Energetická krize a inflace: to, s čím se v současnosti potýkají Evropané, zažívají Libanonci ve zcela jiném rozměru.

Bejrút byl kdysi nazýván Paříží Blízkého východu, Libanon byl se svým finančním centrem považován za Švýcarsko arabského světa. Ale to vše bylo před občanskou válkou, před Hizballáhem, před válkou v Sýrii a před uprchlickou krizí. Velký výbuch v přístavu, který v létě 2020 zdevastoval celé město, je jen dalším detailem v příběhu úpadku země.

Od roku 2019 se země nachází v hospodářské krizi – výsledku desetiletí korupce a špatného hospodaření. V současné době neexistuje žádná zvolená vláda, od května 2022 pracuje pouze vláda dočasná. Úřad prezidenta je od října loňského roku neobsazen.

„Státní organizace přestaly fungovat,“ říká Helene Le Galová, generální ředitelka Evropské služby pro vnější činnost odpovědná za Libanon. V projevu před zahraničním výborem Evropského parlamentu na konci dubna uvedla: „Všechno se hroutí. Měna je ve volném pádu.“

Směnný kurz národní měny byl od roku 1997 stanoven na 1500 libanonských liber za jeden americký dolar. Od krize se skutečný směnný kurz v zemi oddělil od oficiálního kurzu stanoveného centrální bankou – a to závratnou rychlostí.

Bankovka v hodnotě 100 000 liber je bankovkou s nejvyšší nominální hodnotou: Libanonci si peníze neukládají do peněženek, ale ve svazcích po deseti v igelitových taškách. Nákupy potravin stojí miliony. Počítání peněz u pokladny trvá dlouho, platby kartou už dlouho nejsou možné. Vláda navíc lidem zmrazila účty. Každý měsíc si mohou vybrat jen omezené množství peněz.

Libanonská krize protahuje schopnost rodin vyrovnat se s ní až na hranici únosnosti

Podle nového průzkumu UNICEF jsou rodiny v Libanonu sotva schopny uspokojit své nejzákladnější potřeby, přestože drasticky snížily své výdaje. Stále více rodin se musí uchýlit k tomu, že posílají své děti (někdy i šestileté) do práce v zoufalé snaze přežít socioekonomickou krizi, která zemi zachvátila.

„Složité krize, kterým libanonské děti čelí, vytvářejí neúnosnou situaci – lámou jejich ducha, poškozují jejich duševní zdraví a hrozí, že zlikvidují jejich naději na lepší budoucnost,“ řekl Edouard Beigbeder, zástupce UNICEF v Libanonu.

Ze zprávy, která vychází z nejnovějšího rychlého hodnocení života dětí, které provedl UNICEF, vyplývá, že téměř 9 z 10 domácností nemá dostatek peněz na nákup základních potřeb, což je nutí uchýlit se ke krajním opatřením, aby krizi zvládly.

Významné je, že krize také zvyšuje chudobu v období, kdy něco málo přes polovinu respondentů uvedlo, že ženy a dívky v domácnosti nemají dostatek ženských hygienických potřeb, jako jsou hygienické vložky, a téměř všichni uvedli, že jsou nyní příliš drahé.

Mezery ve vnitrostátním systému sociální ochrany a omezený přístup k základním službám, zejména ke vzdělávání a zdravotnictví, ještě více ztěžují rodinám vyrovnat se s krizí.

Psali jsme: