Čínský startup odhalil novou baterii , o které tvrdí, že dokáže vyrábět elektřinu po dobu 50 let s nutností nabíjení nebo údržby.

Společnost Betavolt se sídlem v Pekingu uvedla, že její jaderná baterie je první na světě, která realizovala miniaturizaci atomové energie a umístila 63 jaderných izotopů do modulu menšího než mince.

Společnost uvedla, že baterie nové generace již vstoupila do fáze pilotního testování a nakonec bude sériově vyráběna pro komerční aplikace, jako jsou telefony a drony.

„Betavoltové baterie pro atomovou energii mohou uspokojit potřeby dlouhodobého napájení v různých scénářích, jako je letectví, AI zařízení, lékařské vybavení, mikroprocesory, pokročilé senzory, malé drony a mikroroboty,“ uvedla firma v tiskové zprávě.

„Tato nová energetická inovace pomůže Číně získat vedoucí postavení v novém kole technologické revoluce AI.“

Baterie funguje tak, že přeměňuje energii uvolněnou rozkládajícími se izotopy na elektřinu prostřednictvím procesu, který byl poprvé prozkoumán ve 20. století.

Vědci v Sovětském svazu a Spojených státech byli schopni vyvinout technologii pro použití v kosmických lodích, podvodních systémech a vzdálených vědeckých stanicích, nicméně termonukleární baterie byly drahé a objemné.

Snahu o miniaturizaci a komercializaci jaderných baterií převzal čínský 14. pětiletý plán, jehož cílem je posílit ekonomiku země v letech 2021 až 2025, přičemž na jejich vývoji pracují i ​​výzkumné instituce v USA a Evropě.

Betavolt uvedl, že jeho první jaderná baterie může dodávat 100 mikrowattů energie a napětí 3V, přičemž měří 15x15x5 kubických milimetrů, nicméně do roku 2025 plánuje vyrábět baterii s výkonem 1 watt.

Jejich malá velikost znamená, že by mohly být použity v sérii k výrobě většího výkonu, přičemž společnost si představuje mobilní telefony, které se nikdy nemusí nabíjet, a drony, které mohou létat navždy. Jeho vrstvený design také znamená, že se nevznítí ani nevybuchne v reakci na náhlou sílu, tvrdí Betavolt, a zároveň je schopen pracovat při teplotách od -60 C do 120 C.