Nová studie: Oxid uhličitý má nulový vliv na „globální oteplování“
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi zde:
Jde o další z dlouhé řady studií, které došly k podobným závěrům. Tyto informace se ovšem nesmí objevit nikde na mainstreamu, protože nejsou v souladu s účelově vytvořeným narativem o člověkem způsobeném globálním oteplování.
Skupina předních polských vědců potvrdila, že oxid uhličitý v zemské atmosféře má nulový vliv na takzvané „globální oteplování“.
Studie vedená profesorem Stanem Kubickim z Vojenské technologické univerzity v Polsku odhaluje globalistické narativy týkající se „změny klimatu.“
Studie publikovaná v Science Direct potvrzuje, že oteplovací účinek oxidu uhličitého v atmosféře je přirozeně omezený. Ve skutečnosti byl tento limit dosažen již před desítkami let.
Studie zjistila, že emise oxidu uhličitého mají nulový dopad na globální teploty Země.
Zjištění potvrzují to, co měli „klimatologové“ sdělit veřejnosti už dávno: I kdybychom vykopali všechno světové uhlí a vytěžili všechnu světovou ropu a spálili ji na jedné obří hranici, její emise CO2 by planetu nezahřály.
Závěry této studie jsou v přímém rozporu s narativem globalistické „klimatické krize,“ který propaguje „vědecká“ komunita štědře financovaná OSN.
Dokonce i Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) financovaný daňovými poplatníky nadále prosazuje tato „tvrzení o globálním oteplování.“
V prohlášení vysvětlujícím „změnu klimatu“ dětem NASA prezentuje „skleníkový efekt“ jako jednoduchou příčinu a následek:
Jak lidé ovlivňují skleníkový efekt?
Lidská činnost mění přirozený skleníkový efekt Země. Spalováním fosilních paliv, jako je uhlí a ropa, se do naší atmosféry dostává více oxidu uhličitého.
NASA pozorovala zvýšení množství oxidu uhličitého a některých dalších skleníkových plynů v naší atmosféře. Příliš mnoho těchto skleníkových plynů může způsobit, že zemská atmosféra zachytí stále více tepla. To způsobuje oteplování Země.
NASA účelově nezmiňuje, že oxid uhličitý nezpůsobuje oteplování Země donekonečna.
Tři polští vědci z Vojenské technické univerzity ve Varšavě, kteří napsali tuto nejnovější studii, šli ve stopách jiných vědců, kteří dospěli k podobným závěrům ve svém vlastním výzkumu, publikovaném v posledních několika letech.
Jedna nedávná studie zjistila, že atmosféra se nasytí oxidem uhličitým.
Podobně jako houba dokáže pojmout jen určité množství, což znamená, že oxid uhličitý již nemůže zvyšovat teplotu, protože bodu nasycení bylo dosaženo již dávno.
Korporátní média však odmítla o těchto studiích informovat. Všechny tyto studie se řídí stejným základním konceptem.
Nejnovější studie využívá hypotetický koncept požáru uvnitř skleníku, který neustále vydává teplo. Skleník se stále více zahřívá, ale v určitém okamžiku se teplo začne rozptylovat a teplota uvnitř se vyrovná.
Skleněné stěny a strop mohou obsahovat jen tolik tepla, kolik zadrží, než ho začnou vydávat ven.
Případ CO2 v atmosféře je velmi podobný.
Může fungovat jako „skleníkový“ plyn, ale veškerý CO2 dohromady může obsahovat jen určité množství tepla, podobně jako hypotetický skleník.
CO2 Coalition vysvětluje:
„Oteplovací účinek každé molekuly CO2 klesá, když se zvyšuje celková koncentrace CO2.“
Jakmile je dosaženo celkového limitu, přidání dalšího CO2 již nemá žádný vliv.
Zajímavé je, že skleníkového limitu mohlo být dosaženo ještě předtím, než byla vůbec postavena první továrna využívající uhlí.
Polští vědci na základě svých zjištění tvrdí, že v současné době existuje mnohonásobné překročení saturační hmotnosti oxidu uhličitého v zemské atmosféře.
Podle studie jsme již dávno dosáhli bodu, kdy CO2 ztratil svou účinnost při oteplování planety.
Vědci z McGill University minulý rok uvedli stejnou věc:
Propustnost ve středu pásma CO2 se nemění zvýšením CO2, protože absorpce je již nasycena.
Výrazem „již nasycena“ mínili, že absorpce byla nasycena po staletí – ve skutečnosti od předindustriálního věku.
Hladina CO2 v atmosféře je dnes něco málo nad 400 ppm .
Podle profesora Dietera Schildknechta z Bielefeldské univerzity v Německu je úroveň nasycení oxidem uhličitým pouhých 300 ppm, což je úroveň, které bylo pravděpodobně dosaženo kolem roku 1950, jak ukazuje graf níže.
Na základě předchozích výzkumů Schildknecht píše, že za touto úrovní nemají emise způsobené lidskou činností žádný významný vliv na skleníkové vlastnosti oxidu uhličitého.
Podle National Geographic však byly úrovně CO2 dosahující 400 ppm klimatickým milníkem:
Naposledy, když koncentrace hlavního skleníkového plynu Země dosáhla této hranice, žili v Arktidě koně a velbloudi.
Moře bylo nejméně o 9,1 metru výše – na úrovni, která by dnes zaplavila velká města po celém světě.
National Geographic však neposkytuje žádné důkazy, které by tato pozoruhodná tvrzení prokázaly. Přesto připouští, že naposledy byla koncentrace CO2 až 400 ppm pravděpodobně v pliocénní epoše…
Poté se pokusí podpořit narativ tvrzením:
Ale před desítkami milionů let musel být CO2 mnohem vyšší než nyní – neexistuje žádný jiný způsob, jak zjistit, jak teplá tehdy Země byla.
Ve skutečnosti existuje mnoho způsobů, jako jsou změny sluneční aktivity, jak vysvětlit, proč mohla být Země v minulosti teplejší a chladnější.
Co se ale National Geographic a klimatičtí alarmisté snaží prosadit, je strach z neznámé budoucnosti:
Planeta byla asi o 2 až 3 stupně Celsia teplejší.
Ale Země se tehdy nacházela v konečné fázi prodloužené skleníkové epochy a koncentrace CO2 byly na cestě dolů.
Čtení z května 2013 však představovalo něco jiného. Tentokrát bylo 400 ppm milníkem v mnohem rychlejším stoupání do nejisté klimatické budoucnosti.
Rodiče si možná budou chtít ověřit, jak velká část přírodovědných učebnic jejich dětí je plná záměrně vyvolávaného strachu, na rozdíl od správné fyziky.
Vysvětlení toho, jak skleníkové plyny fungují, je klíčem k pochopení faktů o klimatu Země.
Nicméně tyto informace se – podobně jako jiné vědecké důkazy – k široké veřejnosti nedostanou.
Celý článek si můžete přečíst zde:
ZDROJ:
