Game Over – data o monitoringu bezpečnosti mRNA vakcín (v odkazech na originál)

5.1.2023

Po dvou letech od začátku očkování se novinářům konečně podařilo vypáčit ze CDC (Center for Disease Control) data o monitoringu bezpečnosti mRNA vakcín. Výsledky jsou devastující. CDC a FDA (Food and Drug Administration) již téměř dva roky usilovně tají své vlastní analýzy, které ukazují, že bezpečnostní profil mRNA vakcín je katastrofální. Tato převratná zpráva by měla vést k okamžitému zastavení očkování mRNA vakcínami po celém světě a zahájení vyšetřování zcela bezprecedentního selhání regulačních orgánů.

První podrobnější zprávy jsou v angličtině k dispozici zde a zde. Je to čtení, při kterém se některým hrnou slzy do očí a jiným otevírá kudla v kapse … a mnohým dalším začíná pomalu ale jistě tuhnout v žilách krev. Článek obsahuje i linky na zveřejněné datové sady, takže si můžete údaje sami ověřit. O této explozivní kauze jistě v následujících dnech mnohé uslyšíte. Ačkoliv se oficiální média budou jistě usilovně snažit, tuto zprávu se nepodaří zcenzurovat – jedná se o datové sady, které zveřejnilo samotné CDC (byť dosti nerado).

Američané nechť si selhání svých regulačních orgánů vyřeší sami, jistě jim nemusíme radit. Ostatně floridský guvernér již s rozsáhlým vyšetřováním zločinů spáchaných při vakcinační kampani začal. Devastující data vypáčená ze CDC však musí mít důsledky i pro české veřejné zdravotnictví. Potvrdilo se totiž to, co na těchto stránkách píšeme již několik měsíců. Očkovací kampaň v naší zemi je založena na lživých tvrzeních o účinnosti a bezpečnosti mRNA vakcín. Odpovědné orgány (Ministerstvo zdravotnictví, ÚZIS a SÚKL), ale i různé odborné společnosti (Vakcinologická společnost, Lékařská komora a mnohé další) dlouho a systematicky klamaly veřejnost stran bezpečnostního profilu mRNA vakcín. Úředníci a „odborníci“ neměli v rukou žádná data, která by bezpečnost prokazovala, ačkoliv do omrzení tvrdili opak (a oficiální média to poslušně papouškovala). Nyní tedy víme, že lhali – žádné důkazy bezpečnosti mít nemohli, protože samotné CDC (na něž se často odvolávali) bylo donuceno zveřejnit vlastní analýzu, která ukazuje opak.

Ministr zdravotnictví by si měl tuto tragickou zprávu přečíst nejméně třikrát a ihned poté rezignovat (stačí jednou). Česká lékařská komunita by se měla připravit na rozsáhlé zpytování svědomí a bolestnou ztrátu důvěry veřejnosti.

Zdroj:https://www.blogosvet.cz/article/game-over-BuzNp?fbclid=IwAR25_t8lH0YcBSQI9aBcGgIcSgiWxQe9Ot4Z7vIPfy07tNOB4UfLAiFP7WE

Sakra proč?

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

Dnes ještě zůstaneme u Čapáku. Ukázalo se, že je možné nasvítit ještě jeden úhel pohledu. Dostal jsem moc pěkný mail od Martina Kunšteka s velmi zajímavým příběhem. Do naší mozaiky se hodí. Martin Kunštek mi laskavě dovolil svůj text použít jako námět k dalšímu článku, což tímto činím. Celý příběh se tím krásně uzavírá, Uroboros se zakousl do svého ocasu a až se budete rozhodovat, nakolik je kauza Čapí hnízdo politická a nakolik jde o právo a spravedlnost, budete k tomu mít asi už všechny informace.

Náš příběh začíná vstupem do EU. To se tenkrát vymyslelo, že nás vezmou do henté vyspělé Evropy a dají nám prachy, abychom si to tady co nejrychleji zmodernizovali a dohnali Německo, že ano? Penězovody se otevřely, všichni víme, jak to probíhalo, kupa lidí kvůli tomu bručí v base a ještě větší kupa někde hoduje, protože jim na to nepřišli… prostě dotace nám sem sypou už skoro dvacet let a všichni víme, že jak jsou někde velké peníze, tak tam jsou také velké zájmy a i z malého odkloněného procentíčka se dá velmi dobře žít. Dvacet let evropských dotací je také zároveň dvacet let podvodů, zlodějen, krádeží, přihrávání, sponozorování politiků, lobbing a samozřejmě také boj za transparentnost, neustálé přidávání pravidel a kontrolních mechanismů, dopisování dalších a dalších směrnic, aby se nekradlo.

O úspěšnosti tohoto zajišťování práva a odhalování zlodějů můžeme vést spory. Jisté ale je, že je celá řada firem i jednotlivců, kteří na dotace raději nesahají, protože jste stále jednou nohou v průšvihu. Něco opominete, něco nedodáte, něco se v průběhu realizace ukáže jinak a nikdy nevíte, jestli jste už nespáchali trestný čin, protože dotace se dělají zpravidla v milionech a způsobená škoda je vždycky velká.

Samozřejmě je ale hodně firem i jednotlivců, kteří o dotace žádají, protože to dělají i jejich konkurenti a pokud si jeden za evropské peníze koupí výrobní linky a druhý si je koupí ze svého, tak je předem jasné, jak takový konkurenční boj musí dopadnout. Prostě se žádá a přiděluje.

Kromě poctivých příjemců dotací, kteří zvládli vyplnit všechny kolonky a postupovali při realizaci přesně a správně a kromě zlodějů, kteří prostě kradou, tak ještě existuje nemalá třetí skupina. To jsou ti, kteří udělali chybu. Neuhlídali to. Někde něco vyplnili špatně, nevšimli si nějaké nové směrnice, nedodrželi všechna pravidla, protože o nich možná ani nevěděli, při realizaci se stalo něco, co se ještě nikdy předtím neobjevilo a oni se prostě rozhodli jinak, než by se rozhodl úředník. Takových případů jsou tisíce a tisíce. Nekradli, jen udělali chybu.

Jeden hezký medializovaný případ si možná pamatujete – jak na Šumavě rekonstruovali hotel a když ho dodělali, tak jakási úřednická kontrola odhalila, že z osmi mega dotací asi deset procent vyčerpali neoprávněně. Prostě něco přehlédli, udělali chybu, kontrola na to přišla, majitel hotelu to nijak nerozporoval a neoprávněně čerpanou dotaci vrátil.

A za čas si pro něj přišlo policejní komando, protože vrácením dotace vlastně přiznal vinu, dopustil se podvodu, nastoupili na něj jako na těžkého zločince a tuším, že opravdu šel natvrdo bručet.

V roce 2015 (to už se o Čapáku mluvilo a Babiš byl ministrem financí) se objevila poslanecká iniciativa napříč stranami i dalšími organizacemi, aby se s touto praxí něco udělalo. Potenciálních viníků už bylo prostě hodně, existovalo velké množství zablokovaných peněz, které by se daly použít na nějaké projekty, chybující žadatelé o dotace se prostě museli soudit a nepřiznat chybu, protože jinak by je zavřeli… Tak vznikla iniciativa udělat zákon, který by celou tu šaškárnu prostě ukončil vrácením dotace. Udělals chybu, kontrola jí odhalila, vrátíš dotaci a všechno je cajk. Neberte mě za slovo, takhle jednoduché zákony neexistují. Samozřejmě to bylo napsané mnohem komplikovaněji, ale zhruba tohle bylo jádro toho zákona.

Nebudu popisovat všechny peripetie této iniciativy, jen vypíchnu pár zajímavých momentů. Zákon přednesli poslanci za všechny strany ve sněmovně, kromě TOP09. Jeden poslanec za TOP by se našel, ale Kalousek mu to zakázal. Podpora napříč stranami byla vyjednaná a sám Babiš to podpořil. Ovšem ztroskotalo to na ministryni spravedlnosti Válkové za ANO, která vydala stanovisko, že takový zákon by byl v rozporu s právem EU. Posudek dodala Hana Marvanová (kdo jiný, že?)

Později se ukázalo, že stanovisko Válkové i posudek Marvanové je blbost a tak to zkusili protlačit senátem, kde to zase selhalo na koaličním partnerovi – na lidech z ČSSD. Ještě později se našla nová skupina poslanců, kteří s tím znovu přišli do sněmovny, ale uvízlo to v organizačním výboru sněmovny a tam to zůstalo pohřbeno.

Pak přišly volby, Andrej Babiš se stal premiérem a skupina poslanců vedených Pavlem Blažkem se znovu pokusili tento zákon předložit. Opět zůstal ležet zablokován z podobných příčin a to až do chvíle, kdy se Čapák dostal k soudu a pak už si samozřejmě nikdo netroufnul ho vytáhnout, protože pravdomluvní novináři by začali řvát jak píchlé prase.

A já se musím ptát, proč? Proč proboha? Komu jako mělo prospět, že se tento zákon neschválil? Proč bylo tak důležité, takovou novelu shodit ze stolu? K čemu měla sloužit možnost kriminalizovat kohokoliv, kdo udělal chybu v čerpání dotace?

Petr Hampl už delší dobu mluví o tom, že v politice nedoplatíte ani tak na to, co jste udělali, ale na to, co jste neudělali, ale udělat mohli. Tlumič novinářského kvikotu na Čapák už tu mohl být už od roku 2015… Bylo několik pokusů ho vrátit zpátky do hry. Nikdy se to nepovedlo a skoro pokaždé to skončilo na lidech z ANO. Teď jejich předseda dojíždí přesně na to, co měl tento zákon řešit. Že si vzal dotaci, několikrát se změnila pravidla, dodnes není jasně definované, co je malá a střední firma a nakonec ho soudí podle pravidel z roku 2015 za čerpání, které proběhlo mnohem dřív a platila úplně jiná směrnice.

