Kniha půjde do distribuce koncem února. Uděláme si kolem toho celou řadu setkání po celé republice, protože vaše přízeň si zaslouží osobní setkání. Díky vám je už teď jasné, že Kydy půjdou dál za všech okolností a přes všechna protivenství.
Abych vás trochu navnadil, níže jsou dvě malé ukázky s půvabnými obrázky mé skutečné schovanky Toničky:
Zdroj:https://www.vidlakovykydy.cz/clanky/vidlakovy-kydy-o-zemedelstvi
Ale lekli jste se, že toho chci podle nadpisu nechat, že jo? Mohu vás uklidnit, na nic takového se nechystám. Chci vám vlastně jen říct, že dneškem končí první fáze mé práce, podle plánu, který jsem tu vytyčil 9. července letošního roku. Tenkrát se článek jmenoval „Make Kydy great again“. Od té doby jsem čekal, že dnešní den přijde. Den, kdy bude moje inkognito dokonale propálené, že přestane mít jakýkoliv smysl se za něj schovávat. Den, kdy ti velcí a mocní přestanou Vidláka ignorovat a začnou se mu smát. Ty další dvě fáze si dokážete domyslet sami.
Včera to nastalo. U nás na dědině proběhla místními fejsbůkovými skupinami informace, jaký jsem hrozný dezinformátor a ubožák. A protože obecní tetkagraf funguje naprosto spolehlivě, odpoledne už to věděli všichni. Poslední důvod, proč jsem se držel přezdívky Vidlák byl ten, aby si různí místní magoři neotevírali hubu na mojí ženu a moje děti. Od včerejška už je to jedno.
Místní pravda a láska také hned vystrčila drápky… bývalá starostka zavolala mojí ženě a vysvětlila jí, že si jí musí vyřadit z přátel, protože nechce být nijak spojována s Vidlákem. Naštěstí má drahá choť také věděla, že tento den přijde, tak to rozdýchávala jen chvíli…
Jo, asi vás nepřekvapí, že tato bývalá starostka patří do stáje Vítka Rakušana. Hodí se k sobě. Až se jednou Vítek odvaří, ona ho plnohodnotně nahradí a založí si na vnitru ještě lepší gestapo.
Určitě nezůstane jen u starostky… Budu vám referovat o každém případu, kdy nám místní liberální demokracie vysvětlí, co ve skutečnosti znamenají evropské hodnoty.
Vidlákovy kydy píšu už pět let. Kydy mají českou i zahraniční doménu, protože ministerstvo pravdy nikdy nespí. Česká doména patří mě, ta zahraniční mému bratrovi Markovi, který mi dělá webmastera.
Kydy píšu sám. Nejsem žádný tým analytiků, nevodí si mě ani Mára Prchal, ani nikdo jiný. (Ale bude mě mrzet, že už o tom nebudou spekulovat. Že jsem celá skupina lidí, to mi lichotilo úplně nejvíc) Píšu, co píšu, protože to tak prostě cítím a mám takový názor. Nezastírám ale, že si mé texty často braly inspiraci z diskusí s mým bratrem. Mimochodem mrkněte k němu na fejsbůk. On je z nás dvou ten chytřejší (ale introvert) a teď pracuje na nové teorii poznání.
Kolem mě je kruh dalších lidí, kteří mi různou měrou pomáhají se zvyšováním dosahu. Ať už kopírují moje texty k sobě na fejsbůkové profily, posílají je dalším lidem, nebo mi prostě jen občas napíšou a povzbudí mě. Spoustu z nich jsem nikdy neviděl a ani oni neviděli mě. Přesto mi pomáhají, protože začali věřit tomu, co dělám.
Právě teď mi moji čtenáři pomohli připravit první knihu. Od sesbírání textů, přes korektury, typografii… ba i kus nákladů pokryli. Je připravená do tisku. Připravujeme teď s bráchou nějaký prodejní kanál a řeším si IČO, aby si stát přišel ze zisku na své. při trošce štěstí to stihneme do Vánoc.
Kydy píšu ve svém volném čase. Chodím normálně do práce. Nemám žádné dluhy ani hypotéku ani žádné exekuce. Skutečně mám pět dětí. Od nikoho neberu peníze a jsem vděčný jen za povzbuzení a nezištnou pomoc. Pokud někoho podpořím, dělám to proto, že se mi ten člověk normálně líbí, protože se s ním potkám u mě doma, pohostím ho a mám dost času si s ním popovídat. Platí na mě osobní kontakt. Kdo přijede ke mě, ten to zpravidla má u mě dobré. Když ke mě někdo napřáhne ruku, zpravidla ji stisknu. Takhle se podle mě dělá jednota a spojenectví a jinak to dělat nebudu. Že za tím někdo pořád hledá nějaký zlý úmysl, to není můj problém.
Moje civilní zaměstnání, to je teď má největší neznámá. Pokud se Cempeři postarají, aby si ode mě v práci ani kůrku nevzali, tak se asi budu muset živit politikou. Protože dezinformační cejch je vypálený hodně hluboko a jinou práci, než europoslance, se s ním blbě hledá. I když jsem se vždycky zdráhal vybírat za psaní příspěvky, asi si teď založím henten účet, protože nějak se k tomu domu Benjamina Franklina musím dopracovat.
Ale je splněno. V neděli se Vidlákovy kydy dostaly do České televize. Cemper sem nakukuje ostřížím zrakem každý den. Teď už to budou dělat i páni redaktoři z Kavčích hor. ČEZ se ohradil, že jeho pracovníci neodpojují elektroměry. A i když se na demonstraci matek a babiček za mír sešlo jen asi šedesát lidí. V televizi o tom mluvili… a samozřejmě přidali sto varování před dezinformacemi. Vidlákovy kydy začíná být obtížné vymlčet. A to jsme chtěli, ne? Chtěli jsme, aby nás bylo slyšet tak, že nad tím nebude možné zavírat Vítkovy bulvy.
Tohle jsme potřebovali prolomit. Oni prostě jen nemluvili o tom, co lidi trápí a překryli to jinými tématy. Zahltili mediální prostor něčím jiným, zařídili, aby se lidi bavili o jiných věcech, jen aby nezačali přemýšlet, zda nás náhodou netáhnou do války. Zařídili, aby si lidi nevšímali, jak vypadají následky drahých energií…
Víte, co mě štvalo v posledních dnech nejvíc? Že majnstrým úplně klidně dává články o tom, jak jsou lidi vyhazováni z bytů. Dává články o tom, jak babičky lomí rukama na kontaktních místech ČEZu. Pustí mezi nás informaci, že azylové domy praskají ve švech a potravinové banky mají nával… a nic. Vyznělo to tak, že se na tu cestu do brusele vlastně máme těšit. Postarali se, aby to vyznělo pro našeho Kápa Fialu dobře. Žádné problémy neevidujeme. Východoafrická otrokářská společnost také měla všechno v cajku…
Takhle si představuju nátlakovou akci já. Článek o elektroměrech. Vsaďte se, že teď si dají bacha s odpojováním proudu. A horečně teď zjišťují, jestli ten hajzl dezinformátorská neměl dobrý tip… Mimochodem včera jsem psal o tom, že válka na Ukrajině jde možná do posledního dějství. A ten samý den se dozvíme, že Zelenský vybídl Bidena, aby zorganizoval mírový summit. Zároveň dal Dominik Ticháček na svůj profil zprávu, že ukrajinská národní banka si musela „natisknout“ peníze, aby jimi vyplatila předchozí dluhopisy… Takový jsem dezinformátor.
Už jsem dezinformoval o tom, že válka na Ukrajině bude. Vyvolával jsem strach, že cena obilí se značně zvedne, protože se značně zvedne cena hnojiv. Strašil jsem, že stoupnou ceny v obchodech. Vyvolával jsem v lidech zděšení, že by v zimě mohl být nedostatek plynu… jaký byl rozdíl mezi dezinformací a pravdou? Pár týdnů. Tak mi dejte pár týdnů i pro ty elektroměry… Když nám lidi skáčou z oken úřadu práce, tak nějak nepochybuji, že má kolega elektrikář ke smutku důvod.
Víte, můj tatínek shlížel na mé psaní přísným a spíše nevlídným pohledem. Vždycky mi vyčítal, že se příliš zabývám politikou, což je ta nejhorší žumpa. Bál se o mě, když jsem o nějakém politikovi napsal něco nelichotivého… Vždycky mě ponoukal, ať se pěkně věnuju zemědělství a budu dlouho živ a bez starostí.
