Škola platí cenu za povinné očkování, musí zaplatit miliony

14.12.20

Aurora

Osmnáct subjektů napadlo rozhodnutí školy u soudu. Vzhledem k povinnému očkování musí zaplatit poplatek.

Univerzita Colorado Anschutz Medical Campus musí zaplatit pokutu ve výši 10,3 milionu dolarů (8,5 milionu eur) poté, co přinutila zaměstnance a studenty nechat se očkovat proti COVID-19, uvádí britský deník Daily Mail.

Rozhodnutí univerzity bylo v roce 2021 napadeno u soudu 18 anonymními osobami. Podle deníku Daily Mail se mezi nimi nacházejí lékaři, studenti medicíny, zdravotní sestry, vědci a administrativní pracovníci.

V rozsudku soudu se uvádí, že vedení univerzity ve svém rozhodnutí nerespektovalo náboženské výhrady svědomí. Od nynějška bude muset respektovat náboženské námitky zaměstnanců i studentů, které budou mít stejnou váhu jako výjimky udělené ze zdravotních důvodů.

Škola také zastaví jakékoli vyšetřování pravosti náboženského vyznání osob, které se k němu hlásí, píše Daily Mail.

Sophieina volba?

Podle soudu má pokuta ve výši více než 10 milionů dolarů pokrýt škody, pozdní platby školného a právní náklady. Podle jedné z žalobkyň, známé pouze jako „Jane Doe 9“, se studenti a zaměstnanci ocitli v nemožné situaci.

„Nikdo by neměl být nucen volit mezi svou vírou a živobytím. Univerzita v Coloradu zcela ignorovala naše kariéry a živobytí a zmařila roky studia a obětí,“ uvedla oběť.

V roce 2021 vydala Univerzita v Coloradu směrnici, která vyžadovala, aby všichni její studenti byli do září téhož roku očkováni. Byla to reakce na šířící se vlnu infekcí variantou COVID-19 Delta.

Podle deníku Daily Mail univerzita povolila výjimky z povinnosti očkování z náboženských a zdravotních důvodů, ale mnoho studentů a zaměstnanců je nemohlo získat. Správa reagovala prohlášením, v němž tvrdila, že očkování je nezbytné k ochraně života a zdraví pacientů léčených v rámci studijního programu.

Deník dále uvádí, že federální soudce v Denveru případ opakovaně zamítl. Změna nastala v roce 2024, poté co soudní senát uznal náboženské důvody univerzity pro přijetí tohoto opatření.

Právní spor byl nakonec vyřešen prostřednictvím mediace, v níž se strany dohodly na zaplacení pokuty.

 

Zdroj: Info.sk, DP, dailymail.co.uk

 

ZDROJ:

https://www.info.sk/sprava/273935/skola-doplatila-na-nutene-ockovanie-musi-zaplatit-miliony/

Vánoční stromek ve statistice

K masovému rozšíření vánočních stromků došlo v Česku v období 1. republiky. Nyní se jich u nás každoročně prodá okolo 1,5 milionu.

Tradice zdobení vánočního stromku se v českých zemích začala výrazněji šířit během 19. století, zejména mezi obyvateli měst. Na venkov pronikala pozvolna – zprvu především skrze školy, kostely a kulturní spolky. V Praze je první prodej vánočních stromků doložen již v roce 1843. Koncem 19. století už nebylo neobvyklé, aby v obcích, kde stála škola, byl alespoň jeden vánoční stromek, ačkoliv na plošné rozšíření si tato tradice musela ještě počkat. Například časopis Český lid uvádí, že v roce 1893 bylo v devíti venkovských obcích (není zaznamenáno kterých) celkem 276 stromků.

S postupujícím rozšířením tradice ovšem začaly vznikat i problémy související s masovým kácením stromků, zejména v době vánoční. Už v roce 1910 se v tisku objevila ostrá kritika plýtvání a přetěžování lesů v důsledku nadměrného kácení stromků v období Vánoc: „Značné množství vánočních stromků, jež se ve vánoční době do větších měst dopravují, převyšuje daleko spotřebu. I když se nemůže jednati o to, aby kulturně-historický zvyk vánočního stromku byl odstraněn, přece nesmí býti přehlédnuto, s jakými škodlivými následky pro lesní hospodářství spojen jest tento způsob pěstování lesa, najmě pro rolnictvo.“

Rozmach za 1. republiky

K výraznému rozšíření této tradice došlo ve 20. století. Ve městech se stal vánoční stromek standardní součástí svátků už během první republiky. Dobře tuto skutečnost můžeme pozorovat na příkladu Brna a Prahy. V roce 1926 se v Brně prodalo 30 tisíc vánočních stromků, jejichž cena se pohybovala od 3 do 25 Kč. O dva roky později se jich tamtéž prodalo již 40 tisíc v ceně od 10 do 100 Kč, což představuje zdražení o téměř 300 %. V Praze se roku 1926 dostalo na trh 66 100 stromků, oproti 27 715 v předchozím roce. Do obliby nákupu vánočních stromků významně zasáhla hospodářská krize. Noviny v prosinci 1934 upozornily, že v předvánoční sezoně bylo na trh dopraveno asi o čtvrtinu méně vánočních stromků než o rok dříve; poptávku se však přesto podařilo pokrýt. Například na Opavsku se v tomto roce prodalo o 10 tisíc stromků méně. Již o rok později ale přinesl deník Express zprávu, z níž je patrný nedostatek tohoto zboží, neboť bylo na trh dovezeno „o 14 tisíce kusů vánočních stromků méně oproti loňskému roku“.

V roce 1939 musely být ceny vánočních stromků regulovány. Za smrk či borovici do výšky 1 m uříznutou v lese se platilo 1,5 K, za jedli 2 K. Tyto ceny zůstaly prakticky stejné po celou dobu druhé světové války. Po jejím skončení skokově vzrostly. Například v Brně se stromky v roce 1945 prodávaly podle kvality od 17 do 25 Kč. V jiných regionech však byly ceny výrazně nižší.

Živé versus umělé

Počet stromků určených k prodeji se od 50. let minulého století neustále zvyšoval. Na konci listopadu 1959 byly z Jeseníků vypraveny dva vlaky o 50 vagonech se 120 tisíci stromky. Dalších 30 tisíc jich bylo posláno do Maďarska. O šest let později jen Lesní závod v Novém Městě na Moravě odeslal pro Brno 9 500 stromků. A kolik se jich v Brně prodávalo celkem koncem 70. let? Roku 1978 jich bylo dovezeno k prodeji více než 200 tisíc, zatímco roku 1980 „pouze“ 156 tisíc. Tradičnímu živému stromku začaly postupem času konkurovat umělé. Není bez zajímavosti, že ty úplně první byly vyrobeny v Německu již na konci 19. století. V 50. letech 20. století se staly populárními hliníkové stromky, které byly o další desetiletí později vytlačeny stromky vyrobenými z PVC, které vypadaly mnohem realističtěji. Přestože se počty prodaných přírodních stromků časem snižovaly, umělé napodobeniny je nikdy zcela nevytlačily. To je vidět i na příkladu Brna a Prahy, kde v prosinci 1986 prodávala organizace Zelenina ve svých 110 prodejnách 143 tisíc stromků, zatímco v Praze se do prodeje dostalo jen několik set umělých stromků výrobního družstva Obzor.

Současný trh

Například v České republice se podle posledních odhadů prodá přibližně 1,5 milionu přírodních vánočních stromků ročně v hodnotě 850 mil. Kč. Z toho státní podnik Lesy ČR každoročně dodá na trh kolem 400 000 stromků ze svých lesů – zbylá část pochází od soukromých pěstitelů ze specializovaných plantáží. Prodej umělých stromků neustále klesá, a oproti živým je asi desetiprocentní.

Ve světě jsou čísla samozřejmě ještě vyšší. Například ve Spojených státech se každoročně prodá okolo 25 až 30 milionů řezaných vánočních stromků. Největším dovozcem stromků v rámci EU je Německo, které v roce 2023 dovezlo 1,8 milionu stromků. Druhé místo tradičně obsazuje Velká Británie, následovaná Francií. Nejvýznamnějšími vývozci vánočních stromků do ostatních členských států byly Dánsko, Polsko a Nizozemí s vývozem v celkové hodnotě kolem 50 milionů eur.

Publikováno ve STATITIKA A MY, informačním a populárně naučném magazínu Českého statistického úřadu (ČSÚ)

° ° °

Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme

 

ZDROJ:

https://www.konzervativninoviny.cz/vanocni-stromek-ve-statistice/

Ve kterých zemích se pěstuje nejvíce geneticky modifikovaných rostlin?

Největší plochy se nacházejí v USA a Brazílii, které dohromady představují více než 60 % celkové světové výměry geneticky modifikovaných rostlin.

 

Ukazuje to infografika portálu Statista, která vychází z aktuálního přehledu Global GM Crop Area Review. Dalšími významnými zeměmi, kde se GM plodiny pěstují, jsou Argentina, Kanada a Indie. V těchto zemích dominují GM sója, GM kukuřice, GM bavlna a GM řepka.

A jak si vede Evropa? Na regionální úrovni měla v roce 2024 nejmenší plochu geneticky modifikovaných plodin na světě, a to pouze 65 963 hektarů. Většina této plochy se nachází ve Španělsku, kde se pěstuje 98,5 % geneticky modifikované kukuřice. Historicky pěstovala GM kukuřici řada evropských zemí, nicméně v současnosti zůstává pouze Španělsko a Portugalsko (viz str. 32, Global GM Crop Area Review).

Plocha pěstování geneticky modifikovaných rostlin v jednotlivých zemích v roce 2024. Zdroj: Statista

 

ZDROJ:

https://casopisargument.cz/67613

 

Jestli jsou pro Vás naše překlady přínosem, zvažte přispěním.
Děkujeme všem, kteří nám ekonomickou podporu pomáháte překládat další videa. – i 10 Kč za shlédnutí nám může pomoci.
Děkujeme, redakce VOLNÉHO blogu.
Transparentní účet: 115-4977920247/0100
Důvěrný účet: 107-1458980287/0100
„Na Kafe“: 27-1664400247/0100
IAN: CZ82 0100 0001 1549 7792 0247
SWIFT: KOMBCZPP