak je úmrtnost 0,01 %.)
3. března 2020
Hysterie roste a čím více hysterie roste, tím více roste zmatek. Stále mám podezření, že celým cílem by mohlo být vyloučení starších lidí ze zdravotní péče – a vlastně i ze společnosti. Možná se vláda chce zbavit starých lidí, aby nemusela dále vyplácet důchody.
Použijí vlády a centrální banky „krizi“ jako záminku k vytvoření bezhotovostní společnosti? Je to to, co zoufale chtějí, a tak si dokážu představit, že se to stane. Faktem je, že riziko spojené s měnami není větší než riziko nákazy nejrůznějšími jinými věcmi, kterých se lidé dotýkají – například klikami u dveří.
Lidé jsou tak vyděšení, že se mnozí chovají podivně. Viděl jsem obrázky lidí s plastovými krabičkami na hlavách. To je docela zbytečné. Pokud stále můžete dýchat, pak se do vaší plastové krabičky dostává vzduch. A vzduch bude obsahovat hmyz, kterému se snažíte vyhnout. Předpokládám, že krabička by vám mohla pomoci zabránit nákaze, kdyby na vás někdo přímo zakašlal. Faktem je, že masky nejsou moc užitečné, pokud se nejedná o skutečné plynové masky. „Ale chirurgové nosí roušky!“ řekl někdo. Vskutku, nosí. Ale nosí roušky, aby zabránili hmyzu, které dýchají, kontaminovat ránu, ne aby se sami vyhnuli kontaminaci vzduchem, který dýchají.
Vláda z této nemoci udělala ohlašovatelnou nemoc, aby potěšila cestovní kanceláře. To je tak hloupé, že to přesahuje všechny možné měřítka. Pokud nemoc postihne každého čtvrtého člověka (jak se divoce předpovídalo), pak budou muset lékaři vyplnit 15 milionů formulářů a 15 milionů formulářů bude muset být podáno, zpracováno a sdíleno s různými odděleními. Na cokoli jiného bude málo času.
Zástupci médií se skvěle baví. „Lidé budou umírat!“ křičel Daily Mail . No, to je asi pravda. Ale celou věc je třeba uvést do perspektivy.
Mějte na paměti, že bulvární noviny jsou obviňovány ze šíření paniky, ale v dnešní době se na šíření paniky specializují i vlády – snaží se nás vyděsit k tiché poslušnosti.
Zdá se mi, že vzrušení je opět z paniky z AIDS. Pamatujete si, když nás BMA [Britská lékařská asociace] varovala, že rok 2000 postihne každého? Televize a noviny se sjednotily v ignorování faktů a šíření strachu. Dostal jsem se do velkých problémů, protože jsem (přesně) tvrdil, že strach byl přehnaný a že důkazy byly zkresleny lobbisty. Tyto nesmysly lidi tak děsily, že někteří spáchali sebevraždu. Strach se používá k utlačování a rozptylování pozornosti. Pozor na povinné očkování.
7. března 2020
Je zřejmé, že nám o této nemoci nebyla řečena pravda.
Žádná vláda by nemohla být tak neschopná jako tato při „zvládání“ tohoto údajného náhlého ohniska – pokud se nedělo něco jiného.
Kdyby nás vláda opravdu chtěla chránit, uzavřela by letiště a zakázala lety a mezinárodní cestování.
Ale neudělala to.
A proč bychom měli věřit tomu, co nám říkají?
Všichni víme, že vlády občanům neustále lžou.
Vlády neustále lhaly o válkách v Iráku, Afghánistánu a jinde. Říkali nám, že bojujeme za svobodu, ale každý s funkční mozkovou tkání ví, že bojujeme o ropu.
Proč bychom tedy měli věřit tomu, co nám říkají teď?
Mám teď podezření, že nemoc je mimo Čínu už nějakou dobu – téměř jistě nejméně měsíc a pravděpodobně i déle.
A i když jsem se snažil potlačit svá podezření, nyní pevně věřím, že zde existuje skrytá agenda.
Co to je?
No, vlastně existují dvě.
První možností je, že vlády po celém světě „objeví“ úžasné očkování. A bude povinné – čímž se vytvoří precedent. Může být opravdu náhoda, že úřady (s pomocí médií) již měsíce démonizují každého, kdo zpochybňuje účinnost a bezpečnost očkování? Veškerá diskuse je nyní zakázána a v některých zemích mohou lékaři přijít o licenci, pokud se odváží zpochybnit očkování. (Já jsem byl několik let vyloučen ze všech britských médií, protože jsem se ve svých knihách a článcích dělil o pravdu o očkování.)
Druhou možností je, že změny zavedené v důsledku „krize“ jsou navrženy tak, aby se zbavily obrovského demografického problému: počtu starých lidí na světě. Rostoucí populace a klesající porodnost znamenají, že nás čekají obrovské problémy. Kdo zaplatí důchody a zdravotní péči pro obrovské množství starších lidí?
Zdá se, že jednou z výhod této nemoci je, že se zdá, že cílí na starší lidi. To je neobvyklé. Velmi málo, pokud vůbec nějaké, nemoci napadá pouze starší lidi. Nemoci tohoto druhu obvykle napadají slabé, křehké a velmi mladé. Ale tato, jak nám říkají, cílí na starší lidi – nejen na ty nejslabší, ale na všechny lidi nad 70 let. A to je velmi zvláštní.
Je možné, že infekce byla navržena tak, aby zabila starší lidi? Nebylo by to těžké.
Ale zdá se, že to nikomu nepřipadá divné ani znepokojivé.
V posledních několika dnech se skutečně objevila řada případů, kdy lidé jásali při pomyšlení na nemoc, která zabije staré lidi. „Uvolní nemocniční lůžka,“ řekl jeden. „Zabíjí jen staré lidi,“ řekl další a infekci odmítl jako irelevantní. Uživatelé sociálních médií jásají nad tím, že miliony starých lidí mohou zemřít.
Kdyby někdo řekl „Zabíjí to jen gaye“ nebo „Týká se to jen Arabů“ nebo „Cílí to jen na Židy“ – policie by mu během několika minut stála před dveřmi. Právem by je zatkli, obvinili a uvrhli do vězení.
Ale o starších lidech si můžete říkat, co chcete, a nikoho to nezajímá.
Je tohle začátek velké „očisty“ moderních společností? Zbavte se starých lidí a zachovejte planetu pro bystré, mladé věci?
Obávám se, že mé obavy nelze zavrhnout jako paranoidní bludy.
14. března 2020
Vlády po celém světě evidentně trpí masovou hysterií. Dříve to byl problém, který se vyskytoval hlavně mezi skupinami dospívajících dívek. Nyní je to problém, který postihuje národní vlády a mezinárodní organizace. To samozřejmě není nic nového. Často to byly vlády, které vytvářely zbytečné paniky – a často v tom existovala skrytá agenda. A jako lékařská redaktorka jsem se často ocitla v situaci, kdy se snažím zmírnit strach vyvolaný hloupými politiky a státními úředníky. Byla jsem jedinou lékařkou v Británii, která se postavila proti názoru BMA, že „AIDS postihne nás všechny“. (Byl jsem hanoben za to, že jsem nesouhlasil s establishmentem. Na svém vrcholu bylo více lidí zaměstnáno jako poradci pro AIDS, než jich touto nemocí trpělo.) Nesouhlasil jsem s názorem vlády, že nemoc šílených krav zabije půl milionu nebo více lidí. (Dostal jsem se kvůli tomu do problémů, i když počet obětí byl menší než 200). Postavil jsem se proti vládě, když nám vyhrožoval smrtí na ptačí chřipku. (Další potíže pro mě, že jsem se odvážil zpochybňovat úřady.) Světová zdravotnická organizace tvrdila, že ptačí chřipka H5N1 by mohla zabít pět až 150 milionů lidí na celém světě. Nakonec byl konečný počet úmrtí menší než 500. Postavil jsem se proti vládě, když se tvrdilo, že prasečí chřipka v roce 2009 zabije 65 000 lidí. (To mě učinilo ještě méně populárním, i když jsem měl opět pravdu. Zemřelo méně než 500 lidí a vláda promrhala 500 milionů liber z našich peněz na léky, které musely být vyhozeny. Ukázalo se, že takzvaná prasečí chřipka nebyla o nic smrtelnější než obyčejná chřipka. A tak dále a tak dále. V posledních několika desetiletích se téměř každý rok objevovaly paniky. A téměř každý rok se establishment mýlil. Stále si vybírá špatné věci, kterých se obává. A přehlíží skutečně velké hrozby. Hrozně mě štve, že se zdá, že světové vlády jsou odhodlány vytvořit krizi z velmi malého zdravotního problému. (Co udělají, když se mor vrátí?) Děsivé je, že ve Spojeném království byly zrušeny operace rakoviny a srdce – pravděpodobně proto, aby se NHS mohla připravit na očekávaný nápor. To je více než kruté. Je to zbytečné a podle mého názoru se to blíží zločinu. čin, ne-li úmysl. Jsem zděšen, že řada ordinací praktických lékařů se zavírá a praktičtí lékaři pacientům říkají, aby se drželi dál. Není to neprofesionální a neetické chování? (Mimochodem, zajímalo by mě, kolik lékařů bude žalováno za diagnostické chyby, které udělali při pokusu o stanovení diagnózy telefonicky místo osobně.)
