Europarlament schválil klimatické nařízení, na jehož základě může dojít k vyvlastnění majitelů domů
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
16.3.2023
Již před časem jsem zde upozornila na další klimatický diktát, který se má dotknout zejména majitelů nemovitostí – a to těch starších. Všechny nemovitosti, které nebudou do dané doby odpovídat přísným klimatickým normám, založeným na šířených klimatických lžích, budou neprodejné a posléze také vyvlastněné.
Úpravy, které budou muset být zejména u starších nemovitostí provedeny, jsou natolik zásadní, že spousta lidí na to jednoduše nebude mít. A pokud nebudou povinné úpravy provedeny, dojde k sankcím, které mohou vést až k vyvlastnění. Nemovitost, která nebude odpovídat dané kategorii, pak samozřejmě nebude prodejná.
Evropský parlament včera odsouhlasil „klimatickou“ stavební směrnici navrženou předsedkyní Komise Ursulou von der Leyenovou. 343 europoslanců hlasovalo pro, 216 proti.
Mnoho majitelů nemovitostí tak bude nuceno provést v rámci „Zelené dohody“ velmi nákladné rekonstrukce. V průměru to bude podle odhadu stát každou postiženou osobu v EU asi 42 500 eur (v přepočtu asi milion korun) ve jménu ochrany klimatu. A to je stále konzervativní odhad. Odborníci odhadují, že by mohly být nezbytné také investice ve výši více než 100 000 eur.
Náklady jsou samozřejmě jen průměrný odhad, kdy je třeba počítat s tím, že ceny jsou v různých zemích rozdílné. U nás je levnější pracovní síla (ale ne materiál), takže cena může být něco málo pod průměrem nebo zhruba v průměru EU. U někoho budou samozřejmě náklady vyšší, u jiného nižší, jde jen o odhadovaný průměr.
Některé státy EU – jako například Itálie, kde by se přestavby týkaly drtivé většiny nemovitostí – záhy po hlasování deklarovaly, že tuto normu odmítají přijmout. Vzhledem k tomu, že většina našich europoslanců hlasovala proti tomuto paskvilu, předpokládám, že i u nás je značná šance na to, že nové unijní nařízení nebude přijato.
K tomu však může dojít kdykoli v budoucnu, bude tak zřejmě velmi důležité i to, kdo bude v budoucnu ve vládě. U nás v tomto smyslu vidím jako největší nebezpečí zejména Piráty a TOP09, což jsou partaje, které zelenou politiku plně podporují a jejich zástupci byli také jedinými, kdo pro zákon za ČR hlasoval. Pro byli konkrétně všichni tři Piráti (Kolaja, Peksa a Gregorová) a Niedermayer (TOP09/STAN).
I z toho důvodu tentokrát nemá cenu vypisovat celý jmenný seznam všech, kdo proti zákonu hlasovali, neboť to byl zbytek přítomných europoslanců.
V budoucnu si samozřejmě může EU najít nástroj, jak zákon vymáhat. V minulosti se již objevilo více sporných zákonů, u kterých se nakonec podařilo vzpurné země přimět k tomu, aby se podřídily…
ZDROJ: Necenzurovaná Pravda, Slovanka https://necenzurovanapravda.cz/2023/03/diky-hlasovani-europarlamentu-bylo-schvaleno-klimaticke-narizeni-na-jehoz-zaklade-muze-dojit-k-vyvlastneni-majitelu-domu/
Dočetli jste jeden z našich článků?
Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolný příspěvek, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování ! Volného blogu a také investicí do jeho budoucnosti.
Více o financování zdola se dozvíte http://ZDE: https://volnyblog.news/podporit-provoz-volny-blog-cz/
Povinné soláry na střechách, rekonstrukce a zateplování. Poslanci Evropského parlamentu dnes schválili zásadní změny týkající se budov.
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
14.3.2023
Poslanci Evropského parlamentu dnes schválili zásadní změny týkající se budov. Majitelé domů a bytů budou muset do deseti let výrazně snížit jejich energetickou náročnost. Budovy by proto měly být řazeny do kategorií A až G a jednotlivé státy EU si musí určit takové plány, aby dosáhly “evropských cílů.“ Jaké jsou? A proč bychom měli spíše hovořit o domech na skleněných nohách?
Samé nové povinnosti, které budou stát hodně
Nové budovy mají mít nulové emise a povinné soláry do roku 2028. Ovšem tlak na povinné snížení energetické náročnosti budov nyní cílí i na domy staré, tedy ty, které mají být povinně rekonstruovány, zateplovány a opatřovány soláry. A že se prý renovace a zateplení budou platit z evropských dotací.
Dnešní návrh schválený poslanci Evropského parlamentu požaduje, aby do roku 2030 dosáhly všechny budovy určené pro bydlení kategorie E a o tři roky později kategorie D. Ostatní budovy by měly kategorie E dosáhnout již do roku 2027.
Evropské cíle mají být přitom naplněny povinným zateplováním, rekonstrukcemi a využíváním nových technologií, jakými jsou tepelná čerpadla a solární panely. Solární panely by se dokonce měly instalovat od roku 2032 na bytové a rodinné domy povinně při každé větší renovaci. Evropané se děsí a obávám se, že právem.
