Větrná energie:

Větrná energie: Rostoucí důkazy o neviditelném nebezpečí infrazvuku

19. července 2025

Opakovaně zde varuji před nebezpečím větrníků jak pro přírodu, tak pro lidi, kteří žijí v blízkosti větrných elektráren. Vzhledem k tomu, že také u nás se již chystá výstavba těchto monster hned v několika krajích, je dobré vědět, co můžete možná i v okolí vašeho bydliště očekávat.

S tím, jak se staví a instalují stále větší větrné turbíny, rostou varování před potenciálními negativními dopady na zdraví. Nové studie ukazují, že infrazvuk má také jasný obrovský dopad na zvířata a přírodu.

Údajně „čistá“ výroba elektřiny z větrných turbín se stále častěji ukazuje jako obecné zdravotní riziko. Trpí nejen divoká zvěř (od ptáků přes netopýry až po mořskou faunu), ale tyto větrné turbíny jsou pro člověka vším, jen ne dobrým. Zdravotní a environmentální vedlejší účinky větrné energie jsou stále zjevnější díky rostoucímu počtu studií.

Větrníky jsou bezesporu nejméně ekologickým zdrojem energie, dokonce i uhelné elektrárny lze ve srovnání s nimi považovat za ekologické.

Mimo masové likvidace ptačích, hmyzích a netopýřích populací, ale i milionů stromů, které musí ustupovat výstavbě větrníků, mají tato monstra negativní dopad i na lidské zdraví.

V poslední době se testoval zejména vliv infrazvuku, který byl dlouho neznámý. Již dříve však některé indicie naznačovaly, že infrazvuk z větrníků má negativní vliv na srdce, ale může způsobovat i rakovinu či ateriosklerózu (viz  zde a zde).

V poslední době přibývají další důkazy škodlivosti infrazvuku z větrných elektráren na lidi i zvířata.

S tím, jak se staví a instalují stále větší větrné turbíny, rostou varování před potenciálními negativními dopady na zdraví. Nové studie ukazují, že infrazvuk má také jasný obrovský dopad na zvířata a přírodu.

Údajně „čistá“ výroba elektřiny z větrných turbín se stále častěji ukazuje jako obecné zdravotní riziko.

Trpí nejen divoká zvěř (od ptáků přes netopýry až po mořskou faunu), ale tyto větrné turbíny jsou pro člověka vším, jen ne dobrem. Zdravotní a environmentální vedlejší účinky větrné energie jsou stále zjevnější díky rostoucímu počtu studií.

Infrazvuk, který vychází z obrovských rotorů moderních větrných turbín, je pro lidské ucho neslyšitelný. Jeho účinky jsou však o to zákeřnější.

Stále více lidí žijících v blízkosti takových turbín hlásí poruchy spánku, bolesti hlavy, problémy s koncentrací a dokonce i kardiovaskulární onemocnění.

Postižena jsou i zvířata: Studie naznačují, že vibrace a nízkofrekvenční zvukové vlny z těchto elektráren masivně narušují vývoj slepičích vajec a mohou zvýšit úmrtnost zárodků perliček až o 48 procent.

Nejinak tomu bude i u divokých ptáků hnízdících v blízkosti těchto elektráren.

Nejenže jsou tedy ptáci drceni po milionech , ale i jejich potomci jsou systematicky zabíjeni přímo ve vejcích.

S rostoucím výkonem a velikostí větrných turbín roste i intenzita infrazvuku, který generují. Zatímco ještě před několika lety byly běžné turbíny s výkonem 2 až 3 megawatty, dnes se plánují větrné turbíny s výkonem 7 až 10 megawatt – a tento trend pokračuje.

Společnost Siemens Gamesa pracuje na největší větrné turbíně na světě s výkonem 21,5 megawattu a průměrem rotoru 276 metrů. Výsledkem je exponenciální rostoucí akustický tlak a dosah infrazvuku se zvětšuje – na více než 50 kilometrů .

Vzhledem k tomu, že německá spolková vláda nyní chce také zrušit minimální vzdálenosti mezi větrnými turbínami a obytnými oblastmi, lze si představit negativní dopady na zdraví místních obyvatel.

Nejen z hlediska infrazvuku, ale také z hlediska oděru toxických chemikálií z lopatek rotoru, které tak budou ještě intenzivněji vháněny přímo do obytných oblastí.

A to se samozřejmě netýká jen Němců, ale i těch z vás, kdo žijete v blízkosti hranic, kolem nichž je také množství větrníků (stejně jako v Rakousku).

To, co politici a mainstreamová média prodávají veřejnosti jako „zelenou“ a „čistou“ výrobu energie, se stále častěji ukazuje jako zdravotní riziko pro lidi a zvířata a také jako obecná environmentální zátěž.

Vzhledem k těmto faktům nelze o „zelené“ a „čisté“ energii vůbec hovořit.

ZDROJ: Report 24 https://report24.news/windkraft-immer-mehr-hinweise-auf-unsichtbare-gefahr-durch-infraschall/

STUDIE: https://www.windconcerns.com/egg-mortality-increases-near-wind-turbines-study/

EURO.cz – Hluk větrníků škodí zdraví, varuje WHO. https://www.euro.cz/clanky/hlucne-vetrniky-poskozuji-zdravi-varuje-who-muze-to-vest-k-prisnejim-pravidlum-1424994/#google_vignette

Větrné turbíny každoročně zabíjejí miliony ptáků a netopýrů https://report24.news/gruener-mord-windturbinen-toeten-jaehrlich-millionen-voegel-und-fledermaeuse/
Toxická abraze: Větrné turbíny kontaminují přírodu a pitnou vodu na velkých plocháchhttps://report24.news/giftiger-abrieb-windkraftanlagen-verseuchen-natur-und-trinkwasser-auf-weiten-flaechen/

Jestli jsou pro Vás naše překlady přínosem, zvažte přispěním.
Děkujeme všem, kteří nám ekonomickou podporu pomáháte překládat další videa. – i 10 Kč za shlédnutí nám může pomoci.
Děkujeme, redakce VOLNÉHO blogu.
Transparentní účet: 115-4977920247/0100
Důvěrný účet: 107-1458980287/0100
„Na Kafe“: 27-1664400247/0100
IAN: CZ82 0100 0001 1549 7792 0247
SWIFT: KOMBCZPP
Nebude to jen Francie. Bezmocná Evropa směřuje k bankrotu,

Politico píše: Nebude to jen Francie. Bezmocná Evropa směřuje k bankrotu, pokud nepřijme zásadní změny.

19. července 2025

Francie se momentálně potýká s rekordním státním dluhem ve výši 3,3 bilionu eur (83,16 bilionu Kč). Premiér François Bayrou již v reakci na to představil plán, jak snížit tento rekordní státní dluh a zachránit veřejné finance, jehož součástí je i kuriózní návrh na zrušení dvou státních svátků, což okamžitě vyvolalo ostrou kritiku opozice a hrozbu Marine Le Penové, že Bayrouovu vládu svrhne, pokud návrh neodvolá. Více o tom jsme psali zde. Jak upozorňuje Politico, podobné problémy se v budoucnu ovšem nemusí zdaleka dotýkat jen Francie, ale i celé Evropy. Server dokonce tvrdí, že „bezmocná Evropa směřuje k bankrotu, pokud nepřijme zásadní změny“. Hlavním problémem a zároveň překážkou ke zlepšení situace jsou a budou dle serveru deficity a právě veřejné (i jiné) dluhy, mezi které patři i ty státní. Rekordní státní dluh přesahující 3,5 bilionu korun mimo jiné zasáhl nyní i Česko, o čemž jsme psali zde.

Úterní rozpočtová bomba francouzského premiéra Françoise Bayrou nebyla jen budíčkem pro Francii. Byla to spíše nejjasnější a nejnaléhavější důkaz toho, že stárnoucí a stále více bezmocná Evropa směřuje k bankrotu, pokud nepřijme zásadní změny, píše Politico. Za tyto zásadní změny k přijmutí Politico považuje „digitalizaci, dekarbonizaci a obranu, které musí být financovány na pozadí demografického úpadku“. K tomu však server zároveň podotýká, že Evropa však má jen malý nebo žádný manévrovací prostor kvůli právě dluhům a deficitům.

Tato tvrzení lze opřít i oficiální predikce a statistiky. Například Mezinárodní měnový fond v případě eurozóny očekává, že celkový rozpočtový deficit zemí zóny se do konce desetiletí zvýší na 3,3 % hrubého domácího produktu, čímž se hrubý veřejný dluh zvýší na 93 % HDP. A náklady na splácení tohoto dluhu v příštích několika letech nutně porostou, protože vlády v celé Evropě refinancují za mnohem vyšší úrokové sazby peníze, které si mezi lety 2014 a 2022 půjčily téměř zadarmo, doplňuje Politico.

Zpráva Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), jejíž součástí je i Česko, z počátku tohoto měsíce uvedla, že problémem budou zvláště pro členské země dále i celkové sociální výdaje související s demografií, tedy i poměrem mezi pracujícími a důchodci. Ty dle ní zvýší veřejné výdaje o přibližně 3 procentní body HDP během 25 let. „To ponechá stále méně fiskálního prostoru pro dávky zaměřené na zmírnění chudoby, pojištění proti výkyvům příjmů a podporu přerozdělování na trhu práce,“ varuje OECD.

Dále Politico uvádí, že v mnoha případech a zemích jsou nejnaléhavějším problémem náklady na státní důchodový systém. Například britský Úřad pro rozpočtovou odpovědnost tento měsíc uvedl, že na počátku 70. let 21. století budou tyto náklady činit 7,7 % HDP, což je nárůst z dnešních 5 % (a pouhých 2 % v roce 1950). V širším měřítku poslední snaha Evropské komise o kvantifikaci tohoto problému v roce 2021 uvádí, že celkové náklady na stárnutí populace – včetně nákladů na důchody, zdravotní péči a péči o seniory – vzrostou z 24 % HDP v roce 2019 na 25,9 % v roce 2070.

Rekordní český státní dluh

Český státní dluh na Fialovy vlády v pololetí dosáhl rekordních 3,504 bilionu korun. Od začátku roku se zvýšil o 139 miliard korun, uvedlo v pátek ve čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu ministerstvo financí. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 322.170 korun. Ve druhém čtvrtletí se státní dluh zvýšil o 94 miliard korun. Míra zadlužení od konce roku 2024 vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 42,5 procenta HDP.

Za zvýšením státního dluhu stojí podle ministerstva především prodej státních dluhopisů kvůli pokrytí splátek dluhu a kvůli průběžnému krytí schodku státního rozpočtu. Na konci června byl rozpočtový deficit 152,4 miliardy korun.

 

ZDROJ: Politico https://www.politico.eu/article/francois-bayrou-france-bombshell-puts-debt-sustainability-back-on-the-agenda/