Faktem je, že malý počet lidí, kteří dosud po celém světě zemřeli, by téměř jistě zemřel na běžnou chřipku. Ve Spojeném království není neznámé, že v zimních měsících zemře na chřipku 50 000 lidí. Nikdo si toho moc nevšímá, protože většina zemřelých jsou starší nebo slabí lidé. Nikoho ve vládě to moc nezajímá. Kolik lidí na tuto nemoc dosud zemřelo ve Spojeném království? Kolik jich zemřelo ve světě – včetně Číny?
Již nyní je zřejmé, že ekonomické a sociální důsledky reakce na „krizi“ jsou extrémní. Sportovní akce se ruší na měsíce dopředu. Proč? Pokud je třeba udržet davy na sportovních akcích stranou, proč se akce nehrají jen pro televizi? Pokud by týmům a organizátorům záleželo na jejich sportu, rádi by to udělali, aby se jejich fanoušci bavili. Nebylo by těžké chránit hráče a funkcionáře testováním před soutěžemi a během nich. Zdá se však, že sport je v dnešní době jen o penězích.
V důsledku krachu společností kvůli tomuto falešnému strachu budou propuštěny statisíce lidí. A miliony lidí již zaznamenaly zdecimaci svých důchodů a úspor. Nejnižší úrokové sazby v historii donutily lidi investovat na akciovém trhu, aby měli vůbec nějaký příjem. (Úrokové sazby hluboko pod inflací znamenají, že peníze prostě mizí, pokud nejsou investovány agresivněji, než aby zůstaly na bankovním účtu.) Nyní jsou tito investoři trestáni.
Zrušení všech veřejných akcí a voleb je naprosto absurdní. Neexistuje pro to žádné logické vysvětlení.
Jsem přesvědčen, že pokud jde o infekce, největším zdravotním problémem v Británii je používání recyklačních košů. Pokud si vláda opravdu myslí, že máme zdravotní problém způsobený infekcí, pak by nám všem mělo být řečeno, abychom veškerý odpad házeli do černých pytlů. Ty hloupé plastové krabice používané na recyklaci už tak šíří celou směsici infekcí.
Říkat lidem, aby se samoizolovali, pokud mají jakékoli příznaky nachlazení, způsobí nekonečné bankroty a nic neochrání nás ostatní. A protože nemoc může trvat 28 dní, je sedmidenní samoizolace zbytečná. Představa, že se lidé, kteří se samoizolují, mohou vyhýbat členům rodiny ve stejném domě, je naprosto absurdní – pokud nežijete v 58pokojovém sídle.
Zajímavé je, že členové EU se chovali jako mnoho jednotlivých zemí – starali se sami o sebe. Jako vždy, ti, co v EU dávají najevo, byli naprosto bezmocní při zajišťování vedení. Nyní chtějí, aby zbytek světa (včetně Velké Británie a USA) našel 700 miliard liber na záchranu Itálie. Ani EU, ani MMF nemají dostatek peněz.
Sečteno a podtrženo, stres způsobený absurdními přehnanými reakcemi vlád zabije mnohem více lidí. Předčasná úmrtí rostou s mírou nezaměstnanosti.
Z dlouhodobého hlediska je nejlepším způsobem, jak vytvořit zdravější svět, zákaz letadel. Přenášejí infekce všeho druhu po celém světě. A lidé cestující v letadlech jsou všichni ohroženi – vzduch se recykluje, takže pokud je v letadle jeden nakažený člověk, všichni cestující se touto infekcí nakazí během několika minut. Klimatizační systémy jsou stejně smrtelné (a většinou zbytečné).
Z toho pravděpodobně vzejde jedna dobrá věc: lidé se mohou naučit zakrývat si ústa při kašlání nebo kýchání na veřejnosti.
Jaká je tedy skrytá agenda? Už si nemyslím, že jde jen o zabíjení starých lidí. A nemyslím si, že masové vynucené očkování je jediným důvodem strachu.
Strach musí být kvůli penězům a moci.
Připravte se na spoustu přísných nových zákonů. Pravděpodobně budou zavedena cestovní omezení.
A bude spousta nových daní. Peníze budou potřeba na zaplacení chaosu způsobeného „krizí“ – ale daně nebudou poté zrušeny.
Jedna věc je jistá: až toto hysterické fiasko skončí, vy i já budeme chudší a budeme mít méně svobody.
A Bilderbergeři (a jejich kamarádi) budou bohatší a budou mít větší moc.
Poznámka: Výše uvedený text je převzat z knihy Vernona Colemana „Coming Apocalypse“, která byla vydána v dubnu 2020. Chcete-li si výtisk zakoupit, KLIKNĚTE ZDE .
Na webových stránkách ani ve videích Dr. Colemana nejsou žádné reklamy, žádné poplatky ani žádosti o dary. Všechno hradí z prodeje knih. Pokud chcete pomoci financovat jeho práci, stačí si knihu kupit – na Amazonu je k dispozici více než 100 tištěných knih Vernona Colemana .
Celý dopis si můžete poslechnout v audio verzi zde:
3.5.2025
(Otevřený dopis vládě, prezidentovi a celému režimu tzv. „liberální demokracie“)
Žaluji vás, že jste zneuctili sliby dané po listopadu 1989, že pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí – a místo toho jste předali moc nad národem byrokratickým monstrům, zahraničním zájmům a domácím kmotrům.
Žaluji vás, že jste Českou republiku proměnili v experimentální kolonii globalistických zájmů, kde už nezáleží na občanech, ale jen na plánech vašich nadnárodních sponzorů, bodech z Bruselu a aplausu v zahraničních médiích.
Žaluji vás, že jste zničili průmysl, prodali fabriky, zdevastovali podniky a z našich rukou udělali levnou pracovní sílu cizích firem.
Žaluji vás, že jste dopustili stav, kdy pracující člověk žije hůř než ten, kdo systém jen zneužívá — a ještě máte tu drzost tomu říkat spravedlnost.
Žaluji vás, že pohrdáte dělníky, seniory, řidiči, zdravotními sestrami, hasiči – těmi, kdo tahají tuto zemi na zádech – ale zato adorujete nevolené úředníky, marketéry a provládní aktivisty.
Žaluji vás, že jste z Prahy udělali stát ve státě – bublinu odtrženou od reality, kde rozhodují o životě lidí ti, kteří nikdy nepracovali (mimo kancelář).
Žaluji vás, že jste proměnili policii a armádu v nástroje ideologické kontroly, místo toho, aby chránily národ a jeho bezpečí.
Žaluji vás, že jste z justice udělali kastráta pravdy – kde spravedlnost určuje nálada médií, nikoli zákon.
Žaluji vás, že jste spojili politiku s mafií, ekonomiku s vydíráním a spravedlnost s pokrytectvím.
Žaluji vás, že jste promrhali naději generací a republiku rozkradli do poslední molekuly státní suverenity.
Žaluji vás, že jste zadlužili naše děti kvůli válkám cizích zemí a korupci vlastního vládnutí – nikoliv kvůli školám, nemocnicím nebo důstojnému stáří.
Žaluji vás, že legalizujete fašismus pod rouškou „liberálních hodnot“, zatímco umlčujete opozici, kriminalizujete svobodu slova a zavíráte lidi za názory.
Žaluji vás, že vaše spravedlnost je slepá jen tehdy, když se to hodí. Když krade oligarcha, je to „investice“. Když protestuje matka samoživitelka, je to „radikalismus“.
Žaluji vás, že jste naši zemi proměnili v montovnu, naši vlajku v hadr na schody eurokanceláří a náš jazyk v cizí přízvuk bez identity.
