Úžasná studie odhalila kombinaci živin, která dokáže zpomalit stárnutí mozku
Celý článek si můžete poslechnout v audioverzi ZDE:
25. prosince 2024
Nová studie publikovaná v odborném medicínském časopise NPJ Aging identifikovala výživový vzorec, který podle výzkumníků podporuje zdraví mozku během přirozeného stárnutí.
Po srovnání mozků ve vzorku populace starších lidí, studie objevila dva odlišné fenotypy zdraví mozku – jeden, který vykazoval známky zrychleného stárnutí a jeden, který vykazoval stárnutí „pomaleji, než se očekávalo“.
Analýza stravovacích biomarkerů spojených s posledním fenotypem odhalila nutriční profil, který se vyznačuje vysokými koncentracemi specifických vitamínů, antioxidantů a mastných kyselin.
Účastníci s tímto konkrétním nutričním profilem dosáhli lepších výsledků v kognitivních testech, což naznačuje, že strava specificky zaměřená na správnou kombinaci živin může být klíčem ke zpomalení stárnutí mozku.
Středomořská strava nabízí správné živiny pro pomalejší stárnutí mozku
Nutriční kognitivní neurověda je relativně novou vědní oblastí, která zkoumá vliv výživy na kognitivní funkce a zdraví mozku během celého života.
Nedávné pokroky v této oblasti ukazují, že strava a výživa mohou poskytnout významné přínosy pro stárnoucí mozek. Podle studií výživové ukazatele spojené se středomořskou stravou korelují se zdravým stárnutím mozku.
Přehled publikovaný v žurnálu Current Opinion in Clinical Nutrition and Metabolic Care (Aktuální názory v klinické výživě a péči o metabolismus) uvádí, že vysoká míra přidržování se středomořské stravy vede nejen k pomalejšímu poklesu kognitivních funkcí, ale také snižuje riziko vzniku Alzheimeru.
Vzhledem k tomu, že přínosy středomořské stravy pramení z jejího množství živin, které mají známé funkční vztahy s lidským mozkem, výzkumníci začali zkoumat účinky jednotlivých živin spojených s tímto stravovacím vzorcem na funkce mozku, integritu bílé hmoty a objem šedé hmoty.
Kromě pozorovatelného kognitivního poklesu a jiných strukturálních změn stárnutí také způsobuje snížení integrity vláken bílé mozkové hmoty a objemu mozku – obojí je způsobeno degradací neuronů (mozkových buněk).
Ve studii zveřejněné v časopise NPJ Ageing se vědci snažili identifikovat fenotypy charakteristické pro zrychlené i opožděné stárnutí mozku.
Zkoumali 100 starších lidí, kteří byli podrobeni skenování mozku s cílem kvantifikovat jednotlivé mozkové struktury, analyzovat jejich funkční mozkovou konektivitu a identifikovat relevantní mozkové metabolity. Účastníci také absolvovali řadu neuropsychologických testů na měření jejich inteligence, výkonných funkcí a paměti.
Nakonec výzkumníci hledali odlišné profily biomarkerů živin, které by se shodovaly s opačnými fenotypy stárnutí mozku, se zvláštním zaměřením na živiny spojené se středomořskou stravou, které mají známé příznivé účinky na výkon mozku.
(Související: Studie ukazuje , že zelená středomořská strava pomáhá zvyšovat mozkové funkce.)
Ve srovnání s účastníky, kteří vykazovali zrychlené stárnutí mozku, výzkumníci zjistili, že lidé se zpožděným stárnutím mozku měli větší objem mozku, lepší integritu bílé mozkové hmoty, zvýšené koncentrace mozkových metabolitů a zvýšenou funkční konektivitu v celém mozku.
Druhá skupina měla průměrný věk mozku 59,7 let, zatímco skupina se zrychleným stárnutím mozku měla průměrný věk mozku 65,1 let. Věk mozku byl nepřímo úměrný objemu mozku, traktům bílé hmoty, metabolitům mozku a mírám funkční konektivity.
