Disciplína ukrajinské armády upadá. Zelenskyj zavádí přísné tresty za dezerci
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
Kritici tvrdí, že nová legislativa, která trestá dezertéry a porušovatele pravidel, je v konfliktu s lidskými právy a demotivuje vojenský personál.
KYJEV – Prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek odmítl vetovat nový zákon, který zpřísňuje tresty pro svéhlavý vojenský personál, a odmítl petici podepsanou více než 25 000 Ukrajinci, kteří tvrdí, že je příliš tvrdý.
„Klíčem k bojové schopnosti vojenských jednotek a nakonec k vítězství Ukrajiny je dodržování vojenské disciplíny,“ uvedl Zelenskyj ve své písemné odpovědi na petici.
Ukrajinští vojáci ohromili svět svou odolností a úspěchy na bojišti, odolali celoročnímu náporu ruských jednotek. Ale mezi kyjevskými silami, složenými převážně z čerstvých rekrutů postrádajících předchozí vojenské zkušenosti nebo výcvik, se některé snaží vyrovnat. Jsou tací, kteří se vzbouřili proti rozkazům velitelů, opili se nebo se chovali špatně; jiní, jimž dochází munice a morálka, uprchli, aby si zachránili život a opustili své pozice.
Ve snaze dostat své síly do souladu Zelenskyj v lednu podepsal v platnost represivní zákon, který zavádí přísnější tresty pro dezertéry a svéhlavé vojáky a zbavuje je práva na odvolání.
Cílem zákona je standardizovat a zpřísnit dopady porušování pravidel, zlepšit disciplínu a bojeschopnost vojenských jednotek. Za neuposlechnutí bude hrozit pět až osm let vězení, nikoli předchozí dva až sedm let; dezerci nebo nedostavení se do služby bez platného důvodu až po dobu 10 let. Vyhrožování velitelů, požívání alkoholu, zpochybňování rozkazů a mnoho dalších přestupků bude také řešeno tvrději, potenciálně až ve vězení; těm, kteří tato pravidla v minulosti porušili, mohla uniknout zkušební doba nebo dokování jejich bojového platu.
Ti, kteří lobbovali ve prospěch nového zákona, jako je generální štáb ukrajinské armády, tvrdí, že disciplína bude spravedlivější: Dříve, protože soudy rozhodovaly o přestupcích případ od případu, byli někteří pachatelé schopni uniknout trestu, zatímco jiní dostali přísnější tresty za méně významná porušení, podle vysvětlující poznámky, která nový zákon doprovázela.
Vojáci, právníci a strážci lidských práv však opatření kritizovali jako nevhodný a neomalený nástroj, který se nezabývá základními příčinami vojenské nekázně – a více než 25 000 Ukrajinců vyzvalo prezidenta, aby zákon zcela vetoval v petici předložené prezidentu koncem loňského roku.
Nová represivní pravidla odstraňují diskrétnost a mění soudy v „kalkulačku“ pro rozdávání trestů vojákům bez ohledu na důvody jejich provinění, argumentoval právník Anton Didenko ve sloupku ukrajinské tiskové agentury Interfax.
„Tento zákon bude mít negativní důsledky pro ochranu práv vojenského personálu, který je obviněn ze spáchání trestného činu, a sníží úroveň motivace během služby,“ uvedla v prohlášení nevládní organizace s názvem Reanimation Package of Reforms Coalition . „To může nést rizika jak pro ochranu lidských práv, tak pro obranyschopnost státu.“
Zelenského vojenští velitelé nesouhlasí a tvrdí, že opatření jsou nezbytná k tomu, aby obstáli tváří v tvář ruskému útoku.
„Armáda je založena na disciplíně. A pokud mezery v legislativě nezaručují dodržování a odmítači mohou zaplatit pokutu až 10 procent bojového platu nebo dostat trest s podmínkou, je to nespravedlivé,“ argumentoval vrchní velitel ozbrojených sil Ukrajina Valerii Zaluzhnyi ve videu ve prospěch nových pravidel.
Zelenskyj ve své reakci na lidovou petici, která ho žádala, aby změny zrušil, souhlasil s tím, že disciplinární řízení proti vojenskému personálu by mělo zohledňovat jeho individuální situaci, a slíbil, že kabinet ministrů dále zváží, jak zlepšit disciplinární mechanismus – ačkoli neupřesnil, kdy by tato práce mohla být provedena; ani mezitím pozastavit platnost zákona.
Příliv stovek tisíc nových rekrutů, které Ukrajina musela vybavit a vycvičit, aby odolala palbě z Ruska, ohrozil obvyklý proces prověřování a způsobil, že někteří nevhodní vojáci skončili v boji, Valerii Markus, hlavní seržant 47. samostatná útočná brigáda, řekl podřízeným v přednášce o „deserci na frontě“, zveřejněné v lednu na svém kanálu YouTube.