Žaluji vás, že jste pod záminkou „pomoci“ otevřeli brány masové migraci a ukrajinizaci společnosti, zatímco Češi třou bídu s nouzí a jsou cizinci ve vlastní zemi.
Žaluji vás, že zatímco vyhazujete miliardy na zbrojení, klimatické fantasmagorie a neziskové organizace, čeští důchodci se rozhodují, jestli si koupí léky, nebo jídlo.
Žaluji vás, že jste opustili nemocné, staré, postižené, duševně zlomené – a místo pomoci jim posíláte kontroly, exekuce a psychologickou likvidaci.
Žaluji vás, že naše děti se bojí budoucnosti, mladí utíkají do ciziny a starší nemají sílu protestovat – protože každý, kdo zvedne hlas, je označen za nepřítele a následně nějak perzekvován.
Žaluji vás, že jste z lidí udělali statistiky. Ze sebevražd grafy. Z bezdomovců rušivé elementy. Z obětí vašich rozhodnutí „chybné jednotky systému“.
Žaluji vás, že jste proměnili školství v ideologickou laboratoř, kde se děti neučí myslet, ale papouškovat – a z učitelů jste udělali propagandisty a cenzory.
Žaluji vás, že jste z médií udělali hlásné trouby režimu, které šíří strach, nenávist a propagandu – místo pravdy, diskuze a svobody.
Žaluji vás, že jste z kultury udělali grantovou žumpu, kde je umění nahrazeno ideologií, a morálka exhibicí dekadence.
Žaluji vás, že z mužů děláte zbabělce, z žen objekty, z dětí pokusné králíky. Z národa psychicky zlomené stádo.
Žaluji vás, že pohrdáte tvrdě a poctivě pracujícími lidmi, co tahají tuto zemi na zádech, zatímco vyznamenáváte politické kariéristy, servilní udavače a bezpáteřní hloupé fanatiky.
Žaluji vás, že jste spravedlnost proměnili v zbraň moci a cenzuru ve standard. Dnes už se nesoudí činy, ale myšlenky. Je zde nemálo politických vězňů odsouzených za prakticky totožné činy, za které odsuzoval lidi i vámi toliko opovrhovaný režim před rokem 1989.
Žaluji vás, že budujete digitální koncentrák – s ID, kamerami, sledováním a plánovanou kontrolou přes banky, účty a pohyb občanů.
Žaluji vás, že naše hranice jsou otevřené všemu cizímu a nepřátelskému – ale zavřené pro potřeby vlastních lidí.
Žaluji vás, že jste stvořili systém, kde se víc vyplatí lhát, mlčet a sloužit než mluvit pravdu a stát vzpřímeně.
Žaluji vás, že vyhrává ten, kdo má kontakty, granty a PR – a prohrává ten, kdo má pravdu, svědomí a odvahu.
Žaluji vás, že oslavujete „evropské hodnoty“, zatímco v České republice denně umírají lidé na samotu, chudobu a beznaděj.
Žaluji vás, že si dovolujete mluvit o „slušnosti“, když žijete ze lží, podvodů a arogance moci.
Žaluji vás, že jste nám vzali domov, jazyk, klid, víru v budoucnost – a nabídli místo toho digitální peklo, kde se občan měří jen podle užitečnosti, loajality a poslušnosti k systému.
Žaluji vás, že po vašem působení zůstane společnost fatálně rozdělená, nemocná, zchudlá a ponížená – a že za to všechno odmítáte nést odpovědnost.
Žaluji vás, že jediné, co umíte, je lhát, vyhrožovat, trestat, odebírat, umlčovat a svádět vinu na jiné.
Žaluji vás, že za vaší éry došlo k největšímu morálnímu, duchovnímu a civilizačnímu úpadku této země od roku 1939.
Žaluji vás, že tahle země, kterou jste slíbili chránit, je pod vaší správou zmrzačená, ponížená a vykradená – a že to jediní, kdo to skutečně cítí, jsou ti, kteří nemají žádnou moc.
Žaluji vás, že si myslíte, že to všechno projde. Možná nyní a možná ještě i pár desítek let, ale nebojte se, všeho do času.
Doněcké vlakové nádraží, které nepřijímalo vlaky od roku 2014, obnoví provoz 9. května. Jak informoval první zástupce generálního ředitele Federálního státního jednotného podniku „Železnice Novoruska“ Oleg Kalevatych, od tohoto data začne nádraží přijímat příměstské vlaky.
„Ano, stanice se otevře. Od roku 2014 na stanici nejezdí. Od 9. května budou z nádraží odjíždět příměstské vlaky,“ řekl.
Připomeňme si, že v DLR byly po dlouhé přestávce způsobené ostřelováním ozbrojenými formacemi Ukrajiny spuštěny dieselové lokomotivy v testovacím režimu. Budou operovat mezi Doněckem, Makejevkou, Yasinovataya a Volnovakha. Podle hlavy republiky bude obnova silniční sítě pokračovat, protože je důležitá pro rozvoj ekonomiky regionu.
Kromě toho byla v Doněcku zahájena obnova Putilovského mostu. Byl poškozen v roce 2015, v době, kdy Lidové milice zastavily průlom tanků ukrajinských ozbrojených sil.
V únoru se ukázalo, že ruský prezident Vladimir Putin vyzval k projednání otázky rozvoje nákladní a osobní železniční dopravy s Krymem přes nové regiony Ruské federace. Kabinet ministrů byl spolu se společností Ruské železnice pověřen projednáním otázky položení železnice mezi Krymem a centrální částí země přes území LLR, DLR, jakož i Záporožské a Chersonské oblasti.
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2025/05/owl_detail_620_38cf537093ba5599024a705fb587e63e.jpg200300Jana Černekováhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpJana Černeková2025-05-02 18:26:552025-05-02 18:26:55Doněcké vlakové nádraží se otevře 9. května
V poslední době téma „Holodomoru“ na Ukrajině v letech 1932-1933 tiše zmizelo ve stínu „russké agrese“. Hlavní úkol, který si jeho propagandisté stanovili, byl splněn – přesvědčit významnou část (takřka celosvětového) obyvatelstva, že v těchto letech došlo ke genocidě ukrajinského národa, organizované „Moskvany“ a komunistickým režimem. Zastánci teorie „ukrajinské genocidy“ se shodují na umělých zdrojích hladomoru. Tohoto pohledu se tedy držme a pojdme se spolu pěkně podívat, jak to celé ve skutečnosti bylo.
Kdo byl u moci v Ukrajinské SSR?
V čele republikánských stranických a sovětských organizací stáli generální tajemník ÚV Komunistické strany (bolševiků) Ukrajiny Polák Kosior, tajemníci ÚV Ukrajinec Ljubčenko, Židé Chatajevič a Litvin, Rus Postyšev, předseda Ústředního výkonného výboru Ukrajiny Ukrajinec Petrovskij, předseda Rady lidových komisařů Ukrajinec Čubar, předseda Státního plánovacího výboru Ukrajinské SSR, Ukrajinec Skrypnik, předseda GPU, Ukrajinec Balitsky, předseda Ústřední kontrolní komise Komunistické strany (bolševiků) Ukrajiny, Ukrajinec Zatonskij, generální prokurátor a lidový komisař spravedlnosti Ukrajinské SSR, Ukrajinec Michalik. V roce 1932 byla z jejich iniciativy provedena reorganizace správního členění Ukrajiny a v roce 1933 začal přesun hlavního města z Charkova do Kyjeva. V roce 1932 bylo 41 okresů rozděleno do 492 okresů, které byly podřízeny přímo vedení republiky a v roce 1933 byly okresy přeměněny na 8 krajů. Hlavním cílem reorganizace území a přesunu hlavního města bylo skrýt a zmást kulaky v rámci jejich reakce na reálnou situaci se zajištěním potravin do republiky.
Výroba potravin
Chléb. Podle Státního statistického výboru Ukrajinské SSR činila hrubá sklizeň obilných plodin v roce 1932 146 571 tisíc centů (916 milionů pudů – pud (rusky: пуд) je ruská jednotka hmotnosti, používaná již ve středověku a odpovídající hmotnosti 16.38 kg, pozn. PJH) s plánem 280 milionů pudů. 636 milionů pudů, dělíme populací (stav k 1.1.1933) 31 901 400 tisíc lidí a počtem dní v roce. Denně přijímáme více než 800 gramů obilí na hlavu. Hrubá sklizeň všech obilných plodin za rok 1933 činila 222 965 tisíc centů. V přepočtu na hlavu je to 1,6 kg za den. V letech 1941–1943, během obléhání Leningradu, dostávali dělníci na pracovní kartu 500 až 800 gramů chleba denně. Lidé přitom nejen přežívali, ale i pracovali. Každý, kdo dostal 150–400 gramů chleba na závislou kartu, byl často odsouzen k smrti.
