Šok: Ursula von der Leyenová chce, aby byli občané EU, kteří odmítnou digitální identifikaci, vyloučeni z účasti na životě společnosti!

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi zde:

24.9.2023  Josef Uhlarik

Kam se řítí lidstvo? Budeme v budoucnu ještě takovými, jakými jsme dnes, nebo nás budou mít naprosto pod kontrolou počítače a umělá inteligence? Otázky, na které chtějí i v současnosti běžní lidé znát odpovědi. Vědci se totiž věnují výzkumům, které se mnohým vůbec nelíbí. Zavedením umělé inteligence a digitálních identifikací totiž člověk ztrácí soukromí a je snadno kontrolovatelný.

Začátkem byl očkovací certifikát COVID-19

Digitální identifikací se věnuje i Světové ekonomické fórum (WEF). Je to nezisková organizace, která byla založena v Ženevě. Její členové, špičkoví podnikatelé, světoví politici, vybraní intelektuálové a novináři, se každoročně setkávají v Davosu, kde diskutují o nejnaléhavějších problémech, kterým svět čelí, včetně ochrany zdraví a životního prostředí. Občané Evropské unie, kteří odmítnou digitální ID Světového ekonomického fóra, budou podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, která vystoupila na summitu G20 nazvaném „Jedna budoucnost“, vyloučeni z účasti na životě společnosti. Zajímavý příspěvek zveřejnil na sociální síti lékař Peter Lipták, který v krátkém statusu při něm napsal : „Leyenová je fašistická čarodějnice. Programově zabíjí lidi v Evropě. Kdo ji zastaví?“ A proč byl Lipták tak ostrý?

Podle Ursuly von der Leyenové je naše kolektivní budoucnost digitální, a proto musí globální subjekty vytyčit hranice a prosazovat předpisy. Ursula von der Leyenová znepokojivě ocenila kroky EU směrem k celoblokové aplikaci digitální identity vyvinuté WEF, která je schopna uchovávat osobní informace občanů včetně finančních informací a kreditních karet, řidičského průkazu, údajů z pasu a zdravotních záznamů včetně stavu vakcíny. Von der Leyenová prosazovala koncepci digitální veřejné infrastruktury podobné systému pasů pro koronaviry – systému vyvinutý EU v reakci na pandemii Covid. Světová zdravotnická organizace (WHO) jej přijala s otevřenou náručí jako globální standard boje proti zdravotním hrozbám.„Mnozí z vás znají digitální certifikát COVID-19. EU ho vyvinula pro sebe,“ upozornila předsedkyně Evropské komise. 

Umělá inteligence nabízí obrovské příležitosti

„Model byl tak funkční a tak důvěryhodný, že jej bezplatně přijalo 51 zemí na 4 kontinentech. Dnes ho WHO používá jako globální standard pro usnadnění mobility v době ohrožení zdraví,“  uvedla von der Leyenová. Tento vývoj vyvolává obavy jednotlivců a národů, které si velmi váží svobody projevu a soukromí. Von der Leyen ve svém postoji předsedkyně Evropské komise se ve svém projevu dotkla i AI (Artificial intelligence v překladu umělá inteligence – pozn. red.) a digitálního prostředí. Co je vlastně ta umělá inteligence(AI)? Předsedkyně Evropské komise uznala potenciální nebezpečí a zároveň vyzdvihla příležitosti spojené s pokrokem v technologii AI a zdůraznila důležitost využití nové technologie.„AI má svá rizika, ale nabízí i obrovské příležitosti. Klíčovou otázkou je, jak využít rychle se měnící technologii,“ uvedla Ursula von der Leyenová.

„V EU jsme v roce 2020 představili vůbec první zákon o umělé inteligenci. Chceme usnadnit inovace a zároveň budovat důvěru. Potřebujeme však víc. To, co svět činí nyní, bude formovat naši budoucnost. Věřím, že Evropa – a její partneři – by měli vytvořit nový globální rámec pro rizika AI,“  řekla Von der Leyenová, která ocenila krok Evropské unie v roce 2020 zavést první právní rámec pro umělou inteligenci, což je krok podniknutý se záměrem podpořit inovace spolu s důvěrou. Trvala ale na tom, že to nestačí. Navrhla přijetí nadnárodního mechanismu zvládání rizik AI. Šéfka EU také zdůraznila, že celosvětově uznávané normy musí být vytvořeny pod dohledem Organizace spojených národů, podobně jako jejich Mezivládní panel pro změnu klimatu. Tvrdila, že lidstvo bude mít prospěch, pokud by mezinárodní autorita mohla objasnit rizika a výhody související s AI, podobně jako IPCC pro klimatické problémy.

S AI se budeme setkávat stále častěji

Co je tedy ta umělá inteligence(AI)? Artificial intelligence (AI) je v překladu umělá inteligence. AI představuje strojní učení, které funguje na bázi počítačového nastavení s použitím množství dat (datasetů), výpočtů a algoritmů. Tato technologie si dokáže sama analyzovat požadovaná zadání, získávat z nich data, která jí umožní zadání vyřešit, a následně je i vyhodnotit. Získané výsledky pak opakovaně analyzuje, přičemž se je učí . V bodě, kdy datasetu porozumí, je schopna jej sama doplňovat a zlepšovat. Umělá inteligence pracuje na dvou principech. Prvním je autonomie, při které je počítač schopen provádět komplexní úkony nezávisle na zásahech nebo pomoci třetí osoby. Mezi úkony, které dokáže umělá inteligence provést, patří komplexní úkoly, jako například tvorba grafických objektů/obrázků, tvorba textu, komplexní výpočty, jakož i řízení autonomních aut či autopilot letadel, nebo i jednodušší úkoly, jako je kategorizace a překlady.

Druhým je adaptabilita, při které dokáže počítač zlepšit svůj výkon učením se z předešlých zkušeností a následně se jim znovu přizpůsobit. S druhým principem se potýkáme například při online nákupech, kdy vám algoritmus AI dokáže asistovat při doporučení produktů a pod. Jedním z cílů procesů umělé inteligence je přizpůsobit se co nejlépe lidským úkonům, pomoci člověku při práci, případně ji zcela nahradit. Příkladem pomoci AI z reálného života jsou například online mapy. Za úplnou náhradu člověka můžeme považovat například samořídící auto nebo některé roboty.S AI se v současnosti často setkáváme například při počítačových hrách, chytrých zařízeních (Smart Home), různé robotice, při autonomních vozidlech (nejznámější je Tesla), u virtuálních asistentů, jako Siri nebo Alexa, nebo iu mnoha programů či systémů jako například vyhledávače , kde AI plní různé úkoly.

AI je sice ve velmi pokročilé fázi vývoje, nicméně stále má svá omezení a každý program má i své limity, podle množství tréninku daného programu. Trénink je v tomto případě analyzování nahraných dat systémem, na jejichž základě pak systém generuje odpovědi. Již nyní můžeme pozorovat, že AI dokáže provádět některé úkoly rychleji, kvalitněji a efektivněji než lidé. Avšak pokud jde o velmi komplexní úkoly, ve kterých je zapotřebí lidská intuice, tak AI stále může táhnout za kratší provazu. Výstupy je tak třeba zkontrolovat, případně upravit. U textových úloh je třeba upravovat výstupy zejména tehdy, když je AI píše v málo používaných jazycích, případně jazycích se složitou gramatikou, nebo jazycích, které se na sebe podobají.

Zdroj: FB / Peter Lipták

ZDROJ:https://ereport.sk/ursula-von-der-leyenova-chce/?fbclid=IwAR3RiPUlVmSf8FTmkNzbyUFv8xrmoaBiqmP7C6LrunxXndLi_BjRt86FSwE