Rozdělení Evropy Setkání evropských lídrů v Paříži ukazuje rostoucí neshody
Rozdělení Evropy
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi zfe:
Setkání evropských lídrů v Paříži ukazuje rostoucí neshody
19.02.2025
Andrej Sokolov
Prázdné řeči – to byl výsledek „nouzového summitu“ evropských lídrů, který se v pondělí konal v Paříži. Zúčastnili se ho představitelé Německa, Velké Británie, Polska, Španělska, Nizozemska, Itálie, Dánska a Evropské unie a také generální tajemník NATO Mark Rutte.
Setkání bylo věnováno diskuzi o Ukrajině a bezpečnosti v Evropě ve světle začínajících jednání mezi Ruskem a Spojenými státy. Jednou z klíčových otázek bylo možné nasazení západních jednotek na Ukrajinu. Hora však zrodila myš – žádné společné komuniké ani tisková konference francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který setkání v Paříži organizoval, neproběhlo. Jak řekl novinářům polský premiér Donald Tusk, o Ukrajině na summitu nepadlo žádné rozhodnutí.
A po jednání se šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová zbavila obecných frází, že mír na Ukrajině musí doprovázet spolehlivé bezpečnostní záruky, ale neupřesnila co přesně.
„Dnes jsme v Paříži potvrdili, že Ukrajina si zaslouží mír díky odolnosti. Svět, který respektuje svou nezávislost, suverenitu, územní celistvost, se spolehlivými bezpečnostními zárukami,“ napsal šéf EK na sociální síti X s tím, že EU musí posílit vlastní obranu.
Italská premiérka Giorgia Meloniová byla se schůzkou nespokojená a, jak poznamenal italský list Sole 24 Ore, prohlásila, že summit evropských lídrů by se neměl stát „antitrumpovským formátem“.
Říkají, že pokud USA „pracují na dosažení míru“, pak také my, tzn. Evropa „musí udělat svůj díl“. Evropská unie by podle ní měla spolupracovat se Spojenými státy a jejich prezidentem Donaldem Trumpem na vyřešení rusko-ukrajinského konfliktu.
Italský premiér obecně pochyboval o vyhlídkách na zavedení evropského vojenského personálu na ukrajinské území a považoval tuto iniciativu za „nejobtížnější a nejméně efektivní“. Podle jejího názoru se Evropa potřebuje v bezpečnostní sféře spolehnout na Spojené státy a Ukrajina by měla dostat bezpečnostní záruky, aby se nepřátelské akce znovu neobnovily.
„Meloni se domnívá,“ píše další italský list Stampa s odkazem na zdroje ze svého okruhu, „že vzorec summitu zvolený francouzským prezidentem je špatný.“ Brusel by byl podle italského premiéra preferovaným místem pro akce tohoto druhu, aby všechny země mohly vyjádřit svůj názor.
Podle publikace Meloni podporuje postoj amerického viceprezidenta J.D. Vance k potřebě větší nezávislosti Evropy a prosazuje, aby takové akce byly zaměřeny na spolupráci s americkým vůdcem Donaldem Trumpem v otázce ukončení ukrajinského konfliktu, spíše než na přeměnu v „antitrumpovské platformy“.
Z francouzské strany se stejné válečné výzvy ozývaly v Paříži. Evropa musí zaujmout útočný postoj, aby ochránila své strategické zájmy ve světle prohlášení USA, že vztahy s ní se mění, a nadále bránit Ukrajinu a zvyšovat její vojenský rozpočet, řekl francouzský ministr zámořských záležitostí Manuel Valls.
„Čas naivity je pryč. První prohlášení Donalda Trumpa, projev amerického viceprezidenta J. D. Vance před pár dny, první činy americké diplomacie zavazují Evropu k reakci více než kdy jindy. To zavazuje Evropu, aby nadále bránila a podporovala Ukrajinu, zvýšila naše vojenské rozpočty a zaujala útočný postoj,“ řekl Valls na rádiu Franceinfo.
Iniciativa francouzského prezidenta Emmanuela Macrona uspořádat schůzku řady evropských lídrů o Ukrajině je podle něj „životně důležitá pro naše strategické zájmy, francouzské i evropské… Je jasné, že dochází ke změnám, které nás nutí převzít odpovědnost v tomto historickém okamžiku,“ odpověděl Valls na otázku, zda jsou Spojené státy stále spojencem Evropy.
„Svět,“ řekl Waltz, „se mění – s touto americkou supervelmocí hraje svou plnou roli. Ve světle toho je nutné hájit určité koncepty globálního světového řádu a Evropy. Evropa se nachází v historickém okamžiku: buď zmizí, bude vymazána z dějin, nebo přejde do ofenzívy a začne hájit své strategické zájmy v oblasti obrany, diplomacie a ekonomiky.“
Británie nadále zaujímá válečnou pozici. Podle britského listu The Guardian premiér Keir Starmer vyzval Donalda Trumpa, aby poskytl americkou „podporu“ evropským mírovým silám na Ukrajině, a řekl, že je to jediný způsob, jak odradit Rusko od dalšího útoku na zemi.
