Pavel J. H*játko : M*tus u*rajinského hladomoru
Pavel J. H*játko : M*tus u*rajinského hladomoru
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi zde:
V poslední době téma „Holodomoru“ na Ukrajině v letech 1932-1933 tiše zmizelo ve stínu „russké agrese“. Hlavní úkol, který si jeho propagandisté stanovili, byl splněn – přesvědčit významnou část (takřka celosvětového) obyvatelstva, že v těchto letech došlo ke genocidě ukrajinského národa, organizované „Moskvany“ a komunistickým režimem. Zastánci teorie „ukrajinské genocidy“ se shodují na umělých zdrojích hladomoru. Tohoto pohledu se tedy držme a pojdme se spolu pěkně podívat, jak to celé ve skutečnosti bylo.
Kdo byl u moci v Ukrajinské SSR?
V čele republikánských stranických a sovětských organizací stáli generální tajemník ÚV Komunistické strany (bolševiků) Ukrajiny Polák Kosior, tajemníci ÚV Ukrajinec Ljubčenko, Židé Chatajevič a Litvin, Rus Postyšev, předseda Ústředního výkonného výboru Ukrajiny Ukrajinec Petrovskij, předseda Rady lidových komisařů Ukrajinec Čubar, předseda Státního plánovacího výboru Ukrajinské SSR, Ukrajinec Skrypnik, předseda GPU, Ukrajinec Balitsky, předseda Ústřední kontrolní komise Komunistické strany (bolševiků) Ukrajiny, Ukrajinec Zatonskij, generální prokurátor a lidový komisař spravedlnosti Ukrajinské SSR, Ukrajinec Michalik. V roce 1932 byla z jejich iniciativy provedena reorganizace správního členění Ukrajiny a v roce 1933 začal přesun hlavního města z Charkova do Kyjeva. V roce 1932 bylo 41 okresů rozděleno do 492 okresů, které byly podřízeny přímo vedení republiky a v roce 1933 byly okresy přeměněny na 8 krajů. Hlavním cílem reorganizace území a přesunu hlavního města bylo skrýt a zmást kulaky v rámci jejich reakce na reálnou situaci se zajištěním potravin do republiky.
Výroba potravin
Chléb. Podle Státního statistického výboru Ukrajinské SSR činila hrubá sklizeň obilných plodin v roce 1932 146 571 tisíc centů (916 milionů pudů – pud (rusky: пуд) je ruská jednotka hmotnosti, používaná již ve středověku a odpovídající hmotnosti 16.38 kg, pozn. PJH) s plánem 280 milionů pudů. 636 milionů pudů, dělíme populací (stav k 1.1.1933) 31 901 400 tisíc lidí a počtem dní v roce. Denně přijímáme více než 800 gramů obilí na hlavu. Hrubá sklizeň všech obilných plodin za rok 1933 činila 222 965 tisíc centů. V přepočtu na hlavu je to 1,6 kg za den. V letech 1941–1943, během obléhání Leningradu, dostávali dělníci na pracovní kartu 500 až 800 gramů chleba denně. Lidé přitom nejen přežívali, ale i pracovali. Každý, kdo dostal 150–400 gramů chleba na závislou kartu, byl často odsouzen k smrti.
Ukrajina v letech 1932–1933, kromě vlastního zásobování rychle obdržela od Centra potravinovou pomoc. Důkazem toho jsou zvláštní složky politbyra, které jsou uloženy v RGASPI ve fondu 17, inventář 162. Zde je několik příkladů.
„…str. 44/4 ze dne 19.III.1932. O semesském soudu Ukrajiny.
Vzhledem k výjimce vydat bezúročnou půjčku ječmene Ukrajinské SSR ve výši 1 milion 350 tisíc pudů navíc k dříve uvolněným 100 000 pudům, z toho 750 tis. pudů z centralizovaných zdrojů na samotné Ukrajině, 350 tis. pudů z rezervy rady lidových komisařů ve střední černomořské oblasti, 250 tis. pudů z rezervy SNK v západní oblasti. (jednotková kronika 12, l. 31).