Ukrajina v letech 1932–1933, kromě vlastního zásobování rychle obdržela od Centra potravinovou pomoc. Důkazem toho jsou zvláštní složky politbyra, které jsou uloženy v RGASPI ve fondu 17, inventář 162. Zde je několik příkladů.
„…str. 44/4 ze dne 19.III.1932. O semesském soudu Ukrajiny.
Vzhledem k výjimce vydat bezúročnou půjčku ječmene Ukrajinské SSR ve výši 1 milion 350 tisíc pudů navíc k dříve uvolněným 100 000 pudům, z toho 750 tis. pudů z centralizovaných zdrojů na samotné Ukrajině, 350 tis. pudů z rezervy rady lidových komisařů ve střední černomořské oblasti, 250 tis. pudů z rezervy SNK v západní oblasti. (jednotková kronika 12, l. 31). „str. 35/11 ze dne 29.IV.1932. O potravinářských plodinách.“
a) Navrhnout NKVT (NKVT = Narodnyj Komissariat torgovli i promyšlennosti, pozn. PJH) vrátit 15 000 tun kukuřice a 2 000 tun pšenice z přístavů k dispozici výboru pro zadávání zakázek. b) Nabídněte NKVT ke koupi 3 1/2 milionu obilí na Dálném východě. A takové množství obilí Státní bankou, která zajistí příslušný převod měny. c) Vyzvěte NKVT, aby předala 3 miliony z nákupů pšenice v Persii Výboru pro zadávání zakázek. d) Kukuřice a pšenice vrácené z přístavů by měly být použity k zásobování Ukrajiny a také by měly být na Ukrajinu dovezeny 4 miliony pudů obilí z centrální oblasti Černého moře, což odpovídajícím způsobem sníží dovoz do východních oblastí.
Od 19. března 1932 do 4. července 1933 bylo na Ukrajinu dodáno více než jeden milion tun obilných plodin, dodávaných z Centra na náklady hladomorem postižených oblastí a území SSSR, včetně 497 980 000 tisíc za semena (vč. 64 070 000 tis. tun na krmiva) a na potraviny – 541 640 000 tun.
Předpokládáme-li, že Stalin záměrně zorganizoval hladomor na Ukrajině, nevyhnutelně vyvstává otázka: proč tam zároveň dodával tolik obilí? A že ho tam dodával, na to jsou důkazy v podobě plných archivů a v takovém množství, že i kdyby je od jeho zabití v roce 1953 falšovali všichni trockisté světa, i tak by to do pádu SSSR v roce 1991 nestihli!
Vývoz obilovin byl nejen co nejvíce omezen, ale chléb byl nakupován z Austrálie, Kanady a Persie (Írán). K uskutečnění industrializace využil Stalin globální hospodářskou krizi z let 1932-1933. SSSR si bral úvěry od západních zemí a bank, které sloužily k budování zařízení tvořících základ sovětského průmyslu.
MASO. K 1. únoru 1932 byl celkový stav hospodářských zvířat na Ukrajině 13 milionů 533 tisíc kusů, včetně dobytka na JZD, kolchozy a jednotlivé farmy – 4 miliony 275,7 tisíc o 4 měsíce později, k 1. červnu téhož roku 1932 se celkový stav skotu zvýšil o více než 250 tisíc kusů. To svědčí o dostatečné zásobě hospodářských zvířat krmivem, absenci epidemií a nemocí, což nejen vylučovalo ztráty zvířat, ale přispělo i k nárůstu stáda. Jak se tedy mohlo stát, že Ukrajinci nakrmili dobytek, ale sami zemřeli hlady? A co pak dělat s pohádkami o tom, jak byla rolníkům odebrána poslední kráva?
RYBY. Ve 30. letech 20. století se ukrajinské rybí populace nacházely v Černém a Azovském moři, v umělých chovných zařízeních (rybníky) a také v přírodních nádržích (řeky a jezera). V těchto letech se v Černém moři prováděl průmyslový rybolov belugy, jesetera, jesetera hvězdnatého, sledě obecného, sardele, šprota, parmice, kranase, platýse, tuňáka, goby, mořského okouna, delfína. V roce 1932 byly v oblasti Azov-Černého moře čtyři republikánské trusty: Krymský, Azovsko-Černé moře, Azov-Doněcký vodní trust a Ukrajinsko-Černé moře. V letech 1932 a 1933 v nich Ukrajinci vylovili 433,6 tisíce tun ryb. Zde je třeba připočítat průmyslový rybolov v rybnících, jezerech a řekách, který na Ukrajině v roce 1932 činil 23 770 tun a v roce 1933 20 100 tun.
Kolik lidí zemřelo?
Podle Ústřední správy národního ekonomického účetnictví (TSUNKhU) Státního plánovacího výboru SSSR, sestaveného na základě osvědčení Ředitelství národního ekonomického účetnictví Ukrajinské SSR, pokles počtu obyvatel na Ukrajině v roce 1932 ze všech příčin činil 668 200 lidí, v letech 1933 – 1936 1 850 300. Celkem – 2 518 500. Ruský státní ekonomický archiv z nějakého sakra zajímavého důvodu neobsahuje informace o příčinách úmrtnosti v ukrajinské SSR za rok 1933, přestože se v něm jinak nacházejí i informace o tom, jak se jmenovala čí koza a kolik měla v daný rok a měsíc kůzlat. Ve všech regionech a republikách existují, ale na Ukrajině – ne! Trochu zajímavé – nemyslíte? Sovětské archivy byly z politických důvodů více než jednou „vyčištěny“ a mizení těchto údajů, které je nepohodlné pouze pro jednu politickou kampaň – „Holodomor“ – je celkem pochopitelné. Ale v takto stupidně nápadné formě je to dost ubohé a trapné i na liberály a jinou havět´.
Historie zná tři hlavní příčiny masové úmrtnosti: hladomor, válka, epidemie. Podle definice nemůže být v létě hlad. Ani v roce 1933 nebyla válka. Třetí složka zůstává – epidemie. Jak vyplývá z archivních dokumentů, zvláštní místo mezi příčinami úmrtnosti v letech 1932-33 zaujímá mezi obyvatelstvem šíření nemocí, které mělo v té době na území SSSR charakter epidemie. V SSSR v roce 1933 byl pozorován nejvyšší vrchol případů malárie za celou dobu existence státu – počet nakažených lidí byl 6 282 586 lidí. Podle Ministerstva zdravotnictví Ukrajinské SSR byl počet lidí postižených na Ukrajině chorobami způsobenými špatnou hygienou, mizernou kvalitou potravin samotných, pojídáním hlíny, přímo záměrně šířenými jedy, konzumací špatně připravených potravin apod. (tyfus, spalničky, černý kašel, úplavice, záškrt, malárie) v roce 1933 1,082 milionu lidí.
JED. Plísňové choroby obilovin, jako je námel, jsou na polích vždy přítomny. Neustálé pojídání chleba, který nebyl zbaven plísně, vede k několika typům duševních poruch a degradaci mozku. Stejné následky (psychóza) vyplývají z tropické malárie. V 60. letech minulého století se v Evropě z námelu získával známý halucinogen LSD, který vede člověka k dočasné ztrátě kontroly nad vědomím, stavu paniky, občas vyvolává násilné nebo naopak sebevražedné činy a další asociální změny v psychice. V září 1932 byla v mnoha farmách na Ukrajině objevena námelová houba. Příměs sklerocia námelu purpurea do mouky nebo krmiva způsobila ergotismus, vážnou nemoc (na Ukrajině se jí též říkalo „čarodějnické křeče“ nebo „Antonovský oheň“).
Kromě škodlivých účinků houbových chorob rostlin na lidský organismus zemřelo mnoho lidí na konzumaci shnilého obilí, které bylo dlouhou dobu v takzvaných skrýších, protože protisovětská ukrajinská propaganda rozšířila mezi místními malorolníky fámy o tom, že jim bude všechno obilí zabaveno, což byla záměrná lež. Obilí se bralo pouze poměščikům a kulakům, tedy každému, jehož orná půda přesahovala 15 hektarů a to se malých rolníků s pěti pytli obilí pro potřebu vlastních rodin vážně netýkalo.
