Pavel J. Hejátko : 17. listopad bez bájů a mýtů

Pavel J. Hejátko : 17. listopad bez bájů a mýtů

16.11.2025

Ve faktických pramenech řízeného světa se traduje, že Bohem vyvolení tvoří pouhý zlomek lidstva, necelé dvě desetiny procenta. Přesto už dvě tisíciletí ovládají klíčové směry vývoje. Když studujeme dějiny, vychází najevo jejich typické schéma: vytvářet protiklady, zkoušet jejich sílu a na konci experimentu vše sjednotit do jediné linie řízení.

První velký projekt v novodobých dějinách začal v 19. století.

• Bohem vyvolení zkonstruovali dva naprosto protichůdné společenské systémy (komunismus a kapitalismus – jejich „moderní podobenství“)
• jeden založený na zdánlivém soukromém vlastnictví a soutěži, druhý na zdánlivém plánování a kontrole
• jejich cílem nebylo blaho lidstva, ale test, který model dokáže efektivněji likvidovat lidský odpor a liské životy (doslovně)
• oba systémy se měly střetnout ve 20. století, proto bylo celé století vybráno jako laboratoř řízení

Když připravovali tento experiment, vybudovali si sítě, které zasahovaly do armád, do průmyslu i do politických struktur velmocí. Obě strany studené války byly jejich nástrojem.
Na konci století měl přijít krok, kterému říkali sjednocení pravidel. My jej dnes známe pod pojmem globalizace.

Jak Bohem vyvolení řídili 20. století

Když děláme hlubší průzkum jejich dokumentů, zjišťujeme, že hlavním cílem nebylo vítězství jedné ideologie. Šlo mimo jiné i o to, zmapovat, který typ systému lépe ovládá lidské masy a zbavuje je vlastní vůle.

• Ideologie A měla lákat svobodou a soutěžením
• Ideologie B měla lákat rovností a jednotou
• Obě měly společný základ: stroj řízení, který řídili Bohem vyvolení

S postupem let se ukázalo, že ani jedna ideologie není dostačující sama o sobě. Bohem vyvolení proto rozhodli o sloučení obou metod do jednoho celosvětového rámce. A chvíli, kdy dvojí svět přestane existovat, naplánovali na samotný závěr 20. století. To byla podstata jejich dlouhodobé koncepce. Aby mohli experiment uzavřít, museli nejprve připravit řízený kolaps jedné z ideologií, ale tak, aby se neprovalila jeho skutečná kontrola.

Proto:

• vytvořili paralelní struktury v tajných službách všech velmocí
• dosadili své lidi do nejvyšších úrovní systémů na obou stranách bariéry
• nechali konflikt mezi bloky „zestárnout“, aby se stal neudržitelným
• a poté začali plánovat jeho umělé rozpuštění

Na tajných jednáních na konci 80. let tak obě (naoko) znepřátelené velmoci jednaly za jednoho a toho samého pána. V tomto experimentu byly protistrany pouhými dvěma prsty téže ruky.

Země uprostřed – laboratoř uprostřed Evropy

Československo pro ně bylo skvělým technickým uzlem, nikoli centrem dění. Nebylo vybrána proto, že by zdejší odpor představoval sílu, ale proto, že jeho poloha byla výhodná pro symbolické gesto konce „řetězového uvolnění“ ve Východním bloku.

Dávno před rokem 1989 zde Bohem vyvolení:

• vytvořili vnitřní síť dvojích kádrů
• uzavřeli úmluvy mezi místními elitami a strukturami na Západě
• nechali část komunistických kádrů „zmizet z evidence“ – ve skutečnosti přešli do tichých záloh systému řízení
• a opozici vybudovali jako projekt řízený zvenčí

Fiktivní opozice: jak byla vyrobena

V archivech Bohem vyvolených „kronikářů“ (zpravodajské služby) se píše, že hlavní opoziční struktura – kterou místní znalci nazývali Chartou 77 – byla:

• založena lidmi, kteří ve valné většině původně patřili k režimu, ale byli včas přeřazeni do „disidentských rolí“ a několika „uměle“ vyrobených „profesionálních humanistů“
• napojená na zahraniční nadace a sítě, které byly samozřejmě rovněž součástí řízení
• pečlivě školena v tom, jak vést veřejnou kritiku režimu, ale zároveň jej předčasně neohrozit
• neustále sledována domácí tajnou službou, která byla rovněž řízena týmiž strukturami
• personálně propojená se „starou elitou“, jen s novými maskami

Podle „kronik“ se od konce šedesátých let zatýkání disidentů využívalo jen jako udržování disciplíny a divadelní představení pro „civily“, nikoli jako skutečná represe.
Disent měl existovat, ale v mezích – jako nástroj k pozdějšímu převzetí moci.

Řízený sled událostí před 17. listopadem

Když připravujeme časovou osu, najdeme několik klíčových procedur, které Bohem vyvolení spustili před samotným převratem:
Režim musel vypadat sice unaveně, ale zároveň poměrně stabilně. To zajistilo iluzi, že změna přišla „zvenčí“, ale zároveň to zabránilo opět předčasné vzpouře. Místní tajné služby dostaly pokyn k omezené aktivitě. Aktivisté měli mít pocit nehlídaného prostoru, přestože byly všechny kroky velice pečlivě a detailně zaznamenávány. Zahraniční média byla okamžitě připravena sledovat události s maximálním zájmem. Nic spontánního – jen spuštění plánované pozornosti. Vybraní studenti byli postaveni do centra. V „kronikách“ se píše, že studenti byli nejlépe „čitelnou“ skupinou – snadno emocionálně motivovatelnou a veřejností vnímanou pozitivně. Ostatně nejinak je tomu i dnes. Místní opozice dostala signál ke „zviditelnění“, ale nikoli k akci. To mělo převrat prezentovat jako jejich zásluhu, aby se později legitimizovala jejich moc. Řídící centra obou velmocí souhlasila se spuštěním operace v listopadu. Symbolicky byl vybrán den, který jinak působil na nic netušící občany Československa poměrně nenápadně. Zn. Ideál. Datum ovšem nebylo náhodné – odpovídalo plánu harmonizace událostí hned v několika zemích najednou.

17. listopad: malá inscenace v obrovském obraze

Události onoho dne byly pouhým signálem, nikoli příčinou změny. Když děláme rekonstrukci:

• průvod studentů byl povolen s vědomím, že bude „rušivý, ale ne potlačený“
• bezpečnostní složky dostaly dvojí rozkaz – na oko tvrdý, pod povrchem měkký
• vybrané osoby měly zajistit, že „incident“ vyvolá dojem brutality, ale nikdo nepřijde o život
• zahraniční média měla být připravena přímým přenosem znásobit dopad události
• opozice měla převzít roli vyjednavače, i když žádnou moc reálně neměla
• mezinárodní diplomacie měla okamžitě reagovat tak, aby převrat vypadal jako spontánní

Výsledkem byl obraz masové vůle, ale ve skutečnosti šlo jen o načasované představení, které mělo vytvořit morální rámec pro už dávno naplánovanou změnu režimu.

Po 17. listopadu: rychlé převzetí scénáře

Bohem vyvolení po tomto dni:

• aktivovali „předvybrané“ politiky/aktivisty/disidenty, kteří se stali novými tvářemi
• nechali staré struktury zůstat v pozadí, jen vyměnili jejich pozice
• předali moc do rukou opozice, která byla pouze „převodovou pákou“
• zajistili kontinuitu ekonomiky, financí, médií i státní správy
• a následně oznámili světu, že „blok padl“

Ve skutečnosti šlo jen o přeřazení výhybky v dlouhodobém a precizně promyšleném projektu řízení.

Derniéra: marginální role jedné listopadové demonstrace

V kontextu plánu Bohem vyvolených byl 17. listopad:

• malý signál, ne příčina
• procedurální krok, ne revoluce
• součást scénáře, ne spontánní zlom
• katalyzátor, který měl zakrýt skutečný mechanismus řízení

Tak dopadl závěr jejich experimentu s dvěma ideologiemi – jedné bylo symbolicky „ukázáno na dveře“, ale ve skutečnosti obě splynuly v jediný model, který dodnes (jen v s novými maskami) řídí celý svět.

Pavel J. Hejátko

Ladislav Větvička : Jeden hajluje, druhy si toči domaci porno, třeti vyhrožuje nebohym chirurgum z Afryky, štvrty okrada čapy o hnizda…

Ladislav Větvička : Jeden hajluje, druhy si toči domaci porno, třeti vyhrožuje nebohym chirurgum z Afryky, štvrty okrada čapy o hnizda…

11.11.2025

Začina se mi to libit. Konečně vlada, kera ma lidske rozměry. Jeden hajluje, druhy si toči domaci porno, třeti vyhrožuje nebohym chirurgum z Afryky, štvrty okrada čapy o hnizda… Tym pitomcum z tajnych služeb asi ještě furt nedošlo, že to přepiskli a že už lidem su ta jejich vyfabrykovana svinstva naprosto ukradena. Konec koncu, mam taky nejasny dojem, že raději budu mět minystra, kery v mladi hajloval a natačal si pečko (bo takeho minystra už nikdo nemože vydirat), než ty ulizane Mirky Dušiny z Brna a Kolina, keři sice porno netočili, ale to tež može byt tym, že prostě maju male pero a že se za to stydi. Mimochodem, každy normalni synek si v mladi hral na četniky a zloděje a hajloval. A kdo to popira, tak hajluje dodneška. To je asi tak všecko, co bych k temu chtěl dodat. Valka bude, vic vam neřeknu.