„Snažili jsme se kandidáty prověřit, jak nejlépe jsme za těchto okolností mohli,“ řekl Markus. „Nicméně mnoho lidí v naší vlastní brigádě tam nechce být.“ Řekl, že někteří z těch, kteří se přidali kvůli špatným motivacím, jako například kvůli výplatě, se následně „zhroutí pod tlakem a chtějí uprchnout; začnou se bouřit.“
Markus řekl, že velitelé často nechápali problémy a nedostatky, kterým jejich vojáci na zemi čelí, protože s nimi místní seržanti nedokázali komunikovat. Přehrál videa vojáků, kteří si stěžovali na nedostatek zbraní nebo nevhodné či nezákonné rozkazy od jejich velitelů, a poté řekl divákům, že většinu problémů lze vyřešit interně správnými kanály, zatímco veřejné stížnosti zdiskreditovaly ukrajinskou armádu a podkopávaly pokusy pomoci vojskům.
„Uznávám existenci problémů, které vedou ke svévolnému opouštění pozic? Ano,“ řekl Zalužnyi ve svém videu na podporu reforem. „Pracuji na jejich likvidaci? Úspěšné operace k osvobození území našeho státu jsou toho potvrzením.“
Ale členové ukrajinských ozbrojených sil, z nichž mnozí vyjádřili Zalužnému respekt, byli hluboce zklamáni jeho podporou nového zákona.
„Je to velmi demotivující. To je tak výrazný kontrast se Zalužnyiho „náboženstvím“ orientovaným na člověka a vůdce,“ řekla Eugenia Zakrevska, právnička pro lidská práva, která se přihlásila do válečného úsilí a nyní je členkou 92. samostatné mechanizované brigády Ivana Sirka. To byl ostrý odkaz na rozhovor, který vrchní velitel poskytl časopisu Economist v prosinci, ve kterém řekl, že na rozdíl od Kremlu je „náboženstvím“, které on a Ukrajina vyznávají, „zůstat člověkem v jakékoli situaci“.
Léčba příznaků, nikoli nemoci
Ti, kteří jsou proti novému zákonu, tvrdí, že Ukrajina se musí vypořádat se základními příčinami dezerce a špatného chování, spíše než tvrději trestat vojáky, kteří porušují pravidla.
Důstojník ukrajinské armády, který nedávno opustil frontové město Bachmut (a požádal o anonymitu, protože důstojníci nemají oprávnění mluvit s tiskem), řekl POLITICO: „Někdy se opuštění pozic stává jediným způsobem, jak zachránit personál před nesmyslnou smrtí. Pokud nemohou doručit munici nebo [ulehčit vojáky], když budete několik dní sedět v zákopech bez spánku a odpočinku, vaše bojová hodnota klesne na nulu.“
Důstojník dodal, že mnoho problémů s disciplínou má kořeny v neefektivním nebo nedbalém velení, stejně jako v napětí kladeném na kyjevské síly bojující s mnohem větší armádou útočníků, což znamená, že nejsou střídáni tak často, jak by měli.
„Únava a trauma vedou k duševním poruchám a přinášejí do života vojáka chaos, nedbalost a dokonce zkaženost. To silně ovlivňuje bojové vlastnosti a poslušnost,“ řekl důstojník.
Zakrevska z brigády Ivana Sirka uvedla, že ukrajinští vojáci zřídkakdy opouštějí své pozice – pokračují v boji, i když jsou přesile a mají značné ztráty.
„Jednou jsem musela zavolat velení a požádat našeho seržanta, aby dostal rozkaz do nemocnice – protože odmítl evakuaci, i když byl těžce zraněn,“ řekla Zakrevska. „Zůstal s námi, i když nemohl dostat řádnou lékařskou pomoc, protože náš lékař byl také zraněn.“
Stav Bundeswehru je neutěšenější než kdy jindy Kritický rok pro reformu byl ztracen
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
26.1.2023
„Tbundeswehr , armáda, kterou smím vést, je víceméně vyčerpaná,“ napsal generál Alfons Mais, velitel německé armády, v den, kdy Rusko zaútočilo na Ukrajinu, v emotivním příspěvku na sociálních sítích. „Všichni jsme viděli, že to přichází, a nebyli jsme schopni prosadit se svými argumenty a vyvodit a realizovat závěry z anexe Krymu . Není to dobrý pocit! Mám toho plné zuby!“
Téměř rok po generálově velmi známém postu jsou německé ozbrojené síly vyčerpány více než kdy jindy, a to kvůli výstroji a výzbroji, kterou posílají na Ukrajinu. Jejich zásoby munice by vydržely jen několik dní, nikoliv na 30 dnů jak doporučuje NATO. Rádiové zařízení používané vojáky je 40 let staré a analogové – a proto je lze snadno zachytit. Z jeho 350 bojových vozidel pěchoty Puma je v provozu pouze 150. Podle prosincové zprávy Eberharda Zorna, generálního inspektora ozbrojených sil, Bundeswehr nemá ani dostatek náplastí.
Pro vědce a vojenský personál není neutěšený stav Bundeswehru novinkou, ale až do ruského útoku na Ukrajinu se němečtí vůdci nestarali natolik, aby s tím něco udělali. Válka v Evropě se zdála nemyslitelná. Političtí vůdci sledovali, jak se Bundeswehr scvrkává na síly, které by mohly nasadit několik stovek mužů na pomoc v boji na mezinárodních problémových místech, jako je Afghánistán nebo Mali, ale ztratila schopnost bránit Německo a plnit své závazky vůči NATO .
