Viktor Orbán prohlásil, že Ukrajina je po finanční stránce neexistující stát a veškerý svůj provoz financuje už jen výhradně z cizích peněz! Na rozdíl od Ruska nevede Ukrajina válku za vlastní peníze a tudíž nemá pod kontrolou ani její výsledek, ani její konec! A na sociálních sítích v ČR se šíří neuvěřitelná zpráva, že likvidace České pošty má za úkol vyklidit na trhu prostor pro ukrajinského konkurenta “Nova Pošta” mířícího do ČR! Ten provozuje na Ukrajině 10 000 poboček a jde o obrovský kolos, který během války na Ukrajině najednou expanduje do Evropy!
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
Maďarský premiér Viktor Orbán v pátečním rozhovoru pro rádio Kossuth prohlásil [1], že Ukrajina je po finanční stránce neexistujícím státem, protože v současné době už její veškerý provoz, a to nejen vedení války, ale kompletně celý provoz státního aparátu a státních služeb, je financován z cizích peněz. Tím je myšleno financování z peněz daňových poplatníků zemí EU a rovněž Velké Británie a hlavně USA. Podle Orbána nerozhoduje Ukrajina o konci války, ani o jejím výsledku, protože tuto válku nefinancuje ze svých peněz, na rozdíl od Ruské federace, která podle Orbána tuto válku financuje výhradně z vlastních zdrojů. Není známo, že by si ruská vláda půjčila na válku peníze byť i u jedné jediné cizí země.
Z tohoto hlediska potom platí, že Ukrajina nerozhoduje ani o výsledku války, ani o jejím konci. O tom rozhodují pouze ti, kteří finančně drží v provozu neexistující ukrajinský stát, který se stal zcela závislým na cizí pomoci. Proto podle Orbána je bezpředmětné hovořit o konci války nebo o jejím výsledku z pohledu Ukrajiny, protože ta válka je rozhodována těmi, kdo financují obě válčící strany. Pokud bude tedy někde probíhat nějaké jednání válčících stran, bude to muset být jednání mezi Ruskem a EU, případně mezi Ruskem a USA. Hovořit dnes ale o Ukrajině jako o samostatném státu je podle Orbána naprostý úlet a nesmysl, protože země, která není schopna ufinancovat svůj provoz, není existujícím státem.
Ukrajina je státem, který po finanční stránce už neexistuje… a tudíž o ničem už ani nerozhoduje!
Ukrajina dnes neufinancuje ani vlastní důchodce, ani vlastní učitele a policisty, ani vlastní úředníky, ani vlastní zdravotníky, takže prostě takový stát po finanční stránce vlastně vůbec neexistuje, protože se z něj stala rozpočtová kapitola jiného státu nebo skupiny států, jako je EU a USA. Proto podle Orbána je válka na Ukrajině válkou Evropské unie proti Rusku, kde Ukrajinci slouží jako nástroj této války. A tato proxy válka má katastrofální důsledky pro Evropu a její stabilitu.
Evropská unie utápí na Ukrajině obrovské objemy peněz, stovky miliard EUR a každý den se prohlubují obavy, že tyto peníze nebude Ukrajina nikdy schopna vrátit, minimálně ne v peněžní podobě. A obavy z toho, že Ukrajina se stane kopií Balkánu a Kavakzu, tedy nestabilní oblastí, kde se budou střídat války a příměří, začíná znervózňovat více a více ekonomů. Válka na Ukrajině a ochota evropských politiků sypat Ukrajině peníze má přitom dokonce v ČR nečekané pokračování.
Koncem února tohoto roku se v českých médiích objevila informace, že ukrajinský poštovní kolos Nova Pošta se chystá expandovat do velkých měst v Německu, v Rumunsku a také v Česku. Tisková zpráva se objevila 24. února tohoto roku [2]. Uběhl zhruba jeden měsíc a najednou ministr vnitra Vít Rakušan oznámil, že Česká pošta jako státní podnik, jehož zřizovatelem je Ministerstvo vnitra, se zbaví celkem 300 poboček, z nichž naprosto všechny, až na pár výjimek, se týkají těch největším měst v ČR [3]. Jedná se o Prahu, Brno, Ostravu a všechna česká a moravská krajská a rovněž okresní města, kde Česká pošta zruší své pobočky.
Skandál nebo jen shoda náhod? Ukrajinská Nova Pošta chce čirou náhodou v českých velkých městech, kde Česká pošta ruší pobočky, otevřít své vlastní úřadovny!
Nejde tak o rušení pošt v malých spádových obcích na venkově, kde lišky dávají dobrou noc, tedy obecní pobočky, že by třeba obyvatelé byli potom nuceni jezdit do obci s vyšším statusem, tzv. samosprávných obcí, resp. obcí s rozšířenou působností, tedy spádová maloměsta pro nejbližší obce a vesnice. Ne, v tomto případě se tyto malé pošty neruší.
Ruší se pouze výtěžné a lukrativní velké pošty v největších městech, kde jsou obrovská kvanta obyvatel a zákazníků. A na sociálních sítích v ČR se v posledních hodinách začala lavinovitě šířit třeskutá informace, že prý toto zavírání 300 poboček České pošty má za úkol “vyklidit prostor na trhu” pro nově přicházející Ukro-poštu, tedy pro ukrajinskou firmu Nova Pošta.