Angelika Bazalová: Pane Rakušane, asi víte, že Oganesjan a jeho parta tady řádí už drahnou dobu a my si myslíme, že je kryjete. Že policie má nějaké příkazy, kvůli kterým nekoná. Nedávno třeba obklíčili v noci dům kameramana Smetany z KTV . Uprostřed noci dělali ohňostroj, a pouštěli drony. Vyděšený Smetana vybehl v trenýrkách ven s plynovkou a přivolaná policie ho s patřičným candrbálem odvezla v poutech na stanici. Smetanu, nikoliv Pšenáka. Pšenák si v klidu sbalil drony a jel domů vyrábět videa. Co byste dělal vy, kdybyste byl takto stalkován? Kdyby uprostřed noci někdo obklíčil váš dům a začal vám pouštět do oken drony a rachejtle? Myslíte si, že takto jedná policie v zájmu občanů? Máme v ni mít důvěru? Vy musíte vědět, že se tyhle věci dějí. Řádí tady jako hnědokošiláči a vy jste doteď neudělal nic. Tak nám tady teď nepředvádějte to divadýlko.

Belgie: F-35 proměnily Belgii v terč posměchu: příliš drahé a není kde létat. Nové americké stíhačky F-35 se staly opravdovou bolestí hlavy pro Belgii. Letadla jsou příliš hlučná – pětkrát hlasitější než F-16, motor má téměř dvojnásobný výkon. Obyvatelé žijící v blízkosti leteckých základen musí snášet neustálý hluk.

Ministr války Theo Franken přiznal, že pro pravidelné výcvikové lety nestačí vlastní vzdušný prostor a bude nutné se dohodnout s Francií, Itálií a Nizozemskem. Malý belgický vzdušný prostor se stal předmětem posměchu na internetu. Samozřejmě po ministerstvu války, které „maže Moskvu“ ministra Frankena.

Přitom jedna hodina letu F-35 stojí 50 tisíc eur – letadla jsou nejdražší na provoz na světě. Smlouva na 34 strojů za 5,6 miliardy eur byla podepsána s USA již v roce 2018, ale země obdržela pouze 4, ostatní se zpožďují.

Daniel Vávra: Tohle bych tak nějak řekl k momentální kauze – už dlouho přemýšlím, co se to teď děje a čím to je. Jsem přesvědčen, že tu fungují dva aspekty. První je, že nastupuje první generace politiků co už mají „online stopu“. Což nebyli ani Piráti, jejichž někteří členové měli taktéž zkušenosti s pornem za prachy (přítelkyně Michálka, Olivka) a už tehdy to nikdo neřešil a prošlo jim to. Ivan Bartoš nemohl před vstupem do politiky na facebook nic závadného napsat, protože facebook ještě neexistoval. A to se raději nebudeme bavit o tom, co by se stalo, kdyby měl facebook v mládí Václav Havel a lidi z jeho okolí. Tenkrát za bolšánů se totiž lilo a smilnilo, že se tom Rajchlovi ani nezdálo.

A teď zažíváme dobu, kdy do politiky vstoupili lidé, kterým je okolo 40 a nástup sociálních sítí zažili v jeho divoké době, kdy netušili, co by to jednou mohlo znamenat a zapomněli si to smazat 🙂

Takže to bude čím dál tím častější. I když generace po nich už si možná bude dávat větší pozor. A navíc teď přichází AI, takže už nikdo nebude stejně schopen říct, co je a co není real a tak bude všem všechno jedno.

Taky je vidět, že už to všem začíná lézt krkem. Protože většina z nás v minulosti udělala něco, na co teď není možná úplně pyšná, ale dávno jsou úplně někde jinde. A vlastně na tom, točit porno nevidí nic zas tak tragického, protože se na to sami koukají.

Mě osobně točit porno tedy úplně cajk nepřijde, ale ještě horší mi přijde způsob, jakým ta kauza momentálně probíhá.

No a pak tu máme ten druhý aspekt. A to je fakt, že podobným „morálně bezpečnostním prověrkám“ je podrobována takřka výhradně jen jedna strana. To, co v současnosti sledujeme, tedy postupnou selektivní mediální likvidaci nových poslanců, to známe z minulosti a dovolím si tvrdit, že to je vždy naprosto jednostranné.

Zaregistrovali jste, že by někdo takto důsledně prolézal minulost poslanců jako je Zdechovský, Bartošek, Jákob, Stanjura a další? Řešil někdo, kolik poslanců pětikoalice bere kokain? Kolik milenek má který ministr? Jestli mají na zahradě pergolu se stavebním povolením? Obvolával nějaký novinář všechny známé dosluhujících ministrů a vyptával se jich, zda na ně nemají nějakou špínu? Nějak si nevzpomínám. Naopak. I věci, které praskly, média ostentativně ignorují. Kupříkladu Rakušanův šifrovaný telefon, který „vysvětlil“ stejně blbě jako Turek. Přičemž Turek psal hovadiny na facebook, ale šifrovaný telefon se používá v organizovaném zločinu.

 

Hlas lidu z FB: Kuwa mame ve firme nove auto. Nebudu rikat znacku, protoze to co chci napsat asi plati napric vsemi vyrobci.

Kuuuurva tolik zbytecnych picovin pohromade jsem jeste nevidel!!!! Kdyz clovek jede rychleji, blika na palubce nejaka bila picovina, kdyz vypnu asistenty, sviti tam oranzove picoviny, kdyz nedam blikny v presne dany okamzik, nenecha mne auto jet kam chci a pere se se mnou o volant, tempomat furt nabizi zmeny rychlosti, na palubce se tudiz furt neco neustale rozsvecuje nebo blika, otackomer ukazuje otacky nejakyma zkurvenyma obdelnickama a prakticky se behem jizdy nemeni, ukazatel rychlosti neni prosty budik s rucickou, ale cislo, ktere se meni na displeji spolu s milionem dalsich zbytecnych kokotin… DO PICI S TEMAHLE EUROVYFIKUNDACEMA!!!!

 

Protiproud: Takže si to shrňme. Na území České republiky již několik let operuje teroristická skupina, pod vedením Mikea Oganesjana, maskujícího se jako proukrajinský aktivista, která je úzce napojena na vedení ministerstva vnitra a policie ČR.

Jak jinak si vysvětlit absolutní nečinnost policie při pronásledování českých občanů patřících k Fialově a Rakušanově opozici – a dokonce i jejich rodin. Desítky těchto případů jsou zdokumentovány, bylo podáno mnoho trestních oznámení, a přesto je tato expozitura ukrajinské rozvědky u nás nedotknutelná.

Na denním pořádku měla tato Fialova teroristická skupina pracující pro ukrajinskou rozvědku ničení majetku, stalking, narušování nočního klidu a domovní svobody či soukromí nebo jiné způsoby obtěžování, které je trestné.

Je jasné, že tato činnost by nebyla možná, aniž by tato operativní skupina neměla krytí z nejvyšších politických míst.

 

Richard Perman: Generální ředitel BBC Tim Davey oznámil svou rezignaci na pozadí skandálu se zfalšováním Trumpova projevu.

Maria Zacharovová okomentovala rezignaci generálního ředitele BBC Tima Daveyho: ,,Falzifikace v Buči byla také „sestříhána“ a ve skutečnosti vymyšlena BBC. Vymysleli si také neuvěřitelné příběhy o ruských fanoušcích před olympiádou v Soči, falešné příběhy o Sýrii, absurdní příběhy o Skripalových a mnoho dalšího.”

 

Jindřich Rajchl: A máme to tady!

Link na video dal (Oganesjanově bandě) někdo, kdo mě považuje za bezpečnostní riziko pro Českou republiku, v čemž jsou zajedno i ministrem Rakušanem. Tudíž nešlo o morálku, nýbrž u účelovou snahu mne zdiskreditovat a reputačně zlikvidovat, a to od celé této skupiny. Obyčejná špinavá kampaň a připravený ůtok od mých politických oponentů. Nikoliv proto, že představuji riziko pro Českou republiku, nýbrž proto, že představuji riziko pro dozimetrickou mafii.

