Luiz Inácio Lula da Silva bude od 1. ledna příštího roku opět prezidentem Brazílie po vítězství ve druhém kole voleb. Podle údajů, které zveřejnil Nejvyšší volební tribunál (TSE), získal 77letý vůdce Dělnické strany (PT) 50,9% hlasů oproti 49,1% pro svého soupeře, současného prezidenta Jaira Bolsonara, který kandidoval jako kandidát Liberální strany. V prvním kole, které se konalo 2. října, získal Lula 48,43 % a Bolsonaro 43,2 %.

Tímto způsobem se Lula vrátí na pozici, kterou zastával v letech 2003 a 2010, kdy vládl jihoamerickému gigantovi po vítězství ve dvou po sobě následujících volbách.

Ve věku 77 let bude levičák nejstarším prezidentem, který se ujme úřadu a prvním Brazilcem, který vstoupí do paláce Planalto potřetí poté, co vedl zemi v letech 2003 až 2010.

Přestože Lulovo vítězství upevňuje obrat Latinské Ameriky doleva, těsný rozdíl, nejužší od návratu demokracie v Brazílii, odráží hluboce rozdělenou zemi.

Jak se dalo očekávat, současný prezident Bolsonaro zpočátku vedl při sčítání hlasů, ale s příchodem hlasů z chudých států severu a severovýchodu se Lula ujal vedení a získal velmi důležité vítězství nejen pro Brazílii, ale i mimo ni.

Neúčast na volbách činila 20,55 %.

Zadržení stovek autobusů s voliči federální dopravní policií, která se považuje za blízkou Bolsonarovi, podkopalo volby, protože to oddálilo tempo hlasování. Ráno ředitel tohoto orgánu dokonce zveřejnil online zprávu na podporu Bolsonara, kterou poté stáhl.

Lulovo vítězství nejenže uzavírá čtyři roky Bolsonarovy vlády, ale symbolizuje i jeho velkolepé znovuzrození poté, co byl v roce 2018 uvězněn a byla mu odepřena politická práva poté, co byl odsouzen za korupci v rámci operace Lava Jato, jakéhosi druhu „čistých rukou“ v brazilském politickém boji.

Vůdce Dělnické strany (PT) zahájil svou aktivní činnost v odborovém svazu kovoobrábětelů Sao Bernardo do Campo na okraji São Paula, do kterého vstoupil ve věku 22 let. Tisíce lidí se pak hrnuly do ústředí odborů na podporu jednoho z největších politických vůdců Latinské Ameriky a křičely: „Nevzdávej se, nevzdávej se.“

Lula se pak rozhodl vydat se spravedlnosti, protože vždy hájil svou nevinu a odsoudil spiknutí, aby zabránili jeho návratu do Planalta ve volbách, ve kterých byl velkým favoritem. S levicovým vůdcem ve vězení se Bolsonarovi podařilo získat prezidentský úřad poražením Lulova spojence Fernanda Haddáda.

Lulu odsoudil tehdejší soudce Sergio Moro, který jej v roce 2018 vyloučil z účasti na volbách, ve kterých byl velkým favoritem. Po vítězství Bolsonaro jmenoval soudce Sergia Mora ministrem spravedlnosti.

Bývalý vůdce odborů obvinění vždy popíral a tvrdil, že je obětí spiknutí, které mu mělo zabránit kandidovat ve volbách. Jeho tvrzení byla prokázána, když webová stránka The Intercept Brazil zveřejnila soukromé rozhovory mezi Morem a státními zástupci v případě Lava Jato.

V listopadu 2019 byl Lula propuštěn a po získání svých politických práv připravil svou šestou prezidentskou kandidaturu, zatímco soudy ho zpod obžalob osvobodily nebo anulovaly téměř 20 procesů proti jeho osobě.

„Chceme se vrátit, aby se už nikdo neodvážil zpochybňovat demokracii a aby se fašismus vrátil do kanálů dějin, odkud nikdy neměl vyjít“ , řekl Lula loni v květnu, když potvrdil svou kandidaturu.

Mezinárodní důsledky

Lulův návrat do prezidentského úřadu Brazílie, jihoamerického giganta a zakládajícího člena skupiny BRICS, má význam, který přesahuje hranice země a bude mít mezinárodní důsledky. Důkazem toho je například blahopřání, které mu poslal bolivijský prezident Luis Arce a ve kterém se zdůrazňuje, jak toto vítězství posiluje demokracii a integraci Latinské Ameriky.

S Lulem ve skutečnosti vyhrává multipolární svět, takže v Latinské Americe bude nový impuls pro regionální integraci na stejném a solidaristickém základě jako v dobách Cháveze, FidelaCastra a Nestora Kirchnera, počínaje reaktivací CELAC.

Ale to není všechno. Brazílie by mohla učinit definitivní proruský obrat. Toto říká Paulo SergioWrobel, profesor mezinárodních vztahů na Papežské katolické univerzitě v Riu de Janeiru: „Lula byl dost kritický vůči Ukrajině a Zelenskému a vyjádřil sympatie k prezidentu Putinovi. Myslím si, že Lulova vláda může nabrat proruský obrat. Bude to záviset na tom, kdo vede brazilskou zahraniční politiku.“

V rozhovoru pro časopis Time před několika měsíci Lula vyjádřil jasná slova o Ukrajině, která nenechávají prostor pro nejednoznačnost: „Zelenskyj chtěl válku. Kdyby nechtěl válku, jednal by.“

Kromě odpovědnosti kyjevského režimu Lula kritizoval Bidena i za to, že neučinil správné rozhodnutí“. „Spojené státy mají velmi velkou váhu a mohly se tomuto konfliktu vyhnout, nikoli ho podporovat. Mohl říct víc, mohl udělat víc, Biden mohl vzít letadlo a přistát v Moskvě, aby si promluvil s Putinem. To se od vůdce očekává.“

V rozhovoru Lula poukázal na to, že „Spojené státy a EU jsou také vinné. Jaký byl důvod invaze na Ukrajinu? Takže USA a Evropa měly říci: Ukrajina nevstoupí do NATO. Tím by se problém vyřešil,“ prohlásil a dodal, že EU mohla poukázat na to, že nyní není čas na vstup Ukrajiny do bloku EU. Neměli podporovat konfrontaci, řekl Lula, který očividně formuloval motivace, které vedly k současné situaci ohrožením světa jadernou válkou.