Účastníci studie se zpožděným stárnutím mozku překonávali ty, kteří vykazovali zrychlené stárnutí mozku, ve všech kognitivních testech.
Po analýze nutričního profilu účastníků pomocí vzorků krve byli vědci schopni vytvořit profil nutričních biomarkerů pro jednotlivce se zpožděným stárnutím mozku.
Identifikovali 13 klíčových mozkových živin, které měli lidé se zpožděným stárnutím mozku v hojném množství. Tyto živiny, z nichž mnohé lze získat přibližováním se ke středomořské stravě, byly:
- monenasycené mastné kyseliny: kyselina cis-vakcenová a kyselina cis-gondoová
- polynenasycené mastné kyseliny: kyselina alfa-linolenová (ALA), kyselina eikosapentaenová (EPA), kyselina dokosadienová (DDA) a kyselina eikosadienová (EDA)
- nasycené mastné kyseliny: kyselina lignocerová
- karotenoidy: lutein a zeaxanthin
- vitamíny: vitamín E
- cholin
Aby se vyloučila možnost jiných faktorů, které přispívají k pomalejšímu nebo zrychlenému stárnutí mozku, výzkumníci také zkoumali několik míry demografie, antropometrie (fyzické vlastnosti těla) a fyzické zdatnosti.
Žádná z těchto proměnných se mezi těmito dvěma fenotypy nelišila, což naznačuje, že nemají žádný vliv na rychlost stárnutí mozku.
Živiny, které váš mozek potřebuje pro zdravé pomalejší stárnutí
Jak uvádí studie v časopise NPJ Ageing , udržování vysokých hladin následujících živin může přispět k pomalejšímu poklesu kognitivních funkcí u starších lidí:
1. Kyselina vakcenová
Kyselina vakcenová je izomer kyseliny olejové, což je omega-9 mastná kyselina. Jedná se o převládající tuk v olivovém oleji .
O této mastné kyselině s dlouhým řetězcem, která je druhem trans-mastné kyseliny nacházející se v lidském mléce, se uvádí, že má antibakteriální účinky a účinky na snížení špatného cholesterolu.
Kyselinu vakcenovou lze nalézt také v některých rostlinách, jako je čínský kořen (Smilax china) a vrba bílá (Salix alba), což jsou dvě tradiční čínské a indické léčivé byliny. Kyselina vakcenová se metabolicky přeměňuje na konjugovanou kyselinu linolovou (CLA), omega-6 mastnou kyselinu, o které se říká, že chrání před zánětem nervů.
2. Kyselina gondoová
Kyselina gondoová, také známá jako kyselina 11-eikosenová, je omega-9 mastná kyselina, která se nachází v rostlinných olejích, jako jsou jojobový a laničníkový, oleji ze chia semínek a v některých druzích ořechů.
Ukázalo se, že kyselina gondoová potlačuje záněty inhibicí exprese prozánětlivých faktorů, snižuje produkci volných radikálů, jako jsou reaktivní formy kyslíku, a zvyšuje expresi antioxidačních genů.
Kyselina gondoová je jedním z metabolických prekurzorů kyseliny nervonové, převládající mastné kyseliny ve tkáni bílé mozkové hmoty.
3. Kyselina alfa-linoleová (ALA)
Kyselina alfa-linoleová je esenciální omega-3 mastná kyselina, která se nachází v mnoha rostlinných potravinách, jako jsou lněná semínka, chia semínka, vlašské ořechy, avokádo, fazole a cuketa.
Podle studií se u zdravých mužů asi 8% ALA v potravě přemění na kyselinu eikosapentaenovou (EPA) a 4% na kyselinu dokosahexaenovou (DHA), zatímco u žen je to 21% na EPA a 9% na DHA.
