Konzumace masa je nezbytná pro naše zdraví a pohodu, tvrdí přední vědci

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

9.5.2023

S neustálým tlakem na posun lidí ke stále více rostlinné stravě je důležité si uvědomit, že maso je nezbytné pro naše zdraví a pohodu. Speciální vydání Animal Frontiers , které vyšlo minulý měsíc, to dokázalo. 

Společenská debata o hodnotě masa není ani nová, ani nezaujatá. Animal Frontiers se tedy rozhodli odpovědět na otázku: Má být konzumace masa v dostatečných porcích běžnou a důležitou součástí standardní lidské stravy? Aby tak učinili, pozvali širokou skupinu předních mezinárodních vědců, aby předložili své interpretace současných vědeckých důkazů.

Ke zvláštnímu vydání přispělo třicet šest spoluautorů a mnoho dalších nejmenovaných výzkumníků, kteří poskytli podklady pro důkazy a poznatky. Obsahuje několik zpráv a studií podporujících nutriční hodnotu živočišných potravin pro lidi. Přestože se toto číslo týká i jiných souvisejících témat, níže je stručný popis článků, které pojednávají o nutričních aspektech masa. Pro snazší orientaci jsme jako titulky použili názvy článků, jak je uvedeno v Animal Frontiers . Seznam všech článků si můžete prohlédnout ZDE a přečíst si úvod, který má ke každému článku synopsi, ZDE .

Role masa v lidské stravě: Evoluční aspekty a nutriční hodnota

První článek se snaží odpovědět na otázky:

  • Má být maso skutečně považováno za smysluplnou součást druhově přizpůsobené stravy lidí?
  • Existují živiny, které mohou být ohroženy při abstinenci od masa?
  • Jak maso přispívá k přísunu těchto živin globálně?
  • Jaká rizika mohou být způsobena velkým omezením spotřeby masa?

Článek ukazuje, že z Homo sapiens se vyvinul vytrvalý a častý pojídač masa a že pravidelná konzumace masa zřejmě poskytuje mnohonásobné a důležité nutriční výhody. Abstrakt článku uvádí:

Aspekty lidské anatomie, trávení a metabolismu se od ostatních primátů lišily, což naznačovalo evoluční spoléhání se na podstatný příjem masa a kompatibilitu s ním. Důsledky odpojení od evolučních dietních vzorců mohou přispět k dnešní zátěži nemocí, což zvyšuje riziko jak nedostatku živin, tak chronických onemocnění.

Maso dodává vysoce kvalitní bílkoviny a různé živiny, z nichž některé nejsou vždy snadno dostupné bezmasou dietou a často jsou již v globální populaci neoptimální nebo nedostatečné. Odstranění masa má důsledky pro široké spektrum živin, které je třeba vzít v úvahu, zatímco kompenzační dietní strategie musí zohledňovat fyziologická a praktická omezení.

Přestože maso tvoří malou část (< 10 %) celosvětové potravinové hmoty a energie, dodává většinu celosvětového příjmu vitaminu B12 a hraje podstatnou roli v dodávkách dalších vitaminů B, retinolu, omega-3 mastných kyselin s dlouhým řetězcem. kyseliny, několik minerálů v biologicky dostupných formách (např. železo a zinek) a různé bioaktivní sloučeniny s potenciálem zlepšujícím zdraví (např. taurin, kreatin a karnosin).

Jako potravinová matrice je maso více než jen součet jeho jednotlivých živin. Kromě toho může v rámci dietní matrice sloužit jako základní potravina při dietních intervencích založených na potravinách ke zlepšení nutričního stavu, zejména v regionech, které jsou silně závislé na základních obilovinách.

Snahy o snížení celosvětového příjmu masa z ekologických nebo jiných důvodů nad kritickou hranici mohou bránit pokroku směrem ke snižování podvýživy a jejím účinkům na fyzické i kognitivní výsledky, a tím brzdit ekonomický rozvoj. To se týká zejména populace se zvýšenými potřebami a v regionech, kde je současný příjem masa nízký, což se netýká pouze globálního Jihu, ale také v zemích s vysokými příjmy.

Role masa v lidské stravě: evoluční aspekty a nutriční hodnota , Animal Frontiers, svazek 13, vydání 2, duben 2023, strany 11–18

Riziko nepřenosných nemocí spojené s konzumací červeného a zpracovaného masa – velikost, jistota a kontext rizika

Ve druhém článku odborníci zkoumali, zda konzumace masa – zejména červeného a zpracovaného masa a jeho vliv na nepřenosné nemoci – a v jakých dávkách taková rizika mohou podstupovat. Abstrakt článku uvádí:

Průměrný celosvětový příjem červeného a zpracovaného masa na osobu je 51 a 17 g/den. Spotřeba je nejnižší v jižní Asii (7 a 3 g/den) a nejvyšší ve střední Evropě/Asii (114 a 54 g/den).

Zatímco někteří vědci tvrdí, že konzumace červeného masa je skutečně škodlivá, důkazy nepodporují tento případ, kdy je příjem nižší než 75 a 20 g/d.

I při překročení těchto úrovní příjmu jsou hlášena pouze malá zvýšení relativních rizik (<25 %), absolutní riziko má malý nebo žádný vliv a jistota důkazů zůstává nízká až velmi nízká na základě nejlepších dostupných souhrnných důkazů.

Důležité je, že tento vztah nemusí být nutně kauzální – když je konzumace masa součástí zdravých stravovacích návyků, škodlivé asociace mají tendenci mizet, což naznačuje, že riziko je spíše závislé na dietním kontextu než na mase samotném.

Riziko nepřenosných nemocí spojené s konzumací červeného a zpracovaného masa – velikost, jistota a souvislost rizika? Animal Frontiers, svazek 13, vydání 2, duben 2023, strany 19–27

Živočišná výroba a socioekonomie

Jedním z témat, která tento článek zkoumá, jsou všechny dlouhodobé škody na zdraví a produktivitě, které podvýživa způsobuje. Nejde jen o lidskou tragédii, které se lze vyhnout, ale také o obrovskou ztrátu ekonomických příležitostí. Rozšíření produkce živočišné výroby je nejsnadněji dostupný způsob, jak v budoucnu dostatečně živit svět. Aby toho bylo dosaženo, musí se dnešní procesy živočišné výroby zefektivnit, což povede k dostupnějším spotřebitelským cenám masa, mléka a vajec, což by bylo klíčovým příspěvkem k univerzální dostupnosti dostatečně výživných potravin.

Dublinská deklarace

Dublinská  deklarace získala podporu více než 1000 vědců po celém světě. Autoři Deklarace vyzývají všechny vědce z celého světa, aby ji podepsali, a autoři píší: „Dají tak naší vědě hlas, který je příliš často umlčován.

Součástí prohlášení je prohlášení:

Potraviny získané z hospodářských zvířat poskytují různé základní živiny a další zdraví prospěšné sloučeniny, z nichž mnohé po celém světě chybí ve stravě, a to i mezi populacemi s vyššími příjmy. Jedinci s dobrými zdroji mohou být schopni dosáhnout adekvátní stravy při výrazném omezení masa, mléčných výrobků a vajec. Tento přístup by však neměl být doporučován pro běžnou populaci, zejména ne pro ty se zvýšenými potřebami, jako jsou malé děti a dospívající, těhotné a kojící ženy, ženy v reprodukčním věku, starší dospělí a chronicky nemocní.

