Vládní politiky nebaví sněmovní obstrukce, změní pravidla hry
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
15.2.2023
Vládní pětikoalici došla trpělivost s mnohahodinovými diskuzemi, které v Poslanecké sněmovně pravidelně provázejí projednávání sporných návrhů zákonů. Předsedkyně dolní komory Markéta Pekarová Adamová deníku Echo24 sdělila, že jednou z jejích priorit je teď změnit jednací řád sněmovny tak, aby se mohlo hlasovat efektivněji. Poslanci mají čekat omezení přednostních práv, prodloužení jednací doby, nebo úpravu interpelací. Naposledy se vládní a opoziční zákonodárci nepohodli u změny výběru členů mediálních rad, ještě větší střet se očekává u schvalování korespondenční volby.
Při poslední schůzi zabraly snahy poslanců z hnutí ANO a SPD o změny programu dnešního posledního jednacího dne i s hlasováním více než 3,5 hodiny. Proto jsou podle Pekarové nutné změny. „Obstrukce jsou legitimní, ale měly by být využívány k blokování jedné dvou priorit, které opozice má, a ne k blokování všeho. Pak už legitimitu postrádají,“ uvedla šéfka sněmovny.
Změny dostal na starost tým pod vedením místopředsedy komory Jana Bartoška (KDU-ČSL), který má jednat napříč spektrem. „SPD se vyjádřilo, že žádné změny nechce, a hnutí ANO i přes opakované žádosti nedodalo ani čárku. To znamená, že v dohledné době svolám jednání pětikoalice, protože ta míra destrukce, kterou přináší opozice je enormní,“sdělil redakci.
Podle něj je ve hře omezování přednostních práv předsedů, řečníkům hrozí zkrácení časů, naopak se má prodloužit projednávání zákonů v posledním třetím čtení, které je nyní stanoveno pouze na středu a pátek do 14 hodin. „Jde také o úpravu interpelací, které by byly pokaždé od osmi do devíti s předem stanovenými třemi ministry,“ vysvětluje Bartošek.
Opozice: Nemůžeme prosazovat naše témata
Podle předsedkyně klubu ANO Aleny Schillerové opozice nemůže uplatňovat svá práva. Poukazovala na to, že koaliční zástupci si stěžují na to, že opoziční poslanci se snaží dostat na schůze svá témata, a odkazují právě na interpelace, na něž ale členové vlády podle Schillerové nechodí. „Považuji to za skandál,“ prohlásila během poslední schůze.
Boj se čeká u změny voleb
Opozice v podobě ANO a SPD běžně obstruuje u legislativy, která by ji mohla nějakým způsobem znevýhodnit. Typickým příkladem je institut korespondenční volby, protože opoziční zákonodárci tuší, že v zahraničí mají jen minimum voličů. Kupříkladu Petr Pavel by byl zvolen prezidentem už v prvním kole voleb hlavy státu, pokud by hlasovali jen Češi pobývající v zahraničí. Získal od nich zhruba 56 procent hlasů.
O korespondenční volbě se nicméně bude hlasovat podle starého řádu. „Vzhledem k tomu, že rokování o změnách jednacího řádu stále pokračují spíš předpokládám, že zmíněné zákony projednáme podle současných pravidel,“ myslí si místopředsedkyně Věra Kovářová (STAN). Pekarová Adamová už avizovala, že je sporné zákony odhodlaná sněmovnou protlačit, i kdyby si poslanci měli do práce nosit spacáky.
Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolný příspěvek, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování ! Volného blogu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte ZDE: https://volnyblog.news/podporit-provoz-volny-blog-cz/
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2023/02/KOP848dd4_alllivesmatter.jpeg5791030Jana Hruškováhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpJana Hrušková2023-02-16 09:06:542023-02-16 09:19:28Vládní politiky nebaví sněmovní obstrukce, změní pravidla hry
Poslanci Evropského parlamentu za maďarský vládnoucí Fidesz tvrdí, že je učebnicovým příkladem dvojího metru, že Evropský parlament není tak přísný vůči Maltě jako vůči Polsku a Maďarsku, navzdory vážným obavám o právní stát.
Evropský parlament ve čtvrtek ve Štrasburku přijal rezoluci s názvem „Právní stát na Maltě pět let po atentátu na Daphne Caruanovou Galiziovou“.
Parlament ve svém usnesení, které přijal 564 hlasy pro, 10 proti a 17 se zdrželo hlasování, uznává pokrok v probíhajících soudních řízeních a veřejnou omluvu maltského premiéra za nedostatky státu, které mohly přispět k vraždě. Nicméně „hluboce litují, že vyšetřování vedlo pouze ke třem odsouzením souvisejícím s provedením její vraždy“ a trvají na tom, že „každý zúčastněný na všech úrovních musí být postaven před soud a plné a trvalé zapojení Europolu je potřeba,“ uvádí se v prohlášení Evropského parlamentu .