Nikde zatím neexistuje žádný důkaz, že by zavírání poboček České pošty mělo něco společného s touto ukrajinskou firmou, která hodlá v ČR prý nabízet konkurenční služby, které nabízí Česká pošta. Každopádně je to ale velice podezřelé a působí to jako neuvěřitelná shoda náhod, že zrovna ve chvíli, kdy ukrajinská pošta oznámí záměr otevřít v ČR pobočky ve velkých městech, tak ihned chvíli poté ministr vnitra oznamuje naopak uzavírání 300 poboček České pošty, a to právě v největších městech v ČR.
Lidé na Facebooku volají po vyšetřování, aby se tím zabývala tajná služba, útvary na vyšetřování korupce, protože nedává smysl, proč by Nova Pošta chtěla v ČR zahajovat podnikání, když podle ministra vnitra není o poštovní služby už takový zájem, a tudíž je potřeba některé pobočky České pošty zavřít. Takže, zatímco ukrajinská pošta chce ve velkých českých městech pobočky otevírat, Česká pošta je na příkaz ministra vnitra bude zavírat. No řekněte sami, není to zvláštní?
Jaká je matematická pravděpodobnost, že státní pošta v ČR uzavře 300 poboček v největších městech zrovna a právě ve chvíli, kdy do těchto velkých měst míří konkurenční kolos z Ukrajiny?
Panečku, to je síla! Taková náhoda, že? Zrovna, když chceme ve velkých městech ČR otevřít pobočky ukrajinské pošty, tak shodou náhod ministr vnitra nám ve všech těch velkých městech uzavře na 300 poboček našeho největšího konkurenta, tedy pobočky České pošty! Mazeltov! Pochybuji ovšem, že by se něco vyšetřovalo, politici prohlásí, že to spolu nesouvisí, že vstup firmy Nova Pošta do velkých měst v ČR nemá se zavíráním poboček České pošty ve velkých městech nic společného, že je to prostě náhoda atd. Nelze se lidem divit, že jsou v šoku, protože takové náhody jsou až příliš podezřelé, až příliš okatě náhodné.
Co je však neoddiskutovatelné, to je fakt, že poptávka po pobočkách pošty zůstane v těch místech, kde budou zrušeny, a pokud tam přijde konkurent České pošty, třeba ukrajinská Nova Pošta, tak to lidé uvítají. Jenom třeba už ty ceny nebudou stejné, ale budou vyšší. A zisky už nebudou zůstávat v ČR, ale budou proudit na Ukrajinu. Taková je prostě realita.
Česko je země divů a zázraků, kde Česká pošta naříká, že o poštovní služby není zájem a je třeba pobočky zavřít, zatímco Ukrajinci chtějí z válkou rozvrácené Ukrajiny expandovat právě do velkých českých měst. Fialova země se tak postupně mění v nejzápadnější část Ukrajiny, kam za ukrajinskými uprchlíky už přichází i ukrajinská pošta a lidé na Facebooku a Telegramu mají neodbytný pocit, že Česká pošta této ukrajinské poště prostě vyklízí prostor. Je to jenom mylný pocit lidí na sociálních sítích, anebo je to tušení děsivé reality?
-VK-
Šéfredaktor AE News
Stát neví, kolika Ukrajincům vyplatil humanitární dávku
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
12.4.2023
Podle ministerstva vnitra Česko k letošnímu 26.3. udělilo běžencům z Ukrajiny 502 041 víz dočasné ochrany. Na humanitárních dávkách jim k letošnímu 5.4. vyplatily úřady téměř 11 miliard korun. Kolik běženců humanitární dávku čerpalo, se ale neví.
Humanitární dávku vyplácí ukrajinským uprchlíkům před válkou Úřad práce [ÚP ČR]. Běženci o ni žádají elektronicky a dávka jim následně automaticky přichází na bankovní účet. Po dobu prvních šesti měsíců činí pět tisíc korun na osobu včetně dětí. Od sedmého kalendářního měsíce pak hraje roli i věk žadatele. V případě dětí do 18 let je měsíční výše humanitární dávky 3 490 korun, u cizinců starších 18 let pak 4 860 korun. Náklady na humanitární dávky rostou každý měsíc.
„Dosud ÚP ČR vyplatil v rámci humanitárních dávek 10 865 milionů korun,“ odpověděla na otázku FinTag.cz, kolik stát na dávce již vyplatil, mluvčí ÚP ČR Kateřina Beránková.
Problém ale nastal u zodpovězení otázky, kolik ukrajinských běženců od začátku války na Ukrajině tuto humanitární dávku skutečně načerpalo.
„Pokud jde o počet osob, tato data ÚP ČR nemá k dispozici. Případně se obraťte na kolegy z MPSV,“ odpověděla Kateřina Beránková.
Avšak ani na Ministerstvu práce a sociálních věcí [MPSV] nevědí, kolik ukrajinských uprchlíků v Česku čerpalo humanitární dávku.