Budova Europa, Brusel, nové sídlo pro summity EU, pohled zevnitř (Zdroj: Shutterstock)
Paradoxy doby
Již nyní dochází k takovým paradoxům, že například proti zateplení neoklasicistní historické budovy olomoucké obchodní akademie na třídě Spojenců lidé podepisovali petici. A již v roce 2011 přišli na idnes.cz s nebývale vtipným článkem o zateplování Chrámu sv. Víta. Ano, šlo o fikci, ale jak je vidět, stále aktuální, byť zřejmě právě kostely nechá EU nakonec být. Článek byl tenkrát doplněn dokonce velmi zdařilým videem.
Jak to tedy má být s výjimkami pro památky? Nová pravidla se nemají týkat například kostelů či jiných historických památek, technických nebo jen dočasně využívaných budov. A výjimku mohou získat i budovy pro sociální bydlení, v jejichž případě by kvůli rekonstrukcím rostl neúnosně nájem.
Sečteno a podtrženo, Evropa za nedávného českého předsednictví ještě víc zazelenala a klimatická agenda zrychluje, zatímco třeba na takovém území Ukrajiny, která mimochodem požádala o vstup do EU, se děje pravý opak. Ale ano, až bude většina domů zbořena, postaví se nové, nulové budovy, tedy domy s nulovými emisemi. A samozřejmě povinnými solárními panely na střechách. I když, nová agenda hovoří takto: pokud je to technicky a ekonomicky možné.
Nové budovy totiž mají mít právě nulové emise a povinně solární panely na střechách, pokud je to technicky a ekonomicky možné, stejně jako ty staré. Pro soukromý sektor má toto nařízení platit od roku 2028, pro nové budovy vlastněné či využívané sektorem veřejným dokonce od roku 2026. Nové a významně renovované budovy také mají přestat používat od roku 2035 jakákoli fosilní paliva pro vytápění.
Budovy Evropské unie v Lucemburku (Zdroj: Shutterstock)
Peníze primárně z evropských fondů
Peníze na renovace starých budov mají jít primárně z evropských fondů. Státům je proto nařízeno zřídit speciální poradenská centra, kde lidé získají potřebné informace zdarma (v ČR je již máme, ale Nová zelená úsporám Light chudákům domy nezateplí). Každý stát má mít navíc propracovaný plán, na jaké budovy se zaměří, a jak se změnami pomůže sociálně nejslabším skupinám.
Je logické, že se ozývají kritické hlasy, ani z našeho článku nečiší radost. O to více, že bydlím v historickém domě na náměstí, který nelze zateplit a na jehož střechu směrem do náměstí by památkáři nyní nepovolili ani střešní okna či mansardy, natož solární panely. Má to však i své výhody, jelikož tepelná setrvačnost 60 až 90 cm silných převážně kamenných obvodových stěn je neskutečná.
Historické centrum Českého Krumlova v zimě (Zdroj: Shutterstock)
O domech na skleněných nohách
Podobná argumentace však úředníky EU evidentně nezajímá, podívejme se proto na jejich domy, tedy budovy, ve kterých úřadují a rozhodují. Jedno mají všechny společné, totiž ohromné prosklené plochy. A jak známo, prosklením uniká v zimě nejvíce tepla, stejně jako jím proniká za horkého léta nejvíce tepla dovnitř.
Ano, může padnout argument o pasivních solárních ziscích. Výborně, ale s nimi se počítá především z jihu, tedy od jihozápadu až po jihovýchod. Jenže ony jsou ty budovy EU jaksi skleněné téměř celé. Vynechme nyní argument, zda jsou zelené alespoň tím, že mají na střechách solární panely. Třeba budova Europa v Bruselu, nové sídlo pro summity EU, musí nutně zatížit životní prostředí až neuvěřitelným množstvím vyrobených a instalovaných solárů, pokud by jimi chtěla pokrýt své potřeby vytápění.
Ano, inženýři to určitě nějak spočítali, určitě se používají co nejkvalitnější izolační skla a rámy, určitě hrají roli i nejsofistikovanější fólie na zasklení. Více méně je evidentní jakási opilost evropských institucí a jejich úředníků skleněnými domy, což nepůsobí příliš ekologicky. Znáte to moudro o domu na skleněných nohách? Přidám ještě jedno přísloví, tentokrát anglické: Jestliže žijete ve skleněném domě, neházejte z dlouhé chvíle kamením. Britové již v EU nejsou.
Budova Europa, Brusel, nové sídlo pro summity EU (Zdroj: Shutterstock)
A dávání šibeničních termínů majitelům domů, termínů, které mohou prakticky zlikvidovat celé rodiny, natož v době, kdy třeba v zaostalejší ČR bez smysluplné dluhové legislativy čelí řádění exekutorů až 25% populace, rozhodně je o házení kamením. Tak pozor, otevřeným oknem je to možné, ale zkuste zapomenout. Navíc právě nyní žijeme v hluboké recesi, chybí nejen finance a nejen kvůli vysoké inflaci, ale také řemeslníci a materiály.
Budova evropské investiční banky v Lucemburku (Zdroj: Shutterstock)
Sen o rekonstrukcích přístupných pro všechny
Ano, někteří šílenci tvrdí, že díky podpůrným programům a finanční podpoře budou renovace přístupné pro všechny a to včetně zranitelných domácností. Ve zprávě jsou prý zakomponovány i sociální záruky, které členské státy musí přijmout. Třeba zákaz nepřiměřeného zvyšování nájemného.
Dovede si to ale někdo představit v praxi? Kolik lidí za poslední rok koupilo třeba krbová kamna a přestalo vytápět zemním plynem, kolik nezrekonstruovaných budov je na našem území? Haló, pane poslanče Pekso a jiní… Počítáte? Opravdu to všechno mohou zaplatit evropské fondy? My musíme počítat, nás se to totiž týká.