Ale včera mě pochválil. Prý by mi dal pár facek, kdybych se dostal do maléru kvůli nějakému textu o prezidentovi… Když mě ale povláčeli bahnem za článek proti válce a text ve kterém jsem se zastal těch nejchudších, tak je se mnou spokojený. Zahřálo mě u srdce…
Samozřejmě se o mě stále bojí a maminka mě prý přerazí, hned jak jí přijdu pod ruku… Táto, takto jsi mě vychovával. Co teď nadělám… Nenaučil jsi mě držet hubu a krok.
Přátelé, děkuji vám všem za podporu. Děkuji vám všem, že mě čtete. Děkuji každému, který byť jen jednou můj text poslal někam dál. Prosím zachovejte mi přízeň a pokud budete mít o mě pochybnosti, napište mi, zavolejte mi a nebo mě přijeďte navštívit. Oni si teď dají záležet, aby mě vykreslili v tom nejhorším světle.
Dneska mám pro vás další příběh ze stejné kategorie jako včera. Ano, zase jsem se potkal s bývalým kolegou. A stejně jako včera, mám pramálo chuti říkat k němu nějaké podrobnosti, protože nechci, aby byl svými současnými šéfy rozpoznán, pochválen za vynášení interních informací a byla mu připnuta medaile za whistleblowig. Tak to přece u nás vždycky je, že? Za vynesenou pravdu může být soud (zdravím Michálka) a nebo doživotí… Asange by mohl vyprávět.
Fór je v tom, že když o někom takovém píšete, tak je vhodné o něm naznačit, čím je. To nemá zvyšovat mojí důvěryhodnost, na tu kašlu, nehraju si tady na nositele jediné pravdy, ale prostě vám dávám informaci, v jakém postavení je osoba, která mi to řekla. Abyste si sami mohli posoudit hodnotu této informace. Včerejší článek byl o elektrikáři. Takovém tom člověku, co jezdí hentou dodávkou s žebříkem na střeše a nářadím v kufru. Berte ale zároveň ohled na to, že takových lidí u nás není nekonečně. Nedělá to každý druhý. A tak je třeba jeho osobu zamaskovat, aby zveřejněné informace neukazovaly na konkrétního člověka. Chtěl bych, aby mi ještě něco řekl i příště.
Navíc tahle nejednoznačnost strašně vytáčí a tak se můj článek vždycky dostane i tam, kde by Vidláka nikdy nečetli. Oni si tam zaexhibují nad mojí hloupostí, navzájem se ujistí, že je to hoax, zaangažují různé Cempery a jiné strážce pravdy… a pak uplynou dva měsíce, ukáže se, že jsem neměl zase tak špatný zdroj a někoho to třeba přesvědčí. Jak jsem už psal, cesta k nám je jednosměrná. Existují odpadlíci od pražské kavárny, co dojdou k nám. Ale neznám žádné odpadlíky od alternativy, kteří by by se stali voliči Pekarové Adamové.
Můj dnešní člověk byl vysoce postaveným obchodníkem se zemědělskými komoditami. Zabýval se především zahraničním obchodem. Teď dělá „konzultanta“ a jezdí na Ukrajinu, protože rozumí zrníčkům, umí posoudit jejich kvalitu a zároveň je to zavilý vyjednavač. Jeho heslem bylo, že dobře odvedený obchod vypadá tak, že dodavatel musí mít při podpisu smlouvy slzy v očích.
Vězte přátelé, že tento můj bývalý kolega je přesvědčený, že válka na Ukrajině vstupuje do závěrečné fáze a brzy bude po všem.
Cena pšenice na komoditní burze je teď kolem sedmi tisíc korun za tunu. Neberte mě úplně za slovo, ceny umějí klidně o pětistovku klesnout nebo zase stoupnout, berte to spíš jako takový etalon středních cen. Ano, když vyvážíte obilí z Ukrajiny, tak ho tam rozhodně koupíte levněji, protože oni potřebují prodávat. Navíc jim válka dost prodražuje dopravu, takže musejí za kukuřici slevit. Počítal bych, že běžná cena za tunu by mohla být o dva tisíce korun nižší. Možná i tři tisíce… Pro Ukrajinu jsou čtyři tisíce za tunu kukuřice pořád ještě ziskové ceny.
Já jsem se ovšem dozvěděl, že do Rakouska teď přes nás směřují vlaky s kukuřicí v přepočtu za tisíc korun tuna. To už je na místě se ptát, co je za tím. Ta cena je minimálně třikrát až čtyřikrát nižší, než by měla být, i přes jejich válečné problémy. V podstatě se sem dostává obilí za cenu velkoobchodní marže.
Navíc, v posledních dnech prý upřednostňují vlaky s obilím před vojenskými transporty. To dřív nebývalo. Nejprve se vozily tanky, děla a munice a pak, když v grafikonu zbylo místo, odjížděly transporty s obilím. Teď je to naopak.
Říkal jsem mu, že to může být tou rasputicou – všude je bláto, míň se válčí, míň se střílí, míň se toho pro frontu potřebuje.
„Myslíš?“ říká, „i když nejezdí elektrické lokomotivy? I když tahají všechno dýzlovky, kterých mají jen asi polovinu oproti električkám?“
Počítejte se mnou. Elektrické lokomotivy na Ukrajině často stojí. Spolehlivě jezdí jen ty na naftu. Teď se sice válčí míň, ale také mají míň lokomotiv. Přesto teď jede do EU vlak za vlakem naprosto neuvěřitelnou rychlostí. A ještě víc vlaků tam čeká na nakládku. Každou chvíli Rusové provoz na některé trati zastaví, protože tam něco vybombardují, ale kukuřice se vyváží ostošest a ještě rychleji.
Podle mého kamaráda, je to důkaz, že si ukrajinští oligarchové ještě narychlo zajišťují valuty. Prodávají za jakoukoliv cenu, jen aby měli „hotovost.“ V mnoha případech to zřejmě dopadne tak, že ani nezaplatí těm zemědělcům, od kterých to vykoupili, protože za tyto peníze se nedá ziskově vypěstovat kukuřice ani na Ukrajině. Nebo vědí, že zanedlouho dojde na nějakou velkou devalvaci hřivny, oni zemědělcům zaplatí podle smlouvy, ale je samotné to nebude stát skoro nic. Oligarcha dostane dolary a eura, které by stejně dostal… a směrem ke svým dodavatelům pustí halíře.
Jako by ještě chtěli vybílit sklady, než se stane něco mezi velkými kluky, o čem nevíme vůbec nic, ale oni už znají podrobnosti. Prý máme sledovat, jestli ukrajinští boháči nějak hromadně nenastupují do letadel. Nebo jestli se nám ze speciální vojenské operace nestane opravdová válka.
Hele, já mohu za sebe potvrdit, že se tu opravdu objevuje dost vlaků s ukrajinským obilím. Mnohem víc než na jaře, mnohem víc než v létě, mnohem víc než na podzim. Teď, když je Ukrajina zhasnutá a mají opravdové problémy s dopravou, tak to sem jede ve velkém. Ale informaci o cenách, tu mám jen od bývalého kolegy a nemám si to jak potvrdit. Nikdo mi neukáže smlouvu a sila v naší republice jsou použita pouze pro službu vykládky a nakládky. Tyto obchody se podepisují hodně vysoko.
Pokud je to ale celé pravda, tak souhlasím s jeho výkladem. Každý si ještě rychle urve, co může, než to tam půjde definitivně do háje. Podobné by to mělo být i v jiných oborech, takže pokud byste takovou informaci někdo měli, určitě mi dejte vědět. Já si z toho beru, že minimálně v zemědělství teď na Ukrajině vyprodávají sklady velkou rychlostí za každou cenu, až to vypadá, že si ještě rychle potřebují zařídit nějaké valuty a všechno ostatní je podružné. Pokud je ta cena skutečně takto nízká, tak se tam na Ukrajině schyluje k dalšímu neštěstí.
Zdroj:https://www.vidlakovykydy.cz/clanky/pred-odchodem-jeste-vybilit
Přátelé, nemožné se stalo skutkem.
Zajisté jste zaregistrovali odkaz na německou protiválečnou píseň. Kde rodiče zpívají, že své děti pro válku nedají. Jeden můj čtenář ji přeložil do češtiny a rovnou i nazpíval. Jmenuje se Qíla a já mu vzdávám hold.