Dublinská deklarace

Pokud jde o vědecké důkazy, které podporují jejich postoj, Dublinská deklarace odkazuje zainteresovaným stranám na záznamy prezentace z Mezinárodního summitu o společenské úloze masa , který se konal v Dublinu v Irsku ve dnech 19.–20. října 2022.

Vybraný obrázek:   20 druhů masa a výhody každého z nich

ZDROJ:https://expose-news.com/2023/05/05/eating-meat-is-essential-for/

Děkujeme za Vaší podporu, moc si vážíme Vaší přízně. Dar bude použit na provoz a rozvoj našich nezávislých informačních platforem.
Jsme nezávislé médium bez reklam, bez cenzury, bez propagandy, bez mainstreamu.
Přispějte na tvorbu a překlad videí i zpráv ze světa, z domova.
Děkujeme za vaši podporu našeho zpravodajství, podporujeme nás můžete ZDE:
https://volnyblog.news/podporit-provoz-volny-blog-cz/
Transparentní účet: 115-4977920247/0100
Důvěrný účet: 107-1458980287/0100
„Na Kafe“ : 27-1664400247/0100
Další zajímavé články najdete ZDE:
https://volnyblog.news/

Osvobození Československa 1945: nikdy nezapomeneme vojákům Rudé armády, že nás osvobodili a za nás životy položili

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

9.5.2023

VIDEO: 9.května 1945 Vítání Rudé armády

Chladné oslavy americké armády za osvobození v roce 1945 dokazují absurditu dle skutečných dokumentů po osvobození. US ARMY hlavně chránila nacisty a vrahy, Rudá armáda bojovala za naši svobodu.

Co víc může prokázat fakta, než přímé dochované dokumenty?

A zde další dokument: Československo květen 1945 v barevné WWII Americké a německé jednotky v pohybu (vzdávající se WH,SS,WL)

Dost staré video – zdarma sdílet záběry. Přísně apolitické video. Ustupující a kapitulující německé síly v roce 1945 . Čechy – české země . Všímejte si, jak se nacisté vesele bavili s americkými vojáky. Komu z USA vadilo, že to byli masoví vrazi, velitelé koncentráků a lidská zvěř, neštítící se ničeho. A Češi jasně dávající najevo, co si o americké armádě myslí.

a americké s odsunem nacistů: dokument.

porovnejte s výše osvobozenou Prahou díky Rudé armádě.

 

I v New Yorku tenkrát psali, jak „nehezky“ se Češi chovali k americké armádě.

A divíte se, po tom utrpení? Ještě jim měli dát Američani vyznamenání…


 Nelze nic chytřejšího už napsat: pouze jasně říct, že dějiny se nemění, ty jsou dané a už se nikdy nevrátí. Proto jsou to dějiny a nikoliv budoucnost.

A mnozí z nás už by se ani nenarodili. Ale vždy mějte na paměti, že už nikdy nesmíte znásilňovat naše duše jako v roce 1968. Ty patří pouze nám, českému a slovenskému lidu.

Osvobození Československa 1945

Přípravy na obrovskou zimní ofenzívu sovětských vojsk byly v plném proudu. Její zahájení bylo stanoveno na 20.leden 1945. A už více jak dvacet let nám lžou, že vojska USA statečně bojovala, ale SSSR v čele se Stalinem anglo-americkým vojskům postup zakázalo. Proč se slavná americká armáda bojí pravdy jako čert kříže?

Kolik československých občanů zahynulo kvůli dalšímu zločinu D.Eisenhowera?

Na západní frontě nastal neuvěřitelný klid. Co se schovávalo za ustrnutím americko-britských sil před Siegfriedovou linií na francouzsko-německých hranicích v Ardenách? Spojenecké velení, v jehož čele stál generál Eisenhower, zdůvodňovalo zastavení britsko-amerických vojsk před německými hranicemi v září 1944 nedostatkem komunikací (dnes víme, že další zrada byla ve Velké Británii, kdy i generál Píka a Ludvík Svoboda nedostávali žádné informace do Buzuluku, i když měli radiostanice a ruská generalita začala nedůvěřovat československému velení, zda nezradilo), špatným počasím, mohutností fašistické obrany a nedostačujícími možnostmi pro přísun záloh a zásob pro svá vojska. (Dnes opět víme, za jakého utrpení bojovala československo-sovětská armáda a jak nafintění vojáci dorazili do Plzně s pohrdáním nad špínou našich a sovětských vojsk a rozhazováním milionů žvýkaček jako psům). A tyto výmluvy byly oficiální.

Fakticky však západní fronta kalkulovala, že se hitlerovskému werhmachtu podaří zadržet sovětská vojska na Odře a na dalších tocích. Považovali je za nepřekročitelné. Spoléhali na nedobytnost východopruského valu se spoustou železobetonových opevnění s obrovským množstvím zákopů a protitankových překážek.(Dnes už se dá doložit, že zatímco Svobodova armáda sváděla těžké boje u Dukly, aby se probila na pomoc Československu, americká armáda žvýkala žvýkačky a válela se před Siegfriedovou linií na francouzsko-německých hranicích v Ardenách.)

Když si Hitler uvědomil další zradu spojenců Sovětského svazu, tvrdě zaútočil ještě před lednem. A to byl děsivý šok pro armádu USA za zradu, která sem jela skoro na výlet. Jen 1.americká armáda ztratila v těchto bojích 100 000 mužů. Fašisté se zmocnili tisíců kulometů, stovek tanků a lacino získali sklady s ohromným množstvím pohonných hmot, potravin, a ukořistili mnoho milionů kusů munice. Anglo-americkou armádu zachvátila panika.

Přesto dnes moderní výklad dějin tvrdí, že sovětská armáda zbytečně útočila a hnala vojáky na smrt. Prý Svoboda neposlouchal exilovou vládu a bojoval po boku sovětské armády. A studenti dle moderního výkladu věří, že Svoboda zradil. Fakta prý už nejsou důležitá – musí se to vše zpracovat moderní metodou.

A že podruhé sovětská armáda zasáhla na pomoc USA – dokazuje výňatek z dopisu W.Churchilla zaslaného 6.ledna 1945 pro Stalina do Moskvy

Sám víte ze své zkušenosti, jak znepokující je situace, když je nutno hájit velmi širokou frontu po dočasné ztrátě iniciativy. (Myšleno zděšení ze smrti 100 000 amerických vojáků) Budu Vám vděčen, budete li moci Eisenhowerovi sdělit, můžeme li během ledna počítat s velkou ruskou ofenzívou na frontě u Visly nebo kdekoliv na jiném místě. Pokládám záležitost za naléhavou.

W.Churchill

Následně generál Moskalenko doplnil: není vyloučeno, že se pokusí Hitler nabídnout Anglo-Američanům separátní mír. Proto musíme do Berlína dorazit první. Obrovská ofenzíva, zahájená 19.ledna 1945 na šířce 1200 kilometrů od Baltu po Karpaty byla základem totální porážky Hitlerova nacismu. Jenom v této ofenzívě padlo 800 000 fašistických vojáků a 350 000 bylo zajato! (Že to dramaticky uvolnilo ruce generálu George Smith Pattonovi netřeba ani dodávat. Avšak, nesmíme být nespravedliví, Patton byl skvělý generál, ač přehnaně přísný. Pouze v tomto kontextu je nutné vidět, proč sovětská a československá armáda byla otrhaná a zbědovaná, zatímco Pattonova armáda přijela zvesela a se zásobami šminek a žvýkaček.)

Desátého května 1945 dopoledne vjely první dva tanky 1.čs. tankové  brigády v SSSR Ludvíka Svobody se samopalníky do svobodné Prahy.

Použity výpovědi Armádního generála Ludvíka Svobody

 

A přidávám osobní příběh

Jsem Čech, jsem Pražák, ba co víc, moji rodiče a prarodiče pochází z míst, kde se SS jednotky vyřádily nejvíc: Pankrác, Zelená liška, Nusle a … Reitknechtka.

 květen 1945

Pokusím popsat, co si pamatuji z vyprávění otce a matky, kteří ten masakr jako jedni z mála přežili.  Byl konec dubna roku1945 a na statku Reitknechtka bylo „Boží dopuštění“. Badatel Ledvinka a Tomáš Jakl z Vojenského historického ústavu to popisují takto: . Jeden z pomníčků stojí i u statku Reitknechtka. Odtud hájila pankráckou pláň nad michelským údolím početná skupina povstalců. Za jejich podporu byli po dobytí Reitknechtky jednotkami SS vyvražděni všichni pracovníci statku i se svými dětmi.

Ne, nebyla to úplná pravda. Několik jich přežilo, (tam totiž byly ještě ukryté dvě malé skupiny žen a dětí), ale prostě chtěly zapomenout na zrůdné SS komando a na zvěrstva, která tam zažily. Tak potom mlčely. Naše matka byla ve čtvrtém měsíci  těhotenství (nejstarší sestra), když se několika maminkám podařilo ukrýt v nejhlubším sklepě. Mimo dětí tam byla i jedna další maminka (také těhotná), která byla postřelená do břicha a naší matce zemřela na klíně. Po mnoho dní si rozdělovaly po jedné kostičce čokolády na den (nikoliv celé, ale kostičce) a trochu vody. Malým dětem zakrývaly ústa, aby ani nehlesly. Ve dne, v noci. Náš otec, který tam dorazil za matkou, netušil, že tam je komando SS. Když tam v noci přišel, bylo už pozdě na návrat. Jen Bůh ví, jak se mu to podařilo, ale byla tam hromada písku a vždy s sebou nosil trubičku, kdyby byl zával a cukr na přežití. Když slyšel dupání jednotek SS, zahrabal se do písku a dva dni dýchal pouze trubičkou a ležel zahrabán.

Proč tam ty ženy byly? Na konci války nebylo už mléko, ovoce, mnohdy ani chléb a tento statek skýtal pro místní záchranu. Mnohdy jim kulky létaly nad hlavou, ale jak naše matka říkala, ony to tak nebraly. A až teprve po válce se mnohé zhroutily a léčily se.

Pokud si dobře pamatuji (rodiče nám o tom nechtěli říkat, snad pouze jednou či dvakrát ve slabší chvilce promluvili) otec asi po dvou dnech slyšel střelbu a vzdalující se běh SS, riskl to, a vyběhl na opačnou stranu. Přežil. V tu samou chvíli vyběhla druhá skupina ze sklepa a také část přežila. Ale za cenu, že ta část, která je na pomníku, se už konce války nedožila. (Doplnění – na dvou pomnících) Co se pravděpodobně stalo? V druhém úkrytu se jedno děcko nepodařilo uhlídat a začalo plakat. Když to jednotky SS zaslechly, začaly do sklepa házet granáty a ty, co vyběhly ven, jednoduše postřílely. A toho zmatku a hrůzy využila skupina, ve které byla matka a podařilo se několika zachránit. Až o několik dní později se spolu opět matka s otcem setkali a teprve pak s hrůzou, ale i se štěstím zjistili, jak byli včetně mé sestry (nenarozené) všichni tři blízko smrti a dokonce na jednom místě a jak se zázrakem zachránili.

Tenkrát naše matka říkala, že tam schází jména dalších zastřelených dětí a maminek (podle počtu), ale nešlo je dohledat.

Jakoby nestačila jedna zvrácenost.

To, že se pak dostali do bezpečí, (všude se střílelo a lidské masakry byly šílené), bylo zásluhou Vlasovců, kteří Praze pomohli a mnoho jich za Prahu padlo.

A náš táta to lakonicky tenkrát s pohrdáním zhodnotil: na rozkaz amerického generála (Pattona) museli z Prahy vypadnout směrem na jih, ani jsme jim nestačili poděkovat. A místo, aby je Američani ochránili, tak si víc vážili fašistů, které Rusům nevydali. Vlasovce ano a ty pak Stalin nechal pověsit!

A zde je popis badatelů z roku 2011

Zelená liška – Reitknechtka

Jednotky SS si v Praze počínaly velmi krutě – popravy zajatých povstalců, ale také vraždění těhotných žen a dětí. Nejhorší zvěrstva se stala v okolí Zelené lišky, kde povstalci obklíčili školu SS. „Ti esesáci ze školy na Zelené lišce označovali budovy, ze kterých se na ně střílelo, a potom popravovali lidi, kteří byli v těch domech ukrytí,“ popisuje tehdejší události Tomáš Jakl z Vojenského historického ústavu.

Jedním z epicenter tvrdých bojů byla Pankrác

Boje v této pražské čtvrti připomínají už jen pomníčky a místopisné názvy. Ulice 5. května, Obětí 6. května nebo stanice metra Pražského povstání. Jeden z pomníčků stojí i u statku Reitknechtka. Odtud hájila pankráckou pláň nad michelským údolím početná skupina povstalců. Za jejich podporu byly po dobytí Reitknechtky jednotkami SS vyvražděni všichni pracovníci statku i se svými dětmi.

Právě Pankrác se na několik dní proměnila v krvavé frontové bojiště, kde se bojovalo o celou Prahu – jedna z největších barikád vyrostla například na rohu náměstí bratří Synků. „Barikády byly hlavní strategický prostředek povstání. Vyrostly z velké části 6. května a odhaduje se, že jich bylo přes dva tisíce. Bojů na barikádách se zúčastnilo asi 30 tisíc Pražanů,“ dodává Václav Ledvinka z Archivu hlavního města Prahy.

Reitknechtka z jiného pohledu
Reitknechtka z jiného pohledu

V kritických chvílích přišla Praze nečekaná pomoc od Ruské osvobozenecké armády (ROA) generála Andreje Vlasova. Vlasovci byli bývalí rudoarmějci, kteří v německém zajetí vstoupili do nacistických služeb. Koncem války se snažili projít na Západ a vzdát se Američanům. Národní rada však z obavy před reakcí Sovětského svazu odmítla uznat vlasovce za spojence, což vedlo v noci na 8. května k jejich odchodu. (Totéž tenkrát říkal i náš otec!) Za to, že obětí povstání bylo jen „dva a půl tisíce“ Praha vděčí právě kontroverzním vlasovcům. Ti totiž nasadili v ulicích Prahy do bojů s nacisty dvacet tisíc dobře vyzbrojených a vycvičených vojáků. A přestože zhruba 300 vlasovců v ulicích města padlo, komunistická propaganda o nich po válce mlčela.