Justus Lipsius je budova v Bruselu, která je od roku 1995 sídlem Rady Evropské unie (Zdroj: Shutterstock)
Sen Evropské komise
Dnes odsouhlasený návrh pochází z pera Evropské komise a má za cíl snížit emise skleníkových plynů a celkovou spotřebu v sektoru budov. Ty prý v Evropě stojí za 40 % spotřeby energií a 36 % emisí skleníkových plynů, jež způsobují klimatické změny s ničivými dopady. Do poloviny století má být proto celý sektor stavebnictví klimaticky neutrální.
Sídlem Evropské komise je budova Berlaymont v Bruselu (Zdroj: Shutterstock)
Pro novou směrnici se vyslovilo 343 europoslanců, proti hlasovalo 216, 78 se zdrželo hlasování. Nyní míří odsouhlasený návrh z Evropského parlamentu do Rady EU, kde může projít dílčími změnami. K jeho projednání by mohlo dojít ještě za současného švédského předsednictví. Co Čech načal, to Švéd dokončí.
Zdroj: idnes.cz
Zdroj: https://www.ceskestavby.cz/clanky/povinne-solary-na-strechach-rekonstrukce-a-zateplovani-silenstvi-eu-graduje-31820.html?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=1&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box
Fico o Pavlovi a Čaputové: „Jsou jako přes kopírák, zapomněli na Slováky a Čechy“
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
13.3.2023
Slovenský expremiér Robert Fico ostře kritizoval tiskovou konferenci českého prezidenta Petra Pavla a slovenské prezidentky Zuzany Čaputové po jejich setkání v Bratislavě. Ficovi se zejména nelíbil postoj českého prezidenta k visegrádské čtyřce nebo postoj prezidentů obou zemí k válce na Ukrajině. „Pane prezidente, na Slovensko se jezdí s kloboukem v ruce, ne s kloboukem na hlavě. Slovensko je suverénní samostatná země a nepotřebuje rady od jiných států,“ vzkázal.
Předseda strany Směr – sociální demokracie Robert Fico zavítal v pondělí na setkání k oslavám mezinárodního dne žen do Trnavy. Před programem samotného mítinku, se ale chtěl vyjádřit k tomu, o čem na své první zahraniční návštěvě mluvil český prezident Petr Pavel a slovenská prezidentka Zuzana Čaputová.
„Mluvili o třech nebo čtyřech tématech. Prvním byla samozřejmě Ukrajina, že Ukrajině je třeba dále pomáhat. Vy znáte náš názor, že pokud jde o vojenskou pomoc, odmítáme posílání zbraní na Ukrajinu, protože jen to prodlužuje utrpení a k ničemu to nevede,“ uvedl Fico a od zaplněného sálu v Trnavě sklidil potlesk.
Dalším tématem tiskové konference, které Fica podle jeho slov „velmi zaujalo“, bylo postavení V4. Pavel totiž uvedl, že visegrádskou čtyřku v současné době vnímá spíše jako „konzultační fórum bez ambice detailní koordinace zahraniční nebo bezpečnostní politiky“.
Fico reagoval i na Pavlovu návštěvu bratislavského gaybaru Tepláreň, kde útočník loni v říjnu zastřelil dva lidi, kde český prezident položil květiny. „Velmi jasně říkám, že Směr, slovenská sociální demokracie, se bude v těchto otázkách velmi jednoznačně chovat a to podle Ústavy Slovenské republiky, která říká, že manželství je jedinečný svazek muže a ženy,“ uvedl Fico a sklidil další velký potlesk svých příznivců.
„Oni dva jsou jako přes kopírák,“ řekl o Pavlovi a Čaputové Fico. „Je fakt, že český prezident ještě před inaugurací říkal, že ho znepokojuje vývoj na Slovensku. A já jsem odvětil: pane prezidente, na Slovensko se chodí s kloboukem v ruce, ne s kloboukem na hlavě. Slovensko je suverénní samostatná země a nepotřebuje rady od jiných států,“ dodal.
„Ukrajina, společná návštěva Ukrajiny, Tepláreň, samozřejmě podstatné téma, oslabování V4 a nikde není člověk. Nikde není Slovák, Slovenka, občan Slovenské republiky, nikde není Čech, občan České republiky. V České republice je obrovské shromáždění proti chudobě, na Slovensku obrovský problém se snižováním životní úrovně. Paní prezidentko Čaputová, začněte reprezentovat občany Slovenské republiky a ne Západ. Občané Slovenské republiky vás nevolili kvůli tomu, abyste reprezentovala jiné názory,“ uvedl Fico na závěr.
Robert Fico byl slovenským premiérem v letech 2006 až 2010 a 2012 až 2018. Jeho strana Směr – sociální demokracie se v poslední době vrátila na první místo ve volebních průzkumech, což je pro Fica dobrým signálem před zářijovými parlamentními volbami. Směr by volilo nejvíce Slováků, 16,2 procent, a jen o 0,2 procenta by tak strana porazila stranu Hlas – sociální demokracie, která vznikla po odchodu některých poslanců z Ficova Směru. Volební potenciál Směru je podle nejnovějších průzkumů agentury Ipsos téměř 29 procent.
Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolný příspěvek, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování ! Volného blogu a také investicí do jeho budoucnosti.