KRÁDEŽ. V letech 1932-33 postihla republiku opravdová epidemie krádeží. Kdyby se krádeže nestaly opět vlivem antisovětské propagandy až takovým fenoménem, nebyl by hladomor – úroda byla totiž docela slušná. Obilí se kradlo všude, po celé zemi. Ale Ukrajina se dokázala odlišit velmi zvláštním způsobem, což překvapilo i málo čím překvapitelného Stalina. 15. dubna 1932 zaslal zástupce ředitele trustu Sojuzspirt dopis, ve kterém uvedl, že v poslední době si ukrajinští rolníci zvykli přepadávat sklady surovin: jak v lihovarech, tak na nádražích jako nějací kovbojové z Divokého západu. Příklad: Ve dnech 11.–16. března proběhla celá série razií ve vinařství Medveděv. Počet nájezdníků dosáhl 400 lidí s koňmi a povozy, vyzbrojených ostrými zbraněmi a upilovanými brokovnicemi. Dopis se dostal ke Stalinovi, ale k ukrajinskému vedení se zřejmě nedostal. Proč by si jinak „otec národů“ zval generálního tajemníka Ústředního výboru Komunistické strany Ukrajiny (bolševiků), aby ho s tím seznámil? Dne 26. dubna posílá do Kyjeva následující vzkaz: „Je pravda, že je situace s vesnicí na Ukrajině tak špatná?“
GPU (státní politická správa, pozn. PJH) Ukrajiny identifikovala mnoho mlýnů, za jejichž práci se nezodpovídal nikdo vůbec nikomu. Za pouhých 20 dní bylo objeveno více než 750 tajných a neznámých mlýnů. Vzhledem k tomu, že mlýny jsou tajné, fungují bez povolení, ukázalo se, že obilí bylo nezjištěno, ukradeno a mouka byla použita podle vlastního uvážení. Odhaleny byly i přímé krádeže mouky ponechané v továrnách jako mobilizační zálohy, tedy pro případ války. Ve Vinnitse bylo ukradeno 5864 pudů, v Zinovyjevsku – 2135 pudů, v Nikolajevu – 2100 pudů atd.
Ze zápisu ze Společné schůze předsednictva Ústřední kontrolní komise Všesvazové komunistické strany bolševiků a Kolegia NK RKI SSSR ze dne 15. března 1933:
„O plýtvání výrobky a surovinami v továrně na cukrovinky Karla Marxe v Kyjevě.
Předsednictvo Ústřední kontrolní komise Všesvazové komunistické strany bolševiků a předsednictvo NK RKI SSSR poznamenávají, že vedení továrny na cukrovinky pojmenované po Karlu Marxovi v letech 1932 a 1933 umožnilo masivní plýtvání hotovými výrobky…“
Podle osvědčení „lékařského inspektora“ přijala místní patologie města Kyjeva v roce 1933 celkem 9472 mrtvol shromážděných po celém městě, z nichž 3991 bylo registrováno v Raizags; neevidováno – 5481 mrtvol, dle směrnic státního zastupitelství (ústní i písemné). 24/Sh-34 (podpis).
Nyní víme, kam šel chléb, maso, ryby a další produkty, které obyvatelům Ukrajiny nestačily. Byly ukradeny. Lidé oslabení špatnou výživou umírali na krádeže překupníků, epidemie, otravy a z nich plynoucí hladovění.
Výsledek výchovy lidu lží o „holodomoru“ na Ukrajině je důsledkem protiruské hysterie a rostoucí síly fašismu, o které Stalin před 85 lety, s přihlédnutím k tehdejší realitě, řekl: „Vítězství fašismu v Německu je třeba považovat nejen za známku slabosti dělnické třídy a výsledek sociální demokracie zrady dělnické třídy… Musí být také považován za známku slabosti buržoazie, jako znamení, že buržoazie již není schopna vládnout starými metodami parlamentarismu a buržoazní demokracie, a proto je nucena uchýlit se k teroristickým metodám vládnutí ve vnitřní politice – na znamení, že již není schopna najít cestu ze současné situace na základě mírové zahraniční politiky, proto je nucena uchýlit se k politice válečné…“ Buržoazie tedy nevymyslela nic nového, ale jedná dlouhodobě osvědčenými, jen dobově zmodernizovanými metodami. Dnes na Ukrajině zabíjí neozbrojené lidi, odpůrce sociální nespravedlnosti, nazývá je teroristy a blíží se k Rusku.
Rok 2024
Tato fakta jsou na území demokratické Ukrajiny zakázána pod trestem vězení. V případě, že byste byli natolik odvážní (nebo spíš blázniví) a řekli je mladým a retardovaným členům AZOVu, Ajdaru, Pravého sektoru, OUN-UPY a dalších Západem placených neonacistických žoldáckých skupin, pověsili by vás za genitálie na nejbližší strom a přesně v duchu jejich dědečků a babiček by vás i s vašimi dětmi a nejbližšími příbuznými k těm stromům ještě omotali pěkně pečlivě ostatnatými dráty…
Taková je skutečná pravda o slavném ukrajinském holodomoru.
PAVEL J. HEJÁTKO : Stalin a jeho role ve druhé světové válce
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi zde:
1.5.2025
PAVEL J. HEJÁTKO
22. červen 1941 je jedním z nejtragičtějších a nejstrašnějších dat v ruské tisícileté historii. Šestého dne války ruský nepřítel dobyl Minsk a osmnáctého zahájil útok na Smolensk. Porážka Rudé armády v Pohraniční bitvě, těžké porážky v bitvě o Smolensk a Kyjev, Vjazemský kotel. během relativně krátké chvíle byla dobyta obrovská území. Armády a fronty byly poraženy, obrovské množství vojáků bylo zajato. Dějiny (moderních) válek nikdy předtím nepoznaly takové ztráty.
Šok a bolest z katastrofy léta 1941 nezmizely a i po 80 letech v řadových Rusech zůstávají, potomci těch, kteří tuto ránu utrpěli, dokázali obstát a zvítězit. Dodnes si ale řada z nich klade otázku, jak se to mohlo stát?
O důvodech toho, co se stalo, byly napsány desítky hlubokých knih, stovky článků a proběhly o nich bouřlivé vědecké debaty, kterým ještě zdaleka není konec. Nelze si však nevšímat toho, že „progresivní veřejnost“ stále více začíná toto bolestné téma pro lidové povědomí využívat ve své nevyhnutelné touze „destalinizovat“, tzn. v jejich očích osvobodit Rusko (důvody, proč tato veřejnost nenávidí Stalina z celého srdce, jsou samostatnou věcí) a zdehonestovat, zdiskreditovat a pošpinit jeho roli v celém příběhu druhé světové války.
Dříve (v 80., 90. letech 20. století a na počátku 21. století) se zaměřovali především na téma represe. Ukázalo se však, že to nejde. Stalinova obliba ve všech vrstvách a věkových skupinách rok od roku jen rostla. Takže změnili taktiku. Nyní se bojovníci za „historickou pravdu“, kteří dobře znají dynamiku sociologických průzkumů, snaží při odsuzování Stalina spoléhat především na pragmatismus. Zavést do povědomí veřejnosti jednoduchou odpověď na bolestnou otázku po příčinách katastrofy v létě 1941 ve stylu, že za všechno může Stalin. Liberální historici, publicisté a novináři ho doslova fackují po tvářích, za to, že se údajně nechal před válkou přelstít Hitlerem a málem zničil zemi, pro jejíž záchranu museli lidé prolévat moře krve a další podobné nesmysly.
„Nárazníky“
Destalinizátoři obzvláště rádi mluví o Stalinově naprostém nepochopení role nárazníkových států. Poté, co obsadil pobaltské státy v důsledku „spiknutí“ s Hitlerem (pakt Molotov-Ribbentrop) a „rozdělil“ Polsko se stejným Hitlerem, Stalin údajně odstranil nárazníky, které znemožňovaly německou agresi. Pokuste se zaútočit na SSSR, aniž byste s ním měli společnou hranici. Jednoduše. Aha, že to nejde? No, to bude asi odpověď a jedeme dál!
Historik Leonid Radžikovský přímo říká: „Než Německo zaútočilo na Polsko, SSSR a Německo neměly společnou hranici, to znamená, že žádná válka mezi SSSR a Německem nebyla v ten moment možná.
