Příspěvky

Jindřich Kulhavý :To nelze přejít s klidem

Jindřich Kulhavý :To nelze přejít s klidem

26. 05 2026

www.inadhled.live    Dva dny jsem přemýšlel o tom, v jakém světě žijeme. Minulý týden dostali dva obergrázlové ocenění od Evropského parlamentu. Merkelová zodpovědná za migrační vlnu, kterou znehodnotila evropský kontinent. A Zelenskyj představující mnohé zlo a naposled vinný vraždou více jak 20 dětí zasažených na studentské koleji ukrajinskými drony. O psychopatce Merkelové už bylo napsáno mnohé a konzument drog z Kyjeva ovládaný britskou tajnou službou patří před soud už dávno.

  Odměňování zločinců, ignorace defraudace, manipulace s fakty a stále vyšší tempo v omezování svobod i životního prostoru prostých i kreativních Evropanů už přesáhlo únosné meze. Navíc rozsáhlá indoktrinace ve školách a mediální tlak už dávno vyrábí lidi debily, kteří si nakonec vezmou za své, co jim je podprahově předkládáno. Všichni ti zelení aktivisté, fanatici do progresivních technologií neochotní připustit jejich značné zápory a neschopní diskutovat o realitě připomínají ty, kteří se před třemi roky nechávali očkovat a vyhrožovali jiným, kteří to odmítali a varovali před následky. Po nedlouhé době vyšlo na povrch, že samotní lékaři, politici i propagátoři se vakcínám obloukem vyhnuli. Bude to stejné i u fanatických obdivovatelů alternativních zdrojů elektřiny, jejichž ekologická stopa může bát mnohem horší než u jaderných či jiných elektráren?

Zpět k odměněným. Merkelová způsobila etnickou a náboženskou výměnu obyvatelstva, ze které se Evropa, minimálně ta Západní, nemusí už nikdy dostat. Poměr původního obyvatelstva a přistěhovaného už začíná především v nové generaci vyznívat pro Staroevropany nepříznivě. Školy jsou plné muslimů, černochů a Arabů, dochází k šikaně původních obyvatel. Stoupá kriminalita, klesá produktivita. Západ degeneroval už dlouho a v podstatě do dneška přežil i díky vydrancování Východní Evropy. Rusové a Bělorusové se tomu vzepřeli. I proto jsou pod tlakem. Nejen Evropy, v mnohém je na tom další uchazeč o ruské bohatství, tedy USA, ještě hůře. Tamní dluh už přesáhnul HDP. Absolutně nevidím důvod, proč tu někdo vykřikuje, že máme patřit k Západu, když to je ta nejhorší možná verze budoucnosti.

Zelenskyj je sluha tohoto Západu. Přestože na roku 2014 nenese vinu, po svém zvolení prezidentem Ukrajiny podlehl slibům tehdejšího britského premiéra Johnsona a místo dohody s Moskvou vyeskaloval napětí a Rusové zcela po právu vzali Ukrajinu útokem. Ukrajinci jsou momentálně rozlezlí po celé Evropě. Mají plná ústa řečí o své krajině, ale domů se nevrátí. Jsou jako kobylky. Ti, co zůstali doma, buď umírají na frontě, nebo ve velkém kradou. Najít mezi Ukrajinci rovného, poctivého a nezáludného člověka je téměř nemožné. Minimum takových existuje, ale zcela upřímně říkám, že je i tak třeba být neustále ve střehu. Přestože Zelenskému skončilo období, kdy byl legální hlavou státu, nadále je v jeho čele a je tím i zodpovědný za zvěrstva, která se dějí. Rozdíl mezi humanitou přístupu Rusů a Ukrajinců je obrovský a přestože to odmítá Západ přijmout a připustit, má Zelenskyj mnohem blíže k barbarství než Putin. Vyznamenán tak byl nacista, feťák a zločinec, jehož adorace je na stejné úrovni, jako byl a je obdiv k Hitlerovi. Tím hovořím i o našich policích, umělcích, novinářích i obyčejných lidech projevujících sympatie k Zelenskému a k jeho pojetí Ukrajiny.

Chci zmínit ještě jednu špínu. Tou jsou Petr Pavel a za ním sešikovaná opozice podporovaná médii. Jejich jásot nad pořádáním sjezdu Landsmannschaftu v Brně a nad plánem pořádat příští sjezdy v dalších českých městech je varováním před nacismem a hyenismem skrytými v našich pseudoelitách. Jejich ignorace historických faktů a důsledků fašistického pokusu převzít vládu nad polovinou světa je strašidelná. Naši předci, kteří prošli koncentračními tábory, vězeními či byli zabiti, a je jedno kde, protože umírali na ulicích, v lágrech i u sebe po přepadení doma, se musí v hrobech budit hrůzou z jakýchkoliv řečí o odpuštění či narovnání. Finančnímu se Němci vyhnuli a morální odmítají přijmout. Posselt je jen hlásnou troubou ochotných se znovu vrátit zpět na místa, kde se jejich příbuzní často podíleli na příkoří konaném na českém obyvatelstvu. Benešovy dekrety byly malým, ale naprosto oprávněným trestem za obrovské zlo. Pokud je někdo popírá, pak je to stejný zločinec. A nic na tom nemění to, že si je lidé volí za své představitele či zástupce. Krátkozrakost těch, kteří jim umožňují být ve funkcích, je evidentní.

