Čechům bude stát kontrolovat nákupy. Uvidí úplně všechno, na to se připravte. Brzy to propukne
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi zde.
12.11.2023
Pokud jde o kontrolu financí lidí v České republice, začíná očividně přituhovat. Už nějakou dobu se například bankovní domy řídí přísnou regulací o kontrole praní špinavých peněz. To obvykle dopadá na běžné občany, kteří nedělají nic nekalého, ale jednoduše se ocitnou v hledáčku bankovních systémů a úředníků. Následně jim mohou být zadržovány platby, případně jsou dotazováni na to, za co platí, případně odkud jim chodí peníze.
Stát bude vědět, co kde nakupujete
Jak se ukazuje, to byl teprve začátek. Podle chystané novely zákona teď bude stát nahlížet i do toho, co a kde si kupujete. A jak už to tak bývá, vše do sebe začíná zapadat. Ačkoliv obhájci placení bezhotovostně neustále tvrdili, že se to nijak nezneužije, nakonec vidíme, že právě karetní transakce jsou nejlépe monitorovatelné a kontrolovatelné.
Také proto to budou společnosti jako Visa nebo Mastercard, ale také další firmy zpracovávající platební transakce, které budou muset státu, respektive finančnímu úřadu hlásit údaje o svých klientech. Tedy těch, kdo kartou platí.
V první fázi má jít o kontrolu plateb českých občanů v cizině, a to ve formě internetových transakcí. Odůvodněním těchto kontrol je snaha zamezit únikům na dani z přidané hodnoty. Ale bohužel, spolu s tím ztratí lidé i značnou část svého soukromí. A naopak stát získá údaje, které vlastně tak úplně nepotřebuje a které by neměl mít.
Navíc všechno zaplatíme
Nutno dodat, že nejde o výmysl českých zákonodárců, nýbrž jen o snahu vyhovět nové regulace Evropské unie. Ta po provozovatelích platebních systémů vyžaduje, aby zaznamenávali údaje o odchozích i příchozích platbách. Potom budou mít povinnost nahlásit každého, kdo provede více než 25 přeshraničních plateb za tři měsíce, a to včetně všech podrobností, které mají k platbám k dispozici.
Jednak se tady ukazuje, jak moc choulostivé údaje karetní a další společnosti shromažďují a že stačí jednoduché rozhodnutí, a tyto údaje musí jít dále. Dále je tu ale otázka finanční náročnosti této regulace. Stát vyčíslil náklady na sledování této nové agendy na 14 milionů korun ročně. To pochopitelně zaplatí daňoví poplatníci na jedné straně.
Na straně druhé však ale zaplatí i provozovatelům platebních systémů. Jak totiž uvedla Česká bankovní asociace, soukromé společnosti budou muset na vyhovění novým požadavkům vydat přibližně 100 milionů korun. To pochopitelně nebudou platit z vlastní kapsy, ale přenesou to na své zákazníky.
Slovensko oznámilo NATO ukončení vojenské pomoci Ukrajině
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi zde:
14. 11. 2023
Šéf slovenského ministerstva obrany Robert Kaliniak v rozhovoru s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem řekl, že Bratislava přestává poskytovat vojenskou pomoc Kyjevu.
Podle tiskové služby slovenského vojenského oddělení se Kaliniak se Stoltenbergem sešel v Bruselu, kde se v těchto dnech konají jednání šéfů MZV a ministrů obrany Evropské unie, a „informoval o ukončení vojenské pomoci na Ukrajinu, poskytnuté [dodávky zbraní a střeliva] ze skladů ozbrojených sil [Slovenska]“.
„Navzdory tomu Slovensko poskytuje [Kyjevu] poměrně širokou škálu humanitární, civilní a také technické pomoci, [jejíž použití] nevede k úmrtím,“ píše se ve zprávě.
Samostatně je zdůrazněno, že slovenské orgány nemají v úmyslu zasahovat do provádění obchodních smluv na dodávky zbraní a střeliva do Kyjeva.
Jak uvedlo ministerstvo, partneři respektují rozhodnutí Slovenska nadále neposkytovat Ukrajině vojenskou pomoc.
Nová slovenská vláda pod vedením Roberta Fica na konci října neschválila návrh předchozího kabinetu, který se týkal vyslání dalšího balíku vojenské pomoci do Kyjeva za 40,3 milionu eur. Šlo především o munici. Tento balíček vojenské pomoci měl být 14. ze Slovenska. Od začátku konfliktu poslala Bratislava Kyjevu zbraně, munici a vybavení v hodnotě 671 milionů eur.
Na základě materiálů TASS , RIA Novosti