Hustý co?

Jak jsem napsal v úvodu – Uroboros se zakousl do svého ocasu a už rozumím, proč Jan Keller ve svém posledním článku sžíravě napsal, že máme neschopnou vládu, protože máme neschopnou opozici. Ti, kteří jsou dneska Andrejovi největší soupeři a přejí mu, aby ho Šott řádně vosolil, ti mu před pár lety přinesli na podnose řešení. A ti, kteří jsou Andrejovi přátelé ve zbrani, ti se postarali, aby takové řešení padlo pod stůl.

Já chápu, že člověk nemůže myslet na všechno a nemá šanci mít přehled o všech zákonech, novelizacích a změnách. Nemá šanci mít přehled, co každá novelizace přinese a k čemu je dobrá… ale přemýšlím, jestli má Babiš tam někde v ANO a ve sněmovně nějakého opravdového přítele a nakolik se vůbec na někoho může spolehnout…

Zdroj:https://www.vidlakovykydy.cz/clanky/sakra-proc

Překonejme v roce 2023 naši lenost a ukažme, že alternativa má sílu

Překonejme v roce 2023 naši lenost a ukažme, že alternativa má sílu

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi  ZDE:

Aneb novoroční zamyšlení nad tím, jak každý z nás může přispět k tomu, aby se politická situace konečně obrátila k lepšímu a abychom získali pronárodně smýšlející vládu. Začnu jednou svojí zkušeností z loňského roku. Spolupracoval jsem s Alenou Vitáskovou, sbíral jsem pro ni podpisy na prezidentskou kandidaturu a doufal, že jich bude dostatek. Šlo to pomaleji, než jsme čekali. Původně očekávaných 100 tisíc se ukázalo jako nereálné číslo, ale blížili jsme se k 65 tisícům a doufali jsme, že to bude stačit. Sami ale víte, jak to dopadlo. Vitásková se rozhodla, že je to pro ni příliš slabá podpora a že se raději vzdá bez boje, než aby se pokusila uspět.

V tom posledním týdnu, kdy se již tušilo, že to takto dopadne, jsme byli v jejím týmu přímo zaplaveni zprávami od jejích příznivců. Lidé psali doslova po tisících různé podpůrné vzkazy, ať to nevzdává a ať tu kandidátku podá (což jsem jí říkal i já). V životě jsem u ničeho nezažil takto silnou slovní podporu – a ani tak silné zklamání, když se poté definitivně rozhodla vzdát.

A tehdy jsem provedl malý pokus. Našel jsem si několik desítek těch, kdo ji přemlouvali, aby to nevzdávala (popř. kdo jí pak nadávali, že to vzdala) a zeptal jsem se každého z nich, kolik podpisů pro ni nasbírali oni sami. Sbírat podpisy pro ni totiž mohl opravdu každý – petice byla 8 měsíců ke stažení (a byla možnost ji i zaslat poštou), takže skutečně každý měl za tu dobu možnost nasbírat aspoň 20 podpisů mezi rodinou, kolegy a známými.

Když jsem se těch lidí ale zeptal, zda tuto možnost využili, dospěl jsem k zajímavému výsledku. Jen cca 10 % z oslovených lidí ty podpisy skutečně sbíralo. Všichni ostatní se na to vykašlali (v lepším případě to podepsali jen sami, když jim tu petici někdo strčil pod nos, v tom horším se nepodepsali ani oni sami). Drtivá většina z těch, kdo kritizovali Vitáskovou za její rozhodnutí, nebyla ochotna vůbec nic udělat pro to, aby kandidovala. Troufám si tvrdit, že pokud by všichni tito lidé pro ni sbírali podpisy, tak by těch sto tisíc získala zcela bezpečně.

A proč to tady všechno píšu? Protože to odhaluje největší dosavadní slabinu mnohých z nás: Lenost, pohodlnost a neochotu něco udělat pro to, aby se tu něco změnilo k lepšímu.

V minulém roce se zvedla mohutná vlna nespokojenosti s Fialovou vládou a s celým současným systémem. Myslím, že je nás „nespokojenců“ již tolik, že by takový počet lidí dokázal ve společnosti nastartovat zásadní změny. Bohužel je tento potenciál zatím nevyužit, protože (zatím) jen málo z nás je natolik aktivní, aby tyto změny mohly nastat. Bohužel pro většinu lidí (čest výjimkám) je vrcholem jejich činnosti nadávat po hospodách, psát komentáře na internetu nebo nanejvýš jednou za čas zajít na demonstraci. Jinak tito lidé nedělají nic a jen čekají, jak to dopadne.

Je potřeba si uvedomit zásadní skutečnost. Nemá cenu čekat na spasitele. Musíme si pomoci sami. Máme naději v této společnosti provést zásadní změny – musíme se toho ale chopit sami, protože nikdo jiný to za nás neudělá.

Od prezidentské volby v tomto ohledu nečekám zázraky. Možnost dostat tam pronárodního občanského kandidáta jsme svojí leností již prošvihli a další taková šance bude až za 5 let (pokud vůbec). Teď už zbývá jen „zachránit, co se dá“ a aspoň zabránit vládním kandidátům (Pavel, Nerudová, Fischer), aby se tam dostali.

Můžeme ale dělat řadu jiných věcí, které mohou přispět ke změně systému. A co konkrétně může udělat každý z vás?

– Šiřte informace. To, že se vláda snaží o cenzuru, jen dokazuje, jak se vláda bojí toho, že se k lidem budou dostávat „nesystémové“ informace. Proto šiřte články a videa z alternativních médií, a to zejména mezi těmi, kdo zatím politiku moc nesledují, ale mohli by se přidat na naši stranu.

– Zakládejte různé místní skupiny alternativců. Scházejte se, probírejte aktuální situaci, popř. vytvářejte i komunitní zahrady a podobné věci (nejen) pro případ mimořádných situací. Zkrátka se co nejvíce snažte tvořit „paralelní společnost“ nezávislou na vládě a systému.

– Choďte na úřady, pište svým voleným zástupcům (od obecních zastupitelů až po poslance a senátory vládních stran) a dávejte jim najevo své názory. Ne přímo konfrontačně, ale přesto tak, aby cítili zespoda tlak. Aby jim došlo, že pokud se dál budou držet své „stranické linie“, tak už se tam příště nemusejí dostat.

– Přestaňte nakupovat v supermarketech a dalších zahraničních řetězcích. Alespoň v rámci možností podporujte menší české výrobce, zejména ty místní.

A hlavně: Nepropadejme skepsi a zejména pasivitě. Ve vzduchu je cítit změna. Zatím jsme pro ni téměř nic neudělali, protože jsme se nechali unést svojí pohodlností. Pokud ale tuto překážku překonáme a začneme o změně nejen mluvit, ale také pro ni něco dělat, máme naději tu změnu provést a vzít si náš stát zpět.

RNDr. Jan Sedláček, předseda Národní mládeže z. s.

Zdroj:Národní Mládež https://narodnimladez.cz/prekonejme-v-roce-2023-nasi-lenost-a-ukazme-ze-alternativa-ma-silu/?fbclid=IwAR2s-Bb5_mP6XClsEwfon1gF6hhLP1VpQc3cK6RM34Dwbhls8pVAgBKjOPk

Apokalypsa, řekla nám lékárnice

Apokalypsa, řekla nám lékárnice. Česko trápí akutní nedostatek léků

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

6.1.2023

Nedostatek léků v pražských lékárnách začíná připomínat dobu hluboké totality. Lékaři jsou bezradní a nemohou svým pacientům pomoct. Situaci prý musí řešit vláda, říká bývalý mluvčí Ministerstva zdravotní Tomáš Cikrt.

Chřipková epidemie udeřila v plné síle a tisíce nemocných lidí zaplavily čekárny praktických lékařů. Pokračuje ale podivná situace. Do ordinací volají zoufalí pacienti. Lékaři jim sice napsali recept, nemohou se ale léčit, protože předepsané léky nelze sehnat.

Časté výpadky v této oblasti zaznamenala i praktická lékařka z Prahy 8 MUDr. Eva Vránová. Podle jejích slov je akutní nedostatek léků, které potlačují horečky, infekční onemocnění a bolesti. „Setkávám se pravidelně s tím, že některé léky nejsou třeba týden k dispozici. Někomu se může zdát, že výpadek na pět dní není tak závažný. Je ale třeba si uvědomit, že v této roční době je nemocných velmi mnoho a výpadky pak postihnou tisíce lidí. Teď třeba není možné sehnat Erdomed na kašel. Předtím nebyl v lékárnách penicilín pro děti, Nurofen a další antibiotika. To není dobrá situace,” řekla redakci PrahaIN.cz lékařka.

Situaci v lékárnách zažili i redaktoři PrahaIN.cz

V současné době chybí v pražských lékárnách některé druhy důležitých antibiotik, desinfekční pastilky krku, sirupy a další druhy léků. Běžné je, že lékař napíše pacientovi recept a ze tří druhů sežene jeden nebo dva. Tuto situaci jsme si osobně vyzkoušeli.

Antibiotikum Klacid, které je na předpis, sehnal nemocný redaktor až poté, co obešel pět lékáren v Kobylisích, dvě v okolí Bulovky a úspěšný nakonec byl až v Libni. Například ve čtvrtek ráno v lékárnách na Vinohradech nebylo možné sehnat léky tišící bolest v krku, jako je například Strepsils, Tantum Verde. Chyběl také Erdomed. Prakticky nemožné je sehnat v těchto dnech Kodein, Dithiaden a další druhy léků na léčbu virových onemocnění a nachlazení.

Z chřipky zápal plic

Trpkou zkušenost si odnesl další redaktor PrahaIN.cz, který začátkem prosince onemocněl  a sháněl po Praze pět dní antibiotika Amoksiklav. Léčba se v jeho případě protáhla na téměř čtyři týdny, protože se k neléčenému virovému onemocnění připojil zápal plic. Antibiotika nakonec sehnal tak, že se domluvil v lékárně na Černém Mostě, která pro něj antibiotika speciálně objednala.