První ozbrojené potyčky byly v Praze vidět už 4. května

O den později pak povstání vyhlásil Český rozhlas, to bylo krátce po poledni, v ulicích města se ale bojovalo už od rána. Londýnský exil se snažil přesvědčit americké velení o nutnosti zásahu do bojů o Prahu. Američané však trvali na dohodě s Rudou armádou, podle níž byly Čechy sovětskou operační zónou. Rudá armáda, která zahájila Pražskou operaci 6. května, se musela nejprve probojovat přes Krušné hory. O dva dny později, 8. května, pak byla s Wehrmachtem podepsána dohoda o příměří, kterou neakceptovaly oddíly SS. V návaznosti na všeobecnou kapitulaci německých sil v Evropě podepsal 8. května velitel německých jednotek generál Rudolf Toussain s národní radou dohodu o kapitulaci. Rudá armáda pak přijela do Prahy 9. května.

Boje v Praze ale nejvíce ovlivnila Rudá armáda. V okamžiku, kdy Český rozhlas oznámil, že Rudá armáda se řítí od severu na Prahu a z východu hrdinná Svobodova armáda, mnozí Němci, mezi nimiž už bylo mnoho 16 – 17 letých tušili konec války, a začali se šíbovat přes Smíchov směr Plzeň do zajetí USA, protože věděli, že by je stihl tvrdý trest za zvěrstva, zatímco  u Američanů jim nic nehrozilo. Dokonce se s nimi opíjeli a veselili se. Strašná potupa pro náš, zbídačelý národ. A tak někteří do těch odcházejících vojsk začali střílet a ptali se, proč mají takovou volnost u USA, když tady prováděli taková zvěrstva. A tak Rudá armáda na žádost Čechoslováků některé pluky na nádražích ještě bombardovala, což jim moderní americký výklad dává jako zločin nehumanity. USA přece „náhodně s Brity bombardovaly průmyslové podniky. Na konci války. A Češi se s nimi odmítali bavit.

Je pravdou, že Rudá armáda zde už 9.května příliš nebojovala. Většina nacistů uprchla do amerického zajetí a tam měla pohodu. A i Ludvík Svoboda se probojoval do Prahy, která už se veselila stejně jako Plzeň před příchodem americké armády 10.května. Neboli Prahu osvobodil šílený strach nacistů z příchodu Rudé armády a Ludvíka Svobody. JInak by spravedlivému trestu neunikli. A Američané u nás skoro nebojovali. Sem tam náhodou, hlavně se veselili a pili, protože zde bylo hodně alkoholu a dobrého piva, včetně hezkých děvčat.

Ale oslavy mají USÁci obrovské a ti, kteří za nás pokládali životy a skutečně za nás umírali, jsou uráženi, haněni a špiněni. Strašná doba.

 

Informace o autorovi Petr Pokorný

 

Henry Kissinger je zpátky na scéně a předpovídá vyjednávání o míru na Ukrajině do konce tohoto roku! A český generál-prezident Petr Pavel odpálil na britském Guardianu atomovku, když prohlásil, že i když pomáháme Ukrajině jak se dá, musíme se vnitřně připravit na nepříznivý výsledek! Ukrajinská armáda utrpí během útoku na Rusy strašlivé ztráty, bez ohledu na to, jak dopadne chystaná ofenzíva! Kdo by to řekl, že slova rozumu začnou padat právě od generála Pavla? Fialová soldateska už řve, že je dezolát a je nasazený Kremlem!

Celý článek si můžete poslechnout v audioverzi ZDE:

8.5.2023

Válka na Ukrajině se pomalu blíží do finále. To není názor z ruského tisku, ani z amerického, ale konceptuální vývoj na mediální a politické scéně v posledních hodinách. Bývalý ministr zahraničí USA a poradce mnoha amerických prezidentů Henry Kissinger oslaví za pár dní 27. května 100. narozeniny a stane se suverénně jedním z nejstarších žijících vrcholových politiků na této planetě.

V neděli poskytl pro americkou stanici CBS v pořadu Sunday Morning exkluzivní rozhovor [1], ve kterém m.j. prohlásil, že Čína se stane hlavním vyjednavačem mírového procesu na Ukrajině a už koncem tohoto roku by mohla být zahájena vyjednávání o ukončení války na Ukrajině. Kissinger se zdržel detailů na jakém půdorysu budou vyjednávání probíhat, ale je čím dál tím jasnější, že půjde o důsledek selhání ukrajinské ofenzívy, která je stále oznamována a stále je odkládána, podle posledních informací až na červen, dokonce zaznívá i termín prázdnin.

Podle Volodymyra Zelenského nemá Ukrajina stále dostatek munice, neustále potřebuje další munici a bez dostatku munice není teď možné spustit ofenzívu, takže namísto velké ofenzívy se pokouší ukrajinské jednotky o starou taktiku používanou AFU vlastně od počátku konfliktu, a to je tzv. průzkum bojem. Při něm ukrajinské jednotky testují odpor ruských obranných linií a když narazí na odpor, tak se stáhnou a místo označí jako silně bráněné a posunou se o pár kilometrů jinam a tam to znovu zopakují a zkouší, jaký je odpor.

Ofenzíva pořád ne a ne začít, protože Ukrajinci se bojí masakru a chybí jim dělostřelectvo a munice

Pokud je někde slabá ruská obrana, průzkum bojem to odhalí a štáb pošle průzkumné jednotce posily a dojde k průlomu a k obsazení nějaké osady, vesnice, vyvýšeného kopce apod. Jenže, to nelze nazvat protiofenzívou, protože to jsou průzkumy bojem a vyzobávání slabě bráněných míst nepřítele, a takových na frontové linii už mnoho není. Ukrajinská armáda potřebuje na vytlačení 500 000 ruských vojáků na čele a v týlu ruské frontové linie přibližně 1,5 až 2-násobek vojáků. To je zhruba 750 000 až 1 000 000 ukrajinských vojáků, a to za předpokladu masivní podpory ukrajinské artilérie a letectva. A ty také AFU nemá, takže by z takové ofenzívy Ukrajinců byl masakr.

Petr Pavel předal Zelenskému při návštěvě Kyjeva gravírovanou pistoli ČZ-75 s věnováním

Rusové mají na čele fronty 300 000 mužů a zhruba 20 km vzadu je týlová fronta s dalšími 200 000 ruskými vojáky. Tato čísla vyplývají z těch uniklých tajných dokumentů Pentagonu. Jedinou možností Ukrajinců je nalezení nějakého slabého místa v ruské frontě a do toho místa Ukrajina vrhne všechny své vojáky, které chystá na ofenzívu, tedy zhruba 60 000 mužů.

V takovém místě by mohlo nastat ukrajinské přečíslení až 1:5 ve prospěch Ukrajinců a mohlo by se jim provést zahájit průlom. Problém je v tom, že aby se podařilo tento klín vrazit do ruské fronty, musela by tento klín během postupu chránit silná ukrajinská artilérie a letectvo, protože bez nich by ruské dělostřelectvo tento klín rozstřílelo z velké dálky doslova na maděru.

Ukrajinci již podle všeho ofenzívu spustili, ale v malém rozsahu a postupně se vyčerpává

Rusové navíc používají proti ukrajinským vojskům termobarické raketomety Solncepjok, které mají na postupující vojska nepřítele doslova anihilační účinek. Jinými slovy, bez dostatku děl a hlavně dělostřelecké munice a letecké podpory nelze ukrajinskou ofenzívu ani zahájit. A čas utíká. Takže AFU se vrací k původní taktice a k průzkumům bojem, v menších sestavách, čímž se ale rozmělňuje síla chystané ofenzívy, protože mnoho Ukrajinců při těchto průzkumech zahyne.

A právě proto Kissinger hovoří o prognóze vyjednávání o ukončení bojů již ke konci tohoto roku. Tomu se prostě nedá vyhnout. Bez munice, dělostřelectva a masivní armády, kterou 60 000 mužů rozhodně není, jsou šance na úspěch ofenzívy tak mizivé, že prakticky nic jiného než jednání o příměří nepřipadá ke konci roku v úvahu.

Prezident Petr Pavel

A co je zajímavé, že o tomto scénáři už nemluví jen Henry Kissinger, ale dokonce i český generál-prezident Petr Pavel, který u příležitosti korunovace Charlese III. poskytl britskému listu Guardian exkluzivní rozhovor, kde se samozřejmě mluvilo o Ukrajině. A český generál v roli prezidenta začal vést opravdu “divné řeči” v takovém formátu, že na Twitteru a sociálních sítích začali ukrajinští kečupáři křičet a podezřívat Pavla, že je dezolát a že je na Hradě nasazený Kremlem! Co se stalo?

Český prezident už varuje, že je potřeba se vnitřně připravit na jiný výsledek na Ukrajině, než si přejeme…

Petr Pavel pro Guardian totiž prohlásil [2], že bez ohledu na to, co se stane s tou ukrajinskou a neustále odkládanou ofenzívou, tak Ukrajina jako útočící armáda na zakopané Rusy utrpí strašlivé ztráty! A to není všechno. Největší šok nastal ve chvíli, kdy Pavel prohlásil, že přestože pomáháme Ukrajině tak moc, jak je to jen možné, musíme se interně připravit i na možnost a situaci, že válka na Ukrajině nedopadne podle našich předpokladů. Pavel doslova uvedl:

A samozřejmě jim (Rusům) to obrana usnadňuje, protože Ukrajina utrpí strašné ztráty, i když je dobře připravená. Takže zaútočit na nepřítele, jako je Rusko, bude obtížné a Rusové se nenechají zaskočit.

Myslím, že bychom měli udělat vše, co je v našich silách, abychom Ukrajince povzbudili a podpořili je v jejich úspěchu. Vnitřně bychom ale měli být připraveni i na další nepředvídatelné události…

Generál Petr Pavel se tak i v roli prezidenta chová pořád jako generál a pražská fialová soldateska mu to dá pěkně sežrat, protože takovéto řeči jsou označovány na Facebooku za zradu Ukrajiny, za řeči Putinovy propagandy a není prý důvod se na nic vnitřně připravovat, protože nic než vítězství Ukrajiny nepřipadá v úvahu.

Zvolení Petra Pavla do funkce prezidenta mělo Fialově vládě připravit prostor a klid na práci, ale místo toho se ukazuje, že generál Pavel “zlobí” a vypouští výroky pořád jako generál a ne jako prezident. Tohle je možná tzv. postižení z povolání, kdy prostě voják zůstane vojákem a prezident je prostě jen další funkce přilepená generálovi na uniformu. Asi tak se to dá nejlépe charakterizovat.

Ukrajincům už nezbývá nic jiného, než porazit Rusy pomocí propagandy. A jedou zostra. Skoro třikrát pomalejší raketou z Patriotu prý sestřelili Rusům desetimachový Kinžál…

Ruská televize RT totiž okamžitě Pavlův výrok pro Guardian zaregistrovala [3] a citovala, přičemž v souvislosti s tím, co říká Kissinger a rovněž s tím, co píše americký list Politico [4], je už více než jasné, že kolektivní západ se chystá ne nevyhnutelné, tedy na konec války, který nebude podle představ Kyjeva o totálním vítězství a o porážce Ruska.

Kyjevu už nezbývá mnoho nástrojů na udržení války, tedy kromě propagandy, jako třeba příběh [5] o sestřelení ruské hypersonického střely Kinžal americkým systémem Patriot, samozřejmě ale bez poskytnutí důkazů v podobě trosek střely, bez poskytnutí videa a jiných důkazních materiálů. Kinžál operuje při rychlostech Mach 10 [6], zatímco americký systém Patriot používá 2,5x pomalejší rakety MIM-104C PAC-2/3 [7], které dosahují rychlosti maximálně okolo Mach 4. A právě tyto rakety dostali Ukrajinci [8].

Raketa Kinžál (KH-47M2) na záchytné stíhačce MiG-35

Kyjev tak znovu vypustil neuvěřitelnou kachnu, kterou dokáže vyvrátit i malé dítě, které umí číst a vyhledávat informace na internetu. Dva a půlkrát pomalejší raketou opravdu Kinžál nesestřelíte, a to ani omylem. Jedinou možností, jak by mohla raketa Kinžál spadnout, je technická závada, selhání náporového motoru rakety, který spaluje atmosférický kyslík namísto paliva, trefení ptáka během letu apod.

To se samozřejmě může stát a Kyjev si to přivlastní a řekne, že raketu Rusům sestřelil. Propaganda v každé prohrané válce kapituluje vždycky až jako poslední, to je třeba si zapamatovat, takže i když Ukrajinci budou už definitivně v loji, jejich propaganda pojede na plné obrátky. O tom není potřeba pochybovat. Důležitější jsou signály, které přichází ze Západu od lidí jako je Kissinger, Pavel a co píšou západní média, jak postupně korigují pro-ukrajinský vítězný narativ. Pomalu to z nich leze.

-VK-

Šéfredaktor AE News

Čas, co nám zbývá. Blog – převzato z blogu Vidlákovy kydy

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

8.5.2023

Dnes skončila v Evropě Druhá světová válka… Nebo zítra, chcete-li. Zbraně utichly, největší ničení v dějinách lidstva skončilo bezpodmínečnou kapitulací nacistického Německa. Rozstřílená Evropa dostala dlouhé období míru. Byl to mír pod hrozbou jaderných zbraní, mír v podmínkách soupeření supervelmocí, mír který se několikrát mohl stát koncem světa… a především mír, který byl vykoupen proxy válkami v jiných zemích. Přesto mír vydržel… podle mě především díky tomu, že většina mocných tohoto světa měla s Druhou světovou válkou silnou osobní nebo předanou zkušenost. Věděli, jak taková válka vypadá a nepřáli ji ani svým nepřátelům.

Dnešek bude minimálně tady v Kotlince ve znamení dalšího dohadování, kdože nás to vlastně osvobodil. Ale to všechno už přece víme. Našeho Řeporyjce osvobodili Vlasovci, Kolář s Klvaňou určitě nezapomenou zmínit, že nás Sověti nepřijeli osvobodit, ale okupovat a samozřejmě nedodají, že celá sovětská armáda pak zase zvedla kotvy a zcela opustila území Československa a byli jsme jediný stát východního bloku, který to tak měl. Role generála Pattona se bude zveličovat, role generála Koněva či Malinovského se bude bagatelizovat. Určitě zazní, že bez americké vojenské pomoci by Sovětský svaz nezvítězil, atd, atd. Letošek je navíc ve znamení bourání pomníků rudoarmějcům, protože jsme přece ve válce s Ruskem… Vynechal jsem něco?

Ano, vynechal… vynechal jsem pochodňové průvody, vynechal jsem třídu Stěpana Bandery a ulici Romana Šuchevyče, po které se v Kyjevě jde k Babímu jaru. Vynechal jsem jednotku Edelwais, vynechal jsem velmi zajímavé signály z Pobaltí, vynechal jsem, že v Lotyšsku zakazují ruské menšině jejich jazyk, vynechal jsem bambilion videí hajlujících vojáků na východní frontě, vynechal jsem Bandera párty v Plzni a Bandera hamburgery v Oslu. Vynechal jsem první hlasy německých politiků vyzývající ke změně pohledu na Hitlera… strašně moc jsem toho vynechal.

Já se s dovolením k dnešní debatě o dějinách nepřidám. Nebudu diskutovat o roli Sovětského svazu. Nebudu se vracet k financování nacistického režimu z Británie a USA. Nebudu se vracet k britské politické strategii pro kterou nebyla žádná cizí oběť dost velká, aby se Hitler pustil do boje se sovětským komunismem. Nebudu porovnávat americké a sovětské ztráty na našem území. Nebudu poukazovat ani na šeříky ani na žvýkačky. Nebudu zdůrazňovat ani Teherán ani Jaltu ani Postupim. Nebudu mluvit o Svobodovi ani o našich pilotech v Británii. Nebudu mluvit o Benešovi a jeho úloze v Londýně i v Moskvě. Nebudu mileným Jálům vysvětlovat tu šíleně spletitou historii, která nezačala v roce 1945 ani v roce 1939. Nebudu zdůrazňovat ten komplikovaný řetězec příčin a následků, který vedl k třem stům tisícům obětí v naší zemi, pro jejíž osvobození padly desítky tisíc vojáků. Už to totiž nemá smysl.

Zkušenost s válkou už nemá kdo předávat. Vzdálili jsme se od ní. Už nejsou prakticky žádní dědečkové, kteří by ještě svým vnukům vyprávěli, jaké to bylo a nejsou vnukové, kteří by to s očima navrch hlavy poslouchali. Já jsem byl vlastně poslední generace, která ještě tuto bezprostřední zkušenost alespoň zprostředkovaně dostala. Pro moje děti (i když jsem se snažil) je vyprávění o pražské operaci zhruba totéž jako vyprávění o bitvě u Sudoměře. Zkušenost s válkou se vytratila a nahradila ji zkušenost s počítačovými hrami.

Já dnes budu normálně plakat a psát žalozpěv.

Já totiž vidím, jak si ty dějiny jdeme zopakovat. Všechno je zase zpátky. Jen je možná trochu zpřeházené pořadí. Zase se tu propadáme do pořádné krize, kterou zapříčinila především politická rozhodnutí. Žijeme zase ve světě, kdy spousta našich spoluobčanů stojí ve frontách na polívku. Sice už to děláme dneska trochu jinak a jmenuje se to fronta na pracáku nebo fronta v potravinové bance, ale jinak jsou to přesně stejné obrázky, jako ve třicátých letech. Jen ty dnešní fotky jsou ostřejší a barevné.

Zase jsme ve světě, kdy se nahoře tančí a dole se bojuje o živobytí. Zase jsme v době, kdy shora přicházejí panské rady, životní strategie a politická řešení, jak o tom už dávno zpívali Voskovec s Werichem ve své polce specielně aktuelní. Jo, je to sranda, zasmějme se nad aktuálností, ale víte, co přišlo pár let po tom, že?

Zase jsme ve světě, kdy se hledá řešení, které vlastně žádné řešení nemá, protože všechna řešení jsou zakázaná. Majetek těch velkých je tak posvátný, že se na něj nesmí sáhnout ani danit. To se může dělat jen těm malým. Zase máme stát, který je slabý před silnými a silný ke slabým. Zase máme svět věčných hodnot, v jejichž jménu je možné nakládat lidu jakékoliv břímě.

Zase jsme ve světě, kdy lid reaguje jako tenkrát… schází se v sálech a hledá řešení. Najednou nachází každý lidový řečník publikum. Zaznívají výzvy ke stále radikálnějším řešením. Zase jsme ve světě, kdy jedni mají všechno a druzí nemají nic. Především nemají naději. Ale dobře vědí, že je o budoucnost nepřipravila nějaká světová katastrofa, ale jejich vlastní vláda. Stojí ve frontách na almužnu, nemají na topení ani na zubaře a vláda jim radí, ať si vezmou svetr a pečou kuře dohromady se sousedkou.

„Jste pod diktátem živnobanky,“ hřímal Gottwald směrem k poslancům, kteří žili ze stejných intrik jako dneska. A stejně jako tenkrát jsme zase pod diktátem finančních institucí, kterým je jedno, kdo vládne, stačí že mohou tisknout peníze. Zatím ještě nikdo neříká, že se někam jezdí učit, jak jim zakroutit krkem, ale naši líbodémo spoluobčané si to stejně myslí a tak je jen otázka času, kdy to někdo udělá.

A bubny války už zase duní. Máme je kousek za humny. Podepisují se kontrakty na zbrojení. Stále větší a větší. Železná logika války a nedůvěry se rozbíhá a není z ní úniku. Válka se nezmenšuje, ale roste a člověk je v ní znovu tím nejlacinějším frontovým materiálem. Technika je drahá, život je zadarmo. Bylo marné se loni pokoušet o zastavení válečné mašinérie, všechno bylo už upečené, jen nám to nikdo neřekl. A máme dost hodnot v jejichž jménu je legitimní posílat lidi na smrt. Mír je sprosté slovo. Už schválili urychlené mobilizace, podepisují smlouvu o vojenské pomoci… pěkně salámek po salámku… jako tenkrát.

Můžete se dohadovat o příčinách a následcích. Můžete si události rovnat jak chcete. Můžete hledat důvody, rozebírat diplomatická prohlášení… můžete sympatizovat s kteroukoliv stranou… ale nic to nemění na tom, že všechny příčiny k velké válce jsou zase zpátky. Všechny. Takhle jsem před rokem tvrdil, že válka na Ukrajině bude. Protože nastaly příčiny k válce. Rád bych řekl, že teď už to tak není, ale to bych si lhal do kapsy. Všechno tomu nasvědčuje, všechny kroky mocných k tomu vedou a zákonné obruče pro plebs se ve sněmovně kují téměř každodenně.

Příčinou krize je morální bída, řekl tenkrát Tomáš Baťa. Máme nové kulisy, ale scénář je stejný. Nezměnil se ani o píď. I dneska máme stejné příčiny krize. Nedávno byly na Václaváku pojmenovány stejnými slovy a jsou doprovázeny stejnými obrázky rozvratu. Ti, kteří na ten průšvih poukazují, jsou stejně jako tenkrát popliváni, zakazováni a kriminalizováni. Stejnými odkazy na hodnoty, které těm dole zuby neopraví a děti nenakrmí.

Dnes večer dám na okno do ulice zapálenou svíčku. Neslavím 78 let po konci války, ale těším se z času, který nám ještě zbývá, než začne nová.


V Německu nainstalovali desítky tisíc tepelných čerpadel, zapojit je ale nemohou, nemají pro ně dostatek elektřiny….. zaplatí to ČEŠI

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

25.4.2023

Německá vláda v rámci boje proti Rusku podpořila instalaci 500 000 tepelných čerpadel ( v provozu jich už je asi 30 000), současně ale v rámci boje proti „globálnímu otelování“ vypla jaderné elektrárny a tak nastal problém.

Tepelná čerpadla totiž ke svému provozu potřebují elektrický proud a toho není v Německu dostatek. Jistě část se doveze z okolních kolonií jako Česko, ale ani to nestačí.

Běžní Němci nakonec budou stejně mrznout. Elit a jejich miláčků barevných uprchlíků se to pochopitelně týkat nebude.

Vidíme likvidaci bílé vyspělé Evropy v přímém přenosu. Globalisté využili ukrajinské krize k akcelerace likvidace tradičních evropských národů. Cílem je nahrazení bílého obyvatelstva uprchlíky a technologický návrat do 18. stloletí.

Češi si musí položit otázku, zda se tohohle šílenství chtějí sami účastnit!

ZAVŘENÍ NĚMECKÝCH JADERNÝCH ELEKTRÁREN ZAPLATÍ I ČEŠI

Politici Evropské unie přísahají kromě dominantní ideologie Green Deal také na unijní jednotu, a to klíčově v jednotném energetickém trhu. Co to zjednodušeně řečeno znamená? Nejdražší energetické zdroje určují základní cenu pro trh. Takže když Německo k půlnoci 15. dubna po dvaašedesátiletém úspěšném a bezproblémovém provozu svých původně celkem 32 jaderných elektráren násilně politicky zastavilo efektivní provoz posledních tří, současně vlastně dalo na vědomí, že v solidaritě s bezjaderným Německem budeme platit zásadně vyšší ceny elektrické energie.

Jak je to možné? Energetické burzy v Lipsku (elektřina) a v Amsterdamu (plyn) pro zajištění dostatku dodávek energie stanovují nejvyšší cenu energetické komodity jako záruku pro to, že takto bohatě zaplacená energie bude skutečně k dispozici. Němci se krátce před půlnocí z 15. na 16. dubna zbavili 6 % stabilní produkce elektřiny v jádru. To jsou prý „drobné“, jež bez problému nahradíme další kapacitou v solárech a větrnících, později v zeleném vodíku, komentoval událost německý vicekancléř a ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck ze strana Zelených.

Naplnila se tak vize historického zápasu pacifistických německých bojovníků proti jaderným zbraním ze 70. a 80. let, jež se posléze za sponzorské podpory ruského Gazpromu postupně přeměnila v tvrdý zápas i proti jaderným elektrárnám. Když vzděláním fyzička, ale hlavně politička křesťanské demokratické unie CDU Angela Merkelová v zájmu svého (čtyřnásobného) znovuzvolení kancléřkou Německa  po přírodní katastrofě v roce 2011 u japonské jaderné elektrárny Fukušima (nebyla způsobena selháním jaderných zařízení, ale zemětřesením s následnou nepredikovatelnou vlnou tsunami) zjistila protijaderné nálady německé populace, tak občanům dala to, co chtěli: zákon o ukončení provozu atomových elektráren v německu do konce roku 2022. O prodloužení do dubna 2023 pak rozhodl současný socialistický kancléř Olaf Scholz, aby zastavil spory mezi koaličními Zelenými a liberální probyznysovou stranou FDP.

O jádru rozhodly volby

I když někdejší rozhodnutí kancléřky „Mutti“ Merklové bylo nepochybně silně ovlivněno volebně-populistickou kalkulací, současná „semaforová“ koalice SPD, Zelených a FDP prý vyhlašuje hodnotové zásady. Zlé jádro musí pryč, i když 52 % německé voličské populace volalo po pokračování stabilní produkce jaderných elektráren v době energetické krize. V Berlíně však vládě dominuje historická nenávist k jádru a iracionální strach.

Antijaderné hodnoty zvítězily a s nimi se vrátila nutnost vyrábět stabilní elektřinu opět z nenáviděného uhlí (38 GW celkové instalované kapacity napůl z černého a hnědého uhlí). A k tomu zatím 30 GW paroplynových elektráren poháněných na zkapalněný zemní plyn  z USA a Kataru. Přitom další kapacitu 20 GW elektráren vyrábějících z vysoce emisního LNG (v podstatě pro planetu totožného s emisemi z uhlí) chtějí v příštích letech Němci na zakázku státu instalovat navíc.  Že Němci neplní své cíle boje s oxidem uhličitým už od roku 2021 a nebudou ani letos a napřesrok? Absurdní hrozba zemětřesení či tsunami pro jaderné elektrárny v Německu asi představovala větší nebezpečí než CO2, kvůli němuž celá taškařice jménem Green Deal vlastně vznikla.

Graf:Clean Energy Wire

Co teď s klimatickou krizí? Berlín to přece ví: každý den musí pokrýt zemi solárními panely o ploše 43 fotbalových hřišť a vztyčit jedenatřicet větrných elektráren, z toho čtyři na svém mořském pobřeží. Že na to nestačí suroviny, experti a německá půda? Nevadí. Příslušné zákony o veřejném zájmu zlomí lokální odpor a při nesplnění současných cílů úkoly napříště zdvojnásobíme. Navíc musí Němci jako ostatní občané zemí EU do 10 let své domovy zateplit a přejít výhradně na nefosilní vytápění s dominancí tepelných čerpadel, neboť už do dvou let nebudou moci postavit obydlí na vytápění většinově oblíbených zemním plynem a topnou naftou.

Nelze se divit, že donedávna ještě vítěz průzkumů oblíbenosti německých politiků Robert Habeck se propadl až na konec první desítky. Ovšem tento vzděláním expert na literaturu statečně tvrdí, že nedělá politiku pro oblíbenost, ale pro imperativ záchrany klimatu planety. Habeckovi Zelení se v posledních průzkumech mezi německými voliči propadli na hranici 13 %, o dva procentní body za opoziční Alternativu pro Německo (AfD), kterou spolkové bezpečnostní orgány považují za extremistickou stranu. V roce 2025 se v Německu (stejně jako v ČR) budou konat parlamentní volby a pak se ukáže, kdo podle voličů zaujímá skutečně extremistické postoje.

Německo vypouští nejvíce uhlíku

Německo loni spotřebovalo 550 TWh elektřiny (pro srovnání: čistá spotřeba ČR loni 60,4 TWh), z toho v celoroční bilanci 46 % připadalo na tzv. obnovitelné zdroje, z nichž se 140 GW instalovaného výkonu dominuje větrná a solární energie. Německo v celkové bilanci elektřinu exportuje. Ovšem v době, kdy zde panuje tzv. Dunkelflaute, neboli když je zimní inverze, slunce nesvítí a vítr nefouká, pak pochopitelně občasné zdroje energie dodávají minimum. Zatím Němci řeší vše emisním uhlím a plynem, a to i navíc v záložní a kapacitní rezervě v celkovém souhrnu 9 GW. A také dovozem elektřiny hlavně z Francie. Proto mělo Německo loni dle portálu Electricity Maps produkci 480 gramů CO2 na výrobu 1 kWh, kdežto jaderná Francie má měrné emise 7krát nižší. Ovšem už v roce 2035 chce mít Německo v OZE 368 GW výkonu a v roce 2045 dokonce 700 GW, aby z této obří nadprodukce mohlo produkovat dostatek elektřiny pro výrobu zeleného vodíku elektrolýzou vody. Podle plánů současné berlínské koalice by postupně od roku 2035 měla výroba energie ze zelného vodíku umožnit ukončení produkce z uhlí a ze zemního plynu.

