J. Kaufman: 11000 SANKCÍ! RUSOVÉ I TAK DNES ŽIJÍ MNOHEM LÉPE NEŽ ZÁPAD, KTERÝ JE CHCE ZNIČIT

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

22.5.2023

Západ si myslel, že zničí Rusko sankcemi z pekla, jak tomu říkají a zatím jim to nevyšlo. Ekonomická válka, která tím byla vyhlášena měla Rusko zcela zdeptat a donutit je přijmout nadřízenost Západu se vším všudy. A zatím se tak nestalo. Proč asi?

Sankce byly sice správně zaměřeny, měly opravdu v Rusku zničit všecko, co se zničit dá, ale nebyly dost důkladně promyšleny. Znalci lidské psychologie a odborníci na manipulaci národů, kteří určitě na sankcích pracovali, tentokrát selhali. Nevystihli podstatu národa, nepochopili, že Rusové mají se sankcemi více než sedmdesátileté zkušenosti a tím pádem že ví, jak s nimi jednat.

Rusko totiž vzalo sankce jako kladnou záležitost. Pro ně to představovalo možnost osamostatnit se, oprostit se od Západu, jeho podnikatelů a jeho vlivu a vybudovat v zemi větší ekonomickou a finanční stabilitu, podle vlastních požadavků.

Deset balíků sankcí jen z Evropské unie by porazilo kdekoho. K tomu ještě přispěla válka na Ukrajině, která přinesla notnou dávku stresu a výdajů, takže vyrovnat se s tím vším nebylo snadné. Rusko ale možná tušilo, co přijde a připravovalo se na tyto problémy už dříve. Jimi vytvořený vlastní a nezávislý finanční platební systém „Mir,“ který již v r. 2015 nahradil SWIFT jim pomohl přestát šok, který všecky ty zákazy a příkazy ze Západu způsobily.

Rubl a finance

Ivan Timofejev, ředitel programů ruského Výboru pro mezinárodní styky říká, že v těchto těžkých dobách nesmírně pomohl zákrok ruské Centrální banky na posílení rublu. Poté, co západní banky a podnikatelé zareagovali na sankce, rubl též pocítil vliv toho útoku a šel prudce dolů. Ruská Centrální banka pak vydala příkaz, aby ruští vývozci převedli 80% jejich cizích měn na rubly. To mělo posílit zásoby cizích měn ve státě a odstranit nátlak na rubl.

Letos v lednu stabilizovalo ruské Ministerstvo financí rubl tím, že směnili část svých fondů za cizí měny. Byl to nutný krok, neboť cizí platidla byla potřebná ke skupování cizích firem na ruském území.

V průběhu minulého roku vydala ruská vláda nabídku zvláštních půjček pro drobné a větší podnikatele, jejichž cena byla 3% a 4,5% roční úrok. Tyto půjčky byly na zvelebení obchodu a za účelem nového vývoje. Oproti tomu, běžný úrok šel z 9,5% na 20% a to za účelem vyrovnání vzrůstající amortizace a odvrácení hrozby inflace.

K tomu se přidalo odložení platby daní pro podniky, které tuto pomoc potřebovaly. Také splátky pojišťovnám pro firmy, zasažené sankcemi mohly být díky vládnímu programu odloženy, což zachránilo velké množství firem a tím pádem i pracovních míst. Vláda rovněž přispívala na programy, které se zabývaly školením zaměstnanců. To všecko vedlo ke zlepšení finanční situace velkého množství lidí.

Dovoz potřebného zboží z ciziny

Další krok, který Rusko podstoupilo byl ten, že odstranili povinnost placení ochranných značek západním dodavatelům. To samo podstatně zlevnilo dovoz některého zboží a i když se jednalo o méně než 10% celkového objemu, šlo o zboží, které bylo velice žádané a které se sestávalo z elektronických součástek, z aut a autosoučástek, domácích spotřebičů, oblečení, botů, kosmetiky, nábytku, farmaceutických léků hudebních nástrojů a jiných produktů.

Kvůli usnadnění dovozu do země bylo zmodernizováno 300 pošt a celnic na hraničních přechodech, aby nedocházelo ke zdržení dodávek z ciziny.

Již koncem r. 2022 se tímto způsobem podařilo vyrovnat nedostatek v zásobování. Také došlo ke zvýšení počtu firem, které dovoz z ciziny nepotřebovaly z 9% na 16%.

Kvůli sankcím, kdy mnoho výrobců počítačů, počítačových programů a jiných elektronických výrobků přestalo uznávat záruky na své zboží a odstranilo zákaznickou podporu pro Rusko, došlo k nedostatku těchto služeb. Bylo nutno zavést zcela novou síť provozoven, které by byly schopny tyto úkony vykonávat.

Vláda k tomu účelu vyhradila značnou finanční částku na podporu těch, kteří byli schopni a ochotni se těmto potřebám věnovat. Byly jim poskytnuty půjčky s 3% ročním úrokem a nové projekty byly podporovány až do 80% jejich ceny. Placení daní bylo odstraněno na 3 roky a vládní kontroly zakázány.

Dokonce i zemědělství

President Putin je přesvědčen, že už ty starší sankce, z r. 2014, daly příčinu k nevídanému vzrůstu zemědělské činnosti v zemi. Od té doby začali ruští sedláci zvyšovat produkci, aby vynahradili nedostatek dovozu z ciziny. Z toho důvodu má dnes Rusko dostatečné množství kvalitních potravin z místních zdrojů.

Mezi lety 2014 a 2022 zaznamenaly zemědělské produkty 27,4% vzrůst. Vývoz tohoto zboží vystoupil na 41,6 miliard dolarů jen v r. 2022, což je dvojnásobek toho, co bylo v r. 2014.

Vliv sankcí je pomalý, ale zákeřný

Jak říká Oleg Barabanov, profesor na Vyšší škole ekonomiky, vliv sankcí se nemusí projevit ihned. Postupem času se ale znásobí, což s největší pravděpodobností Spojené státy očekávají. Potom může být jejich vliv značný – i s tím je čítáno. Proto je naprosto nutné, aby se ruská vláda přidržela svého plánu a cíleně se propracovávala k jeho uplatnění. Myslet si, že se nic neděje a že je vše při starém, by napáchalo mnoho škod. Dnes je nutno zmobilizovat ekonomickou část země a to nejen na podporu současné vojenské činnosti, ale také za účelem odstranění záporného vlivu sankcí.

Ivan Timofejev je toho názoru, že úspěch spočívá v udržení stability. Hlavní cíle, které dnes Rusko má leží v efektivním ekonomickém vedení, ve správných investicích, v potlačování korupce a dodržování zákonů. Podle něho, sankce Rusku ublížily, ale ne natolik, aby se přes ně Rusové nedostali. Ruská ekonomie kvůli tomu rozhodně nezkolapsuje.

Řekl dále, že je možné, že Západ přijde s dalšími sankcemi, ale všecko má svůj limit. Až začnou sankce vytvářet problémy i pro ně, pak budou nuceni s nimi přestat.

Ochrana před finančním krachem

Když se na celou situaci podíváme z jiného hlediska, tak ta skutečnost, že Západ odřízl Rusko od světového finančního systému SWIFT, Rusům vlastně pomohla. Tím pádem dnes nejsou ohroženi krachujícími bankami Západu; jsou od nich jaksi izolováni.

SWIFT je bankovní systém, který umožňuje transakce po celém světě. Deset klíčových ruských banek bylo z tohoto systému vyřazeno, takže neměly možnost provádět mezinárodní platby, ani přijímat cizí peníze. Tyto banky byly rovněž pod sankcemi, takže mezinárodní finanční instituce s nimi nemohly v žádném směru spolupracovat.

Tak se stalo, že to, co měla být po finanční stránce jejich záhuba, jim ve skutečnosti pomohlo. Jen díky těmto zákazům nejsou dnes Rusové zasaženi bankovní katastrofou Západu.

Rusové dnes žijí lépe než třeba Británie

Podle výzkumu IMF (International Monetary Fund) jsou na tom Rusové dnes lépe než Britové. „Sankce z pekla“ přinesly protismyslné výsledky: Rusko tím získalo mnoho příležitostí k dalšímu vývoji, zatím co Británie, která se vždy považovala za nejbohatší zemi světa, se nemůže dostat přes škody, které jí její sankce na Rusko napáchaly. Opravdu, podle IMF nastal v Británii hospodářský pokles, dalo by se říci krize.

Britové se dnes ohánějí záhadnými frázemi jako jsou „záporný růst,“ nebo „krize v oblasti životních nákladů,“ jen aby zastřeli tragickou skutečnost, že celá země upadá do krutého nedostatku. Britové dnes musí míň jíst, méně nakupovat, méně topit a dokonce se i míň umývat, aby se finančně vešli svých možností.

Zatím co britské obchody oplývají nedostatkem a některé potraviny jsou již dnes nedostupné, v Rusku mají všecko: maso, mléko, ovoce, zeleninu. Mají všecko, co potřebují. Když o tom britský populární plátek „Daily Mail“ vydal na žádost čtenářů článek, pochopitelně tím nezpůsobil ani v nejmenším obdiv k britské vládě.