Žít v tomto světě je vlastně přítěží. Po změně režimu jsme doufali v něco úplně jiného. Jsem si jistý, že celý listopad 1989 byl připravenou fraškou, k níž jsme přistoupili. I přesto jsme mohli být úplně jinde, než dnes jsme. Jestliže vládnou lidé, jako Leyenová, Pavel, Fiala, Babiš prodávající Synthesii, jde jen o ukázku míry degradace Evropy i naší. Mladým jejich nový svět nezávidím. Ale svůj život chci dožít se ctí a hrdostí.

Jindřich Kulhavý

ZDROJ:

https://www.inadhled.live/uvaha-dne/to-nelze-prejit-s-klidem/

Jindřich Kulhavý : Nic dobrého

Jindřich Kulhavý : Nic dobrého

26. 03 2026

www.inadhled.live    Ráno vstanete, když máte štěstí, jdete do práce. Možná jedete MHD, jiný volí osobní dopravu. V zaměstnání se dělí lidé na užitečné, vezoucí se a pouze zaměstnané. Nevíme, kam patříte, ale těch produktivních je stále méně a paradoxně jsou to především ti, kteří nesedí u počítačů, ale mají na sobě montérky. Je jich stále méně, zdaleka ne všichni umí česky.

  Ceny všeho letí už mnoho let nahoru. Luxusem už je řada kdysi úplně běžných věcí, o vlastním bydlení pro většinu mladých a všech z nižší a střední vrstvy ani nemluvě. Největší zájem o 1+kk je toho důkazem a rodina našlapaná v 2+kk se stala tragickým obrázkem doby. Stavební pozemky jsou nedostupné, chaty předražené a rodinné domy blízkou rozbuškou připravenou Evropskou unií. Založit rodinu, pořídit si děti je ekonomicky neúnosné, žít single pro společnost nepřínosné a vedoucí k chmurné budoucnosti. Národy, které počet dětí neřeší, protože jim přijde přirozené se množit bez ohledu na dřinu s výchovou, jednou převezmou svět, který dříve patřil nám. Tedy těm, kteří nebyli schopni vzepřít se nastaveným nesmyslným pravidlům a místo svých dětí živili ty cizí. Bez ohledu na odlišnost jak kulturní, tak i náboženskou.

Pamatujete si na romány popisující doby minulé? Rodiče v nich bydleli po dosažení věku seniorů na tzv. vejminku. Nechali velkou část domu dětem a samotní se spokojili s jistým ústraním, které jim přinášelo klid. Děti jim za to věnovali péči a lásku. Žádné domy pro důchodce nebyly třeba, rodiny spolu drželi až do konce a cyklus se opakoval. Nyní je tomu jinak a staří lidé jsou často opouštěni a označováni za přítěž. Není nic tragičtějšího, než když jsou jejich celoživotní pracovní výkony, zásluhy, zkušenosti a věnovaná láska zapomenuty, a ještě jsou bráni jako odčerpávači bohatství mladým. I to je důkaz degradace společnosti.

Budoucnost je nejistá. Politici se mezi sebou hašteří o moc se záměrem zbohatnout bez ohledu na stav společnosti. K moci jsou dosazování ti nejhloupější a nejsnáze vydíratelní, jen úzký okruh elit určuje další běh světa. Jestliže se střední vrstva ještě tak nějak pokouší o návrat prosperity, dolní se často buď veze, nebo doplácí na amorální dobu. Naopak ta horní jde tvrdě za svým a neskutečně „ždímá“ všechny ostatní a nastavuje systémy tak, aby sama byla nedotknutelná. Třídění lidstva na chudě, přežívající a různě bohaté, u špiček extrémně, začíná být evidentní. Chamtivost nejbohatších vede k válkám, jejichž důsledky drtí snahu střední vrstvy zlepšit svět a nejtvrději dopadá na chudé.

Netušíme, jak se vám v tomto světě žije. Radost a úsměv se stává nedostatkovou komoditou, poctivost historickou vzpomínkou, naděje polomrtvou myšlenkou. Plno lidem vůbec nedochází, že svou leností, pohodlností a naivností slouží zájmům mocných. Často si ještě utrhnou od vlastních úst, aby navýšili bohatství největších grázlů. Přitom vzestup nahoru už dávno není o schopnostech, ale často o pokřivených charakterech, morálce a bezpáteřnosti. Nelze se spoléhat na spravedlnost, pomoc, solidaritu. Žijeme v době největšího úpadku a ti, kteří jsou na světě už dlouho, mohou to potvrdit. Šťastným je jen ten, kdo to nevnímá. Blaze bývá nevědomým. A netvrďte, že snaživost a pracovitost je cestou k úspěchu. To bychom museli polemizovat o tom, co úspěch je. Mít svoje vysněné bydlení, auto, šťastnou rodinu schopnou postarat se o prarodiče, zaplatit hezkou dovolenou, dětem kroužky a poskytnout vzdělání by mělo být standardem. Kolik z vás vnímá, že tomu tak je?

Jindřich Kulhavý

ZDROJ:

https://www.inadhled.live/uvaha-dne/nic-dobreho/