Myslím, že se holkám k dnešní demonstraci bude hodit.
Zde je text je i nazpívána:
Myslím, že bych vám teď měl dát vědět.
Nečekat a napsat vám to sám.
Do registrů nemusíte hledět.
Hlásím rovnou, že dva syny mám!
Miluji je oba, chci vám říci.
Víc než můj zrak, víc než život sám
Oni pro vás nezvednou zbraň k líci!
Ne, své syny vám nedám!
Ne, své syny vám nedám!
Mít úctu k živému jsem jim vštípil
I Cenu každého života znát
Odpouštět a milosrdný býti
Všechny boží tvory milovat
Nesnaž se je kazit nenávistí
Žádné tvé cíle čest či povinnost
nedonutí do války je jíti
Ne toho všude bylo dost.
Ne toho všude bylo dost.
(Určitě jsem pro tohle, já matka)
Určitě ne pro tohle je matka
(Nepřivedla je na svět s bolestí)
Nepřivedla na svět s bolestí
Ne pro vás a ne pro vase jatka.
Probděla jsem noci v neštěstí. /
Probděla dost nocí v neštěstí
Zoufale jsem stála u postýlky / Zoufale tam stála u postýlky
Snad nemoc malých dětí překonám.
Až vyčerpání přervalo ty chvilky.
Ne, své syny vám nedám!
Ne, své syny vám nedám!
Nebudou tu pochodovat v řadách
Do posledního z nich bojovat
Na zmrzlé zemi hořet v krutých vřavách
Zatímco vy tu chcete hodovat.
Ochránit své děti jako táta
To je hlavní povinnost, co mám.
I proti vámi, ta povinnost je svatá
Ne, své syny vám nedám!
Ne, své syny vám nedám!
Naučím je nenechat se zlomit
Odolnost a nepoddajnost znát.
Proti vašim rozkazům se bouřit
Před kýmkoliv vždycky rovně stát.
Naučím je jít si vlastní cestou.
Jak neleknout se výhružek, to znám.
Svůj osud ať si sami jen rozhodnou
Ne, své syny vám nedám!
Ne, své syny vám nedám!
A to s nimi raději někam zmizím
než zotročit je ve vaší moci
daleko až někam k zemím cizím
bez prostředků jak zloděj, v noci
Máme jenom tohle krátké žití
Do očí ti to teď přísahám
Že je nedám pro vás zahubiti
Ne, své syny vám nedám!
Ne, své syny vám nedám!
Holky, držím vám palce a strašně lituji, že tam nejsem s vámi.
Zdroj:https://www.vidlakovykydy.cz/clanky/ne-sve-syny-vam-nedam
Já to nepíšu jako reklamu na PRO, spíš jako ilustraci toho, co se v naší zemi děje. Před rokem by v té sokolovně bylo dvacet lidí, z toho deset členů krajského vedení. A teď… starší osoby nižšího vzdělání si mezi sebou nějak vyšeptají, že přijede Rajchl. Naplní sál tři hodiny poslouchají, tleskají a baví se, pak ještě hodinu diskutují a pak Rajchla nechtějí pustit domů. To už prostě není náhoda. Jestli za těchto okolností nemají i ostatní neparlamentní straničky plné sály. Je to organizační neschopnost, nikoliv nechuť obyvatelstva.
Já jsem tam tak seděl a měl jsem pocit, jako bych seděl v některém z Remarquových románů, když popisoval dvacátá a třicátá léta ve Výmarském Německu. Ne, není to ještě stejné, ale už chápu, proč se tehdy stalo to, co se pak stalo. Oni také měli inflaci, také měli neschopnou vládu, také byli poražená země, která musela dělat na vítěze. A v obyčejných lidech kvasil vztek. Přicházeli o všechno a v Berlíně se tančilo. Hyperinflace zlikvidovala úspory a jednání o zvýšení důchodů se táhla půl roku. Přesně stejně, jako to dneska dělá ministr Hýkela, když slavnostně oznámí, že se podařilo dojednat termín setkání.
Dneska ještě nemáme hyperinflaci a nezaměstnanost. Teprve se rozjíždí, ale už to prostě bylo cítit. Lidi přišli, protože už to není abstraktní boj za abstraktní svobodu. Když člověk přichází o svobodu, tak se to blbě kvantifikuje. O kolik svobody jste přišli díky lockdownům? Kolik svobody jste ztratili zavedením nouzového stavu? Jak kdo, jak kde. Ale je to ještě 80% svobody, nebo už jen 30%?
Za to naprosto přesně víte, o kolik peněz jste přišli díky Fialově drahotě. Naprosto přesně víte, o kolik víc vás stojí energie díky neschopnosti vlády s tím něco udělat. Každá cenovka, každý účet, každá faktura vám to ukazuje jako ohnivým písmem. Už teď to plní sály. Co teprve, až se to projeví ještě víc. Tenkrát v Německu lidé také začali být hodně političtí a chtěli řešení. A stejně jako tehdy, na vině nebyla silná vláda dělající chyby, ale slabá vláda myslící to dobře.
Tohle přece Babišovi nikdo nemůžeme upřít, ne? Když byl premiér, tak zaváděl covidová opatření, která lidi nesnášeli. Zaváděl nouzové stavy, které lidi nechtěli. Dělal spoustu nepopulárních opatření a dělal je naprosto nesmlouvavě. Ale jediné, co neměl pod kontrolou, byl virus. Jinak to pod kontrolou měl. Měl přehled, tvrdou rukou měnil ministry, posílal policajty na kontrol. Zaklekával na firmy, zavedl EET, ale také valorizoval důchody a zvyšoval přídavky. Babiš nebyl slabá vláda. V podstatě si poradil i s opozicí, která na něm nenechala nit suchou. Vedl celkem vyrovnaný boj s médii a snažil se do nějaké míry manévrovat i v Bruseli. Ano, nakonec se stal nepopulárním, ale nepůsobil slabě.
Chvilkaři sice dostali na Letnou tři sta tisíc lidí, ale dál to nevedlo. Všechny ty avizované spanilé jízdy na venkov, jak budou chudákům pomýleným vysvětlovat, co je pravá demokracie, to vzalo velmi rychle za své. Jednak by dostali po hubě a jednak by na ně nikdo ani nepřišel. Lidi nepřicházeli o peníz, Babiš nebyl slabý na ulicích byl pořádek, těžkooděnců bylo všude dost.
Pak přišel Fiala a během jednoho roku dokázal ukázat celému národu, koho poslouchá. Na to musíte mít vskutku politický talent, abyste řekli veřejně, že se o českých drahých energiích pojedete poradit s německým kancléřem. Co mu tak asi může Scholz říct? Řekne mu, ať Česko odejde z lipské burzy, protože v té chvíli bude mít elektřinu levnou a Německo mnohem dražší? Dovedu si představit ledacos, ale na tohle fantazii nemám. Stejně tak nechápu, jak se máme dohodnout s Bruselí na tom, aby z naší země neodcházely dividendy. Vždyť jsme jejich krmelec. Jejich zájem je, aby to tak zůstalo. Přesně podle toho budou Fialovi radit.
Nevím, jak to řešil Babiš… je pravděpodobné, že si zřejmě moc na Merkelovou dupnout nemohl, ale alespoň se pokoušel. Musely přijít Vrbětice, aby se začalo ukazovat, kdo je tady v zemi pánem… Ale ani to nestačilo. Abychom zjistili, jak na to jsme, to musel přijít Fiala a poklonit se našim protektorům dobrovolně a s radostí.
A je to tu českovýmarská republika. Slabá vláda sloužící vítězům. Proč lidi plní sály? Proč demonstrují na náměstích? Protože jsme poražená země a naše vláda se odkopala ve své závislosti na západních protektorech. „Nemůžeme jinak,“ řekne nám Fiala. Ale lidi chtějí, aby to šlo. Lidi prostě budou hledat někoho, kdo neví, že to nejde, a tak půjde a udělá to.
Výmarská republika nedojela na silnou a pevnou ruku. Dojela na slabou vládu a aroganci vítězů. Dojela na neschopnost a neochotu řešit problémy obyčejných lidí. Dojela na to, že její vláda dovolila drancování běžného středostavovského Němce. A bylo úplně jedno, že pak povolávali policii i okleštěné vojsko ve snaze zjednat pořádek. Jednoho dne toho lidi měli prostě dost a nebyli k zastavení. Ani tehdy jim nepomohla žádná cenzura ani mimořádná opatření.
