6 strategií jak“nedodržovat předpisy“ –  pro ochranu dětí a dospívajících v roce 2023

Od roku 2020 se rodiče musí potýkat se stále bezostyšnějšími snahami vlád, škol, nadací, velkých technologických společností, velkých farmaceutických firem a dalších subjektů o uchvácení, poškození nebo zničení dětské mysli a těla. Zde je několik strategií pro rodiče, jak pomoci dětem odolat tlaku, aby se podřídily.

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

Od roku 2020 se rodiče musí potýkat se stále bezostyšnějšími snahami vlád, škol, nadací, velkých technologických společností, velkých farmaceutických firem a dalších subjektů o uchvácení, poškození nebo zničení dětské mysli a těla.

Tyto útoky na děti – a také na dospělé – zdaleka nejsou jen dílčími nebo oportunistickými reakcemi na příhodnou „pandemii“, ale odrážejí dobře financovaný, dlouhodobý program kontroly zaměřený na zavedení digitálních identit, sociálního bodování a „úplného monitorování a sledování každé lidské bytosti prostřednictvím … již zavedených mechanismů“.

Na shromáždění „Poražte mandáty“ v lednu 2022 předseda organizace Children’s Health Defense a hlavní právní poradce Robert F. Kennedy, Jr. tvrdil, že „nikdo v historii planety se nikdy nevyrovnal s tím, jak se dostat z totalitní kontroly“, a připomněl veřejnosti: „Pokaždé, když se podřídíte, jste slabší.“

Kennedy také varoval, že „si jdou pro naše děti“.

Jako na potvrzení toho byli kojenci, děti v mateřských školách a vysokoškolští studenti po celý rok šikanováni, aby se nechali očkovat – a pak utrpěli kruté poškození – vakcínou COVID-19, přestože existovaly zdrcující důkazy, že tyto vakcíny je naléhavě nutné stáhnout z trhu.

Stále více rodičů si uvědomovalo, že tato a další nebezpečí, která se kolem jejich dětí hromadí, jsou nutná.

Protože heslem pro rok 2023 je noncompliance (nedodržování opatření covid), uvádíme několik opatření, která by mohla v nadcházejícím roce přinést skutečnou změnu.

1.Zvolte si domácí vzdělávání

V devítidílném seriálu napsaném na začátku letošního roku popsal novinář Corey Lynn z Corey’s Digs komplexní snahy o sociální inženýrství – „výcvik poslušnosti“ – koordinovaně se rozvíjející ve 110 zemích, částečně prostřednictvím školních programů „sociálního a emočního učení“.

Cílem těchto programů, které realizují pedagogové, poradci a další odborníci ve „veřejných školách, charterových školách, mimoškolních programech, letních táborech, virtuálních školách a dálkovém studiu“, je podle Lynna „formovat myšlení, regulovat emoce, kontrolovat chování, vštěpovat pokřivené názory a budovat poslušnou pracovní sílu“.

Jak uvedla Anna L. Nobleová v článku v časopise The Defender z dubna 2022: „Školy poskytují užitečný zkušební prostor pro experimentování se způsoby, jak udržet pozornost dětí, rozvíjet podněty a vyvolávat žádoucí reakce na chování.“
Zarputilá informátorka v oblasti vzdělávání Charlotte Thomson Iserbytová, dnes již zesnulá bývalá vedoucí politická poradkyně amerického ministerstva školství, odsoudila „záměrné ohlupování Ameriky“ a vysledovala posun vzdělávacího systému „od akademických znalostí k modifikaci chování“ přinejmenším do roku 1965.

Iserbyt poznamenala, že ministerstvo školství před svým vznikem v roce 1979 za Carterovy administrativy neexistovalo, a prohlásil: „V ústavě není nikde uvedena výzva, aby existovalo ministerstvo školství“.

Dokonce i soukromé školy, které má pod palcem Národní asociace nezávislých škol (National Association of Independent Schools), zřejmě ztratily jakékoli zbytky „nezávislosti“, přičemž smlouvy o zápisu údajně zakazují rodičům „vyjadřovat silný nesouhlas“ s politikou školy nebo učebními plány pod hrozbou vyloučení“.

