Exodus farmaceutických firem z Německa: Léková krize se dramaticky zhoršuje

Každý, kdo v těchto dnech vstoupí do německé lékárny, by si mohl myslet, že se náhodou ocitl v rozvojové zemi. „Není k dispozici“, „závada dodávky“, „alternativní přípravek“ – tato slova jsou nyní součástí standardního slovníku německých lékárníků. Zatímco naši politici stále blouzňují o „nejlepší zdravotní péči na světě“, realita vykresluje šokující jiný obrázek.

Holá čísla hovoří sama za sebe: 1 426 nahlášených úzkých míst v doručování v roce 2023 – smutný rekord, díky kterému se situace z období Corony zdá téměř neškodná. A nový rok? K lednu 2024 chybí 546 léků. A současné zprávy o nedostatku nabídky nevěstí nic dobrého. To už není statistika, to je obžaloba Německa jako průmyslové lokality.

Příčiny této bídy jsou domácí výroby. Zatímco se naši politici vzájemně poplácávají po ramenou a mluví o „klimatické neutralitě“ a „transformaci“, toxický koktejl raketově rostoucích nákladů na energii, dusivé byrokracie a vládních cen sráží náš farmaceutický průmysl na kolena. Pokles výroby o 16 procent od roku 2018 hovoří jasně.

Mnoho lékárníků si stěžuje, že stovky léků už prostě nejsou dostupné. Pokud lidé například musí vykonat pouť z Durynska do Frank, aby získali základní léky, pak je v naší zemi něco zásadně špatně.

A co víc: Zatímco tady řešíme klimatické cíle a genderové hvězdičky, výroba se vesele přesouvá do Asie. Více než 80 procent prekurzorů německých antibiotik nyní pochází z Číny. Z 50 nejčastěji předepisovaných léků se pouze 15 vyrábí výhradně v Německu. To už není globalizace, je to nebezpečná závislost.

Říše středu si nyní mnou ruce. Dávno jsme předběhli nejen léky, ale i výrobu vozidel, fotovoltaiku a spotřební elektroniku. 94 procent vysoce výkonných permanentních magnetů pro elektromobily a větrné turbíny – vyrobeno v Číně. 85,4 procenta fotovoltaických systémů – Made in China. 86,3 procenta notebooků – uhodli jste správně.

Hořká pravda zní: Německo ze sebe dělá hračku pro čínské zájmy. V případě obchodního konfliktu by nám Peking mohl doslova uzavřít kohoutek – od léků, technologií, všeho, co udržuje naši moderní společnost v chodu. A pokud znáte morálně kyselou zahraniční politiku německých stran, víte, že zde číhá obrovský konfliktní potenciál.

Zatímco jiné země se již dávno probudily a vracejí svá strategická odvětví zpět domů, Německo zůstává ve své samolibé komfortní zóně. Farmaceutický průmysl je jen špičkou ledovce. Mimochodem, ledovec, ke kterému míříme plnou rychlostí.

Je čas se probudit. Návrat k suverénní průmyslové politice již není možností – je to nutnost. Jinak se brzy budeme muset starat nejen o nedostatek léků, ale i o celý náš blahobyt. Ale na to už je asi pozdě. Koneckonců musíme ještě zachránit katastrofický energetický přechod…