Dlážděno dobrými úmysly

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

Blog- převzato z blogu Vidlákovy Kydy

Dnešní článek bude antitezí včerejšího textu o Baštovi. Víte, já si teď čtu svoje texty staré víc než rok, které jsem psal před parlamentními volbami. Tedy… čtu si hlavně tehdejší komentáře pod články. A mám intenzívní pocit deja-vu. Ono se nám totiž ve na politické scéně ve skutečnosti vůbec nic nezměnilo. Sice nám už víc než rok vládne Blyštivý Péťa, ale předvolební argumentace se nepohnula ani o píď. Dokonce i ten kovid tam pořád hraje zhruba stejnou roli.

Já si tehdy psal s lidmi od Luboška Volného. Respektive, oni i psali se mnou, protože jsem pro ně byl podporovač očkování a přitakávač ke covidové diktatuře. Když jsem tehdy psal, že covid je taková česká prohraná válka a že nebude hlavním tématem voleb, tak jsem byl za zrádce národa. Co já tehdy dostal mailů, že je třeba volit srdcem, že Babiš chce tuhle republiku navěky zavřít a jedinou nadějí je lízátková revoluce… Bili se za svůj názor neobyčejně srdnatě a fakt upřímně věřili tomu, že se u nás něco změní.

Já tenkrát psal, že pětikolka se sjednotila, z Babiše udělali během covidu toho největšího gaunera. Na jedné straně žalovali do Německa, jak to tu Babiš nezvládá a Němci měli pocit, že tady virus zakořenil a pořád měli požadavky kvůli pohybu přes hranice… a na druhé straně ti žalobníčci házeli Babišovi klacky pod nohy aby nic udělat nemohl. Doba covidová byla ukázková akce líbodémo, jak dělat úspěšnou politickou gerilu na úrovni páté kolony. Doma si hráli na zastánce svobody a zvenku ponoukali orgány EU a Německa, aby měly na Babiše co nejtvrdší karanténní požadavky.

Před volbami jsem tehdy doporučoval, že je třeba volit Babiše a kdo toho není schopen, ten ať volí SPD. Že ostatní se do sněmovny nejspíš nedostanou a špatně to dopadne. Užil jsem si svoje. Volný přece dostane dvacet procent. Trikolóra se také zasazuje za svobodu od koronaviru… Okamura naopak je příliš měkký a příliš jde covidalarmistům na ruku.

Celkem to byly tisíce a tisíce mailů od lidí, kteří si byli jistí, že to má Volný v kapse a já pro ně byl ten největší nepřítel, který mluví o taktice a určitě je zaplacený od Máry Prchala, aby naháněl hlasy Babišovi. Těch výzev, aby mě nikdo neposlouchal, že tomu nerozumím… Těch nadávek, že jsem se konečně odkopal, těch dotazů, kolik stříbrných jsem za svojí agitku dostal…

Den po volbách všechny tyto hlasy utichly, dostavila se kocovina a ta trvá dodnes. Ukázala se realita. Ukázalo se, že všechny ty obrovské podpory byly ve skutečnosti malé. Že takhle fungují sociální sítě – zařídí vám, že se na nich seznámíte jen s lidmi, kteří mají stejný názor a izolují vás od těch, kteří mají názor jiný. Volba srdcem zajistila výhru pětikoalice a nastolila Blyštivého Péťu. Média jsou ho plná, abyste mohli vidět, jak se vám směje do očí.

Teď je to stejné. Bašta vede úspěšnou kampaň a já tu zase házím hrách na stěnu, že taktika je důležitější, že o skutečné Baštově podpoře nevíme nic. Zbytečně tu říkám, že covid je i rok od konce epidemických opatření znovu argumentem pro volbu srdcem. Nefungovalo to před rokem, teď to také nebude fungovat. Argument ad covidum vedl do pekla už při parlamentních volbách, vážně si myslíte, že po roce nabyl nějaké lepší platnosti? Podotýkám, že se nechalo naočkovat bezmála sedmdesát procent populace. Na ně žádné tečkovací argumenty neplatí. Naopak… jen je to vytočí, protože jim připomínáte prohru jejich názoru.

Stejně tak se nic nezměnilo na Babišovi. Nepřibyla žádná nová lepší kauza. Je pořád stejný. Nezměnil taktiku. Tak jak objížděl republiku tenkrát, tak ji objížděl i dál, až dodnes. Stále má kolem sebe profesionály, kteří rozumějí svému reklamnímu řemeslu a má dost peněz na skutečné průzkumy veřejného mínění, takže asi ví, jak si doopravdy stojí a podle toho volí své kroky. Je jediný, kdo dělá soustavnou předvolební práci dlouhodobě. On má republiku opravdu objetou do všech koutů. Všichni ostatní se v podstatě vynořili teď před volbami a pak zase zapadnou.

Jsme v naprosto stejné situaci jako v září 2021. Znovu je volební cesta vydlážděna dobrými úmysly a já znovu říkám, že dobré úmysly vedou do háje. A ptám se, jestli vůbec v dějinách našich voleb existovala situace, kdy volba srdcem zafungovala a něco tomuto národu přinesla? Vždyť bychom už měli být poučeni, ne? Pamatujete na Zemanovo heslo o spálené zemi a Klausovu mobilizaci? A pak klidně upekli opoziční smlouvu… Bez ohledu na volbu srdcem svých voličů. Bloger Vlk od tohoto okamžiku stále odvíjí svou nechuť k Zemanovi. Podobně dopadla naděje po volbě Věcí veřejných… a mohl bych pokračovat dál a dál.

Jen… Zemana za prezidenta nikdo nevolil srdcem. Tam si byli všichni vědomi jeho problematických vlastností. Všichni věděli, jak to s ním doopravdy je. Byl zvolen se skřípajícími zuby jako menší zlo proti Schwarzenbergovi i Drahošovi. A řekněme si upřímně – až do Vrbětic to nedělal nijak špatně. A Vrbětice bych mu za zlé neměl – podívejte se, jak moc nás naši transatlantičtí bratři hnali do války… nějaký Zeman byl jen malá překážka… jen zašlápnout. Nevíme s jakou tvrdostí ho přinutili držet basu.

Kolikáté volby se rozhodujeme mezi vrabcem v hrsti a holubem na střeše? Kolikáté volby se příliš velké množství voličů rozhodne pro holuba a díky tomu nemáme ani toho vrabce…

Uvědomuje si tu někdo, že kdyby nám teď vládl Babiš a měli jsme takhle drahé energie, tak by byla všechna média proti němu a nutila ho, aby s tím něco udělal? Ale ne, on byl příliš velké zlo a tak nám vládne Fiala a všechna média ho za drahotu chválí. Babiš by možná také držel s Amíky basu ohledně války, ale média by po něm za energetickou drahotu šla… celé to stropování cen by s Babišem nejspíš vypadalo o dost jinak.

Kdyby byl Babiš premiér, tak by se o Láďovi Vrábelovi neříkalo, že je to dezolát s exekucemi. To by byl bojovník za svobodu proti oligarchickému premiérovi a už by se možná našel nějaký libtardí milionář, který by jeho dluhy zaplatil. Demonstrace by měly pokrytí i od České televize a všichni čelní protagonisté by byli zváni do televize a Marek Wolner by se jich uctivě ptal na jejich názory… když teda bojují proti hentomu zlému premiérovi. Možná i Mikuláš Minář by utrousil, že má s Láďou Vrábelem společný zájem….

To jen jako příklad, abyste věděli, jak by vypadal praktický rozdíl mezi premiérem Fialou a premiérem Babišem i kdyby šel Babiš na ruku ojrosoudruhům úplně stejně jako Fiala.

Vidlácky to vidím následovně:

Od parlamentních voleb se nic nezměnilo. Všechny vnější podmínky zůstaly víceméně stejné. Preference stran se nijak zvlášť neposunuly ani za covidových lockdownů, nevidím žádný důvod, proč by se měly nějak dramaticky posunout teď. Drahota zatím dopadá na ty, kteří už zradikalizovaní byli. Plyn nejspíš přes zimu vydrží, Němci ho prostě sehnali dost a firmy, které kvůli drahým energiím zavřely, na ty si už nikdo nevzpomene.

Tehdy byla média proti Babišovi, dneska jsou pro Fialu. To se tak akorát vyrovnává s pětikoaličním propadem popularity. Ne, nevěřím v žádné dramaticky velké voličské změny. Už stihlo zase dospět dalších sto tisíc nových voličů a z nich půlka má libtardsky vygumováno v hlavě a budou volit Nerudovou, protože jsou dutí stejně jak ona. Druhá půlka se k volbám nebude vůbec obtěžovat.

Nezměnila se ani euforie, že teď už se to konečně povede. Že konečně máme toho ideálního lídra, který to dokáže. Tehdy to byl Volný, dnes je to Bašta. Říkám to s vědomím, že Bašta, narozdíl od Volného, dělá svojí kampaň dobře a udělal na mě velmi příznivý dojem. Jo, může se stát, že se štěstí jednou unaví a volba srdíčkem se vyplatí. Možná se voličské nálady skutečně posunuly… Ale podle příspěvků na fejsbůku se to nepozná. To je jen těšínské jablíčko. Stojí to za případný desátý neúspěšný pokus v řadě? Stojí to za pětikoaličního prezidenta a pětikoaliční ústavní soud?

Hele, tahle situace mě tak štvala, že jsem porušil další svoje pravidlo a několikrát jsem napsal Márovi Prchalovi. Chtěl jsem se dostat k Babišovi a nějak mu zkusit říct, aby se o těch milion propadlých hlasů alternativy sakra také trochu ucházel… žádná použitelná odpověď… Mám sto chutí vám všem říct, ať to hodíte Baštovi… ale prostě nevěřím, že se Bašta může do druhého kola dostat. Naše bitvy zde na Kydech a fejsbůku tam ven moc neprosakují a když se bavím s lidmi mimo sociální sítě, ti vidí prezidentskou volbu úplně jinak. Jsem si ale už skoro jistý, že Baštova podpora bude stačit na to, aby se do druhého kola nedostal ani Andrejko.