Radžikovský je „vědecky“ podporován Sergejem Mironěnkem, který po mnoho let stál v čele ruského archivu Rosarchiv a zapsal své jméno do historie úžasným vědeckým objevem. Zjistil, že Stalin (aniž by o tom kdokoli, včetně jeho nejbližších věděl), kalkuloval s tím, že: „Lotyšsko, Litva, Estonsko, Polsko – to byly pro Rusko vlastně nárazníkové státy. Bez ohledu na to, jak slabé byly jejich armády, v případě agrese by Rusku poskytli potřebný týden, nebo dokonce dva, díky nimž by se Rusko a především jeho obyvatelstvo vzpamatovalo z prvotního šoku a stačilo by se začít urychleně připravovat na válku.
Nyní se podívejme, co napsal ve svých pamětech generál Hoth, jehož tanky se na podzim 1941 řítily do Moskvy. Ukazuje se, že v létě 1940 na schůzce s nejvyššími generály Hitler nastínil svůj plán tažení proti SSSR, podle kterého „by se operace měly vyvíjet dvěma směry: za prvé – do Kyjeva (bok sousedí s Dněprem) a druhý – přes pobaltské státy do Moskvy. Poté se jednotky postupující ze severu a jihu spojují.“
Jak vidíme, Hitler zpočátku plánoval útok na Moskvu z pobaltských států nejkratším možným směrem (podmíněně po moderní dálnici Moskva-Riga). A ani ho nenapadlo, že Lotyšsko, Litva a Estonsko jsou jakýmsi „nárazníkem“, který je ještě potřeba dobýt za pár týdnů!!!
Stejně jako Sovětský svaz snadno a bez boje okupoval pobaltské státy, tak to muselo dělat i Německo. A Stalin získal další drahocenné dny k nezaplacení…
Polsko nemohlo být žádným „nárazníkem“, a to ani v zásadě pro Sovětský svaz. Zpočátku Hitler neplánoval bojovat s Polskem. Doufal, že mu Poláci poskytnou spolehlivý týl na východě, nezbytný k nastolení kontroly nad západní Evropou, a poté se zúčastní společného tažení proti SSSR. K tomu však museli uzavřít spojenectví s Říší, souhlasit s převodem Gdaňska do Německa a vytvořit k němu extrateritoriální koridor.
Tato možnost byla zcela reálná a žádná polská ambice jí nemohla zabránit. Polský historik Slabomir Dembski připouští, že „pokud jde o Gdaňsk, Polsko souhlasilo s odstraněním Společnosti národů ze Svobodného města a bylo připraveno jednat s Berlínem i v rámci bilaterální dohody o budoucím statutu tohoto města. Dokonce i o otázce „extrateritoriální dálnice“ byla polská vláda plně otevřena dialogu s Hitlerem, jak dokazují dalekosáhlé návrhy ministra Becka z 25. března 1939.
Pokud by se naplnil německý válečný scénář, Polsko by již nebylo „nárazníkem“, ale odrazovým můstkem pro německé jednotky a spolupachatelem tažení proti Sovětskému svazu.
Chamberlain tento plán, který byl extrémně nebezpečný nejen pro SSSR, ale také pro Británii, zmařil pomocí „politiky záruk“. Ale ani podle anglického scénáře nemělo Polsko šanci stát se „nárazníkem“. Záměrem politiky záruk nebylo zachránit Polsko, ale vrhnout ho pod německý parní válec, aby se Třetí říše dostala do šoku v sovětsko-německé válce, kterou Británie tak zoufale potřebovala.
I kdyby Hitler poté, co Poláci z nějakého důvodu na podzim roku 1939 alianci odmítli, odmítl zaútočit na Polsko, Británie by mu stejně nedovolila vyhnout se válce. Zajistila by, že Poláci sami zaútočí na Třetí říši. A zjevně jim bylo slíbeno a zaručeno tolik, že to udělají. Slova polského vrchního velitele maršála Rydz-Smiglyho, pronesená v létě 1939, jsou příznačná: „Polsko chce válku s Německem a Německo se jí nemůže vyhnout, i kdyby chtělo.“
V roce 1939 Anglie nutně potřebovala válku mezi Německem a SSSR, a to co nejdříve. A kvůli tomu muselo Polsko zmizet z mapy Evropy. Žádný kus schopný vytvořit sebemenší překážku německé agresi („nárazník“) nemohl vzniknout. A útěk polské vlády je toho jasným důkazem. Nebyl to tedy Stalin, kdo zlikvidoval polský „nárazník“, byla to Británie, kdo ho odstranil.
V souladu s tím byla otázka pro Stalina, „který nepochopil význam nárazníkových států“ v srpnu 1939, jasná: buď sovětsko-německá hranice, ze které by Wehrmacht vycházel bude sledovat starou sovětsko-polskou hranici, nebo by běžel stovky kilometrů dále od Moskvy.
Byl tam nějaký zisk v čase?
Jak známo, sovětské vedení vždy tvrdilo, že veškeré diplomatické úsilí v německém směru bylo vynaloženo na co největší oddálení vypuknutí války. Právě tento postoj sovětské vlády co nejvíce oddálit válku s Německem se však v poslední době začíná prezentovat jako jasný důkaz naprostého Stalinova nepochopení mezinárodní situace, které vyústilo v katastrofu vypuknutí války.
Slovo profesora M. M. Narinského: „Ve světle nejnovějších dokumentů se teze, že smlouva (Smlouva o neútočení z roku 1939) poskytla Sovětskému svazu oddech, což umožnilo oddálit začátek války byla reálná a oprávněná“. Dále tentýž profesor na základě nejnovějších archivních poznatků dodává: „Neexistuje žádný důkaz, že by německé vedení plánovalo na podzim roku 1939 válku proti SSSR. Nacistická Říše v tu chvíli nebyla na takovou válku připravena a snažila se jí všemi možnými způsoby vyhnout.“
Takže Stalin, aby zachránil zemi před válkou s Německem v roce 1939, podepsal pakt s nacisty, dal Hitlerovi příležitost porazit Polsko a Francii a Třetí říše, jak se ukázalo, neměla v úmyslu napadnout SSSR vůbec. Inu, Stalin nebyl vůbec takový hlupák, jak se ho snaží židovská historiografie už osmdesát let prezentovat a liberální propaganda se snaží tuto tezi maximálně prosadit. Opět se však setkáváme s typickou spoustou lží a zkreslováním.
Hitler opravdu válku se Sovětským svazem v roce 1939 nechtěl. Proto udělal Moskvě maximální možné ústupky, aby podepsal Smlouvu o neútočení a vyhnul se tak válce. Válka v roce 1939 by byla pro SSSR katastrofou, takže Stalin na oplátku učinil maximální možné ústupky (volné ruce Říše v Polsku a na Západě), aby podepsal Pakt o neútočení.
To, že dvě země válku nechtěly, však neznamená, že nebyly na jejím pokraji a současně, že si nebyly i nepřáteli. Jedno není v rozporu s druhým. Navíc můžeme s jistotou říci, že jak SSSR, tak Německo neměly téměř žádnou šanci se válce vyhnout. Válka mezi nimi byla nezbytná pro Britské impérium, hegemona tehdejšího světa, podle jehož scénáře se právě neúprosně sklouzlo do další světové války.
Jak bylo uvedeno výše, Británie neponechala Říši příležitost uniknout polské válce. A pak měl začít fungovat systém „sněhové koule“. Proti sobě stojí dvě armády, obviněné ze vzájemné nenávisti (antikomunismus ve Wehrmachtu a antifašismus v Rudé armádě). Němci navíc okupují území, která SSSR považuje za svá (západní Bělorusko a západní Ukrajina) a která jsou obývána krajany (slovy Molotova „ruské menšiny“ Polska). Přineste zápalku a škrtněte!
Připočteme-li k tomu, že „škrtnutí“ bylo životně nezbytné pro Velkou Británii a Francii, z nichž každá měla široce rozvětvenou zpravodajskou síť v Polsku a Británie také ve Wehrmachtu, pak by bylo stejně téměř nemožné vyhnout se nekontrolovanému vypuknutí nepřátelství mezi sovětskými a německými jednotkami.
Je příznačné, že i v podmínkách existence Smlouvy o neútočení a vymezení „sfér zájmů“ v září 1939 setkání sovětských a německých vojsk v oblasti kontaktních linií několikrát přerostla v nepřátelství. Co by se stalo, kdyby k němu ale bylo nedošlo? Plný rozsah pro britské profesionální válečné štváče s jejich staletými zkušenostmi.