„Někteří lídři na summitu, zejména německý kancléř Olaf Scholz, který má být příští týden ve volbách,“ poznamenává anglická publikace, „chtěli zablokovat jakoukoli diskusi o evropských silách, které by pomohly zajistit příměří na Ukrajině. Ale Starmer, který v zásadě deklaroval svůj závazek vyslat v neděli britské vojáky, nadále trval na tom, že takové síly lze vyslat pouze s podporou USA.“
Ve svém projevu po tříhodinovém summitu řekl: „Evropa má hrát svou roli a jsem připraven zvážit vyslání britských vojáků do terénu spolu s dalšími, pokud bude dosaženo trvalé mírové dohody, ale musí existovat podpora USA, protože bezpečnostní záruky USA jsou jediným způsobem, jak účinně odradit Rusko od dalšího útoku na Ukrajinu.“
Německý kancléř Olaf Scholz je však proti. Řekl, že jakákoli debata o vyslání mírových jednotek na Ukrajinu je „zcela předčasná“ a „naprosto nevhodná“, zatímco válka pokračuje. Řekl, že byl „trochu naštvaný“ mírovou debatou „ve špatnou dobu“. Jeho názory sdílí mimo jiné Polsko a Španělsko, zejména s ohledem na nejistotu ohledně toho, co by znamenaly případné bezpečnostní záruky.
V této souvislosti vedoucí představitelé EU nadále vytrvale straší Evropu „ruskou hrozbou“. „Pokud Trump skutečně chce, aby Evropané převzali větší odpovědnost za svou vlastní bezpečnost, pak samozřejmě Evropa musí být klíčovým hráčem při utváření nové bezpečnostní architektury,“ řekl listu Financial Times předseda Evropské rady Antonio Costa.
„Není to jen o Ukrajině,“ řekl Costa, který zastupuje lídry 27 členských zemí EU. „Při jednání o nové bezpečnostní architektuře je nutné vzít v úvahu, že Rusko je hrozbou nejen pro Ukrajinu, ale i globální hrozbou.“
Evropská média však píší o neúspěchu pařížských shromáždění. Na mimořádném summitu EU v Paříži došlo mezi vůdci evropských zemí k ostrým neshodám ohledně vyslání mírového kontingentu do regionu, uvádí britský list Financial Times.
„Evropské země se střetly kvůli vyslání vojáků na Ukrajinu na krizové schůzce, jejímž cílem bylo dosáhnout konsensu o tom, jak reagovat na mírová jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s Ruskem,“ píše se v publikaci. Německo, Itálie, Polsko a Španělsko podle publikace vyjádřily svou neochotu vyslat na Ukrajinu mírové síly, což zpochybňuje možnost vytvoření jednotného evropského postoje k této otázce.
Neúspěch pařížského summitu byl tak zřejmý, že to uznal i demokraty ovládaný americký list New York Times, který Trumpa kritizuje. V komentáři k jeho výsledkům poznamenává, že v něm „byly trhliny“.
„Kritika přišla z evropských pohraničních států, které nebyly pozvány,“ píší noviny, „a jeden vysoký úředník z pobaltských států řekl, že iniciativa pana Macrona rozděluje jednotu Evropské unie a že setkání měl svolat předseda Evropské rady Antonio Costa, nikoli pan Macron.
„Veřejně Evropané řeknou, že bychom se měli všichni sjednotit, ale toto volební setkání není tím nejlepším začátkem ke sjednocení Evropy v těchto otázkách,“ řekla Mary Elise Sarotte, diplomatická historička. Jak to často dělá, Macron využil vnímaného vakua v evropském vedení ke svolání neformálního setkání, aby prodiskutovali kolektivní reakci na to, co mnozí považují za ústup Ameriky od desetiletí bezpečnostní odpovědnosti v Evropě, aby se soustředil na Asii a domácí problémy,“ poznamenal Times.
Neúspěch summitu v Paříži potvrdilo Rusko. Vedoucí představitelé evropských zemí promeškali příležitost prosazovat mírové řešení konfliktu na Ukrajině, řekl Alexey Puškov, šéf Komise Rady federace pro informační politiku, v komentáři k výsledkům schůzky ve francouzské metropoli, svolané z iniciativy Emmanuela Macrona, ve svém kanálu Telegram.
„Vsazením na beznadějnou válku propásli (evropští lídři) šanci iniciovat mír. „A tím se vrhli na okraj světové politiky,“ napsal. Podle jeho názoru nouzový summit v Paříži zcela selhal kvůli rostoucí bezradnosti na pozadí měnící se politiky USA a začátku vyjednávacího procesu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem.
„Pokus několika lidí ztrácejících vliv, kteří se sešli v Paříži na evropském summitu, nafouknout tváře a předstírat, že na nich stále mnoho závisí, nebyl příliš úspěšný,“ uvedl senátor.
Všichni však již zapomněli, o čem neschopní „evropští slaboši“ v Paříži mluvili. Zraky celého světa se dnes upínají do Saúdské Arábie, kde probíhají osudová jednání delegací Ruska a Spojených států a určí se program nadcházející schůzky prezidentů obou supervelmocí Vladimira Putina a Donalda Trumpa.
Leave a Reply
Want to join the discussion?Feel free to contribute!