Ne, u nás to ještě nenastalo, ale Fiala, to je jak reinkarnace Heinricha Brüninga. Také vládne v pětikoalici, také si musí pomáhat různými nouzovými nařízeními. S demokracií to má společného míň a míň. Také se tehdy snažili kriminalizovat odpůrce, ale dosáhli jen toho, že povstávali odhodlanější bojovníci a větší sekáči. Také tehdy požadovali po národu oběti a odříkání a dosáhli jen toho, že je lid začal nenávidět až za hrob.
Přitom řešení existuje použilo se po Druhé světové válce stabilita a prosperita. Když se lidi mají dobře, tak nemají důvod demonstrovat. Když mají lidi svobodu, tak bývají vynalézaví a kreativní. Když jsou lidé vynalézaví, tak na tom vydělají všichni. Takhle to tehdy spojenci vykoumali. Až mnohem později z toho udělali předmět na vysoké škole a začali se dohadovat, co přesně způsobilo těch třicet zázračných poválečných let. Na začátku byla prostě jen ta strašná zkušenost, že když uvrhnete lidi do bídy, tak se vám to nakonec vymstí.
Zatím se jen volá po změně a předčasných volbách. Nikdo z politiků, kteří teď objíždějí republiku, nehlásá, že demokracie je přežitek a za všechno můžou židáci. Zatím se nevolá po převratu, ale po předčasných volbách. Ano, už se mluví o frustraci, ale ještě není tak velká, aby byla demokracie odkopnuta na smetiště. Vlastně, pokud by se Fiala začal bít za český národ a českou zemi, zřejmě by dost ubylo chuti ho vynést v zubech.
Ale pokud budou pokračovat v tom, že lidi, co nemají na energie, jsou dezoláti. Proruská pátá kolona, pokud budou dělat opatření na vypínání webů, pokud budou kriminalizovat tribuny lidu, pokud budou tvrdit, že za všechno může Putin, tak toho démona nakonec vyvolají. Jestli budou potlačovat stále zesilující názor, že jdeme do háje, jestli nezačnou skutečně řešit problémy obyčejných lidí. Pokud budou říkat, že Rajchl či Okamura nepatří do české politiky, tak přijde někdo jiný. Někdo, kdo se fakt nezakecá. Někdo, kdo pak vyhlásí, že svoboda spát pod mostem, není žádná svoboda a režim, který to dovolí. Je to režim zločinný i kdyby se stokrát zaklínal demokracií. Nebo v krajním případě řekne, že je-li toto demokracie, tak pryč s ní. Přijde někdo, kdo řekne, že řešením nejsou volby, ale Vůdce. Přijde někdo, kdo pak využije všechny ty cenzurní mechanismy proti těm, co je zaváděli.
Teď ještě stačí volby, které trochu pootočí kormidlem. Teď se v sálech mluví změnách v politice. Teď ještě se mluví o naději, která se zhmotní nejpozději po volbách. Teď ještě všichni nabízejí demokratická a zákonná řešení. Teď je východiskem, skončit s lokajskou politikou vůči Německu i Bruseli. Ještě pořád je východiskem pár kroků zpět, aby se dalo znovu vyrazit kupředu.
Ale jestli bude vláda mermomocí pevně držet tenhle kurz, tak se jim podaří totéž co Brüningovi. Mají k tomu našlápnuto.
Zdroj:https://www.vidlakovykydy.cz/clanky/remarquovsky-pocit
Nepřišla mi jen obrovská podpora, stovky komentářů, mailů, sdílení, kopírování a přeposílání. Neskončilo to jen hlasitým křikem na sociálních sítích. Neskončilo to celou řadou dalších literárních a audiovizuálních dílek. Neskončilo to jen vyšší čteností mého blogu.
Objevily se ženy, které si přečetly nejen můj článek, ale také reakce na něj. Přečetly si Cemperovo vysvětlování shlédly Řehkovu armádní tiskovku a zamyslely se nad tím. Řekly si, že Vidlákův cenzurovaný článek je blíž pravdě, než celý generální štáb i s četařkou Babinčákovou.
Řekly si, že není možné mít odvahu jen na fejsbůku, kde je snadné zvednout pěst. Pohrozit mocipánům a varovat je, že se nemají pouštět do křížku s matkami, protože tohle nevyhrál ani Brežněv. Řekly si, že je třeba fejsbůk přetavit ve skutečnost. Řekly si, že virtuální matky nestačí, je zapotřebí ukázat politikům skutečné ženy z masa a kostí. Mají děti, vnuky i manžely a nemíní o ně přijít. Je třeba ukázat, že nešlo jen o internetové řečičky, že znepokojení nad kroky vlády je skutečné… zkrátka a dobře, je třeba vyjít na ulici.
A tak se ke mě dostal leták o pochodu z Vyšehradu na Letnou. Na tuto sobotu 10.12.2022. Ženy za život. Ženy, které mají syny, vnuky a muže, které nechtějí dát za potravu dělům. To víte, že jsem si hned popovídal s organizátorkami a slíbil jim podporu.
Holky to nebudou mít jednoduché. Celá akce je dost narychlo. Nesvolávají to už dva měsíce, nemají ani zdaleka takový dosah, jakým disponují organizátoři demonstrací Česka na prvním místě. Ani nemají žádný plán, jak si vezmou republiku zpátky. Prostě jen chtějí ukázat, že kdyby démon války začal brát, tak se budou bránit tak, jak to umí jen máma.
Ono totiž nechybělo moc. Kdyby se nám Joe Biden blbě vyspal a řekl, že do Polska přiletěla ruská raketa, tak prostě byla ruská a dneska už by možná nemělo smysl něco říkat, protože naši synové už by byli na cestě za svými pěti minutami vojenské slávy někde na Donbase. Tohle nám řekli jasně, v případě války NATO s Ruskem bychom byli účastníky konfliktu od první (do desáté) minuty. Naštěstí se kolektivní Biden rozhodl, že si chtějí ještě užít své peníze i jachty a tak se konec světa nekonal. Ale bylo to o fous a ti naši by do toho šli.
Počítají s odmítavými reakcemi. Jen poslaly do světa svůj leták, už se dozvěděly, jaké jsou kolaborantky, které nechápou svatý úkol západní civilizace, porazit mongoloidní hordy z východu. Očekávají, že se jim dostane posměšků i urážek. Očekávají, že si na ně každý troufne, každý si otevře hubu a bude je dehonestovat, jak to jen jde. Přesto půjdou. I kdyby jich bylo málo, i kdyby je nikdo nepodpořil.
Hele, doteď jsme dělali protesty my muži. Taky jsme si u toho dost honili ega. Vymýšleli jsme plány, jak změnit svět, vymezovali se vůči jiným plánům na totéž. Dělali velká gesta, natáhli jsme si tam hodně udělátek na zesílení zvuku i obrazu. Přidali jsme záznamová zařízení, abychom jednou měli na co vzpomínat… A také jsme se řádně pohádali o zásluhy.
Možná je načase, aby šly naše ženy. Bez velkých plánů, velkých vizí, bez manifestů a bez lídrů, kteří by si nárokovali čelní místa. Možná to chce, aby šly naše holky a ukázaly prachobyčejný vzdor. Aby prostě ukázaly vztyčený prostředníček všem vládním lokajům a ukázaly, co si myslí o válečném nadšení některých spoluobčanů. Aby ukázaly, že když se teď nebojí vyjít na ulici, tak se za mobilizace nebudou bát poprat se s odvodními komisaři. Aby ukázaly, že mateřský pud a láska jsou silnější než vlastní život. Žádné plány na pád vlády, žádné politické vize. Jen odhodlání bránit svoje děti.
A tak vás chci vyzvat, abyste přišli. Nebo možná lépe, abyste přišly. A my muži bychom tam měli být taky, kdyby si na holky chtěl někdo dovolovat… Tentokrát nejde o množství. Nejde o sto tisíc lidí na Václaváku. Nejde o politiku. Holky prostě jdou říct těm nahoře, že jim pro jejich válčení děti nedají. Bez ohledu na následky. To stojí za podporu.