Lékárny nemohou doplňovat zásoby

„V mnoha lékárnách je situace velmi nelehká. Naše lékárna si koncem léta nakoupila dostatečné zásoby, a tak akutní nedostatek zatím u nás naplno nepociťujeme. Ovšem i naše zásoby se začínají zmenšovat,” řekla redakci PrahaIN.cz PharmDr. Lea Rochlitz z lékárny na Praze 7 v Holešovicích. „Jde o poněkud absurdní situaci. Například tak běžný lék jako je Paralen u nás už doprodáváme ze zásob. Ve skladech ale k dispozici není. V okamžiku, kdy zásoby prodáme, nebudeme mít jak zásoby doplnit. Sledujeme situaci u nás i v okolních zemích a zatím se nezdá, že by výpadky v zásobování léky skončily. Nepředpokládám, že se současná situace rychle změní. Spíš to vypadá na dlouhodobější problém a vypadá to, že nedostatek léků nás zasáhne i na jaře,” ukončila Lea Rochlitz.

Zdroj:PrahaIn https://www.prahain.cz/zdravi/lekari-jsou-bezradni-a-nemohou-svym-pacientum-pomoct-cesko-trapi-akutni-nedostatek-leku-10653.html?fbclid=IwAR0ER4bkwBOJOiUE7SuOrQzN7bD81U899ffy6xLvAvzRnbq65xToNiDXTSE

cenzura

Jak cenzurovat všechny a všechno: Najmeme si dobrovolníky! Anonymní experti na zavádění totality. Vrchního fízla už známe. Fialový pokrytec jenom mlží. Rusofilové proti nesvobodě. Lži o konci světa? Fiala skáče podle Putina?

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

5.1.2023

TOMÁŠ GUTTMANN komentuje zběsilé kroky Fialovy vlády k ještě dramatičtější cenzuře při likvidaci chatrných zbytků svobody slova přesně podle notiček jejích loutkovodičů – a samozřejmě navíc s vlastní lokajskou iniciativou

Podle nedávných zpráv připravuje stát plány na boj s dezinformátory. Vládní experti prý doporučují podporovat 50 miliony korun ročně neziskové organizace, které se zabývají bojem s dezinformacemi. Sto milionů korun ročně by pak měla dostávat nezávislá média, která v boji s fake news pomohou.

Stát by nově mohl šiřitele dezinformací stíhat a údajně dezinformační weby odstřihnout od reklamy státních institucí. V první polovině příštího roku by měl vzniknout zákon určující podmínky, za kterých mohou být na internetu zablokovány údajně konspirační stránky (zde).

Vrchní cenzor a dobrovolníci

Kdo jsou ti experti rozhodující o tom, kdo bude mluvit a kdo mlčet se neví, a ani kdo by měl dostat ty desítky milionů sice nikdo neví, ale bylo oznámeno, že oni anonymní experti již vypracovali „neveřejný osmnáctistránkový dokument“, kde navrhují několik klíčových změn, které má stát v následujícím roce udělat, aby dezinformacím lépe vzdoroval (zde). Takže jde o tajný dokument sepsán anonymními experty, jenž se stane základem nových zákonů, které umožní vytvořit mnoho nových vládou placených míst a umlčet každého, kdo se placeným expertům nebude líbit. Jde evidentně o zcela netransparentní postup vedoucí k omezení demokracie, nemluvě o ekonomických škodách.

Co na to premiér Petr Fiala? Podle tisku řekl na začátku prosince že, i když stát čelí nepřátelské hybridní válce vedené prostřednictvím dezinformací, cenzuru zavádět nelze. Ale hned nato prohlásil, že „k vypnutí dezinformačních webů vyzvala vláda v obecně formulovaném usnesení a je vděčná nevládním organizacím i komerčním firmám, že tyto servery vypnuly“. Takže podle Fialy vláda cenzuru dělat sama nebude, ale najme si na to „dobrovolníky“, kteří za tučnou provizi naleznou dezinformační média a pomohou k jejich vypnutí, podle nejasných kritérií a více méně tajných instrukcí.

Vláda dokonce již má svého vládního zmocněnce pro oblast údajných dezinformací. Je jím Michal Klíma, který by se měl stát „národním gestorem této politiky“. Klíma to potvrdil Deníku N: „Považuji pomoc profesionálním zpravodajským a nezávislým médiím v této oblasti za velmi důležitou. Stát by měl zaměstnat i více odborníků na dezinformace (zde)”. Před dvěma lety jsem se pokusil ukázat, že cenzura je nebezpečnější než dezinformace (zde a zde). Tento názor tenkrát v podstatě zopakoval i Michal Klíma a prohlásil: „Cenzura není přípustná ani pod záminkou vědeckého postupu“ (zde), což přetiskla téměř všechna média. Do nedobrého světla staví Klímu fakt, že svůj jasně proklamovaný názor změnil v okamžiku, když mu byl nabídnut placený post vrchního cenzora.

Orwellovské „zkvalitňování“

Úroveň „expertů“ lze hádat podle několika prozrazených jmen. Citován byl například „analytik Institutu pro politiku a bezpečnost“ Roman Máca, který mimo jiné prohlásil: „U většiny antivaxerů navíc můžete pozorovat přerod v antiukrajince“, s vysvětlením, že „jedním z důvodu změn témat vždy za aktuálnější je snaha vydělat další peníze“ (zde). Takže podle pana Máci dostali lidé peníze za to, že se nechtěli očkovat, což je zřejmá dezinformace, protože peníze se vydělávají očkováním, a ne odmítáním očkování.

Mácovo nepochopení situace kolem vakcín lze vysvětlit tím, že vystudoval obor zvaný „Mezinárodní rozvojová studia“. Ale ani tak komický obor neobjasní Mácovo přesvědčení, že odmítač očkování nemá rád Ukrajinu. Vždyť Ukrajina je v počtu očkovaných na 147. místě ve světě (skoro poslední), takže by podle Mácovy logiky měli antivaxeři Ukrajinu mít rádi.

Jestliže existuje něco jako dezinformace, pak to jsou vědecké závěry dezinformačních expertů; zajímavý je třeba tento: „Dezinformacím propadají nejčastěji senioři, oni sdílejí lži o konci světa či Putinovi“ (zde). Je směšné, jak různí samozvaní odborníci podrobně sledují i malé weby, které mají nulovou čtenost a „vědecky“ je analyzují. Skoro nikdo přece nečte Sputnik, kromě oněch expertů, a kromě toho se Sputnik otevřeně k Rusku hlásí, takže může sotva někoho oklamat (snad s výjimkou oněch expertů).

„Expertům“ nevadí, že většina českého tisku je v rukou bývalých komunistů Babiše a Porybného, v jejichž médiích oni experti publikují své „vědecké závěry“ o nutnosti cenzury. Je cimrmanovské, s jakým nadšením experti dopodrobna popisují různé dezinformační banality (zde). Cenzoři popisují svou práci jazykem popsaným v románu 1984 jako Newspeak. Například Mácův Institut pro politiku a bezpečnost má prý za cíl otevřenou diskusi: „Posláním Institutu je zkvalitňování českého politického a veřejného prostředí prostřednictvím profesionální a otevřené diskuse“ (zde).

Čtěte ZDE: Prezident k Bojovníkům za svobodu: Jsme v nejhorší chvíli od roku 1989. Fialova vláda nové Národní fronty chce uťápnutého občana. Už opět je povolen jen jediný názor. Státní svrchovanost a národní identita ohrožena. Spojme se!

Rusofilové všech zemí…

Oblíbenou metodou zmíněných expertů je smíchat v jedné větě názor, který je podle nich evidentně chybný, s názorem, který se má zdiskreditovat. Takže spojení antiukrajinců s antivaxery delegitimuje všechny epidemiology s jiným názorem na očkování, než má expert na Mezinárodní rozvojová studia.

Spojení antivaxerů s anti-greendealery delegitimuje všechny fyziky s jiným názorem na změny klimatu, než má onen expert. A spojení anti-greendealerů s anti-cokoli delegitimuje všechny odborníky na cokoli s jiným názorem, než má zmíněný expert na Mezinárodní rozvojová studia.

Takže „experti na dezinformace“ nakonec budou cenzurovat názory 95 % všech občanů. To je konec demokracie, když dobrovolní cenzoři dostanou peníze spoluobčanů na řízení médií podle vládních instrukcí. Kdo se bude smět i nadále volně vyjadřovat, budou majitelé médií (většinou bývalí komunisté) a nositelé důležitých funkcí, jako například prezident, předseda ústavního soudu, nejvyšší státní zástupce, děkan filozofické fakulty atd. (náhodou také komunisté a marxisté). Nekomunističtí politikové demokracii nijak nebrání, což zlověstně připomíná rok 1948.

Demokracie se udržuje pomocí fungujících voleb, zákonů a médií, a také gentlemanskými vztahy mezi občany, ale ne činností neziskovek a samozvaných odborníků na demokracii. Zamyslíme-li se nad tím, jak by Čína a Rusko nejlépe prosazovaly své zájmy, tak určitě financováním akcí, které v demokratických státech vytvářejí pocit ohrožení, hledají vnitřního nepřítele, rozeštvávají voliče různých stran proti sobě a polarizují obyvatelstvo. Takový vývoj vidíme ve všech demokratických zemích.

Takže situace na Západě se vyvíjí přesně tak, jak by si jeho nepřátelé přáli, ať již je jejich podíl na nepříznivém vývoji jakýkoli. Občané nemají mnoho možností, jak situaci ovlivnit. Najít politiky, kteří se jasně vymezují proti Rusku i proti cenzuře téměř nelze, neboť kvůli dezinformační činnosti bojovníků za cenzuru pod praporem boje s dezinformací je odpor proti cenzuře již považován za neslučitelný s odporem proti Rusku.

