Ukrajinští vojáci ostřelují z houfnice D-30 ruské pozice poblíž Bachmutu na východní Ukrajině 21. března 2023 uprostřed ruské invaze na Ukrajinu.
Ukrajinští vojáci v přední linii říkají, že to vypadá, že Rusko má „neomezené“ dělostřelecké granáty, zatímco oni se obávají, že dojdou
24.3.2023
- Ukrajinští vojáci v přední linii tvrdí, že mají pocit, jako by Rusko střílelo „neomezené“ dělostřelecké granáty.
- Vojáci sdělili BBC, že se obávají, že jim do konce roku dojde munice.
- Nové zbraně od USA a spojenců NATO, jako je tank Abrams, by mohly změnit průběh války.
Ukrajinští vojáci v přední linii v oblasti Donbasu říkají, že to vypadá, že Rusko má „neomezené“ dělostřelecké granáty, které na ně může házet – zatímco oni se stále obávají, že do konce roku dojdou.
Nové video BBC sleduje vojáky v oblasti, jak obsluhují starší tanky ze sovětské éry a střílejí na ruské nepřátele vzdálené pouhých 500 metrů. Když vojáci utíkají do bezpečí v zákopech, říkají BBC, že mají pocit, jako by Rusko v této oblasti nepřetržitě střílelo.
„Mají neomezené množství granátů. Mají jich plné sklady,“ řekl jeden voják, identifikovaný jako Dima. „Mohli by střílet celý den a náboje jim nikdy nedojdou.“
„A co my?“ zeptal se Dima. „Letos nám dojdou náboje.“
Rok po zahájení války se vedou debaty o stavu ruských zásob munice. Nejvyšší vojenští představitelé Kyjeva na začátku tohoto měsíce uvedli, že Moskvě by mohly do jara dojít „vojenské nástroje“, jako je výzbroj a zbraně. Vydávají starší munici , stahují z regálů starožitné tanky a uzavírají spojenectví s Čínou v naději, že obdrží smrtící pomoc od prezidenta Si Ťin-pchinga.
Ale pro Dimu a další vojáky v první linii je bombardování stále konstantní. Existuje však potenciál zvrátit vývoj.
„Vytváříme různé útočné brigády,“ řekl. „A dostali jsme tanky jako Abrams, takže si myslím, že s jejich pomocí vyhrajeme.“
USA a jejich spojenci začátkem tohoto roku oznámili, že pošlou na Ukrajinu moderní západní tanky. Právě tento týden Bílý dům a Pentagon uvedly, že urychlí dodávku starších tanků M1A1 Abrams na Ukrajinu za osm až 10 měsíců.
Dočetli jste jeden z našich článků?
Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolný příspěvek, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování ! Volného blogu a také investicí do jeho budoucnosti.
Více o financování zdola se dozvíte ZDE: https://volnyblog.news/podporit-provoz-volny-blog-cz/
Zatímco obyvatelé Západu posílají pomoc, zde je vidět, jak ukrajinské zkorumpované elity profitují z konfliktu
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
27.11.2022
Úředníci a oligarchové odklonili velkou část finanční podpory zaslané do Kyjeva.
Od začátku ruské vojenské ofenzívy na Ukrajině poskytly USA, EU a jejich spojenci Kyjevu pomoc v hodnotě 126 miliard dolarů, což je číslo téměř rovné celému HDP země.
Navíc miliony Ukrajinců našly útočiště v EU, kde jim bylo poskytnuto bydlení, jídlo, pracovní povolení a emocionální podpora. Rozsah je obrovský, dokonce i na západní standardy. Vzhledem k tomu, že blok financuje Kyjev a zároveň se vyrovnával s vlastní ekonomickou a energetickou krizí, je pomoc možná obzvláště pozoruhodná.
Kyjev zakládá své nekonečné žádosti o financování na kolapsu své ekonomiky v důsledku války a na své potřebě „odolat ruské agresi“. Dostává se však pomoc do zamýšleného cíle?
Monacký prapor
Zatímco Ukrajina prošla všeobecnou mobilizací postihující všechny muže do 60 let, mnoho bývalých i současných vysokých úředníků, politiků, podnikatelů a oligarchů se přesunulo do bezpečí do zahraničí – především do EU.