Ropa je nejvýznamější komodita na světě. Je ve všem. Bez ropy nejsou plasty, bez plastů není nic. Každá petka, každý počítač, domovní rozvody, kabely, misky, silentbloky, barvy, asfalt…. všude je ropa. A taky se z ní samozřejmě dělá benzín a nafta. Bez ropy nepojedou ani auta, ani tanky. Zdražení ropy znamená, že se zdraží všechno. Nedostatek ropy znamená nedostatek všeho. Pokud roste cena ropy, roste i cena plynu, uhlí, dřeva, elektřiny… Ropa je zapotřebí všude a nezbytně.
Země G7 se shodly se zeměmi EU na cenovém stropu na ruskou ropu přepravovanou po moři ve výši 60 dolarů za barel. Rusko připravilo prezidentský dekret zakazující obchodování s ropou se všemi, kteří zavedou cenový strop. Zároveň se dneska sejde kartel OPEC a tak nějak se předpokládá, že ještě sníží těžbu. Dneska to začíná.
Hele, já nejsem žádný profík ohledně obchodování s ropou. Všechno, co vím, jsem načetl na wikipédii. Takže mám rámcovou představu, kolik toho který stát těží a kolik toho který stát spotřebovává. Ale samozřejmě nerozumím všem detailům a hodně mi toho může unikat, protože obchodování s ropou je svinsky složitá záležitost. Mnohem složitější, než je nějaká trapná lipská burza elektřiny. Bohužel, neměl jsem zatím žádného hosta, který by mě dokázal do této problematiky trochu zasvětit.
Evropští zpracovatelé ropy v posledních týdnech kupovali surovinu jako zběsilí. Vyráběli z ní palivo a to stejně zběsile prodávali. Cena se držela pořád docela vysoko (máme hentu válku na Ukrajině). Až teď v posledních dnech už se naplnily všechny kapacity, které byly k dispozici. Cena benzínu začala výrazněji klesat i přesto, že Evropa dodává prakticky veškerá nadbytečná paliva ukrajinské vojenské mašinérii.
Firmy ZZN, kde jsem nejvíc v obraze, u nás samozřejmě s naftou obchodují. A tak vím, že se teď už dalo nakupovat hóóódně výhodně. Pokud mám správné informace, všechny naše nádrže na naftu jsou plné až po špunty. Poslední nákupní cena nafty byla o dost lepší, než před válkou. Mám zprávy z dalších podniků (i ze zahraničí), že všude to bylo stejné. Kdo mohl, tak nakupoval, jak to jen šlo.
Dnešního data se všichni od fochu docela bojí. Politika vyhrála nad byznysem. Během krátké doby bude jasno, jestli jsme zasáhli Rusko, nebo si zase prostřelili evropsky hodnotnou nohu.
Samozřejmě, takhle to v dnešním světě chodí. Cenový strop se netýká ropy přepravované po zemi třeba ropovodem Družba. Takže si dovedu představit, že třeba Slovnaft se chystá na největší klondajk v historii.
Rusko ale vypadá odhodlaně, že opravdu ropu pod cenou dodávat nebude… Přitom cena 60 dolarů za barel je poměrně pěkná. Rusko se v posledních letech muselo spokojit i s nižšími cenami. Svým způsobem je to taková sankce, aby se nikdo moc nenaštval. Jsem vážně zvědavý, jaká bude realita.
Svým způsobem se už vysoká cena ropy týká jen Západu. Saudi se oblíznou a rádi si vydělají. Čína si vezme ruskou ropu se slevou (=za běžné ceny) a všichni se budou spokojeně koukat, jak jde EU do háje.
Já vím, že jsem jen obyčejný Vidlák a nerozumím tomu, ale může mi prosím někdo vysvětlit, jak se to teď bude dělat na Ukrajině? Pokud vím tamní rafinérie jsou zničené, o to se Rusové postarali poměrně záhy a proto máme od té doby tak výrazný rozdíl mezi cenou benzínu a nafty. Válka sežere hodně paliva a na Ukrajinu se musí vozit z Evropy. Možná i to je teď důvod propadu cen nafty .Přišla rasputica z tanků jsou ponorky. Tak se nejezdí a nespotřebovává.
Když si to tak vezmu, pokud Rusové splní svoje slovo a přestanou obchodovat s ropou, tak tu asi bude dost ropy chybět, ne? Nebo někdo věří, že OPEC zvýší těžbu? Pokud ano, tak je to velké vítězství USA. Ale já mám pocit, že Salmán to vidí jinak… Saudi teď prostě budou kasírovat neskutečné peníze a dodávat za to málo. Když to takhle může dělat Rusko s plynem, proč by nemohli i Saudi, že? Jsem jen venkovský sedlák od Znojma, ale mám tak nějak pocit, že ukrajinskou armádu bude ode dneška pohánět vlastně Slovnaft a Orlen. Družba vede přes Bělorusko (a Ukrajinu).
Oni se nám ti ojrohodnotní a transatlantičtí politici chvíli s Ruskem přetlačovat vydrží. Těžko říct, jak dlouho a jak úspěšně, protože zásobníky jsou naplněné. Tak zatím ještě benzín bude, ale ona nám začíná ta pravá zima. Za chvíli zmrznou východní pláně a bude se zase pořádně střílet. Rusko si vlastně dodávkami Družbou bude pohánět svého nepřítele. Bude to fakt dělat? Nebo se nám v Minsku sešel Šojgu s Lukašenkem a chystá se něco nového a nečekaného? Tam někde se Družba větví do dvou proudů… tam někde stačí otočit kohoutkem.
Nechci teď nic říkat, protože fakt nevím, jak to má ta naše ojroatlantická pravda a láska vymyšlené, ale vlastně bych se vůbec nedivil, kdyby to vymyšlené vůbec neměli. Nedivil bych se, kdyby teprve dneska s překvapením zjistili, že Ukrajina závisí na dvou rafinériích. Ruské ropě, které je nedostatek, protože se místo do Evropy vozí do Číny.
Já fakt nechápu tu bohorovnost libtardů. Z plynu se nepoučili. Teď chtějí to samé zopakovat i s ropou. Byl to tuším Jindra Rajchl, který někde řekl, že náš boj proti Rusku vypadá tak, že k nám domů přišel zloděj. My vytáhneme pistoli a střelíme se do vlastní nohy. A řekneme mu: „ještě se pohni a střelíme se i do druhé nohy, to teprve uvidíš.“ Jak chtějí pohánět válku, když se odstřihávají od toho, co pro ni nezbytně potřebují? Jako fakt si někdo myslí, že když Rusko nebude dodávat do EU ropu, tak Ukrajina bude mít čím pohánět tanky ke konečnému vítězství?
Naštěstí to zjistíme velmi jednoduše. Řeknou nám to ceny. Rostoucí cena = rostoucí problém. Klesající cena = klesající problém. Tak sledujme totemy u benzínek…
Zdroj:https://www.vidlakovykydy.cz/
Hele, přijde mi takhle zpráva, jestli jsem viděl, že První zprávy přetiskly můj článek Baštovi. Nevěděl jsem, tož si otevřu Seznam, zadám do vyhledávače „První zprávy,“ odkliknu to a už se mi tam objevují s varováním, že se podílejí na dezinformacích. Na to jsem už zvyklý, to je v dnešní době v podstatě punc nezávislého myšlení. Kliknu na to a objeví se mi další seznamácká tabulka s ještě důkladnějším varováním, že server je známou entitou podílející se na hybridním působení ve prospěch Ruské federace. No nic, tohle nás jednou čeká všechny, vlastně se divím, že tuto obchodní značku ještě také nemám…
… ale nejlepší byly ty možnosti pod tím.
A nebo jsem mohl ZPĚT DO BEZPEČÍ.
Hele, takhle oni tomu říkají. Zpět do bezpečí. Přečíst si jiné zprávy je nebezpečné. Nedej bože by se vás hned mohl zmocnit Putin a zcela vás obloudit. Jen informace Seznamu jsou bezpečné. Oni už ani nepočítají s tím, že byste mohli přemýšlet sami. Oni vám rovnou vysvětlí, co je bezpečné a co není.