K tomu je dále nutno přidat 45% daň ze mzdy v Anglii, oproti ruským 13%, lékařské ošetření v Rusku zdarma a nízké ceny veřejné dopravy, a pak se nemůžeme divit nespokojenosti Britů. Různé statistické organizace mohou vytlačit Británii na jedno z prvních míst na světovém žebříčku, ale tím nezmění skutečnost, že celý národ je na tom velice bídně a že upadá stále hlouběji do chudoby.

Někdy v 1970. letech na tom byla Anglie rovněž velmi špatně. Margaret Thatcher a její vládě se podařilo vybudovat zdání prosperující ekonomie. Nejen že podpořili finanční instituce, ale vytvořili podpůrnou ekonomii a svolali půjčky. Tím se jim podařilo vytvořit chiméru blahobytu. Jenže při první menší krizi, ke které došlo v r. 2020, to všecko zkolapsovalo.

Dnes jsou v Anglii platy nízké, ceny vysoké a nespokojenost lidu obrovská. „Daily Mail“ se ptal za všecky Brity otázku: „Jak je možné, že jsme chtěli vytrestat Putina a zařídit, aby Rusové trpěli a přitom ten výsledek je, že z nějakého důvodu trpíme my sami?“

Jak to doopravdy vypadá v Rusku

Anastasia, která píše na Twitteru, žije v malém městečku Serov v Rusku, asi 2000 km na východ od Moskvy a 360 km na sever od Jekatěrinburgu. Postupně dala na internet ukázky několika ruských obchodů. Obrázky a krátká videa jsou na stránce ZDE.

Rozdíly mezi Západem a Ruskem

Nedávno prohlásil ruský President Vladimír Putin že Rusko je na tom po ekonomické stránce líp než mnoho jiných, velkých západních zemi. Jejich inflace a státní dluh nejsou zdaleka tak vysoké, jako na Západě. Na příklad, ruský národní dluh je pouhý zlomek jejich HDP. Zatím co v Americe tvoří státní dluh 121,7% HDP a v Evropské unii je to 90,9% HDP, ruský státní dluh je 14,9% HDP. Také jiné země na tom nejsou nejlíp. Na příklad, Francie má státní dluh 111,1% HDP a Německo 66,5% HDP.

Inflace v Rusku je 3,5%. Ve Francii činí inflace 5,7%, v Německu 7,4% a ve Spojených státech 5%. (Tato čísla jsou určitě příliš nízká. Na příklad v Americe je inflace mnohem vyšší a tím pádem bude vyšší i v ostatních jmenovaných zemích. Česká republika má údajně inflaci 14,8%. Co se týče Ruska, jejich nízká inflace je potvrzena i z jiných zdrojů.)

Americká Ministryně financí, Janet Yellen nedávno přiznala, že finanční sankce proti Rusku mohou podlomit světovou nadvládu amerického dolaru a ohrozit jeho roli globální zásobní měny. Podle ní ale není čeho se obávat, protože zde není nikdo jiný, kdo by Ameriku nahradil. Washington prý používá sankce, tento „důležitý nástroj“ velmi svědomitě a má plnou podporu svých spojenců.

Jinými slovy, když Washington nebude mít co krást doma, tak půjde po majetku svých spojenců. Evropa by se teď měla začít třást strachy, to je zjevná hrozba, i když zastřená.

Pozice amerického dolaru je podle Yellenové založena na obrovských rozměrech trhu s americkými státními dluhopisy, čilým mezinárodním obchodem a na „vládě práva“ v zemi, což je něco, co podle ní jiné národy prostě nemají.

Jenže trh s dluhopisy není žádné plus, ale je to obrovské mínus; je to vlastně zadlužení země. Ty nejbohatší země světa žádné dluhopisy nevydávají. Paní Yellenová, i když je Ministryně financí, zjevně finančním záležitostem nerozumí. Není v tom směru ale sama.

Mezinárodní obchod je v Americe bržděn vládou samotnou. Poté, co vystěhovali většinu vlastního průmyslu do zámoří, dnes brání lodím, přivážejícím zboží přistát a náklad vyložit. Stovky lodí kotvily ještě nedávno kolem amerických přístavů a neměly povolení náklad vyložit. O „vládě práva“ je ponižující mluvit v zemi, kde jsou presidentské a jiné federální volby zešvindlovány, kde jsou soudy zkoruptovány až k nefunkčnosti, kde hlavní daňový úřad, IRS najímá personál, který je ochoten střílet po lidech a kde je policie zmilitarizována až do nespravedlnosti, takže v mnohých státech policisté hromadně dávají výpověď.

Sesazení amerického dolaru z trůnu

Ti, kteří jsou proti dolaru jako světové zásobní měně nemají v úmyslu dolar zničit, ale chtějí ho snížit na stejnou úroveň, jakou mají všecky ostatní světové měny. V takovém případě, kdyby nadvláda jedné měny zmizela, tím by zmizela i hlavní překážka pro převedení světa na multipolární systém, kde neexistuje jeden celosvětový policajt, který diktuje všem ostatním jak se mají chovat, ale kde se každý stát stará sám o sebe.

Ruský Ministr zahraničí, Sergěj Lavrov se k odstranění světové zásobní měny a k úpravě světových financí na rovnocennou úroveň vyjádřil, že dnes je ten správný čas o takových záležitostech jednat. To proto, že nikdo z nás nemůže předem vědět kdo se americkému presidentovi znelíbí, když se ráno probudí v rozmrzelé náladě.

Inflace …

Inflace nás postihla všecky. Nejvíc bolestivá je, když přijde na potraviny, protože ty kupujeme neustále. K tomu rozhodně nepřispívá zločinná daň ze základní potravin, kterou ještě některé státy ze svých občanů vymáhají. Malý přehled cen základních potravin je přiložen níže. Tyto ceny jsou pouze informativní. Při bližším zkoumání se mohou dokonce jevit zkreslené, protože zde záleží na tom, odkud pocházejí. Ve velkých městech jsou totiž ceny vyšší a v malých městech a na vesnicích nižší.

Ještě zpátky k sankcím. Jako zajímavost, na této stránce můžete vidět přehled mezinárodních sankcí pro celý svět, ke 12. lednu 2023.

	Francie	Německo	Itálie
Chléb	25 dkg, 23,79 Kč	43,82 Kč	47,58 Kč
Mouka, 1 kg	17,84–29,74 Kč	26,17 Kč	20,93–33.30 Kč
Máslo, 1/4 kg	60,66 Kč	45,20 Kč	70,77 Kč
Mléko, 1 litr	26,17 Kč	23,55 Kč	38,06 Kč
Pivo, 1/2 litru	46,39 Kč	15,46–83,26 Kč	47,58 Kč
Sýr, 1 kg	267,64–339,20 Kč	208,16–434,39 Kč	259,31 Kč
Vejce, 10 kusů	90,16 Kč	49,96–59,47 Kč	59,47–68,75 Kč
Salám, tvrdý, 1 kg	949,70–1037,72 Kč	428,22–594,75 Kč	354,47 Kč
Salám, měkký, 1 kg	362,79 šunka Kč	285,48–356,85 Kč	211.73 Kč
Maso, hovězí, 1 kg	254,55–922,10 Kč	285,48–594,75 Kč	213,87–418,46 Kč
Maso, vepřové, 1 kg	294,52–499,59 Kč	104,67–282,30 Kč	117,76–164,15 Kč
Maso, kuřecí, 1 kg	442,50 Kč	214,11 Kč	235,52–379,68 Kč
Brambory, 1 kg	21,41–37,11 Kč	66.62–83,26 Kč	35,68 Kč

Použitý kurs: 1 euro = 23,79 Kč

	Británie	Amerika	Rusko
Chléb	26,95–48,50 Kč	112,74–126,85 Kč	10,90 Kč
Mouka, 1 kg	12,40–50,12 Kč	27,76–84,77 Kč	16,90 Kč
Máslo, 1/4 kg	53,62 Kč	57,86 Kč	34,07–81,77 Kč
Mléko, 1 litr	35,03 Kč	35,87–67,47 Kč	13,36–24,53 Kč
Pivo, 1/2 litru	142,01 Kč	36,30–42,49 Kč	15,56 Kč
Sýr, 1 kg	250,34–431,15 Kč	299,36–469,75 Kč	133,29 Kč
Vejce, 10 kusů	94,30–115,90 Kč	79,86–110,18 Kč	23,71 Kč
Salám, tvrdý, 1 kg	619,77–943,14 Kč	127,90–170,60 Kč	89,95–242,87 Kč
Salám, měkký, 1 kg	460,79 Kč	187,69 Kč	31,07–136,29 Kč
Maso, hovězí, 1 kg	323,36–405,82 Kč	281,42–573,31 Kč	122,66–297,11 Kč
Maso, vepřové, 1 kg	161,68–336,83 Kč	168,90–328,61 Kč	122,66–297,11 Kč
Maso, kuřecí, 1 kg	223,93–332,25 Kč	60,64–187,69 Kč	122,66–297,11 Kč
Brambory, 1 kg	18,96–187,01 Kč	82,42–124,91 Kč	10,36 Kč

Použitý kurs: 1 britská libra = 26,95 Kč; 1 americký dolar = 21,35 Kč; 1 rubl = 0,27 Kč

 

AUTOR: Jane Kaufman