Lula proto považuje za „naléhavé a potřebné“ vytvořit nové světové řízení, protože „dnešní OSN už nic nepředstavuje, vládci ji neberou vážně“.

V konečném důsledku, pokud jde o vztahy Brazílie s jinými zeměmi, Lula má v úmyslu obnovit svrchovanou a aktivní zahraniční politiku s cílem regionální integrace, jakož i se zeměmi BRICS, africkými zeměmi, Evropskou unií a Spojenými státy s cílem rozšířit zahraniční obchod a technologickou spolupráci .

S Lulem v Planaltu se dominantní jihoamerická země vrací na mezinárodní scénu.

„Brazílie je zpět, Brazílie je příliš velká země na to, aby mohla být odsunuta do smutné role vyděděnce ve světě. Znovu získáme důvěryhodnost a stabilitu naší země. Brazílie je moje věc, můj lid a boj proti bídě je důvodem, pro který budu bojovat po zbytek svého života,“ prohlásil Lula na shromáždění, které se konalo po vítězství.

Silva vs. Bolsonaro

Lula da Silva, se ve své kampani zaměřil na překonání sociální nerovnosti a zmírnění chudoby. Mezi opatření, která navrhuje, patří zvýšení daní pro bohaté, rozšíření sítě sociálního zabezpečení a zvýšení minimální mzdy.

Heslem Bolsonarovy kampaně bylo „Bůh, rodina, vlast a svoboda“. Jeho vize budoucnosti Brazílie zahrnuje privatizaci státní ropné společnosti v zemi, otevření amazonského regionu pro větší těžbu a zmírnění předpisů týkajících se držby zbraní, připomíná portál Infowars .

V období před volbami si oba soupeři během předvolebních akcí opakovaně vyměňovali urážky. V televizní debatě 17. října Lula nazval Bolsonara „malým diktátorem“ a přislíbil, že bude bránit svobodu a demokracii. Úřadující prezident mu to vrátil a označil Lulu za „národní ostudu“ kvůli korupčním skandálům, které se odehrály v době, kdy byla u moci Lulova Dělnická strana (PT).

Lula da Silva jako oběť politizace soudnictví v Brazílii

Doc. JUDr. Branislav Fábry, PhD. ve svém článku ze začátku roku 2020 pod názvem „Očista či ovládnutí soudnictví?“ poukázal na paralely politického pronásledování nepohodlného brazilského exprezidenta da Silvu se současnou situací na Slovensko, kde dochází k politizaci policie, soudnictví a prokuratury, manipulování vyšetřování a pronásledování čele s předsedou Směru-SD Robertem Ficem:

„Velkým varováním v oblasti nezávislosti soudnictví je pro Slovensko příklad Brazílie, kde oligarchické skupiny a nevládní organizace, podporované z USA, využívaly boje s korupcí a trestního práva na boj proti politickým oponentům. V Brazílii zvítězila v roce 2014 ve volbách levicová prezidentka D. Rousseffová s kritickým vztahem k oligarchii a USA, avšak na základě obvinění ze strany „protikorupčního“ soudce S. Mora ji v roce 2016 odvolali impeachmentem v parlamentu, přičemž několik koupě bylo hlasováno. Soudce S. Moro se účastnil brazilsko-amerického „justičního dialogu“ organizovaného nevládní organizací Centrum Wodrowa Wilsona z USA a média mu vytvářela obraz bojovníka proti korupci. Tentýž soudce následně odsoudil za korupci i I. Lulu da Silva (případ Java Lato), který byl jasným favoritem prezidentských voleb 2018 (viz zde). Díky odsouzení se I. Lula nemohl voleb zúčastnit a prezidentem se stal J. Bolsonaro, kandidát proamerické oligarchie. Odsouzení I. Lulu podporovala i oligarchická média, která o korupci v období Lulovy vlády (2002-2010) natočili dokonce televizní seriál \“Na hraně demokracie\“.

Nebylo překvapující, že po nástupu nového prezidenta J. Bolsonara se soudce S. Moro stal ministrem spravedlnosti v jeho vládě – s velkým cílem odstranit korupci v brazilském soudnictví. Jenže v průběhu roku 2019 se objevily informace, že ani slavný bojovník proti korupci nejednal až tak eticky. Ukázalo se, že v kauze I. Lulu soudce S. Moro manipuloval vyšetřování, předem sděloval vyšetřovatelům, jaká rozhodnutí učiní, dával jim tipy, jaké důkazy „potřebuje“ a „úkoloval“ i generálního prokurátora. S. Moro porušil mnohé principy trestního procesu a očividně nerozhodoval nestranně. Stejně závažné bylo, že pomohl ututlat kauzu Bolsonarova syna Flavia, který podle publikovaných informací defraudoval veřejné finance. Navzdory všem alarmujícím zjištěním však výsledek prezidentských voleb, který ve jménu boje proti korupci vyhrál J. Bolsonaro napsal doc. Fábry.

Více v článku ZDE .

Zdroj: věci- verejne.sk / lantidiplomatico.it /