Já se jim vlastně nedivím, ony ty zprávy jsou fakt nebezpečné. Ony jsou totiž úplně nebezpečně jednosměrné. Kdo totiž jednou sejde z libtardí stezky, ten je pro líbodémo ztracen navždy. Já vlastně neznám nikoho, kdo by třeba četl moje Kydy. Byl původně můj fanoušek, věřil tomu, co říkám a pak prostě šel na oficiální stránku ODS a tam se podíval do tváře. Blyštivého Péti přečetl si nějaké jeho moudro a to mu zcela změnilo život. Neznám nikoho, kdo by pochopil, že alternativa jsou dezoláti, ale že u libtardů je to to pravé ořechové. Když se to tak vezme vyhrožování, že se dám k TOP09, tady nejčastěji provozuju já. Ano, bývám někdy hodně naštvaný na poměry mezi nám. Už jsem párkrát řekl, že snad začnu mít rád EU, ale reálně neznám případ, že by se to stalo. Znám lidi, kteří mě četli a nějak jsem je naštval, že jsou ochotni tapetovat diskusi mými dávnými hříchy (zdravím Carlose). Sice mě nesnášejí až za hrob a jsou ochotni kvůli mě trávit hodiny a hodiny na mém profilu. Bydlím jim v hlavě…, ale lásku k Pražské kavárně to v nich neprobudilo.
Zato znám spoustu bývalých příznivců EU, volného trhu, Západu, USA, ODS, Starostů, Pirátů, ba i kafírníků z Práglu, kteří obrátili a dneska stojí vedle nás. Ale neznám žádného opravdového echtovního dezoláta, který by se dal k Pirátům nebo k Péťovi. Určitě nějaká výjimka existuje… co takhle Čulík?… ale u něj bych řekl, že prostě jen Madlenka Ólbrajtová nasypala peníze.
Komu se jednou zalíbí v tom našem alternativním chaosu, ten už tu zůstane… A nějak se přenese přes to, že Vidlákovy kydy jsou úplně jiné než třeba protiprou. Přenese se přes to, že tu k žádnému sjednocení nedochází . Naopak zdejší vyčnívající figury po sobě umějí slušně štěkat a obviňovat se navzájem z posluhování globalistům. (Láďo, prosím Vás, neznáte nějakého? Celkem bych snesl nějakou finanční injekci od zlotřilé korporace, ale ten Soros mě ne a ne zaplatit… Když tak dobře víte, že pro nějakého globalistu dělám, nemohl byste nás propojit, aby i on zjistil, že pro něj pracuju a dělám to dobře?)
Kdybych měl spočítat co mi všechno řekli třeba o Jindrovi Rajchlovi, tak bych se měl nechat naočkovat. Než k němu přijdu blíž… A místo toho sleduju, jak mu na jeho shromáždění chodí pořád víc a víc lidí a to přímo masově.
Na jednom takovém shromáždění jsem se teď byl podívat… bylo to relativně blízko od Vidlákova. Pozvali mě s dostatečným předstihem, abych si na to udělal čas a tak jsem jel… Nebudu vám říkat, jaké to bylo, protože by mě hned zase někdo obvinil, že poté, co kopu za Babiše, Baštu, SPD, Trikolóru, Karlovu legii a další, že kopu i za Rajchla… jeďte se podívat sami.
Nejzajímavější bylo vystoupení jednoho pána z publika. Ten nám povídal svůj zážitek z přednášky o dezinformacích, která se konala v Brně jakožto společná akce tamních vysokých škol. Byl tam i Mikuláš Bek a různí čerství absolventi pokrokových univerzit . V jednom bloku mluvčí vyzval ty dnešní mladé studenty. Co jsou obklopeni nebezpečnými neschválenými názory ať se přihlásí ti, kteří mají problémy s názory svých rodičů. Jinými slovy, ať se přihlásí ti, jejichž rodiče poslouchají dezinformace.
A v mé duši se rozhostil hluboký mír. Dnešní průměrná žena má průměrně 1,3 dítěte, takže pokud se v Brně přihlásilo 500 studentů. Jejich rodiče mají závadné názory, tak musí existovat tak 800 jejich dezolátních rodičů. Čili přesila. Odečtěte si studenty technických oborů, kteří z podobných aktivit mají většinou srandu. Už víte, proč henty studenty Seznam musí před dezinformacemi varovat a posílat je zpátky do bezpečí…
Takhle to je. Pravda osvobozuje. Já bych k tomu dodal, že osvobozuje i ještě neodhalená pravda. Osvobozuje už její hledání. A kdo hledá, ten nakonec dojde sem k nám. Je to tu trochu divočina, někdy je to tu jak na Matějské, ale je tu svoboda si hlásat a poslouchat cokoliv. Nejsou tu ještě žádné velké zájmy. Naopak mocní v této republice námi zatím jen pohrdají, nebo jsme pod jejich rozlišovací schopnost. Díky tomu jsme se naučili starat se o sebe sami. Postupně jsme si vybudovali vlastní infrastrukturu. Amatérskou a někdy i vysloveně naivní, ale funkční. Jsme zdola vzniklý spolek, který se nemůže rozpadnout, protože ho ani nikdo nezaložil. Možná by bylo lepší říct, že nejsme ani tak spolek spíš sebranka… Nemáme moc tvar, ale tím pádem také nemáme hranice. Každý má svoje pravidla, ale nevládne tu zákon silnějšího.
Vlastně v mnohém připomínáme osadnický venkov. Každý pracujeme na svém, každý té práce máme kupu. Všichni jsme v podstatě ještě chudí a máme málo volného času, ale už jsme sousedi. Už k sobě občas zajdeme a už se nám osvědčily způsoby, jak volat, že hoří. Ještě jsme každý sám za sebe, netvoříme organizované a ovladatelné vojsko. Také nám nemohou zničit velitelství, protože žádné nemáme. Ještě neexistuje žádný telefon, kam by mohl Babiš zavolat a plánovat spojenectví a tím pádem nám nikdo nemá jak vyhrožovat.
Zatím se rozhodujeme každý sám za sebe. Co podpoříme a co nás nechá chladnými, ale už dokážeme celkem odhadnout, kdo nás z té židle zvedne.
A všem těm, kteří chtějí chodit do hentoho bezpečí a všem těm, kteří jim takové bezpečí připravují. Těm chci vzkázat to, co vzkázali světu Francouzi, poté, co dobyli Bastilu:
Jsme svobodni. Následujte nás!
Přátelé, dneska si shrneme prezidentské události posledních dní a pak dám s prezidentskou volbou zase chvíli pokoj. Moje poslední články byly totiž takové… protichůdné, že to bylo hodně i na poměry tohoto blogu. Nedivte se mi. Chtěl jsem všem názorně ukázat, jak málo dobra v celé politice vlastně je. Všechno má nějakou slabinu, každá úvaha má svoje pro, ale hlavně má svoje proti, každý taktický postup má své mouchy a každé vítězství má svojí cenu. Nelze mít všechno, každá dílčí věc je kompromis kompromisů, nejvíc by pomohla jednota, která je ale z principu dosažitelná pouze nedemokratickým způsobem. Ať uděláte cokoliv, vždycky to bude mít svá rizika, nikdo nedohlédne do všech konců a největší váhu mají mééédia a různé neziskovky řízené zvenčí.
Celé jsem to psal proto, aby bylo nad slunce jasnější, že žádné dobro zvoleno nebude, protože prostě neexistuje. Skuteční hybatelé našeho světa se o to už dávno postarali. Chystáte se volit srdcem? Váš dobrý skutek bude po zásluze potrestán Čapuší Nerudovou. Chystáte se volit rozumem? Místo Nerudové můžete mít Babiše. Všechny ostatní varianty jsou velmi málo pravděpodobné.
Hele, víte co mi hlava nebere? Na ulici leží milion voličských hlasů. Z posledních parlamentních voleb, které z podstaty věci nemůže dostat Pětikolka, protože tito voliči fakt nejsou líbodémo. Nedostal je Babiš, protože covidová opatření, lockdowny, Čapí hnízdo… Nedostal je Okamura, protože jsou spokojení s tím, co mají a ve skutečnosti nechtějí ani vládu ani odpovědnost. Vyhovuje jim politické podnikání. Místo toho ty hlasy dostal Šlachta, Trikolora, Volný blok, KSČM, ČSSD a další malé straničky. Do sněmovny se nedostali, ale hlasů je to fakt hodně. Z těchto malých stran nikdo nepostavil kandidáta do prezidentských voleb. Respektive, žádný kandidát se na start nepostaví, protože nesesbíral dost hlasů…
Milion hlasů od lidí, kteří k volbám běžně chodí… Žádní ortodoxní nevoliči. Přesto mám pocit, že se o tuto celkem podstatnou sílu vlastně nikdo nezajímá. Ano, jsme voliči z vícero malých stran, ale něco společného přece jen máme. Myslíme si, že tento stát jde do kopru. Jsme protestně naladěni a máme pocit, že nám nikdo nenaslouchá. Jsme protiválečně nastaveni.