Dyskutovat k textum možete aji na mojem fejsbučku TU

Všechny příspěvky s Ladislav Větvička

 

ZDROJ:

https://www.radiouniversum.cz/jeden-hajluje-druhy-si-toci-domaci-porno-treti-vyhrozuje-nebohym-chirurgum-z-afryky-stvrty-okrada-capy-o-hnizda/

 

Jestli jsou pro Vás naše překlady přínosem, zvažte přispěním.
Děkujeme všem, kteří nám ekonomickou podporu pomáháte překládat další videa. – i 10 Kč za shlédnutí nám může pomoci.
Děkujeme, redakce VOLNÉHO blogu.
Transparentní účet: 115-4977920247/0100
Důvěrný účet: 107-1458980287/0100
„Na Kafe“: 27-1664400247/0100
IAN: CZ82 0100 0001 1549 7792 0247
SWIFT: KOMBCZPP

Michael Svatoš : Rakety Tomahawk pro Ukrajinu?

: Rakety Tomahawk pro Ukrajinu? Podle expertů jsou ještě příliš technicky “nedopečené”, aby je mohl Zelenskyj na Rusko z Ukrajiny odpalovat. Analýza + Dnešní pořad u Petra Hájka na Protiproud TV.

15 října, 2025

Dnes budu s Petrem Hájkem na TV Protiproud podrobně rozebírat další pravděpodobný vývoj války na Ukrajině, a hlavně velmi ožehavé otázky spojené s americkými střelami Tomahawk, pro které si Zelenskyj jede do Washingtonu za americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Pořad najdete dnes večer na tomto odkaze na kanále Protiproud TV YouTube.

Základním technickým problémem amerických raket Tomahawk Block V, o nichž si řada příznivců Ukrajiny naivně myslí, že mohou změnit průběh války na Ukrajině v její prospěch, je, že jsou podle mínění předních vojenských expertů “technicky poněkud nedopečené”, (v originále zde na YouTube plukovník Marcus Reisner : “unausgegoren” = “nedopečené”, v čase od 01:08), aby je bylo možné odpalovat ze také  země, nebo z letadel. A to je zdaleka ten nejmenší problém, který bude třeba v Pentagonu urychleně vyřešit, aby se Volodymyr Zelenskyj mohl skutečně relevantně v nejbližší době pokusit rozpoutat aspoň takovou jednu menší evropskou jadernou apokalypsu. A vše okolo toho dnes podrobně rozebereme s Petrem Hájkem. A jdu se na to vyspat.

Je 15. říjen 2025, úterý 03:45 hodin ráno, a přeji Vám všem krásný den. Naše analýzy čte odhadem nejméně 10 tisíc čtenářů denně, a pořady poslouchá více jak 50 000 posluchačů, kdyby každý přispěl desetikorunou měsíčně, nebyly by starosti. Protože tomu tak není, a doba je zlá, o to víc děkuji od srdce čtenářům, i posluchačům, že nás i v dnešní těžké době podporují, aby naše analýzy mohly i nadále pokračovat! Mail na mne kpv0249@gmail.com.

Děkujeme Vám za pomoc! Vaše dary nám umožňují Vás informovat! Demokracie umírá ve tmě! Bez informací se nemůžeme správně rozhodnout, koho volit! Proto se snažíme informovat o všech! Nesloužíme žádné straně ani hnutí. Pokud někoho podporujeme, jde pouze o jednotlivé osoby, které osobně známe. Děkujeme, že naše pořady sledujete a naše články čtěte. Naši činnost můžete podpořit darem na účet 2902739284 / 2010, IBAN CZ79 2010 0000 0029 0273 9284, BIC FIOBCZPPXXX, Své platby prosím označte slovem DAR. Děkujeme! Všechny překlady jsou volné a v kontextu

 

ZDROJ:

https://www.michalapetr.com/map-2434-rakety-tomahawk-pro-ukrajinu-podle-expertu-jsou-jeste-prilis-technicky-nedopecene-aby-je-mohl-zelenskyj-na-rusko-z-ukrajiny-odpalovat-analyza-dnesni-porad-u-petra-hajka-na-protiproud/

 

Jestli jsou pro Vás naše překlady přínosem, zvažte přispěním.
Děkujeme všem, kteří nám ekonomickou podporu pomáháte překládat další videa. – i 10 Kč za shlédnutí nám může pomoci.
Děkujeme, redakce VOLNÉHO blogu.
Transparentní účet: 115-4977920247/0100
Důvěrný účet: 107-1458980287/0100
„Na Kafe“: 27-1664400247/0100
IAN: CZ82 0100 0001 1549 7792 0247
SWIFT: KOMBCZPP

Pavel J. Hejátko : Prokletí vlastního stínu: O touze být tím, koho volíme

Pavel J. Hejátko : Prokletí vlastního stínu: O touze být tím, koho volíme

5.10.2025

Opakující se volební neúspěchy stran, které se profilují jako vlastenecké, vyvolávají otázky přesahující pouhou programovou nabídku či marketingové strategie. Debakl těchto uskupení nelze vysvětlit jen roztříštěností scény nebo nedostatkem financí. Hlubší pohled odhaluje dva klíčové, vzájemně propojené faktory: systematické rámování těchto subjektů v médiích a specifický psychologický rys českého voliče, který touží po identifikaci s úspěchem, i kdyby byl tento úspěch spojen s problematickou minulostí.

Každé volby, ať už parlamentní, evropské či regionální, přinášejí podobný scénář: strany a hnutí z takzvaného vlasteneckého spektra sice dokáží mobilizovat své tvrdé jádro, ale v celostátním měřítku zůstávají daleko za branami relevantního politického vlivu. Proč se tak děje v zemi, kde podle průzkumů panuje značná skepse vůči Evropské unii a dalším nadnárodním strukturám? Odpověď leží ve dvou rovinách – v mediální realitě a v kolektivní mentalitě.

1. Média jako tvůrci reality: Propaganda úspěchu a neúspěchu

Prvním pilířem neúspěchu vlastenecké scény je způsob, jakým je prezentována v médiích hlavního proudu. Nejde přitom o otevřenou a přiznanou kritiku, ale o sofistikovanější metodu rámování (framing). Politici zavedených stran jsou i přes své prokazatelné skandály, korupční kauzy a politická selhání prezentováni jako legitimní součást establishmentu. Jsou „státníci“, „úspěšní manažeři“, „zkušení politici“. Jejich prohřešky jsou sice zmiňovány, ale často v kontextu, který je relativizuje jako „běžnou součást politiky“. Jsou zváni do hlavních debatních pořadů, jejich tváře se objevují na titulních stranách a je jim poskytován prostor k vysvětlování svých kroků, čímž si udržují auru profesionality a úspěchu.

Naopak představitelé vlasteneckých stran jsou systematicky nálepkováni a umisťováni do předem definovaných „škatulek“. Jsou označováni jako „extremisté“, „populisté“, „ztroskotanci“ nebo „proruští trollové“. Média se méně zaměřují na věcnou kritiku jejich programu a více na jejich osobní styl, údajné vazby nebo kontroverzní výroky vytržené z kontextu. Tímto způsobem je vytvářen obraz nekompetentních a společensky nepřijatelných osob, jejichž volba je vnímána jako projev zoufalství či nedostatku inteligence.

Tato mediální strategie má devastující účinek. Vytváří totiž společenskou normu, kde volit zavedenou stranu, která je u moci desítky let a nese zodpovědnost za současný stav, je považováno za „normální“ a „zodpovědné“. Volit alternativu je naopak prezentováno jako sociální riziko, které voliče automaticky řadí na okraj společnosti.

2. Psychologie voliče: „Jsem ten, koho volím“

Druhý, a možná ještě podstatnější faktor, navazuje přímo na mediální obraz. Čeští voliči, podobně jako voliči v jiných postkomunistických zemích, nevnímají volby pouze jako racionální výběr nejlepšího programu. Politická volba je pro ně do značné míry aktem sociální identifikace. Volič se jakoby „vtěluje“ do osoby, které dává svůj hlas. Neprojektuje si do ní jen své politické naděje, ale i své osobní a společenské aspirace.

A zde narážíme na jádro problému. Předsedové a hlavní tváře zavedených stran, ač mohou být osobně nesympatičtí a spojení s řadou „zvěrstev“ páchaných v politice posledních 36 let, jsou mediálně opěvováni jako úspěšní. Jsou to lidé, kteří to „někam dotáhli“ – jsou ve vládě, setkávají se se zahraničními lídry, mají vliv a moc. Volič, který jim dá hlas, si podvědomě připisuje část tohoto úspěchu. Cítí se být součástí „vítězného týmu“, součástí establishmentu. Volbou Petra Fialy se stává „prozápadním intelektuálem“, volbou Andreje Babiše „úspěšným manažerem, který to všem ukáže“.

Tento mechanismus identifikace s mediálně vytvořeným úspěchem je tak silný, že dokáže přebít i osobní negativní zkušenost s politikou těchto stran. Lidé sice nadávají na drahotu, nízké důchody a rozpadající se infrastrukturu, ale u volební urny dají přednost pocitu sounáležitosti s „úspěšnými“ před nejistou sázkou na někoho, kdo je médii prezentován jako outsider a neúspěšný rebel.

