vidlák

Ukrajinské obilí obsahovalo v EU zakázaný pesticid. Imunoložka varovala před fatálními důsledky

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

21.4.2023

Dočasný zákaz dovozu zemědělských výrobků z Ukrajiny platí na Slovensku od 19. dubna. Před týdnem Státní veterinární a potravinová správa Slovenska (ŠPVS) objevila v pšenici z Ukrajiny v EU zakázaný pesticid. Účinky nebezpečné pro zdraví lidí látky vysvětlila pro neČT24 imunoložka Blanka Říhová.

„Chlorpyrifos je také znám pod označením chlorpyrifos ethyl. Ale má snad desítku jiných, obchodních označení. Jedná se o organofosfátový pesticid používaný u kukuřice, některých obilnin a u hospodářských zvířat. Může zabíjet i některé domácí mazlíčky, ale také hmyz a červy,“ varuje imunoložka z Ústavu imunologie a mikrobiologie Akademie věd prof. RNDr. Blanka Říchová, DrSc.

Vědkyně popsala také účinek látky na hmyz. Podle jejích slov působí na nervový systém hmyzu tím, že inhibuje enzym acetylcholinsterázu. Je to insekticid aktivní na hmyzí škůdce živící se listy a žijící v půdě, také například působí na škůdce typu komárů a některých mravenců, doplnila profesorka.

Kontaminace tímto pesticidem probíhá podle vědkyně několika způsoby: „Působí kontaktem Je třeba opatrnost při použití a použití načasovat. Může poškozovat pouhým dotykem, vdechnutím nebo po požití. Hlavní toxicita je inhibice enzymu acetylcholinesterázy, oxidační stres a narušení produkce některých žláz s endokrinní sekrecí. Může mít nepříznivé hematologické účinky na kůži, svalstvo a skelet. Jeho nadměrná expozice může mít fatální důsledky i pro lidi.”

Říchová uvedla, že zdravotní limity jsou asi 0.2mg/m3. Podle amerického National Institues of Health je poločas rozpadu 33-56 dní po požití a 7-15 dní při povrchové (kožní) aplikaci, doplnila imunoložka. Navíc nebezpečný pesticid je zakázán několika významnými zdravotními organizacemi a v řadě západních států.

„Pro lidi ho WHO klasifikovala jako středně nebezpečný, je neurotoxický, je spojován s autoimunitou, autismem, požívání během těhotenství může poškozovat mentální vývoj dítěte. Ve Velké Británii byl zakázán 1. dubna 2016 a je také zakázán v EU, protože je veden jako přetrvávající!!! organický polutant (Stockholm Convention on Persistent Organic Pollutants). 18. 8. 2021 americká FDA zakázala jeho použití pro potravinářské plodiny. Zakázala ho řada dalších zemí…V roce 2020 ho snad zakázala i Indie,“ poznamenala k využití a oběhu látky profesorka Říchová.

Dříve slovenská ŠPVS potvrdila, že analýza vzorků dodávky 1500 tun pšenice z Ukrajiny zjistila výskyt pesticidu chlorpyrifosu zakázaného v Evropské unii kvůli negativnímu vlivu na zdraví lidí. Následně Ministerstvo zemědělství a rozvoje venkova nedoporučilo dovoz jakéhokoliv ukrajinského obilí a výrobků z něho.

Podle tiskové mluvčí Ministerstva hospodářství SR Márie Pavlusíkové vládní vyhláška zakazuje propouštění vybraných výrobků a potravin z Ukrajiny nebo původem z Ukrajiny na území Slovenska do celního režimu, volného oběhu či konečné použití nebo celní uskladňování. Dokument také nařizuje zákaz dovozu obilovin, různých druhů cukrů, semen, cukrové řepy, octu, včelího medu, rovněž zeleniny či ovoce z Ukrajiny na Slovensko.

Česká republika dovoz obilí z Ukrajiny neplánuje zakazovat. Podle ministra zemědělství Nekuly v kontrolovaných vzorcích potravin a produkce z Ukrajiny nebyly objeveny žádné pro zdraví člověka škodlivé látky.

Ve čtvrtek 20. dubna Polsko, které dříve zakázalo dovoz ukrajinského obilí, prohlásilo, že obnovuje tranzit zemědělských výrobků, včetně obilí, z Ukrajiny. Tranzit měl být obnoven od půlnoci v noci ze čtvrtka na pátek.

ZDROJ:42TČen https://42tcen.cz/entry/ukrajinske-obili-obsahovalo-v-usa-zakazany-pesticid-imunolozka-varovala-pred-fatalnimi-dusledky

Ukrajinská pesticidní a GMO mouka, která již dostala přezdívku “Banderka” na internetu, šla podle ředitele slovenského mlýna “jenom” do pekáren a nikoliv do obchodních řetězců! Pekárny prý nemají tak přísné předpisy na původ mouky! Agrární komora ČR varuje už i před vajíčky a kuřecím masem z Ukrajiny, protože na Ukrajině tímto obilím krmí nosnice a kuřata na drůbežích farmách! Komora má podezření, že maso i vajíčka se potom přebalují v Polsku a na Slovensku!

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

Neuvěřitelný skandál s ukrajinskou moukou v EU začíná nabírat děsivé a bizarní obrysy, které pouze podtrhují, jak moc je Fialova vláda připravena obětovat pro ukrajinskou otázkou naprosto všechno, dokonce i potravinovou bezpečnost České republiky. Slovenský deník Pravda přinesl v pátek rozhovor [1] s ředitelem podniku Mlýn Kolárovo, který prozradil, že jeho podnik dodává mouku m.j. odběratelům na Slovensku a v ČR. V rozhovoru pro Pravdu uvedl ředitel Levente Varga zásadní informaci, že ukrajinskou mouku přimíchávali do mouky určené jen pro pekárny, ale ke koncovým spotřebitelům do supermarketů v podobě pytlíkových balení prý nešla. Tedy minimálně ne z jeho mlýna. U ostatních mlýnů to samozřejmě nemůže zaručit.