„str. 35/11 ze dne 29.IV.1932. O potravinářských plodinách.“
a) Navrhnout NKVT (NKVT = Narodnyj Komissariat torgovli i promyšlennosti, pozn. PJH) vrátit 15 000 tun kukuřice a 2 000 tun pšenice z přístavů k dispozici výboru pro zadávání zakázek.
b) Nabídněte NKVT ke koupi 3 1/2 milionu obilí na Dálném východě. A takové množství obilí Státní bankou, která zajistí příslušný převod měny.
c) Vyzvěte NKVT, aby předala 3 miliony z nákupů pšenice v Persii Výboru pro zadávání zakázek.
d) Kukuřice a pšenice vrácené z přístavů by měly být použity k zásobování Ukrajiny a také by měly být na Ukrajinu dovezeny 4 miliony pudů obilí z centrální oblasti Černého moře, což odpovídajícím způsobem sníží dovoz do východních oblastí.
Od 19. března 1932 do 4. července 1933 bylo na Ukrajinu dodáno více než jeden milion tun obilných plodin, dodávaných z Centra na náklady hladomorem postižených oblastí a území SSSR, včetně 497 980 000 tisíc za semena (vč. 64 070 000 tis. tun na krmiva) a na potraviny – 541 640 000 tun.
Předpokládáme-li, že Stalin záměrně zorganizoval hladomor na Ukrajině, nevyhnutelně vyvstává otázka: proč tam zároveň dodával tolik obilí? A že ho tam dodával, na to jsou důkazy v podobě plných archivů a v takovém množství, že i kdyby je od jeho zabití v roce 1953 falšovali všichni trockisté světa, i tak by to do pádu SSSR v roce 1991 nestihli!
Vývoz obilovin byl nejen co nejvíce omezen, ale chléb byl nakupován z Austrálie, Kanady a Persie (Írán). K uskutečnění industrializace využil Stalin globální hospodářskou krizi z let 1932-1933. SSSR si bral úvěry od západních zemí a bank, které sloužily k budování zařízení tvořících základ sovětského průmyslu.
MASO. K 1. únoru 1932 byl celkový stav hospodářských zvířat na Ukrajině 13 milionů 533 tisíc kusů, včetně dobytka na JZD, kolchozy a jednotlivé farmy – 4 miliony 275,7 tisíc o 4 měsíce později, k 1. červnu téhož roku 1932 se celkový stav skotu zvýšil o více než 250 tisíc kusů. To svědčí o dostatečné zásobě hospodářských zvířat krmivem, absenci epidemií a nemocí, což nejen vylučovalo ztráty zvířat, ale přispělo i k nárůstu stáda. Jak se tedy mohlo stát, že Ukrajinci nakrmili dobytek, ale sami zemřeli hlady? A co pak dělat s pohádkami o tom, jak byla rolníkům odebrána poslední kráva?
RYBY. Ve 30. letech 20. století se ukrajinské rybí populace nacházely v Černém a Azovském moři, v umělých chovných zařízeních (rybníky) a také v přírodních nádržích (řeky a jezera). V těchto letech se v Černém moři prováděl průmyslový rybolov belugy, jesetera, jesetera hvězdnatého, sledě obecného, sardele, šprota, parmice, kranase, platýse, tuňáka, goby, mořského okouna, delfína. V roce 1932 byly v oblasti Azov-Černého moře čtyři republikánské trusty: Krymský, Azovsko-Černé moře, Azov-Doněcký vodní trust a Ukrajinsko-Černé moře. V letech 1932 a 1933 v nich Ukrajinci vylovili 433,6 tisíce tun ryb. Zde je třeba připočítat průmyslový rybolov v rybnících, jezerech a řekách, který na Ukrajině v roce 1932 činil 23 770 tun a v roce 1933 20 100 tun.
Kolik lidí zemřelo?