Už asi měsíc se připravuju na to, že Pětikolka svůj pochod institucemi řádně dokončí a není žádná síla, která by to změnila. Všechny události to spíš potvrzují než vyvracejí. Všechny vnější podmínky jsou nastaveny stejně, jako posledně. A všechny voličské nálady jsou rovněž stejné.

Co jiného mohu říci, než že výsledek bude také stejný?

Zdroj:https://www.vidlakovykydy.cz/clanky/dlazdeno-dobrymi-umysly

Odvolám vládu

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

07. 01. 2023

Blog- převzato z blogu Vidlákovy Kydy

V uplynulých dnech měl Jaroslav Bašta pár předvolebních setkání s voliči na Moravě. I domluvil jsem se s Pepe Nerušilem, že bude-li to jen trochu možné, zařídí mi s novým černým koněm prezidentského klání nějaké to setkáníčko. Vězte tedy, že se to podařilo. Když měl pan Bašta autogramiádu s voliči v Brně, měl jsem přislíbeno, že si na mě udělá chvíli čas a já si zase řekl, že se podívám, jak dělá kampaň. Jak jsme se domluvili, tak se také stalo. Berte to jako další součástku do letošní volební skládačky.Takže…Sál na radnici plně obsazen, opět bylo nutno přidávat židle. Publikum bylo tvořeno spíše staršími lidmi, ale mladých tváří tam nebylo zase tak málo. Bašta s týmem přijel včas. Žádné zpoždění. Na začátku měl krátkou řeč o tom, co představuje a čím je a pak odpovídal na dotazy z publika. Jeho mluvený projev není kdovíjaký, ale byl připraven, chvílemi se lidé i docela dobře bavili, Bašta rozhodně nenudil. Pak následovala autogramiáda, focení, podávání rukou, krátké osobní rozhovory… a když byli všichni spokojeni, došlo i na Vidláka a krátký rozhovor v soukromí.

Samozřejmě se většina dotazů točila kolem Baštova hesla z plakátů – ODVOLÁM VLÁDU. Ponechme teď stranou názory všech ústavních právníků, poslanců i dalších prezidentských kandidátů, že to nejde, nebo možná jde, ale k ničemu to nebude, že je to na hraně velezrady, apod, apod.

Ono je to prostě dobré heslo. Přímočaré. A to je v dnešní politice naprosté zjevení. Když si to tak vezmete, všichni ostatní kandidáti po dotazu, co dělat dál, lavírují. Ano lidi, je drahota, je špatná situace, chudneme, ale to víte, je tu nějaké NATO a ruský agresor na Ukrajině, musíme být loajální… a kolem toho tak všichni opatrně skáčou a když se jich zeptáte, tak dost přemýšlejí, co odpovědět, aby si tím neuškodili a nenaštvali nějaký segment svých voličů.

A do toho přijde Bašta a řekne, že když bude zvolen, tak vládu odvolá. A vypadá , že to myslí vážně. Opírá se o precedent s Nečasovou vládou, kdy sice Nečas sám rezignoval, ale prý až poté, když mu Miloš Zeman oznámil, že ho prostě odvolá. Námitky ohledně právníků, že by mohlo jít o velezradu, že bude muset znovu jmenovat Fialu, že se Pětikolka po takovém aktu spíš sjednotí, ty Bašta při besedě odmítl s tím, že dva ústavní právníci znamenají tři právní názory a znovu opakuje, že vládu odvolá.

A hele, ono to funguje. Najednou je debata na Primě jen o Baštovi. Najednou se mluví jen o jeho volebním heslu. My jsme tu mnohokrát spekulovali, co bude ústřední motiv těchto voleb a mysleli jsme si na Vitáskovou, že ona bude schopna artikulovat ceny elektřiny a plynu a ejhle… ovládl to starý pán, který hlásí, že s Fialou vyrazí dveře.

Nebylo to to jediné, co zaznělo. Zaznamenal jsem si pár bodů, které mě zaujaly:

Bašta jednoznačně řekl, že pokud bude zvolen, bude dávat milosti, když se bude kriminalizovat svoboda projevu. Stíhání za verbální trestní činy bude bedlivě sledovat a v tomto případě nebude milostí šetřit. Opět – je jediný, kdo s tím přišel. Originální i aktuální.

Celkem hezky vyznělo, když se dotkl dávno minulých dob, kdy patřil mezi ty, kteří vyjednávali náš vstup do NATO. Řekl, že on vyjednával vstup do obranné aliance a za čtrnáct dní po vstupu z toho byla útočná aliance. Dal najevo hluboké zklamání z směřování celého toho paktu a zdůraznil první článek – závazek řešit konflikty mírovou cestou.

Přidal k tomu, že jako prezident mobilizaci připustí jedině tehdy, kdyby měl nepřítel napochodovat na naše území, ale nikdy nebude mobilizovat pro boj mimo naše hranice. Když se ho zeptali, proč zvedl ruku pro členství Švédska a Finska v NATO, tak řekl něco v tom smyslu, že každý je svého štěstí strůjcem a kdo chce kam, pomozme mu tam…

Ohledně války na Ukrajině projevil skepsi nad brzkým řešením, protože oběma stranám se do války zatím ještě chce a jakoukoliv chuť k míru zatím nevidí a podle něj jsme od jakéhokoliv příměří možná ještě rok daleko. Ale až se nějaká chuť k míru objeví, měla by to být právě naše země, která by po tom měla skočit a podporovat to. Ukrajina se zatím opírá o kolektivní západ, ale podle něj se už o něj dlouho opírat nebude.

Pak se objevili dva milení Jálové, kteří nám dezolátům přišli vysvětlit henty pravé evropské hodnoty a připomenout nám mnichovanství. Na to Bašta opáčil, že v případě konfliktu na Ukrajině není třeba chodit tak daleko do minulosti, stačí se vrátit k Minským dohodám, které (jak řekla Merkelová) nikdo na Západě dodržovat vlastně nechtěl… a bylo ticho. Druhý Jál se podivoval nad Baštovou politickou cestou od disidenta přes trockistu (to jsem nepochopil), levici, až k pravicové SPD. Oni ti mladí a ojrohodnotní jsou stále tupější. Už vlastně neumějí ani pořádně provokovat. Vypadali namachrovaně a mysleli, jak to tam rozseknou větou o Mnichovu a o Trockém… vlastně vůbec nechápu, jak se tohle myšlení mohlo v Evropě prosadit. Ale chápu, kde bere Nerudová hlasy. Vrána k vráně sedá. Dutý k dutému.

Když to pak všechno skončilo a zůstali jsme sami, zeptal jsem se Bašty, jak moc vážně to svoje heslo na odvolání vlády myslí. Co se nevešlo na plakát? Odvolám vládu… a co je tam dál? Odvolám vládu, když? Odvolám vládu za předpokladu, že…?

Odpověděl mi, že pokud se stane prezidentem tak po uvedení do úřadu zaúkoluje pracovníky prezidentské kanceláře, aby připravili odvolání vlády a uvedli k tomu i příslušné zdůvodnění opírající se i o Zemana, jak vyrazil dveře s Nečasem… A naznačil, že by celé věci hodně pomohlo, kdyby se mohl opřít o protestující lid.

Hele, na mých výhradách se nic nezměnilo. Pořád platí to samé, co platilo před týdnem. Pořád je Bašta nejlepší z těch malých, ale pořád neexistuje žádný podklad, že by se mu to mohlo podařit. Zatím si ho všimla velká média – že hlasy pro Baštu uškodí Babišovi a tak má najednou SPD reklamu. Na fejsbůku se angažují různí aktivisté, aby najednou Baštu postrčili do záře reflektorů, protože to je nejlepší způsob, jak dostat do druhého kola oba kandidáty pětikolky. Stačí to? Přeženou média svou horlivost? Nebo je Bašta přesně tím, kdo volby rozhodne ve prospěch kandidátů Pětikolky?

Babiš je vrabec v hrsti, Bašta je holub na střeše. Vnímám tu euforii, která se kolem Bašty začíná zhmotňovat. On tak trochu zbyl. Nedostali se ani Skála, ani Turánek, ani Březina, ani Vitásková. Byla tam spousta výhrad… proč se Okamura trochu pomstil Blaškovi? Proč právě starý pán…? SPD přece nemá šanci. Bašta zbyl a sám to o sobě říká. Udělal všechno, co mohl, aby se do druhého kola dostal.

V SPD se toho jednou chopili nečekaně dobře. Bašta si začal zařizovat podporu právě u toho milionu propadlých hlasů. Snažil se získat podporu každého trochu výraznějšího hlasu na Alternativě… včetně mého. A navíc se jim fakt povedlo to heslo. Vedle všech těch úhořovitých Fischerů, Hilšerů, vedle dokonale duté Nerudové, neznámého Diviše, lavírujícího Babiše a několikanásobného převlékače kabátů Pavla, působí Bašta svou přímočarostí ohledně odvolání vlády jako zjevení. Odvolám vládu… a zopakoval mi to přímo do očí.

Já vím, volební matematika nelže a všichno to hemžení Ludwigů, Novinek, Seznam zpráv i Česká televize, kteří jsou najednou k SPD jako k dávným přátelům, to by nás všechny mělo varovat. Je nebezpečné vyvolávat euforii, že by to třeba fakt mohlo vyjít a byla by šance na vlasteneckého prezidenta… protože pokud se to nestane, tak se na SPD snese nenávist o stejné velikosti, jako je teď ta láska…

A to byla jediná moje otázka, která se Baštovi moc nelíbila.

Ptal jsem se ho, jestli s Okamurou nějak promýšleli i variantu, že to doopravdy dopadne jako vždycky. Bašta sice uspěje líp než si všichni myslí, ale nepostoupí a nepostoupí ani Babiš. Najednou bude „odvolám vládu“ ležet v prachu a na hradě usedne Danuše, která nic netuše. Jestli si uvědomují, že v takovém případě se všechna frustrace z nepovedených voleb snese na SPD?

Odpověděl mi otázkou – proč by to měla být naše vina?

Abych to tedy nějak shrnul… Bašta se dokázal od ostatních kandidátů výrazně odlišit a zvolil způsob, který všechny ostatní tak trochu háže do jednoho pytle. Dokázal ze sebe udělat exkluzívní produkt. Všichni ostatní jsou jako stejné mlíko v osmi různých krabicích. Myslím si, že tato taktika do značné míry eliminuje i to, co jsem vždycky razil já – volby jsou šachy, volit se má rozumem a ne srdíčkem, volby jsou sice o emocích, ale kdo jim podlehne, ten na to doplatí. Ale i tento můj přístup je lavírování. V čem se vlastně odlišuju třeba od Fischera, který moderátorovi v rozhovoru vysvětluje, že možná odstoupí a možná ne? V čem se od Fischera odlišuje Babiš, který nedal jediný signál, že by chápal, co nás na alternativě trápí?

Bašta se teď prostě odlišil. Odvolám vládu! Tečka. Vy všichni taktizujete, přemýšlíte, přeskakujete z jednoho břehu na druhý, kroutíte se, bojíte se mluvit na plnou hubu… a já říkám jasně: Odvolám vládu!

Ne, Vidlák vám nezaručuje, že ji Bašta doopravdy odvolá. Ale říkám, že být na Baštově místě, tak bych kampaň nedělal jinak.

A ještě jednu věc mám na srdci. Před vánoci jsem dělal rozhovor se Skálou na TV Bureš. Došlo tam i na Baštovu kandidaturu. Já tenkrát řekl, že marně přemýšlím, kdo v SPD se chtěl starému pánovi pomstít, že ho poslal mezi ty žraloky. Že mi to přijde naprosto uhozené. Ale také jsem řekl, že budu první, kdo se Baštovi omluví, pokud to bude jinak. Omlouvám se pane Bašto, omlouvám se celé SPD. Je to jinak. Moje výhrady ohledně předvolební matematiky a průzkumů preferencí nikam nezmizely, ale nemohu vám upřít, že to co děláte, má docela šťávu.

Konstatuji ale, že SPD touto taktikou svázala svůj osud s Baštovým úspěchem. Dostane-li se Bašta do druhého kola, tak bude Okamura slavit nejspíš ještě víc než sám prezidentský kandidát a bude mít důvod. Nedostane-li se Bašta do druhého kola a nedostane-li se ani Babiš, tak to s SPD pořádně zatřese.

Zdroj:https://www.vidlakovykydy.cz/clanky/odvolam-vladu

Sakra proč?

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

Dnes ještě zůstaneme u Čapáku. Ukázalo se, že je možné nasvítit ještě jeden úhel pohledu. Dostal jsem moc pěkný mail od Martina Kunšteka s velmi zajímavým příběhem. Do naší mozaiky se hodí. Martin Kunštek mi laskavě dovolil svůj text použít jako námět k dalšímu článku, což tímto činím. Celý příběh se tím krásně uzavírá, Uroboros se zakousl do svého ocasu a až se budete rozhodovat, nakolik je kauza Čapí hnízdo politická a nakolik jde o právo a spravedlnost, budete k tomu mít asi už všechny informace.

Náš příběh začíná vstupem do EU. To se tenkrát vymyslelo, že nás vezmou do henté vyspělé Evropy a dají nám prachy, abychom si to tady co nejrychleji zmodernizovali a dohnali Německo, že ano? Penězovody se otevřely, všichni víme, jak to probíhalo, kupa lidí kvůli tomu bručí v base a ještě větší kupa někde hoduje, protože jim na to nepřišli… prostě dotace nám sem sypou už skoro dvacet let a všichni víme, že jak jsou někde velké peníze, tak tam jsou také velké zájmy a i z malého odkloněného procentíčka se dá velmi dobře žít. Dvacet let evropských dotací je také zároveň dvacet let podvodů, zlodějen, krádeží, přihrávání, sponozorování politiků, lobbing a samozřejmě také boj za transparentnost, neustálé přidávání pravidel a kontrolních mechanismů, dopisování dalších a dalších směrnic, aby se nekradlo.

O úspěšnosti tohoto zajišťování práva a odhalování zlodějů můžeme vést spory. Jisté ale je, že je celá řada firem i jednotlivců, kteří na dotace raději nesahají, protože jste stále jednou nohou v průšvihu. Něco opominete, něco nedodáte, něco se v průběhu realizace ukáže jinak a nikdy nevíte, jestli jste už nespáchali trestný čin, protože dotace se dělají zpravidla v milionech a způsobená škoda je vždycky velká.

Samozřejmě je ale hodně firem i jednotlivců, kteří o dotace žádají, protože to dělají i jejich konkurenti a pokud si jeden za evropské peníze koupí výrobní linky a druhý si je koupí ze svého, tak je předem jasné, jak takový konkurenční boj musí dopadnout. Prostě se žádá a přiděluje.

Kromě poctivých příjemců dotací, kteří zvládli vyplnit všechny kolonky a postupovali při realizaci přesně a správně a kromě zlodějů, kteří prostě kradou, tak ještě existuje nemalá třetí skupina. To jsou ti, kteří udělali chybu. Neuhlídali to. Někde něco vyplnili špatně, nevšimli si nějaké nové směrnice, nedodrželi všechna pravidla, protože o nich možná ani nevěděli, při realizaci se stalo něco, co se ještě nikdy předtím neobjevilo a oni se prostě rozhodli jinak, než by se rozhodl úředník. Takových případů jsou tisíce a tisíce. Nekradli, jen udělali chybu.

Jeden hezký medializovaný případ si možná pamatujete – jak na Šumavě rekonstruovali hotel a když ho dodělali, tak jakási úřednická kontrola odhalila, že z osmi mega dotací asi deset procent vyčerpali neoprávněně. Prostě něco přehlédli, udělali chybu, kontrola na to přišla, majitel hotelu to nijak nerozporoval a neoprávněně čerpanou dotaci vrátil.

A za čas si pro něj přišlo policejní komando, protože vrácením dotace vlastně přiznal vinu, dopustil se podvodu, nastoupili na něj jako na těžkého zločince a tuším, že opravdu šel natvrdo bručet.

V roce 2015 (to už se o Čapáku mluvilo a Babiš byl ministrem financí) se objevila poslanecká iniciativa napříč stranami i dalšími organizacemi, aby se s touto praxí něco udělalo. Potenciálních viníků už bylo prostě hodně, existovalo velké množství zablokovaných peněz, které by se daly použít na nějaké projekty, chybující žadatelé o dotace se prostě museli soudit a nepřiznat chybu, protože jinak by je zavřeli… Tak vznikla iniciativa udělat zákon, který by celou tu šaškárnu prostě ukončil vrácením dotace. Udělals chybu, kontrola jí odhalila, vrátíš dotaci a všechno je cajk. Neberte mě za slovo, takhle jednoduché zákony neexistují. Samozřejmě to bylo napsané mnohem komplikovaněji, ale zhruba tohle bylo jádro toho zákona.

Nebudu popisovat všechny peripetie této iniciativy, jen vypíchnu pár zajímavých momentů. Zákon přednesli poslanci za všechny strany ve sněmovně, kromě TOP09. Jeden poslanec za TOP by se našel, ale Kalousek mu to zakázal. Podpora napříč stranami byla vyjednaná a sám Babiš to podpořil. Ovšem ztroskotalo to na ministryni spravedlnosti Válkové za ANO, která vydala stanovisko, že takový zákon by byl v rozporu s právem EU. Posudek dodala Hana Marvanová (kdo jiný, že?)

Později se ukázalo, že stanovisko Válkové i posudek Marvanové je blbost a tak to zkusili protlačit senátem, kde to zase selhalo na koaličním partnerovi – na lidech z ČSSD. Ještě později se našla nová skupina poslanců, kteří s tím znovu přišli do sněmovny, ale uvízlo to v organizačním výboru sněmovny a tam to zůstalo pohřbeno.

Pak přišly volby, Andrej Babiš se stal premiérem a skupina poslanců vedených Pavlem Blažkem se znovu pokusili tento zákon předložit. Opět zůstal ležet zablokován z podobných příčin a to až do chvíle, kdy se Čapák dostal k soudu a pak už si samozřejmě nikdo netroufnul ho vytáhnout, protože pravdomluvní novináři by začali řvát jak píchlé prase.

A já se musím ptát, proč? Proč proboha? Komu jako mělo prospět, že se tento zákon neschválil? Proč bylo tak důležité, takovou novelu shodit ze stolu? K čemu měla sloužit možnost kriminalizovat kohokoliv, kdo udělal chybu v čerpání dotace?

Petr Hampl už delší dobu mluví o tom, že v politice nedoplatíte ani tak na to, co jste udělali, ale na to, co jste neudělali, ale udělat mohli. Tlumič novinářského kvikotu na Čapák už tu mohl být už od roku 2015… Bylo několik pokusů ho vrátit zpátky do hry. Nikdy se to nepovedlo a skoro pokaždé to skončilo na lidech z ANO. Teď jejich předseda dojíždí přesně na to, co měl tento zákon řešit. Že si vzal dotaci, několikrát se změnila pravidla, dodnes není jasně definované, co je malá a střední firma a nakonec ho soudí podle pravidel z roku 2015 za čerpání, které proběhlo mnohem dřív a platila úplně jiná směrnice.

Hustý co?

Jak jsem napsal v úvodu – Uroboros se zakousl do svého ocasu a už rozumím, proč Jan Keller ve svém posledním článku sžíravě napsal, že máme neschopnou vládu, protože máme neschopnou opozici. Ti, kteří jsou dneska Andrejovi největší soupeři a přejí mu, aby ho Šott řádně vosolil, ti mu před pár lety přinesli na podnose řešení. A ti, kteří jsou Andrejovi přátelé ve zbrani, ti se postarali, aby takové řešení padlo pod stůl.

Já chápu, že člověk nemůže myslet na všechno a nemá šanci mít přehled o všech zákonech, novelizacích a změnách. Nemá šanci mít přehled, co každá novelizace přinese a k čemu je dobrá… ale přemýšlím, jestli má Babiš tam někde v ANO a ve sněmovně nějakého opravdového přítele a nakolik se vůbec na někoho může spolehnout…

Zdroj:https://www.vidlakovykydy.cz/clanky/sakra-proc

Nebudu popisovat všechny peripetie této iniciativy, jen vypíchnu pár zajímavých momentů.

Umírnění lidojedi

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

Blog- převzato z blogu  Vidlákovy Kydy

Krátký soudní úvodník:Dneska jednoduchá otázka do diskuse o budoucím prezidentovi: Co myslíte, bude verdikt soudce Šotta znít vinen nebo nevinen?Pamatujete, jak začala občanská válka v Sýrii? To tam byl prostě bordel, protože ještě pořád dobíhala krize spuštěná americkými toxickými hypotékami, ceny potravin zrovna vystřelily do nebe, v Egyptě se k moci málem dostalo muslimské bratrstvo, v Tunisku se ze zoufalství upálil jeden občan, Kaddáfí začal přemýšlet, že se vykašle na dolar… Ne, neříkám to chronologicky, jen se snažím poukázat, že u nás se sice obtížně hledala práce, ale jinde ve světě panoval hlad, který se hodil různým skupinám, aby se konečně dostaly k moci.Pak to chvíli bylo takové nepřehledné. Velké protesty proti Asadovi, pouliční bouře, krvavé střety se silami loajálními režimu (arabští diktátoři svojí policii vždycky platili prvotřídně), potom povstání henté umírněné opozice proti tyranovi, nejprve pokoutná, ale pak stále okatější americká podpora rebelům, jejich postupné vyzdvihování, vylepšování jejich mediálního obrazu a samozřejmě vykreslování Asada jako vraha všech vrahů… John Mc Cain se fotil s opozičními vůdci (tohle je důležité, jakmile se někde fotil John McCain, tak z toho byla hekatomba mrtvých), u nás Gabal naléhal na uzavření českého velvyslanectví v Damašku (to je také důležité, jak se u něčeho objeví Gabal, tak si celkem spolehlivě můžete myslet opak), jen osamělý hlas Terezy Spencerové říkal i něco jiného…

A pak začala ta umírněná opozice dávat na jůtub videa s popravami.

Vynořil se džihádista John, začalo se masově podřezávat, střílet, křižovat, upalovat (třeba toho jordánského pilota), přejíždět takovými pásy, střílet do hlav… vynalézavost a kreativita byla v tomto ohledu obrovská a všechny ty kecy o Bílých přilbách pak už přestaly fungovat. Ještě to chvíli doháněli těmi chemickými útoky, ale už to nemělo tu správnou prozápadní šťávu, protože umírnění lidojedi se svojí krvežíznivostí chlubili před celým světem.

Proč to tak bylo? Inu, původně marginální protiasadovská opozice postupně zvedla hlavy. Byla materiálně i finančně vyfutrovaná, dostalo se jí kvalitního amerického výcviku, svedla řadu úspěšných bitev s nepřáteli, zabrala rozsáhlá území, věřili, že konečné vítězství je jen otázkou času a své protektory prostě přestali poslouchat.

Měli vlastní cíle. Takové, ze kterých by jejich sponzoři blili hrůzou, kdyby o nich věděli. A tak se zapřeli, říkali těm McCainům, co chtěli slyšet, brali od nich peníze i zbraně a když už měli pocit, že dostali všechno potřebné, tak se prostě odkopali a začali dělat to, co chtěli od začátku. Vraždit ve velkém a přinést světu další krvavou a šílenou utopii, aby se zařadili na čestné místo vedle Pol-Pota a podobných syčáků.

Nakonec museli i Američani dát od ISIL ruce pryč a ocitli se pod tlakem nepříjemné pravdy, že v Sýrii nikdy žádná umírněná opozice nebyla, jen vrazi, násilníci a jiní gauneři. Vzdávali se svých cílů velice neradi a trvalo to ještě hodně dlouho. Dodnes jsou tam nasáčkovaní, dodnes tam mají své prstíky, ale už tam nemají ty hejly, kteří by byli ochotni prolévat za USA krev. Už to prostě nejde. Informace postupně prokapávaly, jednotliví aktéři se postupně odkopávali a dneska tam hlavní slovo mají Turci, Rusové, Asad, Írán a Izrael. Američani tam sice nasypali nejvíc peněz, ale dopadlo to jako obvykle. Sice to maskovali, jak jen to šlo, ale nakonec všechno vyjde najevo.

Nepřijde vám Ukrajina jako totéž?

Včera jsme se od Pavla Šika dozvěděli, že Zalužný s naší vládou podepsal už měsíc před vypuknutím války dohodu o léčení zraněných ukrajinských vojáků. To znamená, že se musela vyjednávat ještě mnohem dřív. Dokonce se možná vyjednávala už za předchozí vlády, ale Babiš se Zemanem se zdráhali do toho jít. Možná je přesně tohle ten důvod, proč se musela vrátit do hry aféra Vrbětice.

Angela Merkelová také naplno řekla, že Minské dohody měly jen Ukrajině získat čas na pořádné vyzbrojení. Jak do toho zapadá ten nevyprovokovaný ruský útok?

Stejně tak už před válkou angažovala vláda hentoho Klímu pro boj s dezinformacemi a zřejmě to byl právě on, kdo zařídil vypnutí těch údajně dezinformačních webů přesně ve správnou chvíli.

Teď nám zase vystrčili růžky ukrajinští banderovci a to tak moc, že z toho v Polsku začali zvracet. Ve Lvově má Bandera velký pomník. V Kyjevě se k Babímu Jaru dostanete po třídě Stěpana Bandery, pak přes most a pak po ulici Romana Šuchevyče.

Pamatujete na ten jednotný mediální obraz ubohé napadené Ukrajiny a nevyprovokované ruské agrese? Ani slovo o předchozím dělostřeleckém ostřelování Doněcka. Ani slovo o ukrajinském nacionalismu, který má kořeny, ze kterých bylo špatně i ostříleným hrdlořezům z SS. Byly to jen maličké střípky které tu a tam prokapávaly ven. Hlasy ala Tereza Spencerová, že ono to nebude tak přímočaré, jak líčí média, měly být pro jistotu rovnou kriminalizovány.

Hele, Rusko se tam v Sýrii angažovalo… To by bylo, aby si tamodtud neodnesli spoustu poučení.

Například to, že se nepřítel nejdřív musí odkopat. Nejprve musí párkrát zvítězit, nabrat jistotu, musí dojít k názoru, že celkové vítězství je jen otázkou času a v té eufórii se musí odhalit. Dokud ISIL vraždil někde potají, tak měli plnou americkou podporu a peníze se jen hrnuly. Ale jak si začali být jistí a rozhodli se, že už se mohou začít chlubit, byl to začátek jejich konce.

Teď se nám začali chlubit Ukrajinci. Přece vítězí, ne? Maršál Petrla a další analytici nám vysvětlují, že je vše na nejlepší cestě, za chvíli bude ofenzíva na Melitopol a do léta bude celé ukrajinské území osvobozené. Oni tomu věří. Rusko je přece slabé a neschopné. Takže proč schovávat své pravé záměry? Už je možné přijít s vlastními cíly. Je možné se konečně zaměřit na to, o co přece vždycky šlo. Vybudovat tu čistou Ukrajinu, tak jak si to Bandera přál. Už není třeba předstírat umírněnost a loajalitu k západním hodnotám.

Nešlo Rusům náhodou celou dobu o tohle? Že nejprve je nutné opravdu jasně ukázat, jaký doopravdy je ukrajinský režim a pak teprve ho bude možné porazit? Že není možné zvítězit proti celé ekonomické síle Západu, ale je možné zabrat nějaké bojiště na cizím území a tam předstírat slabost, dokud se nepřítel nedostane do euforie a nezačne realizovat svoje plány. Je zapotřebí ukázat nejen Američanům, ale i obyčejným Ukrajincům, co si zvolili a co podporují. Až začnou lidi na Západě zvracet hrůzou z toho, co zaplatili, pak se situace změní.

Jasně, velká média to budou ještě dlouho zakrývat. Ještě existuje hodně nástrojů, jak dělat z Ukrajiny skvělou a ojrohodnotnou zemi. Informace zatím jen prokapávají a je zatím snadné je zamaskovat. Ale přesto… Zalužného fotka s Banderou už žije svým životem. Morawiecky na plnou hubu řekl, že se mu oslavy Banderových narozenin moc nelíbily. Dokonce i na Britských listech se objevil první článek, který jako by z oka vypadl dávným textům o válce v Sýrii.

Nakonec se ukázalo, že Tereza Spencerová měla o Sýrii pravdu… totéž se jednou ukáže i ohledně Ukrajiny. Jsou tam stejně umírnění lidojedi. Ne, všichni Ukrajinci takoví nejsou. Dokonce bych řekl, že většina jich taková není. Ale banderovský démon už tam poletuje, přestává se maskovat a podporu má stále větší.

Zdroj:https://www.vidlakovykydy.cz/clanky/umirneni-lidohttps://www.vidlakovykydy.cz/clanky/umirneni-lidojedijedi

Nebudu popisovat všechny peripetie této iniciativy, jen vypíchnu pár zajímavých momentů.

Jako ohnivým písmem…

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

Blog-převzato z blogu Vidlákovy Kydy

Prezidentské volby budou za osm dní a já jsem v cílové rovince s osvětlováním všech tmavých koutů této scény. Dobojovávají se poslední politické bitvy, různá temná ujednání v zákulisí jsou naplňována, vyjevuje se taktika viditelných i zákulisních aktérů, leckteré nepochopitelné manévry začnou dávat smysl, nebo se ukážou být chybným kalkulem a v nejbližších dnech se toho dost ukáže. Já mám pro vás zřejmě poslední neosvětlené místo, do kterého má ještě smysl nakouknout.

