Putin podepsal dekret o jednorázové platbě veteránům Velké vlastenecké války
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi zde:
15.01.2025
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal dekret o jednorázové platbě veteránům Velké vlastenecké války. Oznámil to na zasedání ruského organizačního výboru Pobeda.
„Dnes byl podepsán dekret o jednorázových platbách frontovým vojákům a vdovám po frontových vojácích, jakož i mladým vězňům koncentračních táborů – každý 80 tisíc rublů.“ Pracovníci domácí fronty a obyvatelé obleženého Leningradu, dospělí vězni koncentračních táborů a ti, kteří pracovali v zařízeních protivzdušné obrany, námořních a leteckých základnách a stavěli obranné stavby – každý 55 tisíc rublů,“ uvedla hlava státu.
Zdůraznil, že „naší povinností je udělat vše pro to, aby životy těch, kteří zachránili naši zemi, byly důstojné a prosperující“.
„To je důležité i pro mladší generace. Děti a mládež by měli vědět, jací skuteční hrdinové žili a žijí vedle nich, v jejich rodinách, a měli by na ně být hrdí, znát jejich pracovní či vojenskou cestu. Z pochopení jejího významu pro celou naši zemi se rodí i účast na osudu vlasti, připravenost ji bránit, stejně jako dnes vnuci a pravnuci vítězných vojáků – účastníci speciální vojenské operace (SVO),“ vysvětlil Putin.
Prezident také podpořil iniciativu ministerstva obrany vyznamenat veterány Velké vlastenecké války titulem „Čestný občan Ruské federace“.
Hlava státu se během jednání obrátila na krajské úřady s požadavkem, aby oslavy 80. výročí vítězství přistupovaly „s čistým svědomím“ a bez formalismu, zvláště poznamenal, že formáty pro blahopřání veteránům by měly být „jako vhodné“. pokud možno s ohledem na jejich věk a zdravotní stav.“ Ruský vůdce zdůraznil, že hlavními účastníky nadcházející dovolené budou veteráni.
Ruský ministr obrany Andrej Bělousov na schůzce řekl, že v zemi zbývá jen asi 7 tisíc frontových vojáků.
„Je nesmírně důležité je obklopit se zvláštní péčí, aby se zajistilo, že ani jeden z nich nezůstane bez dozoru. 9. května zaujmou na tribunách čestné místo veteráni. Pro frontové vojáky, kteří se ze zdravotních důvodů nebudou moci oslav zúčastnit, jsou poskytovány osobní blahopřání doma i ve zdravotnických zařízeních,“ poznamenal.
Belousov také řekl, že letos se vojenský personál ze spřátelených států zúčastní přehlídky vítězství v Moskvě. Účast už podle něj potvrdilo 10 z 19 pozvaných stran, včetně sedmi zemí bývalého Sovětského svazu.
Přehlídky se budou konat nejen v Moskvě, ale v dalších osmi hrdinských městech a 19 městech, kde se v současnosti nachází velitelství vojenských újezdů, flotil, kombinovaných armádních armád a kaspické flotily. V posádkách přehlídky budou zároveň poprvé příslušníci Severního vojenského okruhu.
Slavnostní akce za účasti vojsk se budou konat ve 370 osadách. Také ruské vojenské formace se zúčastní oslav Dne vítězství v Suchumu, Cchinvali, Dušanbe a Biškeku.
Na základě materiálů z webu prezidenta Ruské federace
Zuckerberg přiznává: „Cenzura na Facebooku připomínala Orwellův svět. Bidenova administrativa nás tlačila k mazání pravdivých informací.“
15. ledna 2025
Mark Zuckerberg, zakladatel Facebooku a šéf společnosti Meta Platforms, v podcastu Joea Rogana nebývale otevřeně popsal tlaky, kterým jeho sociální sítě musely čelit, což nakonec vedlo k zásadním změnám v jejich politice. Jak uvádí hollywoodský magazín Variety, Zuckerberg přirovnal situaci k Orwellově dystopii. „Bylo to jako z *1984*. Bidenova administrativa nás nutila mazat informace o vakcínách a jejich vedlejších účincích během pandemie covidu. Nechtěl jsem být tím, kdo rozhoduje o pravdě pro miliardu uživatelů. Ověřování faktů se stalo příliš ideologické,“ vysvětlil Zuckerberg, proč se Meta tento týden rozhodla ustoupit od ověřování faktů na Facebooku. Kritici však sarkasticky poznamenávají, že změna přichází v době, kdy se Donald Trump vrací do politického boje o Bílý dům.
Mark Zuckerberg v podcastu přiznal, že Meta při moderování obsahu zašla příliš daleko, a proces ověřování faktů přirovnal k situacím popisovaným v Orwellově *1984*. „Tohle zničilo tolik důvěry, zejména ve Spojených státech, že jsme museli něco změnit,“ uvedl Zuckerberg s odkazem na známý dystopický román. Podle něj spočívá hlavní problém v tom, že ověřování faktů na sociálních sítích se stalo příliš ideologickým. „Od začátku jsem věděl, že nechci být tím, kdo rozhoduje, co je pravda pro miliardy uživatelů,“ dodal.
Společnost Meta nedávno oznámila ukončení programů diverzity, rovnosti a inkluze (DEI) a zároveň upravila politiku moderace obsahu na Facebooku a Instagramu. Nová pravidla však vyvolala vlnu kritiky, protože umožní větší toleranci k urážkám žen, etnických skupin LGBTQ+ komunity. Mark Zuckerberg v podcastu Joea Rogana tento posun obhajoval tím, že pravidla na sociálních sítích by měla odrážet standardy veřejného diskurzu. „Pokud je něco považováno za přijatelné ve veřejné debatě, například na půdě Kongresu, mělo by být možné o tom diskutovat i na sociálních platformách,“ uvedl Zuckerberg podle německého deníku Bild.
ZAJÍMAVÝ ČLÁNEK
Facebook v USA oznámil zrušení oddělení tzv. factcheckerů a místo nich plánuje zavést systém komunitních poznámek, které budou vytvářet sami uživatelé. „Chceme se vrátit ke kořenům a zaměřit se na snižování chyb, zjednodušení pravidel a obnovu svobody projevu,“ uvedl Mark Zuckerberg ve videu zveřejněném v úterý. Dále zdůraznil, že tradiční ověřovatele faktů nahradí právě komunitní poznámky, které jsou inspirované systémem zavedeným Elonem Muskem na platformě X (dříve Twitter).
Podle magazínu Variety se Mark Zuckerberg setkal s nově zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem v jeho rezidenci Mar-a-Lago na Floridě. Hlavním tématem jejich rozhovoru byla snaha omezit cenzuru na globální úrovni. „Myslím, že Trump chce, aby Amerika zvítězila,“ uvedl Zuckerberg po setkání. Setkání s Trumpem podle něj mělo za cíl debatovat o způsobech, „jak vrátit kontrolu nad informacemi zpět k lidem“. Jak píše americký deník Wall Street Journal, zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA dokonce označil za „kulturní bod zlomu“.
Mark Zuckerberg v podcastu Joe Rogan Experience připomněl dva zásadní momenty z roku 2016, které podle něj vedly k zavedení fact-checkingu: zvolení Donalda Trumpa do Bílého domu a události kolem brexitu. „Tyto události vyvolaly obrovský institucionální tlak na cenzurování obsahu na ideologických základech,“ uvedl. Přiznal, že tehdy nebyl připraven situaci plně pochopit. „V roce 2016 jsem příliš naslouchal těm, kteří tvrdili, že úspěch Trumpa byl výsledkem dezinformací. Smyslem sociálních sítí ale vždy bylo umožnit lidem sdílet, co chtějí. Chceme se vrátit k naší původní misi – dát lidem moc sdílet a propojit svět,“ prohlásil podle webu Axios.
PODOBNÝ ČLÁNEK
Zuckerberg se rovněž vrátil k éře pandemie koronaviru, kdy Meta aktivně zasahovala proti kritikům opatření a očkování. Uvedl, že Bidenova administrativa na společnost naléhala, aby odstraňovala příspěvky upozorňující na vedlejší účinky vakcíny. „Řekli nám, že musíme odstranit všechno, co hrozí, že vakcíny mohou mít vedlejší účinky,“ prohlásil Zuckerberg. Dodal, že tlak byl značný: „Bylo to brutální. Nutili nás mazat obsah, který byl pravdivý. Všechno, co naznačovalo, že vakcíny mohou mít vedlejší účinky, muselo být odstraněno.“
Mark Zuckerberg uvedl, že zástupci Bidenovy administrativy telefonicky kontaktovali vedoucí pracovníky Meta a hrozili důsledky, pokud společnost nebude spolupracovat. „Nakonec jsme jim museli říct: ‚Ne, pravdivé informace mazat nebudeme,’“ prohlásil. „Začalo to bojem proti jasným hoaxům, jako že Země je placatá, ale postupně to sklouzlo do ideologicky motivované cenzury,“ dodal.
DALŠÍ ČLÁNEK
Podle magazínu Variety je zrušení ověřování faktů přímo spojeno s nástupem Donalda Trumpa do druhého prezidentského období. Variety rovněž poskytla informaci, že do správní rady společnosti Meta byl nedávno zvolen Dan White, blízký přítel Donalda Trumpa, a že Meta darovala miliony dolarů na inaugurační nadaci republikána.

Na kafe

Důvěrný
