Povinné soláry na střechách, rekonstrukce a zateplování. Poslanci Evropského parlamentu dnes schválili zásadní změny týkající se budov.

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

14.3.2023

Poslanci Evropského parlamentu dnes schválili zásadní změny týkající se budov. Majitelé domů a bytů budou muset do deseti let výrazně snížit jejich energetickou náročnost. Budovy by proto měly být řazeny do kategorií A až G a jednotlivé státy EU si musí určit takové plány, aby dosáhly “evropských cílů.“ Jaké jsou? A proč bychom měli spíše hovořit o domech na skleněných nohách?

Samé nové povinnosti, které budou stát hodně

Nové budovy mají mít nulové emise a povinné soláry do roku 2028. Ovšem tlak na povinné snížení energetické náročnosti budov nyní cílí i na domy staré, tedy ty, které mají být povinně rekonstruovány, zateplovány a opatřovány soláry. A že se prý renovace a zateplení budou platit z evropských dotací.

Dnešní návrh schválený poslanci Evropského parlamentu požaduje, aby do roku 2030 dosáhly všechny budovy určené pro bydlení kategorie E a o tři roky později kategorie D. Ostatní budovy by měly kategorie E dosáhnout již do roku 2027.

Evropské cíle mají být přitom naplněny povinným zateplováním, rekonstrukcemi a využíváním nových technologií, jakými jsou tepelná čerpadla a solární panely. Solární panely by se dokonce měly instalovat od roku 2032 na bytové a rodinné domy povinně při každé větší renovaci. Evropané se děsí a obávám se, že právem.

             Budova Europa, Brusel, nové sídlo pro summity EU, pohled zevnitř (Zdroj: Shutterstock)

Paradoxy doby

Již nyní dochází k takovým paradoxům, že například proti zateplení neoklasicistní historické budovy olomoucké obchodní akademie na třídě Spojenců lidé podepisovali petici. A již v roce 2011 přišli na idnes.cz s nebývale vtipným článkem o zateplování Chrámu sv. Víta. Ano, šlo o fikci, ale jak je vidět, stále aktuální, byť zřejmě právě kostely nechá EU nakonec být. Článek byl tenkrát doplněn dokonce velmi zdařilým videem.

Jak to tedy má být s výjimkami pro památky? Nová pravidla se nemají týkat například kostelů či jiných historických památek, technických nebo jen dočasně využívaných budov. A výjimku mohou získat i budovy pro sociální bydlení, v jejichž případě by kvůli rekonstrukcím rostl neúnosně nájem.

Sečteno a podtrženo, Evropa za nedávného českého předsednictví ještě víc zazelenala a klimatická agenda zrychluje, zatímco třeba na takovém území Ukrajiny, která mimochodem požádala o vstup do EU, se děje pravý opak. Ale ano, až bude většina domů zbořena, postaví se nové, nulové budovy, tedy domy s nulovými emisemi. A samozřejmě povinnými solárními panely na střechách. I když, nová agenda hovoří takto: pokud je to technicky a ekonomicky možné.

Nové budovy totiž mají mít právě nulové emise a povinně solární panely na střechách, pokud je to technicky a ekonomicky možné, stejně jako ty staré. Pro soukromý sektor má toto nařízení platit od roku 2028, pro nové budovy vlastněné či využívané sektorem veřejným dokonce od roku 2026. Nové a významně renovované budovy také mají přestat používat od roku 2035 jakákoli fosilní paliva pro vytápění.

            Budovy Evropské unie v Lucemburku (Zdroj: Shutterstock)

Peníze primárně z evropských fondů

Peníze na renovace starých budov mají jít primárně z evropských fondů. Státům je proto nařízeno zřídit speciální poradenská centra, kde lidé získají potřebné informace zdarma (v ČR je již máme, ale Nová zelená úsporám Light chudákům domy nezateplí). Každý stát má mít navíc propracovaný plán, na jaké budovy se zaměří, a jak se změnami pomůže sociálně nejslabším skupinám.

Je logické, že se ozývají kritické hlasy, ani z našeho článku nečiší radost. O to více, že bydlím v historickém domě na náměstí, který nelze zateplit a na jehož střechu směrem do náměstí by památkáři nyní nepovolili ani střešní okna či mansardy, natož solární panely. Má to však i své výhody, jelikož tepelná setrvačnost 60 až 90 cm silných převážně kamenných obvodových stěn je neskutečná.

     Historické centrum Českého Krumlova v zimě (Zdroj: Shutterstock)

O domech na skleněných nohách

Podobná argumentace však úředníky EU evidentně nezajímá, podívejme se proto na jejich domy, tedy budovy, ve kterých úřadují a rozhodují. Jedno mají všechny společné, totiž ohromné prosklené plochy. A jak známo, prosklením uniká v zimě nejvíce tepla, stejně jako jím proniká za horkého léta nejvíce tepla dovnitř.

Ano, může padnout argument o pasivních solárních ziscích. Výborně, ale s nimi se počítá především z jihu, tedy od jihozápadu až po jihovýchod. Jenže ony jsou ty budovy EU jaksi skleněné téměř celé. Vynechme nyní argument, zda jsou zelené alespoň tím, že mají na střechách solární panely. Třeba budova Europa v Bruselu, nové sídlo pro summity EU, musí nutně zatížit životní prostředí až neuvěřitelným množstvím vyrobených a instalovaných solárů, pokud by jimi chtěla pokrýt své potřeby vytápění.

Ano, inženýři to určitě nějak spočítali, určitě se používají co nejkvalitnější izolační skla a rámy, určitě hrají roli i nejsofistikovanější fólie na zasklení. Více méně je evidentní jakási opilost evropských institucí a jejich úředníků skleněnými domy, což nepůsobí příliš ekologicky. Znáte to moudro o domu na skleněných nohách? Přidám ještě jedno přísloví, tentokrát anglické: Jestliže žijete ve skleněném domě, neházejte z dlouhé chvíle kamením. Britové již v EU nejsou.

       Budova Europa, Brusel, nové sídlo pro summity EU (Zdroj: Shutterstock)

A dávání šibeničních termínů majitelům domů, termínů, které mohou prakticky zlikvidovat celé rodiny, natož v době, kdy třeba v zaostalejší ČR bez smysluplné dluhové legislativy čelí řádění exekutorů až 25% populace, rozhodně je o házení kamením. Tak pozor, otevřeným oknem je to možné, ale zkuste zapomenout. Navíc právě nyní žijeme v hluboké recesi, chybí nejen finance a nejen kvůli vysoké inflaci, ale také řemeslníci a materiály.

     Budova evropské investiční banky v Lucemburku (Zdroj: Shutterstock)

Sen o rekonstrukcích přístupných pro všechny

Ano, někteří šílenci tvrdí, že díky podpůrným programům a finanční podpoře budou renovace přístupné pro všechny a to včetně zranitelných domácností. Ve zprávě jsou prý zakomponovány i sociální záruky, které členské státy musí přijmout. Třeba zákaz nepřiměřeného zvyšování nájemného.

Dovede si to ale někdo představit v praxi? Kolik lidí za poslední rok koupilo třeba krbová kamna a přestalo vytápět zemním plynem, kolik nezrekonstruovaných budov je na našem území? Haló, pane poslanče Pekso a jiní… Počítáte? Opravdu to všechno mohou zaplatit evropské fondy? My musíme počítat, nás se to totiž týká.

Justus Lipsius je budova v Bruselu, která je od roku 1995 sídlem Rady Evropské unie (Zdroj: Shutterstock)
Sen Evropské komise
Dnes odsouhlasený návrh pochází z pera Evropské komise a má za cíl snížit emise skleníkových plynů a celkovou spotřebu v sektoru budov. Ty prý v Evropě stojí za 40 % spotřeby energií a 36 % emisí skleníkových plynů, jež způsobují klimatické změny s ničivými dopady. Do poloviny století má být proto celý sektor stavebnictví klimaticky neutrální.

     Sídlem Evropské komise je budova Berlaymont v Bruselu (Zdroj: Shutterstock)
Pro novou směrnici se vyslovilo 343 europoslanců, proti hlasovalo 216, 78 se zdrželo hlasování. Nyní míří odsouhlasený návrh z Evropského parlamentu do Rady EU, kde může projít dílčími změnami. K jeho projednání by mohlo dojít ještě za současného švédského předsednictví. Co Čech načal, to Švéd dokončí.

Zdroj: idnes.cz
Zdroj: https://www.ceskestavby.cz/clanky/povinne-solary-na-strechach-rekonstrukce-a-zateplovani-silenstvi-eu-graduje-31820.html?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=1&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box