Před rokem se zdálo, že šok z ruské invaze přiměje Bundeswehr k radikální a rychlé změně. Tři dny po útoku Olaf Scholz, německý kancléř, signalizoval světu, že Německo je odhodláno mít silnou a špičkovou armádu, když v parlamentu oznámil „bod obratu“, který zahrnoval vytvoření dodatečného fondu ve výši 100 miliard EUR ( 107 miliard dolarů) pro ozbrojené síly, což je dvojnásobek ročního rozpočtu na obranu. Slíbil také, že splní cíl nato na obranu ve výši 2 % hdp . „Ta řeč nás zasáhla jako blesk,“ říká starší německý voják. Ozbrojené síly by konečně byly pro politiky prioritou.
Po jedenácti měsících se němečtí vojáci znovu cítí frustrovaní. Bundeswehr zatím viděl jen málo ze slibovaných masivních investic. Německo si objednalo 35 stíhaček f -35 vyrobených v Americe, které nahradí jeho flotilu Tornados, ale budou dodány až v roce 2027.
Po sérii přehmatů odstoupila 16. ledna ministryně obrany Christine Lambrechtová. Měla dohlížet na velkou reformu ozbrojených sil, ale raději udělala malé kroky. „Ztratili jsme rozhodující rok,“ říká Christian Mölling z německé rady pro zahraniční vztahy, který si myslí, že pan Scholz si nebyl vědom problémů v plném rozsahu, když pronesl svůj projev o ozbrojených silách.
Dlouhodobě panuje takový stav, že se funkci ministra obrany v Berlíně říká „kariérní zabiják“ nebo „katapultovací křeslo“. Pan Scholz se pokusil přesvědčit vrcholného politika, aby převzal místo paní Lambrechtové, ale neuspěl. Boris Pistorius, který složil přísahu 19. ledna, byl dříve ministrem vnitra Dolního Saska. Hned druhý den ve své nové funkci byl vržen do úzkých, když se musel pokusit ospravedlnit Scholzovo vykrucování ohledně vyslání těžkých tanků na Ukrajinu.
Pan Pistorius nebude mít chvíli klidu. Musí obnovit Bundeswehr a pokračovat v pomoci Ukrajině a zároveň plnit závazky Německa vůči NATO, říká Rafael Loss z Evropské rady pro zahraniční vztahy. Německo se 1. ledna ujalo vedení společných úkolových uskupení velmi vysoké připravenosti Severoatlantické aliance. To zahrnuje 11 500 vojáků, z nichž více než polovinu poskytuje Německo. Pokud by však vjtf mělo být nasazeno, musel by německý kontingent shánět výstroj od jiných jednotek Bundeswehru, protože je tak špatně vybaven. Bylo by těžké zajistit, aby byl operačně připraven do 48 až 72 hodin, jak požaduje NATO.
Německo se rovněž zavázalo, že do roku 2025 poskytne 30 000 plně vybavených mužů a žen pro službu v NATO. Odborníci pochybují, že to dokáže. Celé ozbrojené síly tvoří přibližně 183 000 mužů a žen, zatímco na konci studené války, kdy západní Německo vydávalo na obranu téměř 3 % svého hrubého domácího produktu, to bylo téměř 500 000 mužů a žen. Tři desetiletí nedostatečného financování a stále přebujelejší byrokracie si vyžádaly krutou daň. K nápravě Bundeswehru však není zapotřebí jen peněz. Vojáci – a jejich velitelé – se už nesmí cítit znechuceni. Jinak ozbrojené síly nepřitáhnou muže a ženy, aby se do roku 2032 rozrostly na 203 000, jak požaduje plán.
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2023/02/20230128_EUP505.jpeg469834Jana Hruškováhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpJana Hrušková2023-02-02 20:57:482023-02-02 20:57:48Stav Bundeswehru je neutěšenější než kdy jindy. Kritický rok pro reformu byl ztracen
Výbor pro obranu podpořil vládní návrh změny ústavy. Vysílat vojáky do zahraničí bude jednodušší
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
Včerejší 22. schůze výboru pro obranu měla na programu projednání bodu věnovaného plánovaným mezinárodním cvičením s účastí AČR, ať již na území České republiky, nebo v zahraničí, dále velmi živě diskutovanou změnu Ústavy ČR, kterou chce vláda zjednodušit vysílání českých vojáků do zahraničí a upravit proces schvalování průjezdů a přeletů cizích ozbrojených sil přes území České republiky, a výbor také navázal v přerušeném bodu věnovaném informaci o situaci na Ukrajině, který byl ovšem zařazen jako uzavřený. Přítomna byla ministryně obrany Jana Černochová (ODS), která jednotlivé body pro poslance uvedla, a také náčelník Generálního štábu gen. Karel Řehka, zástupci Ministerstva obrany a Vojenského zpravodajství.