Zdůvodnil to tím, že na složení mouky pro koncové spotřebitele jsou kladeny vyšší požadavky a předpisy než na mouku pro pekárny. Jenže, tento výrok ředitele mlýna začal na slovenských sociálních sítích žít vlastním životem a lidé považují výrok za chucpe. Ředitel de facto uklidňoval veřejnost výrokem, že mouka z Ukrajiny šla “jenom” do pekáren, ale ke spotřebitelům do supermarketů se nedostala.

Tento výrok je samozřejmě naprosto neuvěřitelný, když uvážíme, že drtivá většina spotřebitelů v ČR i na Slovensku si doma chleba, housky a ani rohlíky nepeče, toto všechno si lidé nakupují v pekárnách, resp. v supermarketech z pekáren umístěných uvnitř provozoven, kde se produkuje tzv. rozpékané pečivo. A toto pečivo připravují samozřejmě velkopekárny, subdodavatelské pekárny, které nakupují právě tu ukrajinskou mouku.

Ukrajinská mouka neměla vůbec přijít na evropský trh a měla jen přes EU cestovat do zemí 3. světa

Tohle je prostě jenom ukázka toho, co se stane ve chvíli, kdy do EU pustíte ukrajinské kšefty a styl ukrajinské korupce. Musíme si totiž znovu zopakovat, jak se vlastně ukrajinské obilí do EU najednou dostalo, protože to velká média nechtějí příliš rozmazávat, vzhledem k obsedantní podpoře Banderovského režimu v Kyjevě. To ukrajinské obilí se totiž nikdy nemělo v EU objevit, mělo mířit někam úplně jinam! Ukrajina před začátkem války do EU dovážela obilí jen minimálně, protože bylo zatíženo vysokými dovozními cly. Po vypuknutí války ale Brusel rozhodl, že v rámci podpory Ukrajiny, aby měla peníze na válečné úsilí, se umožní ukrajinským firmám, aby mohly exportovat své obilí skrze země EU do třetích zemí. A bylo zaděláno na malér!

Srdcař pro Ukrajinu…

A to především rozvojového světa, konkrétně do Afriky a rovněž Latinské Ameriky. To ukrajinské obilí nesplňuje evropské bezpečnostní předpisy, protože Ukrajina nezakazuje zemědělcům používání herbicidů, pesticidů, ani insekticidů, stejně tak nezakazuje ani osev polí GMO osivy, takže obilí z Ukrajiny prostě před začátkem války nemohlo do EU nijak snadno proudit.

Jenže poté, co Brusel udělil Ukrajině povolení na reexport obilí z Ukrajiny do 3. zemí přes země EU, se začalo s ukrajinským obilím šmelit. Celé to začalo v Polsku. Tam se totiž místní vláda rozhodla zrušit DPH na základní potraviny a obchodníci ucítili příležitost vydělat velké peníze a trhnout velké prachy nejen díky nulové DPH, ale i díky tomu, že místo drahého polského nebo evropského obilí se začne prodávat to ukrajinské.

Mouka z Ukrajiny se přimíchává do evropské mouky pro pekárny, prozradil v rozhovoru ředitel slovenského mlýna

Ukrajinská pšenice se přimíchává do mouky, aby reziduální obsah pesticidů nevystřelil náhodné potravinářské kontroly do nebes. Podle polského tisku je poměr míchání ukrajinské mouky do evropských muk přibližně 1:2 až 1:3, čili jeden díl ukrajinské mouky na dva až tři díly evropské mouky. V procentech tedy 25 až 33% obsahu balení mouky obsahuje ukrajinskou pesticidní mouku.

Pekárny nemají tak přísné předpisy, takže si představte, co asi tak jíme v Evropě za chleby, rohlíky, žemle, housky, bagety, koblihy, sladké pečivo v supermarketech, balené pečivo, makovce, záviny, tam všude teď máme velkou pravděpodobnost, že se tam nachází “Banderka” a nikdo to už po upečení nedokáže zjistit.

Perex článku rozhovoru z Pravdy

Ta mouka z Ukrajiny nikdy neměla přijít na evropský trh, taková totiž nebyla dohoda mezi EU a Kyjevem. Původní dohoda byla, že kvůli válce může Ukrajina použít evropské sklady pro reexport obilí do 3. zemí mimo Evropskou unii. Jenže, výsledek teď máte před očima a víte už, jak to dopadlo. V Evropě totiž známe naše Pappenheimské, šmelináři a vysoká cena potravin v EU v důsledku inflace přivedla obchodníky na nápad.

Zlevnit mouku prostě tím, že se začne přisypávat ta ukrajinská, která byla určena pro Afriku a Latinskou Ameriku, kde jim asi pesticidy nevadí, že je možné je krmit pesticidní mouku, ale co už, nad tím raději novináři z mainstreamu nepřemýšlí, to by moc bolelo, mozkové závity by se strhaly a někomu by došlo, jak odporná hra se tu hraje s de facto otráveným ukrajinským obilím.

Česká agrární komora varuje i před vajíčky a kuřecím masem

Ta zhůvěřilost už je sama o sobě v tom, jak se ředitel mlýna ze Slovenska vyjádřil o tom, že není třeba mít strach, ta ukrajinská mouka šla “jenom” do pekáren! Tohle nevymyslíš! To je jako střelit chlapa kulovnicí do hlavy a omlouvat to tím, že to je v pořádku, do břicha to nebylo. Přece právě pekárny jsou největší průser, protože ty pečou nejvíce pečiva, které obyvatelstvo denně jí. Nebavíme se zde o pečení na doma, kdy jednou za měsíc upečete nedělní bábovku nebo štrůdl. Tohle je úplně na hlavu!

Pekárny mají nižší standardy na mouku než supermarkety pro koncové spotřebitele. To samo o sobě už ukazuje, že v Evropě naši Pappenheimští jedou depopulaci na plné obrátky a premiantem je Fialova vláda, která by klidně nechala Čechy konzumovat pesticidní pečivo, hlavně aby zisky z ukrajinské mouky proudily do Kyjeva na nákupy munice. Ale pozor, nejde jen o mouku! Jak uvedla Česká agrární komora na svém Facebooku [2], lidé by si měli dát pozor i na vajíčka a kuřecí maso, protože podle zjištění komory se do Polska a na Slovensko dováží ukrajinská vejce a kuřecí maso, které se potom přebaluje a původ so označuje jako “EU” na zamaskování původu.

