Kapitalismus stakeholderů (participační kapitalismus) Světového Ekonomického Fora je jen globální fašismus pod jiným jménem
8. listopadu 2022
Pojem „fašismus“ byl původně vložen do Encyclopedia Italiana italským filozofem Giovannim Gentilem, který prohlásil, že „fašismus by měl být vhodněji nazýván korporativismem, neboť jde o spojení státní a korporativní moci“. Benito Mussolini si později přivlastnil zásluhy za citát, jako by ho napsal sám, ale je důležité to zmínit, protože tím vytyčíme primární účel ideologie, místo jednoduchého nálepkování lidí, které nemáme rádi, tímto nečestným prostředkem k podkopání jejich legitimity.
Celý článek si v audio verzi poslechněte zde:
Navzdory skutečnosti, že levičáci dnes často útočí na konzervativce jako na „fašisty“ kvůli naší touze chránit národní hranice a západní dědictví, pravdou je, že fašismus je hluboce zakořeněn ve filozofiích levicových myslitelů.
Mussolini byl dlouholetý socialista, člen strany, která velmi obdivovala Karla Marxe. Odklonil se od socialistů kvůli jejich touze zůstat neutrální během první světové války a pokračoval v prosazování kombinace socialismu a nacionalismu, což dnes známe jako fašismus. Adolf Hitler byl také socialista a obdivovatel Karla Marxe, podobně jako Mussolini. Je vlastně těžké najít, kde se od sebe Marx, komunisté a fašisté vlastně liší – zdá se, že hlubší smysl pro nacionalismus je jedním z mála sporných bodů.
Ačkoli Marx viděl existenci národních států jako dočasnou pro proletariát a pro vládnoucí třídu, poznamenal, že průmyslníci stejně stírají národní hranice. Marx argumentuje v Komunistickém manifestu s jistým optimismem: „Národní rozdíly a antagonismy mezi národy mají tendenci stále více mizet v důsledku rozvoje buržoazie, růstu volného obchodu a světového trhu a rostoucí uniformity průmyslových procesů a odpovídajících životních podmínek.“
Marx viděl rozvoj korporátní moci jako užitečný a další nezbytný krok k socialismu, když poznamenal, že akciové společnosti (korporace) a kreditní systém jsou: „Zrušení kapitalistického výrobního způsobu v rámci samotného kapitalistického výrobního způsobu.“
Jinými slovy, korporace jsou vnímány jako nástroj pro případný přechod k socialistické „utopii“ a zánik volných trhů. Opět vidíme, že mezi politickou levicí a fašisty je velmi malý rozdíl v motivu. Přirozený vývoj každé formy marxismu, komunismu, socialismu, fašismu atd. nakonec vede k jakési globalistické ideologii a vymazání kulturní separace. Metody se mohou mírně lišit, ale konečný výsledek je stejný. Někteří si myslí, že je to dobrá věc, ale ve skutečnosti je to docela toxické.
Globalismus vyžaduje zastřešující sociální dynamiku, jednotnou mysl úlu, jinak nemůže přežít. Pokud mají lidé možnost vybrat si nebo vytvořit lepší možnosti (nebo jiné možnosti) pro život, pak globalismus ztrácí význam. Existence volby musí být vymazána. Toto je chování, které politická levice plně přijala a je více než ráda, že může ruku v ruce spolupracovat s korporátními oligarchy, aby se jejich ideální systém stal skutečností. Dávno pryč jsou časy antikorporátních progresivistů – dnes MILUJÍ korporátní dominanci, ale jen pokud tyto firmy propagují a prosazují levicové modely společnosti.
Mussoliniho fašismus je u kořene samotné korporátní správy, které levičáci dnes tleskají a touží po ní. S fašisty mají společného mnohem víc, než si uvědomují.
Nový fašismus je přejmenovaná filozofie nejlépe reprezentovaná něčím, co se nazývá „kapitalismus stakeholderů“ (Stakeholder Capitalism – SHC). Je to termín, který často používají globalisté na Světovém ekonomickém fóru a šéf WEF Klaus Schwab. Mediálně přátelská definice kapitalismu stakeholderů je: Forma kapitalismu, ve které společnosti neoptimalizují pouze krátkodobé zisky pro akcionáře, ale usilují o dlouhodobou tvorbu hodnoty tím, že berou v úvahu potřeby všech svých zainteresovaných stran a společnosti jako celku.
Ale kdo jsou podle názoru WEF „všechny zainteresované strany“?
Nuže, podle Klause Schwaba je to celá lidské civilizace, nyní i v budoucnosti. Jinými slovy, cílem SHC je, aby korporátní lídři a globalistická byrokracie převzali odpovědnost za celý svět, nejen za své vlastní zaměstnance, akcionáře a zisky. A takoví vůdci by nejednali jako jednotlivci, ale jako kolektiv. Jinými slovy, SHC vyžaduje, aby všechny velké korporace jednaly jako jedna jednotka s jediným účelem a jednotnou kolektivistickou ideologií – ideologickým monopolem.
Jak říká Klaus Schwab:
„Nejdůležitější charakteristikou modelu stakeholderů (podílníků) dnes je, že podíly našeho systému jsou nyní jasněji globální. Ekonomiky, společnosti a životní prostředí jsou nyní navzájem těsněji propojeny než před 50 lety. Model, který zde představujeme, má tedy v zásadě globální povahu a dvě hlavní zúčastněné strany jsou také.
…To, co bylo kdysi vnímáno jako externality při tvorbě národní hospodářské politiky a rozhodování jednotlivých společností, bude nyní muset být začleněno nebo internalizováno do operací každé vlády, společnosti, komunity a jednotlivce. Planeta je tak středem globálního ekonomického systému a její zdraví by mělo být optimalizováno při rozhodování všech ostatních zúčastněných stran.“
Koncept SHC je ve své podstatě klamný, protože předstírá, že korporace budou hnány k odpovědnosti veřejností v rámci nějaké formy „podnikatelské demokracie“, jako by veřejnost měla hlasovat o tom, co korporace dělají. Ve skutečnosti to budou korporace, které budou říkat veřejnosti, co je přijatelné myslet a dělat, a korporace ve spojení s vládami využívající svou moc k potrestání lidí, kteří nesouhlasí.
Skvělý kouzelnický trik spočívá v tom, že tytéž sjednocené korporace používají štít „soukromého vlastnictví“ a obchodních práv jako prostředek k ovládání společnosti bez následků. Koneckonců, primárním principem konzervatismu a americké ústavy jsou práva soukromého vlastnictví. Takže zákrok k narušení korporátního řízení by byl porušením jednoho z našich vlastních milovaných ideálů. Zní to jako Hlava 22, ale ve skutečnosti tomu tak není.
Jak již bylo zmíněno výše, korporace jsou ve svém samém jádru socialistickým konceptem: jsou vytvářeny prostřednictvím vládní charty, předává se jim právnická osoba a je jim poskytnuta zvláštní ochrana ze strany vlády. NEJSOU entity volného trhu a Adam Smith, původce většiny ideálů volného trhu, stál proti korporacím jako destruktivním a náchylným k monopolu.
Dokud korporace dostávají ochranu od vlády včetně měnových stimulů a záchrany, neměly by mít stejnou ochranu soukromého vlastnictví jako běžné podniky. Jsou to parazitické výtvory, cizí přirozenému obchodnímu světu. Ve společnosti založené na svobodě by byly demontovány, aby se zabránilo autoritářským výsledkům.
Kapitalismus stakeholderů je také neuvěřitelně arogantní premisa, protože předpokládá, že lídři korporací mají moudrost nebo objektivní inteligenci k tomu, aby rozšířili svou roli za hranice podnikání, do sociálních a politických sfér. To se již v mnoha ohledech stalo za vzniku velkého chaosu, ale otevřené korporátní řízení je konečným cílem a je všechno, jen ne objektivní nebo benevolentní.
Jaké jsou příklady tohoto druhu korporátní/politické správy (fašismu) v akci?
Co takhle cenzura sociálních médií Big Tech, která se TĚŽCE opře o konzervativce a bojovníky za svobodu? Co takhle důkazy o tajné dohodě mezi Big Tech společnostmi a vládou, jako je Bidenova administrativa a DHS úzce spolupracující s Twitterem a Facebookem na aktivním odstraňování hlasů a názorů, které se jim nelíbí? Co takhle korporátní lídři, kteří se dohodnou na zničení konkurenčních konzervativních sociálních sítí, jako Parler?
Co takhle půjčky ESG (Environmental, social, and corporate governance) financované korporátními sponzory, jako je Blackrock nebo globalistickými neziskovkami, jako je Rockefellerova nadace?
Pokud by všichni firemní věřitelé aplikovali ESG na své úvěrové praktiky, všichni jednotlivci a podniky by museli přijmout levicové sociální ideologie a pochybná environmentální tvrzení, aby měli přístup k úvěru. ESG je peněžní pobídka vytvořená korporátními elitami, aby udržela všechny ostatní podniky v zákrytu. Pokud to bude pokračovat, ESG by mohlo vyhladit politickou opozici vůči globalismu během jediné generace.
A co Rada pro inkluzivní kapitalismus? Toto je nejkřiklavější projev otevřeného globálního fašismu, jaký jsem kdy viděl, s peněžními elitami a politiky pracujícími ve shodě s OSN a dokonce i náboženskými vůdci, jako je papež František. Jejich cílem je zavést jednotnou centralizovanou světovou řídící platformu postavenou na agendách nastíněných v ESG a SHC, čímž se korporace stanou členy nové globální rady, kterou nazývají „Strážci“. Už se ani nesnaží zakrývat spiknutí, je to otevřeně přiznaná věc.
Klaus Schwab věnuje zvláštní pozornost tomu, aby často zmiňoval, že globální krizové události jsou „příležitostí“, kterých je třeba k tomu, aby se veřejnost dostala do náruče kapitalismu stakeholderů prostřednictvím bodu spojení zvaného „Velký reset“. To znamená, že si myslí, že k rychlejšímu posunu SHC je potřebná existence (nebo vytvoření) rošířeného strachu a zoufalství.
Je zřejmé, že globalisté jsou na zkracující se časové ose, i když je těžké říci proč. V posledních dvou letech strhávají masku rychleji než v předchozí dekádě. Je více než pravděpodobné, že do určité míry chápou, že pokud půjdou příliš pomalu, veřejnost bude mít čas postavit se proti nim na obranu.
Vykouzlí všechny druhy rozptýlení a obětních beránků, aby zabránili svobodně smýšlejícím lidem, aby udeřili zpět. Zaměří naši pozornost na Rusko, zaměří naši pozornost na Čínu, zaměří nás na užitečné idioty mezi levičáky. Zaměří na nás Rusko, Čínu a levičáky. Budou se nás snažit poslat do války, budou nás nazývat povstalci, budou nás nazývat teroristy, řeknou, že jsme celý kolaps začali a že jsme vinni za neduhy světa. Na ničem z toho nezáleží. Důležité je, že globalisté nahoře zaplatí cenu za škody, které způsobí.
Když je hlava hada odstraněna, teprve potom můžeme vyřešit, kdo je vinen; kdo byli hrdinové, kdo byli padouši a kdo byli idioti. Jen tak můžeme znovu budovat se skutečnou svobodou na paměti.
Pokud byste chtěli podpořit práci, kterou Alt-Market dělá, a zároveň dostávat obsah o pokročilých taktikách, jak porazit globalistickou agendu, přihlaste se k odběru našeho exkluzivního zpravodaje The Wild Bunch Dispatch. Více se o tom dozvíte ZDE.
Zdroj: https://alt-market.us/the-wefs-stakeholder-capitalism-is-just-global-fascism-by-another-name/