Foto: Výbor pro obranu podpořil vládní návrh změny Ústavy. Vysílat vojáky do zahraničí bude jednodušší | Ministerstvo obrany ČR
198 plánovaných mezinárodních cvičení v zahraniční i na území České republiky
Ministryně obrany uvedla jako první bod Účast ozbrojených sil České republiky na vojenských cvičeních mimo území České republiky a účast ozbrojených sil jiných států na vojenských cvičeních na území České republiky v roce 2023. Zpravodajem bodu byl poslanec Petr Liška (STAN). V předloženém materiálu je poslancům představen souhrn celkem plánovaných 145 mezinárodních cvičení, kterých se budou vojáci AČR účastnit v zahraničí a 53 cvičení se zahraniční účastí, která proběhnou na území České republiky. „Vojenská cvičení se zahraničními partnery jsou klíčovým nástrojem k dosažení potřebné úrovně připravenosti sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany k obraně ČR a ke splnění našich spojeneckých závazků,“ uvádí předložený sněmovní tisk. Vláda informaci schválila na svém zasedání 7. prosince.
Plán cvičení je sestaven na základě politicko-vojenských priorit ve čtyřech oblastech, jimiž jsou příprava k nasazení v operacích (20 cvičení v zahraničí a 7 cvičení s mezinárodní účastí na území ČR), účast v mezinárodních uskupeních pohotovostních sil (20 cvičení v zahraničí a 3 v ČR), výstavba schopností (60 cvičení v zahraničí a 24 v ČR) a bilaterální a regionální spolupráce (45 cvičení v zahraničí a 19 v ČR). Jana Černochová uvedla, že v rozpočtové kapitole Ministerstva obrany je pro zajištění účasti ozbrojených sil ČR na těchto cvičeních vyhrazeno 147,1 milionu Kč. V oblasti přípravy ozbrojených sil k nasazení v operacích budou nejdůležitějšími cvičeními MOUNTAIN FLIGHT (cvičení na přelomu srpna a září s účastí 75 příslušníků 22. základny vrtulníkového letectva a 24. základny dopravního letectva se 4 kusy letecké techniky ve francouzských Alpách s cílem vycvičit posádky vrtulníkového letectva v létání ve složitých taktických a geografických podmínkách), STEADFAST NOON (strategické cvičení vzdušných sil s účastí 46 příslušníků 21. základny taktického letectva a 26. pluku velení řízení a průzkumu a 5 kusů letecké techniky sloužící především k prověření schopností vzájemné interoperability a provádění společných leteckých operací sil NATO, proběhne v Německu a v Belgii v říjnu a v listopadu), a v České republice pak MINIGATOR 2023 (cvičení pyrotechnických jednotek zaměřené na detekci a odstraňování nevybuchlé munice).
V rámci přípravy na účast v mezinárodních uskupeních pohotovostních sil, jako jsou síly rychlé reakce NATO (NATO Response Forces – NRF), síly velmi rychlé reakce NATO (Very High Readiness Joint Task Force – VJTF) a bojová uskupení Evropské unie (European Union Battle Group – EUBG) půjde mj. o cvičení TOXIC LANCE 2023 (s cílem zdokonalit specialisty chemických odborností v aplikaci postupů při ochraně před zbraněmi hromadného ničení za použití reálných bojových látek, s účastí příslušníků 31. pluku radiační chemické a biologické ochrany, proběhne na Slovensku) a v České republice YELLOW CROSS (jehož hlavním cílem je sladit štáb velitelství brigády radiační, chemické a biologické ochrany pro ARRC (Allied Rapid Reaction Corps) v činnostech ve prospěch nadřízeného velitelství sboru rychlé reakce.
Jako součást dlouhodobější přípravy na plnění celého spektra úkolů ozbrojených sil ČR proběhnout například cvičení nazvaná A-A STŘELBY (zaměřené na použití ostré munice při odpalu řízených střel při ničení vzdušných cílů na krátkou vzdálenost a použití ostré kanónové munice při střelbě na vzdušné cíle s účastí 66 osob a 4 JAS-39 a 3 L-159, proběhne ve druhé polovině února ve Švédsku), HELICOPTER TACTICS INSTRUCTORS COURSE (výcvik v úkolech vzdušného boje proti pomalu a nízko letícím cílům a výcvik ve vzdušném boji s letouny s odlišnými letovými vlastnostmi, kterého se v Maďarsku zúčastní 50 příslušníků 21. základny taktického letectva a 22. základny vrtulníkového letectva a 5 kusů letecké techniky), SWIFT RESPONSE 23 (určené pro výsadkové jednotky, 250 příslušníků 43. výsadkového pluku, 10 kusů pozemní a 3 kusy letecké techniky bude cvičit v Estonsku), a na území České republiky CZECH LION 2023 (cvičení zemí V4 s cílem procvičit velitelství 4. brigády rychlého nasazení v plánování a provedení operace na podporu spojeneckých sil v konfliktu vysoké intenzity), ENGINEER SPIRIT 2023 (velitelsko-štábní cvičení za účelem spolupráce ženijních jednotek AČR a OSSR), FEDERATED CLOUD 2023 (součást komunikační a informační podpory; cílem je ověřit schopnosti interoperability systémů velení a řízení, testování schopnosti výstavby míst velení a poskytování komunikačních a informačních služeb uživatelům), ODOLNÉ NEBE/AMPLE STRIKE 2023 (společná příprava osádek s omezenou účastí pozemních sil a plnění širokého spektra úkolů zejména na taktické létání, protivzdušné operace, vzdušnou přepravu, blízkou leteckou podporu, průzkum a sladění systémů velení a řízení) nebo RAMSTEIN GUARD (zaměřeno na rozvoj a zdokonalení bojeschopnosti vzdušných sil v podmínkách radioelektronického boje a na schopnosti vést elektronický boj).
