Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi zde:
Pro 23, 2024
Naprosto nečekaná a šokující nedělní návštěva slovenského premiéra Roberta Fica v Moskvě na schůzce s Vladimirem Putinem vyvolala v evropských a západních médiích prakticky paniku a mezi liberálními politiky v Bratislavě a v Praze doslova nervové záchvaty na pokraji mozkové mrtvice.
A nemenší šok, ale s opačným emočním znaménkem, zažila ruská média, která v návštěvě premiéra členské země EU a NATO vidí první a jasný signál hroucení se evropské proti-ruské koalice, což je samozřejmě očekáváný konceptuální proces, který jsme v našich článcích předpovídali již krátce po začátku SVO na Ukrajině. V nějaké chvíli začne být ekonomický zájem na obnovení vztahů s Ruskem bližší než sliby Banderovců o porážce Ruska a o slavné peremoze. A právě duo Orbán – Fico tento proces v EU urychlují a prohlubují.
Po skončení schůzky Fica a Putina nebylo vydáno žádné tiskové prohlášení, a to zcela logicky, protože na schůzce se probíraly podle našich informací otázky nejen dodávek plynu, ale rovněž psychická labilita a transformace Volodymyra Zelenského do role “nezodpovědného mafiána“, který se de facto rozhodl potrestat Slovensko za podporu a prosazování mírového plánu tím způsobem, že Ukrajina od 1. ledna 2025 ukončí transport veškerého plynu z Ruska, a to dokonce jakéhokoliv plynu.
20. 12. 2024
Těla 42 mrtvých vojáků byla vrácena do Ruska. Uvedl to zástupce parlamentní koordinační skupiny pro vojenské operace, poslanec Státní dumy Shamsail Saraliev. Těla 503 mrtvých ukrajinských vojáků byla vrácena na ukrajinskou stranu. Podle Saralijeva k výměně došlo 20. prosince.
Ukrajinské koordinační velitelství pro zacházení s válečnými zajatci upřesnilo, že 403 těl bylo převezeno z Doněckého směru, 12 z Luganského směru, 57 ze Záporožského směru a zbytek byl vrácen z márnic v Rusku.
Moskva a Kyjev pravidelně hlásí výměny jak válečných zajatců, tak těl mrtvých vojáků. V listopadu tedy strany dvakrát informovaly o výměně těl – 8. listopadu podle vzorce „563 až 37“ a 29. listopadu podle vzorce „502 až 48“. V obou případech byl na Ukrajinu vrácen větší počet mrtvých.
Dne 9. prosince ombudsmanka Taťána Moskalková také uvedla, že Moskva předala Kyjevu těla těch, kteří zahynuli při havárii vojenského letadla Il-76 s válečnými zajatci v lednu v oblasti Belgorod. Podle ministerstva obrany bylo na palubě 74 lidí, z toho 65 zajatých vojáků ukrajinských ozbrojených sil. Všichni zemřeli. Kdy přesně byla těla předána ukrajinské straně, ombudsman neupřesnil.
Ruský prezident Vladimir Putin už v létě prohlásil, že nenahraditelné ztráty Ruska a Ukrajiny jsou přibližně jedna ku pěti. Ukrajinské ozbrojené síly podle něj ztrácejí měsíčně zabitých a zraněných 50 tisíc lidí, poměr je přibližně 50 ku 50. Zároveň uvedl, že na Ukrajině je v zajetí 1348 ruských vojáků a důstojníků a 6465 ukrajinských. v Rusku.
Na základě materiálů RBC , Life.ru , deníku Kommersant
19.12.2024
AKTUALITA „Už nebude kontrakt na tranzit ruského plynu přes Ukrajinu,“ jasně řekl Putin.
Smlouva na tranzit ruského plynu přes Ukrajinu už určitě nebude, ale společnost Gazprom to přežije, řekl Vladimir Putin během kombinované přímé linky a tiskové konference. (Takže Ukrajina je ten vyděrač na výpalné)
Poznamenal také, že Ukrajina přerušila dodávky plynu z Ruské federace evropským spotřebitelům, ačkoli existence Ukrajiny závisí na Západě a zejména na Evropě.
https://skrytapravda.cz/z-ekonomiky/2280-milujeme-slava-ukrajina-aneb-konec-levneho-plynu-v-cechach
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi zde:
Jedinou možností Kyjeva, jak tento nevyhnutelný scénář bezpodmínečné kapitulace Ukrajiny odvrátit, je přesvědčit Západ, aby se do konfliktu zapojil vlastními armádami. Vzhledem k ekonomické a politické situaci na Západě, a ke skutečnosti, že by tato přímá invaze NATO na Ukrajinu vyvolala III. světovou válku, a ohrozila tak jaderným zpustošením i území USA, je mimořádně nepravděpodobné, že Trump bude Ukrajinu takto riskantně zachraňovat před její nevyhnutelnou bezpodmínečnou kapitulací Rusku.
V dnešní analýze tento scénář nejpravděpodobnějšího ukončení války na Ukrajině v roce 2025 podrobně rozebereme.
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi zde:
2.12.2024
Než se dnes pustíme do událostí v Sýrii, Gruzii a na Ukrajině, nemohu si odpustit malou smutnou odbočku do české domácí politiky.
Ve středu 27. listopadu vytroubila česká fialová vláda ústy svého pseudo-ministra-obchodu Lukáše Vlčka (STAN) další ze svých nebetyčných ekonomických nesmyslů, a kupodivu žádný domácí parlamentní opoziční politik na něj nijak viditelně nezareagoval. Neschopnost současných českých parlamentních politiků chápat a zvládat ekonomické procesy je už doslova varující. Nezbývá, než doufat, v rychlé nahrazení současných českých parlamentních břídilů a povalečů inteligentnějšími a pracovitějšími a hlavně vzdělanějšími jedinci s dostatkem přirozeného selského rozumu.
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi zde:
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek vyjádřil důvěru ve schopnost nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa zvládnout výzvy plynoucí z eskalující války Ruska s Ukrajinou.
Putin řekl, že oznámené povolení prezidenta Joe Bidena ukrajinskému použití raket ATACMS k cílení na ruské území je významnou eskalací konfliktu. Řekl, že toto rozhodnutí by mohlo zkomplikovat úsilí nastupující Trumpovy administrativy zapojit Rusko do mírových rozhovorů.
„Je možné, že současná administrativa chce způsobit budoucí administrativě potíže,“ řekl Putin. „Ale stejně jako podle mého názoru na nově zvoleného prezidenta – je to docela chytrý a zkušený muž – si myslím, že najde řešení vzhledem k tomu, že se vypořádal s takovou výzvou, jako je znovuzískání Bílého domu.“
Putin také navrhl alternativní perspektivu a naznačil, že Bidenova eskalace by mohla být vypočítána tak, aby posílila Trumpa v budoucích jednáních s Moskvou. Zintenzivněním konfliktu před nástupem Trumpa do úřadu by Biden mohl poskytnout Trumpovi větší páku k vyjednávání ústupků a usilování o řešení ze silnější diplomatické pozice.
„Uzavření rusko-ukrajinské války bude vyžadovat silné vedení America First, aby uzavřelo mírovou dohodu a okamžitě ukončilo nepřátelství mezi dvěma válčícími stranami,“ napsal Kellogg.
Mezi jeho rady patří usilování o formální příměří, odložení členství Ukrajiny v NATO výměnou za ověřitelnou mírovou dohodu a vázání budoucí vojenské pomoci USA na ochotu Ukrajiny účastnit se jednání s Ruskem. Kellogg také obhajoval omezené uvolnění sankcí vůči Rusku za dodržování a vytvoření dlouhodobých bezpečnostních záruk pro Ukrajinu prostřednictvím dvoustranných dohod o obraně.
Mezitím Putin na čtvrtečním bezpečnostním summitu v Kazachstánu řekl, že Rusko je „připraveno na dialog se Spojenými státy, včetně budoucí administrativy“, a zároveň zdůraznil, že podmínky pro mírová jednání zůstávají nezměněny oproti požadavkům, které oznámil začátkem tohoto roku.
Na červnovém setkání s vůdci ruského ministerstva zahraničí Putin nastínil podmínky pro jednání s Ukrajinou, včetně stažení ukrajinských jednotek ze sporných regionů, přijetí neutrálního statusu Ukrajiny, „denacifikace a demilitarizace“ země a zrušení západních sankcí.
Na čtvrtečním bezpečnostním summitu Putin pohrozil použitím hypersonického raketového systému proti rozhodovacím centrům v ukrajinském hlavním městě Kyjevě.
Tom Ozimek je senior reportér pro The Epoch Times. Má rozsáhlé zkušenosti v oblasti žurnalistiky, pojištění vkladů, marketingu a komunikace a vzdělávání dospělých.
23. listopadu 2024
Scott Bennett, bývalý důstojník americké armády a dlouholetý analytik Press TV, zemřel ve věku 53 let po boji s rakovinou slinivky.
Bennett byl známý svými politickými komentáři napříč různými sdělovacími prostředky a v roce 2023 odcestoval na Donbas, aby z první ruky nahlédl do situace na místě.
V roce 2014 napsal knihu Shell Game: A Military Whistleblowing Report to Congress, která zkoumala roli bývalé americké ministryně zahraničí Hillary Clintonové a tehdejšího ministra financí Timothyho Geithnera při usnadňování prodeje zbraní do Kataru.
Zbraně prodané v rámci tohoto obchodu skončily podle Bennetta v rukou teroristického kultu Daesh.
V červnu 2024 Bennett navštívil ruskou pohraniční oblast Belgorod, kde byl svědkem ukrajinského ostřelování ve vesnici Saltykovo. Útoky odsoudil jako útoky na civilisty.
Následující měsíc připravil zprávu pro Kongres USA, v níž obvinil ukrajinské síly a zahraniční bojovníky ze „systematického“ a „záměrného“ napadání civilistů v Belgorodu i Donbasu.
„Nevojenské cíle jsou napadány, nenávratně poškozovány nebo ničeny a v důsledku toho jsou úmyslně zabíjeni civilisté,“ uvedl Bennett ve své zprávě, která kritizovala Bidenovu administrativu za to, že USA učinila „právně vinnou stranou mezinárodních válečných zločinů“. prostřednictvím podpory akcí Ukrajiny.
Bennett také uvedl, že během svého vyšetřování čelil „výhrůžkám smrtí a hrozbám násilí“ od ukrajinské vlády, vojenského personálu a médií.
Podobné výhrůžky obdržel také od amerických a NATO „prvků a agentů“ podporujících kyjevskou věc.
Své poznatky zveřejnil na Telegramu a tvrdil, že nebyl „v žádném případě sebevražedný“.
„Pokud se mi něco stane, bude to proto, abychom se pokusili tuto zprávu pohřbít.“