Více o financování zdola se dozvíte http://ZDE: https://volnyblog.news/podporit-provoz-volny-blog-cz/
Šokující video zachytilo mladého Ukrajince ve sporťáku Mazda, jak zastavil na magistrále před Národním muzeem a po vystoupení z auta se začal rvát s jedním českým demonstrantem! Další svědek natočil agenta z Rakušanova vnitra, jak ukazuje těžkooděncům rukou, na koho se mají vrhnout a vyvolat tak potyčku s protestujícími před Národním muzeem! A demonstrace má dohru, ministr vnitra začal Rajchlovi a dalším vyhrožovat, že s organizátory vlastenecké demonstrace nebude mít slitování!
Celý článek si můžete poslechnout v audio verui ZDE:
13.3.2023
Sobotní demonstrace v Praze na Václavském náměstí s názvem “Česko proti bídě” opět vyvolala mezi představiteli Fialova režimu a jejich mediálního establishmentu značné obavy. Organizátorům demonstrace se totiž znovu jako vloni 3. září podařilo naplnit celé Václavské náměstí, přestože tentokrát byly organizátory jiné osoby, a to především Jindřich Rajchl a jeho politická strana PRO. Obrovská inflace v ČR, která již dosahuje 18% a s ní spojený růst životních nákladů, ohrožuje sociální bezpečnost obyvatelstva a Fialova vládu tuto krizi ještě prohlubuje tím, že více jak 2 milionům důchodců sebere měsíčně v průměru 1 000 Kč na důchodech skrze novelu důchodové zákona o valorizacích důchodů podle inflace.
Spolu s tím se vláda Petra Fialy rozhodla zahájit proces ukrajinizace České republiky, což je možné vidět nejen na vyzbrojování a financování války na Ukrajině, ale i vyvěšováním ukrajinských vlajek na budovy v majetku českého státu a na kulturních chráněných památkách, jako je třeba budova Národního muzea. Česká média začala o víkendu po skončení demonstrace šířit lži a dezinformace o násilných protestech, že prý organizátoři proti násilí nezakročovali, že se prý demonstrace účastnily pro-ruské síly a část demonstrantů se chtěla násilím dostat do budovy Národního muzea a sundat ze shora z okna ukrajinskou vlajku, která hyzdí tuto českou národní kulturní památku.
V srpnu 1968 Ukrajinci v řadách Sovětské armády stříleli na budovu Národního muzea a dnes na ní visí jejich vlajka
Ukrajinská vlajka symbolizuje zemi, která se v roce 1968 spolupodílela na okupaci Československa v rámci Sovětské armády a z principu věci tedy věšení okupační vlajky na budovu Národního muzea je neuvěřitelné chucpe, minimálně pro pamětníky, kteří si pamatují, jak na Václavském náměstí 21. srpna operovala II. tanková brigáda Kyjevského vojenského okruhu Sovětské armády.
Byla to sice Sovětská armáda, ale ta tanková brigáda byla z Ukrajiny, jak v pořadu ruské televize Vladimira Solovjova připomněl již dříve ruský historik k událostem ze srpna 1968. Je neuvěřitelné, že ani ředitel Národního muzea se nad tímto nepozastavil, jak sarkastický nápad to byl vyvěsit na budovu muzea právě vlajku Ukrajiny.
Pokojná demonstrace se v sobotu vyhrotila z důvodů, které česká dezinformační velká média nikdy neuvedou a musí tyto informace přinést alternativa a Aeronet. Dostali jsme do redakce dvojici svědeckých videí, které prokazují, že konflikty a potyčky v závěru demonstrace a po jejím skončení vyprovokoval někdo úplně jiný než demonstranti. První video bylo natočeno svědkem ve chvíli, kdy skupina českých vlastenců přes magistrálu skandovala k muzeu na druhé straně hesla, aby došlo k sundání ukrajinské vlajky z budovy muzea.
VIDEO: Ukrajinec na magistrále zastavil sportovní Mazdu a po vystoupení z auta se začal rvát s českým demonstrantem, který blokoval jízdní pruh na přechodu. Působilo to jako připravená provokace
Poklidný protest se ale záhy vyhrotil. Přímo na magistrále na vozovce zastavil luxusní bílý sporťák značky Mazda MX-5 RF model 2023 v ceně přes 1 milion Kč na ukrajinských značkách AB 3132 IE, což je registrační značka města Vinnica na západní Ukrajině [1]. Z auta vystoupil ukrajinský mladík, obešel auto a napadl jednoho z českých protestujících. Ten měl na sobě červenou bundu a stál na přechodu a něco tam řešil s pořadatelem v reflexní vestě.
Na Telegramu se uvádí, že šlo o českou ženu, ale při analýze videa to tak nevypadá, spíš se zdá, že jde určitě o muže. Ale to je detail. Ukrajinec z auta vystoupil a pustil se s mužem v červené bundě do rvačky. Doslova to vypadalo jako záminka, jako by ten muž v červené bundě na přechodu čekal schválně a právě na toho Ukrajince, až u něho zastaví a vznikne konflikt.
Potyčce mezi ukrajinským řidičem, který na přechodu zastavil provoz v jednom pruhu na magistrále, a českým demonstrantem se snažili zabránit pořadatelé a bezpečnostní pracovníci v reflexních vestách, ale policie na místě evidentně nezasáhla. Na sociálních sítích již zaznívají obvinění směrovaná na ministra vnitra, že mělo jít o provokací, aby český demonstrant napadl na silnici Ukrajince a vnitro aby to potom mohlo využít k obvinění organizátorů demonstrace z šíření rasové a etnické nenávisti přesně podle střihu a mustru monstr-procesu “Tušl & Čermák” jako způsob, jak zahájit Jindřicha Rajchla a další spoluorganizátory.
