„Voda není lidské právo“: WEF nařídilo vládám, aby začaly dodávat domácnostem vodu na příděl
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
12.4.2023
(Baxter Dmitrij, The Peoples Voice ) Nepochybně jste už slyšeli o krocích globální elity ke stavu, aby lidé „nic nevlastnili a byli šťastní“.
Svět má být ovládán autoritativní globální vládou a lidstvo má být podle Klause Schwaba a jeho Světového ekonomického fóra (WEF) zotročeno v totalitním systému s masovým dohledem, povinným očkováním a novodobým otroctvím.
Nebylo by to tak špatné, kdyby WEF nebylo tak vlivné. Klaus Schwab se otevřeně chlubil schopností své organizace infiltrovat se do vlád po celém světě. V Institutu politiky na Harvard Kennedy School diskutoval o tom, jak WEF proniká do vlád dosazením svých „mladých globálních lídrů“.
V posledních letech jsme viděli, jak se tento modus operandi odehrává. WEF infiltroval vlády po celém světě, přičemž každý „liberálně demokratický“ stát je pevně pod jejich kontrolou.
Nemylte se, tito „mladí globální lídři“, včetně kanadského premiéra Justina Trudeaua a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, pracují ruku v ruce s Davosem na zavádění globalistické agendy elit.
Globalisté se snaží zmocnit světových zásob vody
Aktuálně dochází ke znepokojujícímu vývoji. Globalistická elita začíná již otevřeně tvrdit, že voda není lidským právem a světové zásoby vody musí být zprivatizovány a kontrolovány elitami.
Světové ekonomické fórum se spojilo s OSN, aby se zaměřili na získání kontroly nad světovými zásobami vody, kterou pak budou využívat k vydírání lidstva. Společně nařídili světovým vládám, aby prosazovaly dodávky vody na příděl v rámci agendy „ Velkého resetu “.
Globalistické organizace pořádají v New Yorku konferenci o vodě jako součást snahy OSN dosáhnout svých 17 cílů udržitelného rozvoje. Pokud by byl plně dosažen a uzákoněn seznam těchto cílů , globalistická elita by získala úplnou kontrolu nad všemi lidskými aktivitami.
„Cílem konference je zvýšit povědomí o globální vodní krizi a rozhodnout o opatřeních k dosažení mezinárodně dohodnutých cílů souvisejících s vodou,“ napsalo v nedávném příspěvku Světové ekonomické fórum.
„Globální komise pro ekonomiku vody, která byla spuštěna na výročním setkání Světového ekonomického fóra v roce 2022, bude informovat o převratných způsobech oceňování a hospodaření s vodou jako společným statkem,“ napsalo Světové ekonomické fórum v nedávném příspěvku .
Stejně jako Pařížská dohoda slibovala ukončení znečištění – pokud by lidé přestali létat, řídit auta, vytápět své domovy a používat plynová kamna – nyní tato smlouva o vodě nepochybně slibuje konec žízně.
Ano, konec žízně – pokud se lidé na celém světě spojí a budou dodržovat všechny příchozí vodní diktáty od WEF.
Organizace spojených národů plánuje chránit vodu, která:
- se používá ke koupání
- se používá k vývoji
- je domovem mořského života
- se používá k přepravě
Takže připravované regulace by se pravděpodobně zaměřily na:
- limity spotřeby vody v domácnostech
- zdražení přístupu k vodě
- zákazy zemědělského využívání určitých zdrojů vody
- zdražení vody pro zemědělce
- přísné kontroly typů a počtu lodí, které mohou plout po mořích, řekách a kanálech
- zdražení vody pro lodní dopravu
Už nejen emisní povolenky, ale také povolenky na vodu
Následně přijdou požadavky na kompenzace – stejně jako u kompenzací uhlíku. Vodní caři WEF budou vyžadovat povolenky na různé aktivity s vodou a kompenzace údajného znečištění vodních cest.
Skončí vodní lyžování. Skončí rybolov o víkendech s rodinou. Bude to příliš drahé – a regulováno.
„Krize přírodních zdrojů, včetně vody a potravin, patří mezi 10 největších rizik, kterým bude lidstvo čelit v příštím desetiletí,“ napsalo Světové ekonomické fórum.
Hysterie je proto na místě. Hysterická tvrzení probouzejí média.
„Globální oteplování se nadále projevuje, běžné počasí se stává minulostí, což zhoršuje i naši vodní krizi,“ napsalo Světové ekonomické fórum.
Tady to máte!
Dvojitá krize: Klimatický alarmismus se pojí s vodní krizí k rozdmýchání strachu
„Je jasné, že musíme přehodnotit náš přístup k tomu, jak můžeme vodu nejlépe rozdělovat a oceňovat,“ napsalo Světové ekonomické fórum.
„Jak můžeme sdílet náklady na prevenci nebo zmírnění sucha a záplav, které jsou zhoršovány globálním oteplováním?“
Je to otázka, na kterou chtějí globální byrokraté odpovědět tímto způsobem: předáním veškeré lidské činnosti pod kontrolu Organizaci spojených národů a jejích vybraných partnerů v globální politice.
Tímto směrem vede diskusi výše zmíněná konference o vodě. Globalisté nepřestanou, dokud nezískají veškerou moc od všech lidí všech národů – i kdyby to měli dělat po kapkách.
Elity se již dlouho zaměřují na ovládnutí vody. Generální ředitel Nestlé Peter Brabeck-Letmathe to přiznal během šokujícího rozhovoru, když nechtěně odhalil psychopatické smýšlení elity.
Nacházíme se v době, kdy inflace narostla na dvouciferné číslo, v USA každý týden hoří několik potravinářských fabrik, dodavatelské řetězce jsou v krizi a nedostatek potravin je na obzoru. Nyní však už víme, že je to výsledek práce elity, která činí zákulisní kroky, aby převzala kontrolu nad vší vodou na planetě.
Je tedy voda základním lidským právem, nebo by měla všechna voda na planetě patřit velkým korporacím a elitě?
Měli by být chudí, kteří si nemohou dovolit platit tyto takzvané „vodní kompenzace“, nuceni státem do eutanazie kvůli jejich nedostatku finančního bohatství?
Toto je totiž budoucnost lidstva, kterou si přejí globální elity.
Muž odsouzen do vězení kvůli sbírání dešťové vody
Možná si vzpomínáte na Garyho Harringtona, oregonského „Rain Mana“, který byl v roce 2015 odsouzen na 30 dní do vězení a dostal pokutu 1 500 dolarů za zločin sbírání dešťové vody na jeho 170-akrovém pozemku.
Dostal příkaz přetrhnout své hráze a vypustit své rybníky, které obsahovaly více než 13 milionů galonů vody, což by stačilo k naplnění 20 olympijských bazénů.
Má pro nás všechny zprávu o vládě a globalistické elitě a jejich plánech na získání kontroly nad světovou vodou.
„Vláda šikanuje,“ řekl Harrington v rozhovoru.
„Stali se z nich velcí násilníci a pokud se jim nepostavíte nebo se vzdáte, udělá to z nich ještě větší násilníky. Takže my jako svobodní lidé musíme trvat na svých ústavních a občanských právech a tvrdě je bránit. A zvítězíme!“ řekl.
Zde si můžete prohlédnout video (v angličtině), které podrobněji rozebírá snahu globální elity získat kontrolu nad vší vodou na planetě:
Děkujeme za vaši podporu našeho zpravodajství, potřebujeme nás můžete ZDE:
Transparentní účet: 115-4977920247/0100
Důvěrný účet: 107-1458980287/0100
„Na Kafe“: 27-1664400247/0100
Sociální sítě brzdí vytváření vzpomínek a zhoršují paměť, objevili vědci
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
12.4.2023
Explozivní šíření platforem sociálních sítí a jejich každodenní využívání miliardami lidí nám ukazuje, že tato nová forma interakce mezi lidmi a technologiemi má hluboký dopad.
Tato technologie umožnila prakticky každému člověku na celém světě spojit se s blízkými i vzdálenými sousedy a okamžitě sdílet vše od roztomilých fotografií domácích mazlíčků až po vášnivé politické názory. Sociologové se snaží zjistit, jaký dopad má tato obrovská změna na nás a na naše mozky. Nejnovější výzkumy ukazují, že pokud jde o paměť, zdá se, že intenzivní používání sociálních médií nás oslabuje.
Dominantní vliv sociálních médií
Ať už se jedná o Facebook, YouTube, Instagram, WhatsApp nebo TikTok, každý z nich si udržuje pravidelnou pozornost více než miliardy uživatelů (v případě Facebooku téměř tři miliardy). Procházení kanálů sociálních médií je pro mnohé dominantní zábavou. Američané tráví na sociálních sítích v průměru něco málo přes dvě hodiny denně, ale tato doba se u různých věkových skupin značně liší.
Například generace Z – ti, kteří se narodili od poloviny 90. let do roku 2010 a jsou první generací, která vyrostla s internetovým připojením vždy na dosah – tráví na sociálních sítích v průměru 4,5 hodiny denně. A to jsou „průměry“. Podle Pew Research 46 % dospívajících a 44 % osob ve věku 18–49 let uvádí, že jsou online „téměř neustále“.
Sociální média mají jednoznačně dominantní vliv, a tak se vynořují otázky, jak může tato forma interakce s druhými ovlivňovat naše vztahy, duševní zdraví a kognitivní funkce.
Škodlivý vliv sociálních médií na paměť
Navzdory pozitivnímu potenciálu sociálních médií poskytovat smysluplné lidské propojení, výzkumy ukazují znepokojivé, škodlivé účinky intenzivního používání sociálních médií na duševní a emocionální zdraví, zejména u dospívajících.
Tři související studie, publikované v květnu 2018 v časopise Journal of Experimental Social Psychology, zkoumaly, jak je ovlivněna paměť, když účastníci zaznamenávají své zážitky pomocí digitálních médií, když je sdílejí a když média nepoužívají. Ve všech případech, kdy účastníci své zážitky nahrávali nebo sdíleli, byla jejich schopnost zapamatovat si detaily ze svého zážitku snížena.
„Ve všech třech studiích jsme nalezli důkaz, že používání médií zhoršuje paměť, a to bez ohledu na to, zda byla paměť testována brzy po zážitku nebo o více než týden později,“ uzavřeli autoři studie.
Další studie, publikovaná v únoru 2020 jménem The Gerontological Society of America, zkoumala u dospělých souvislost mezi pamětí a časem stráveným na sociálních médiích a zjistila, že ve dnech, kdy bylo používání sociálních médií „vysoké“, účastníci konzistentně uváděli více případů selhání paměti.
Závislost na dopaminu
Sociální média zřejmě podkopávají naši schopnost pamatovat si z několika důvodů: Jsou rozptylující a návykové, což je také záměr jejich tvůrců.
„Myšlenkový proces, který byl použit při vytváření těchto aplikací, z nichž na prvním místě je Facebook … byl čistě o: ,Jak spotřebovat co nejvíce vašeho času a vědomé pozornosti?‘. A to znamená, že vám musíme čas od času dát tak trochu dopaminové dávky, protože někomu se líbila vaše fotka, příspěvek nebo cokoli jiného, anebo vám dal komentář,“ řekl Sean Parker, první ředitel Facebooku, v rozhovoru pro Axios v roce 2017.
Tento mechanismus podněcuje podle Parkera uživatele k tomu, aby přispívali dalším obsahem, lajky a komentáři. „Je to zpětnovazební smyčka sociální validace … přesně taková věc, kterou by vymyslel hacker, jako jsem já, protože využíváte zranitelnost v lidské psychologii. Ti, co to vymysleli … jsou si toho plně vědomi.“
Netrpělivost ve škole
Matt Johnson, neurovědec s doktorátem z kognitivní psychologie na Princetonské univerzitě, odborník na psychologii spotřebitele a autor knihy Branding That Means Business, řekl deníku The Epoch Times, že podobné zážitky mohou předejít tvoření vzpomínek.
„Aby se vytvořily nové vzpomínky, musí proběhnout důležitý proces. Čím lépe se na zážitek soustředíme, tím lépe si ho později vybavíme. Když prožíváme nějaký zážitek a máme u sebe telefon, budeme ho neustále kontrolovat. Existuje celá řada digitálních zážitků, které nás mohou odlákat od (skutečného) prožitku, který bychom mohli mít,“ uvedl Johnson.
Právě proto, že je těžké zabránit tomu, abychom po zařízení sáhli pokaždé, když se na něm rozsvítí oznámení, jsme rozptýlení a multitaskujeme více než kdy jindy – jenže nám to moc nejde. V jedné randomizované kontrolované studii si vysokoškolští studenti, kteří při poslechu přednášky projížděli Instagram, pamatovali z přednášené látky podstatně méně než jejich vrstevníci, kteří poslouchali bez digitálního rozptylování.
Když je naše pozornost rozdvojená, prostě si věci nezapamatujeme tak dobře. A dopad na vzdělávání je znepokojivý. „Jako profesor to vidím na vlastní oči,“ řekl Johnson a upozornil na dopady digitálního rozptýlení na výuku.
„Čím déle na těchto platformách trávíte čas, tím více se podvolujete okamžitému uspokojení. Vybudujete si skutečně nepříjemnou netrpělivost se zážitky, které nejsou okamžitě uspokojující. Vzdělávání je dlouhodobý plán. Studenti ztrácejí trpělivost s dlouhodobějšími podniky, jako je učení se předmětu nebo absolvování kurzu,“ komentuje Johnson.
Google efekt
Dalším způsobem, jak může intenzivní používání sociálních médií ovlivnit paměť, je fenomén, který vědci nazývají „Google efekt“. Ještě nedávno znamenalo vyhledání informací o neznámém předmětu značné osobní úsilí – návštěvu knihovny, listování v příručkách nebo telefonáty odborníkům.
Nyní, když lze prakticky jakoukoli informaci, od té nejtriviálnější až po tu nejzáhadnější, najít během několika sekund prostřednictvím Googlu nebo jiných vyhledávačů, nejenže nás vyhledávání informace stojí méně úsilí, ale většina z nás také vynakládá méně úsilí na to, aby si ji zapamatovala. V podstatě „outsourcujeme“ svou paměť internetu a používáme sociální média jako jednu z našich osobních online paměťových bank.
Jedna studie zveřejněná v časopise Science z 5. srpna 2011 dokonce zjistila, že „když lidé očekávají, že budou mít v budoucnu přístup k informacím, mají nižší míru vybavování si samotných informací, a místo toho si lépe vybavují, kde se k nim dostanou“. Jinými slovy, je pravděpodobnější, že si zapamatujeme, kterou webovou stránku máme vyhledat, než skutečné informace, které hledáme.
Johnson řekl, že pokud jde o učení, tam záleží na snaze a tvrdé práci. „Existuje opravdu silný vztah mezi úsilím, které máte tendenci věnovat nějakému úkolu, a tím, jaká je pravděpodobnost, že si ho zapamatujete. Čím více namáháte své kognitivní schopnosti, tím lépe si ho zapamatujete. Pokud se kvůli tomu musíte opravdu nadřít a kombinovat mnoho různých kognitivních procesů, bude to velmi silná vzpomínka. Online sice dostanete odpověď, ale v podstatě si ji nebudete pamatovat a budete ji muset znovu vyhledat. Do těchto zařízení exportujeme naši dlouhodobou paměť.“
Jak odbourat návyk
Do jaké míry mohou sociální média vytvářet příjemné zážitky a smysluplné vazby mezi lidmi, je možná na diskusi, ovšem jedna věc je nezpochybnitelná – množství času, které většina z nás tráví na sociálních sítích, mění to, co si pamatujeme, jak si to pamatujeme, a možná i kapacitu naší paměti. A rostoucí počet výzkumů naznačuje, že ve velkém množství je vliv na paměť většinou škodlivý.
Nelze přesně říci, kolik času stráveného na sociálních médiích je příliš mnoho, ale existuje několik jednoduchých pokynů, které mohou pomoci zvládnout jejich používání, zejména u dospívajících. Výzkumy naznačují, že negativní účinky na duševní zdraví se zvyšují, když se na sociálních sítích stráví více než dvě hodiny denně, takže to může být dobrá horní hranice, kterou je třeba si uvědomit a hlídat.
Johnson také doporučuje pravidelně reflektovat své nedávné zážitky ze sociálních sítí a uvědomovat si případné výčitky nebo negativní zkušenosti spojené s tímto časem. Rozumné je také stanovení jasných limitů pro čas strávený na sociálních sítích. Johnson doporučuje používat časovač, který vám zvukově připomene, kdy čas vypršel.
„Když časovač zhasne, vypněte [aplikaci], i když jste uprostřed videa. Nastavte si přísnou strukturu toho, jak dlouho si dovolíte na těchto aplikacích zůstat. V podstatě je třeba exportovat náš přístup k nim do vnějších pravidel. Pokud to necháme na naší vlastní sebekázni, aplikace nás pokaždé porazí, protože k tomu jsou určeny.“
Originální zdroj:https://www.theepochtimes.com/health/how-social-media-affects-your-memory_5163664.html
ZDROJ: The Epoch Times https://www.epochtimes.cz/2023/04/12/socialni-site-zhorsuji-pamet-a-brzdi-vytvareni-vzpominek-objevili-vedci/
Na kafe
Transparentní
Důvěrný