ZDROJ: PROTIPROUD https://protiproud.info/politika/6934-jak-cenzurovat-vsechny-a-vsechno-najmeme-si-dobrovolniky-anonymni-experti-na-zavadeni-totality-vrchniho-fizla-uz-zname-fialovy-pokrytec-jenom-mlzi-rusofilove-proti-nesvobode-lzi-o-konci-sveta-fiala-skace-podle-putina.htm

Zdroj.

Nebudu popisovat všechny peripetie této iniciativy, jen vypíchnu pár zajímavých momentů.

Umírnění lidojedi

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

Blog- převzato z blogu  Vidlákovy Kydy

Krátký soudní úvodník:Dneska jednoduchá otázka do diskuse o budoucím prezidentovi: Co myslíte, bude verdikt soudce Šotta znít vinen nebo nevinen?Pamatujete, jak začala občanská válka v Sýrii? To tam byl prostě bordel, protože ještě pořád dobíhala krize spuštěná americkými toxickými hypotékami, ceny potravin zrovna vystřelily do nebe, v Egyptě se k moci málem dostalo muslimské bratrstvo, v Tunisku se ze zoufalství upálil jeden občan, Kaddáfí začal přemýšlet, že se vykašle na dolar… Ne, neříkám to chronologicky, jen se snažím poukázat, že u nás se sice obtížně hledala práce, ale jinde ve světě panoval hlad, který se hodil různým skupinám, aby se konečně dostaly k moci.Pak to chvíli bylo takové nepřehledné. Velké protesty proti Asadovi, pouliční bouře, krvavé střety se silami loajálními režimu (arabští diktátoři svojí policii vždycky platili prvotřídně), potom povstání henté umírněné opozice proti tyranovi, nejprve pokoutná, ale pak stále okatější americká podpora rebelům, jejich postupné vyzdvihování, vylepšování jejich mediálního obrazu a samozřejmě vykreslování Asada jako vraha všech vrahů… John Mc Cain se fotil s opozičními vůdci (tohle je důležité, jakmile se někde fotil John McCain, tak z toho byla hekatomba mrtvých), u nás Gabal naléhal na uzavření českého velvyslanectví v Damašku (to je také důležité, jak se u něčeho objeví Gabal, tak si celkem spolehlivě můžete myslet opak), jen osamělý hlas Terezy Spencerové říkal i něco jiného…

A pak začala ta umírněná opozice dávat na jůtub videa s popravami.

Vynořil se džihádista John, začalo se masově podřezávat, střílet, křižovat, upalovat (třeba toho jordánského pilota), přejíždět takovými pásy, střílet do hlav… vynalézavost a kreativita byla v tomto ohledu obrovská a všechny ty kecy o Bílých přilbách pak už přestaly fungovat. Ještě to chvíli doháněli těmi chemickými útoky, ale už to nemělo tu správnou prozápadní šťávu, protože umírnění lidojedi se svojí krvežíznivostí chlubili před celým světem.

Proč to tak bylo? Inu, původně marginální protiasadovská opozice postupně zvedla hlavy. Byla materiálně i finančně vyfutrovaná, dostalo se jí kvalitního amerického výcviku, svedla řadu úspěšných bitev s nepřáteli, zabrala rozsáhlá území, věřili, že konečné vítězství je jen otázkou času a své protektory prostě přestali poslouchat.

Měli vlastní cíle. Takové, ze kterých by jejich sponzoři blili hrůzou, kdyby o nich věděli. A tak se zapřeli, říkali těm McCainům, co chtěli slyšet, brali od nich peníze i zbraně a když už měli pocit, že dostali všechno potřebné, tak se prostě odkopali a začali dělat to, co chtěli od začátku. Vraždit ve velkém a přinést světu další krvavou a šílenou utopii, aby se zařadili na čestné místo vedle Pol-Pota a podobných syčáků.

Nakonec museli i Američani dát od ISIL ruce pryč a ocitli se pod tlakem nepříjemné pravdy, že v Sýrii nikdy žádná umírněná opozice nebyla, jen vrazi, násilníci a jiní gauneři. Vzdávali se svých cílů velice neradi a trvalo to ještě hodně dlouho. Dodnes jsou tam nasáčkovaní, dodnes tam mají své prstíky, ale už tam nemají ty hejly, kteří by byli ochotni prolévat za USA krev. Už to prostě nejde. Informace postupně prokapávaly, jednotliví aktéři se postupně odkopávali a dneska tam hlavní slovo mají Turci, Rusové, Asad, Írán a Izrael. Američani tam sice nasypali nejvíc peněz, ale dopadlo to jako obvykle. Sice to maskovali, jak jen to šlo, ale nakonec všechno vyjde najevo.

Nepřijde vám Ukrajina jako totéž?

Včera jsme se od Pavla Šika dozvěděli, že Zalužný s naší vládou podepsal už měsíc před vypuknutím války dohodu o léčení zraněných ukrajinských vojáků. To znamená, že se musela vyjednávat ještě mnohem dřív. Dokonce se možná vyjednávala už za předchozí vlády, ale Babiš se Zemanem se zdráhali do toho jít. Možná je přesně tohle ten důvod, proč se musela vrátit do hry aféra Vrbětice.

Angela Merkelová také naplno řekla, že Minské dohody měly jen Ukrajině získat čas na pořádné vyzbrojení. Jak do toho zapadá ten nevyprovokovaný ruský útok?

Stejně tak už před válkou angažovala vláda hentoho Klímu pro boj s dezinformacemi a zřejmě to byl právě on, kdo zařídil vypnutí těch údajně dezinformačních webů přesně ve správnou chvíli.

Teď nám zase vystrčili růžky ukrajinští banderovci a to tak moc, že z toho v Polsku začali zvracet. Ve Lvově má Bandera velký pomník. V Kyjevě se k Babímu Jaru dostanete po třídě Stěpana Bandery, pak přes most a pak po ulici Romana Šuchevyče.

Pamatujete na ten jednotný mediální obraz ubohé napadené Ukrajiny a nevyprovokované ruské agrese? Ani slovo o předchozím dělostřeleckém ostřelování Doněcka. Ani slovo o ukrajinském nacionalismu, který má kořeny, ze kterých bylo špatně i ostříleným hrdlořezům z SS. Byly to jen maličké střípky které tu a tam prokapávaly ven. Hlasy ala Tereza Spencerová, že ono to nebude tak přímočaré, jak líčí média, měly být pro jistotu rovnou kriminalizovány.

Hele, Rusko se tam v Sýrii angažovalo… To by bylo, aby si tamodtud neodnesli spoustu poučení.

Například to, že se nepřítel nejdřív musí odkopat. Nejprve musí párkrát zvítězit, nabrat jistotu, musí dojít k názoru, že celkové vítězství je jen otázkou času a v té eufórii se musí odhalit. Dokud ISIL vraždil někde potají, tak měli plnou americkou podporu a peníze se jen hrnuly. Ale jak si začali být jistí a rozhodli se, že už se mohou začít chlubit, byl to začátek jejich konce.

Teď se nám začali chlubit Ukrajinci. Přece vítězí, ne? Maršál Petrla a další analytici nám vysvětlují, že je vše na nejlepší cestě, za chvíli bude ofenzíva na Melitopol a do léta bude celé ukrajinské území osvobozené. Oni tomu věří. Rusko je přece slabé a neschopné. Takže proč schovávat své pravé záměry? Už je možné přijít s vlastními cíly. Je možné se konečně zaměřit na to, o co přece vždycky šlo. Vybudovat tu čistou Ukrajinu, tak jak si to Bandera přál. Už není třeba předstírat umírněnost a loajalitu k západním hodnotám.

Nešlo Rusům náhodou celou dobu o tohle? Že nejprve je nutné opravdu jasně ukázat, jaký doopravdy je ukrajinský režim a pak teprve ho bude možné porazit? Že není možné zvítězit proti celé ekonomické síle Západu, ale je možné zabrat nějaké bojiště na cizím území a tam předstírat slabost, dokud se nepřítel nedostane do euforie a nezačne realizovat svoje plány. Je zapotřebí ukázat nejen Američanům, ale i obyčejným Ukrajincům, co si zvolili a co podporují. Až začnou lidi na Západě zvracet hrůzou z toho, co zaplatili, pak se situace změní.

Jasně, velká média to budou ještě dlouho zakrývat. Ještě existuje hodně nástrojů, jak dělat z Ukrajiny skvělou a ojrohodnotnou zemi. Informace zatím jen prokapávají a je zatím snadné je zamaskovat. Ale přesto… Zalužného fotka s Banderou už žije svým životem. Morawiecky na plnou hubu řekl, že se mu oslavy Banderových narozenin moc nelíbily. Dokonce i na Britských listech se objevil první článek, který jako by z oka vypadl dávným textům o válce v Sýrii.

Nakonec se ukázalo, že Tereza Spencerová měla o Sýrii pravdu… totéž se jednou ukáže i ohledně Ukrajiny. Jsou tam stejně umírnění lidojedi. Ne, všichni Ukrajinci takoví nejsou. Dokonce bych řekl, že většina jich taková není. Ale banderovský démon už tam poletuje, přestává se maskovat a podporu má stále větší.

Zdroj:https://www.vidlakovykydy.cz/clanky/umirneni-lidohttps://www.vidlakovykydy.cz/clanky/umirneni-lidojedijedi

Masové vybíjení drůbeže pro údajné šíření ptačí chřipky je další útok na výrobu potravin

Masové vybíjení drůbeže pro údajné šíření ptačí chřipky je další útok na výrobu potravin

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

5.1.2023

(Mike Adams, Natural News ) Všimli jste si všech letošních zpráv o „hromadném vybíjení“ milionů slepic, kuřat a krůt? V Čechách například zakázaly vnější chov drůbeže na venkově.