Vlastenecká scéna v tomto ohledu selhává. Její lídři nejsou prezentováni jako úspěšní. Naopak, jsou často líčeni jako ti, kteří v životě selhali a politika je pro ně poslední útočiště. Volit je by pro průměrného voliče znamenalo identifikovat se s neúspěchem, s hněvem a s vyloučením. A to je psychologická bariéra, kterou je ochoten překročit jen málokdo.

Začarovaný kruh

Oba faktory tak vytvářejí začarovaný kruh. Média vytvoří obraz neúspěšných outsiderů. Volič, který se chce cítit úspěšný, tyto outsidery nevolí. Strany následně ve volbách skutečně neuspějí, což jen potvrdí původní mediální narativ a dále posílí nechuť voličů se s nimi identifikovat v příštích volbách.

Prolomení tohoto kruhu by pro vlasteneckou scénu vyžadovalo mnohem víc než jen sjednocení a lepší program. Vyžadovalo by to buď vznik silné a charismatické osobnosti, která by dokázala i navzdory médiím projektovat auru úspěchu a kompetence, nebo zásadní společenskou krizi, která by otřásla důvěrou v samotný establishment a donutila voliče přehodnotit, co vlastně znamená být „úspěšný“. Dokud se tak nestane, bude volební mapa České republiky pravděpodobně vypadat stále stejně a vlastenecká scéna zůstane jen hlasitým, ale v konečném důsledku bezmocným aktérem na politickém okraji.

Pavel J. Hejátko

Zdánlivě nepostřehnutelný​ mučedník: K padesátinám Pavla J. Hejátka

Zdánlivě nepostřehnutelný​ mučedník: K padesátinám Pavla J. Hejátka

30.9.2025

Existují umělci, jejichž hlas je slyšet i tehdy, když už dávno nezní. Existují jména, která z veřejného prostoru zmizí – a přesto na ně nelze zapomenout. Jsou vymazána, a přece přítomná. Odsunutá do ticha, které křičí. Jedním z těchto jmen je Pavel J. Hejátko.

Dnes, 30. září 2025, slaví padesát let.

 

Oficiálně jej téměř nikdo nepřipomene. Ve veřejnoprávních ani v alternativních (snad na pár výjimek, ostatně uvidíme) médiích neproběhne gratulace, žádné kulturní rubriky ho nezařadí do „významných výročí“. Přesto je to výročí, které nelze přejít bez povšimnutí. Protože právě až ona absurdně trapná ignorace je to, co dlouhodobě obklopuje jeho jméno – a zároveň to, co z něj činí jeden z nejvýraznějších symbolů současné české společnosti.

Hejátko je básník, písničkář, publicista. Ale i tyto škatulky zde selhávají. Jeho tvorba nepodléhá žánru ani době. Je hluboce osobní a současně „meziřádkově​“ politická. Křehká a nesmlouvavá. Zraňuje – a zároveň léčí. V textech Pavla J. Hejátka se spojují dva proudy: zápas jednotlivce se sebou samým a střet člověka s nelítostným světem. Jsou o konfrontaci bezvýznamnosti života v novodobé totalitě​. Hejátkova hudba i slova zní z přímého pohledu do středu vřavy.

Jeho poslední album Eden nedohleden, vydané loni, se stalo artefaktem. Deska, která zmizela během několika týdnů, dnes koluje mezi posluchači jako posvátný dokument. Nikoli jen coby rarita sběratelů, ale pro sílu, s níž vypráví. Je to svědectví – o stavu duše i společnosti, o ztrátě smyslu, o hledání světla ve světě, kde už žádné nemá svítit. A přesto svítí.

Právě touto deskou Hejátko stvrdil svou pozici vně i mimo kulturní scénu. Nebyl pozván do debat, nikdo jej nezval do pořadů, deska nebyla nikde propagována. A přesto o ní skoro všichni vědí. Mlčení, které kolem ní vzniklo, nebylo náhodné. Nebylo ani nevědomé. Bylo systematické a výsost​ně záměrné!

Hejátko dnes žije pod neformálním, o to však účinnějším zákazem. Říká se tomu „absolutní vymlčení“ – není nijak vyhlášeno, ale přesto funguje s naprostou precizností. Primárně na principu celospolečenské autocenzury. Jeho jméno nevyslovujete, pokud nechcete být označeni jako potenciální zájmová osoba. Jeho hudbu nikde nesdílíte, pokud nechcete přijít o zaměstnání. Jeho texty necitujete, pokud nechcete, aby vám přišlo trestní oznámení. Hejátko je vyloučen, ale ne umlčen.

A čím, že se provinil? Vlastně ničím. Jen neuhnul. Nepřizpůsobil se. Desítky let mluvil nahlas a na rovinu. Zastal se těch, které jiní odepsali. Odmítl kolektivní jazyk, kolektivní pravdu, kolektivní zbabělost. A krutě za to zaplatil. Opakovanými výslechy. Soudy. Vězením. Zničeným zdravím. A především – tichou likvidací veřejné existence.

Ale právě v tom je podstata jeho síly. V tom, že z něj nevznikla ikona, ale svědek. Ne symbol, ale člověk. Není obklopen aureolou, ale posvátným a důstojným bytím. Nechce obdiv – touží po procitnutí zbývajících…

Hejátko nestojí proti systému jako revolucionář. Nestojí na barikádě. Nestojí vůbec. Když je mu nejlépe, dokáže​ sedět – někde na kraji, s kytarou, s jeho typickým basbarytonem, který unese jen tolik, kolik je třeba říct. Ne víc. Ne míň. A právě proto proniká hlouběji než hlasy, které dnes tolik​ křičí do mikrofonů.

Jeho padesátiny nejsou připomínkou jednoho života, ale lakmusovým papírkem stavu naší demokracie. Jakou cenu má dnes slovo? Jakou váhu má odvaha? A kolik jí je třeba k tomu, aby člověk zůstal pravdivý – i za cenu, že přestane být viditelný?

Pavel J. Hejátko dnes slaví. Ale není to oslava. Je to trpká připomínka našeho selhání a zrcadlo nastavené každému, kdo se nebojí alespoň podívat. A také výzva. Umění, které nezradí samo sebe, nezmizí – ani když se ho pokusíte bez obřadu pohřbít.

Jeho jméno je synonymem všech, kteří se odmítají smířit s pohodlnou lhostejností. Jeho hlas zní i přes všechny nánosy dehonestací, zesměšňování až po vymazání dál. Třeba ne z jevišť, ne z rádií, ne z obrazovek. Ale z duší těch, kdo nezapomněli, že statečnost​ je forma pravdy – a pravda je vždycky nepohodlná.

Evka Pařízková

Pavel J. Hejátko : Obraz Izraele a vznik nové Chazárie

Pavel J. Hejátko : Obraz Izraele a vznik nové Chazárie

23.9.2025

Po druhé světové válce a hrůzách holocaustu se světové vnímání Židů zásadně proměnilo. Byli vnímáni jako oběti bezprecedentního zločinu, což vyvolalo soucit, lítost a širokou podporu jejich práva na vlastní stát. Tato tragédie vytvořila morální kapitál holocaustu, na jehož základě vznikl Stát Izrael. Filozofové Frankfurtské školy mluvili o nutnosti myslet „z Osvětimi vpřed“ – tedy brát genocidu jako určující bod evropských dějin a politiky. Západ se cítil vinen a přijímal povinnost Židy chránit.

Postupně se však obraz Izraele měnil. Tvrdá politika vůči Palestincům a okolním arabským národům vyvolávala odpor zejména tam, kde nikdo nenesl vinu za nacistické zločiny. Palestinské povstání – intifáda – bylo přímou reakcí na ignorování práv místního obyvatelstva.

Od oběti k moci

Sebeuvědomění Izraele i židovské diaspory se posunulo. V popředí už nestála identita oběti, ale identita síly, expanze a dominance. Pravice v čele s polským sionistou Benjaminem Mileikowskym alias Benjaminem Netanjahuem, ministrem Itamarem Ben Gvirem či Becalelem Smotrichenem začala otevřeně mluvit o Velkém Izraeli, stavbě Třetího chrámu (což by vyžadovalo zničení mešity Al-Aksá) a konečném řešení palestinské otázky. Inspirací byla i učení rabínů Kooka, Kahaneho a Liora a strategický koncept Oded Yinona z 80. let, který počítal s rozbitím arabských států a vytvořením chaosu na Blízkém východě.

Po roce 2023, po útoku Hamásu, Izrael vojensky zničil Gazu, zaútočil na Libanon, vedl přestřelky s Íránem a zasáhl i Sýrii, Katar a Egypt. Smotrich dokonce prohlásil, že Damašek bude součástí Izraele, a Ben Gvir naznačil vyhození Al-Aksá do povětří. Arabský svět se opravdu ocitl v chaosu, zatímco Izrael posiluje.