V oblasti bilaterální a regionální spolupráce půjde o cvičení HOT BLADE (výcvik v úkolech vrtulníkového letectva v rámci mezinárodních operací v Portugalsku s účastí 55 osob z pozemního a létajícího personálu a 3 ks letecké techniky z 22. základny vrtulníkového letectva), SLOVAK SHIELD (úkolem české jednotky zde bude zejména podílet se na procvičení nasazení mechanizované jednotky v rámci mezinárodního prostředí, její koordinaci s ostatními jednotkami, plánování, vedení rozhodovací činnosti a koordinaci štábu s ostatními mezinárodními štáby, účastnit se bude 250 osob a 68 kusů pozemní techniky ze 4. brigády rychlého nasazení ve spolupráci s 7. mechanizovanou brigádou), nebo v České republice například TOBRUQ ARROWS (cvičení se zahraničními partnery na území ČR, které zahrnuje bojovou střelbu systémů RBS-70).
„Co bych zmínil z pohledu náčelníka Generálního štábu jako velmi důležité, byť to nezní úplně zajímavě, ve smyslu toho, že by někde skákali lidé na padácích nebo létala letadla, tak to je FEDERATED CLOUD 2023, a to je extrémní, protože samozřejmě bez spojení není velení, a toto cvičení bude zaměřené na komunikační a informační podporu, jehož cílem je ověřit interoperabilitu systému velení a řízení,“ zmínil další z významných cvičení generálmajor Řehka. Poslanci vzali informaci o plánovaných vojenských cvičeních v roce 2023 na vědomí.
Usnadnění vysílání vojáků do zahraničí a zjednodušení schvalovací procedury pro průjezdy a přelety přes území ČR
Dalším projednávaným bodem byl vládní návrh ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, a ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb. Vláda chce jeho prostřednictvím získat právo rozhodnout o vyslání vojáků do zahraničí například k ochraně života a zdraví osob v případě jejich ohrožení bez toho, že by takové nasazení ozbrojených sil musely, tak jako nyní, napřed schvalovat obě parlamentní komory. Kromě toho chce vláda zjednodušit pravidla pro schvalování průjezdů a přeletů cizích ozbrojených sil přes území České republiky. Podle stávající úpravy může vláda vysílat vojáky AČR do zahraničí bez souhlasu Parlamentu na nejvýše 60 dnů v případě plnění závazků plynoucích z mezinárodních smluv o společné obraně proti napadení, při účasti na mírových operacích nebo za účelem asistence při živelních pohromách, apod. Podle návrhu by mohla bez předchozího souhlasu parlamentu vyslat vojáky také za účelem ochrany života a zdraví, ohrožení majetkových hodnot nebo bezpečnosti České republiky. Současně by bez souhlasu Parlamentu rozhodovala o uskutečnění průjezdů a přeletů přes území ČR a o účasti ozbrojených sil na vojenských cvičeních (českých mimo území ČR a zahraničních u nás). Ve všech případech návrh vládě ukládá neprodleně obě komory o rozhodnutí informovat a každá z nich je může nadpoloviční většinou svých hlasů zrušit.
Ministryně obrany Jana Černochová v úvodní řeči vyjmenovala důvody, které vládu k této změně vedou, a zejména připomněla, že jde o návrh, který byl v různých, a to benevolentnějších, podobách projednáván v uplynulých obdobích, kdy jej podpořili, nebo dokonce přímo spolupředkládali i někteří ze současných opozičních poslanců, kteří se nyní k vládní předloze staví rezervovaně. Předseda ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO) po projednání návrhu v prvním čtení na plénu Sněmovny řekl: „Postoj hnutí ANO bude více rezervovaný. Chceme diskutovat o šíři zmocnění.“ A v tomto duchu reagoval i na výboru pro obranu jeho předseda Lubomír Metnar (za ANO), který připustil, že z věcného hlediska potřeba zjednodušení předmětných procedur existuje, ale na formulaci návrhu existují různé názory právníků – zmínil doc. Koudelku a prof. Kyselu.