Korporátní média hází vinu na „ptačí chřipku“, kterou přenášejí „diví ptáci“ létající po celé zemi. Trvají na tom, že kvůli těmto volně žijícím ptákům musí být zabito desítky milionů kusů drůbeže.

Podle nás je to všechno fraška. Je to krycí příběh, který má zničit zásoby potravin a urychlit nedostatek kuřecích vajec a kuřecího masa (a také krůtího masa).

Proč máme takové podezření? Dokonce i Wall Street Journal připustil , že jediný pozitivní PCR test na infekci ptačí chřipky vede k tomu, že farmáři dostanou příkaz k hromadnému utracení všech zvířat. Po potvrzení infekce jsou ničeny celé hejna drůbeže.

Stačí tedy jediná infekce  často diagnostikovaná chybným PCR testem, který lze nastavit tak, aby generoval falešně pozitivní výsledky dle vlastního uvážení, k zabití milionů ptáků. Tedy stejné padělání testů jako během pandemie covidu u lidí.

Je překvapující, že tyto utracené ptáky se pak počítají jako oběti „vypuknutí nákazy“. Analyzujte jazyk velmi opatrně z tohoto článku Wall Street Journal :

„Podle údajů USDA (americké ministerstvo zemědělství) při současném propuknutí nákazy zemřelo více než 40 milionů slepic snášejících vejce…“

Důležité je, že neuvádějí, že slepice zemřely na ptačí chřipku. Zemřeli proto, že je utratili. Jinak řečeno, důvod, proč tolik ptáků uhyne během propuknutí nemoci, je ten, že zemědělci mají nařízeno zdravotnickými orgány, aby je zabili.

Tyto ptáky nezabíjí nemoc, dělají to farmáři na příkaz zdravotnických úřadů! A všechny ty zavražděné ptáky se počítají jako oběti „vypuknutí nákazy“.

Zjistilo se, že ptačí vakcíny skutečně šíří nemoci

Tady je další šokující maličkost, kterou je třeba při tom všem zvážit: Komerčně chovaná kuřata jsou často očkována proti různým patogenům. Některé vakcíny však patogeny ještě zhoršují.

Stránka PBS.org uvádí:

„Ve skutečnosti vakcína namísto zastavení šíření viru drůbeži umožňuje, aby se nemoc šířila rychleji a déle, než by to bylo normální, uvádí nová studie. Vědci nyní věří, že vakcína pomohla kuřecímu viru stát se více virulentním.“

Mají na mysli vakcínu proti „Marekově chorobě“. Citovaná studie je publikována v žurnálu PLOS Biology s názvem „Nedokonalé očkování může zvýšit přenos vysoce virulentních patogenů“.

Studie uvádí zjevnou pravdu, která se jen zřídka přiznává – že vakcíny mohou způsobit agresivnější šíření patogenů a zabít více subjektů, protože nezabrání přenosu nebo replikaci patogenu.

Z abstraktu studie vybíráme:

„Mohly by některé vakcíny povzbuzovat vývoj virulentnějších patogenů? Selský rozum říká, že přirozený výběr odstraní vysoce smrtelné patogeny, pokud smrt hostitele výrazně sníží přenos.

Vakcíny, které udržují hostitele naživu, ale stále umožňují přenos, tak zajišťují cirkulaci velmi virulentních kmenů v populaci. Zde experimentálně ukazujeme, že imunizace kuřat proti viru Marekovy choroby zvyšuje zdatnost virulentnějších kmenů, což umožňuje přenos hyperpatogenních kmenů.

Imunita vyvolaná přímou vakcinací nebo vakcinací matky prodlužuje přežití hostitele, ale nezabrání infekci, virové replikaci ani přenosu viru, čímž se prodlužuje infekční období kmenů, které jsou jinak příliš smrtelné na to, aby za normálních okolností přetrvaly.“

Studie naráží na jednodušší odpověď na toto všechno: Přestaňte kuřata očkovat a jako celek (hejno) budou žít déle.

Namísto vakcinace kuřat proti chřipce nebo jiným patogenům a jejich následného masového zabíjení po desítkách milionů pokaždé, když se objeví jeden případ něčeho, by bylo ve skutečnosti humánnější a nákladově efektivnější umožnit vznik přirozené imunity prostřednictvím procesu přirozeného výběru.

Kuřata, která se nakazí chřipkou a uhynou, už nejsou schopna přenášet ji na jiné. Ty, které jsou přirozeně imunní, mohou být použity k vylíhnutí většího množství mláďat, čímž se imunita přenese dále.

Během velmi malého počtu generací skončíte s populací kuřat, která jsou (většinou) imunní vůči chřipce, nebo která dokáží překonat takové infekce, aniž by zemřela. Vakcíny způsobují jen více utracených kuřat, včetně utracení těch, která jsou přirozeně imunní vůči ptačí chřipce.

Položte si tuto samozřejmou otázku: Proč by zdravotnické úřady nařizovaly farmářům zabíjet ptáky, které jsou přirozeně imunní vůči ptačí chřipce?

Odpověď se zdá být samozřejmá: Využívají epidemii jako zástěrku k dosažení depopulace kuřat produkujících potraviny, čímž se zhorší nedostatek potravin a zároveň se zvýší potravinová inflace.

Co dnes dělají slepicím, zítra budou dělat lidem

Nejdůležitějším zjištěním v tomto všem je, že to, co dnes dělají zdravotnické úřady kuřatům – hromadné usmrcení kvůli jediné infekci – zítra udělají lidem. Proto chtějí aktivovat novou pandemickou smlouvu WHO a karanténní tábory během budoucích vyfabrikovaných „pandemií“.

V očích globalistů jsme nakonec vy a já jen součástí lidského stáda a nejsme pro ně jiní než skot nebo ovce.

Hromadné zabíjení bylo vždy hlavním nástrojem pro kontrolu populace zvířat a „propuknutí nákazy“ používají jako záminku k zabití desítek milionů kusů drůbeže, včetně těch, které jsou přirozeně imunní a infekci by dokázaly přežít.

Klíčovým rozdílem v tom všem je ovšem to, že u lidí jsou vakcíny vražedné nástroje.

Hromadné zabíjení kuřat se často provádí hromadným udušením. Vypnou ventilátory vzduchotechniky a kuřata uvězněná ve svých klecích nebo ohradách se udusí. Farmy na produkci kuřat se neobtěžují pobíhat a vstřikovat každému kuřeti smrtící injekci.

Ale u lidí, díky mediální propagandě a psychologickým operacím, mohou být lidé přesvědčeni, aby se postavili do řady a prosili o vražedné injekce.

Jak pohodlné pro globalisty! Už ani nemusí lidi násilně objíždět nebo vraždit v plynových komorách. Potřebují pouze spustit falešnou plandemii, terorizovat populaci strašidelnými příběhy o covidě a prezentovat mRNA „vakcíny“ jako řešení.

Miliardy lidí se pak sami postaví do řady, aby se zapojily do rituální sebevraždy za pomoci očkování. Následně začne vymírání.

Právě teď ve Spojených státech amerických je zaznamenáno více než milion úmrtí od začátku očkování.

Čísla nadměrné úmrtnosti zveřejněná Edem Dowdem , autorem nové knihy Cause Unknown  (Příčina neznámá), která je dostupná na BrighteonBooks.com , odhalují, že každý den dojde k přibližně 2 460 nadměrným úmrtím Američanů. To je přibližně 900 000 Američanů ročně.

Není to tak dramatické jako zabití najednou desítek milionů kuřat, ale na druhé straně kuřata nepíší dopisy svým kongresmanům a nestěžují si. Když se hromadně zabíjejí kuřata, málokdo si toho všimne.

Je ironií, že i když více než milion Američanů umírá na očkování, jen málo lidí si toho všímá a někteří si stále říkají, že k úmrtím dochází jen kvůli nedostatku vakcín.

Závěr

Nedělejte chybu a nemyslete si, že když se budou masová úmrtí zrychlovat, tak se všichni najednou probudí a uvědomí si, co se děje. Prostřednictvím mediální propagandy a psychologických operací lze lidem vymýt mozky, aby odmítly uznat masové vymírání, i když se to bude dít jejich vlastním přátelům a rodinným příslušníkům. A pamatujte, že mrtvé oběti očkování také nepíší statusy na sociálních sítích ani stížnosti úřadům. Mrtví už nemohou bít na poplach.

Nebudu popisovat všechny peripetie této iniciativy, jen vypíchnu pár zajímavých momentů.

Jako ohnivým písmem…

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

Blog-převzato z blogu Vidlákovy Kydy

Prezidentské volby budou za osm dní a já jsem v cílové rovince s osvětlováním všech tmavých koutů této scény. Dobojovávají se poslední politické bitvy, různá temná ujednání v zákulisí jsou naplňována, vyjevuje se taktika viditelných i zákulisních aktérů, leckteré nepochopitelné manévry začnou dávat smysl, nebo se ukážou být chybným kalkulem a v nejbližších dnech se toho dost ukáže. Já mám pro vás zřejmě poslední neosvětlené místo, do kterého má ještě smysl nakouknout.

Ne náhodou v něm figuruje Veľký Bocian. Protože tyto volby jsou o Babišovi. Buď pro něho, nebo proti němu. Ostatní kandidáti ale už nedělají stejné kroky jako proti Zemanovi. Poučili se. Dneska je ale necháme všechny stranou a zůstaneme jen a jenom u samotného Babiše. Po mém soudu je totiž v situaci, kdy o sobě vlastně už rozhodl sám a to již před několika týdny až měsíci. Toto jeho rozhodnutí jde do naprostého finále, které se odehraje zřejmě zítra, případně začátkem příštího týdne.