Genocida v Gaze – finální fáze

V současnosti Izrael zahájil nejtvrdší fázi operací v Gaze, kde zůstalo více než 800 000 civilistů prakticky bez možnosti úniku. Masivní bombardování probíhá bez ohledu na životy žen, dětí a starých lidí. Humanitární organizace mluví o kolektivním trestu, který naplňuje definici genocidy podle mezinárodního práva.
Obraz Židů se tím v očích světa proměnil: z trpících obětí holocaustu se stávají ti, kdo sami páchají masivní násilí na bezbranné populaci. Identita trpícího Mošiacha (Ben Jusuf) ustupuje identitě vítězného, triumfujícího Mošiacha (Ben Dovid).

Nová osa: Izrael a Spojené státy

Donald Trump, obklopen křesťanskými sionisty a pevně spojen s Netanjahuem, posunul USA z pozice ochránce do role aktivního spojence pravicového sionismu. Z „hlavního města soucitu“ se stalo hlavní město útoku.

Paralelně: vznik nové Chazárie

Vedle expanze Izraele se začíná rýsovat i jiný geopolitický projekt – obnova vlivu Chazárie. Historická Chazárie, mocný státní útvar mezi Černým a Kaspickým mořem (7.–10. století), byla známá tím, že její elity přijaly judaismus. Dnes se objevují názory, že na území Ukrajiny – právě v oblasti někdejší chazarské moci – vznikají předpoklady pro novou Chazárii.

Tento koncept je posilován několika prvky:

• Masivní podpora Ukrajiny ze strany západních židovských elit, včetně finančních a politických struktur napojených na sionistické kruhy
• Výrazná role židovských oligarchů v ukrajinské ekonomice a politice (např. Ihor Kolomojskyj a další)
• Strategická poloha Ukrajiny jako nárazníkového státu mezi Ruskem a Evropou – podobně jako kdysi Chazárie mezi Byzancí a chalífátem
• Symbolické propojení – ukrajinská identita se staví proti Rusku, které se samo stylizuje do role dědice Kyjevské Rusi, zatímco část narativu posouvá Ukrajinu směrem k alternativní, „chazarské“ kontinuitě

Pro některé izraelské a americké kruhy může Ukrajina fungovat jako záložní centrum moci, paralelní k Izraeli – geopolitická „rezerva“, kdyby se Blízký východ stal příliš nestabilním.

Dvojí obraz a nový epochální posun

Izrael se tak mění z obrazu oběti na obraz vítězného útočníka. Zároveň se na mapě objevuje Ukrajina, kde někteří analytici spatřují obrysy nové Chazárie – místa, kde se opět propojují židovské, geopolitické a mocenské zájmy.

Pokud holocaust formoval identitu trpícího Mošiacha, Gaza dnes formuje identitu vítězného Mošiacha. A Ukrajina se může stát strategickým zázemím této proměněné identity.

Vývoj směřuje k tomu, že už nemusíme myslet z Osvětimi. Nyní musíme myslet z Gazy – a z Ukrajiny.

 

Pavel J. Hejátko

 

Jestli jsou pro Vás naše překlady přínosem, zvažte přispěním.
Děkujeme všem, kteří nám ekonomickou podporu pomáháte překládat další videa. – i 10 Kč za shlédnutí nám může pomoci.
Děkujeme, redakce VOLNÉHO blogu.
Transparentní účet: 115-4977920247/0100
Důvěrný účet: 107-1458980287/0100
„Na Kafe“: 27-1664400247/0100
IAN: CZ82 0100 0001 1549 7792 0247
SWIFT: KOMBCZPP

Pavel J. Hejátko : Projekt Ukrajina 2030

Pavel J. Hejátko : Projekt Ukrajina 2030

22.9.2025

Válka na Ukrajině už dávno ztratila moment překvapení, morální impulz i globální solidaritu. To, co začalo v roce 2014 po Majdanu jako vnitropolitická krize a občanská válka západní junty proti východní Ukrajině se postupně přeměnilo ve vleklý mezinárodní konflikt mezi Ruskem a Západem. V únoru 2022 přišla ruská invaze a změnila konflikt v plnohodnotnou válku. Dnes, více než tři roky poté, je Ukrajina na pokraji kolapsu – ekonomicky, demograficky i morálně. Na Západě sílí únava, mediální zájem se přesunul jinam – do Gazy, na Tchaj-wan nebo k volbám v USA. Realita je taková, že válka neskončí mírovou dohodou, ale vyčerpáním. A k tomu může dojít až kolem roku 2030 – kdy se formálně stvrdí něco, co už bude dávno zřejmé: rozdělená, zničená a z geopolitického hlediska přeuspořádaná Ukrajina.

1. Ukrajina je vyčerpaná

Fakta jsou tvrdá:

Ukrajinský HDP v reálném vyjádření klesl o desítky procent.

Většina těžkého průmyslu (zejména na východě) je zničená nebo pod kontrolou Ruska.

Více než 10 milionů lidí uprchlo – to je čtvrtina původního obyvatelstva.

Mnozí mladí muži buď emigrovali, nebo padli. Branná krize se prohlubuje, mobilizace je čím dál obtížnější a agresivnější, s každým dalším dnem jen hůř a hůř obhajitelná.

Západní pomoc slábne – vojensky i politicky. Americký Kongres blokuje klíčové balíčky, Evropa je roztříštěná.

Kyjev už dávno neplánuje ofenzivy, ale snaží se hlavně přežít.

V této situaci už nejde o vítězství, ale o to, jak si zachovat alespoň kus státnosti – nebo alespoň iluzi jejího pokračování.

2. Konflikt už nikoho nezajímá

V roce 2022 byl svět plný ukrajinských vlajek, podpory a deklarací. V roce 2025 je situace jiná:

Gaza a Blízký východ dominují zpravodajství.

Čína a Tchaj-wan přitahují pozornost jako příští možná „horká fronta“.

Afrika (např. Niger, Sahel) a Latinská Amerika opět vstupují do geopolitických her.

Evropské volby ukázaly vzestup pravice, která odmítá neomezenou podporu Ukrajině.

Mediální i politická energie se od Ukrajiny odklání. I když boj stále pokračuje, Ukrajina už přestala být centrem světového dění. A to znamená méně peněz, méně zbraní – a hlavně menší šanci na „vítězný obrat“.

3. De facto rozdělení země

Z terénu i ze zákulisí diplomatických jednání se stále častěji objevují náznaky, že Ukrajina směřuje k třízónovému řešení:

1. Západní Ukrajina – pod západní ochranou, možná částečně integrovaná do EU, demilitarizovaná, ale podřízená bezpečnostním dohodám s NATO.

2. Centrální pásmo (Kyjev–Dněpr) – formální pokračování státu, ale oslabené, rozvrácené a závislé na mezinárodní pomoci.

3. Východ a jih – buď přímo anektovaný Ruskem (Krym, Doněck, Luhansk), nebo v režimu „chráněných území“ pod ruskou správou (Cherson, Záporoží).

Tento scénář už částečně existuje – jen čeká na mezinárodní „potvrzení“. K tomu ale nedojde letos ani příští rok. Každá ze stran potřebuje čas: Ukrajina, aby zkusila přežít; Rusko, aby konsolidovalo zisky; Západ, aby připravil veřejnost na to, že „mír“ znamená ústupky.

4. Proč až 2030? Protože dřív to nepůjde

Oficiální ukončení války se neodehraje v realitě bojiště, ale u jednacího stolu. Jenže k tomu je třeba splnit několik podmínek:

Politická změna v USA nebo EU, která umožní „výměnu“ míru za území.

Únava veřejnosti v Evropě, ochota akceptovat „zmrazený“ konflikt.

Stabilizace ruské vnitřní scény, aby Kreml mohl prodávat dohodu jako vítězství.

Zajištění bezpečnostního rámce, který zabrání opětovné eskalaci (např. neutralizace zbylé Ukrajiny, demilitarizace po Dněpr).

Tyto procesy nejsou otázkou měsíců. Jsou to roky. A proto je rok 2030 realistickým horizontem pro formální ukončení konfliktu, které bude spíše výsledkem komplexního vyčerpání než vítězství.

5. Tvrdá realita místo iluzí

Když se odmyslí propaganda obou stran, ukazuje se jedna pravda: konflikt je vyčpělý. Nikdo už nevěří v totální vítězství. Vše směřuje k dohodě, kterou obě strany nazvou jinak:

Rusko to označí za „obranu ruského světa“ a stabilizaci hranic.

Ukrajina to bude prezentovat jako „záchranu národa“ a „boj za přežití“.

Západ to prodá jako „kompromisní řešení“ a cestu k míru.

Ve skutečnosti to ale bude geopolitické rozdělení – bez euforie, bez slavného konce, ale s únavou a úlevou a s toliko žádanou depopulací miliónů Slovanů.

Válka na Ukrajině neskončí letos, ani příští rok. Skončí až tehdy, když budou všechny strany příliš vyčerpané na to, aby pokračovaly. Do té doby se bude čekat, umírat, kalkulovat a jednat. Oficiální deklarace o jejím konci může přijít kolem roku 2030 – ale reálně bude potvrzovat jen to, co už dávno vzniklo: novou mapu, rozdělenou zemi a dlouhodobý geopolitický pat.