S návrhem již v minulém období nesouhlasilo také SPD. Podle poslance Radovana Vícha je stávající úprava dostatečná a poslanci i senátoři se v případě potřeby dokáží sejít a nasazení vojáků z zahraničí projednat. V diskusi velmi ostře reagoval poslanec za ANO a místopředseda výboru Pavel Růžička, který vyčetl přítomnému náčelníkovi Generálního štábu Řehkovi údajně politické posty na sociálních sítích na účtu vrchního praporčíka AČR vůči politikům hnutí ANO a řekl, že za této situace návrhu nevěří a nebude pro něj hlasovat: „Já jsem se bál, že kdyby vyhrál pan premiér Babiš, tak armáda začne dělat pořádek jako v Brazílii.“ Tato Růžičkova slova ve svých reakcích odmítli poslanci vládní koalice Žáček a Blaha (ODS) a Horák (KDU-ČSL). Pavel Žáček připomněl, že za vlády Andreje Babiše byl poslanec Růžička pro předložený princip a věřil mu, a uvedl, že tehdy možná poslanci ANO návrh podporovali s vědomím, že bude zastaven obstrukcemi KSČM. Připustil, že diskusi je možné a vhodné vést o tom, zda je vhodné nasazovat vojáky AČR z důvodu ochrany majetku, nikoli však z důvodu ochrany života a zdraví osob. Otázku ohrožení majetkových hodnot dále v diskusi rozvedli náčelník Generálního štábu Řehka a návazně doc. Jan Kudrna z Ministerstva obrany, že může jít například o národní kryptografické prostředky a ohrožení státního tajemství, různé citlivé dokumenty apod., nikoli o hodnoty obchodního nebo podobného rozměru.
Ministryně obrany požádala poslance, aby návrh podpořili a doslova řekla: „Nechci do těchto zón posílat vojáky na služební cestu nebo dovolenou, jak to dělá Vladimír Putin, já to tak dělat nebudu. Toto je alternativa, která by se dala obejít. Nebudu to dělat. My chceme být transparentní.“ Z dvanácti hlasujících poslanců bylo 9 pro, 1 proti a 2 se zdrželi, a výbor pro obranu tím vyslovil s vládním návrhem souhlas.
Dalším bodem na programu byla informace k vývoji na Ukrajině, zařazená jako uzavřené jednání, k němuž byli přizváni zástupci Vojenského zpravodajství, jak je od ruského útoku na Ukrajinu loni v únoru pravidlem. Bod byl opět přerušen a jeho projednávání bude pokračovat na dalších schůzích. Příští schůze výboru pro obranu bude svolána na 28. února.
Poslancům Výboru pro obranu jsme i tentokrát položili anketní otázku: Měla by podle vás vláda ČR disponovat pružnějším nástrojem pro vyslání našich vojáků do zahraničí a pobyt zahraničních vojáků na našem území, jak s tím počítá úprava ústavy a ústavních zákonů? A je podle vás tato úprava dostatečná nebo byste ještě něco změnil?
Lubomír Metnar (ANO), předseda výboru
Ke změnám Ústavy České republiky a ústavního pořádku by mělo být obecněji přistupováno se zdrženlivostí, přičemž by veškeré změny měly být činěny na základě široké odborné diskuse. V kontextu současné bezpečnostní situace je opravdu nezbytné vyhodnotit možná rizika, která by případná změna přinesla. Navržená změna je z větší části změnou legislativně-technickou a případné nejasnosti textu vyřešil během času ustálený výklad jednotlivých ústavních ustanovení. Z tohoto pohledu je sporné, zda daný návrh je skutečné naléhavý a potřebný.
Josef Flek (STAN), místopředseda výboru
Jsem zpravodajem této ústavní novely pro Výbor pro obranu. Za sebe říkám, že s navrženou úpravou souhlasím. Než se dostanu k detailům je nutno připomenout, že se problematika úpravy vysílání vojsk a přijímání zahraničních vojsk na tomto území řeší od roku 2016. Byla několikrát předkládaná a mezi navrhovateli byli i současní opoziční politici. Pod návrhem z roku 2019 byl podepsán i tehdejší poslanec a premiér Andrej Babiš. Není proto pravdou, že si Fialova vláda chce něco uzurpovat. Fialova vláda navazuje na období, ve kterých byli současní ministři opozičními politiky a současní opoziční politici koaličními. Nerozumím proto opozici, že z toho právě teď činí takovou šarádu.
V každém případě ústavní novela reaguje na současnou nepříliš radostnou geopolitickou realitu. Zároveň jedním z důvodů předložení novely je úprava možností vysílání našich vojáků pro případy humanitárních operací – např. kvůli záchraně českých občanů v zahraničí. Nechceme a nebudeme zatahovat Českou republiku do válečných konfliktů. Chceme jen vyřešit současné znění dotyčných článků Ústavy ČR, které nám takovou možnost záchrany občanů v zahraničí neumožňují.
Nadále ale bude mít Parlament ČR po 60 dnech možnost takové akce rušit. Neposouváme limit 60 dnů výš, jenom rozšiřujeme jeho působnost na některé z možných situací. Nečiníme tak z důvodu nějaké velké radosti ani válečného štváčství, jak je nám zákeřně podsouváno opozicí. Chceme jenom reagovat na měnící se svět, který je rozhodně oproti 90. letům, kdy byla naše ústava přijímána, méně bezpečný.
Pavel Růžička (ANO), místopředseda výboru
Pokud jde o podporu změn ústavních zákonů je naše stanovisko jasné. Dokud nás jako ANO bude ODS neustále urážet, z naší strany žádná vstřícnost nebude. Rozhodně nepřistoupíme na ultimáta a rozkazování, co máme dělat. Koalice naše hlasy pro změny prostě potřebuje. Buď budou chtít být konstruktivní a jednat, jinak je debata zbytečná a ústava může být dalších 20 let v tomto stavu. Vlastně se vůbec nic neděje.
