Ukrajina: Brit, který odcestoval do válečné zóny, aby se připojil k vojenskému boji proti Rusku, opouští zemi kvůli obavám ze „sebevražedné mise
Ben Spann řekl Sky News, že své ženě ani dospívajícímu synovi neřekl, že jede na Ukrajinu, aby se „připojil k odboji“, přestože nikdy nesloužil v armádě a nemá žádné vazby na válkou zmítanou zemi.
Sobota 19. března 2022 06:36, Spojené království
Brit, který odcestoval na Ukrajinu, aby se zapojil do vojenského boje proti ruské invazi, tvrdí, že válečnou zónu opustil kvůli obavám, že ho čeká „sebevražedná mise“.
Ben Spann řekl televizi Sky News, že své ženě ani šestnáctiletému synovi neřekl, že jede na Ukrajinu, aby se chopil zbraně, přestože nikdy nesloužil v armádě a nemá k válkou zmítané zemi žádné vazby.
Šestatřicetiletý muž z Leamington Spa v hrabství Warwickshire uvedl, že strávil pět dní v bezpečném domě na západě Ukrajiny se čtyřmi bývalými britskými vojáky – a v jednu chvíli mu na hlavu mířila zbraň poté, co objekt prohledala „ukrajinská zásahová jednotka“.
Tvrdil také, že viděl těla dvou mrtvých ruských vojáků vystavená na kontrolním stanovišti „jako varování“ armádě Vladimira Putina.
Ministerstvo zahraničí sdělilo Britům, kteří cestují na Ukrajinu, aby bojovali v konfliktu, že mohou být trestně stíháni poté, co britská armáda potvrdila, že řada sloužících vojáků dezertovala a mohla tam odcestovat.
Vstup do válečné zóny na Ukrajině bez vědomí rodiny
Pan Spann, který vede charitativní organizaci bojující proti zločinu s noži a který se dříve zabýval pěstováním konopí, řekl televizi Sky News, že chtěl pomoci bránit Ukrajinu, protože věřil, že „je to správné“, ale přiznává, že to byla „absolutní noční můra“.
Své rodině prý řekl, že letí do Polska, aby pomohl s pomocí ukrajinským uprchlíkům, ale ve skutečnosti měl v úmyslu „jet tam a bojovat“.
Poté, co 2. března nastoupil na let ze Stanstedu do polského Štětína, se podle svých slov setkal se čtyřmi bývalými britskými vojáky, kteří se plánovali „připojit k odboji“, a rozhodl se s nimi vstoupit na Ukrajinu.
Po přistání v Polsku skupina cestovala autobusem a pak v časných ranních hodinách přešla pěšky přes hranice na Ukrajinu v teplotách -6 °C, uvedl pan Spann.
Spolu s několika dalšími dobrovolníky bydleli v „malém“ bezpečném domě bez postelí a tekoucí vody na západě Ukrajiny.
Pan Spann řekl Sky News: „Upřímně řečeno, bylo to jako vejít do doupěte feťáků v Anglii.
„Byl to trochu šok, když jsem si pomyslel: ‚k**** sakra, tohle je realita‘.“
Pan Spann uvedl, že skupina očekávala, že třetí den pobytu na Ukrajině dorazí do úkrytu transport, aby si mohli vyzvednout zbraně, ale ten se neobjevil.
„Seděli jsme tam se samopaly AK-47 namířenými na naše hlavy
Toho večera podle něj někdo zaklepal na dveře objektu a dovnitř vtrhlo „deset členů ukrajinské zásahové jednotky“.
Pan Spann řekl: „Jeden z našich odstřelovačů, který otevřel dveře, byl dvěma balistickými štíty přitlačen zpět k protější zdi.
„Seděli jsme tam s AK-47 namířenými na hlavu 20-30 minut, s rukama za hlavou, zatímco nás všude prohledávali a tak trochu vyslýchali.
„Jeden kluk se odmítl bodře otočit. Řekl: ‚Jestli mě chcete zastřelit, chci, abyste se mi při tom díval do očí. Byl to surrealistický okamžik.
„Jakmile se nám podařilo situaci uklidnit a oni pochopili, proč jsme tam byli, celá atmosféra se změnila.“
Těla ruských vojáků „podepřená pro výstrahu
Protože se skupina před vstupem na Ukrajinu nepřihlásila do ukrajinské „cizinecké legie“ bojovníků, objevili se podle pana Spanna později na pozemku čtyři ozbrojení úředníci a vyfotili si jejich pasy.
Uvedl, že následujícího dne se vydali na zbraňovou základnu a na kontrolním stanovišti spatřili těla dvou mrtvých ruských vojáků „podepřená, seděla vzpřímeně s čepicemi přes obličej“.
„Bylo to varování pro Rusy,“ dodal.
„Otevřelo to oči. Člověk si díky tomu uvědomil, že věci začínají být reálné.“
‚Můj syn pochyboval, zda mi na něm vůbec záleží‘
Pan Spann uvedl, že se skupina vrátila do úkrytu poté, co nedostala žádné zbraně, a on se cítil stále „zranitelnější“, když se v místě, kde se nacházeli, rozezněly sirény pro letecký poplach.
Pátý den pobytu na Ukrajině pan Spann uvedl, že ho jeho žena a syn – kteří si nyní uvědomovali, že vstoupil do válečné zóny – „skutečně zarmoutili“, a čtyři bývalí britští vojáci se rozhodli odcestovat do jiné části země.
„S těmi kluky jsem se docela sblížil,“ řekl.
„Byli jsme připraveni jít bojovat a v podstatě i společně zemřít, kdyby se to stalo. V takových situacích si s lidmi rychle vytvoříte pouto.
„V tu chvíli jsem se dostával do opravdového smutku ze své ženy a syna.
„Můj syn pochyboval o tom, jestli mi na něm vůbec záleží, proč to dělám – to samé moje žena.“
https://news.sky.com/story/ukraine-briton-who-travelled-to-warzone-to-join-military-fight-against-russia-leaves-over-suicide-mission-fears-12566254?fbclid=IwAR3Hn7JcOcqWUNRv3SlueIKC_7UqovlP-M_Dk6N2rYmXAv6qhAM-WwJejPA
Pan Spann uvedl, že cestovat do nebezpečnější části Ukrajiny beze zbraně považoval „tak trochu za sebevražednou misi“.
„Když se tito chlapci rozhodli vydat se dál do země, já jsem se rozhodl vrátit se na hranice,“ dodal.
„Moje žena byla pěkně vytočená
Pan Spann uvedl, že se vydal zpět k polským hranicím, kam uprchly statisíce ukrajinských uprchlíků.
„Lidé se tam strkali a strkali. Děti křičely a plakaly. Sněžilo. Byla zima. Nohy jsem měl jako led,“ řekl.
„Bojím se pomyslet, co některé z těch dětí a miminek cítily. Musela jim být hrozná zima.
„Abych byl upřímný, připomínalo mi to dobytčí trh… napětí bylo velké.
„Lidé tam byli už několik hodin a chtěli se dostat na druhou stranu.“
Pan Spann uvedl, že před cestou do polského Lublinu spal na podlaze uprchlického centra a poté odletěl zpět do Spojeného království.
Poté, co opustil Ukrajinu, se podle něj emoce jeho ženy změnily z „obav na hněv“.
„Moje žena byla vytočená dost mimo a říkala, že mě vyhodí a to, to a to,“ řekl pan Spann.
„Teď už je v pořádku. Jsem s ní už devatenáct let.
„Můj syn je v pořádku. Nikdy neprošel procesem hněvu. Jen si myslím, že byl šťastný a rád, že jsem se odtamtud vrátil.“
BUDOU BRITOVÉ STÍHÁNI ZA TO, ŽE ODJELI NA UKRAJINU BOJOVAT PROTI RUSKÝM JEDNOTKÁM?
Ministerstvo zahraničí Britům vzkázalo: „Pokud odcestujete na Ukrajinu, abyste bojovali nebo pomáhali jiným osobám zapojeným do konfliktu, může vaše činnost představovat trestný čin proti britské legislativě a po návratu do Spojeného království můžete být trestně stíháni.“
Zákon o zahraniční branné povinnosti z roku 1870 zakazuje Britům bojovat ve „vojenské nebo námořní službě jakéhokoli cizího státu“, který je ve válce se zemí, s níž je Spojené království „v míru“.
Od 11. února ministerstvo zahraničí doporučilo Britům, aby necestovali do celé Ukrajiny, a vyzvalo britské občany, aby tuto válkou zmítanou zemi opustili.
Britská armáda uvedla, že všichni vojáci mají zákaz cestovat na Ukrajinu.
Metropolitní policie údajně varovala policisty, že budou čelit disciplinárnímu řízení, pokud pojedou na Ukrajinu pomáhat v boji proti invazní ruské armádě.
Objevily se otázky ohledně legálnosti odchodu Britů do zahraničí bojovat v předchozích zahraničních konfliktech.
V roce 2014 varovala Crown Prosecution Service, že občané Spojeného království, kteří odjeli bojovat do syrské občanské války, se mohou dopustit trestného činu, a to i v případě, že se připojí k povstalcům bojujícím za svržení prezidenta Bašára Asada.
Pan Spann, který založil charitativní organizaci Change Your Life Put Down Your Knife, však uvedl, že nyní „lituje“, že odešel z Ukrajiny.
„Vůbec nelituji toho, že jsem odjel, ale lituji toho, že jsem odešel,“ dodal.
„Lituji, že jsem ty kluky opustil. Nevím, jak moc bych jim byl užitečný, ale mám pocit, že jsem je trochu zklamal.
„Abych byl upřímný, přál bych si, abych tam ještě byl.
„Vím, že jsou v bezpečí a že se v pořádku dostali na místo určení, takže mě to nutí přemýšlet o tom, že bych byl v bezpečí a možná jsem neměl odcházet.“
Pan Spann řekl, že by zvážil návrat na Ukrajinu během konfliktu, ale domnívá se, že lidé bez vojenských zkušeností „mohou být spíše přítěží“.
„Nedoporučoval bych lidem, kteří nejsou vojáky, aby tam jezdili,“ řekl.
„Myslím, že můžete být pro ty chlapy a prostředky, které tam mají, spíše přítěží.
„Řekl bych, že bych se vrátil – to je asi ta moje egoistická stránka.
„Ten hlásek v mé hlavě by si říkal, že bych pro ně byl spíš zátěží.“