Že se má rozhodovat o Babišově vině v kauze Čapí hnízdo, to jsme tu už probírali mockrát. Netajil jsem se názorem, že k rozsudku dojde ausgerechnet těsně před volbami a netajil jsem se ani dojmem, že je celkem jasné, jak nezávislý soudce Šott rozhodne. Kdo jste sledovali zprávy ze soudní síně, tak víte, že můj dojem nebyl zase až tak špatný. Rozsudek do voleb zřejmě bude a teď si ještě počkáme, jaký byl můj dojem z rozsudku. Ale tohle jsem psal už dávno a máme to prokydané ze všech stran.

Dnes bych chtěl nasvítit poslední nezmapovanou část celého tohoto soudního procesu a tím je vlastní Bocianova taktika. Nejprve začnu posledním střípkem, kvůli kterému toto všechno píšu.

Soudce Šott odmítl znovu vyslechnout znalkyni ohledně Babiše mladšího. Že prý už to není důvodné, protože znalkyně vypovídala dostatečně obšírně. Pochopil jsem to správně, že babišovi obhájci se na poslední chvíli pokusili „o obstrukci,“ aby oddálili vynesení rozsudku? Takový dojem to na mě totiž udělalo. Jako kdyby si teď na poslední chvíli někdo vzpomněl, že budou volby a rozsudek nejspíš dopadne blbě… O to samé se v průběhu středy advokáti pokusili ještě jednou a navrhli zařazení dalších důkazů.

Až bude vynesen rozsudek, tak vlastně budu mít naprosto jasno. Bude to napsáno ohnivým písmem. Pokud soudce Šott Babiše osvobodí, tak to celé byla geniální hra, která těsně před volbami vezme všem pravdomluvným intervjukům vítr z plachet a Babiš se prezidentem prostě stane, protože tohle Mára Prchal bude umět zužitkovat. JežiBabiš by najednou byl zase Babiš. Už není tunelář, ale spořádaný občan proti kterému byl veden politicky motivovaný proces. Je úplně jedno, jestli se Šaroch ještě odvolá, protože to už bude po všem.

Ale pokud bude Babiš shledán vinným, dá se na to říct něco jiného, než že jsou tam kolem něj všichni naprostí kokoti? Když venkovský Vidlák nabývá dojmu, že soud má být triumfem Babišových politických protivníků, tak by to sakra mělo dojít i Babišovým obhájcům, ne? Mělo by to dojít jeho poradcům a mělo by to dojít i jemu. A nemělo by mu to dojít teď, dva dny před rozsudkem, ale nejpozději tehdy, kdy to došlo mně. To byl tuším říjen, celý proces se teprve rozebíhal a bylo možné do něj zařadit tolik řečiček a výslechů, že se mohl táhnout celý rok.

Nebo se Babiš prostě nechal ukolébat, obhájci mu řekli, že to dobře dopadne, on jim uvěřil a teď v tu nejblbější chvíli prostě spadne klec, protože už je pozdě na nějaké řešení? Má těsně vedle sebe trojského koně? Já vím, že součástí dobré taktiky je klam… když je člověk silný, má vypadat slabě, když je slabý, má vypadat silně, když je vše na nejlepší cestě, má vypadat bojácně a když je mu všechno jasné, má vypadat nerozhodně. Pokud Šott řekne, že Babiš je nevinen, tak smeknu klobouk a s naprosto klidným svědomím to Bábovi půjdu hodit, protože vím, že to má pod kontrolou a je schopen impozantních taktických manévrů. Ale pokud Šott řekne, že je Babiš vinen, těžko si můžu myslet, že je za tím něco geniálního. Příliš to bude připomínat bordel.

A to podotýkám, že nemám žádnou důvěru ve spravedlnost tohoto procesu.

Ale očekával bych, že když tuto důvěru nemám já, tak ji nebude mít ani prezidentský kandidát, který by měl představovat nejtěžší váhu na tomto volebním kolbišti a kolem jehož osobnosti se celé volby točí.

Hele, já už několik týdnů čekám na nějaký pořádný blesk. Nějaký úkaz. Nějaký silný argument. Něco, co by převážilo hlasy od Bašty k Babišovi, nebo od Babiše k Baštovi. Nic takového nepřicházelo. Musel jsem konstatovat, že na alternativě se síly klasicky rozdělily a jednota se jako obvykle nekoná. Není možné pohnout voličským přesvědčením a žádný výrazný hlas na alternativě tím nepohne. Můj už vůbec ne… I silnější hlasy raději nedávají žádné přímé doporučení.

Tím pádem vyhrají kandidáti Pětikolky a utkají se spolu ve druhém kole. My se tu pak budeme všichni obviňovat navzájem, kdo za to může… prostě to dopadne jako vždycky.

Ale možná takový blesk přece jenom přijde v podobě rozsudku soudce Šotta. Nevím nakolik nám ukáže něco o spravedlnosti v této zemi, ale ukáže nám docela jasně, jestli byl Babiš geniální stratég, nebo jestli je obklopen podržtaškami či přímo zrádci a šlendriánem první kategorie. Obě možnosti vycházejí z přímé Babišovy odpovědnosti. On si vybral své obhájce, on si vybral varianty obhajoby, případně to byl on, kdo se nechal opít rohlíkem a nechal to dojít k žalostnému konci.

Možná je dobře, že se to rozlouskne teď před volbami.

Dívejme se… tento soud nám pro naše rozhodování nejspíš dá asi největší možnou nápovědu.

Zdroj:https://www.vidlakovykydy.cz/clanky/jako-ohnivym-pismem

vyvlastňovací zákon

Bude se vyvlastňovat? Dostali jsme do ruky explozivní návrh novely Vyvlastňovacího zákona z dílny šéfa Pirátů Ivana Bartoše, který byl právě posunut k projednání do vlády Petra Fialy! V důvodové zprávě jsme narazili na šokující bombu, proč je prý potřeba tuto novelu přijmout! Starý zákon o vyvlastňování umožňuje totiž jen vyvlastňování staveb a pozemků, nikoliv jednotlivých separátních bytů ve stavbě! A je to venku! Aeronet jako první odhaluje děsivou novelu, která přichází doslova jako na zavolanou v době obrovské migrace Ukrajinců a vyvolává logické otázky s jejich ubytováním!

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

4.1.2023

Naše redakce byla v úterý opět informována našim externím zdrojem, že na vládu Petra Fialy dorazil explozivní návrh na novelu Vyvlastňovacího zákona z ministerstva pro místní rozvoj, kterému šéfuje ministr a předseda Pirátské strany Ivan Bartoš.

 Dostali jsme do ruky kompletní kompilaci podaného návrhu včetně dokumentů k připomínkovému řízení a rovněž důvodovou zprávu.

V České republice již zákon o vyvlastnění existuje, pochází z roku 2006 a dlouho se s ním nehýbalo, přestože v mnoha případech staveb veřejného zájmu se oprávněně občané rozčilovali, že někdo třeba blokuje výstavbu dálnice tím, že nechce prodat pozemek, protože za něj požaduje horentní nadhodnotu třeba sto-násobku jeho tržní ceny apod. Jenže, když si uvědomíte, jaké (nízké) jsou ceny orné půdy, nelze se těm lidem divit, že chtějí prodat půdu za víc.

Existují-li stavby ve veřejném zájmu, tak ale opravdu je takový zákon na místě a není důvod se kvůli tomu rozčilovat. Vyvlastňování ve veřejném zájmu za tržní cenu není v podstatě nic proti ničemu, je-li ten zájem opravdu značný. Jenže, samotný zákon č. 184/2006 Sb. o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě, byl původně zamýšlen k vyvlastňování pozemků a staveb jako takových, tedy komplexních budov, kdy vyvlastnění se týkalo budovy jako celku a vlastník budovy byl předmětem vyjednávání, aby objekt prodal státu ve veřejném zájmu. Pokud vlastníkem budovy je SVBJ (sdružení vlastníků bytových jednotek), potom předmětem vyjednávání je jmenovaný zástupce tohoto sdružení.

Nový zákon o vyvlastňování umožní vyvlastňovat i jednotlivé byty, nejen budovy jako celky

Představte si např. panelák na místě budoucího těžebního prostoru pro povrchový důl, kde se bude těžit uhlí. Jednotliví majitelé bytů dostali nabídky na odkup, a ti, kteří neprodali, tak proti těm se potom vedlo vyvlastňovací řízení. Jenže, je tady jeden háček. Ten starý vyvlastňovací zákon umožňoval vždy jen vyvlastňovat budovu jako celek. Pokud jde tedy o panelák, tak se tím myslí komplet všechny byty v paneláku, bez výjimky. Jenže, to, co naše redakce objevila v důvodové zprávě z dílny Ivana Bartoše, z toho nám přešel doslova mráz po zádech.

Na straně č. 26 důvodové zprávy se uvádí:

Ustanovení upravující předmět zákona a vymezující základní pojmy nereflektuje změny, které vnesl do právního řádu zejména zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, např. úpravou bytového spoluvlastnictví. Vyvlastněním zákon rozumí odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě, avšak jednotka podle občanského zákoníku (§ 1159), popřípadě podle (již zrušeného) zákona o vlastnictví bytů č. 72/1994 Sb. stavbou není. V souvislosti s předmětem vyvlastnění se nezmiňuje právo stavby jako věcné právo k cizí věci umožňující jeho držiteli zřídit stavbu na cizím pozemku. Pro jeho zřízení, zrušení či omezení nelze analogicky použít úpravu vyvlastnění týkající se věcného břemene.