Ale hlavně… jsme nezničitelní, protože de facto neexistujeme. Náš počet rozhodně neklesá. Ucházejí se o nás různé straničky i jednotlivci a i když každou chvíli pokazí, co se pokazit dá, jsme sice naštvaní, ale nepřecházíme k libtardům, neděláme comingouty, že odteď milujeme EU, LGBTXYZ+ a liberální demokracii, když nás Vrábel či Havel naštval. Každý lídr, který selže, jen vyprodukuje jiného lídra.
Alternativa je taková améba. Měkká, ale nezničitelná. Nezaložená na žádném konkrétním člověku a naplněná mnoha proudy i názory, které nejsou stejné, ale přesto tíhnou k sobě i přes hádky a rozpory. Ano, demonstrace klesají, ale motivoval tento „neúspěch“ někoho k tomu, aby začal volit ODS?
Jediný spolek, který se nemůže rozhádat, je ten, který nezaložíte. Takhle to máme, ne? Sice se hádáme jak koně, ale nikdo od nás stejně nepřechází k pražské kavárně. Lídři nám selhávají pravidelně, ale nic to neznamená. Volný selhal, na značky se připraví Rajchl… potenciál milionu hlasů je tady… Jen člověk nesmí být břídil a nesmí se zaprodat.
A o těchto milion hlasů se teď na prezidenta vlastně nikdo neuchází. Jako by nebyly, i když jsou. Nebo je to tím, že alternativa nemá napsané stanovy a registraci na ministerstvu vnitra? Tím pádem o ní nikdo neví, nikdo s námi nepočítá i když to dělá milion hlasů, které jsou zvyklé chodit k volbám? Navíc jsou to hlasy, které se o politiku zajímají, jsou schopné se svolat na Václavák, mají své neoficiální a neplacené komunikační kanály, které ale fungují a to den ode dne lépe!
V předchozích dnech i týdnech jsem v souvislosti s prezidentskými volbami dával do placu různá jména. Ve všech případech z toho vylezlo, že Babiš nakonec spoustu hlasů dostane… i když se skřípajícími zuby. Hele, kdyby Andrejko trochu zabral a párkrát řekl slovo mír a slovo alternativa a nějak zkusil vybruslit z toho hlasování o dočasném výcviku ukrajinských vojsk, tak by to tu prostě posbíral. Hodně lidí si uvědomuje, že je jediný, kdo dokáže dělat soupeře prezidentce Čapuši. Směrem k alternativě je volební kampaň vlastně nejjednodušší. Stačí si všimnout, stačí trochu artikulovat tužby těchto voličů… vždyť my jsme zvyklí, že se s námi zametá… a nepotřebujeme moc. Jen nesnášíme, když se s námi hraje nějaká levárna. Stačí pár slov a alternativa se sama postará, aby o tom každý z těchto voličů slyšel.
Jediná parlamentní strana, která si uvědomuje, že nějaká Alternativa existuje, je SPD. Ale také se častěji setkávám s odsudkem, než s pochopením. Je snazší slyšet Ivana Davida, kterak říká, že jakýkoliv lídr z Alternativy jen bere hlasy SPD. Než Foldynu, který naopak má svůj voličský potenciál právě tady, umí s ním pracovat a nemá vůbec zapotřebí nějak plivat na Trikoloru či Láďu Vrabela…
Možná bychom to měli udělat obráceně. Měli bychom teď sledovat, jestli nás nějaký prezidentský kandidát vůbec bude brát na vědomí. Zatím jsme jim byli dobří jen pro ten hlas. Takový Zeman, ten věděl, kde jsme a co chceme slyšet… ale nakonec si to udělal, jak chtěl… ale on už se o naše hlasy ucházet nebude.
Měli bychom si počkat na kousek vstřícnosti. Na nějakou větičku, či celý odstavec, že někdo ráčil vzít na vědomí naší existenci a má alespoň mlhavou představu, čím žijeme. Protože jinak mají pravdu ti, co říkají, že menší zlo neexistuje. K čemu je nám kandidát menšího zla, když jsme pro něj jen kulisa a deset minut po volbách zapomene, že jsme existovali?
Do voleb je ještě přes šest týdnů. Čekáme na signál. Čekáme na to, že někdo bude mluvit o míru, bude mluvit o tom, že chceme mít normální rodiny, normální život, normální práci, že chceme trochu úcty. My si jakoukoliv kampaň uděláme sami. Sami velice rychle rozšíříme každé vlídné slovo, které o nás některý z kandidátů pronese. Dokonce to uděláme s chutí. A kdyby někdo nejenže vyslal signál, ale rovnou i naslouchal…
Už nejsme tak úplně neznámí. Už jsme párkrát zahulákali na náměstích a ukázali jsme, kolik hlasů dohromady máme. Možná se hádáme o kandidátech jen proto, že žádný se o nás výslovně neuchází. Že nám žádný nedal sebemenší důvod ho brát za něco víc, než jen menší zlo. Ani Bašta o nás zatím neřekl jediné hezké slovo.
Takže než se budu muset pro nějaké to menší zlo s mnoha riziky a vedlejšími účinky rozhodnout, tak mám ještě čtyřicet dní na to, abych trochu křičel směrem ke kandidátům a čekal, zda nás někdo vezme na vědomí a třeba se i zeptá, co vlastně chceme.
Odkaz na nemoderovanou diskusi:
30.11.2022
Největší bohatství tohoto blogu jsou jeho čtenáři a diskutéři. Dokonce i na tom fejsbůku máme pod každým článkem celkem kultivovanou debatu. K tomu dostávám denně stovky mailů, či mesengerových zpráv. Vždycky říkám, že právě díky vám čtenářům mám přehled, jak přemýšlí volič na alternativě. Vždycky, když napíšu, že „mám z něčeho pocit,“ tak to zpravidla vychází z vašich komentářů, postřehů, souhlasů, nesouhlasů… vlastně i nadávek.
Považuju za obrovskou chybu, pokud si nějaké médium nedrží diskusi. Ta okamžitá zpětná vazba je v podstatě nenahraditelná a je důležitější, než vlastní text. Vlastně se strašně divím, že naše politické strany už dávno nemají nějakou podobnou formu stranického tisku. Když jsou schopni dávat miliony do volebních kampaní, tak bych si myslel, že dát nějakou část z toho na kvalitní stranický blog alespoň na úrovni Vidlákových kydů, by jim ušetřil spoustu slepých cestiček a chyb, protože by se okamžitě dozvěděli, jak na tom doopravdy jsou.
Svým způsobem tohle pochopilo jen několik politických jednotlivců, kteří často a důsledně komunikují s veřejností. Ivan David má svojí Novou republiku, Jindra Rajchl dělá pravidelné pořady na svém fejsbůku, Andrej Babiš má svoje Čau lidi. Jinak je pusto a prázdno… kdyby třeba taková ODS vzala ty peníze, co dává za fejsbůkovou reklamu a místo toho angažovali nějakého dobrého psáče, co by jim každý den vycajchnoval stranický článek, tak by udělali líp a ještě by ušetřili.
Musím říci, čím více můj blog roste, čím více má čtenářů, tím více se spoléhám na vaší zpětnou vazbu. Samozřejmě to nefunguje jako sociologický průzkum. Musím to číst (a to mi zabírá asi třikrát víc času, než vlastní psaní článku), musím své diskutéry pokud možno znát, musím si zafixovat opakující se jména, musím se naučit, kdo má dobré postřehy. To samé platí o mailech a jiných způsobech komunikace. Ale ve výsledku bych řekl, že mám stále přesnější představu, jak to vlastně mezi veřejností na alternativě chodí. Nikdy to nebude matematicky exaktní, protože jak pracovat s náladami a emocemi, že?
Ne, nenahradí to volební průzkumy, protože mě nečte v této republice každý. Hodně lidí mě vysloveně nesnáší, ale myslím si, že mám poměrně slušnou představu o zhruba třiceti procentech voličských hlasů. Stačí mi dávat články s různými (i protichůdnými) názory. Stačí mi, abych se na problém podíval z různých stran a pak si vyhodnotil, jak na to čtenáři reagovali… a hned vím.