Solidarita s Ukrajinou až za hrob, ani pesticidy a GMO obilí nedonutí Fialu zasáhnout proti ukrajinským zájmům

Podle ruských novinářů to probíhá tak, že z Ukrajiny se přivezou celá kuřata a v Polsku (a podle ČAK i na Slovensku) se rozporcují v masokombinátu, čímž naprosto legálně vzniknou produkty, které mají původ v Polsku, nikoliv na Ukrajině. Vejce se z Ukrajiny přiváží do slepičích farem v Polsku a potom se vykazuje, že je snesly polské slepice.

Tyhle triky vedou k tomu, že ceny pečiva, kuřat a vajec jsou potom velmi nízké a cenově dostupné. A český prezident Petr Pavel si jede s manželkou do Polska do Biedronky na nákup těchto levných potravin. Přejeme dobrou chuť! Fialova vláda nechce dovoz ukrajinského obilí a mouky do ČR zablokovat, čeká se prý na společné evropské rozhodnutí. Solidarita s Ukrajinou až za hrob!

Poláci na internetu si nemohli nechat toto ujít, český prezidentský pár rovněž nakupuje u nás v Berušce!

To je heslo Fialovy vlády. A jak varuje Česká agrární komora, ten skandál bude mít daleko větší rozměry, protože je jasné, že Ukrajinci krmí svá kuřata tímto pesticidním zrním, takže bez ohledu na to, jestli mluvíme o vajíčkách z ukrajinských slepic anebo o kuřecím mase z ukrajinských kuřat, tak máme vysokou jistotu, že v nich jsou pesticidy.

A pokud je pravda, že Poláci a možná i firmy na Slovensku přebalují ukrajinská vajíčka a kuřata, tak to znamená, že podpora vlád těchto zemí Ukrajině, spolu s tou českou, která nic z Ukrajiny nechce zakázat, přesahuje už veškeré bezpečnostní meze, a to i ve vztahu k vlastnímu obyvatelstvu a jeho potravinové bezpečnosti. Nebojte se, nic se vám nestane! Ta pesticidní mouka šla “jenom” do pekáren!

-VK-

Šéfredaktor AE News

ZDROJ: https://aeronet.news/ukrajinska-pesticidni-a-gmo-mouka-ktera-jiz-dostala-prezdivku-banderka-na-internetu-sla-podle-reditele-slovenskeho-mlyna-jenom-do-pekaren-a-nikoliv-do-obchodnich-retezcu/

Pekarová Adamová vyhrožuje Kverulantovi: Okamžitě odstraňte článek, který je vůči mně kritický nebo vás sněmovna zažaluje

Celý článek si můžete poslechnout v audiovrzi ZDE:

20.4.2023

Při nástupu do jedné z nejlépe placených funkcí v Poslanecké sněmovně se Markéta Pekarová Adamová málem zajíkala svatým zápalem při slibu, že výrazně omezí výdaje aparátu, v jehož čele se usadila. Slíbila, že ušetří nejméně 40 milionů. Po roce Kverulant.org ověřil, zda Pekarová svůj slib dodržela. Nedodržela, naopak v roce 2022 sněmovna pod jejím vedením utratila o 141 milionů víc. Kverulant o tom včera publikoval článek. Dnes mu Poslanecká sněmovna doručila výhrůžný dopis. Píše se v něm, že pokud do dnešního poledne článek neopraví, resp. neodstraní, bude ho sněmovna žalovat. Kverulant se tomuto vydírání nepodřídí. Svůj článek nestáhne a je připraven čelit žalobě. Prosíme, pomozte nám alespoň symbolickým darem připravit se na odvetu Markéty Pekarové Adamové.

Mnozí zákonodárci si z Poslanecké sněmovny učinili cestovní kancelář do exotických destinací za peníze daňových poplatníků. Kverulant již dvakrát přistihl poslance na výletě na Machu Picchu, do Austrálie a na Nový Zéland. Všechny tyto cesty považuje za ukázkový příklad okázalého papalášství a vedení Poslanecké sněmovny už několikrát vyzval, aby pravidla pro cesty poslanců zpřísnilo. Na počátku roku 2022 mu to slíbila předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová. Slíbila také, že sněmovna ušetří na provozu 40 milionů korun. Svůj slib nedodržela. Naopak, sněmovna za jejího vedení utratila o 141 milionů víc.

Pekarová Adamová: Ušetříme 40 milionů

Počátkem listopadu 2021 si poslanci v tajné volbě na ustavující schůzi nové sněmovny do svého čela zvolili kandidátku SPOLU Markétu Pekarovou Adamovou (TOP 09). Nová předsedkyně v projevu po svém zvolení směrem k veřejnosti uvedla: „Já se budu snažit ze všech sil, abych právě důvěru v naši komoru parlamentu, tedy v Poslaneckou sněmovnu, zvyšovala. Je to úkolem nás všech, ale já se budu snažit v tomto být v čele těch, kteří se o to snaží.“ V reakci na Kverulantova zjištění slíbilo vedení Poslanecké sněmovny omezit jeden z velmi viditelných benefitů práce českých zákonodárců –⁠ zahraniční služební cesty.

Předsedkyně dolní komory Markéta Pekarová Adamová oznámila koncem ledna 2022, že sněmovna v roce 2022 ušetří takřka 40 milionů korun. „Jednou z oblastí, kde dojde ke snížení výdajů, jsou zahraniční cesty,“ uvedla předsedkyně Poslanecké sněmovny. „Při schvalování služebních cest budeme navíc více dbát na jejich smysluplnost, efektivitu a přínosnost,“ dodala. A přihodila ještě kritiku předchozí Babišovy vlády: „Minulá vláda nehorázně zadlužila naši zemi. Proto je teď nutné přistoupit k úsporným opatřením. Nelze se tvářit, že obrovské zadlužení není problém. Úspory se budou týkat i sněmovny.“

Kverulant už podobných ujištění slyšel opravdu hodně. Jen málokdy došlo k jejich splnění, a proto se na jaře 2023 zeptal Poslanecké sněmovny, kolik ušetřila, kam si poslanci vyrazili tentokrát a kolik to stálo. Než mu sněmovna tyto informace poskytla, musel jí zaplatit 7309 korun.

Náklady sněmovny vzrostly o 141 milionů

Kverulant si od Poslanecké sněmovny vyžádal informace o jejích plánovaných a skutečných výdajích za roky 2018 až 2022. Z údajů vypočetl, že minulá sněmovna utrácela v letech 2018 až 2021 ročně v průměru 1,367 miliardy korun. Z toho 648 milionů korun činily platy a podobné a související výdaje. Po volbách utratila nová sněmovna v roce 2022 celkem 1,509 miliardy korun. To je nárůst o 141 milionů korun. O dodržení slibu předsedkyně sněmovny Pekarové Adamové, že ušetří 40 milionů korun, tedy nemůže být ani řeč. Naopak sněmovna utratila o 10 % více než její předchůdkyně. Jeden s největších nárůstů se konal v položce „platy a podobné a související výdaje“. Zde si poslanci polepšili o 92 milionů korun. Tedy o 14 %.

Pekarová Adamová vyhrožuje

Kverulant všechna svoje zjištění publikoval včera v článku s výmluvným názvem „Pekarová Adamová slíbila na provozu sněmovny ušetřit 40 milionů, ale náklady byly naopak o 141 milionů vyšší“. Reakce Pekarové Adamové přišla již dnes. Kdo čekal něco ve stylu: „Je mi moc líto, že jsem zklamala důvěru veřejnosti nesplněním svého slibu“, bude zklamán. Naopak, Poslanecká sněmovna Kverulantovi zaslala dopis, kde se píše: „Vyzýváme server Kverulant.org k okamžité opravě do čtvrtka 20. dubna 2023 do 12.00 hodin. Jinak bude Kancelář Poslanecké sněmovny nucena domáhat se svých práv soudní cestou.“

V textu dopisu se sice píše, že Kverulantův článek má být „opraven“, ale z kontextu dopisu je naprosto jasné, že Poslanecká sněmovna si opravu představuje jako napsání nového, oslavného článku na Markétu Pekarovou Adamovou. Sněmovna tedy ve skutečnosti po Kverulantovi žádá odstranění článku.

V dopise se dále píše, že „naprosto odmítáme tvrzení, že předsedkyně Sněmovny nedodržela svůj slib o úspoře 40 milionů korun“. Ovšem to, že sněmovna za rok 2022 neušetřila 40 milionů korun, ale naopak utratila o 141 milionu víc proti průměru nákladů za roky 2018 až 2021, zpochybněno není. Ani není zpochybněno Kverulantovo tvrzení, že sněmovna pod vedením Pekarové utratila v položce „platy a podobné a související výdaje“ o 92 milionů více, než to dokázala průměrně ročně minulá sněmovna.

Naopak, výhružný dopis ze sněmovny naznačuje, že s přečerpáním rozpočtu se nedalo nic dělat, když přišly „nečekané“ výdaje jako „vyplacení odchodného končícím poslancům za 8. volební období“ a „financování akcí v rámci parlamentní dimenze předsednictví ČR v Radě EU“. K tomu Kverulant dodává, že příchod těchto „nečekaných“ událostí byl znám dlouho dopředu. A ne dosti na tom, průměr nákladů Poslanecké sněmovny za roky 2018 až 2021, se kterým porovnával náklady sněmovny v roce 2022, samozřejmě také zahrnovaly výplatu odchodného za minulé, tedy 7. volební období.

Dopis ze sněmovny končí větou, za kterou by se nemusel stydět ani antihrdina slavného románu George Orwella 1984, soudruh O’Brien: „Proto jsou zdánlivě logické vývody v článku Kverulanta pouhým populistickým řazením faktů, z nichž však nemohou vyplývat žádné závěry o nedostatečné úspoře finančních prostředků ze strany Poslanecké sněmovny.“

Vojtěch Razima

ZDROJ: Kverulant.org https://www.kverulant.org/article/pekarova-adamova-vyhrozuje-kverulantovi-okamzite-odstrante-clanek-ktery-je-vuci-mne-kriticky-nebo-vas-snemovna-zazaluje/


ZMÍNĚMÝ ČLÁNEK SI MŮŽETE PŘEČÍST ZDE.

PEKAROVÁ ADAMOVÁ SLÍBILA NA PROVOZU SNĚMOVNY UŠETŘIT 40 MILIONŮ, ALE NÁKLADY BYLY NAOPAK O 141 MILIONŮ VYŠŠÍ

Mnozí zákonodárci si z Poslanecké sněmovny učinili cestovní kancelář do exotických destinací za peníze daňových poplatníků. Kverulant.org již dvakrát přistihl poslance na výletě na Machu Picchu, do Austrálie a na Nový Zéland. Kverulant považuje všechny tyto cesty za ukázkový příklad okázalého papalášství a vedení Poslanecké sněmovny už několikrát vyzval, aby pravidla pro cesty poslanců zpřísnilo. Na počátku roku 2022 mu to slíbila předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová. Slíbila také, že sněmovna ušetří na provozu 40 milionů korun. Svůj slib nedodržela. Naopak, sněmovna za jejího vedení utratila o 141 milionů víc a Kverulant opět odhalil několik zbytečných a předražených cest. Kverulant Pekarovou vyzval ke zveřejnění omluvy a ke sjednání nápravy. Už roky se s kverulantskou vytrvalostí snažíme krotit papalášské manýry. Prosíme, podpořte nás v tom alespoň symbolickým darem.

Petr Fiala, Markéta Pekarová Adamová, Marian Jurečka, Foto: ČTK / Šimánek Vít

Kontrola cest poslanců za roky 2017 až 2021

Na podzim 2021 se Kverulant dle zákona dotázal Poslanecké sněmovny, kam si v posledních letech poslanci vyrazili. A zjistil, že poslanci cestovali usilovně, přičemž hned několik cest vzbuzovalo značné rozpaky. Na prvním místě to byly cesty Víta Rakušana. V prvním případě navštívil Rakušan na týden Kolumbii a Peru. Pak si vyrazil k protinožcům. Jen výlet Víta Rakušana a jeho politických souputníků do Austrálie a na Nový Zéland nás přišel na jeden a čtvrt milionu korun. Cesty Víta Rakušana však nebyly zdaleka ojedinělými případy, kdy se poslanci vydali do exotických destinací za naše peníze. Více o nich naleznete v kauze Poslanci na výletech za peníze daňových poplatníků. Kverulant se se svými zjištěními na přelomu roku 2021 a 2022 obrátil na tehdy nově zvolenou poslaneckou sněmovnu. Jako obvykle, žádal o sjednání nápravy.

Pekarová Adamová: Ušetříme 40 milionů

Počátkem listopadu 2021 si poslanci v tajné volbě na ustavující schůzi nové sněmovny do svého čela zvolili kandidátku SPOLU Markétu Pekarovou Adamovou (TOP 09). Nová předsedkyně v projevu po svém zvolení směrem k veřejnosti uvedla: „Já se budu snažit ze všech sil, abych právě důvěru v naši komoru parlamentu, tedy v Poslaneckou sněmovnu, zvyšovala. Je to úkolem nás všech, ale já se budu snažit v tomto být v čele těch, kteří se o to snaží.“ V reakci na Kverulantova zjištění slíbilo vedení Poslanecké sněmovny omezit jeden z velmi viditelných benefitů práce českých zákonodárců –⁠ zahraniční služební cesty.

Předsedkyně dolní komory Markéta Pekarová Adamová oznámila koncem ledna 2022, že sněmovna v roce 2022 ušetří takřka 40 milionů korun. „Jednou z oblastí, kde dojde ke snížení výdajů, jsou zahraniční cesty,“ uvedla předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová. „Při schvalování služebních cest budeme navíc více dbát na jejich smysluplnost, efektivitu a přínosnost,“ dodala. A přihodila ještě kritiku předchozí Babišovy vlády: „Minulá vláda nehorázně zadlužila naši zemi. Proto je teď nutné přistoupit k úsporným opatřením. Nelze se tvářit, že obrovské zadlužení není problém. Úspory se budou týkat i sněmovny.“

Kverulant už podobných ujištění slyšel opravdu hodně. Jen málokdy došlo k jejich splnění, a proto se na jaře 2023 zeptal Poslanecké sněmovny, kolik ušetřila, kam si poslanci vyrazili tentokrát a kolik to stálo. Než mu sněmovna tyto informace poskytla, musel jí zaplatit 7309 korun.

Náklady sněmovny vzrostly o 141 milionů

Kverulant si od Poslanecké sněmovny vyžádal informace o plánovaných a skutečných výdajích sněmovny za roky 2018 až 2022. Z údajů vypočetl, že minulá sněmovna utrácela v letech 2018 až 2021 ročně v průměru 1,367 miliardy korun. Z toho 648 milionů korun činily platy a podobné a související výdaje. Po volbách utratila nová sněmovna v roce 2022 celkem 1,509 miliardy korun. To je nárůst o 141 milionů korun. O dodržení slibu předsedkyně sněmovny Pekarové Adamové, že ušetří 40 milionů korun, tedy nemůže být ani řeč. Naopak sněmovna utratila o 10 % více než její předchůdkyně. Jeden s největších nárůstů se konal v položce „platy a podobné a související výdaje“. Zde si poslanci polepšili o 92 milionů korun. Tedy o 14 %.

A jak to dopadlo s úsporou nákladů na poslanecké cesty?  Z údajů vyžádaných od sněmovny Kverulant vypočetl, že minulá sněmovna utrácela v letech 2018 až 2021 ročně za cesty v průměru 12,057 milionu korun. Po volbách utratila nová sněmovna v roce 2022 za cesty celkem 12,787 milionu korun. To je nárůst o třičtvrtě milionu korun. O dodržení slibu předsedkyně sněmovny Pekarové Adamové tedy opět nemůže být řeč.

Více než 60 cestovatelských klubů poslanců

Pojďme se podívat na několik cest poslanců do exotických destinací. Na týden od 18. do 25. března roku 2022 si do Indonésie vyrazili poslanci Viktor Vojtko (STAN) a Petr Fifka (ODS). Jejich výlet nás přišel na 317 tisíc korun. Co poslanci v Indonésii dělali, není jasné, zpráva z této cesty nejspíš neexistuje. Sněmovna ji Kverulantovi neposkytla, přestože o ni žádal.

Páni poslanci se do exotické destinace vypravili jako členové „cestovatelského klubu“ Meziparlamentní skupina ČR – Indonéská republika.  Takových klubů má poslanecká sněmovna hodně, více než 60. Jen namátkou, je to Meziparlamentní skupina Austrálie a Nový Zéland (16 členů), dále Bahrajnské království (5 členů), Čína (18 členů), Chile (11 členů), Itálie (32 členů), Izrael (73 členů), Japonsko (17 členů), Kanada (17 členů), Korejská republika (9 členů), Mexiko (9 členů), Řecko (15 členů), Spojené státy americké (48 členů), Španělské království (12 členů) a Tanzanie (7 členů). Samozřejmě platí, že čím atraktivnější země je, tím více má „cestovatelský klub“ členů. A v každé skupině nalezneme poslance napříč politickým spektrem.

Stejní cestovatelé jako do Indonésie, tedy poslanec Fifka a Vojtko, si za peníze daňových poplatníků zaletěli ještě do Rwandy. Opět na týden, a to od 9. do 15 října 2022. Jejich výlet nás přišel na 290 tisíc korun. Zpráva z výletu opět není k dispozici a opět se cestovalo v rámci „cestovatelského klubu“, konkrétně Meziparlamentní skupina ČR – Rwandská republika.  To, že ani Fifka, ani Vojtko členy této skupiny nejsou, patrně nehrálo roli. Stejně jako nevadilo, že poslanec Tomáš Kohoutek (ANO) není členem Meziparlamentní skupiny ČR – Turecká republika, když si v červnu 2026 zaletěl za 35 tisíc do Turecka.

Do Ameriky za milion!