Ne náhodou v něm figuruje Veľký Bocian. Protože tyto volby jsou o Babišovi. Buď pro něho, nebo proti němu. Ostatní kandidáti ale už nedělají stejné kroky jako proti Zemanovi. Poučili se. Dneska je ale necháme všechny stranou a zůstaneme jen a jenom u samotného Babiše. Po mém soudu je totiž v situaci, kdy o sobě vlastně už rozhodl sám a to již před několika týdny až měsíci. Toto jeho rozhodnutí jde do naprostého finále, které se odehraje zřejmě zítra, případně začátkem příštího týdne.

Že se má rozhodovat o Babišově vině v kauze Čapí hnízdo, to jsme tu už probírali mockrát. Netajil jsem se názorem, že k rozsudku dojde ausgerechnet těsně před volbami a netajil jsem se ani dojmem, že je celkem jasné, jak nezávislý soudce Šott rozhodne. Kdo jste sledovali zprávy ze soudní síně, tak víte, že můj dojem nebyl zase až tak špatný. Rozsudek do voleb zřejmě bude a teď si ještě počkáme, jaký byl můj dojem z rozsudku. Ale tohle jsem psal už dávno a máme to prokydané ze všech stran.

Dnes bych chtěl nasvítit poslední nezmapovanou část celého tohoto soudního procesu a tím je vlastní Bocianova taktika. Nejprve začnu posledním střípkem, kvůli kterému toto všechno píšu.

Soudce Šott odmítl znovu vyslechnout znalkyni ohledně Babiše mladšího. Že prý už to není důvodné, protože znalkyně vypovídala dostatečně obšírně. Pochopil jsem to správně, že babišovi obhájci se na poslední chvíli pokusili „o obstrukci,“ aby oddálili vynesení rozsudku? Takový dojem to na mě totiž udělalo. Jako kdyby si teď na poslední chvíli někdo vzpomněl, že budou volby a rozsudek nejspíš dopadne blbě… O to samé se v průběhu středy advokáti pokusili ještě jednou a navrhli zařazení dalších důkazů.

Až bude vynesen rozsudek, tak vlastně budu mít naprosto jasno. Bude to napsáno ohnivým písmem. Pokud soudce Šott Babiše osvobodí, tak to celé byla geniální hra, která těsně před volbami vezme všem pravdomluvným intervjukům vítr z plachet a Babiš se prezidentem prostě stane, protože tohle Mára Prchal bude umět zužitkovat. JežiBabiš by najednou byl zase Babiš. Už není tunelář, ale spořádaný občan proti kterému byl veden politicky motivovaný proces. Je úplně jedno, jestli se Šaroch ještě odvolá, protože to už bude po všem.

Ale pokud bude Babiš shledán vinným, dá se na to říct něco jiného, než že jsou tam kolem něj všichni naprostí kokoti? Když venkovský Vidlák nabývá dojmu, že soud má být triumfem Babišových politických protivníků, tak by to sakra mělo dojít i Babišovým obhájcům, ne? Mělo by to dojít jeho poradcům a mělo by to dojít i jemu. A nemělo by mu to dojít teď, dva dny před rozsudkem, ale nejpozději tehdy, kdy to došlo mně. To byl tuším říjen, celý proces se teprve rozebíhal a bylo možné do něj zařadit tolik řečiček a výslechů, že se mohl táhnout celý rok.

Nebo se Babiš prostě nechal ukolébat, obhájci mu řekli, že to dobře dopadne, on jim uvěřil a teď v tu nejblbější chvíli prostě spadne klec, protože už je pozdě na nějaké řešení? Má těsně vedle sebe trojského koně? Já vím, že součástí dobré taktiky je klam… když je člověk silný, má vypadat slabě, když je slabý, má vypadat silně, když je vše na nejlepší cestě, má vypadat bojácně a když je mu všechno jasné, má vypadat nerozhodně. Pokud Šott řekne, že Babiš je nevinen, tak smeknu klobouk a s naprosto klidným svědomím to Bábovi půjdu hodit, protože vím, že to má pod kontrolou a je schopen impozantních taktických manévrů. Ale pokud Šott řekne, že je Babiš vinen, těžko si můžu myslet, že je za tím něco geniálního. Příliš to bude připomínat bordel.

A to podotýkám, že nemám žádnou důvěru ve spravedlnost tohoto procesu.

Ale očekával bych, že když tuto důvěru nemám já, tak ji nebude mít ani prezidentský kandidát, který by měl představovat nejtěžší váhu na tomto volebním kolbišti a kolem jehož osobnosti se celé volby točí.

Hele, já už několik týdnů čekám na nějaký pořádný blesk. Nějaký úkaz. Nějaký silný argument. Něco, co by převážilo hlasy od Bašty k Babišovi, nebo od Babiše k Baštovi. Nic takového nepřicházelo. Musel jsem konstatovat, že na alternativě se síly klasicky rozdělily a jednota se jako obvykle nekoná. Není možné pohnout voličským přesvědčením a žádný výrazný hlas na alternativě tím nepohne. Můj už vůbec ne… I silnější hlasy raději nedávají žádné přímé doporučení.

Tím pádem vyhrají kandidáti Pětikolky a utkají se spolu ve druhém kole. My se tu pak budeme všichni obviňovat navzájem, kdo za to může… prostě to dopadne jako vždycky.

Ale možná takový blesk přece jenom přijde v podobě rozsudku soudce Šotta. Nevím nakolik nám ukáže něco o spravedlnosti v této zemi, ale ukáže nám docela jasně, jestli byl Babiš geniální stratég, nebo jestli je obklopen podržtaškami či přímo zrádci a šlendriánem první kategorie. Obě možnosti vycházejí z přímé Babišovy odpovědnosti. On si vybral své obhájce, on si vybral varianty obhajoby, případně to byl on, kdo se nechal opít rohlíkem a nechal to dojít k žalostnému konci.

Možná je dobře, že se to rozlouskne teď před volbami.

Dívejme se… tento soud nám pro naše rozhodování nejspíš dá asi největší možnou nápovědu.

Zdroj:https://www.vidlakovykydy.cz/clanky/jako-ohnivym-pismem

Dávný démon

Dávný démon

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

V samém závěru mého předvčerejšího rozhovoru se Stanislavem Novotným jsem se letmo dotkl tématu, které se mi vzápětí stalo ještě osobnějším, než do té doby. Jak všichni víte, Ukrajina je moje srdeční záležitost vlastně odjakživa, protože tam mám spoustu příbuzných a přátel. Tamní politické peripetie se mě velmi dotýkají, protože jednak mám v sobě kus té jejich duše a jednak mám z bývalého sovětského prostoru informace, které nepředžvýkal žádný novinář ani placený „expert.“Na úvod musím upozornit na jedno významné výročí, které je v našich krajích zcela nedoceněné a pro jistotu tady o něm nikdo nemluví. Ne tak na Ukrajině. Vězte, že prvního ledna se narodil Stěpan Bandera a tyto jeho narozeniny byly bouřlivě oslavovány. Tak moc bouřlivě, že i jeden můj ukrajinský bratránek zařadil na svém fejsbůku příslušnou oslavnou ódu a chudák moje maminka to zachytila na první dobrou…Letošní oslavy byly tak velkolepé, že i Poláci začali jaksi přemýšlet, jestli udělali správně, když proti tradičnímu ruskému nepříteli angažovali zrovna tohoto démona. Myslím, že je čeká ještě celá řada horších překvapení.

Všimněte si prosím, že je to stokrát osvědčená metoda. Chcete ovládnout nějakou zemi? Stačí tam začít podporovat opozici. Samozřejmě ne jen tak ledajakou. Nějaký místní spolek odbojných zahrádkářů či huličů to nevytrhne. Já jsem dlouho přemýšlel, jak to ti Američané vlastně dělají, že si všude najdou ty správné lidi, kteří pro ně odvedou neuvěřitelný kus práce. Ale už mi to asi došlo a děsím se, jak jednoduché to je. To si prostě najdete jakoukoliv skupinu, která je ochotná sáhnout k násilí. Na ničem jiném nezáleží. Proto jel do carského Ruska Lenin a proto dostal na svojí misi dost německých peněz. Prostě jen vybrali toho, který byl ochoten za své cíle vraždit. Všechno ostatní se stalo samo.

Stejně fungoval Islámský stát, stejně fungoval ten tádžický šéf Severní aliance v Afghanistánu, stejný byl Pinochett a stovky dalších… A nemyslete si, ono to neplatí jen pro Američany. Fidela si SSSR vybral z podobných důvodů. Stejně tak si Číňané vybrali Pol Pota. Tohle je podle mě jediné potřebné kritérium – stačí si budoucím revolucionářem popovídat, stačí zjistit, jestli je jeho nenávist k režimu dostatečně hluboká, aby ve jménu své pravdy vydával rozkazy k vraždění nevinných a pak to chce jen dostatek peněz a případně nějaké ty transfery zbraní.

Porovnejte to s naší situací doma. Ceny energií obrovské, propad do bídy takřka jistý a pokud někdo obviní některého z čelních politiků, že za to může, tak mu slibuje soud… Kdyby na demonstraci hořela auta, okamžitě by ztratila legitimitu. Stejně tak, kdyby těžkooděnci vytáhli pendreky a začali řezat mírumilovné demonstranty. Možná proto se Putin obrátil do Asie… není tu žádná pátá kolona, která by byla ochotná vraždit ve jménu velkého Ruska. Jsou tu možná přátelé Ruska, ale nikoliv nepřátelé této země. Ani tady, ani jinde v Evropě není žádná proruská opozice, která by byla ochotná sáhnout k násilí, aby se domohla svých cílů.