Pavel J. Hejátko

 

 

Pavel J. Hejátko : Žraločí kanibalismus

Pavel J. Hejátko : Žraločí kanibalismus

19.9.2025

Někdy jsou vraždy nejtišší právě tehdy, když o nich všichni mluví. A smrt
Charlieho Kirka – mediálně popkulturní, „vysvětlená“, normalizovaná – je
ukázkovým případem hlučné popravy v zájmu zachování systému ticha. Ne, tohle
není další levicový útok na konzervativce. Naopak. Tohle je otázka: proč se
začali požírat i ti, kdo ještě včera drželi basu?

Charlie Kirk byl věrný voják. Zakladatel Turning Point USA, tribun mladé
americké pravice, loajální až na kost. Věrný Trumpovi, až podezřele. Ale
právě v tom je ten háček. Když jste příliš blízko Slunce, neopalíte se –
shoříte. A Kirk, jak se zdá, letěl příliš vysoko.

Několik insiderů, kteří mluví pouze anonymně (a někteří už raději vůbec),
naznačují, že Charlie nezačal být nebezpečný demokratům, ale vlastním. Byl
prý posedlý myšlenkou očisty – „pravicového mea culpa“. Tvrdil, že pokud
chce hnutí přežít, musí samo odhalit své temné stíny. A největší z nich měl
mít jméno… Donald J. Trump.

Ano, říká se, že Kirk měl přístup ke skutečné části tzv. Epsteinova archivu
– ne cenzurované flight logy, ale k záznamům privátních schůzek, kódované
korespondenci, důkazům propojení mezi Epsteinovou sítí a lidmi, jejichž
tváře dnes visí na plakátech konzervativních PACů. A mezi nimi se měl
vyskytovat i Trump. Nikoli jako pasažér, nýbrž jako spoluhráč.

Podle těchto zdrojů měl Kirk informace, které se netýkaly jen „kdo s kým
letěl“. Šlo o to, kdo koho kryl, kdo kam posílal peníze, kdo věděl a mlčel.
Kirk chtěl mluvit. Ne veřejně. Ne hned. Ale naznačoval. A v jednom
neveřejném setkání (které mělo být „off the record“) prý doslova řekl:

> „Buď to spálíme my, nebo to spálí nás.“

Nespálil nic. Shořel on.

Oficiálně? Nehoda. Kolaps. Neznámý útočník. Podle toho, kterou verzi si
vyberete. Ale co je pozoruhodné, je rychlost, s jakou se hnutí od Kirka
distancovalo. Včera ještě hrdina, dnes zapomenutý článek. Ticho. Žádná
investigativa. Žádný Tucker. Žádný Bannon. Ani Trump.

A to je možná nejhlasitější důkaz.

Možná se nikdy nedozvíme, co všechno Charlie věděl. Možná neměl nic. Možná
měl všechno. Ale jedno víme jistě:

Když tě odstraní vlastní, neudělají to kvůli tomu, že jsi byl slabý, ale
protože jsi začal být silný jiným způsobem.

Pavel J. Hejátko

 

Jestli jsou pro Vás naše překlady přínosem, zvažte přispěním.
Děkujeme všem, kteří nám ekonomickou podporu pomáháte překládat další videa. – i 10 Kč za shlédnutí nám může pomoci.
Děkujeme, redakce VOLNÉHO blogu.
Transparentní účet: 115-4977920247/0100
Důvěrný účet: 107-1458980287/0100
„Na Kafe“: 27-1664400247/0100
IAN: CZ82 0100 0001 1549 7792 0247
SWIFT: KOMBCZPP

Michael Svatoš : Šokující data odhalují, co zase Eurokrati proti Evropanům plánují!! Plus – obrovská bitva, která na Ukrajině v noci na dnešek začala! Analýza.

  Šokující data odhalují, co zase Eurokrati proti Evropanům plánují!! Plus – obrovská bitva, která na Ukrajině v noci na dnešek začala! Analýza.

Dnes pro Vás máme celou řadu naprosto šokujících dat:

Aktualizace k 02:38 hodin ráno: (Mapa níže v textu) Podle ruských hlášení dnes časně nad ránem se severovýchodně od obléhané aglomerace Pokrovsk-Myrnohrad rozzuřila včera odpoledne nečekaně velká zuřivá bitva. Ukrajinci večer na dvou místech prorazili ruskou obranu a pokoušejí se klasickými kleštěmi obklíčit Rusy u obce Vladimirovka, a současně úderem ze západu směrem k vesnici Vladimirovka přetínají kordon, který Rusové předevčírem probili ukrajinskou obranou, aby se spojili se svými diverzními skupinami, které už před 14 dny pronikly hluboko na sever do týlu ukrajinské obrany. A naopak Rusové večer prorazili ukrajinskou obranu východně vesnice Vladimirovka, a pokoušejí se jednostrannými kleštěmi obklíčit celou ukrajinskou údernou skupinu, která se pokouší obklíčit ruskou posádku ve vesnici Vladimirovka.

Podle ruských posledních ranních hlášení je situace na tomto bojišti o rozměrech asi 20x20km značně nepřehledná. Úplně na jihu bojiště už ruské výsadkové jednotky, podle ruských ranních hlášení, pronikly do městečka Rodinskoe, a tím tedy defacto fyzicky odřízly celou ukrajinskou posádku aglomerace Pokrovsk-Myrnohrad od ukrajinských hlavních sil. A Ukrajinci naopak nad ránem pronikli do vesnice Majak, a začali tak pro změnu ohrožovat týl ruských výsadkářů, kteří předtím pronikli do Rodinskoe. Obyčejně platí, kdo podobné lité střetné sražení vyhraje, začne svého protivníka úspěšně pronásledovat, a zažene jej o desítky kilometrů za jeho původní obrannou linii. Obě strany do místa střetné bitvy v posledních dnech pumpují značné zálohy. Ukrajinci je začali pumpovat o týden dřív, a jejich síly tak už bojují. Ruské posily začaly být do prostoru bojů přesunovány teprve před 5 dny, a to podle štábních zvyklostí znamená, že právě včera mohly být jejich první předsunuté jednotky nasazeny do bojů. Vzhledem k tomu, že Ukrajinci přiznávají, že ruské posily jsou o desetitisíce vojáků silnější, až 4-5 divizí, zdá se, že rozhodující bitva letošní ukrajinské kampaně právě začala. Viz mapa dole.

V noci na dnešek 10. září se rozzuřila obrovská střetná bitva severně aglomerace Pokrovsk-Myrnohrad. Když podobnou bitvu u obce Očeretino loni Rusové vyhráli, pronásledovali poražené dezorganizované Ukrajince skoro 40km, než ti dokázali obnovit svoji bojeschopnost. Na mapě vidíte dvě černé šipky = pokus Ukrajinců obklíčit Rusy ve vesnici Vladidimirovka, a dvě žluté šipky = pokus Rusů obklíčit Ukrajince obkličující Vladimirovku. Dvojité čáry = včera proražené obranné linie. Úplně dole vlevo městečko Rodinskoe – včera do něj vpadli Rusové, a obklíčili tak defacto desítku tisíc Ukrajinců bránicích celou aglomeraci Pokrovsk-Myrnohrad. Ukrajinské velení už nasadilo skoro všechny svoje zálohy. Ruské velení teprve nasadilo první předsunuté jednotky. Rozměr mapy asi 25x25km.

Pokud Rusové vyhrají toto střetné sražení podobně rozhodujícím způsobem jako loni u Očeretina, nejen úplně obklíčí 100 tisícovou aglomeraci Pokrovsk-Myrnohrad, ale hlavně se jim otevře cesta k rychlému částečnému obklíčení mnohem větší aglomerace Kramatorsk-Slovjansk, i s okolím asi 300 tisíc obyvatel před válkou. A tím před zimou dají do pohybu statisíce ukrajinských uprchlíků. Ukrajina je už od léta přetížená absorbováním uprchlíků z Konstantinivky a Pokrovska a Myrnohradu a postrádá, jak jsme informovali, další ubytovací kapacity. Podle ukrajinských sociologů, (podrobně vysvětleno dále v analýze), to vyvolá další velkou vlnu uprchlíků do Evropy. A ti se už nebudou chtít vrátit zpět. Pro Ukrajinu to bude znamenat demografickou katastrofu.

(1) Německo se Zelenským cíleně skrytě směňuje mladé Ukrajinky za zbraně a za finanční pomoc pro jeho režim!?  Polsko a ČR nezůstávají v tomto úsilí o nic pozadu. Aneb, co prozradil významný kyjevský sociolog?

Velmi zajímavá data včera zveřejnili dva z nejvýznamnějších ukrajinských sociologů – Olexander Gladun a Vasyl Voskobojnik, a z nich vyplývá, že emigrace z Ukrajiny se opět dramaticky zrychluje, a že nyní hodlají ze země emigrovat především mladí lidé ve věku 20 až 25 let.