Podle Ústřední správy národního ekonomického účetnictví (TSUNKhU) Státního plánovacího výboru SSSR, sestaveného na základě osvědčení Ředitelství národního ekonomického účetnictví Ukrajinské SSR, pokles počtu obyvatel na Ukrajině v roce 1932 ze všech příčin činil 668 200 lidí, v letech 1933 – 1936 1 850 300. Celkem – 2 518 500. Ruský státní ekonomický archiv z nějakého sakra zajímavého důvodu neobsahuje informace o příčinách úmrtnosti v ukrajinské SSR za rok 1933, přestože se v něm jinak nacházejí i informace o tom, jak se jmenovala čí koza a kolik měla v daný rok a měsíc kůzlat. Ve všech regionech a republikách existují, ale na Ukrajině – ne! Trochu zajímavé – nemyslíte? Sovětské archivy byly z politických důvodů více než jednou „vyčištěny“ a mizení těchto údajů, které je nepohodlné pouze pro jednu politickou kampaň – „Holodomor“ – je celkem pochopitelné. Ale v takto stupidně nápadné formě je to dost ubohé a trapné i na liberály a jinou havět´.
Historie zná tři hlavní příčiny masové úmrtnosti: hladomor, válka, epidemie. Podle definice nemůže být v létě hlad. Ani v roce 1933 nebyla válka. Třetí složka zůstává – epidemie. Jak vyplývá z archivních dokumentů, zvláštní místo mezi příčinami úmrtnosti v letech 1932-33 zaujímá mezi obyvatelstvem šíření nemocí, které mělo v té době na území SSSR charakter epidemie. V SSSR v roce 1933 byl pozorován nejvyšší vrchol případů malárie za celou dobu existence státu – počet nakažených lidí byl 6 282 586 lidí. Podle Ministerstva zdravotnictví Ukrajinské SSR byl počet lidí postižených na Ukrajině chorobami způsobenými špatnou hygienou, mizernou kvalitou potravin samotných, pojídáním hlíny, přímo záměrně šířenými jedy, konzumací špatně připravených potravin apod. (tyfus, spalničky, černý kašel, úplavice, záškrt, malárie) v roce 1933 1,082 milionu lidí.
JED. Plísňové choroby obilovin, jako je námel, jsou na polích vždy přítomny. Neustálé pojídání chleba, který nebyl zbaven plísně, vede k několika typům duševních poruch a degradaci mozku. Stejné následky (psychóza) vyplývají z tropické malárie. V 60. letech minulého století se v Evropě z námelu získával známý halucinogen LSD, který vede člověka k dočasné ztrátě kontroly nad vědomím, stavu paniky, občas vyvolává násilné nebo naopak sebevražedné činy a další asociální změny v psychice. V září 1932 byla v mnoha farmách na Ukrajině objevena námelová houba. Příměs sklerocia námelu purpurea do mouky nebo krmiva způsobila ergotismus, vážnou nemoc (na Ukrajině se jí též říkalo „čarodějnické křeče“ nebo „Antonovský oheň“).
Kromě škodlivých účinků houbových chorob rostlin na lidský organismus zemřelo mnoho lidí na konzumaci shnilého obilí, které bylo dlouhou dobu v takzvaných skrýších, protože protisovětská ukrajinská propaganda rozšířila mezi místními malorolníky fámy o tom, že jim bude všechno obilí zabaveno, což byla záměrná lež. Obilí se bralo pouze poměščikům a kulakům, tedy každému, jehož orná půda přesahovala 15 hektarů a to se malých rolníků s pěti pytli obilí pro potřebu vlastních rodin vážně netýkalo.
