Archív značky pro: Financial Times

Váleční štváči z Kyjeva, Finska a pobaltských států

Váleční štváči z Kyjeva, Finska a pobaltských států se pustili do Macrona na vyjádření o mírových jednáních a ukončení konfliktu na Ukrajině. A pomoci v rámci nich poskytnout Rusku bezpečnostní záruky.

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

Francouzský prezident Emmanuel Macron hovořil o bezpečnostních zárukách pro Rusko v rozhovoru pro francouzskou televizi TF1, který byl zveřejněn v sobotu.  Dříve absolvoval jednání s americkým prezidentem Joeem Bidenem. Oba lídři mluvili o tom, že USA a Evropa se musí připravit na „budoucí bezpečnostní architekturu“. Představitelé Ukrajiny, Finska a pobaltských států v neděli kritizovali francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na jeho vyjádření. Rusku by měly být poskytnuty bezpečnostní záruky v rámci budoucích jednání o ukončení války na Ukrajině.

Informoval o tom web deníku Financial Times .

Macron hovořil o bezpečnostních zárukách pro Rusko v rozhovoru pro francouzskou televizi TF1, který byl zveřejněn v sobotu. Dříve absolvoval jednání s americkým prezidentem Joeem Bidenem. Tito dva lídři podle Macrona mluvili o tom, že USA a Evropa musí připravit „budoucí bezpečnostní architekturu“ .

Kyjev podle FT odmítl jakékoli vyjádření o tom, že by ruskému prezidentovi Vladimíru Putinovi měly být po konfliktu uděleny ústupky.

„Někdo chce poskytnout bezpečnostní záruky zemi teroristů a zabijáků,“ uvedl na Twitteru tajemník ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany (RNBO) Olexij Danilov.

Namísto Norimberku – podepsat s Ruskem dohodu a potřást si rukama,“ dodal. Norimberkem Danilov připomněl norimberské procesy s nacisty po druhé světové válce, píše FT.

 

Svět podle Danilova místo toho potřebuje bezpečnostní záruky od Ruska. „Denuklearizované a demilitarizované takzvané Rusko je nejlepší záruka míru pro Evropu a svět,“ napsal na Twitteru.

 

Bývalý finský premiér Alexander Stubb také vyjádřil nesouhlas s Macronem. „Jediné bezpečnostní záruky, na které bychom se měli soustředit, jsou zásadně neruské,“ napsal na Twitteru.

„Chce-li kdokoli vytvořit novou bezpečnostní architekturu, která teroristickému státu povoluje pokračovat ve svých metodách zastrašování, měl by si to znovu promyslet,“ napsal na Twitteru bývalý litevský ministr zahraničí Linas Linkevičius.

K Macronovým vyjádřením se pro FT vyjádřil i lotyšský ministr obrany Artis Pabriks, který upozornil na Putinova tvrzení, že „za válku jsou zodpovědné Západ a Ukrajina a Rusko je nevinná oběť“ .

Zdroj: ta3.com

Rusko ve velkém kupuje tankery

Rusko ve velkém kupuje tankery a přesměrovává svůj export ropy

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

4.Prosince 2022

REAKCE RUSKA NA SANKCE

Rusko rozšiřuje svou ropnou flotilu.

Rusko reaguje na snížený export ropy do Evropy prostřednictvím ropovodů. Nyní podle Financial Times začíná masivněji využívat námořní dopravu. V roce 2022 Rusko pravděpodobně nakoupilo přes 100 tankerů a začíná svou produkci více posílat do Číny či Indie. Reaguje tak i na zastropování cen ze strany G7 a EU.

Se zprávou o masivním rozšíření ruské flotily tankerů přišla firma Braemar. Ta se specializuje na zprostředkovávání lodních kapacit. Nové tankery pro Rusko zaznamenávají prostřednictvím lodních registrů. V tomto roce stoupl počet podezřelých a anonymních registrací tankerů, které jsou v průměru staré 12 až15 let a jsou pár let před koncem životnosti. Jsou to kupci, které jako dlouhodobí zprostředkovatelé neznáme. Jsme přesvědčeni, že většina těchto tankerů míří do Ruska. Uvedl Anoop Singh, který má v Braemaru na starost monitorování tankerů.

Rusko v roce 2022 podle údajů firmy takto pořídilo 29 supertankerů (VLCC). Jsou schopny nést náklad až 2 miliony barelů ropy. Dále 31 tankerů typu Suez. Ty jsou schopny vézt milion barelů ropy. Nejvíce kusů tankerů a to 49  pořídilo Rusko třídy Aframax, které jsou schopny vézt až 700 000 barelů ropy.

Rusko tak reaguje na sílící tlak, především Evropy a zemí G7 na snížení závislosti na ruské ropě. Evropská unie se v minulých dnech připojila k sankcionování a zamezení vstupu do přístavů tankerům, které budou převážet ruskou ropu za cenu vyšší, než 60 dolarů za barel. Sankce začnou platit od pondělí. Přestože podle názoru například estonské premiérky Kaji Kallasové by Rusko pocítilo výrazněji až strop v rozmezí 30-40 dolarů za barel. Některé státy EU navrhovaly strop 70 dolarů za barel. Důležitou součástí sankcí je také nemožnost evropských společností pojistit tankery, které nesplňují tyto limity. Většina světových pojišťovatelů tankerů však pochází ze zemí G7 a EU, připomíná Lukáš Kovanda.

Šéf ruské banky VTB Andrej Kostin nedávno uvedl, že Rusko do své ropné flotily potřebuje investovat přibližně 16 miliard dolarů. Podle analytiků oslovených Financial Times by Rusko potřebovalo k zachování současné hladiny exportu ropy 240 tankerů. Rusku však  vzhledem k sankcím 60 až 70 tankerů chybí. Analytici také upozorňují, že vzhledem ke vzdálenosti především Číny a Indie, se prodlouží také doba obrátky jednotlivých nákladů. A to povede k dalšímu snížení exportu a nárůstu cen ruské ropy.

Zdroj:https://echo24.cz/a/Sqikq/zpravy-ekonomika-rusko-skupuje-na-trhu-tankery-ropu-posila-do-ciny-a-indie?fbclid=IwAR1hP1DPPVWJa0k7B2-rl8GbPLmvuqXC2kdPrH54qt8kaHRVKp7m8MSaKNA