VIDEO: Agent z vnitra dirigoval těžkooděnce, na koho z řad poklidně protestujících se mají vrhnout na schodech Národního muzea
Prostě je obviní z podněcování anti-ukrajinských nálad na demonstraci. Ukrajinský mladík se však k ničemu nedostal a nakonec naskočil do sporťáku a odjel. Jeden z protestujících ještě stihl při odjezdu kopnout do jeho auta. Ukrajinec přibrzdil, ale nakonec se na to vykašlal a odjel.
Celé to opravdu smrdělo provokací, kdy ukrajinský mladík měl sehrát roli oběti a očekával, že bude napaden a inzultován, ale k tomu díky zásahu pořadatelů nedošlo. Video ale dokazuje, že Ukrajinec, který by měl být na frontě na Donbasu, se místo toho prohání po Praze ve sporťáku se svojí kočkou, která seděla v autě vedle něho a když má čas, zastaví před českými vlastenci a začne se s nimi rvát. A to nebylo všechno!
Předseda strany PRO Jindřich Rajchl na svém Facebooku uveřejnil [2] další svědecké video, které dokazuje, že potyčka před Národním muzeem mezi demonstranty a policií byla vyprovokována policejním agentem. Média o víkendu přinesla informace o střetech a násilí před muzeem kvůli tomu, že prý demonstranti chtěli vtrhnout do budovy. To ale nebyla pravda, demonstrace probíhala v klidu, a to až do chvíle, než se ze dveří muzea na scéně objevil jakýsi muž v civilní bundě, ale s nápisem “POLICIE” na zádech.
Na Telegramu má tento muž přezdívku “kápo” kvůli tomu, že má zjevně vysokou šarži a ostatním policistům dává instrukce. Sešel ze schodů ke kordonu těžkooděnců a zezadu k nim začal něco mluvit a ukazoval rukou dopředu na skupinu demonstrantů. Trojice těžkooděnců odkývla a vrhla se na demonstranty a začala řež.
VIDEO: Rakušan vyhrožuje, že s organizátory sobotní demonstrace nebude mít slitování
A připravení novináři českých médií hned volali do redakcí, že demonstranti před muzeem se dopustili násilí. Takhle se to dělá. Z pokojné demonstrace se pokynem důstojníka Rakušanova vnitra udělá násilný protest. A to pořád není všechno. Po skončení demonstrace ministr vnitra Vít Rakušan ihned pohotově vystoupil s výrokem, že s organizátory této demonstrace nebude mít slitování! Útoky motivované etnickou a rasovou nenávistí proti Ukrajincům prý musí být stíhané a organizátoři prý za to ponesou zodpovědnost. Zajímalo by mně za co? Za to, že Ukrajinec v autě za milion korun zastaví jeden dopravní pruh magistrály a začne se rvát s českým demonstrantem?
Anebo za to, že jakýsi agent z vnitra ukázal rukou na demonstranty před muzeem a poštval na ně těžkooděnce? Cílem těchto provokací bylo vykreslit demonstraci jako protest pro-ruských živlů a násilníků, kteří útočí na Ukrajince a rvou se s policejními těžkooděnci na schodech muzea, kde visí ukrajinská okupační vlajka. Právě proto Rakušan hned po demonstraci vyslal Rajchlovi tu výhrůžku, že s organizátory demonstrace nebude mít slitování. Ano, Rakušan to umí, tvrdě po bolševicku zatočí s vnitřním nepřítelem. V Mateřídoušce už se jede kult osobnosti generálprezidenta Petra Pavla jako v 50. letech [3] a vnitro už stylově kriminalizuje opozici z důvodu údajného nezvládnutí demonstrace a jejího násilného obsahu v závěru.
-VK-
Šéfredaktor AE News
Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolný příspěvek, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování ! Volného blogu a také investicí do jeho budoucnosti.
Více o financování zdola se dozvíte http://ZDE: https://volnyblog.news/podporit-provoz-volny-blog-cz/
Ubývá hmyzu: bojujme, aby se budoucím generacím nezdál „normální“svět bez motýlů a bzučení včel
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
13.3.2023
Zdá se pravděpodobné, že děti našich dětí budou vyrůstat ve světě, kde bude hmyzu, ptáků a květin ještě méně než dnes, a budou to považovat za normální.
V roce 1962 vydala americká bioložka Rachel Carsonová knihu „Silent Spring“ (Mlčící jaro), v níž zdokumentovala a odsoudila dramatické důsledky masivního používání pesticidů na kolonie hmyzu. O šedesát let později bije na poplach výzkumník Dave Goulson se svou novou knihou „Terre silencieuse : empêcher l’extinction des insectes“ (Mlčící Země: Prevence vyhynutí hmyzu), která vyšla 8. února 2023 v nakladatelství Rouergue. Níže uvedený úryvek se zabývá fenoménem „posouvání referencí“, díky němuž se situace (v tomto případě pokles biodiverzity) jeví jako normální, i když tomu tak není.
Zajímavým aspektem poklesu biologické rozmanitosti je, že obvykle zůstává nepovšimnut. Existují důkazy, že nejen hmyz, ale i savci, ptáci, ryby, plazi a obojživelníci jsou dnes mnohem méně početní než před několika desetiletími, ale protože změna probíhá pomalu, je obtížné ji postřehnout. Ve vědeckých kruzích se dnes uznává, že všichni trpíme „syndromem posunuté reference“, což je fenomén, který nás nutí přijímat jako normální svět, v němž vyrůstáme, i když je velmi odlišný od toho, v němž vyrůstali naši rodiče. Vše nasvědčuje tomu, že my lidé jsme také velmi špatní v rozpoznávání postupných změn v průběhu života, napsal profesor biologie Dave Goulson pro The Conversation.
Výzkumníci z Imperial College London prokázali existenci těchto dvou souvisejících, ale odlišných jevů na základě rozhovorů s vesničany na venkově v Yorkshiru. Požádali je, aby vyjmenovali nejběžnější ptáky současnosti a ptáky, které vídali před dvaceti lety, a pak jejich odpovědi porovnali s velmi konkrétními údaji o ptácích, kteří se v té době skutečně hojně vyskytovali. Není překvapením, že starší lidé lépe pojmenovali ptáky, které znali před dvaceti lety. Vědci tomu říkají „generační amnézie“: mladší lidé z pochopitelných důvodů jednoduše nevědí, jaký byl svět předtím, než byli dost staří na to, aby ho sami vnímali.
Zajímavější je, že staří lidé si možná pamatovali ptáky, které často vídali před dvaceti lety, ale popisovali je podobně jako ptáky dnešní. Jejich nedokonalá paměť poskytovala hybrid mezi přesnou vzpomínkou a nedávným pozorováním, což vědci nazývají „osobní amnézií“. Naše paměť si s námi zahrává a bagatelizuje rozsah změn, které jsme pozorovali.
Mnoho lidí si samozřejmě všímá ptáků ve svém okolí, ale jen málokdo věnuje pozornost hmyzu. Jeden z aspektů úbytku hmyzu, který nás zaráží, byl nazván „efekt čelního skla“. Pro zajímavost, téměř každý starší padesáti let si pamatuje dobu, kdy po dlouhé letní jízdě bylo čelní sklo tak plné mrtvého hmyzu, že jste museli zastavit a vyčistit ho. Dnes jsou motoristé v západní Evropě a Severní Americe osvobozeni od povinnosti mýt čelní sklo. Zdá se nepravděpodobné, že by za to mohly jen aerodynamičtější linie moderních vozidel.
Mám starou knihu receptů na domácí víno a jeden z nich začíná: „Natrhejte dva galony prvosenek…“ Kdysi to muselo být běžné, ale za mě ne. Pro mě byly prvosenky vždycky spíše vzácné květiny, takže je pro mě opravdovým potěšením, když si jich můžu pár natrhat. Tento recept je důkazem toho, že kdysi byly květiny mnohem hojnější než dnes, ale už nežije nikdo, kdo by si to pamatoval.
Ačkoli jsem nezažil dobu, kdy bylo prvosenek hodně, vzpomínám si, že v 70. letech bylo motýlů mnohem více. Jsem si jistý, že za mého dětství byla hejna čejky chocholaté na venkově na denním pořádku a na jaře bylo všude slyšet nezaměnitelné volání kukačky. Děti nového tisíciletí vyrůstají ve světě, kde se motýli, čejky a kukačky staly vzácností. Po letní cestě autem je otec nikdy nepožádá, aby očistily přední sklo od rozdrceného hmyzu. Na základní škole určitě nikdy netráví polední přestávku tím, že by na hřišti sbírali do rukou kobylky, protože tam obvykle žádné nejsou. Ale stejně jako mně nechybí pole prvosenek lékařských, které jsem nikdy neviděl, nechybí tyto věci ani jim, protože je nezažili. „Normálnost“ se mění s každou generací.
Zdá se pravděpodobné, že děti našich dětí budou vyrůstat ve světě, kde bude hmyzu, ptáků a květin ještě méně než dnes, a budou to považovat za normální. Možná se v knihách nebo spíše na internetu dočtou, že ježci bývali velmi běžnými tvory, ale pravděpodobně nezažijí radost z toho, že by slyšely jednoho z nich čenichat pod živým plotem při hledání slimáků.
Nebude jim chybět záře pavích křídel, stejně jako dnešním americkým občanům nechybí hejna poštovních holubů, která byla tak hustá, že zatemnila oblohu. Možná se ve škole naučí, že na světě kdysi bývaly velké tropické korálové útesy plné fantastického a krásného života, ale tyto útesy budou dávno pryč a nebudou pro ně o nic skutečnější než mamuti nebo dinosauři.
Za posledních padesát let jsme dramaticky snížili počet divokých zvířat na Zemi. Mnoho druhů, které byly dříve běžné, se stalo vzácnými. Nemůžeme si být jisti, ale pokud se podíváme na různé studie prováděné v Evropě v různých obdobích na různých skupinách hmyzu, pravděpodobně jsme od roku 1970 přišli nejméně o 50 %, ne-li o více. A toto číslo může snadno dosáhnout 90 %. Za posledních 100 let se úbytek pravděpodobně zrychlil. V tomto ohledu se Severní Amerika neliší od Evropy tím, že její způsoby hospodaření jsou v podstatě podobné, ale mnohem méně jistě víme, co se děje jinde ve světě; může to být o něco lepší, nebo horší.
To, že je tak málo jisté, jak rychle hmyz ubývá, je děsivé, protože víme, že je mimo jiné nezbytný jako potrava, opylovač a recyklátor. Možná nejděsivější ze všeho je, že si téměř nikdo nevšiml, že by se něco změnilo. Dokonce i ti z nás, kteří pamatují sedmdesátá léta a zajímají se o přírodu, si nejsou schopni přesně vzpomenout, kolik motýlů nebo čmeláků bylo v našem dětství. Lidská paměť je nepřesná, zkreslená, vrtošivá; jak ukázal experiment obyvatel yorkshirské vesnice, každý má tendenci své vzpomínky korigovat.