Nejspíše by to zařídili takto. Nebylo by například těžké organizovat krvavé popravy proti ruskému obyvatelstvu okupovaných území, na které Moskva nemohla nereagovat. A i kdyby díky neuvěřitelnému úsilí nejvyššího vedení na území Polska válka nevypukla „sama od sebe“, měla by Británie stále pobaltské státy. Bez Paktu, který vymezoval sféry zájmů Třetí říše a SSSR, by po německém zajetí Polska byla prostě každá ze stran povinna v zájmu vlastní bezpečnosti obsadit pobaltské republiky, tzn. k radosti Britů by tam narazili.
Uzavřením Paktu o neútočení 23. srpna 1939 , smlouvy, která z hlediska anglického zdravého rozumu nemohla existovat, protože se nemohla stát (podle Churchillovy definice „přirozenou“), Stalin a Hitler porušili řetězec akcí zahájených Británií. Pakt Molotov-Ribbentrop zabránil zdánlivě nevyhnutelné sovětsko-německé válce v roce 1939 a poskytl SSSR rok a půl míru, který Sovětský svaz tolik potřeboval k přípravě na budoucí konfrontaci s Třetí říší a Německem – rok a půl. Z poloviny vést válku na Západě a připravit se na kampaň na Východě.
Vítězství ve Třetí říši
Dalším oblíbeným obviněním Stalina z poslední doby je, že za těch jeden a půl roku dokázal Hitler díky dohodě s Moskvou mnohonásobně zvýšit moc Wehrmachtu, a proto se rána v létě 1941 ukázala být tak zdrcující. V důsledku toho byl příčinou porážek opět Stalin. Pojďme se na to podívat detailněji.
Jak víte, Hitler, když se dozvěděl o podepsání Paktu, byl naprosto nadšen. Někteří dokonce tvrdí, že bouchal pěstí do zdi a křičel, že teď má celý svět v kapse. A musím přiznat, že führer Třetí říše měl všechny důvody k radosti. Díky Paktu se mu podařilo uniknout z britské pasti. Kontinentální Evropu dostal pod svou kontrolu a z nástroje britské politiky (odsouzeného k záhubě po splnění úkolu, který mu Londýn ve válce proti SSSR zadal) se stal (aspoň pro tuto chvíli) zdánlivě nezávislým hráčem.
Říše získala takovou moc, že si v roce 1941 mohla dovolit tažení proti Rusku, které, pokud by bývalo bylo úspěšné a německé vedení o tom nepochybovalo, by otevřelo vyhlídky na rozdrcení Spojených států amerických. Vůle Berlína, nikoli Londýna, začala určovat běh světových událostí. Třetí říše se stávala skutečným uchazečem o světovou hegemonii.
Strašná porážka Rudé armády v pohraniční bitvě, rychlý postup německých jednotek stovky kilometrů hluboko na sovětské území v létě 1941, by zřejmě nejjasněji naznačovaly, že se válka v důsledku paktu Molotov-Ribbentrop začala vyvíjet podle německého scénáře.
Triumf z léta 1941 však ustoupil porážce u Moskvy a poté u Stalingradu. Načež se „najednou“ ukázalo, že scénář války již není určován vůlí Berlína, ale vůlí Moskvy, byť v kombinaci a interakci s vůlí Washingtonu.
Rudá armáda nepochybně zlomila Wehrmachtu vaz. Hrdinství a vojenské dovednosti všech generací a pohlaví Rusů určily výsledek války. Ale byla to předválečná diplomacie Stalina, který v mezinárodních vztazích nic nechápal (pokud věříte progresivně smýšlejícím historikům a novinářům), která vytvořila podmínky pro zhroucení bleskové války v roce 1941 a porážku Němců a jejich spojenců u Stalingradu. !!! !!! !!!
Neúspěch bleskové války
Pakt dal Sovětskému svazu možnost posunout hranici na Západ a čas připravit se na boj s Třetí říší. Z obou dokázal Stalin „vymáčknout“ pro zemi všechno možné i nemožné.
Liberální nuly z žurnalistiky, vědy a politiky rádi odsuzují Stalina za jeho „zaostalé“ geopolitické myšlení, za jeho pokusy zajistit bezpečnost země prostřednictvím územních akvizic. Říká se, že vše, co bylo získáno v rámci Paktu, bylo ztraceno během několika týdnů v létě 1941. Zdálo by se, že není co namítat. Ale pod jednou podmínkou: pokud neberete v úvahu dynamiku německého pokroku.
Takovou studii počátečního období války provedl slavný sovětský a ruský vojevůdce, bývalý šéf Akademie generálního štábu ruských ozbrojených sil, generálplukovník V. S. Čečevatov. Výsledek je výmluvný: „SSSR … „posunul“ hranici stovky kilometrů na západ od Moskvy, Kyjeva, Minsku, Leningradu, což byl jeden z hlavních důvodů neúspěchu plánu Barbarossa, navrženého na bleskurychlý první úder … Před zahájením bitvy u Smolenska 10. července 1941 Německé jednotky postupující průměrným tempem až 34 km za den postupovaly do hlubin SSSR na 680. km, 10. září – do konce bitvy – postupovali hlouběji na 250 km rychlostí až 3,7 km za den a zbývajících 250 kilometrů do Moskvy Vojska Wehrmachtu překonala s obrovskými ztrátami průměrnou rychlostí až na 2,9 km za den. Nebýt 250–350 km prostoru vyrvaného Hitlerem ze staré hranice SSSR, stala by se bitva o Smolensk časem bitvou o Moskvu se všemi z toho vyplývajícími důsledky.
Z toho plyne závěr učiněný nikoli „liberálním stratégem z křesla“, ale uznávaným a autoritativním vojenským expertem. Hitler prohrál se Stalinem hned dvě strategické operace a to prosím pěkně ještě před zahájením samotných bojů proti SSSR – bitvu o prostor a bitvu o čas, která ho odsoudila k porážce již v roce 1941, aniž by o tom vůbec věděl.
Okamžitě se nabízí otázka: kde přesně Hitler se Stalinem prohrál ony „bitvy o prostor a čas“? Věřím, že odpověď je zřejmá – podpisem paktu Molotov-Ribbentrop. Tím, že Hitler za účelem získání svobody rukou v Polsku a západní Evropě uznal postimperiální prostor jako zónu zájmů SSSR, odsoudil blitzkrieg z roku 1941 k neúspěchu. Jediné, co ho může ospravedlnit, je to, že Hitlera nikdy nenapadlo, že by Stalin dokázal proměnit „zóny zájmu“ v základny sovětského státu. Věčným problémem německých politiků je však podceňování nepřítele, zvlášt pak, pokud jde o primitivní slovanské a mongoloidní hordy z Ruska.
Pakt a bitva o Stalingrad
I když byla Třetí říše poražena u Moskvy, nepřijala nevyhnutelnou porážku. Nehledě na to, že jak přední němečtí generálové, tak i sám Hitler předtím opakovaně říkali: SSSR lze porazit pouze jednou ranou, bleskovou válkou a ničím jiným. V roce 1942 Němci dokázali, že i oni jsou schopni nemožného. Když dosáhli Stalingradu a Kavkazu, téměř obrátili vývoj války ve svůj prospěch.
Důvodů pro porážku Rudé armády v roce 1942 bylo mnoho. Jedním z nich bylo, že armáda, která zvítězila u Moskvy, se ocitla doslova v hladomoru a země byla na pokraji ekonomické katastrofy. V prosinci 1941 Němci obsadili téměř všechna největší průmyslová centra státu západně od Moskvy. Hrubá průmyslová produkce SSSR od června do listopadu 1941 klesla 2,1krát. Například v listopadu a prosinci 1941 národní hospodářství SSSR nedostalo ani tunu uhlí z uhelných pánví Doněcké a Moskevské oblasti. Část železniční dopravy musela být přeměněna na palivové dříví.
Co umožnilo přežít tento ekonomický šok a do konce roku 1942 vyzbrojit a vystrojit jednotky a formace, které porazily nepřítele u Stalingradu? Průmysl východního SSSR dosáhl plné kapacity a tamní evakuované podniky začaly fungovat. Všichni to dobře vědí. Méně známo je, jakou roli v tom všem sehrála předválečná stalinistická diplomacie a Stalinovo rozhlasové, novinové a plakátové (s výzvami k soudruhům, partyzánům a bratrům v boji) charisma.
Pakt, oddalující válku s Německem, poskytl Sovětskému svazu další rok a půl pokojného života. Hodně se píše a mluví o tom, jak Německo za poslední rok a půl zesílilo a dalo do svých služeb ekonomiku téměř celé kontinentální Evropy. Ale „skromně“ mlčí o skutečně titánské práci, která byla během tohoto roku a půl vykonána v Sovětském svazu.