Namísto toho, abychom od „zneužívajícího“ vzdělávacího systému nadále očekávali něco jiného, navrhuje Lynn, že domácí výuka může být silnou formou nesouhlasu.

Mnoho rodičů s tím zřejmě souhlasí – v reakci na katastrofální zavádění opatření škol, jako je dálkové studium a nošení roušek, se v roce 2020 rekordní počet domácností obrátil k domácímu vzdělávání.

Před COVID-19 se doma učilo zhruba 3,4 % dětí školního věku, ale do začátku školního roku 2020-2021 se podle odhadu amerického úřadu pro sčítání lidu zvýšil tento podíl na 11,1 %.

Domácí vzdělávání je nyní nejrychleji rostoucí formou vzdělávání v USA.
Zastavte otravu

Začátkem tohoto měsíce více než třetina dotázaných rodičů (35 %) – oproti necelé čtvrtině (23 %) v roce 2019 – zpochybnila povinné očkování ve školách,

A to byla jen poslední z řady zpráv zabývajících se rostoucím rozpaky rodičů nad „rutinním“ očkováním dětí.

Tyto trendy naznačují, že kritická masa rodičů začíná vnímat vakcíny jako „trik podvodníka“ a chápe, že sliby o bezpečnosti vakcín byly falešné a prolezlé střetem zájmů dávno předtím, než se objevily očkovací látky COVID-19 – a vlastně už od samotného vzniku dětských očkovacích programů.

Světoví odborníci na vakcíny to oklikou přiznali na globálním summitu Světové zdravotnické organizace o bezpečnosti vakcín koncem roku 2019, stejně jako dánská výzkumnice a dlouholetá zasvěcená odbornice na vakcíny Christine Stabell Bennová přibližně ve stejné době.

Bennová to komentovala slovy: „Odpůrci očkování mají oprávněné obavy [z bezpečnosti],“ a dodala:

„U žádných vakcín nebyly zkoumány jejich nespecifické účinky na celkový zdravotní stav, a dokud je nezkoumáme, nemůžeme vlastně určit, zda jsou vakcíny bezpečné.“

Bennin kolega Peter Aaby rovněž v roce 2019 přiznal: „Většina z vás si myslí, že víme, co všechno naše vakcíny způsobují; nevíme.“

V polovině roku 2021 Bennová a Aaby opatrně argumentovali proti očkování dětí proti COVID-19 ve vysoce prestižním vědeckém časopise BMJ.

Vzhledem k šokující pravděpodobnosti poškození očkováním, která panovala již před vakcínou COVID-19 – konzervativně odhadovaná ve zprávě vypracované vládou v roce 2010 na jednu z každých 39 podaných vakcín – není překvapivé, že by nyní masakr způsobený očkováním COVID-19 rozšířil řady pochybovačů a „ex-vaxerů“.

Očkování – i když obsahuje známé i neznámé toxické složky a zjevně se liší podle jednotlivých šarží – však zdaleka není jediným prostředkem k otravě našich nejzranitelnějších.

Rodiče, kteří jsou ochotni provést vlastní průzkum a vytvořit si vlastní obživu a zdravotní péči pro svou rodinu, zjistí, že je v jejich silách snížit, ne-li zcela vyloučit, vystavení svých dětí dalším běžným jedům, jako jsou potravinářská aditiva, glyfosát, organochlorové a organofosfátové pesticidy a volně prodejné léky, jako je paracetamol, jejichž nebezpečnost je značně podceňována.

2.Omezte čas strávený u obrazovky

V roce 2006 autor Richard Louv v podtitulu své knihy „Poslední dítě v lese“ použil termín „porucha z nedostatku přírody“, který naznačuje, že dnešní „zadrátovaná generace“ s vědomým či nevědomým souhlasem rodičů nerozumně upřednostňuje obrazovky před časem stráveným v přírodě.

Se zhoršujícími se návyky dětí na obrazovky v posledních několika letech se deficit přírody stal „horkým tématem“.

Znepokojení vědci také popisují, jak obrazovky vytlačují „vývojově prospěšné aktivity“ tak základní, jako je spánek, fyzická aktivita, interakce s rodinou a čtení knih.

Související problém závislosti na obrazovce nebo sociálních médiích – spojený nejen s nevyspáním, ale i s poruchami příjmu potravy a následky, jako je sebevražda – se stal předmětem žalob, které tvrdí, že společnosti provozující sociální média „agresivně“ nasazují algoritmy, jejichž cílem je závislost dětí a dospívajících.

Při zjištění, jak významnou roli zřejmě hrají „sociální vlivy“ v explodujícím fenoménu „rychlého nástupu genderové dysforie“ u dívek, je hlavním doporučením autorky Abigail Shrier v její knize „Nevratné poškození: Transgenderové šílenství, které svádí naše dcery“, je nedávat dceři chytrý telefon.

Jak vysvětluje Catherine Austin Fittsová, autorka knihy „Financial Rebellion“ a Solari Report, „děti jsou terčem nejmocnějších lidí a nejnebezpečnějších technologií na planetě“ a úkolem rodičů je „pochopit to a chránit je“.

3.Naučte děti používat hotovost, ne plast

Koncem roku 2020 se generální ředitel Banky pro mezinárodní platby Augustín Carstens podělil o nepřátelskou vizi centrálních bankéřů o měnovém systému umožňujícím úplnou kontrolu všech transakcí prostřednictvím digitálních měn centrálních bank (CBDC), které by zlověstně umožnily centrálním bankám také libovolně zapínat a vypínat peníze lidí.

Mladší generace bohužel bezohledně kráčí vstříc této dystopické vizi, přičemž mileniálové se podle průzkumu společnosti Capital One z roku 2021 „stále více odklánějí od výdajů v hotovosti“ ve prospěch digitálních platebních systémů.

Některé banky – zřejmě si neuvědomují, že CBDC ohrožují jejich vlastní budoucnost – prosazují bezhotovostní agendu tím, že nabízejí středoškolské debetní karty, které slouží jako školní průkazy, a rodičům tvrdí, že se již nebudou muset „starat o ztracené peníze na oběd“.

Fitts je silným zastáncem oživení používání hotovosti.

Rodiče mohou pomoci nejen tím, že budou sami vzorem pro práci s hotovostí, ale i tím, že jejich děti „začnou s hotovostí zacházet, když jsou malé“.

V roce 2015 se šéfredaktorka časopisu Kiplinger’s Personal Finance Janet Bodnarová vyjádřila, že „používání hotovosti je nejlepší způsob, jak přimět mladé lidi k moudrému uvažování o penězích“, a to včetně starších teenagerů, kterým může prospět „disciplína při hospodaření se zásobou skutečné hotovosti“.

Bodnar odmítl jako chybný argument rodičů, že plasty mohou děti naučit „finanční zodpovědnosti“.

Britský odborník na matematiku řekl v roce 2021 deníku The Guardian: „Schopnost zacházet s penězi a něco si sám koupit je velmi zvláštní: buduje to důvěru v peníze.“

4.Nepodléhejte pastem na duševní zdraví

V průběhu let se mnozí rodiče naučili mít se na pozoru před doporučeními pocházejícími z Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC), agentury, která je tak zvyklá na střet zájmů a falešnou vědu, že se nestydí využívat stejnou PR firmu jako Big Pharma.

Proto si výzvy CDC a nastrčených skupin CDC a farmaceutických firem, jako je Americká akademie pediatrů, k většímu screeningu duševního zdraví a většímu přístupu k „péči“ – od narození až po mladou dospělost – zaslouží pečlivou kontrolu.

Jak bylo nedávno popsáno v časopise The Defender, psychiatrický dohled od kolébky do hrobu je skrytým nástrojem sociální kontroly a hrozí také stigmatizující a potenciálně život ohrožující důsledky, jako je nadměrná diagnostika, přílišná medikalizace a nadměrná medikace.

Školy stále častěji slouží jako nástroj pro screening a poskytování služeb v oblasti duševního zdraví, ale jak upozornila Občanská komise pro lidská práva (CCHR) se sídlem v Los Angeles, která se zabývá ochranou duševního zdraví, ve svém informačním listu, „subjektivní a nevědecké“ nástroje pro screening duševního zdraví, které školy používají, jsou „vyvinuty psychiatry převážně s finančními vazbami na farmaceutický průmysl“.

Podle CCHR:

„Screening duševního zdraví klade mladým studentům trapné, osobní a potenciálně zneklidňující otázky, které psychiatři formulovali tak, že žádný student nemůže uniknout tomu, aby byl v určitém okamžiku svého vzdělávání označen za duševně nemocného.“

CCHR dodává: „Tyto dotazníky mohou vyústit v psychologický nebo psychiatrický zásah do života dítěte a jeho rodiny – často proti jeho vůli nebo pod pohrůžkou.“

Domácnostem, které nevyužívají domácího vzdělávání, hlídací skupina doporučuje, aby se rodiče seznámili s tím, co se děje, podepsali formuláře o výjimce před psychiatrickým vyšetřením nebo poradenstvím a „sjednotili se, aby psychiatrické vyšetření bylo ze škol vyloučeno“.

5.Přestaňte financovat nepřítele

Autorka a badatelka Dr. Naomi Wolfová se nedávno odvážně postavila do mrazu před budovu své alma mater, Yaleovy univerzity, aby přednesla argumenty, že univerzitní povinnost očkování vakcínou COVID-19 dělá ze studentů „zdravotní rukojmí“ a představuje obchodování s lidmi.

Ve svém popisu návštěvy na Yaleu popsala Wolfová rozhovory s rodiči, kteří uvedli, že „jejich děti je prosily, aby se neozývali, aby nevolali děkanovi, aby se jich nezastávali, aby je před těmito injekcemi jakkoli ochránili“, protože se obávali represí a vyloučení.

Rodiče však mají povinnost ujistit se, že jejich mladí lidé chápou, co vyměňují za prestiž – včetně potenciálně svého zdraví, budoucí plodnosti nebo života.

Navíc, i kdyby, jak tvrdí Wolf, byly univerzity nyní více zavázány vládním zakázkám než těm, kdo platí školné, vysokoškolští studenti a jejich rodiče stále představují silný ekonomický blok, který je schopen hlasovat nohama.

Jedním z nástrojů, které mají rodiče k dispozici, navrhuje Wolf, je eskontovat potenciální dary a ukázat univerzitám, o jaké prostředky přicházejí.

Ale rodiče, kteří dají svým současným nebo budoucím vysokoškolským studentům svolení a odvahu vyhnout se jakékoli vysokoškolské instituci, která se ukáže jako ochotná je otrávit a připravit je o jejich ústavní svobody, mohou svým dětem nabídnout ještě silnější životní lekci.

Jeden středoškolák, který si uvědomil, že „mandáty neskončí, dokud se jich budeme účastnit“, vypracoval dopis pro přijímací kanceláře na vysoké školy (k dispozici jako vzor pro ostatní), který zní

„V tuto chvíli zvažuji pouze školy, vysoké školy nebo univerzity, které nevyžadují vakcínu Covid-19, a to by znamenalo počáteční sérii, případné doočkování a včetně nadcházejících požadavků, aby byly považovány za „aktuální“. Lékařská svoboda a autonomie těla jsou pro mě nejvyšší prioritou.“

6.Řekněte ne kontrolní síti

Ačkoli se tento článek zaměřil na opatření na ochranu mladých lidí, kontrolní síť – v podobě zásahů, jako jsou digitální průkazy totožnosti, očkovací pasy a CBDC – jde i po dospělých.

Jak napsal Kennedy v doslovu ke svému bestselleru „Skutečný Anthony Fauci“: „Můžeme se sklonit a podřídit se … Nebo můžeme říci ne. Máme na výběr a ještě není pozdě.“

Pořad CHD.TV „Finanční vzpoura“ nabízí každý týden návrhy, jak se nepodřídit.

Kennedyho slovy:

„Můžeme říci ne dodržování očkování pro práci, ne posílání dětí do školy s nuceným testováním a nošením roušek, ne cenzurovaným platformám sociálních médií, ne kupování výrobků od společností, které bankrotují a snaží se nás ovládat. Tyto kroky nejsou snadné, ale žít s důsledky nečinnosti by bylo mnohem těžší. Vyzváním k morální odvaze můžeme zastavit tento pochod ke globálnímu policejnímu státu.“