Ale platí to i obráceně? Kdyby ve volbách uspěly spíše protiamerické strany? Kdyby volby vyhrála SPD, platí, že by se proamerická opozice neuchýlila k násilí? Po všech těch pokusech o potlačování cizích názorů, po všech výrocích Řeporyjce, či Tomáše Peszyňského, po rozkopávání stánků SPD od Miroslava Tomana….řekněte mi vy ojrohodnotní kluci, co máte v srdci Havla… kdyby se to tu ve volbách otočilo a nadpoloviční většina voličů by se vyjádřila, že chce jít třeba maďarskou cestou… a Američani vám nabídli prachy a munici… stříleli byste do jiných Čechů, abyste zvítězili? Nechali byste nás také humanitárně bombardovat? Mašíny byste vyznamenali, to už víme…

Rusko v roce 2014 na Donbase také nepodpořilo nějaké mírové hnutí, ale hochy, kteří byli ochotni střílet a bojovat. Nedělejte si iluze, že by nějaká velmoc byla výrazně spravedlivější než jiná… kdyby u nás byla nějaká síla ochotná vraždit ve jménu Ruska, zřejmě by měli dost peněz, aby se o to mohli pokusit. Turci také vědí, které skupiny svých migrantů v Německu je třeba podpořit. A rozhodně to nejsou ti, kteří touží po začlenění do německé společnosti, nicht wahr?

Dál je to ale také pořád stejné. Vždycky je vyvolán nějaký krvežíznivý démon, protože je to laciné. Toto zaříkávání se jeví jako nejjednodušší způsob, jak dosáhnout svého cíle. Samozřejmě není to zadarmo. Démona nevyvolá jeden revolucionář s pár nohsledy. Musí mít větší podporu podobně smýšlejících. Je třeba takového démona hýčkat, uvolnit mu cestu, umožnit mu vyrůst, dát mu bezpečný azyl v zahraničí, aby pěkně zesílil… a pak se to podaří.

Jednoho dne je džin z lahve venku a začne plnit přání těch, kteří lahev otevřeli. Ale… vždycky to plní tak nějak po svém. Plní svůj úkol, ale zůstává za ním spoušť a hory mrtvol. A nezřídka se pak obrátí proti těm, kteří ho vyvolali, protože začne mít dojem, že pro svoje osvobození už udělal dost. Dostat takového démona zpátky, je pak vždycky dražší, než všechna práce, která by musela být vykonána, aby ho nebylo zapotřebí.

Já vím, že jsou naše sdělovací prostředky plné chudáků uprchlíků, kteří přišli o všechno. A vůbec mi nevadí, že se jim pomáhá. Oni opravdu přišli o všechno. Ale silně mi vadí, že se předstírá, že žádný Bandera na Ukrajině neúřaduje. On už tam ale poletuje a je to upír první kategorie. Byl vyvolán podle stokrát osvědčeného modelu a funguje osvědčeným způsobem. Web Myrotvorec je toho nejlepším důkazem. Ten existoval dávno předtím, než Rusko vpadlo na Ukrajinu. I Zalužný se nezapomněl vyfotit s Banderou… i on ho totiž potřebuje.

Bandera je součástí ukrajinské vlády, je součástí ukrajinského příběhu, je součástí i mojí rodiny. Má hodně prostoru. V jeho jménu jsou jeho stoupenci ochotni vraždit a právě tato vlastnost se hodila, protože to je skutečný geopolitický tlak na Moskvu. Ne nějaké bezzubé řeči starých páprdů, ale prapory Azov, Ajdar, Kraken a podobně. Krev jim kapala ze zubů dávno předtím, než první ruský voják překročil hranice a vůbec se to nevylučuje s tím, že právě ruský vpád tohoto upíra ještě řádně posílil, dal mu výjimečné postavení, glorifikoval ho v očích národa a učinil z něj záštitu před ruskou agresí.

Ale furt je to Bandera. Ten stejný démon z dávných časů, který na jedné straně plní přání západních politiků a stratégů, ale na straně druhé si už chystá půdu pro své vlastní cíle. Pokud na Ukrajině byl nějaký odpor proti Banderovi, tak teď už není. Leze mi do rodiny a uchytává se tam. Posiluje a posiluje. Je houby platné, že s ním většina Ukrajinců nepeče a vlastně o něj nestojí. Už byl vyvolán. A nezaleze.

Rovnou říkám všem Cemperům, že tohle mi nedokážete zbagatelizovat. Jiní vám to možná zbaští, ale já jsem příliš blízko tamního dění a mám bohužel informace z první ruky. Zavíráte oči před něčím, co se za všech okolností ukáže jako pohroma. Bez ohledu na to, zda Rusko zvítězí nebo prohraje. Snažíte se mi vnutit, že jedinou příčinou této války je ruská velmocenská politika, ale bohužel moje osobní zkušenost říká něco jiného. Ten Bandera tam hraje svojí roli, byl oživen přesně pro tento úkol a roste. Hodně roste. Brzy bude nad vaše síly. Brzy ho nebude mít pod kontrolou ani americký prezident. Ukrajina se nevydá po cestě demokracie a porozumění. Vydá se po cestě Stěpana Bandery se vším co k tomu patří. Bandera není marginální součástí Ukrajiny, bez něj by Ukrajina už dávno tuto válku prohrála. Neuchlácholíte mě, že je to jen okrajový jev, který nehraje v konfliktu prakticky žádnou roli. Vyrostl. Strašně se zvětšil a leze i tam, kde bych se ho nenadál. Nikdy si ho neochočíte i když myslíte, že ano, protože v této chvíli s ním máte stejné zájmy. Až jeho úkol skončí, zjistíte, že další úkoly si už dává sám.

To je moje vyznání. Banderu jste vyvolali už dávno spolu s Viktorkou Nullandovou… Za pět miliard dolarů. Chtěli jste, aby spolu s vámi tlačil na Rusko. Chtěli jste, aby byl schopný a všeho schopný. Rusové mu teď pomohli vyrůst pomocí šedesáti tisíc granátů denně. Naše vláda vidí na Ukrajině boj za svobodu, národní sebeurčení a boj proti agresorovi, ale já vidím růst tohoto upíra, který se všem hodil, všichni ho živili a já nevěřím, že ho ještě má někdo pod kontrolou. Proto mluvím o míru a klidně i o nevýhodném míru. Válka ho jen posiluje. Postupně si vezme všechny ty ideály boje za svobodu a demokracii a zůstane jen on. Z tohoto hlediska nebude příliš velký rozdíl, jestli Rusové dojdou k Dněpru a nebo Ukrajinci na ruské hranice.

Děláte všechno pro to, aby skutečným vítězem tohoto konfliktu byl Stěpan Bandera. To se nám všem strašně vymstí.

Zdroj:https://www.vidlakovykydy.cz/clanky/davny-demon

Dávný démon
Adolf už tu není

Adolf už tu není

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

Blog-převzato z blogu Ladislava Větvičky

31. 12. 2022 
Je to zvláštní pocit. Před rokem v ten samy čas sem byl v jeho městě, přestože sem ještě ani netušil, že ekzistuje. Procházal sem se po malých cestičkách v džungli, chodival okolo židovského hřbitova a aj i když sem měl furt pocit,

že mě kdosik sleduje, ani ve snu by mě nenapadlo, jaký z tého vznikne přiběh.article_photo

Včera v šest rano sem seděl v Kompasu, pak ve Fabryku sledoval nadherny koncert Zaviša s Uspěchem, pak mě vyzvednul maly Vlastik, dovezl na letiště Ostrava-Katowice a v šest večer sem vystupil z te hlinikove rakve na letišťu Puerto Plata, nedaleko od mista, kaj sebu mlady Falco flaknul pod autobus a bolt mě dovezl do Sosúa. Mam rad ty změny. Před tydnem bylo minus čtrnact, karu sem nemohl vyhrabat ze zavěji, včera byla mlha jak cyp, že bysem psa nevypustil, bo by se nemusel ku mně vratit a fčil sedim před letištěm Gregoryjo Luperona a odhaňam taxikaře, keři by mě chtěli za štyry tisice pesos svezt do osum kilaku vzdalene dupy.

Před rokem tu ještě byl, fčil už ni, ale stejně mam pocit, že tu furt je.

„Přejete si odvezt do Sosúa, pane?“ ozvalo se za mnu.

„No, gracia, seňor…“ odpověděl sem, tajak odpovidam na stovky podobnych dotazu mistnich šašku, aniž bysem se podival za sebe.

Až pak mi to došlo. „Jak vite, že…?“ pootočil sem se dozadu, ale už tam nikdo nebyl.

Vylezl sem na hlavni ulicu, chvilu si vychutnaval šedomodry smrad z vyfuku motorek, kere valily bez světel okolo mě a pak sem mavnul na prvni kvakva, kere jelo okolo.

Vystupil sem u hytlermarketa Plajero, kaj mě před rokem okradnul bankomat. Zasunul sem kartu, nacvakal pinkot, bankomat mi kartu vratil, penize nedal, ale na vypisu z učtu mi pipla esemeska, že deset tisic pesos bylo vybranych. Nic se nezměnilo. zase sem stal na ulici, tajak rok zpatky, chudši než nejchudši z mistnich žebraku, okolo mě pochodovaly podivne postavičky, proti kerym byli naši elfove a dalši udavači obyčejnyma břidilama.

Chlop, kery vloni s pokřivenu nohu žebral u nejdražšich podniku, si kusek ode mě balil cigaro. Stara, bezzuba kurva, kera chodivala s obrazem Marylin Monrou, si rozbalovala čedar z mistniho hytlermarketa a laskyplně si zasunovala roličky syra do bezzubeho pyska.article_photo

„Kupil sem si nove kozy,“ ozvalo se za mnu. Otočil sem se. Hermafrodyt, ani netušim, na jake čislo pohlavi by ho pasovali naši kokoti z brusele, se na mě usmival, jako byzme se rok neviděli.

Rok zme se neviděli. Ne, že by mi chyběl. To sem tenkrat ještě netušil, že mi v luksusni knajpě nad Hispaňolu řekne stary Adolf tu větu, na keru furt musim myslet – „…přišli si pro vas a pro vaše děti…“.

Dneska už tu neni. Kdo čital „Zrnko pisku„, tak vi. Prošel sem se po plaži, z kere je vyhled na baraky, kere zub času zničil tak, že z nich su dojebane rujny. Zbytky stodvacet roku stare betonove konstrukce, z kere bezpravni negři nakladali banany pro otrokaře z United Fruit Company, furt omyval ten samy přiboj Atlantyku, tajak tenkrat.