Po přečtení tohoto zdůvodnění nám v redakci doslova spadla brada a hned po ní hodiny ze zdi. Proč potřebuje český stát najednou vyvlastňovat samostatné bytové jednotky v paneláku? Copak v zájmu veřejné stavby nebo veřejného díla je potřeba vyvlastňovat jednotlivé byty a nikoliv celý panelák skrze jednání se SVBJ? Co je tím proboha sledováno? Ano, jedná se o novelu, která má umožnit vyvlastňování jednotlivých bytů per se, namísto celých budov a celých komplexů. To se dá sice zdůvodnit tím, že stát chce mít možnost jednat s každým majitelem bytu v paneláku o odkoupení jednotlivě, aby stát nemusel jednat se zástupcem SVBJ, který dostane od majitelů bytů mandát k vyjednávání o určité ceně za objekt jako celek.

Pokud novela bude schválena v navrhovaném znění, bude hrozit prolomení majetkového práva i tam, kde si to dosud nikdo nedokázal představit

Jenže, na straně druhé taková novela zákona umožní vyvlastňovat v paneláku pouze jednotlivé vybrané byty, např. velkometrážní byty, dlouho neobydlené byty, kde nikdo nebydlí, protože majitel byt drží jako investici, tímto způsobem půjde ve veřejném zájmu o humanitární pomoc Ukrajincům v ČR vyvlastňovat např. neobydlené byty investorů, aniž by stát musel vyvlastňovat celý panelák jako celek. Bum… a je to venku! Podle našeho právníka jde prý zjevně o snahu přijetí zákonného rámce pro případné cílené vyvlastňování podílového vlastnictví mimo rámec SVBJ, přičemž v důvodové zprávě a v tom samém citovaném odstavci je ještě jeden důvod.

Úryvek ze strany č. 26 důvodové zprávy k návrhu novely

Ve starém zákoně totiž není možné vyvlastnit formou práva stavby na cizím pozemku, který přitom zůstane v majetku vlastníka, ale stát si vyvlastní právo umístit na něm vlastní stavbu, třeba dočasnou vojensku základnu NATO, dočasný uprchlický stanový tábor pro 10 000 migrantů, dočasnou stavbu komunikační věže NATO, dočasného vojenského radaru NATO atd.

Původní starý zákon toto neumožňuje, ten totiž řeší jen vyvlastnění celého pozemku se vším všudy, což ne vždy stát potřebuje, např. na poli, které má 800 hektarů, kde chce stát uprostřed postavit radar včasného varování, ale nepotřebuje celé pole. Stát tedy potřebuje uplatnit vyvlastňovací právo na právo stavby na cizím pozemku, přičemž vyvlastněním se myslí jen právo té stavby, nikoliv převod pozemku jako celku do majetku státu.

Vyvlastněný majitel dostane náhradou maximálně 8-násobek odhadní ceny. To je hodně, ale i strašně málo…

Novela zákona o vyvlastnění zavádí pravidlo, že vyvlastnitel může vyvlastňovanému majiteli pozemku, stavby či bytové jednotky nabídnout maximálně 8-násobek místně běžné tržní ceny. Tím dojde k zastropování výkupních cen, takže kdo bude vlastnit účetně bezcenných 100 metrů čtverečních orné půdy za 3 000 Kč (30 Kč za metr čtvereční), který brání stavbě dálnice, už nebude moci za ten pozemek požadovat stonásobek běžné ceny (300 000 Kč), ale maximálně 8-násobek (24 000 Kč). A to není bůhví co pro původního majitele. To je holomajzna. Novela vyvlastňovacího zákona tak bude potenciálně využitelná nejen na šlechetné a ve veřejném zájmu myšlené stavby národní infrastruktury, ale i na mnohem méně šlechetné účely.

Ukázka 1. strany návrhu novely

Třeba jak a kde ubytovat více jak 2 miliony ukrajinských migrantů od poloviny roku 2024, kdy má podle Ivana Bartoše tato novela, po plánovaném schválení v parlamentu, vstoupit v platnost. Tedy v případě, že denní tempo přílivu Ukrajinců do ČR se nezmenší, jak jsme uvedli v článku zde. Všechno to najednou zapadá dokonale do sebe jako konceptuální puzzle. Kdykoliv se někde objevuje zákon o vyvlastňování ve veřejném zájmů, je to vždy s obrovským rizikem, co pod tím bude myšleno, protože veřejný zájem je obrovsky rozevlátý pojem s mohutným rozpětím. Může to být zájem stavby nové elektrárny, nové dálnice, ale i zájem na ubytování statisíců a dokonce milionů migrantů, které Fialova vláda bez jakékoliv známky regulace přijímá z Ukrajiny.

Velkometrážní byty bez obyvatel určené na uložení úspor a investice se mohou stát prvním terčem zneužití tohoto zákona v době migrační a s ní spojené ubytovací krize

A je jasné, že kvůli třem nebo pěti bytům investorů v panelovém domě, kde je třeba 40 bytových jednotek, nebude stát vyvlastňovat celou budovu, když bude potřebovat vyvlastnit jen pár prázdných investičních bytů. Jenže, ďábel je skrytý v detailu. Kdo zaručí, že se to bude týkat jen prázdných bytů investorů? Co když se to bude týkat i nadměrných a velkometrážních bytů, kde bydlí jen jeden člověk v bytě o rozloze 200 metrů čtverečních?

To už jednou Československo zažilo v 50. letech, když vznikly podniky bytového hospodářství a úředníci přidělovali do nadměrných bytů jejich majitelům podnájemníky.

Chtěl bych zdůraznit, že zákon sám o sobě není nijak převratný nebo závadový, ale jeho hrozba spočívá v implementaci budoucího použití, které dá státu do ruky mohutně nebezpečný nástroj, kterým půjdou vyvlastňovat vytipované bytové jednotky, velkometrážní byty, investiční byty umístěné v jinak obydlených budovách, přičemž veškerá vyvlastňování budou probíhat ve veřejném zájmu, což je pojem, který dosud nebyl v českých zákonech bezpečně vymezen a ohraničen.

Ukázka 2. strany návrhu novely

Lze považovat za veřejný zájem např. pomoc státu s ubytováním nezvladatelného množství válečných utečenců, které vláda nezodpovědně a bez regulací v obrovských kvantech přijímá, aniž by měla vůbec peníze třeba na jejich zdravotní péči, na kterou si dokonce musí půjčovat u Evropské investiční banky? Je možné jejich ubytování v prázdných investičních bytech vyvlastněných jménem veřejného zájmu humanitární pomoci těmto uprchlíkům považovat stále ještě za legitimní veřejný zájem? Lze za veřejný zájem považovat omezování vlastnických práv zdůvodněné sanací bytové krize v zemi způsobené nezodpovědnou migrační politikou vlády? Toto jsou zásadní otázky, které se vznáší nad velice nebezpečnou a snadno zneužitelnou novelou Vyvlastňovacího zákona.

Novela nedefinuje, že vyvlastňovatelem může být jenom a pouze český stát, ale může jím být prakticky kdokoliv, pokud prokáže, že jeho projekt je ve veřejném zájmu

Rovněž nás znepokojuje, že nikde v novele není explicitně uvedeno, že vyvlastňovatelem může být jedině a pouze stát, resp. dané ministerstvo, protože v zákoně se hovoří o vyvlastniteli v obecné rovině veřejného zájmu. Pokud je např. investorem stavby ve veřejném zájmu soukromá korporace, bude moci podle tohoto zákona postupovat, protože bude stačit, když Vyvlastňovacímu úřadu prokáže veřejný zájem zamýšlené stavby a prokáže, že se po dobu 90 dnů snažila s vlastníkem nemovitosti dohodnout na odkupu. Pokud např. přijde do ČR developer z ciziny a přijde s projektem výstavby tisíců nájemních bytů pro migranty z Ukrajiny, potom takový projekt bude splňovat podmínku veřejného zájmu a tato firma bude moci sáhnout k použití Vyvlastňovacího zákona v dané lokalitě, která bude vytipovaná pro stavbu bytů, kde normálně vlastníci žádné pozemky prodávat nechtějí.

Ukázka 4. strany návrhu novely

Ve veřejném zájmu docházelo v minulosti v Československu a v dějinách ke strašným věcem a křivdám, takže nezarámování tohoto institutu do přesně vymezeného rozsahu ohrožuje svobodu a občanská práva. Pokud je institut vyvlastnění směrován proti vlastníkům budov a pozemků, lze se na to pořád dívat jako na veřejný zájem, pokud se na daném místě má stavět třeba dálnice.

Ovšem pokud zákon umožní vyvlastňovat nejen budovy jako celky, ale i jednotlivé bytové jednotky v budově, tedy separátně oddělené od budovy jako takové, potom se dostáváme do úplně jiného příběhu, a to zvláště v době, kdy ČR čelí největší migrační vlně ve své historii a lidé se ptají oním Nerudovským rčením: “Kam s nimi?” a nikdo nezná přesnou odpověď. V Česku je nedostatek bytů pro mladé rodiny. Kde se vezme bydlení pro současných skoro 700 000 Ukrajinců, kteří již v ČR jsou, anebo pro 1,6 milionu Ukrajinců koncem roku 2023, pokud současné tempo přílivu migrantů z Ukrajiny zůstane na současné úrovni? To je otázka, za kterou se skrývá mnoho děsivých odpovědí. Projednávání zákona proto budeme bedlivě sledovat.

-VK-

Šéfredaktor AE News

Zdroj:https://aeronet.news/bude-se-vyvlastnovat-dostali-jsme-do-ruky-explozivni-navrh-novely-vyvlastnovaciho-zakona-z-dilny-sefa-piratu-ivana-bartose-ktery-byl-prave-posunut-k-projednani-do-vlady-petra-fialy/

Dávný démon

Dávný démon

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

V samém závěru mého předvčerejšího rozhovoru se Stanislavem Novotným jsem se letmo dotkl tématu, které se mi vzápětí stalo ještě osobnějším, než do té doby. Jak všichni víte, Ukrajina je moje srdeční záležitost vlastně odjakživa, protože tam mám spoustu příbuzných a přátel. Tamní politické peripetie se mě velmi dotýkají, protože jednak mám v sobě kus té jejich duše a jednak mám z bývalého sovětského prostoru informace, které nepředžvýkal žádný novinář ani placený „expert.“Na úvod musím upozornit na jedno významné výročí, které je v našich krajích zcela nedoceněné a pro jistotu tady o něm nikdo nemluví. Ne tak na Ukrajině. Vězte, že prvního ledna se narodil Stěpan Bandera a tyto jeho narozeniny byly bouřlivě oslavovány. Tak moc bouřlivě, že i jeden můj ukrajinský bratránek zařadil na svém fejsbůku příslušnou oslavnou ódu a chudák moje maminka to zachytila na první dobrou…Letošní oslavy byly tak velkolepé, že i Poláci začali jaksi přemýšlet, jestli udělali správně, když proti tradičnímu ruskému nepříteli angažovali zrovna tohoto démona. Myslím, že je čeká ještě celá řada horších překvapení.