Masový útěk ukrajinských elit začal ještě před ozbrojeným konfliktem. 14. února 2022 se náhle ztratilo 37 poslanců z parlamentní frakce ukrajinského prezidenta (Služebník lidu) . Kdyby poslanci hned druhý den nedostali zákaz opustit zemi, ostatní by se k nim určitě přidali. Mezitím bývalí úředníci a oligarchové měli větší svobodu pohybu. Podle italského listu La Repubblica odstartovalo z kyjevského letiště Boryspol také 14. 20 business jetů.
Tycooni byli na začátku řady. Podnikatel a poslanec Vadim Novinsky , podnikatelé Vasilij Chmelnický a Vadim Stolar, Vadim Nesterenko a Andrey Stavnitzer opustili zemi charterovými lety. Milionářský politik Igor Abramovič zarezervoval soukromý let do Rakouska pro 50 lidí – vzal na palubu příbuzné, obchodní partnery a spolustraníky. Oligarchové létali z Kyjeva do Nice, Mnichova, Vídně, Kypru a dalších destinací EU.
Další skupina podnikatelů vzlétla z Oděsy soukromými letadly. Majitel banky Vostok odjel do Izraele, zatímco šéf skupiny Transship odletěl do Limassolu. Ze země odešel i exgubernátor Oděské oblasti Vladimir Nemirovskij ze Stalkanatu.
V létě a na začátku podzimu roku 2022 připravila Ukrajinska pravda několik investigativních dokumentů o ukrajinských miliardářích a úřednících, kteří byli během války spatřeni na dovolené na Azurovém pobřeží. Film s ironickým názvem ‚The Monaco Battalion‘ ukazuje ukrajinské oligarchy odpočívající ve svých vilách, sídlech a na jachtách. V prvním díle vidíme podnikatele Konstantina Zhevaga, který je zařazen na seznam hledaných Interpolu, jak relaxuje na své soukromé jachtě v hodnotě 70 milionů dolarů. Jachta zdobí pobřeží Azurového pobřeží, když se Zhevagova rodina vyloďuje. Vedle toho lze vidět charkovského podnikatele Alexandra Jaroslavského, který slíbil prodat svou jachtu a převést finanční prostředky na obnovu Charkova.
Před tribunál v Haagu patří Barack Obama, Tony Blair, mrtvola George Bushe staršího a mumie mladšího! Bývalý poslanec za stranu Svobodných to rozjel na rakouské televizi s plnou parádou a odhalil, která země na světě má na svědomí nejvíce válečných zločinů! A její prezident za to dokonce v minulosti obdržel Nobelovu cenu za mír! A bývalý ruský prezident se také rozjel, Dmitrij Medveděv už doporučuje soudcům v Haagu, aby se dívali na nebe, jestli na budovu jejich soudu neletí ruská hypersonická raketa!
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
24.3.2023
Bývalý poslanec za rakouskou stranu Svobodných a dnes politolog a analytik Gerald Grosz v posledním pořadu Fellner Live na rakouské televizi se pořádně obul do americké administrativy a do rozhodnutí soudců v Haagu, že obviní Vladimira Putina z trestného činu únosu ruských dětí do Ruska. Nejvíce ho rozčílil fakt, že za válečné zločiny, tedy za skutečné a ne vymyšlené, jako v případě Putina, nebyl dosud před soudem v Haagu odsouzen žádný americký prezident. A to ani za to, že mají prokazatelně na svědomí statisíce životů lidí v napadených zemích po celém světe, v Afghánistánu, v Iráku, v Sýrii, v Libyi, v Srbsku, ve Vietnamu a v řadě zemí Latinské Ameriky. Ten výčet je prakticky nekonečný.
A když náhodou soudci z Haagu naznačili, že by se mohli těmito zločiny zabývat, přišlo z USA okamžitě varování, že proti soudcům budou podniknuta přísná opatření, pokud se rozhodnou z válečných zločinů obvinit americké občany. Snad právě proto nejsou USA signatářem tzv. Římského statutu, který ustanovuje jurisdikci ICC v Haagu nad národními soudy signatářských zemí. Členy Římského statutu nejsou USA, Rusko, Izrael a Čína.
Až dosud platilo, že ICC v Haagu se ani nepokoušel obviňovat osoby z těchto nečlenských zemí, protože logicky to nemělo význam a smysl. Jenže, to se změnilo právě s Vladimirem Putinem. Odteď si už ani Američané, ani Izraelci a ani Číňané nemohou být jisti tím, jestli v budoucnu tento soud nevydá zatykače i na vysoké politiky těchto zemí. Američané si již uvědomují, že s tímto krokem proti Putinovi to opravdu přepískli, protože toto se může obrátit proti bývalým americkým prezidentům.
Vztahy mezi USA a Ruskem nikdy v historii nebyly tak špatné, protože Sovětský svaz měl respekt, který Rusko na západě prostě nemá
To opravdu není pro Američany žádná legrace. To ale pouze ukazuje, jak moc kolektivní Západ nenávidí Rusko a současného prezidenta a jeho vládu. Pamětníci si vzpomínají, že takto špatné vztahy mezi západem a Ruskem nebyly ani v dobách před rozpadem Sovětského svazu, ani za Studené války. Tehdy žádné sankce prakticky neexistovaly, s výjimkou embarga na zbraně a počítačové procesory, sovětští sportovci jezdili po šampionátech po celém světě.
Nikdo jim účast nezakazoval a nikde na západě nebyla žádná proti-sovětská hysterie, snad jen s výjimkou počátku 50. let v USA během tzv. McCarthyismu, který ale americká veřejnosti ostře odsoudila jako rasismus a xenofobii proti Rusům. To bylo krátce po II. světové válce a Sovětský svaz jako vítězná velmoc měl velký respekt.
Po pádu Sovětského svazu se ale protrhly brány pekel a v západním světě začal narůstat obrovský anti-rusismus. Byl to proces řízený jednak médii, a rovněž systémy školství. Tato nenávist byla budována bez jakéhokoliv omezení, a to právě v důsledku největší katastrofy 20. století, kterou byl rozpad Sovětského svazu jako jediné vyvažovací velmoci proti dominanci USA. Tato dominance za 34 let od pádu Železné opony přivedla a nasunula vojenskou alianci NATO až na samotné hranice Ruska a právě teď NATO vede proti Rusku zástupnou válku na Ukrajině. To je důsledek mocenského pádu Sovětského svazu v roce 1989 v Evropě a nakonec faktický rozpad koncem roku 1991.
Dmitrij Medveděv otevřeně pohrozil soudcům z Haagu, že na jejich budovu může přiletět ruská hypersonická střela
Pouze se ukazuje, že nacisté po II. sv. válce, když se přesunuli z Evropy do USA, pouze čekali na pád Sovětského svazu, aby mohli restartovat proces Drang nach Osten na Rusko. Nic jiného to není, co teď vidíme. Je to restart nenaplněných cílů III. Říše, které se teď snaží naplnit vnuci a vnučky, resp. pravnuci a pravnučky bývalých esesáků. Pouze už nevyznávají nacionální socialismus a rasovou čistotu, ale neoliberalismus a ekoterorismus.
A pouze nějaký bývalý agent KGB v Kremlu jim to pořád kazí, pořád jim brání v realizaci rozbití a následného rozkradení a rozparcelování Ruska, což pro změnu měli nacisté také připravené v minulosti na základě plánu Generalplan Ost. Není proto divu, že když už neví, jak na Putina, tak na to jdou se zatykačem z Haagu. A nejlépe to vystihl ruský ex-prezident Dmitrij Medveděv, který na Telegramu [1] zhodnotil celou funkci a maškarádu se soudem v Haagu:
Co se stalo?
Konečný kolaps systému mezinárodního práva.
Přiznejme si, že dříve nebylo mezinárodní právo nijak zvlášť účinné. Zejména jeho mezinárodní instituce. Společnost národů se rozpadla, SSSR uvažoval o vystoupení z OSN, úmluvy a další mezinárodní akty se dnes téměř nepřijímají, panuje naprostá zaujatost a diktát skupiny anglosaských zemí.
Hlavní vadou systému mezinárodního práva je však jeho neefektivnost. Země se nechtějí podřizovat tendenčním aktům Valného shromáždění OSN, vetovat rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN, opouštět různé instituce OSN. Důvodem je jejich nespravedlnost, která vychází z nepřípustnosti nátlaku skupiny suverénních zemí vůči těmto suverénním státům. Neboť PAR IN PAREM NON HABET IMPERIUM. Rovný nemá moc nad rovným.
Vezměte si např. tento posraný, zbytečný Mezinárodní trestní soud, vytvořený na základě Římského statutu, k němuž se velké státy nepřipojily. Koho ten soud postavil před soud?
Tři tucty neznámých. Súdánský prezident na tato obvinění plive a navzdory vojenskému převratu ve vlastní zemi není k dispozici “spravedlnosti“. Ostatní nestojí vůbec za zmínku. Jinými slovy, jejich účinnost je nulová. Tohle nejsou ad hoc norimberské a tokijské tribunály. Ani pochybný tribunál pro Jugoslávii. A je to pochopitelné.
Země a její představitelé mohou být souzeni ve dvou případech:
1) když země sama divoce oslabila, téměř ztratila suverenitu a odvážila se přijmout soudní proces sama za sebe;
2) když země prohrála válku a kapitulovala
Jinak to ani není možné. A to je všem jasné. Mimochodem, nejvíce zdiskreditovaná epizoda, která zabila téměř nulovou důvěryhodnost soudu, se týkala zločinů USA v Afghánistánu a Iráku. Soud se podělal a nemohl nic udělat. Zřejmě důrazný výkřik Spojených států, že jsme Římský statut vůbec neratifikovali, ať jdou prasátka z ICC do prdele, přiměli soudce k tomu, aby se zbláznili a šli si ukojit své přirozené potřeby, nesouvisející se spravedlností.
A proto se rozhodli soudit prezidenta jiné jaderné mocnosti, která také není členem Mezinárodního trestního soudu, ze stejných důvodů jako jím nejsou USA a další země. Zřejmě nejtvrdší možný příspěvek přišel ze stejného Pindostánu. Je jasné, že to nemá praktickou hodnotu, ale díky za připomenutí. Důsledky pro mezinárodní právo však budou obludné. Jde přece o zhroucení základů a principů práva. Včetně postulátů o nevyhnutelnosti odpovědnosti. Nyní se nikdo nebude obracet na žádné mezinárodní orgány, všichni se dohodnou mezi sebou. Všechna hloupá rozhodnutí OSN a dalších struktur budou praskat ve švech. Blíží se chmurný západ celého systému mezinárodních vztahů. Důvěra je vyčerpána.
Soudci Mezinárodního trestního soudu se zbytečně rozčilují. Podívejte, jsme stateční, nepodělali jsme se z největší jaderné mocnosti! Bohužel, pánové, všichni žijeme pod Bohem… a pod raketami. Lze si dobře představit mířenou aplikaci hypersonického nosiče ze Severního moře z ruské lodi na budovu haagského soudu. Bohužel, raketu nelze sestřelit. A soud je pouze obskurní mezinárodní organizace, nikoliv obyvatelstvo země NATO. Takže ani oni válku nezačnou. Mají totiž strach. A nikdo toho nebude litovat. Takže, občané soudci, dívejte se pozorně na nebe…
Angela Merkel ztratila důvěru USA a musela ukončit politickou kariéru, její plán na odpoutání Německa od USA selhal
Takže, jak vidíte, Dmitrij se rozjel s plnu parádou stejně jako v Rakousku bývalý poslanec za Svobodné. Medveděv už rovnou varuje soudce z Haagu, že na jejich budovu přiletí ruský hypersonický Kinžal a srovná budovu soudu se zemí. A protože půjde o úder na mezinárodní instituci, nebude to podle mezinárodního práva považované za akt války proti Holandsku.
Stejně, jako by za útok proti USA nebyl považován úder proti budově OSN v New Yorku. Všechny tyto budovy podle mezinárodního statutu mají totiž svrchovanou územní jurisdikci, která nespadá pod hostitelský stát. Varování od Medveděva tak nemusí být jen rétorické cvičení, ale reálně míněná hrozba. Medveděv jako náměstek šéfa Bezpečnostní rady Ruské federace má o těchto věcech mnoho informací a bylo by naivní se domnívat, že Rusko se bude k ICC chovat jinak než USA nebo Izrael.
Medveděv tento týden rovněž pro ruská média potvrdil, že pokud by Německo zatklo Vladimira Putina při nějaké hypotetické návštěvě Německa nebo při nouzovém přistání jeho letadla v Německu, že by to bylo vyhlášení války Ruské federaci. Německo by to samozřejmě neudělalo, kdyby rozhodovalo za sebe. Jenže Německo je dnes řízeno z USA způsobem, že za Angely Merkel by toto nikdy možné nebylo.
Ta se vzpírala Američanům kvůli Nord Stream II tak dlouho, až nakonec byla odejita, protože musela. Američané už jí nechtěli podepsat nový Kancléřský akt po jejím dalším vítězství ve volbách. Proto odešla. A proto jí německá armáda přichystala na rozlučku pochodňový průvod. Německo jejím odchodem definitivně umřelo. Minimálně plán Merkelové na Das Neue Europa podle Aachenské smlouvy. A tak nejen o tomto tématu budeme hovořit dnes od 19:30 na Svobodném vysílači CS. Všichni jste srdečně zváni k poslechu.
-VK-
Šéfredaktor AE News
HISTORIE: Před 24 lety začalo “humanitární bombardování” Srbska
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
24.3.2023
23. března 1999 vydal tehdejší generální tajemník NATO Javier Solana příkaz k bombardování Srbska, které začalo 24. března. Tato akce se stala nechvalně známou jako tzv. “humanitární bombardování”, jak byla nazvána jeho tehdejšími podporovateli.
Nelegální válka
Motivem bombardování Svazové republiky Jugoslávie byla snaha Západu přinutit jugoslávskou vládu vedenou Slobodanem Miloševićem k ukončení zásahů na území Kosova, k nimž docházelo v rámci ozbrojeného konfliktu mezi jugoslávskou armádou na jedné straně a tzv. albánskou Osvobozeneckou armádou Kosova (UÇK), ve skutečnosti teroristickou organizací financovanou z kriminální činnosti na straně druhé. Tuto válku schválila Rada bezpečnosti OSN, která situaci označila za hrozbu pro mezinárodní mír a bezpečnost v tamní oblasti, ale v důsledku veta ze strany Ruské federace a Číny nebyla schválena další rezoluce, která by dala zmocnění užít všech nezbytných prostředků. Šlo tedy o válku nelegální. Bombardování trvalo 3 měsíce a na mnoha územích způsobilo zvýšenou radioaktivitu a obrovské materiální škody. Po bombardování si USA “za odměnu” mohly postavit na území bývalé Jugoslávie největší vojenskou základnu v Evropě.
Útoky proti civilním cílům
Letecké útoky NATO byly zahájeny 24. března 1999. Během desetitýdenního konfliktu odstartovala letadla NATO celkem ke 37 000 bojových misí, při čtvrtině z nich prováděla bombardování. Přelety amerických vojenských letadel přes své území tehdy nepovolilo několik zemí, jako např. Rakousko, Švýcarsko nebo Řecko. Pro německou Luftwaffe to bylo největší bojové nasazení od druhé světové války. Vzhledem k tomu, že byl výsledek kampaně zpočátku spíše omezený, se od května rozhodlo vedení NATO rozšířit seznam cílů i na civilní objekty a instalace. Vojenské operace NATO se také intenzivněji zaměřily na jugoslávská pozemní vojska a strategické bombardování. To mělo za následek vyšší ztráty civilního obyvatelstva a rozsáhlou mezinárodní kritiku operací NATO.
Porušení Ženevských úmluv
Během kampaně byly napadány cíle „dvojího použiti“, používané jak armádou, tak civilisty. To zahrnovalo ničení mostů přes Dunaj, továren, elektráren a telekomunikačních zařízení. Během bombardování bylo poškozeno také 9 nemocnic a 300 vzdělávacích institucí. Dne 23. května a 24. května byl bombardován i systém rozvodu vody ve Srbské Mitrovici. Tyto akce jsou často vnímány jako porušení mezinárodního práva a Ženevských úmluv.
Kontroverzním případem byl noční útok na budovu srbské televize v Bělehradě, při kterém zahynulo 16 civilistů. Podle velení NATO byla údajně televize oprávněným cílem, jelikož šířila propagandu Miloševičova režimu a tím přispívala k prohloubení etnických konfliktů. Naopak organizace Amnesty International tento útok označila za válečný zločin, jelikož šlo o civilní objekt, a vyzvala členské státy NATO k zajištění nezávislého šetření, ke kterému ale nikdy nedošlo.
Barbarské zabíjení nevinných
Při bombardování elektráren byly použity grafitové bomby. Shazovány byly také kazetové bomby. 12. dubna byl dvěma raketami zasažen vlak na trati mezi Bělehradem a Skopjí, v němž zahynulo 55 lidí. 14. dubna letouny NATO dokonce omylem zasáhly konvoj albánských uprchlíků, přičemž zabily 75 lidí. 7. května 1999 došlo k zasažení čínské ambasády v Bělehradě, při kterém zahynuli tři čínští novináři. Podle prohlášení NATO šlo údajně o chybu navigátora. Ještě téhož dne byla svržena kazetová bomba na tržnici ve městě Niš na jihu Srbska a zasažena byla i blízká nemocnice. Výbuch bomby měl na svědomí 15 mrtvých.
Ohromné ekonomické ztráty
Během 78 dní trvajícího bombardování byla těžce poškozena infrastruktura, mosty, průmyslové objekty, elektrárny a telekomunikační zařízení. Náletem z 24. dubna bylo zničeno rovněž ústředí a vysílač srbské státní televize. V některých případech došlo také k útokům proti ryze nevojenským cílům (kolona uprchlíků, osobní vlak, autobus, několik soukromých objektů, čínské velvyslanectví, nemocnice v Bělehradě atd.). V průběhu bombardování bylo zabito podle zprávy Human Rights Watch 489–528 civilistů veskrze srbské či albánské národnosti. Několik řízených střel dopadlo do Bulharska. Materiální škody po bombardování dosáhly výšky zhruba okolo čtyř miliard tehdejších amerických dolarů. Celkem bylo zničeno 34 mostů. Eliminována byla rovněž polovina jugoslávských ropných rezerv.
Oběti na lidských životech
Celkové číslo obětí bombardování nebylo oficiálně oznámeno, nicméně jugoslávská strana uvádí odhady 1200 až 2500 mrtvých a kolem 5000 zraněných. O práci přišlo asi 700 tisíc obyvatel Jugoslávie, škody pocítily nepřímo i okolní státy. Ničení průmyslových podniků způsobilo vážné škody na životním prostředí. Předpokládaná výše škod na jugoslávské ekonomice se pohybovala kolem částky 30 miliard dolarů. Vzrostl také počet lidí trpících posttraumatickým stresem.
Prezident Zeman přehodnotil tehdejší souhlas ČR
Schválení aliančního bombardování bývalé Jugoslávie českou vládou v roce 1999 považuje prezident Miloš Zeman dnes s odstupem let za chybu. Akci Severoatlantické aliance, do které Česká republika několik dnů předtím vstoupila, označil za akt mocenské arogance. Operaci odsouhlasila jeho tehdejší vláda na základě vstupu České republiky do NATO.
Zdroj: Wikipedia.org
Zpracoval Rudolf Hruboň
ZDROJ:Národní Noviny https://www.narodni-noviny.cz/historie-pred-24-lety-zacalo-humanitarni-bombardovani-srbska/
Dočetli jste jeden z našich článků?
Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolný příspěvek, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování ! Volného blogu a také investicí do jeho budoucnosti.
Více o financování zdola se dozvíte ZDE: https://volnyblog.news/podporit-provoz-volny-blog-cz/
Na kafe
Transparentní
Důvěrný