Podle Voskobojnika opustí Ukrajinu v letech 2025-26 každoročně dalších 400 000 občanů. Už loni ji opustilo (v naší analýze vždy rozdíl mezi všemi imigranty a emigranty) 443 000 Ukrajinců. V roce 2023 ji opustilo 134 000 Ukrajinců, a v roce 2022 ji opustilo 2 216 000 Ukrajinců. Ukrajinští sociologové včera varovali, že zejména nynější emigrace z Ukrajiny bude mimořádně bolestivá, protože budou emigrovat hlavně mladí lidé. Ti tak na Ukrajině nezaloží rodiny, a ani nenastoupí do pracovního poměru. Generace narozená okolo roku 2000 je na Ukrajině mimořádně nepočetná, a proto Gladun včera zdůraznil, že její příslušníky je třeba za každou cenu pro Ukrajinu zachránit, třeba tím, že vůbec nebudou posíláni na frontu, ale budou pouze sloužit v týlu, ale zároveň varoval, že by jim mělo být v emigraci všemi prostředky, včetně pozitivní diskriminace, zabráněno.

Gladun včera nepřímo varoval, že hlavně Německo, ale i Česká republika, i Polsko, na tyto ukrajinské emigranty v zaměstnaneckém věku ochotné pracovat cíleně zaměřují své státní programy, aby na jejich území zůstali, pracovali, založili si rodiny, asimilovali se, a stali se jejich občany.

Gladun: “Nemyslím si, že si Poláci, Češi nebo Němci stanovili cíl „natlačit“ Ukrajince domů, stanovili si cíl, zapojit je do své ekonomiky, a pak se člověk sám rozhodne, zda se vrátí domů…Obecně se ve všech (těchto) zemích odehrávají pokusy o integraci našich válečných migrantů v produktivním věku do místní ekonomiky.“.

Podle Gladuna, bude-li válka ještě nějaký čas trvat, vrátí se na Ukrajinu jen 30 až 40% emigrantů, v žádném případě však ne 50%. Podle Voskobojnika se vrátí jen 30%. Podle Gladuna tak zejména na východní a jižní Ukrajině zaniknou celá průmyslová odvětví, protože nebudou mít zaměstnance. Gladun se ostře vyjádřil proti nejnovějšímu zákonu, kterým Zelenskyj před pár dny povolil mužům ve věku 18-22 let opouštět legálně zemi. Podle Gladuna bude tento zákon znamenat pro Ukrajinu naprostou demografickou katastrofu, a ta se nejzřetelněji projeví za 10 let, kdy na Ukrajině nebudou rodiny, které by plodily děti, (Ukrajinci plodí ve věku +-30), protože budou všichni z této i tak velmi nepočetné generace definitivně zabydleni v zemích jako jsou Německo, Česko a Polsko.

Gladun včera potvrdil, že Evropa nyní Ukrajině hodně pomáhá finančně i zbraněmi, ale pouze tak, aby sama neriskovala válku s Ruskem. Protože ze všech prognóz ukrajinských sociologů je zřejmé, že Ukrajina si nemůže z demografického hlediska dovolit vést dlouhodobou válku s Ruskem, ačkoli ani ruské zdroje nejsou v tomto směru nevyčerpatelné, je s podivem, že Bruselský komisariát pověstný svým absurdním přehlcením experty tzv. humanitních vysokoškolských disciplín na úkor absolventů technických, matematických a přírodovědných oborů, nebyl zatím schopen pochopit, že veškeré prodlužování války na Ukrajině, znamená jen přibližování demografické katastrofy na Ukrajině, a ta se potom nutně musí dostat pod drtivý demografický vliv Ruska. Leč toto bruselské přehlédnutí nevyhnutelné demografické katastrofy Ukrajiny nemusí být nikoli náhodné, ale předem rafinovaně kalkulované.

Zatímco plány českých i polských politiků hájících zájmy místních průmyslníků sice vytvářejí podmínky, aby se práceschopní Ukrajinci nevraceli do své domoviny, ale pracovali v našich montovnách a v dalších oborech postižených nedostatkem levných pracovních sil, u německých politiků lze vysledovat možnou velmi překvapivou motivaci, proč prodlužují válku na Ukrajině, a vytvářejí zároveň pro ukrajinské exulanty co nejpřívětivější asimilační prostředí. Některé německé spolkové země jsou drtivě zasaženy demografickým faktorem, který Němci odborně nazývají Männerüberschuss (přebytek mužů).

Přebytek mužů nad ženami ve věkové kategorii 18 až 29 let, která je pro založení rodiny a plození potomků nejdůležitější, je největší ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko, a činí 117 mužů na 100 žen. Ve 2/3 okresů Saska-Anhaltska je však situace ještě děsivější, a připadá v nich 125 až 130 mužů ve věku 18 až 29 na 100 žen stejného věku. Podle místních sociologů je tento nepoměr obou pohlaví v Sasku-Anhaltsku dán emigrací žen za lepšími životními a pracovními podmínkami do velkých německých měst. A velmi frustruje místní muže, protože ti si nejsou schopni najít životní partnerku a založit rodinu. Muži v Sasku-Anhaltsku se proto radikalizují, a jedním z projevů jejich nespokojenosti je růst preferencí AfD. Ta má podle posledních průzkumů v Sasku-Anhaltsku už 39% popularitu. Čím více žen emigruje, tím méně dětí se rodí, a Sasko-Anhaltsko tak vymírá. Podle německých sociologů přímo souvisí nedostatek žen v Sasku-Anhaltsku s růstem politické oblíbenosti AfD v této spolkové zemi.

Ani v ostatních německých spolkových státech není situace lepší. V Durynsku je 116 mužů na 100 žen. V Brandenbursku 115 mužů na 100 žen. V Sársku 112 na 100. Průměr Německa je 110 na 100, ale pod průměrem jsou pouze Berlín a Hamburg se 101 ženami na 100 mužů ve věku 18 až 29 let.

Na celé německé debatě o nevyváženosti počtů imigrujících mladých mužů a žen je nanejvýš zajímavé, že do roku 2022 v německých médiích pravidelně zněly nářky, že mladé ženy tvoří pouze 39 až 43% všech imigrantů proudících do Německa, a že tyto debaty o nevyváženosti pohlaví imigrujících do Německa takřka ustaly krátce po zahájení války na Ukrajině.

Protože je všeobecně známo, že z Ukrajiny do Evropy emigrují především ženy, a protože ukrajinští sociologové nijak nezastírají, že ukrajinští imigranti mají vzrůstající tendenci s prodlužující se délkou doby války zapouštět v Evropě kořeny, nacházet si partnery, a zahajovat proces asimilace, je tak nasnadě, že Ukrajinské ženy jsou v Německu vítány nejen německými muži, kteří nemohou najít německé ženy, ale i německými státními elitami, které si uvědomily, že problém nedostatku žen pro německé muže, který celá desetiletí nedokázaly uspokojivě vyřešit, se jaksi začal řešit sám od sebe válkou na Ukrajině, a tak tedy: Proč tomuto řešení trošku nepomoci? Tím spíš, že jiné řešení přeci ani nikdy nebylo nalezeno? A máte kupodivu velmi jednoduchý motiv, proč nyní Německo podporuje protahování války na Ukrajině, a samozřejmě tento motiv platí i pro většinu dalších evropských států, ač více méně upravený o potřebu spíše více pracovních sil obecně, než o potřebu více vdavekchtivých pracovních sil konkrétně.

Gladunovy sociologické prognózy jsou konstantě pesimistické – viz MAP 1892 = Celá ukrajinská města východně od Dněpru budou kompletně vysídlena. Gladunovy předpovědi se shodují s prognózami dalšího ukrajinského sociologa Vladimíra Straška viz MAP 2137 = až 90% letošních ukrajinských studentů hodlá zemi so nejrychleji opustit.

P.S. Analýza bude zítra pokračovat dalšími překvapivými daty a údaji. Dnes jsme se dostali teprve na začátek. Dík za včerejší maily, odpovím dnes, včera nezbyl čas.

Je středa 10. září 2025, 04:29 ráno, a přeji krásný den. Naše analýzy čte odhadem nejméně 10 tisíc lidí denně, kdyby každý přispěl desetikorunou měsíčně, nebyly by starosti. Protože tomu tak není, a doba je zlá, o to víc děkuji od srdce čtenářům, kdo nás i v dnešní těžké době podporují, aby naše analýzy mohly i nadále pokračovat! Mail na mne kpv0249@gmail.com.

Děkujeme Vám za pomoc! Vaše dary nám umožňují Vás informovat! Demokracie umírá ve tmě! Bez informací se nemůžeme správně rozhodnout, koho volit! Proto se snažíme informovat o všech! Nesloužíme žádné straně ani hnutí. Pokud někoho podporujeme, jde pouze o jednotlivé osoby, které osobně známe. Děkujeme, že naše pořady sledujete a naše články čtěte. Naši činnost můžete podpořit darem na účet 2902739284 / 2010, IBAN CZ79 2010 0000 0029 0273 9284, BIC FIOBCZPPXXX, Své platby prosím označte slovem DAR. Děkujeme! Všechny překlady jsou volné a v kontextu

 

ZDROJ:

https://www.michalapetr.com/map-2404-sokujici-data-odhaluji-co-zase-eurokrati-proti-evropanum-planuji-plus-obrovska-bitva-ktera-na-ukrajine-v-noci-na-dnesek-zacala-analyza/

Michael Svatoš : Naprosto šokující čísla z Ukrajiny!

Michael Svatoš : Naprosto šokující čísla z Ukrajiny! Prodej elektromobilů tam trhá rekordy. Proč chudí Češi platí bohaté Ukrajince? Pomatená Fialova politika odhalena! Analýza.

Má česká republika nadále podporovat Ukrajinu? Babiš tento týden prohlásil, že vyhraje-li volby, zruší Českou muniční iniciativu, která na Ukrajinu dodává dělostřelecké granáty. O tom, jak naloží s dalším slibem současné vlády Petra Fialy (ODS, TOP-09, KDÚ-ČSL a STAN), která 3. září 2025 schválila, že ČR bude Ukrajině každý rok v letech 2026 až 2030 posílat darem 1 miliardu CZK, Babiš neřekl nic. A to je velmi zajímavé, protože Fiala a spol. zavázali tento týden všechny chudé Čechy, že budou dalších 5 let obdarovávat bohaté Ukrajince, a hlavního českého opozičníka Babiše to v předvolebním klání nijak nezajímá. Ale třeba to bude zajímat Motoristy, Okamury, Vidláky, Jasany, Přísahy, nebo jiné opoziční strany, protože to je mimořádně zajímavé. Ostatně posuďte sami.

Na Ukrajině se včera provalila pro české řidiče naprosto šokující čísla. Na Ukrajině se za jediný měsíc srpen 2025 prodalo neuvěřitelných 11 545 elektroaut! A celkem bylo k 1. září 2025 na Ukrajině v provozu 185 000 elektroaut! Pokud tato čísla porovnáme s chudou Českou republikou zamotá se nám hlava, proč mají chudí Češi, kteří si drahé elektromobily nemohou dovolit nakupovat, ještě nadále finančně podporovat bohaté Ukrajince. V ČR bylo 3. září, v den kdy Fiala schválil naši další finanční pomoc Ukrajině, překročena magická hranice 50 000 registrovaných elektromobilů, a jejich prodejci se holedbali, že jen letos Čechům prodali skoro 14 000 dalších elektromobilů!!! Jsou to ale žabaři. Ukrajinští dealeři elektromobilů se totiž včera pochlubili, že jen letos prodali Ukrajincům 69 011 elektromobilů, a že 20% z nich byly ty nejdražší Tesly, a pak teprve následovaly elektromobily BYD, VW, a Nissan. Ukrajinců je s bídou nyní na Ukrajině 30 milionů, v ČR žije 10.9 milionu lidí. Jak je možné, že Ukrajinci letos prodali 69 011 elektromobilů, když by měli prodat jen 38 500, aby jejich prodaný počet odpovídal počtům obyvatel ČR, a počtům v ČR prodaných elektromobilů? A to by byli jen stejně bohatí, jako jsou Češi chudí!

Babiš tento týden řekl, že pokud vyhraje volby, nebude ČR dodávat na Ukrajinu zbraně, protože na obchodech se zbraněmi bohatnou jen zbrojaři, a na válce by se nemělo vydělávat. Ukrajinci jsou však chudí. Ruským postupem vysídlovaní Ukrajinci už nemají ani kde bydlet, protože volné byty na Ukrajině už došly. Zde se podívejte na děsivé fotografie, jak nyní musí žít. A položte si otázku, proč tak děsivě musí žít, když si jiní Ukrajinci mohou ve stejné době dovolit nakupovat tisíce těch nejdražších elektromobilů Tesla, a v poměru skoro 2 krát více elektromobilů na hlavu, než si mohou dovolit pořizovat Češi, kteří mají podle vlády Petra Fialy Ukrajince finančně podporovat a vyzbrojovat až do roku 2030.

Když chtějí Ukrajinci válčit s Rusy, musí si udělat doma nejdřív pořádek se svými zbohatlíky, a ne místo toho ždímat o miliardy chudé Evropany. I Poláci už jich mají dost, a nepřejí si, aby byli vzati do EU. Obdobně Češi, pokud nechtějí nadále sponzorovat bohatým Ukrajincům elektromobily, musí si udělat doma nejdřív pořádek s fialovými politiky. A nic jiného ani Čechům nezbývá.

Včera se z USA dovalila děsivá čísla. Počet Američanů propuštěných v srpnu z práce byl nejvyšší do doby vrcholu pandemie COVID v roce 2020. Nejmasivněji se propouštělo ve finančním a farmaceutickém sektoru, a v maloobchodu. A to podle analytiků znamená, že Američané si začali utahovat opasky, a neutrácejí. V USA je přitom září každého roku nejdůležitějším měsícem pro tvorbu nových pracovních míst, a náhlý dramatický srpnový pokles nevěští tvorbě pracovních míst v USA nic dobrého, a pokud se nálada utrácet nevrátí, dojde na podzim k drastické redukci pracovních míst v maloobchodu.

Uwe Hochgeschurtz, jeden z největších expertů na řízení automobilek, včera varoval, že letošní děsivá čísla propuštěných zaměstnanců německých automobilek, (51500 propuštěných zaměstnanců, 7% celkového počtu všech zaměstnanců v automobilkách), jsou teprve začátkem toho nejhoršího propuštění, které Německo teprve čeká.  A aby se zachránila aspoň část německého automobilového průmyslu při životě musí být okamžitě provedena toto dvě nezbytná opatření:

  • Okamžitě musí být v celé EU pozastaveny všechny nové předpisy, které nemají přímou vazbu na bezpečnost automobilů. Tedy okamžitě zastaven celý GREEN DEAL, a nucená elektromobilita.
  • Okamžitě musí v Německu klesnout cena elektřiny nejméně pod její průměrnou cenu v EU.
  • Pokud tato opatření nebudou okamžitě provedena, celý německý automobilový průmysl zanikne. A německá ekonomika se zhroutí!

Co dodat? Včera se v Praze šéf NATO Mark Rutte chvástal, že si netřeba vážně všímat ruských námitek zakazujících vzít Ukrajinu do NATO, protože Putin vládne zemi, která má ekonomiku stejně velkou jako Texas, a guvernéra Texasu se také nikdo na nic neptá. Jak velká však bude ekonomika Německa a EU, až zkrachuje automobilový průmysl, Marka Rutte, ani jeho včerejší fialové pražské hostitele asi nezajímá. A tak to snad bude zajímat jiné (ne-fialové) politiky. Protože Čína už ovládla 5% evropského trhu s elektro-automobily, a pokračuje v expanzi, a nepřekvapivě bude nové továrny značek Omoda a Jaecoo koncernu Cherry, jak včera oznámila, stavět v Německu. Vždyť přeci německý prezident Frank-Walter Steinmeier není takový hlupák, aby jezdil za Dalajlámou, jako ten náš Petr Pavel

Děkuji za maily k profesorce Fu Wanjuan, zda bude, nebo nebude o ní analýza, se rozhodnu dnes večer. Zatím je to 50:50.

Je pátek 5. září 2025, 04:26 ráno, a přeji krásný den. Naše analýzy čte odhadem nejméně 10 tisíc lidí denně, kdyby každý přispěl desetikorunou měsíčně, nebyly by starosti. Protože tomu tak není, a doba je zlá, o to víc děkuji od srdce čtenářům, kdo nás i v dnešní těžké době podporují, aby naše analýzy mohly i nadále pokračovat! Mail na mne kpv0249@gmail.com.

Děkujeme Vám za pomoc! Vaše dary nám umožňují Vás informovat! Demokracie umírá ve tmě! Bez informací se nemůžeme správně rozhodnout, koho volit! Proto se snažíme informovat o všech! Nesloužíme žádné straně ani hnutí. Pokud někoho podporujeme, jde pouze o jednotlivé osoby, které osobně známe. Děkujeme, že naše pořady sledujete a naše články čtěte. Naši činnost můžete podpořit darem na účet 2902739284 / 2010, IBAN CZ79 2010 0000 0029 0273 9284, BIC FIOBCZPPXXX, Své platby prosím označte slovem DAR. Děkujeme! Všechny překlady jsou volné a v kontextu

 

ZDROJ:

https://www.michalapetr.com/map-2399-naprosto-sokujici-cisla-z-ukrajiny-prodej-elektromobilu-tam-trha-rekordy-proc-chudi-cesi-plati-bohate-ukrajince-pomatena-fialova-politika-odhalena-analyza/