Všimněte si prosím, že je to stokrát osvědčená metoda. Chcete ovládnout nějakou zemi? Stačí tam začít podporovat opozici. Samozřejmě ne jen tak ledajakou. Nějaký místní spolek odbojných zahrádkářů či huličů to nevytrhne. Já jsem dlouho přemýšlel, jak to ti Američané vlastně dělají, že si všude najdou ty správné lidi, kteří pro ně odvedou neuvěřitelný kus práce. Ale už mi to asi došlo a děsím se, jak jednoduché to je. To si prostě najdete jakoukoliv skupinu, která je ochotná sáhnout k násilí. Na ničem jiném nezáleží. Proto jel do carského Ruska Lenin a proto dostal na svojí misi dost německých peněz. Prostě jen vybrali toho, který byl ochoten za své cíle vraždit. Všechno ostatní se stalo samo.

Stejně fungoval Islámský stát, stejně fungoval ten tádžický šéf Severní aliance v Afghanistánu, stejný byl Pinochett a stovky dalších… A nemyslete si, ono to neplatí jen pro Američany. Fidela si SSSR vybral z podobných důvodů. Stejně tak si Číňané vybrali Pol Pota. Tohle je podle mě jediné potřebné kritérium – stačí si budoucím revolucionářem popovídat, stačí zjistit, jestli je jeho nenávist k režimu dostatečně hluboká, aby ve jménu své pravdy vydával rozkazy k vraždění nevinných a pak to chce jen dostatek peněz a případně nějaké ty transfery zbraní.

Porovnejte to s naší situací doma. Ceny energií obrovské, propad do bídy takřka jistý a pokud někdo obviní některého z čelních politiků, že za to může, tak mu slibuje soud… Kdyby na demonstraci hořela auta, okamžitě by ztratila legitimitu. Stejně tak, kdyby těžkooděnci vytáhli pendreky a začali řezat mírumilovné demonstranty. Možná proto se Putin obrátil do Asie… není tu žádná pátá kolona, která by byla ochotná vraždit ve jménu velkého Ruska. Jsou tu možná přátelé Ruska, ale nikoliv nepřátelé této země. Ani tady, ani jinde v Evropě není žádná proruská opozice, která by byla ochotná sáhnout k násilí, aby se domohla svých cílů.

Ale platí to i obráceně? Kdyby ve volbách uspěly spíše protiamerické strany? Kdyby volby vyhrála SPD, platí, že by se proamerická opozice neuchýlila k násilí? Po všech těch pokusech o potlačování cizích názorů, po všech výrocích Řeporyjce, či Tomáše Peszyňského, po rozkopávání stánků SPD od Miroslava Tomana….řekněte mi vy ojrohodnotní kluci, co máte v srdci Havla… kdyby se to tu ve volbách otočilo a nadpoloviční většina voličů by se vyjádřila, že chce jít třeba maďarskou cestou… a Američani vám nabídli prachy a munici… stříleli byste do jiných Čechů, abyste zvítězili? Nechali byste nás také humanitárně bombardovat? Mašíny byste vyznamenali, to už víme…

Rusko v roce 2014 na Donbase také nepodpořilo nějaké mírové hnutí, ale hochy, kteří byli ochotni střílet a bojovat. Nedělejte si iluze, že by nějaká velmoc byla výrazně spravedlivější než jiná… kdyby u nás byla nějaká síla ochotná vraždit ve jménu Ruska, zřejmě by měli dost peněz, aby se o to mohli pokusit. Turci také vědí, které skupiny svých migrantů v Německu je třeba podpořit. A rozhodně to nejsou ti, kteří touží po začlenění do německé společnosti, nicht wahr?

Dál je to ale také pořád stejné. Vždycky je vyvolán nějaký krvežíznivý démon, protože je to laciné. Toto zaříkávání se jeví jako nejjednodušší způsob, jak dosáhnout svého cíle. Samozřejmě není to zadarmo. Démona nevyvolá jeden revolucionář s pár nohsledy. Musí mít větší podporu podobně smýšlejících. Je třeba takového démona hýčkat, uvolnit mu cestu, umožnit mu vyrůst, dát mu bezpečný azyl v zahraničí, aby pěkně zesílil… a pak se to podaří.

Jednoho dne je džin z lahve venku a začne plnit přání těch, kteří lahev otevřeli. Ale… vždycky to plní tak nějak po svém. Plní svůj úkol, ale zůstává za ním spoušť a hory mrtvol. A nezřídka se pak obrátí proti těm, kteří ho vyvolali, protože začne mít dojem, že pro svoje osvobození už udělal dost. Dostat takového démona zpátky, je pak vždycky dražší, než všechna práce, která by musela být vykonána, aby ho nebylo zapotřebí.

Já vím, že jsou naše sdělovací prostředky plné chudáků uprchlíků, kteří přišli o všechno. A vůbec mi nevadí, že se jim pomáhá. Oni opravdu přišli o všechno. Ale silně mi vadí, že se předstírá, že žádný Bandera na Ukrajině neúřaduje. On už tam ale poletuje a je to upír první kategorie. Byl vyvolán podle stokrát osvědčeného modelu a funguje osvědčeným způsobem. Web Myrotvorec je toho nejlepším důkazem. Ten existoval dávno předtím, než Rusko vpadlo na Ukrajinu. I Zalužný se nezapomněl vyfotit s Banderou… i on ho totiž potřebuje.

Bandera je součástí ukrajinské vlády, je součástí ukrajinského příběhu, je součástí i mojí rodiny. Má hodně prostoru. V jeho jménu jsou jeho stoupenci ochotni vraždit a právě tato vlastnost se hodila, protože to je skutečný geopolitický tlak na Moskvu. Ne nějaké bezzubé řeči starých páprdů, ale prapory Azov, Ajdar, Kraken a podobně. Krev jim kapala ze zubů dávno předtím, než první ruský voják překročil hranice a vůbec se to nevylučuje s tím, že právě ruský vpád tohoto upíra ještě řádně posílil, dal mu výjimečné postavení, glorifikoval ho v očích národa a učinil z něj záštitu před ruskou agresí.

Ale furt je to Bandera. Ten stejný démon z dávných časů, který na jedné straně plní přání západních politiků a stratégů, ale na straně druhé si už chystá půdu pro své vlastní cíle. Pokud na Ukrajině byl nějaký odpor proti Banderovi, tak teď už není. Leze mi do rodiny a uchytává se tam. Posiluje a posiluje. Je houby platné, že s ním většina Ukrajinců nepeče a vlastně o něj nestojí. Už byl vyvolán. A nezaleze.

Rovnou říkám všem Cemperům, že tohle mi nedokážete zbagatelizovat. Jiní vám to možná zbaští, ale já jsem příliš blízko tamního dění a mám bohužel informace z první ruky. Zavíráte oči před něčím, co se za všech okolností ukáže jako pohroma. Bez ohledu na to, zda Rusko zvítězí nebo prohraje. Snažíte se mi vnutit, že jedinou příčinou této války je ruská velmocenská politika, ale bohužel moje osobní zkušenost říká něco jiného. Ten Bandera tam hraje svojí roli, byl oživen přesně pro tento úkol a roste. Hodně roste. Brzy bude nad vaše síly. Brzy ho nebude mít pod kontrolou ani americký prezident. Ukrajina se nevydá po cestě demokracie a porozumění. Vydá se po cestě Stěpana Bandery se vším co k tomu patří. Bandera není marginální součástí Ukrajiny, bez něj by Ukrajina už dávno tuto válku prohrála. Neuchlácholíte mě, že je to jen okrajový jev, který nehraje v konfliktu prakticky žádnou roli. Vyrostl. Strašně se zvětšil a leze i tam, kde bych se ho nenadál. Nikdy si ho neochočíte i když myslíte, že ano, protože v této chvíli s ním máte stejné zájmy. Až jeho úkol skončí, zjistíte, že další úkoly si už dává sám.

To je moje vyznání. Banderu jste vyvolali už dávno spolu s Viktorkou Nullandovou… Za pět miliard dolarů. Chtěli jste, aby spolu s vámi tlačil na Rusko. Chtěli jste, aby byl schopný a všeho schopný. Rusové mu teď pomohli vyrůst pomocí šedesáti tisíc granátů denně. Naše vláda vidí na Ukrajině boj za svobodu, národní sebeurčení a boj proti agresorovi, ale já vidím růst tohoto upíra, který se všem hodil, všichni ho živili a já nevěřím, že ho ještě má někdo pod kontrolou. Proto mluvím o míru a klidně i o nevýhodném míru. Válka ho jen posiluje. Postupně si vezme všechny ty ideály boje za svobodu a demokracii a zůstane jen on. Z tohoto hlediska nebude příliš velký rozdíl, jestli Rusové dojdou k Dněpru a nebo Ukrajinci na ruské hranice.

Děláte všechno pro to, aby skutečným vítězem tohoto konfliktu byl Stěpan Bandera. To se nám všem strašně vymstí.

Zdroj:https://www.vidlakovykydy.cz/clanky/davny-demon