EPA a DHA jsou omega-3 mastné kyseliny živočišného původu, o kterých se říká, že zlepšují funkce mozku a snižují záněty v mozku.
4. Kyselina asparadová (DDA)
Kyselina asparadová je omega-6 mastná kyselina s velmi dlouhým řetězcem, která se přirozeně vyskytuje v potravinách živočišného a rostlinného původu, jako jsou světlicový olej, slunečnicová semínka, sýry a maso.
Zjistilo se, že kyselina asparadová vykazuje silné antioxidační, protizánětlivé a protinádorové účinky proti lidským buňkám rakoviny prsu.
5. Kyselina eikosadienová (EDA)
Jedná se o omega-6 mastnou kyselinu nacházející se v lidském mléce, chia semínkách, mořském ježkovi a dvou druzích indického ženšenu – Panax bipinnatifidus a P. pseudoginseng.
Podle studie publikované v časopise Diabetes může kyselina eikosadienová hrát příznivou roli při zánětech a také pomáhá zmírňovat inzulínovou rezistenci, čímž se snižuje riziko cukrovky.
Stejně jako DDA, bylo prokázáno, že EDA má antioxidační a protizánětlivé vlastnosti převyšující vlastnosti DHA.
6. Kyselina lignocerová
Kyselina lignocerová je nasycená mastná kyselina s velmi dlouhým řetězcem, která se nachází v arašídech, makadamových ořeších a některých olejích ze semen.
Studie publikovaná v časopise American Journal of Clinical Nutrition (Americký žurnál klinické výživy) zjistila, že vysoké koncentrace mastných kyselin s dlouhým řetězcem v krvi vedou ke snížení kognitivního útlumu u starších lidí.
Studie, která porovnávala mozkové charakteristiky žen bez kognitivních problémů a žen, u kterých se vyvinula Alzheimerova choroba, rovněž uvedla, že zdravé ženy měly v mozkových tkáních vysoké koncentrace kyseliny lignocerové.
7. Karotenoidy
Karotenoidy jsou rostlinné pigmenty, které se nacházejí v pestrobarevném ovoci a zelenině, jako jsou špenát, mrkev, rajčata, oranžová paprika, červený meloun a další.
Karotenoidy jsou známé svými silnými antioxidačními vlastnostmi, přičemž alfa- a betakaroten slouží také jako prekurzory vitamínu A. Díky svým antioxidačním aktivitám mohou karotenoidy chránit mozek před oxidačním poškozením.
Mozek je velmi náchylný na oxidační stres v důsledku vysoké koncentrace lipidů a vysoké metabolické aktivity.
8. Vitamin E
Vitamin E je v tucích rozpustný antioxidační vitamín, který zastavuje produkci reaktivních forem kyslíku, vedlejších produktů oxidace tuků.
Studie ukazují, že vysoké hladiny vitaminu E v plazmě jsou spojeny s lepšími kognitivními funkcemi u zdravých dospělých, starších lidí a lidí s Alzheimerovou chorobou.
Bohatým zdrojem vitamínu E jsou slunečnicová semínka, arašídy, lískové ořechy, světlicový olej, špenát, brokolice, kiwi, mango, rajčata, mandle a kukuřice.
9. Cholin
Cholin, někdy nazývaný vitamín B4 kvůli jeho chemické podobnosti s vitamíny skupiny B, není ani vitamín, ani minerál, ale je základní živinou.
Cholin se nachází v různých potravinách, jako jsou vejce, mléko, drůbež, fazole, quinoa, květák, brambory, arašídy, hovězí maso a houba shiitake. Cholin je nezbytnou živinou pro zdraví a funkce mozku, neboť slouží jako prekurzor fosfatidylcholinu, hlavní složky buněčných membrán.
Cholin se také podílí na syntéze acetylcholinu, důležité chemické látky, která přenáší zprávy z mozku do různých částí těla prostřednictvím nervových buněk.
Autor: Evangelyn Rodrigue, Zdroj: naturalnews.com