Stanislav Blaha (ODS), člen výboru
Je rozumné, aby vláda těmito pravomocemi disponovala. Pokud by Česká republika čelila nějaké mezinárodní bezpečnostní krizi, jejíž hrozba dnes stoupá, považuji za nutné, aby na ni mohla vláda reagovat co nejrychleji, nejlépe v řádu hodin. Ať už to je plnění spojeneckých závazků nebo průjezd cizích vojsk přes naše území. Je určitě lepší i přehlednější vyjádřit souhlas ad hoc dle potřeby než souhlas rámcový.
Já jsem přesvědčen, že do ústavy se nemá moc zasahovat. Její změny musí být systémové a dlouhodobé. Ústava nemá sloužit tomu, kdo zrovna vládne, ale všem občanům a ochraně jejich práv. A navrhovaná změna podle mě tyto vlastnosti splňuje. Přál bych si, aby to tak viděla i opozice.
Miloslav Janulík (ANO), člen výboru
Já bych byl v této otázce zdrženlivý…, a to tak, že velmi.
Jiří Horák (KDU-ČSL), člen výboru
S navrhovanou úpravou Ústavy České republiky souhlasím. Vládní návrh umožňuje mnohem pružněji a efektivněji reagovat na vzniklé bezpečnostní situace. Vláda bude nově moci rozhodnout o vyslání Ozbrojených sil ČR mimo naše území, nejdéle však na dobu 60 dní, za jasně daných podmínek. Těmi jsou například plnění našich závazků vyplývajících z mezinárodních smluv o společné obraně proti napadení, účast na mírových operacích nebo zahraničních pracích při živelních pohromách apod.
V praxi tak bude možné mnohem rychleji reagovat na situace, jako je např. záchrana životů občanů ČR protiprávně zadržovaných v zahraničí nebo pokud budou naši občané v ohrožení v důsledku ozbrojených konfliktů, anebo v situaci ochrany života a zdraví uprchlíků ze států, v nichž probíhá ozbrojený konflikt.
Změna ústavy rovněž vládě umožňuje povolovat ozbrojeným silám jiných států průjezdy přes území České republiky nebo přelety nad územím České republiky nebo umožnit ozbrojeným silám České republiky účastnit se vojenských cvičení mimo území České republiky, a naopak bude umožněno ozbrojeným silám jiných států účastnit se vojenských cvičení na našem území.
Ještě je třeba podotknout, že z technických a operativních důvodů návrh výrazně podporuje armáda. Klíčové je, že parlament bude moci kdykoliv zrušit nařízení vlády, a to přijetím příslušného usnesení.
Michaela Opltová (STAN), členka výboru
Domnívám se, že se je tato úprava dostatečná. Oceňuji dlouhá jednání, která tomu všemu předcházela na všech úrovních a to na půdě odborné veřejnosti, armády a širokého politického spektra. Současný svět se zrychluje téměř ve všech směrech a obranyschopnost naší země se tomu musí uzpůsobit. Příklad si můžeme vzít i z jiných evropských zemí. Nicméně, každý zásah do ústavy a ústavních zákonů budí emoce a musíme najít shodu napříč politickým spektrem. Důležitá je především ochrana našich občanů. Neměnila bych osobně nic z podstaty novely. Musíme zapracovat na komunikaci a vysvětlovat to jako efektivní nástroj obrany naší země, ne účelový zákon této vlády, jak se někteří domnívají.
Radovan Vích (SPD), člen výboru
Jsem jednoznačně PROTI, aby vláda měla možnost vysílat naše vojáky do zahraničí nad rámec současného mandátu bez toho, aby to před tím projednala sněmovna, která je schopna se v případě krize sejít v řádu hodin, případně dnů.
Těch argumentů je celá řada:
Je nepřijatelné, aby nás do konfliktu, který se později ukázal např. jako provokace, zatáhla vláda bez důvěry anebo vláda v demisi;
Není nutnost zachraňovat naše občany silami a prostředky armády, když to mohou dělat např. bezpečnostní sbory;
Než se získají VŠECHNA potřebná diplomatická povolení na přelety letounů přes země třetího světa do požadované destinace s uvedením důvodu letu a obsahem nákladu, sněmovna to je schopna dávno projednat.
Jsem pro zamítnutí novely ústavy, tak jak SPD hlasovalo již v 1. čtení ve sněmovně. Ta podstata je na Stálé komisi pro ústavu, případně v Ústavně-právním výboru Sněmovny ČR a nikoliv ve Výboru pro obranu.
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2023/02/Snimek-obrazovky-2023-02-01-v-13.21.04.png293979Jana Hruškováhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpJana Hrušková2023-02-01 12:25:582023-02-01 12:25:58Výbor pro obranu podpořil vládní návrh změny ústavy. Vysílat vojáky do zahraničí bude jednodušší
Nový zákon opět umožní plošné odvody do armády. Za vyhýbání tři roky vězení
Celý článek si můžete poslechnout v audi verzi ZDE:
20.1.2023
Ministerstvo obrany připravuje nový branný zákon, který by umožnil opět plošné odvody do armády i v době míru. Momentálně totiž armádě chybí takzvaní záložáci a obtížně by zvládala krizové situace. Povinnost vojenské služby by se navíc nově vztahovala i na ženy. Vláda by měla návrh zákona schvalovat na podzim.
V české armádě nyní slouží zhruba 20 tisíc profesionálů, v případě ohrožení je ale potřeba o desítky tisíc vojáků více. Armáda může v současné době povolat občany až poté, co parlament vyhlásí ohrožení státu. „Pokud bychom dnes potřebovali povolat lidi do armády, tak první odvedenec by podle našich odhadů dorazil nejdříve za 72 dní,“ řekl deníku Pavel Ťulák z generálního štábu.
Navíc je pro armádu prakticky použitelný jen ten, který prošel výcvikem nejpozději před pěti lety. Poslední branci ale absolvovali základní službu před deseti lety, podle Ťuláka už nejsou připraveni.
Pokud by byl zákon schválen, mohla by pak vláda kvůli blížící se vojenské hrozbě vyhlásit odvody známé z minula. „Odvody by se pravděpodobně dotkly občanů některého ročníku mezi osmnáctým a třicátým rokem života,“ sdělil HN Ťulák. Stát by poté mohl nařídit povinné vojenské cvičení trvající minimálně tři měsíce. Lidem by podle chystaného zákona hrozily za vyhýbání se odvodu až tři roky vězení.
Vláda schválila dobrovolné odvody do armády. „Nenařizujeme, žádáme a prosíme“
4.1.2023
S vydáváním dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) na obranu státu nebo shromažďováním údajů pro případný odvod občanů počítá nová vojenská legislativa, kterou ve středu schválila vláda. Návrhy zákonů reagují mimo jiné na válku na Ukrajině, řekl novinářům po zasedání kabinetu premiér Petr Fiala (ODS). Cílem předpisů je zvýšit připravenost státu k obraně i umožnit stabilní financování armády. Zatraktivnit mají také službu v aktivní záloze.
Jeden z legislativních balíčků předložených ministryní obrany Janou Černochovou (ODS) má zajistit povinnost vydávat ročně dvě procenta českého HDP na obranu. K tomu se ČR v NATO opakovaně zavázala. Vládní koalice chce slib naplnit nejpozději do roku 2025. „Je to naplňování programového prohlášení, chceme, aby tato povinnost byla legislativně ukotvena,“ uvedl Fiala. Podle premiéra předpis vytváří lepší podmínky pro modernizaci armády.
Podle důvodové zprávy by norma mohla začít platit od 1. července. Vztahovala by se tak již na rozpočet na příští rok. Oproti střednědobému rozpočtovému výhledu by tak ministerstvu obrany příští rok stouply příjmy asi o 21,5 miliardy korun, plány dosud počítaly s obrannými výdaji ve výši 130 miliard.
Ministryně obrany na tiskové konferenci uvedla, že vláda bude vést debatu o změně programového prohlášení týkající se rozpočtu ministerstva obrany. Chce debatovat, zda nezačne plnit 2 % HDP na obranu už v roce 2024.
Změna má dále umožnit, aby lidé s brannou povinností požádali o tzv. dobrovolné předurčení, tedy o dobrovolné převzetí výkonu branné povinnosti v době mimo ohrožení státu a válečného stavu. „Říkáme tomu dobrovolné předurčení, protože jsme úplně nechtěli použít slovo odvod. Protože to není odvod. My nikoho neodvádíme, my žádáme, vyzýváme, prosíme, aby ti kteří z nějakého důvodu nechtějí sloužit u Aktivních záloh, aby podstoupili zdravotní prohlídku,“ uvedla ministryně. V dotaznících by se poté armáda ptala, jaké schopnosti pro obran státu jedinec má. Stát by je tak mohl povolat v případě krize na mimořádné cvičení, tato vládní pravomoc by podléhala parlamentní kontrole. Brannou povinnost má každý český občan, tedy muži i ženy, mezi 18 a 60 lety. Nevztahuje se na občany, kteří nejsou schopni vojenskou službu vykonávat nebo kteří odmítli vykonávat mimořádnou službu z důvodu svědomí či náboženského vyznání.
Ministerstvo navrhuje také změnu financování armádních strategických projektů. U tendrů, které trvají více let, mají zásadní dopad na obranyschopnost státu a počítají s rozpočtem nad 300 milionů korun, bude rozhodovat vláda. „Předpokládám, že je budeme i diskutovat na výborech pro obranu ve Sněmovně i Senátu. Měly by být nadčasové,“ řekla Černochová. Ministerstvo obrany bude mít každoročně k dispozici úhrnnou sumu na strategické projekty, která se bude používat v případě potřeby a na základě uzavírání smluv po celou dobu existence projektů. Má tak být zajištěno stabilní financování těchto projektů.
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2023/01/2815463.webp408690Jana Hruškováhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpJana Hrušková2023-01-20 11:32:572023-01-20 11:32:57Nový zákon opět umožní plošné odvody do armády. Za vyhýbání tři roky vězení
