Kampaň OSN a Gates Foundation ’50-za-5′ si klade za cíl zavést do roku 2028 digitální veřejnou infrastrukturu v 50 zemích

28.10.2023

Kampaň samozřejmě slouží k urychlení zavádění digitálních koncentráků s 15minutovými a chytrými městy, CBDC, ID, sociálními kredity a počítá i s měřením uhlíkové stopy.

50 zemí světa, které se do kampaně dobrovolně zařadí, tak bude i lídry v zavádění digitální diktatury.

Záštita Billa Gatese v těchto snahách je celkem logická, uvědomíme-li si, že je také de facto vlastníkem WHO, která má již brzy zavádět celosvětovou diktaturu vyhlašováním různých pandemií a klimatických krizí na základě pandemické smlouvy a změn Mezinárodních zdravotních předpisů.

Kampaň 50 za 5 (50 zemí za 5 let) je program sestavený koalicí nevolených globalistů s cílem urychlit technokratickou kontrolu prostřednictvím digitálního ID, CBDC a masivního sdílení dat.

Organizace spojených národů, Nadace Billa a Melindy Gatesových a partneři Rockefellerovy nadace zahajují kampaň „50 v 5“ s cílem urychlit zavádění digitálních ID, digitálních plateb a sdílení dat v 50 zemích pod záštitou digitální veřejné infrastruktury. (DPI) do roku 2028.

S virtuálním zahájením akce, která se bude konat 8. listopadu, se agenda 50 v 5 označuje jako „propagační kampaň vedená zemí. Do roku 2028 pomůže kampaň 50 za 5 50 zemím navrhnout, spustit a rozšířit komponenty jejich digitální veřejné infrastruktury,“ uvádí se v oficiálním oznámení.

DPI, prodávaný jako mechanismus pro finanční začlenění, pohodlí, zlepšenou zdravotní péči a zelený pokrok, je all inclusive fráze aplikovaná na rýsující se technokratický systém řízení poháněný třemi základními komponentami: digitální ID, digitální platby, jako jsou digitální měny centrální banky (CBDC), a masivní sdílení dat.

Zastánci jsou skálopevně přesvědčeni, že DPI je zásadní pro účast na trzích a ve společnosti – stejně jako jsme viděli u očkovacích pasů – pouze v mnohem širším rozsahu.

V případě úspěchu dá DPI vládám a korporacím moc zavádět systémy sociálního kreditu, které mohou určovat, kam a jak můžete cestovat, co smíte konzumovat a jak budete moci obchodovat se svými programovatelnými penězi.

Představte si  jednotlivé sledovače uhlíkové stopy, zóny s ultranízkými emisemi (ULEZ) a  CBDC naprogramované tak, aby omezovaly „méně žádoucí“ nákupy – to vše je prosazováno zastánci velkého resetu.

Stanoveným cílem kampaně 50 za 5 je, že za pět let:

Dosažení tohoto cíle zahrnuje:

• Demonstrace potenciálu a dynamiky DPI prostřednictvím ukázek různých přístupů k DPI, jejich pokroku a výsledků v zemích s různými úrovněmi příjmů a stavu digitální zralosti.
• Zkrácení cesty učení a přijetí DPI pro země prostřednictvím usnadnění učení a výměn osvědčených postupů, používání otevřených standardů a specifikací, přijímání – a sdílení – technologií jako digitálních veřejných statků a rozvoje místních inženýrských kapacit a ekosystémů dodavatelů.

I když kampaň 50 za 5 ještě nezveřejnila, které země se zúčastní, webová stránka odhaluje, že půjde o „vyspělé i nově vznikající digitální lídry:“

Jakmile bude seznam zemí znám (předpokládám, že nás s ním seznámí právě 8. listopadu), samozřejmě jej okamžitě zveřejním.

Kampaň 50 za 5 je výsledkem spolupráce mezi nadací Billa a Melindy Gatesových, Rozvojovým programem OSN, Digital Public Goods Alliance a Co-Develop.

Co-Develop byl založen The Rockefeller Foundation, Bill & Melinda Gates Foundation, Nilekani Philanthropies a Omidyar Network.

Aliance pro digitální veřejné statky uvádí ve svém plánu Gatesovu i Rockefellerovu nadaci spolu s dalšími organizacemi a několika vládami, které podporují digitální veřejné statky.

Příručka  Organizace spojených národů  o digitální veřejné infrastruktuře říká, že digitální ID je základem DPI a uvádí:

„Obecně existují tři hlavní typy protokolů, které usnadňují digitální veřejnou infrastrukturu: digitální identita, digitální platby a výměna dat.

Tyto tři protokoly jsou obvykle vyžadovány pro většinu transakcí digitálních služeb, jako je povolování, vydávání licencí nebo poskytování záznamů, které často vyžadují ověření identity uživatele, umožnění výměny dat mezi agenturami a uživateli a nakonec autorizace plateb online.“

„Upřednostněním těchto tří protokolů ,“ říká OSN, „mohou místní vlády  připravit půdu pro úspěšný rozvoj celého ekosystému digitálních služeb v souladu s jedinečnými potřebami jejich komunity.“

Světové ekonomické fórum (WEF) předpokládá, že digitální identita  bude propojena se vším  od finančních služeb a zdravotních záznamů až po cestování, mobilitu a digitální správu – to vše jsou součásti DPI.

Pro zastánce DPI je Indie zářným příkladem toho, jak vypadá úspěšné zavedení, což dokazují letošní summity G20 a B20.

Na srpnovém summitu B20 v Indii se indický architekt digitální identity Nandan Nilekani pochlubil tím, jak Indie přijala digitální veřejnou infrastrukturu ve velkém a jak ostatní národy mohou následovat a používat DPI pro vše – od očkovacích pasů, výběru daní a plateb mýtného až po adaptaci na klima a posun k  oběhovému hospodářství.

Začátkem tohoto roku Nilekani hovořil o DPI s MMF a řekl, že digitální ID, chytré telefony a bankovní účty jsou tři „nástroje Nového světa,“ které by měl mít každý.

Vzhledem k tomu, že země G20 se zavázaly k politice nulových čistých emisí uhlíku do roku 2050, mnoho iniciativ DPI je zaměřeno na dosažení tohoto cíle, což znamená, že budou zavedena omezení na to, co můžeme konzumovat, co můžeme nakupovat a kam můžeme jít.

A to díky rozšířené implementaci digitálního ID a CBDC pro sledování a kontrolu každého našeho pohybu v našich 15minutových inteligentních městech.

Kampaň 50 za 5 na urychlení zavádění digitální veřejné infrastruktury nevznikla z vůle lidí.

Ve skutečnosti je kampaň 50 za 5 agendou vytvořenou koalicí nevolených globalistů z Gatesovy nadace, Organizace spojených národů a Rockefellerovy nadace.

Ti všichni už dlouhé roky pracují na urychlení technokratického systému kontroly prostřednictvím digitálního ID, digitálních plateb, a masivního sdílení dat.

A ti všichni opakovaně hovoří o nutnosti razantní depopulace…