„Davejte pozor, pane, mate odevřeny zip u batoha“, upozornil mě maly, černy synek, kery staremu, bilemu gryngovi čistil buty. Jak si teho všimnul, netušim, bo ani nezvednul oči od tych but, kere pucoval.

Furt sem na to musel myslet. Adolf už tu neni. Šel sem kolem jeho baraku. Na zdi byla hřebikem vyryta chaluha. Na vedlejšim baraku furt vlala zplihla modrobila vlajka. Před bizarnim muzeem parkoval otřiskany Mercedes a chlopi, keři před nim kuřili, měli pod sakem vybulene kapsy od gati.

Vstupil sem do moji oblibene knajpy Central, objednal si kafe a zustal stat u baru, bo pajzel byl narvany k prasknuti.

„Bez mlika a cukru, tajak vždycky, seňor?“ usmala se na mě kelnerka.

Přikyvnul sem. Jak to može vědět, napadlo mě… Vloni tu přece nebyla.

Chvilu sem postaval u baru a pozoroval okoli. Mlade děvuchy z cele latinske Ameryky pozorovaly mě a odhadovaly, jestli jim cosik přispěju na jejich nelehky život. Přestarli hytlerovci posedavali u oken Central baru a čuměli, jak dešť omyva ojete gumy mistnich maršrutkařu. Na obrazovce zpival Falko „Herr kommisar“ a v rohu hospody vzniknul jakysik konflikt, když ochranka robila ordnung a jakysik magor se temu nechtěl přizpusobit, tak ho vyhodili oknem. Nic zleho se nestalo, okno nebylo zasklene a Kanaďan se hnedka po dopadu odpotacal do vedlejšiho baru.

Vaše misto je volne,“ přitočil se ke mně chlop, kery měl pracku tajak ja stehno a kereho bysem nechtěl potkat v noci v parku.

Překvapeně sem se na něho podival, bo sem o žadne misto neprosil. „Jiny kraj, jiny brav“, uvědomil sem si, na nic se neptal a sednul na nejlepši misto v baru.

Adolf už tu neni. Jeho parte mam už skoro rok v mojem kopijařu. A stejně tu je, pomyslel sem si, když sem sledoval polonahe mulatky na ulici a chlopy na mopedach, čekajici na svoje ožrale kunčafty.

Kytky mate zalite, seňor?“ ozvalo se za mnu.

Otočil sem se, ale nikdo tam nebyl ..

Ladik Větvička, hlasatel Mlade Fronty Fčil, Sosúa

Zdroj: https://vetvicka.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=796011

Protože největší touhou otroka není svoboda, ale mít také svého otroka

Největší touha otroka

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

Blog- převzato z blogu Vidlákovy Kydy

O uplynulém víkendu jsem se byl trochu nadýchat svobodného vzduchu. Zajel jsem si do svých rodných západních Čech mezi uhelné doly za rodinou. Navíc bylo zapotřebí, potkat se s bratrem a domluvit se, jak budeme s blogem pokračovat dál. Přeci jenom, je to už pět let, co si brácha jednou večer sedl k počítači a na první dobrou vysypal Vidlákovy kydy, které se dál už nijak výrazně neměnily. Tehdy mě četlo s bídou pár desítek lidí.

Od té doby se hodně změnilo, ale nikdy si nepřestanu vážit svých prvních čtenářů a diskutérů. Stejně tak si nikdy nepřestanu vážit svého prvního učitele Vlka z vlkovobloguje. Tenkrát jsem byl malý bloger a díky tomu jsem dělal malé chyby. Když jsem měl dvě stě čtenářů a o sto z nich jsem přišel, tak to na věci nic neměnilo. Dneska by mi takový sešup už hodně vadil. A tak samozřejmě musím poděkovat i vám všem, co mě čtete a jste shovívaví k mým současným omylům či chybám. Vždycky zůstanu jen člověkem se všemi slabostmi běžného lidského života a nikdy nebudu umět nic víc, než psát o tom, jak přemýšlím nahlas. Nikdy pro vás nebudu moci udělat nic víc, než vám nasvítit jeviště tohoto světa z jiného úhlu, než kam míří velké reflektory majnstrýmových médií. A nikdy nebudeme vědět dopředu, zda v tom temném koutě opravdu najdeme něco důležitého, nebo jen bezcenné haraburdí.

A tak vám takto opožděně přeji vše nejlepší do roku 2023 a moc si přeju, aby se nestalo nic z toho, čeho se bojím, že nastane.

Dnes budu trochu osobní a chci složit hold mé rodině a mým přátelům, které jsem před skoro jedenácti lety zanechal tam u Sokolova. Oni jsou totiž úplně normální… Nikdo z nich neměl potřebu se písemně a veřejně vymezovat proti tomu, co zde na blogu dělám. Nikdo neměl pocit, že moje činnost je něco tak odpudivého a odporného, že se to prostě nemůže jen tak přejít a je nutné zaujmout patřičně hlasitý odsudek.

Ne, všichni se mnou nesouhlasí. Ale znovu jsem si uvědomil ten rozdíl, který panuje tam v té původně vysídlené sudetské krajině, kde nikdo nemá hluboké kořeny v porovnání se svým blízkým okolím na Moravě. Oni tam jsou prostě svobodnější. Teď je to právě pět let, kdy žena mého bratra řekla, že bude volit za prezidenta Jiřího Drahoše a její okolí, které bylo z devadesáti procent zemanovské, to nechalo naprosto chladnými. Je svoboda, vol si koho chceš. Debata o výhodách Zemana či Drahoše nebyla nijak vyhrocená, došlo na pár špiček a vtípků, že švagrová pochází z hentej Prahy a tam to mají prostě jinak…

Ve stejné době jsem já řekl, že budu volit Zemana a leckdo z mého drahošovského okolí měl okamžitě spoustu důvodů mi vysvětlit, jak hluboce se mýlím, jak svojí volbou přispívám k totalitě a když jsem schopen volit něco tak odporného, jako je Miloš Zeman, tak musím být také mimořádně odporný.

Dnes musím konstatovat, že za posledních pět let se doba řádně pohnula kupředu. Tam na sokolovsku jsou moji přátelé otevřenější než byli a jsou schopní mnohem upřímnější diskuse… a zde ve Vidlákově jsou moji (bývalí) přátelé mnohem militantnější. Jet na demonstraci, to je totalita, volit Babiše, to je totalita, uznávat Rusku právo na bezpečnostní otázky, to je kolaborace, vymezit se vůči mému psaní a hlasitý veřejný odsudek, to je spravedlivý trest… a samozřejmě proti takovým jako já, je zapotřebí zakročit klidně pomocí policie i soudů.

Vlastně bylo velmi prozíravé, abych si svůj život zařídil tak, abych od nikoho ve svém okolí raději nic nepotřeboval a spíše ostatní potřebovali něco ode mě. Nechtěl bych teď být závislý na tom, že některý soused má něco, bez čeho se neobejdu a on by teď usoudil, že jsem dostatečně odporný na to, aby měl právo mi odepřít to, co jsme deset let ve vzájemné shodě a výhodě sdíleli. V zemědělství potřebujete kupu věcí, které použijete za rok jen několikrát na chvíli a jedna stačí pro celou ulici. Dneska jsem rád, že jsem si to raději pořídil všechno a půjčoval to jiným, než abych byl závislý na někom, kdo teď už ví, že jsem odpudivá figura.

Ale takhle to bylo i při poslední prezidentské volbě. Když někde řečnil Zeman, tak nám pravdomluvní novináři přinášeli desítky reportáží o tom, jak zemanovi odpůrci mávají červenými kartami a trenýrkami, jak pískají, křičí a všemožně ruší to, co chce Zeman svým příznivcům říct. Když někde řečnil Drahoš, tak ti zlí, hloupí a nenávistní Češi nechali Drahoše na pokoji. Nikdo ho nerušil, nikdo nepískal, nikdo mu nebránil v konání kampaně. Nebudeme tě volit profesůrku, jsi pro nás želé a ne kandidát, ale kecej si co chceš, jak je ti libo. Máme demokracii.

Opět jsme se posunuli… Na Babiše už pravda a láska nasazuje křičící matky s malými dětmi na ramenou, aby měly před ochrankou štít v podobě nevinnosti. Případně pošlou autistické dítě, které vypadá dospěle, aby nic netušíc dělalo bordel a neštítí se ani zneužít jeho vlastního nemocného syna.

Vy, co si dneska myslíte, že to Babišovi patří, protože dělal covidová opatření, tak si především uvědomte, že když to použili proti jednomu z nejbohatších lidí v této zemi, tak s vámi se nikdo párat nebude. Tušl, Čermák, Netík a další by mohli povídat, jak u nás vypadá svoboda slova a jak málo platné je, že to máme napsané v ústavě.

Víte, proč to tak je? Protože největší touhou otroka není svoboda, ale mít také svého otroka. Největší touhou všech těchto lepšolidí není svobodná země, ale prostě jen chtějí vyhrát a pak se udržet nahoře. Když byli kmáni, tak nechtěli svobodu. Jen chtěli být páni. A jakmile se jimi stali, přestala je zajímat jakákoliv jiná svoboda, kromě té jejich.

Podívejte se na předvolební kampaně jednotlivých politiků, ale nedívejte se na jejich příznivce, sledujte jejich odpůrce a hned poznáte, kdo je tu pro demokracii a kdo tu klidně znovu zavede diktaturu, jen když bude ta jeho. Nejde o Pekarovou osobně, ani o TOP09, nejde o ODS či Fialu. Jde o lidi, kteří je volí a bez jediného uzardění jim klidně dovolí, aby nás zavřeli a cenzurovali. Fiala a jeho skvadra zavádějí Klímovský absolutismus, protože dobře vědí, že s tím jejich voliči nebudou mít žádný problém a jejich protektory to potěší.

Neviděl jsem nikde nějaké lidi od SPD, kteří by rozkopávali předvolební stánek Pekarové Adamové. Ale znám lidi od pravdoláskařů, kteří se kopáním do stánků SPD dokonce chlubí na fejsbůku a mají pocit, že to přispívá k demokracii. Neznám nikoho od Babiše, který by Minářovi bránil dělat demonstrace a tvrdil by, že taková demonstrace je znakem totality. Ale znám spoustu lidí, kteří přesně tohle řekli o Vrábelově demonstraci. Kteří mi do očí říkali, že právo na takovou demonstraci je totalitní praktika.

Znám jistého starostu Řeporyjí a jednoho aktivistu s polským jménem, kteří toho řekli víc než Netík, Tušl a Čermák dohromady, ale nikdy je nikdo nepopotahoval, nikdo proti nim nezahájl trestní řízení a žádný prokurátor se je nesnažil dostat za katr. Ale viděl jsem příliš zblízka, jak je možné být cemperován za přemýšlení nahlas.

Včera si tak sedím u bráchy i s dalšími kamarády a jen tak plácnu do kruhu, že mám v poslední době ohromnou chuť se vrátit tam mezi doly a výsypky, protože ve Vidlákově se to teď může jedině zhoršovat… Ani jsem to nedořekl a už začali všichni hledat volné domy, hned našli jakýsi starý dvůr u Mariánských lázní – bývalou hospodu a penzion, kde bych přece taky mohl taky dělat henty zabijačky, líp by se mi tam vešli hosti… vlastně by to doopravdy vypadalo jako dům, kde Benjamin Franklin pekl Spojené státy americké… to přece chceš, Vidláku, ne? A dokonce začali vymýšlet, jak to udělat, aby se na to našly peníze… Že by tam třeba měli také kousek podílu, apod, apod.

Ne, už dávno nelítám na obláčku. Něco jiného bylo přestěhovat se na Moravu se dvěma malými dětmi, co ještě nechodily do školy a něco jiného by bylo se odstěhovat z Moravy s pěti dětmi a jednou schovankou, které jsou všechny školou povinné a ta nejstarší už dělá střední školu, která ji doopravdy baví. Je rozdíl rekonstruovat malý dům pro rodinu a rekonstruovat skutečný penzion. Je rozdíl dělat doma něco, co jsem se naučil a nebo provozovat turistický byznys o kterém nevím vůbec nic. Ale bylo moc hezké to slyšet od lidí, od kterých jsem už deset let pryč a mohl bych jim být naprosto ukradený.

Přeju vám do roku 2023 takové kamarády, jako mám v západních Čechách. Před kterými mohu nejenom říci, že budu volit Babiše, ale před kterými bych klidně mohl říct, že budu volit Nerudovou a svět by se nezbořil. Nikdo by mi neodepřel zapůjčit svůj dvoukolák. A přeju nám všem, aby se tady na Kydech stále dalo říci, že je Babiš dobrej i že není dobrej. Aby se tady dalo říci, že volba Bašty je správná, ale také to, že je to vyhozený hlas. Tohle je totiž skutečná svoboda. Svoboda myslet a mít možnost to vyslovit nahlas. Svoboda volit různé cesty a měnit své názory. Svoboda přesvědčovat a nechat jiné, aby je přesvědčovali o něčem jiném.

Všechno ostatní je touha otroků, mít jednou také své otroky.

Zdroj:https://www.vidlakovykydy.cz/clanky/nejvetsi-touha-otroka

Nebudu popisovat všechny peripetie této iniciativy, jen vypíchnu pár zajímavých momentů.

Čas se krátí

30.12.2022

Štítky

Blog-převzato z blogu Vidlákovy kydy

Samozřejmě mi neunikly uniklé informace o tom, jak bude vláda v brzké době bojovat proti dezinformacím. Včera sice zaznělo, že ony uniklé informace jsou také dezinformace, protože jde jen o pracovní verzi, která se ještě bude ladit, ale když to vypustil Deník N, tak to stojí za blogerský komentář.

Krátce shrnu situaci…. Vláda hodlá nasypat sto mega těm hodným a pravdomluvným médiím. (Určitě na první místě myslí Šafra a jeho evropský hodnotné Fórum 24… nebo alespoň Šafr si na ty peníze myslí) Dále hodlá nasypat padesát mega Cemperům a dalším udavačům, aby se jim udávalo lépe a radostněji. Také hodlají určit zmocněnce, který připraví nějaké ty paragrafíčky, aby to celé dostalo právní rámec. To víte, hento vypínání dezinformačních webů se úplně nepovedlo, oni se pak všichni obviňovali navzájem, kdo to vlastně nezákonně nařídil… takže příště už to bude naprosto legální a podle pravidel. A pak se má objevit nový trestný čin vědomého šíření dezinformací, za účelem rozvracení republiky. Tento paragraf bude dostatečně gumový a pružný, aby se za něj dalo schovat vlastně cokoliv.

Nepochybuji o tom, že tentokrát bude těžkopádná byrokratická mašinérie extrémně efektivní.

Hele, ono nám zbývá pár posledních týdnů, možná měsíců… Pak už bude cokoliv, co kdo napíše, potenciálně trestné. Samozřejmě, nikdo nepůjde po nějakém nýmandovi, který bude mluvit o chemtrails a 5G sítích. Takové dezinformace nikoho nezajímají a nezvednou ze židle. Ale okamžitě půjdou po těch, kteří promlouvají k masám. Půjdou po těch, kteří předvádějí nějaké organizační schopnosti, kteří umějí mluvit, natáčet, či psát. Půjdou po těch, kteří reálně ohrožují moc současné vlády.

Samozřejmě nedojde jen na blogery. Dojde i na začínající a opoziční politiky. Jakmile se někdo stane populárním díky kritice vlády, to by bylo, aby se nedal chytit za slovo a napařit mu paragraf. Rozvracení republiky je totiž úplně cokoliv, co jde jakkoliv napříč vytyčené vládní cestě za světlými zítřky.

Ale vlastně mě to celé nepřekvapuje… to je také to jediné, co mohou udělat. Oni totiž vidí, že majnstrýmová média už neurčují celý diskurs. Oni vidí, že jsme si našli svoje cestičky, jak propagovat to, čemu věříme. Ono nás zase není tolik. Pár desítek lidí… to už se posbírat a odsoudit dá. Kdokoliv, kdo bude příliš vidět a příliš slyšet, ten bude snadno umlčen a nebo alespoň mluvnicky vykastrován, protože nebudeme smět ani naznačovat.

Bude to jako za totáče… volby budou, ale slyšet budou jen hlasy, které se budou líbit mocným. Ostatní s potenciálem budou umlčeni. Kriminalizace politiků, to je už dávno osvědčená metoda, která bude jen zjednodušena. Nebude nutné hledat nějaké kostlivce ve skříni, Čapáky, ofshory… postačí si projít pár projevů či statusů. Udělat z toho vědomé šíření dezinformací, to už bude snadné.

Když si to tak vezmu, zakrátko za nás bude mluvit už jen Jana Zwyrtek Hamplová, protože bude mít imunitu. My všichni ostatní budeme stát před dilematem, jestli existuje alespoň teoretická šance uspět a jestli má vůbec smysl bojovat a ohrožovat tím svoje rodiny. Postačí jeden dostatečně gumový paragraf, který protlačí ten blonďatý pyknik se zlým obličejem. Dostat se za katr bude extrémně snadné a půlka obyvatelstva tomu ještě bude tleskat.

Čas se nám krátí. Pokud bude do našeho práva prosazen tento nápad, tak jsme v podstatě skončili. Zůstane pár bláznů, pár nebojácných hlupáků a možná pár takových, kteří nebudou mít rodiny a nebudou na ně muset brát ohled. My ostatní se teď sice můžeme desetkrát zaklínat odvahou, ale kdo je doopravdy odvážný, to se zjistí až po první domovní prohlídce a prvním exemplárním trestu. Nedělám si iluze o velikosti takové skupiny statečných.

Máme před sebou několik týdnů či měsíců. Pak už bude každý pokus o odpor mnohem riskantnější a obtížněji proveditelný. Když za slova bude hrozit žalář, je úplně jedno, jak se tento režim bude jmenovat a kam bude směřovat. Jestliže vznikne nástroj a na potlačování svobody projevu, bude brzičko použit na potlačování svobody všeobecně.

Hele, já dneska cítím naprostou marnost své blogerské práce. Pět let jsem házel na stěnu hrách… Ať se ve svých úvahách podívám kterýmkoliv směrem, vidím jen množící se překážky. Všechny jsem je popsal a do jisté míry i předpověděl… stejně to nemělo žádný vliv na změnu smýšlení.

A mám i další špatné zprávy…

Bašta začal řešit, že v Moskvě mají složku na Babiše a Pavla a proto jsou vydíratelní… To jako má znamenat co? Komu je určena tahle informace? Jejich voličům? To je má jako odradit? Aneb jak čtrnáct dní před volbami vynulovat všechny úspěchy své kampaně a zároveň říct dopředu, že kdyby se Babiš náhodou dostal do druhého kola, tak ho nepodpořím, protože KGB… Uvědomuje si Bašta, že v podstatě řekl, že v druhém kole podpoří Čapuši? Před dvěma dny jsem psal, že Bašta dělá kampaň v rámci možností dobře. Dneska musím říci, že už jí nemusí dělat vůbec.

Mimochodem – Předevčírem jsem napsal, že mééédia dají Baštovi milostivě víc prostoru, protože se s Babišem perou o stejného voliče… Nečekal jsem, že to bude tak rychle a nečekal jsem, že to takhle dojebou.

Od Ládi Vrábela se zase odtrhli další spolupracovníci, že se s ním nedá dělat. Ale to samozřejmě nevadí, Vrábel je ten jediný správný echte revolucionář, který nás všechny zachrání a všichni ostatní jsou zlí, jen mu chtějí ukrást jeho projekt. Vsadím se, že tu ještě pořád bude hodně těch, kterým to ani teď nedošlo a spokojí se s  vysvětlením o šedesátém spiknutí v řadě mezi lidmi, které si on osobně vybral.

Ne, ještě není konec… ale máme k němu slušně nakročeno. Zítra proto napíšu něco, co bych jako bloger nikdy napsat neměl.. řeknu vám, co by se podle mě mělo teď udělat.

Zdroj:https://www.vidlakovykydy.cz/