Včera jsem dával článek o tom, že nám pro prezidentskou volbu zbyl Bašta, jako poslední z kandidátů, který má blízko k alternativě. Dával jsem i několik článků na téma Vitásková nebo Babiš. Ale včera to bylo obzvláště zajímavé, protože se na mém fejsbůku ozval i vrchní revolucionář Ladislav Vrabel . Zkritizoval mě, že adoruju Baštu… že Nerudová a Pavel jsou o tolik horší zlo, že je lepší volit Babiše. Takovou sílu má Veľký Bocian a takový odpor vzbuzují Čapuše Nerudová a agent Pávek.
Hlasů, že Bašta nemá šanci, že je to zbytečné, že sice je tak nějak náš, ale je starý, neumí mluvit, neumí se vyjadřovat. Atd, atd bylo prostě tolik, že by se musel stát skoro zázrak, aby postoupil do druhého kola.
Jízlivě musím říci, že jsem si včera na mém fejsbůku připadal jako ve cvokhauzu. Máme devět kandidátů, z toho čtyři kopou za Pětikolku pokračování války!!!!. Středula už prohrál, Rohanovou nikdo nezná, Zima nemá šanci, protože je dost samolibý rektor univerzity, zůstává Babiš a Bašta. Když jsem dříve psal, že je třeba volit menší zlo v podobě Babiše, tak jsem dostal sodu, protože nelze zapomenout na lockdowny a očkování dětiček.. Když jsem včera psal, že Bašta je nám nejbližší kandidát, tak jsem dostal sodu, protože Okamůra.
Když mohu sledovat na svém profilu nálady veřejnosti já, dokáží to i velká média. Mají mnohem přesnější přehled o tom, kdo je sleduje, jak je sleduje, co si myslí, jak se mění jeho myšlení podle mediálního vlivu. Mají na to celé agentury a určitě sledují i cvrkot mezi svými fanoušky.
Hele, oni to vlastně dělají úplně jednoduše. Oni všechny znectí jen tak napůl. Proto nikdo nepokračoval v kauze Babiše Juniora na Krymu. Proto se dál neřešily jeho nemovitosti ve Francii. Proto je to Čapí hnízdo tak napůl. Oni nepotřebují, aby se celý národ zavile naštval na Babiše. Kdyby se na něj naštvali všichni, tak by to všichni mohli jít hodit Baštovi. A to přece nechtějí. Oni nechtějí mít silného kandidáta. Oni potřebují mít spoustu slabých.
A tak to rozdělí podle lidských nátur. Jedněm znechutí Baštu, jiným znechutí Babiše, ale ne moc. Jen tak akorát, aby se jejich elektorát rozdělil. Aby se lidi nesjednotili na jednom jméně. Kdyby z Bociana udělali absolutní zlo a přesvědčili o tom voliče, tak by z toho těžil Bašta. Kdyby dokonale nasadili psí hlavu Baštovi, tak se jeho hlasy přelijí k Babišovi.
Co je výsledek? Naprosto surealistická debata pod mými články o prezidentských kandidátech. Je úplně jedno, jaké napíšu jméno a jaké argumenty v jeho prospěch použiju. Skupina přitakávajících a odporujících bude vždycky víceméně stejně veliká. Je to tak přesné, že se mi nechce věřit, že by to byla náhoda. Mám tendenci se přiklonit k názoru, že tohle je ve skutečnosti ten celý záměr. Rozděl a panuj. Vyrob spoustu nevolitelných kandidátů a pak u jednoho trochu povol. To postačí. Jim vůbec nevadí, že mají něco i na Pávka a že se to ví. Nebo na Nerudovou. Oni se jen starají o to, aby na tom byli všichni stejně špatně. Pak stačí pár oslavných reportáží a ejhle – máme vítěze.
Minimálně u mě v diskusi tohle funguje naprosto spolehlivě. Mám strašnou chuť vyzkoušet, co by se stalo, kdybych se na nějakou kandidátku přihlásil já sám. Zřejmě by se také ukázalo, že procento příznivců a odpůrců této myšlenky by bylo úplně stejné, jako kdybych napsal: „Zuzana Majerová na Hrad!“ (Vsadím se, že se na fejsbůku najde alespoň jeden komentář, že jsem se konečně odkopal a potvrdil, že protěžuju Trikoloru). Zřejmě by mi nijak nepomohlo, že jsem majitel Kydů a lidi sem chodí, protože mě mají celkem rádi.
Hele… ono je víceméně jedno, jestli jde o debatu na Litterate, kde se o ní stará Zakladatel, nebo na Kydech, kde je zcela nemoderovaná a nebo na fejsbůku na mém profilu, nebo u mého šafáře. Kdybych měl víc odběratelů na Telegramu, vypadalo by to nejspíš stejně.
Ne, nemám žádná tvrdá data. Mám zase jen pocit. Pocit, který vznikl pročtením tisíců komentářů v poslední době. Začínám si myslet, že se zopakuje loňský rok, kdy nám volby vyhrála pětikolka, protože se nejlépe etablovali v tehdejší situaci, která fungovala přesně takhle – podle hesla „čím hůř, tím líp.“ A když se tak dívám kolem sebe, máme ke stejné situaci našlápnuto i letos a je přímo připravená pro naše duo Nerudová – Pavel.
Velkým médiím se zase podařila jejich klasika – všichni jsou nevolitelní. A ti, kteří by třeba volitelní byli, ti se ani nezúčastní. Zůstal pro nás nevolitelný Středula, nevolitelný Bašta, nevolitelný Babiš… jen ta Čaputová a Pinochett, ti jsou mezi svými volitelní až na půdu.
Takže začínám mít pocit, že to dopadne jako vždycky. Tak dlouho se tu budeme dohadovat, co Babiš v minulosti všechno provedl a jak je jen druhá strana pětikolky, jak nás stejně prodá do Brusele a USA… a Bašta je starý, nepoužitelný, volit ho může jen blázen… a výsledek se brzy dostaví. K tomu se já osobně dozvím, jak jsem se zaprodal jednomu i druhému, možná i oběma dohromady, hromada sil se vyplýtvá na mojí dehonestaci, udělají to ti, kteří to myslí dobře, ale dopadne to jako vždycky… a do druhého kola hladce projdou Nerudová s Pavlem, protože voliči, kteří je sice nechtějí, ale také nechtějí Babiše a Baštu, ti zůstanou doma a nepřemůžou se, protože sice České televizi nevěří nic, ale když tamní redaktoři mluví o Čapím hnízdě a fašistech v SPD, tak je to jako slovo Boží.
V této chvíli bych skoro řekl, že dostaneme další poučení o tom, jak zacházet s menším zlem. Babiš nepostoupí o nějaké mizerné procentíčko, které by mu dodala buď větší volební účast, nebo voliči Bašty. A až proběhne druhé kolo, tak porovnáním účasti mezi prvním a druhým kolem zjistíme, že se o tento volební výsledek postarali ti, kteří Babiše nesnášeli tak, že ho nešli volit, ale to je nedonutilo, aby začali milovat Baštu a hodili to jemu. A nová prezidentka Čapuše nám samozřejmě ukáže, že i v tomto případě by Babiš byl mnohem menší zlo.
Ano, budou tací, kteří se budou utěšovat, že Babiš by stejně nebyl lepší prezident, stejně jako se teď ve studených bytech utěšují, že Babiš by jako premiér dělal totéž, co Fiala…
Velká média to mají vlastně docela jednoduché. Stačí pořádně používat hnojomety, ale zároveň sledovat, aby se to nepřehnalo. je třeba nikoho nevyřadit z nabídky. Nejhorší jsou ti politici, kteří rezignují a opustí politiku. Tím se zužuje výběr a nedej bože by mohl vyhrát někdo, kdo není schválený v České televizi. A tak je třeba podporovat neochotu pochopit, že pro cestu vpřed je někdy nejlepší udělat pár kroků dozadu a překážku obejít, než do ní pořád vrážet hlavou.
Dnes je čtyřicet pět dní před volbami bych tipoval. Žádné rozhodování mezi menším či větším zlem vůbec nebude. Do druhého kola půjde Nerudová s Pavlem.
Ale volby ještě nejsou. Ještě je čas, si to v hlavě utřídit. Vážně varuji! Ať tady napíšu jakékoliv jméno, počet příznivců a odpůrců tohoto jména je víceméně stejný. Česká televize může být spokojená. Líp si to připravit nemohli.
Odkaz na nemoderovanou diskusi:
