Cenzura, která má projít rychle a nenápadně. Podílí se na ní i „dáma“ z „vnitráckého centra“.

Evu Romancovová, která v roce 2017 stála u vzniku cenzurního oddělení na MV, tzv. Centra proti terorismu a hybridním hrozbám (CTHH). Dnes její jméno vidíme na pozici provozní ředitelky Deníku N. Kdybychom chtěli uvést nějakou historickou analogii, tak před rokem 1989 vycházel týdeník Signál, který měli také v gesci „vnitráci“, konkrétně StB. 

Původní zdroj ZDE, redakčně zostřeno.

Z jakého důvodu připomínkuje jinak utajovaný zákon tato preSStitutka, řídící ideologicky vyhraněný pamflet liberálních novofašistů šířící lži o vakcinaci a agresivní rusofobii?

Už i mainstreamovými médii probleskla aktuálně zpráva, že naše vláda se po další v dlouhé řadě svých lží uchyluje k otevřené cenzuře nepohodlných informací a patrně též jejich nositelů. Čteme o tom dokonce i na serveru iROZHLAS, který lze považovat víceméně za „vládní vlnku“, oficiální tlampač jediných správných a nepochybných sdělení.

K tomu vládnímu lhaní: ještě letos v dubnu popíral ministr vnitra Vít Rakušan zprávy, které si štěbetali tehdy už i vrabci na střechách o tom, že vláda chystá speciální zákon „proti dezinformacím“. Říkal tehdy doslova: „Represivní kroky v podobě přípravy nové legislativy jsou až nejkrajnějším řešením, o kterém v tuto chvíli vedeme pouze teoretickou diskusi.“ Bylo to v reakci na masivní kritiku faktu, že vláda, bezpečnostní služby a soukromý provozovatel NIC.cz vypnuli řadu webů, které kdosi bez jediného argumentu označil za dezinformační. Tato státem řízená zvůle čelila logické otázce: podle jakého předpisu či zákona vláda ve spolupráci s tajnými službami a soukromníky zakazuje vybraná média? Není to náhodou protiústavní? Je, zněla jediná možná odpověď. A tak se vláda rozhodla zákon vyrobit, přijmout a aplikovat, ačkoli prý o tom vedla „pouze teoretickou diskusi“. O tom, že zákon je v přípravě, už o měsíc a půl později informoval Deník N.

Zákon, který má umožnit dosud zcela protiprávní blokování vybraných webů, vzniká na půdě Ministerstva vnitra. To k jeho přípravě přizvalo jen zástupce bezpečnostních složek, veřejné konzultace se konat nebudou. Podle iROZHLASU citujícího Hanu Malou z tiskového oddělení Ministerstva vnitra je text předpisu už připravený a „byl v současné době poslán koaličním partnerům k připomínkám“. Otázkou tedy stále zůstává, kdo se na přípravě zákona podílel. Jestli kromě ministerských úředníků řešili novinku v právním řádu také zástupci odborné veřejnosti, médií či technologických firem, které by pak případnou blokaci měly provádět. Nebo snad neziskoví bumbrlíčci provádějící provládní agitaci za veřejné  peníze? Jednoduše řečeno: jaký tým se na přípravě podílel. Z Ministerstva vnitra vypadlo jediné jméno: Karla Bačkovského z odboru bezpečnostní politiky ministerstva.

Že naše vláda lže, na to jsme si už zvykli. Že koná za zády veřejnosti a proti jejím zájmům, také. Zbývá tedy otázka, koho si bere ku pomoci. Nový zákon „proti dezinformacím“ vzniká v gesci Ministerstva vnitra, jemuž velí Vít Rakušan, kterému zřejmě nestačí být terčem veřejného posměchu a opovržení díky pozoruhodné činnosti svých kolegů Farského, Polčáka, Gazdíka či Hlubučka. Je to týž Vít Rakušan, který sveřepě odmítal přiznat, že se na této restriktivní a cenzurní legislativě pracuje. Takže další zářez na pomyslné pažbě ostudy STAN.

Server iROZHLAS cituje také Evu Romancovovou, která v roce 2017 stála u vzniku cenzurního oddělení na MV, tzv. Centra proti terorismu a hybridním hrozbám (CTHH). Dnes její jméno vidíme na pozici provozní ředitelky Deníku N. Kdybychom chtěli uvést nějakou historickou analogii, tak před rokem 1989 vycházel týdeník Signál, který měli také v gesci „vnitráci“, konkrétně StB. Jeden kolega, který si tam kroutil začátečnická novinářská léta, mi vyprávěl, že to tam měli hezky transparentní. Zatímco civilní zaměstnanci měli výplatní termín, tuším, dvacátý den v měsíci, estébáci v redakci už patnáctého. Pořádek holt muší bejt… Jakpak to asi mají s výplatami v Deníku N? Ale to jen na okraj.

Zpět k tématu. Romancovová přiznala, že zákon zná a měla ho na stole k posouzení. Podle ní prý o případném zablokování stránek by mělo rozhodovat vnitro ve standardním správním řízení. Jak bude blokace provedená technicky, to ministerstvo stanoví až v samotném rozhodnutí. Protože však weby nedistribuuje na internetových platformách ministerstvo, bude nepochybně nutné spojit se na to se soukromými provozovateli. Nebo je znárodnit. Od této vlády lze čekat cokoli. Jak bude probíhat to případné spojenectví, lze také odhadovat: za pomoci různých státně-korupčních mechanismů, snížení či odpuštění daní, zvláštní dotační či grantové prémiování odměnou za poslušnost až po vyhrožování kriminalizací provozovatelů za „spoluvinu“. Drobnou, ale nijak nepřekvapivou ilustrací „demokratičnosti“ naší dnešní vrchnosti je fakt, že lidé jako Romancovová, tedy s privilegovaným vhledem do připravovaného cenzurního zákona, mají příkaz veřejné mlčenlivosti a k veřejnému posouzení zákon připuštěn nebude.

Video i o nebezpečí „vakcinace“ proti C19 pro těhotné ženy. ZDE

A ještě jedna ryze právní pointa: pokud vzniká nový zákon k problematice, která dosud není legislativně upravená, má být zapsaný do vládního plánu legislativních prací a má pro něj vzniknout věcný záměr: ten obsahuje vysvětlení, jak a proč by měl nový zákon vypadat. Ačkoli zákon o „boji s dezinformacemi“ je takovým zbrusu novým, bezprecedentním a na jiné zákony bezprostředně nenavazujícím předpisem, v legislativním plánu chybí a věcný záměr pro něj nevznikl. No bodejť. Ještě by někdo kladl nemístné otázky zbytečně dopředu. Takto využijeme letní okurku a zákon potichu schválíme. A kdyby to nešlo tak snadno, využijeme režim legislativní nouze jako u pandemického zákona. Exempla trahunt!