Právě v této době se rozvíjel rozsáhlý program na vytvoření druhé průmyslové základny na východě SSSR. Vypracovávají se podrobné plány na evakuaci průmyslových podniků ze západních oblastí na východ. V roce 1941 bylo evakuováno téměř jeden a půl tisíce velkých továren. Často doslova zpod nosu postupujícího nepřítele. Ale aby k tomu všemu došlo, muselo to být dobře připraveno. Aby továrny mohly začít fungovat i bez střechy, musel někdo předem určit místo, kde skončí, a vést sem komunikace.
Samotný program na vytvoření druhé průmyslové základny na východě země se začal realizovat ještě před rokem 1939. To byl jeden z cílů Stalinovy třetí pětiletky (1938–1942). Ale práce v plném rozsahu na převedení národního hospodářství na válečnou základnu, rozvoj východní průmyslové základny zrychleným tempem, vytvoření záložních továren na východě, příprava evakuačních plánů – to vše se stalo právě v tom roce a půl „mírového oddechu“, který zemi poskytl Pakt Molotov-Ribbentrop, který vymyslel Stalin!
Již ve čtvrtém, „zvláštním“ čtvrtletí roku 1939 vstoupil v platnost mobilizační plán, který počítal s restrukturalizací průmyslových aktivit a alokací více než poloviny všech kapitálových investic do obranné výstavby, především na východě. Stejná mimořádná hospodářská opatření pokračovala i v letech 1940 a 1941. Začaly přípravy na zadání vojenských zakázek v podnicích ve všech průmyslových odvětvích. A nyní jsme překvapeni, jak bylo možné v letech 1941–1942 rychle zavést výrobu vojenské produkce v továrnách na dětské hračky nebo hudební nástroje.
Proto můžeme s jistotou říci, že Hitler uzavřením Paktu o neútočení se Stalinem dal Stalinovi nejen možnost vrátit území zničená bleskovou válkou, ale také čas nezbytný k přípravě ekonomiky země na válku. To umožnilo Sovětskému svazu odolat úderu roku 1942.
Protihitlerovská koalice
Mezi obviněními, jejichž cílem je svalit vinu za porážky z léta 1941 na Stalina, zaujímají přední místo obvinění, že jeho neúspěšná politika v německém směru odcizovala potenciální spojence SSSR: USA a Velkou Británii. Kvůli Stalinovi se sovětský stát ocitl sám ve střetu s kontinentální Evropou sjednocenou Hitlerem. Jedině dobrá vůle a politická moudrost Roosevelta a Churchilla umožnila vytvoření protihitlerovské koalice. Ha ha a ještě jednou ha ha ha.
Nic není vzdálenější realitě než tato pokroucená židoliberální historie. Spojené státy a Británie byly nuceny stát se spojenci SSSR změnou poměru sil ve světě způsobenou Stalinovou diplomacií. Změna umožněná tím, že Stalin dal Hitlerovi volnou ruku v Polsku a západní Evropě. To zní strašně politicky nekorektně, ale pouze německá porážka Francie (mimochodem ruského (stejně tak i československého) potenciálního spojence, jak jsme byli ujištěni) umožnila tak úžasný fenomén, jako je Antihitlerovská koalice. Nepřátelé SSSR, kteří vychovávali Hitlera pro válku proti SSSR, se proměnili ve spojence SSSR. Staline bravo! Svoji zednářskou hodnost ctihodného mistra sis bezesporu zasloužil.
Pakt umožnil Hitlerovi umístit celou kontinentální Evropu pod německou kontrolu a vytvořit Evropskou unii v čele s Třetí říší. A to už bylo schopné změnit globální rovnováhu sil. Ano, německá Evropská unie ještě nebyla schopna samostatně rozdrtit Britské impérium, tím méně Spojené státy americké. Ale sami už nedokázali rozdrtit Třetí říši.
V případě německého vítězství nad Sovětským svazem by Říše získala takovou moc, že porážka Britského impéria by se stala nevyhnutelnou a výsledek bitvy s Amerikou by bylo těžké předvídat.
Jedinou silou, která mohla zastavit Třetí říši, která vedla kontinentální Evropu, byl Sovětský svaz. Bez spojenectví s ním byly šance Londýna a Washingtonu na vítězství minimální, ne-li nulové.
Londýn a Washington, které připravovaly druhou světovou válku kvůli vzájemnému poražení (v zastoupení) a kvůli zničení komunistického Ruska, neměly jinou možnost, než vstoupit do spojenectví se Sovětským svazem, aby se zachránily před tím, co se pokoušeli využít pro své vlastní účely: Londýn – k zachování britské hegemonie, Washington – k jejímu získání. Jak trapné a smutné zároveň!
Co dalo vytvoření protihitlerovské koalice SSSR? Program dodávky materiálu „Lend-Lease“ a otevření druhé fronty. Je ovšem velmi hloupé a liberálně retardační současně s tím tvrdit, že pomoc spojenců pomohla přiblížit vítězství alespoň o rok a zachránila miliony životů sovětských lidí.
Shrnutí:
Předválečná stalinistická diplomacie zabránila Británii vyprovokovat sovětsko-německou válku už v roce 1939. Pakt umožnil SSSR v roce 1940 vrátit území ztracená po revoluci a tím zvýšit hloubku strategické obrany západním směrem. To sehrálo klíčovou roli v neúspěchu blitzkriegu. Navíc to citilně umožnilo Rusku odolat úderu roku 1941.
Během roku a půl „mírového oddechu“, který poskytoval Stalin, se Sovětskému svazu podařilo připravit ekonomiku země tak, aby ji přenesla na válečnou základnu, a také v jejím rámci učinit silný průlom v rozvoji druhé průmyslové základny země na východě a vytvořit podmínky pro rychlou a účinnou evakuaci průmyslových podniků ze států evropské části. To vše umožnilo SSSR odolat úderu roku 1942.
Stalin donutil Británii a USA, aby se přes veškeré jejich opačné plány stali jeho spojenci (mimochodem, všimněte si na všech fotografiích, jak z Postupimi, tak Jalty, jak se jako jediný usmívá – musel se nad tím tehdy hodně bavit) a vytvořil podmínky pro vznik protihitlerovské koalice.
Ano, to vše Rusko nezachránilo před katastrofou léta 1941. Ale velmi výrazně to pomohlo přežít v roce 1941. A nutno přiznat, že jen díky tomu už nepřítel nebyl objektivně silnější.
Ve Francii nebyl žádný „kníratý tyran“. Francie měla příkladnou demokracii. Francie měla mobilizovanou, plně vybavenou armádu, která zaujala bojová postavení, opírající se o Maginotovu linii, což bylo nesrovnatelné se sovětskými opevněnými oblastmi. Vojenská moc Francie spočívala na vysoce rozvinutém hospodářství, včetně jednoho z nejlepších vojensko-průmyslových komplexů na světě. Přesto v důsledku Blitzkriegu Němci roztrhali Francii doslova na kusy za pouhých 45 dní.
Hlavou Spojených států nebyl jen demokrat, ale i na americké poměry slušný státník – Franklin Roosevelt. Začátek války je oficiálně vztažen ke katastrofě v Pearl Harboru. Dle nejnovějších historických informací šlo o jasný false flag, ale to je už na jinou historickou debatu. Tak jako tak to byla ideální záminka USA vstoupit do druhé světové války. Pak čtyři roky těžké války s malým Japonskem, k jehož porážce potřebovaly Spojené státy pomoc „strýčka Joea“ (jak Američané nazývali Stalina), aby mu nakonec předvedly svoji atomovou bombu (tedy pro jistotu rovnou dvě) a to i přesto, že Japonsko v době jejich svržení již bylo Sovětským svazem zcela rozdrceno.
V tomto ohledu jsou jen otrlí demagogové, liberálové a židovští historici schopni tvrdit, že nebýt Stalina, který nepřipravil zemi na válku, rozdrtili bychom Třetí říši bez dlouhého a krvavého boje. SSSR vstoupil do boje s vojensky a hospodářsky sjednocenou Evropou v čele s Německem. Byla to doslova invaze „dvanácti jazyků“. V roce 1941 byl nepřítel zastaven u Moskvy a nezlehčujíce těch nejnověji udávaných 35 miliónů mrtvých hrdinů, někdo tomu všemu musel správně velet.
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2025/05/LENINSTALIN-755x340-1.jpg340755Jana Černekováhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpJana Černeková2025-05-01 18:15:282025-05-01 18:15:28PAVEL J. HEJÁTKO : Stalin a jeho role ve druhé světové válce