Co na tom záleží, když zapomeneme, co tu bylo předtím, a když budoucí generace nebudou vědět, o co přicházejí? Možná je nakonec dobře, že se naše reference mění a my si zvykáme na novou normu, jinak by nám pukalo srdce při pomyšlení na to, co jsme ztratili. Fascinující studie založená na fotografiích rybářů, kteří se v letech 1950-2007 vraceli se svými úlovky z Key Westu na Floridě, ukázala, že průměrná velikost ryb klesla z 19,9 kg na 2,3 kg, a přesto se muži stále usmívali. Dnešní rybáři by asi byli smutní, kdyby věděli, o co přicházejí, ale nevědí to; nevědomost je skutečným požehnáním.
Na druhou stranu lze tvrdit, že bychom měli bojovat proti zapomnění a držet se pocitu ztráty, jak nejlépe umíme. Programy monitoringu volně žijících živočichů nám v tom pomáhají tím, že měří změny. Tím, že si dovolíme zapomenout, odsuzujeme budoucí generace k životu v nudném, ochuzeném světě, ochuzeném o zázrak a radost ze zpěvu ptáků, motýlů a bzučení včel.
Psali jsme:
- Mezinárodní svaz ochrany přírody varuje před rychlým úbytkem biologické rozmanitosti
- Německo má přijmout zákon o ochraně hmyzu a zákazu glyfosátu
- Čas na záchranu biologické rozmanitosti se krátí
- Znečištěné ovzduší způsobuje u včel nemoci
- Masivní vymírání hmyzu ohrožuje zásobování potravinami
- Za masové vymírání divokých zvířat může kapitalismus, ne lidstvo nebo spotřeba
- WWF: za posledních 40 let jsme zničili v průměru 60 % populace divokých zvířat
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.
ZDROJ:ARGUMENT https://casopisargument.cz/?p=49023
Dočetli jste jeden z našich článků?
Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolný příspěvek, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování ! Volného blogu a také investicí do jeho budoucnosti.
Více o financování zdola se dozvíte http://ZDE: https://volnyblog.news/podporit-provoz-volny-blog-cz/
Globalistická agenda: Tři roky „pandemie“ a donucovacích opatření, které měly za cíl otestovat ovladatelnost mas
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
13.3.2023
Dosud asi nic jiného nepoukázalo nejen na manipulovatelnost mas, ale také na loutkovost a zkorumpovatelnost politiků a rádoby odborníků jako právě nedávno uplynulá „doba covidová.“
Právě v sobotu bylo třetí výročí započetí dlouho plánovaného – a podle všeho úspěšného – globalistického experimentu.
11. března 2020 se zásadně změnil svět. Právě v tento den Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila globální stav zdravotní nouze, pandemii koronaviru.
Reakce byly v mnoha zemích koordinované a – jak dnes již víme – předem dohodnuté s tím, že část loutek ve vládách i tzv. „odborníků“ moc dobře věděla, jaký je jejich skutečný úkol.
V některých zemích se zacházelo až do krajností, přesto si nechaly masy líbit prakticky cokoli, s čím vlády přišly, byť se jednalo o sebenesmyslnější nařízení.
Například v Indonésii si lidé, kteří neprokázali dostatek poslušnosti, museli za trest lehnout do rakve.
V Peru směli ženy a muži vycházet z domu střídavě – jeden den ženy, druhý muži…. Prezident to zdůvodnil tím, že je nutné zajistit, aby každý den bylo v ulicích méně lidí. Dny pro muže a pro ženy byly údajně stanoveny proto, že obě pohlaví se cítila velmi přitahována a nebylo by možné udržet žádaný rozestup.
V Thajsku vláda dala sexuální tipy: pozice by měly být vybrány tak, aby se páry na sebe nedívaly. Fyzický kontakt by měl být samozřejmě omezen na minimum. A v Kanadě byl doporučen pohlavní styk s rouškou, přičemž hlavní lékařka země podala i následující doporučení: „Nejméně riziková sexuální aktivita je ta, do které jste zapojeni pouze vy.“
Na druhou stranu, žádost úřadů v Dortmundu se zdá být oproti výše uvedeným téměř „normální“: návštěvníci jezera Phoenix museli chodit pouze ve směru hodinových ručiček. V opačném případě by nebyla dodržena pravidla vzdálenosti.
Základem pro takové a mnoho dalších covidových šíleností však nebyla tvrdá fakta a vědecká zjištění. Ilustruje to ohavný příklad z Velké Británie: britský politik James Bethell se nechal slyšet, že na začátku covidové krize se uvažovalo o tom, že by měly být všechny domácí kočky zabity, údajně aby nepřenášely covid.
Všechny právě popsané šílenosti mají něco společného: zasahují do lidské interakce a snaží se jí zabránit. Kromě údajné nebo skutečné nevědomosti byly k ospravedlnění covidového šílenství použity také výpočetní modely.
Jednalo se o počítačové simulace, které předpokládaly šíleně vysokou úmrtnost infikovaných, a proto byly všechny oproti realitě velmi přehnané. Násobek úmrtí „na Covid a s Covidem,“ byl uměle zvyšován tím, že se mezi úmrtí „s covidem“ započítávala i úmrtí z jakýchkoli jiných důvodů jen na základě mnohdy falešně pozitivního testu.
Díky falešným modelům a neméně falešným pozitivitám byla předpovídána apokalypsa neuvěřitelných rozměrů, nejeden covidista tvrdil, že budou ulice plné mrazáků s mrtvolami.
Kvůli těmto falešným hororovým předpovědím byly zavedeny lockdowny, ekonomiky byly trvale poškozeny, veřejný život byl uzavřen a školy byly uzavřeny, přičemž výuka probíhala online. V důsledku toho jsou nyní dětské psychiatrické léčebny po celém světě přeplněné kvůli psychologickým důsledkům této bezohledné donucovací politiky.
Po vyhlášení pandemie WHO následovala opravdová záplava rozporů, cílených dezinformací a vyložených lží ze strany systémových politiků, novinářů a takzvaných expertů, jak ukazuje zveřejnění souborů na Twitteru.
Například německý virolog Christian Drosten, jehož PCR testy se používaly v celé Evropě, na začátku krize vysvětloval, jak zbytečné by bylo nosit roušky. Krátce nato náhle otočil a lidem byly vnuceny zbytečné a škodlivé roušky, později dokonce ještě škodlivější prachové respirátory.
Lékaři, kteří vydali osvědčení o zproštění nošení roušek, jsou dodnes pronásledováni a stejně jako zločinci odsouzeni k absurdně vysokým trestům. A to navzdory skutečnosti, že pouze plnili svou lékařskou povinnost a chtěli chránit lidi před poškozením zdraví.
Stejný obrat jako Drosten udělal také Anthony Fauci. Svou „změnu názoru“ ospravedlnil tím, že roušky nebyly k dispozici, když prohlásil, že jsou zbytečné. Sotva jich byl dostatek, lidé v USA byli nuceni je také nosit.
To samo o sobě ukazuje, že Covid nikdy nebyl o zdraví. Za prvé, Covid je obchodní model navržený tak, aby vytáhl peníze z kapes daňových poplatníků, aby je nacpal do superbohatých.
Roušky, testy a očkování stály státy miliardy dolarů a přinesly ještě více moci a bohatství globalistickým korporátním a finančním magnátům. Nikdy předtím se tolik lidí nestalo miliardáři v tak krátkém čase.
Celkové bohatství amerických miliardářů vzrostlo z 2,9 bilionu dolarů v březnu 2020 na 4,7 bilionu dolarů v červenci 2021. Zejména ve farmaceutickém průmyslu někteří zaznamenávali rekordní zisky.
O tom, že v transakcích s farmaceutickými giganty nebylo vše v pořádku, svědčí například vyšetřování nákupu vakcín předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. S generálním ředitelem Pfizeru Albertem Bourlou se dohodla na miliardových nákupech prostřednictvím textových zpráv.
A to aniž by se komukoliv zodpovídala. Od té doby již nelze textové zprávy podle EU najít. „New York Times“ nyní zažaloval Evropskou komisi za zveřejnění textových zpráv.
A genové injekce? Ukázalo se, že jsou všechno, jen ne bezpečné a účinné. Nyní je jasné, že experimentální injekce mRNA poškodily zdraví či zabily mladé a zcela zdravé lidi.
V poslední době se objevuje stále více „náhlých a neočekávaných“ úmrtí, zatímco systémová média vymýšlejí syndrom „náhlé dospělé smrti“ – nebo dokonce obviňují z neočekávaných úmrtí změnu klimatu, vejce, sladidla či cokoli jiného.
Nezávislým pozorovatelům a komentátorům covidových událostí je jasné, že genové injekce jsou zodpovědné za enormní nadměrnou úmrtnost, která je nyní zaznamenána zejména v Evropě.
Inscenování covidové plandemie je však především třeba považovat za testovací balónek pro komplexní restrukturalizaci společnosti podle plánů Velkého resetu, jak to postuloval zakladatel a vůdce WEF Klaus Schwab ve své stejnojmenné knize.
Ruku v ruce s Agendou 2030 OSN a jejími takzvanými cíli udržitelnosti mají být lidé postupně zbavováni svého majetku a svobody.
Kromě cílené a záměrné destrukce ekonomik byly lockdowny také zkouškou toho, jak ochotně zmanipulované masy poslouchají příkazy politiků. Totéž platí pro škodlivé roušky, které plnily funkci náhubku a politici si je nasadili jen kvůli kamerám.
A kolik politiků bylo přistiženo v době lockdownu v restauraci, která měla být uzavřena? Kolik jich přistihli bez roušky? Nemyslitelné, kdyby skutečně existovala smrtící epidemie, která zabíjí lidi. Oni od začátku věděli, že o žádnou smrtící epidemii nejde.
WHO se svou plánovanou novelou Mezinárodních zdravotních předpisů a především s pandemickou smlouvou bude brzy nad suverenitou jednotlivých zemí a pak by mohla jednoduše kdykoli zavést jakoukoli výše uvedenou či jinou šílenost.
A masy by většinou poslouchaly, což už mají vyzkoušené z covidové „plandemie.“
ZDROJ: Necenzurovaná Pravda, Slovanka https://necenzurovanapravda.cz/2023/03/globalisticka-agenda-tri-roky-pandemie-a-donucovacich-opatreni-ktere-mely-za-cil-otestovat-ovladatelnost-mas/
Dočetli jste jeden z našich článků?
Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolný příspěvek, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování ! Volného blogu a také investicí do jeho budoucnosti.
Více o financování zdola se dozvíte http://ZDE: https://volnyblog.news/podporit-provoz-volny-blog-cz/