„Cestovatelské kluby“ zaměřené na jednotlivé země, nejsou zdaleka jedinou možností, jak vycestovat za peníze daňových poplatníků. Skvělou práci na poli utrácení odvádí i Stálá delegace Parlamentu do Parlamentního shromáždění NATO. Právě ta vyslala od 4. do 10. prosince na cestu do Washingtonu, D.C. čtyři poslance za rekordní sumu 920 tisíc korun. Údajně na Parlamentní transatlantické fórum letěli poslanci Jiří Horák (KDU-ČSL), Tomáš Kohoutek (ANO), Robert Králíček (ANO) a Pavel Žáček (ODS). Ani z tohoto výletu není k dispozici zpráva.

„Cestovatelské kluby“ zaměřené na jednotlivé země nejsou zdaleka jedinou možností, jak vycestovat za peníze daňových poplatníků. Skvělou práci na poli utrácení odvádí i Stálá delegace Parlamentu do Parlamentního shromáždění NATO. Právě ta vyslala od 4. do 10. prosince na cestu do Washingtonu, D.C., čtyři poslance za rekordní sumu 920 tisíc korun. Údajně na Parlamentní transatlantické fórum letěli poslanci Jiří Horák (KDU-ČSL), Tomáš Kohoutek (ANO), Robert Králíček (ANO) a Pavel Žáček (ODS). Ani z tohoto výletu není k dispozici zpráva.

Se stálou delegací NATO je však možné se podívat i do Japonska. Za 232 tisíc korun se tam na týden v polovině září vypravil Robert Králíček (ANO).

Všechny poslanecké cesty v režii poslanecké sněmovny za rok 2022.

Největší cestovatelé

Právě Robert Králíček (ANO) byl v roce 2022 jedním z největších cestovatelů ve sněmovně. S utracenými 747 tisíci z našich kapes mu právem patří druhé místo. Hlouběji nám do kapes dokázal sáhnout jen poslanec Ondřej Benešík (KDU-ČSL), s utracenými 805 tisíci. O krásné třetí místo v ostré konkurenci se dělí tři poslanci, a to Pavel Žáček (ODS), Jaroslav Bžoch (ANO) a Michal Ratibořský (ANO). Každý z nich dokázal za rok 2022 vyčerpat částku kolem 620 tisíc korun. A více než půl milionu, přesněji 542 tisíc korun, dokázal načerpat už jen poslanec Marek Ženíšek (TOP 09). Ten si za svoji píli jistě zaslouží alespoň diplom.

Výzva Pekarové Adamové

Kverulant vyzval předsedkyni poslanecké sněmovny Markétu Pekarovou Adamovou, aby se za nesplnění svých slibů veřejnosti omluvila. Také ji vyzval, aby se konečně zasadila o dosažení reálných úspor na provozu dolní komory parlamentu. Utrácet v době rekordních schodků státního rozpočtu 1,5 miliardy za 200 lidí přijde Kverulantovi dosti nevkusné. Už druhý den po odeslání výzvy bylo jasné, že se Pekarová neomluví.

ZDROJ: Kverulant.org https://www.kverulant.org/cases/pekarova-adamova-slibila-na-provozu-snemovny-usetrit-40-milionu-ale-naklady-byly-naopak-o-141-milionu-vyssi/

Patrik Duda: Budeme na oceli z Číny závislí stejně, jako jsme nyní na plynu z Ruska?

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

19.4.2023

Ocel je nezbytný materiál pro moderní svět. A přitom výrobců oceli je čím dál méně. Ať už kvůli špatné ekonomice nebo ekologii, v západním světě příliš nových oceláren nevzniká. Jak bude vypadat trh s ocelí za deset let? V Číně je oproti ostatním zemím ocelářský průmysl na obrovském vzestupu. A vytváří si tak ohromně silnou pozici ve světě, říká Patrik Duda, CEO společnosti Atreon.

Evropa až na druhém místě. Silná průmyslová základna má zásadní význam pro hospodářský růst Evropy, zachování udržitelných pracovních míst a konkurenceschopnost na světových trzích. Silné ocelářství tvoří základ mnoha průmyslových hodnotových řetězců, například v automobilovém průmyslu. Roční obrat ocelářského odvětví v EU činí 166 miliard eur, vytváří 1,3 % HDP EU a poskytuje 328 000 přímých pracovních míst a ještě větší počet nepřímých a závislých pracovních míst.

Evropské ocelářství se vyznačuje moderními, energeticky a CO2 účinnými závody, které vyrábějí výrobky s vysokou přidanou hodnotou. A výrobky pro světový trh založené zejména na vynikající síti pro výzkum a vývoj. Evropská unie ročně vyprodukuje v průměru 170 milionů tun surové oceli. Po Číně je však stále až druhým největším výrobcem na světě.

Jak víme, výroba oceli není úplně eco-friendly. A to má samozřejmě velký vliv na její cenu. Pokud máte produkovat ocel v zemi, kde se ekologie natolik hlídá, je těžké produkci škálovat. Například Čína je v tomto však opakem.

Destabilizace světových trhů

Navzdory silnému potenciálu ocelářského průmyslu EU se jeho konkurenční postavení na světovém trhu v posledních letech zhoršilo. Nedávné hospodářské zpomalení v rozvíjejících se ekonomikách mělo od roku 2014 negativní dopad na celosvětovou poptávku po oceli. Zároveň se však výrazně zvýšila volná výrobní kapacita v některých třetích zemích.

Nadměrná výroba oceli vedla k dramatickému nárůstu vývozu, destabilizaci světových trhů s ocelí a poklesu cen oceli na celém světě. Tržní ceny některých ocelářských výrobků se v důsledku prudkého nárůstu objemu propadly až o 40 %. Některé třetí země reagovaly zavedením obchodních omezení a jiných forem obchodních překážek. Nadměrná kapacita navíc vyvolala bezprecedentní vlnu nekalých obchodních praktik, které narušují rovné podmínky v celosvětovém měřítku. Tyto obchodní praktiky přenášejí břemeno globální nadbytečné kapacity neúměrně na evropské výrobce a jejich zaměstnance.

Přijde mi zajímavé, že ve světě je trend oceláren spíše na poklesu. Jinými slovy, některé ocelárny kvůli špatné ekonomice nebo ekologii končí. A nových jich příliš nevzniká. Ocel je nezbytný materiál pro moderní svět. Přitom výrobců je čím dál méně. To vytváří spousty otázek, co bude s ocelí za pár desítek let. Dalším zajímavým tématem je, že naopak v Číně je ocelárenský průmysl na obrovském vzestupu. A vytváří si tak ohromně silnou pozici ve světě.

Čína je na trhu s ocelí dominantním hráčem

Od roku 2007 se produkce oceli v Číně zdvojnásobila a v Evropské unii produkce o pár desítek procent naopak klesla. Není výjimkou, že si Čína získává v některých částech průmyslu svoji dominanci. A stejně tak je to i ve výrobě oceli. Aktuálně Čína vyprodukuje více než 50 % celé světové oceli, což je obrovská dominance. V roce 2022 Čína vyprodukovala cca 980 000 tun oceli.

Propast mezi Čínou a ostatními zeměmi je opravdu velká. Obecně jde vidět, že v Evropě nové ocelárny příliš nevznikají. Pokud dochází k nějakým transakcím, tak jsou to spíše velké holdingy kupující už fungující ocelárny, které například renovují. Zatímco v Číně se staví ocelárny nové. Rozhodně zde tedy do budoucna hrozí závislost na oceli ze zahraničí. Tento trend je jednoznačný. Na druhou stranu toto částečně řeší antidumpingová cla na některou ocel z Číny.

Zajímavostí je, že běžná konstrukční ocel z Číny není v České republice příliš oblíbená. A takřka se s ní nesetkáte. Výhodou je, že v České republice máme vlastní ocelárny – a mnoho dalších v blízkém okolí; Maďarsko, Slovensko atd. Jak to bude vypadat dále, je však otázkou.

Upadající sláva?

Stinnou stránkou této dominance Číny je i síla případného pádu. Od roku 2022 se Čína potýká s krizí na trhu s ocelí. Což je způsobené primárně krizí s nemovitostmi a přesycením trhu ocelí. Jenom před několika měsíci oznámilo šest velkých společností vyrábějících ocel bankrot a mnoho dalších výrazně omezuje produkci. Jak dopadne jejich dominance do budoucna, je tedy s otazníkem.

ZDROJ:FOCUSON https://www.focuson.cz/patrik-duda-budeme-na-oceli-z-ciny-zavisli-stejne-jako-jsme-nyni-na-plynu-z-ruska/

Děkujeme za vaši podporu našeho zpravodajství, podporu nás můžete ZDE:
https://volnyblog.news/podporit-provoz-volny- blog-cz/
Transparentní účet: 115-4977920247/0100
Důvěrný účet: 107-1458980287/0100
„Na Kafe“ : 27-1664400247/0100
Další zajímavé články najdete ZDE: https://volnyblog.news/

Výrobce medu: Za letošní zimu v Česku uhynula asi polovina včelstev

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

17.4.2023

Za letošní zimu v Česku uhynula asi polovina včelstev, tedy 300 tisíc. Vyplývá to z odhadu společnosti Medokomerc, která je jednou z největších firem v Česku specializujících se na výkup medu a jeho následný prodej. K podobnému úhynu podle ní naposledy došlo v letech 2019 a 2020. Loni nepřežilo přibližně 35 procent včelstev v závislosti na lokalitě, uvedla firma. Za letošním úbytkem podle ní stál především teplejší přechod mezi podzimem a zimou, který vedl k vyššímu výskytu roztočů způsobujících například nemoc varroázu.

„Krátká a teplá zima znamenala vyšší aktivitu parazitů a roztočů, kterou se nepodařilo tak výrazně regulovat léčebnými postupy jako v předchozím roce,“ řekl zástupce společnosti Milan Špaček.

Pokud v následujících měsících nedojde k extrémním teplotním výkyvům, snůška českého medu by podle něj měla dopadnout dobře. Tuzemští výrobci v Česku podle Špačka dlouhodobě nedokážou pokrýt poptávku, a tak se med často dováží ze zahraničí. V případě lesního medu je to například Španělsko či Argentina, uvedl již dříve.

Produkce medu v Česku podle Špačka v předešlých letech klesala. Mohly za to především problémy spojené s koronavirovou pandemií a úbytek řepky olejky, produkce mírně stoupla až loni, uvedl.

„V posledních letech má významný vliv na množství řepkového nektaru volba hybridů řepky, v jehož případě zemědělci nehledí na nektarodárnost, ale na výnos. Mnoho z pěstovaných hybridů řepky tak tvoří příliš málo nektaru, což negativně ovlivňuje včelí produkci,“ řekl.

Podíl včelstev bez roztoče, který u včel způsobuje nemoc varroázu, letos podle Státní veterinární správy (SVS) meziročně klesl o 22 procent na 17 procent. Tento podíl klesá již druhým rokem, uvedla SVS. Nemoc v kombinaci s dalšími faktory, jako je nedostatečná výživa, virózy nebo nízká úroveň zoohygieny, může vést až k úhynu včelstev. Řešit úhyn včelstev mechanickým opylováním, které se předloni podle Špačka testovalo v Izraeli, není vhodné, řekl.

„Mechanické opylování není budoucností. Včely jsou totiž nenahraditelné. Jako jediné produkují med a jsou významnými opylovači, bez kterých by příroda nemohla existovat,“ dodal.

Podle Českého statistického úřadu bylo loni v ČR 654 tisíc včelstev. Vyprodukovalo se 7771 tun medu. Proti roku 2021, kdy včelaři vyprodukovali 6068 tun, je to nárůst o téměř 28 procent.

Zdroj: https://liberecka.drbna.cz/zpravy/spolecnost/32573-vyrobce-medu-za-letosni-zimu-v-cesku-uhynula-asi-polovina-vcelstev.html?fbclid=IwAR1NukD8uYwt2czfEo4xTgAEBTNCfKX8mIPMLZGhUZ8nsxAx7Ou9Sc92dgo&utm_source=copy

ČESKÉ LITHIUM MÁ BÝT ZÁPADEM VYDRANCOVÁNO ZA NEJNIŽŠÍ CENU NA SVĚTĚ! Uniklo 13. dubna z nejprestižnější studie o budoucnosti světového průmyslu!

Celý článek si múžete poslechnout v audio verzi ZDE:

14.4.2023

Totální konec Česka, díky Fialově vládě! Včera publikovala polská média mezinárodní studii, za kterou stojí přes 200 firem z kategorie z těch největších korporací světa!  Studie shrnuje plány na těžbu Lithia a na produkci lithiových baterií v roce 2030 v celém světě. Už z jednoduchého pohledu na plánovanou produkci lithiových baterií v zemích EU je jasné, že se díky Fialově neschopnosti s Českem, ani se Slovenskem při výrobě lithiových baterií vůbec nepočítá: (Tabulka pro srovnání obsahuje i některé další státy světa.) (Na konci analýzy jsou úplně čerstvé zprávy o objevu největších světových zásob Lithia, které udělaly radost zejména moskevskému Gosudarovi.)

  1. Čína                        6197 GWh
  2. USA                         908 GWh
  3. Německo                 514 GWh
  4. Maďarsko               217 GWh
  5. Itálie                         138 GWh
  6. Norsko                     125 GWh
  7. Francie                    122 GWh
  8. Polsko                      115 GWh
  9. Švédsko                   110 GWh
  10. Kanada                    106 GWh
  11. Velká Británie        105 GWh
  12. Španělsko               100 GWh
  13. Mexiko                       80 GWh
  14. Srbsko                        48 GWh
  15. Portugalsko              45 GWh
  16. Česko                         15 GWh
  17. Slovensko                  10 GWh
  18. Švýcarsko                    8 GWh
  19. Holandsko                  1 GWh
  20. Ostatní země            523 GWh       (Indie, a další země Asie, Jižní Ameriky a Afriky)

Studie naopak oznamuje, že Česko bude brzy dodávat Západu nejlevnější světové lithium! (V anglickém originále: become the producer of the lowest-cost hard rock lithium in the world!) Podle další studie se má v Krušných horách vytěžit 30 tisíc tun lithia ročně, a těžba má trvat 25 let. Takto vypadá krajina po těžbě lithia:

Za studií stojí nezisková organizace PSPA, kterou podporují tyto světové mega firmy!  Mimo jiné také společnost Veoliakterá je známá tím, že v minulosti drancovala českou vodu! Když jsme pod Krušnými horami těžili uhlí, spotřebovávali jsme ho sami! Když se má těžit lithium, má se hlavně vyvážet! Česku tak zůstanou jen ekologické škody! A český průmysl nemá lithiové baterie vyrábět, protože je to vysoce zisková pokročilá výroba!

Zatímco, šéfka českého parlamentu Pekarová (TOP-09) se létá předvádět na Tchaj-wan, největší spojenci USA v Evropě, Poláci, se chlubí, že jedni z největší producentů lithiových baterií na světě, čínské firmy CAPCHEM a Guotai Huarong už investují do výroby lithiových baterií v Polsku. V Maďarsku investují do výroby lithiových baterií obří čínské firmy EVE a CATL. V Německu čínské firmy CATL a SVOLT, v Portugalsku čínský CALB. Naprosto neschopná česká fialová vláda není schopná sehnat jedinou investici do výroby lithiových baterií! Ovšem v Bruselu okamžitě schválí konec výroby spalovacích motorů na klasická paliva z ropy a plynu. Fiala je tak neschopný, že si ani není schopen spočítat, kolik Temelínů by musel postavit, aby Češi mohli jezdit na syntetická paliva!

V Česku se podle studie má těžit nejlevnější lithium,  a to přesto, že respektovaná studie Světového fondu na ochranu přírody, WWF,  potvrdila, že těžba lithia v Portugalsku produkuje obrovské množství zdravotně nebezpečného prachu a dokonce zmínila i obavy z nebezpečí úniků radioaktivního prachu, spojené s výskytem uranových rud v těžební oblasti portugalského lithia. Jak známo z historie, v Krušných horách se také těžil uran!

Jak to nakonec dopadne s těžbou českého Lithia je ve hvězdách, protože začátkem března bylo ohlášeno objevení druhého největšího naleziště Lithia na světě v Iránu.  Je jen o něco menší než naleziště v Chile, a obsahuje 10% zásob světového Lithia. Naleziště se zkoumalo s ruskou pomocí 4 roky a nachází se v iránské provincii Hamedan. Objev tohoto naleziště zcela narušil plány USA na odstavení Číny a Ruska od zdrojů Lithia v Jižní Americe, na kterých jsou obě země závislé. Tím spíš, že takřka současně oznámila Indie nález ložiska o velikosti 5,9 milionů tun. Podle posledních údajů mají USA pod hypotetickou možnou kontrolou v Jižní Americe, USA, Kanadě, Austrálii a EU jen necelých 18 milionů tun, kdežto  Rusko, Čína, Indie a Irán už disponují bez Afriky a Jižní Ameriky celkem 16,4 miliony tun!

Z časového hlediska je už nyní jasné, proč miliardář Musk oznámil před pár dny výstavbu největší továrny na baterie v Číně, i proč se Saudská Arábie, Irán, Čína a Rusko minulý měsíc domluvily na rychlé spolupráci, a proč Rusko začalo letos mohutně investovat do iránské ekonomiky. Po nálezu iránského lithia mají Rusko a Čína kompletní zásoby všech typů surovin ve svém dosahu. Saudové miliardy dolarů na investice a tučné zisky. Čína výrobní kapacity pro rychlý rozvoj těžby a Rusové jaderný deštník par excelence. Americké loďstvo už blokádou Jižní Ameriky nemá šanci zvrátit tento souboj o přístup ke světovým zásobám Lithia, a ani jihoamerické státní převraty, tak typické pro CIA, na výsledku už nic nezmění. Lze ovšem očekávat zvýšení tlaku USA na Irán. Nedávné protesty, mohou být počátkem nějakých větších akcí. Protože nejjednodušší cesta, jak zastavit čínsko-ruský nástup je zbavit čínskou ekonomiku klíčových surovin, které nevlastní Rusko, a to je Lithium. Zdá se tak, že svět bude ještě nestabilnější, než dosud byl kvůli válce na Ukrajině.

Originál studie v PDF najdete zde: Studie PSPA

 

AUTOR:   Michael Svatoš