KRÁDEŽ. V letech 1932-33 postihla republiku opravdová epidemie krádeží. Kdyby se krádeže nestaly opět vlivem antisovětské propagandy až takovým fenoménem, nebyl by hladomor – úroda byla totiž docela slušná. Obilí se kradlo všude, po celé zemi. Ale Ukrajina se dokázala odlišit velmi zvláštním způsobem, což překvapilo i málo čím překvapitelného Stalina. 15. dubna 1932 zaslal zástupce ředitele trustu Sojuzspirt dopis, ve kterém uvedl, že v poslední době si ukrajinští rolníci zvykli přepadávat sklady surovin: jak v lihovarech, tak na nádražích jako nějací kovbojové z Divokého západu. Příklad: Ve dnech 11.–16. března proběhla celá série razií ve vinařství Medveděv. Počet nájezdníků dosáhl 400 lidí s koňmi a povozy, vyzbrojených ostrými zbraněmi a upilovanými brokovnicemi. Dopis se dostal ke Stalinovi, ale k ukrajinskému vedení se zřejmě nedostal. Proč by si jinak „otec národů“ zval generálního tajemníka Ústředního výboru Komunistické strany Ukrajiny (bolševiků), aby ho s tím seznámil? Dne 26. dubna posílá do Kyjeva následující vzkaz: „Je pravda, že je situace s vesnicí na Ukrajině tak špatná?“
GPU (státní politická správa, pozn. PJH) Ukrajiny identifikovala mnoho mlýnů, za jejichž práci se nezodpovídal nikdo vůbec nikomu. Za pouhých 20 dní bylo objeveno více než 750 tajných a neznámých mlýnů. Vzhledem k tomu, že mlýny jsou tajné, fungují bez povolení, ukázalo se, že obilí bylo nezjištěno, ukradeno a mouka byla použita podle vlastního uvážení. Odhaleny byly i přímé krádeže mouky ponechané v továrnách jako mobilizační zálohy, tedy pro případ války. Ve Vinnitse bylo ukradeno 5864 pudů, v Zinovyjevsku – 2135 pudů, v Nikolajevu – 2100 pudů atd.
Ze zápisu ze Společné schůze předsednictva Ústřední kontrolní komise Všesvazové komunistické strany bolševiků a Kolegia NK RKI SSSR ze dne 15. března 1933:
„O plýtvání výrobky a surovinami v továrně na cukrovinky Karla Marxe v Kyjevě.
Předsednictvo Ústřední kontrolní komise Všesvazové komunistické strany bolševiků a předsednictvo NK RKI SSSR poznamenávají, že vedení továrny na cukrovinky pojmenované po Karlu Marxovi v letech 1932 a 1933 umožnilo masivní plýtvání hotovými výrobky…“
Podle osvědčení „lékařského inspektora“ přijala místní patologie města Kyjeva v roce 1933 celkem 9472 mrtvol shromážděných po celém městě, z nichž 3991 bylo registrováno v Raizags; neevidováno – 5481 mrtvol, dle směrnic státního zastupitelství (ústní i písemné). 24/Sh-34 (podpis).
Nyní víme, kam šel chléb, maso, ryby a další produkty, které obyvatelům Ukrajiny nestačily. Byly ukradeny. Lidé oslabení špatnou výživou umírali na krádeže překupníků, epidemie, otravy a z nich plynoucí hladovění.
Výsledek výchovy lidu lží o „holodomoru“ na Ukrajině je důsledkem protiruské hysterie a rostoucí síly fašismu, o které Stalin před 85 lety, s přihlédnutím k tehdejší realitě, řekl: „Vítězství fašismu v Německu je třeba považovat nejen za známku slabosti dělnické třídy a výsledek sociální demokracie zrady dělnické třídy… Musí být také považován za známku slabosti buržoazie, jako znamení, že buržoazie již není schopna vládnout starými metodami parlamentarismu a buržoazní demokracie, a proto je nucena uchýlit se k teroristickým metodám vládnutí ve vnitřní politice – na znamení, že již není schopna najít cestu ze současné situace na základě mírové zahraniční politiky, proto je nucena uchýlit se k politice válečné…“ Buržoazie tedy nevymyslela nic nového, ale jedná dlouhodobě osvědčenými, jen dobově zmodernizovanými metodami. Dnes na Ukrajině zabíjí neozbrojené lidi, odpůrce sociální nespravedlnosti, nazývá je teroristy a blíží se k Rusku.
Rok 2024
Tato fakta jsou na území demokratické Ukrajiny zakázána pod trestem vězení. V případě, že byste byli natolik odvážní (nebo spíš blázniví) a řekli je mladým a retardovaným členům AZOVu, Ajdaru, Pravého sektoru, OUN-UPY a dalších Západem placených neonacistických žoldáckých skupin, pověsili by vás za genitálie na nejbližší strom a přesně v duchu jejich dědečků a babiček by vás i s vašimi dětmi a nejbližšími příbuznými k těm stromům ještě omotali pěkně pečlivě ostatnatými dráty…
Taková je skutečná pravda o slavném ukrajinském holodomoru.
ZDROJ:
https://voxpopuliblog.net/mytus-ukrajinskeho-hladomoru/