„Prověřili jsme to, ale máme k dispozici pouze totožná data, jako ÚP ČR. Nic dalšího tedy bohužel nemůžeme dodat,“ uvedl pro FinTag.cz vedoucí oddělení mediální komunikace MPSV Jakub Augusta.
Dávku za daných podmínek čerpají i pracující běženci
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka [KDU-ČSL] v minulých týdnech oznámil, že stát chce v budoucnu humanitární dávky zrušit a běžencům z Ukrajiny otevřít systém státních sociálních podpor tak, jako mají Češi.
Prozatím ale platí, že na humanitární dávku má nárok v Česku každá osoba, která získala na území České republiky dočasnou ochranu. Výplatu druhé a dalších dávek pak podle Beránkové podmiňuje to, že celkové příjmové, sociální a majetkové poměry dané osobě neumožní v daný kalendářní měsíc zabezpečit základní životní potřeby. Tedy nemá dostatek peněz na stravu, ošacení, léky a podobně.
Na otázku FinTag.cz, zda humanitární dávku v Česku čerpají i pracující běženci, pak Kateřina Beránková odpověděla: „Zjednodušeně řečeno – i v případě, že občan Ukrajiny s dočasnou ochranou pracuje – může nárok na humanitární dávku uplatnit. Záleží na výši příjmu a počtu osob, který je na jedné žádosti uveden.“
Zároveň dodala, že pracující ukrajinští rodiče mohou ovlivnit nárok na tuto dávku u nezletilého dítěte. V Česku podle aktuálních čísel ÚP ČR pracovalo 97 120 osob z Ukrajiny s udělenou dočasnou ochranou. Nejvíce ve Středočeském [16 721], Plzeňském [14 514] a Jihomoravském kraji [10 400].
Hra s čísly, kde ale chybí základní číslo
Jakkoli Česko udělilo uprchlíkům z Ukrajiny přes půl milionu víz dočasné ochrany, v České republice jich bylo podle dat Ministerstva vnitra ČR [MV ČR] k letošnímu 1. dubnu 325 742. Tolik se jich povinně takzvaně přeregistrovalo a nově registrovalo. Rozdíl mezi udělenými vízy a počtem aktuálně registrovaných Ukrajinců tak činí 176 299 osob. Podle ministra vnitra Víta Rakušana [STAN] se část z těchto lidí vrátila na Ukrajinu, případně šla do jiných zemí EU.
Počet aktuálně registrovaných běženců přitom zahrnuje jak ty, kteří si dočasnou ochranu prodloužili, tak ty, co o ni požádali letos. O prodloužení dočasné ochrany požádalo podle MV ČR 297 000 lidí, 28 742 z registrovaných běženců přišlo do ČR po začátku roku. Přičemž podle ředitelky odboru azylové a migrační politiky MV ČR Pavly Novotné do Česka přichází necelé tři tisíce nových uprchlíků týdně.
Stále ale zůstává nezodpovězena otázka, kolik běženců, kteří v Česku získali vízum dočasné ochrany, čerpalo humanitární dávku od úřadů práce. MPSV ani ÚP ČR toto číslo nemá. Zástupci MV ČR na otázky FinTag.cz pak nereagovali vůbec. O něco bližší informaci tedy znovu nabízí mluvčí ÚP ČR, který dávku běžencům vyplácí.
„V březnu 2023 bylo vyplaceno 103 165 dávek v celkovém objemu 718 milionů korun,“ přibližuje Kateřina Beránková.
Ani z tohoto čísla ale podle ní nelze vypočítat, kolik běženců v Česku dávku čerpá. Totiž, jak říká: „Jedna dávka však může být určena pro více osob.“
A dostupné informace nejsou ani o tom, ze kterých zemí o dávku běženci, kteří získali v Česku dočasnou ochranu, elektronicky žádají. Ani tato data ÚP ČR nesleduje.
„V případě podaných žádostí posuzuje, zdali žadatel splňuje zákonem dané podmínky a zdali vzniká nárok na dávku,“ uvádí Kateřina Beránková.
Kolik běženců v Česku čerpalo humanitární dávku?
Dočasnou ochranu podle nynějších pravidel uprchlíci z Ukrajiny získávají v Česku až na tři roky. Většina z lidí, kterým dočasná ochrana skončila, se podle zástupců MV ČR vrátila na Ukrajinu. Asi pět procent dočasných ochran ukončili na vlastní žádost. A asi 1,5 procenta zaniklo kvůli odchodu běžence do jiného státu EU.
Na položenou otázku, zda Česko nějak sleduje pohyb ukrajinských uprchlíků v rámci zemí EU, ministerstvo vnitra neodpovědělo. Jediné, co se tedy ví, je to, že nejvyšší objem humanitárních dávek vyplatil ÚP ČR v květnu 2022. Naopak nejméně vyplatil v březnu 2022, kdy se humanitární dávka teprve začala vyplácet.
ZDROJ:FinTag.cz https://www.fintag.cz/2023/04/12/stat-nevi-kolika-ukrajincum-vyplatil-humanitarni-davku/
Na kafe
Transparentní
Důvěrný