 

To vše si vyžádá obrovské náklady. Všechny tzv. obnovitelné zdroje v Německu (i ČR) jsou budovány díky instalačním dotacím, další dotace dostávají na garantované výkupní ceny a také v podobě kompenzací, kdy v důsledku nadprodukce jsou některé kapacity OZE odpojovány od sítě, aby nezpůsobily její kolaps. To loni stálo 2,1 miliardy eur (zhruba 50 miliard korun), jež zaplatí spotřebitelé a daňoví poplatníci. Podle čtyř německých správců sítě musejí směřovat stovky miliard eur do posílení kapacity sítě, aby unesla zapojení dalších přerušovaných a nestabilních zdrojů, což bude v podstatě znamenat zdvojnásobení současné německé elektroenergetické sítě o celkové délce 800 000 km. Podle výpočtů profesora Františka Hrdličky z pražského ČVUT je účinnost zeleného vodíku, na který Němci do budoucna klíčově sázejí, asi třicetiprocentní, což energeticky znamená, že produkce 1 kWh z vodíku vyžaduje investici 3,9 kWh z jiných zdrojů elektřiny, podle Berlína výhradně z OZE.

Elektřina drahá a ne vždy

Až se příští i následující zimy setkají všechny obvyklé nepříznivé okolnosti v podobě normálního zimního počasí, cenové soutěže o dodávky LNG do Evropy s Čínou a dalšími asijskými zeměmi, spotové ceny na burzách opět vyženou ceny elektřiny a plynu do závratné výše. Ale už tu pro Němce nebude za všech okolností stabilní dodávka 4,1 GW z právě zavřených tři jaderných elektráren, které v Německu mj. loni vyrobily 30 TWh elektřiny (to je, pro srovnání, polovina čisté spotřeby Česka). Vedle deficitu tak samozřejmě podle zásad trhu nastoupí opět vysoké ceny elektřiny. Ale nejen pro Němce, ale z hlediska společného trhu EU i „solidárně“ pro české podniky a domácnosti. K tomu v Německu ještě nepochybně nastoupí regulace spotřeby, kdy už německá vláda odsouhlasila právo distributorů odpojit dočasně nejen velké podniky, ale také tepelná čerpadla a nabíjení elektromobilů v domácnostech.

Také Česká republika se předčasným zavíráním uhelných zdrojů podle analýzy ČEPS už v roce 2025 změní z exportéra elektřiny v čistého dovozce. A pak může Česko opsat Němce i v té regulaci spotřeby, kdy také mnoho Čechů včetně politiků asi s velkým překvapením zjistí, že elektřina se opravdu nerodí v zásuvce.

V desítkách zemí na celém světě a už i v Číně! V Pekingu se konala akce Nesmrtelný pluk

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

 

Také v naší republice se konají akce k uctění památky zemřelých vojáků Rudé Armády a 1.Československé armády.

Zdej je pozvánka například na akci v Ostravě u památníku v Komenského sadech:

ČÍNA: Akce Nesmrtelný pluk se konala v neděli v Pekingu na území ruského velvyslanectví, zúčastnilo se jí asi 700 lidí. Pochodu se zúčastnili vedoucí představitelé a zaměstnanci velvyslanectví, ruští občané žijící v Pekingu, a také asi 100 čínských občanů.

Účastníci pochodovali na nádvoří ambasády s portréty svých předků, veteránů Velké vlastenecké války, uctili minutou ticha památku obětí.

Ruský velvyslanec v Číně Igor Morgulov se také zúčastnil akce, šel s portrétem svého otce Vladimira Morgulova vyznamenaného řádem Rudé hvězdy a řádem Vlastenecké války.

„Velmi mě potěšilo, že dnes v našem symbolickém pluku společně s našimi otci a dědy šli také předkové našich čínských přátel. Naši otcové a otcové našich čínských přátel válčili na různých frontách, ale v podstatě za stejnou věc, za to, abychom mohli žít, pracovat, vychovávat děti, mluvit svým mateřským jazykem, zachovávat své tradice, kulturu, abychom byli svobodní a nezávislí,” řekl Morgulov během svého projevu.

Poznamenal, že Rusko a Čína, které si uvědomují tragédii války, dělají všechno možné, „aby nevypukl požár nové světové války”.

„Naše národy velmi dobře znají cenu této války,” zdůraznil.

Koordinátorka akce Nesmrtelný pluk v Pekingu, vedoucí Ruského klubu v Pekingu Jelena Smolkovová sdělila, že první podobná akce byla organizována v čínském hlavním městě před několika lety. Ruští aktivisté se tenkrát dohodli s městskou správou a rozmístili 50 portrétů veteránů Velké vlastenecké války v jednom z parků. Později se k akci připojilo ruské velvyslanectví v Číně, a postupně se stala masovější.

„V Rusku jsme samozřejmě přikládali velký význam tomuto svátku, je to den hrdosti, den památky. Ale právě v zahraničí člověk ještě více ocení tuto možnost společně pochodovat, zachovat minutu ticha, uctít památku padlých,” řekla Smolkovová.

V letošním roce, kdy v Rusku nemají možnost uspořádat pochod Nesmrtelného pluku, pocítili organizátoři akce v Pekingu zvláštní potřebu tohoto pochodu.

Čínští účastníci pochodu také sdělili, že každým rokem roste počet Číňanů, kteří si přejí se ho zúčastnit.

„Každý rok se účastním této akce. Zdá se mi, že je tu stále více lidí. Přání se jí zúčastnit stále roste. Je to velmi dobře, zvlášť fakt, že je tu stále více Číňanů. Tím spíš, že světová situace je dnes dost citlivá,” řekl jeden z účastníků pochodu Ču Čeng-čeng.

Akce byla ukončena malým koncertem, ruští a čínští účastníci zazpívali sovětské písničky válečné doby. Konalo se rovněž promítání filmu Brestská pevnost.

 

ZDROJ:  Sputnik

Zdroj: https://cz24.news/v-desitkach-zemi-na-celem-svete-a-uz-i-v-cine-v-pekingu-se-konala-akce-nesmrtelny-pluk/

 

Děkujeme za Vaší podporu, moc si vážíme Vaší přízně. Dar bude použit na provoz a rozvoj našich nezávislých informačních platforem.
Jsme nezávislé médium bez reklam, bez cenzury, bez propagandy, bez mainstreamu.
Přispějte na tvorbu a překlad videí i zpráv ze světa, z domova.
Děkujeme za vaši podporu našeho zpravodajství, podporujeme nás můžete ZDE:
https://volnyblog.news/podporit-provoz-volny-blog-cz/
Transparentní účet: 115-4977920247/0100
Důvěrný účet: 107-1458980287/0100
„Na Kafe“ : 27-1664400247/0100
Další zajímavé články najdete ZDE:
https://volnyblog.news/