Poslanci vyjádřili řadu obav, například byli zděšeni „nedostatečným pokrokem v stíhání korupce na vysoké úrovni a praní špinavých peněz“, které vyšetřovala Daphne Caruana Galizia, a byli znepokojeni „institucionálním selháním vymáhání práva“. a spravedlnost.“
László Trócsányi
Rozhodnutí bylo jasným příkladem dvojího metru, protože říkalo, že na Maltě přetrvávají obavy z právního státu, ale na rozdíl od Maďarska a Polska nebudou uvaleny žádné finanční sankce na maltskou vládu, europoslance maďarské vládní strany Fidesz, Balázs Hidvéghi a László Trócsányi upozornil v tiskovém prohlášení.
„Jsme šokováni, že úřady na Maltě zdržovaly a neefektivně vyšetřovaly vraždu investigativní novinářky Daphne Caruana Galiziaové. Zabití novináře není jen nelidskou vraždou, ale také nejbrutálnějším útokem na svobodu tisku a samotný právní stát. Je klíčové, aby úřady vždy jednaly s potřebnou rázností proti pachatelům takových trestných činů a zajistily plné respektování svobod,“ argumentoval Trócsányi.
Dodal, že když je v zemi u moci levicová vláda (Maltu od roku 2013 řídí Socialistická strana práce – redaktor) , Evropský parlament se zdráhá vystupovat na obranu právního státu a ničí to důvěryhodnost instituce.
Balázs Hidvéghi
„Na Maltě došlo k politicky motivované vraždě spojené s levicovou vládou, přesto nebylo zahájeno žádné řízení o právním státu,“ zdůraznil Hidvéghi a dodal, že zatímco v Polsku a Maďarsku nebyla porušena žádná skutečná kritéria právního státu, Evropská levice zahájila ideologický útok na pravicové vlády Maďarska a Polska na základě smyšlených důvodů. „Toto je učebnicový případ dvojího metru,“ uzavřel europoslanec.
Jde o „zaplevelování“ ústavy, odklon od používání hotovosti aktuálně nehrozí, domnívají se členové ústavní komise Výborný a Kohajda.
Senátoři v srpnu v prvním kole projednávání schválili návrh nezávislé senátorky Jitky Chalánkové o zakotvení práva platit v hotovosti do ústavy. Senátorka svůj návrh odůvodnila tím, že lidé se obávají, že se vlastnictví bankovního účtu či digitální identity může stát nezbytností.Návrh má nyní posoudit Stálá komise pro Ústavu ČR.
„Základní ideou tohoto návrhu je, že digitalizace může velmi usnadnit lidem život a nikomu nesmí být upřeno právo ji využívat, ale nikdo, až na nezbytné výjimky dané veřejným zájmem, nemá být k jejímu využívání nucen, a to přímo ani nepřímo,“ uvedla Jitka Chalánková v důvodové zprávě.
Oslovili jsme některé z členů Stálé komise pro Ústavu ČR, aby nám sdělili svůj názor. Dva z oslovených členů, poslanci Mgr. Marek Výborný (KDU-ČSL) a doc. JUDr. Michael Kohajda, Ph.D. (nestraník za KDU-ČSL), se na nutnost zakotvení tohoto práva dívají skepticky.
„Považuji tento krok za zbytečné ,zaplevelování‘ Ústavy, resp. Listiny základních práv a svobod. Jedná se o čistě formální mechanismus platebního styku, který bych ponechal standardnímu vývoji v oblasti společensko-ekonomických vztahů. Návrh tudíž osobně považuji za nadbytečný,“ uvedl pro Epoch Times Marek Výborný.
doc. JUDr. Michael Kohajda, Ph.D. (Psp.cz)
Stejně tak i Michael Kohajda se domnívá, že v tuto chvíli se jedná o čistě hypotetickou záležitost a změna by tak měla řešit „neexistující problém“.
„Myslím si, že Ústava ČR a Listina základních práv a svobod by měly mít zejména kvalitu stability. Ad hoc změny podle aktuálních nálad politiků nebo společnosti k této stabilitě určitě nepřispějí. Z hlediska věcného se pak domnívám, že tato úprava není nijak přínosná, neboť ani aktuálně nehrozí odklon od používání hotovosti v platebním styku, a že tedy tato změna by tak měla řešit neexistující problém,“ míní Kohajda.
Ani Michael Kohajda, ani Marek Výborný rozsáhlou debatu mezi členy ústavní komise neočekávají. „Za sebe v tento okamžik konstatuji, že jsem u každé změny Ústavy či ústavních zákonů obezřetný. Domnívám se, že je potřeba pečlivě zvážit jejich skutečný přínos a smysluplnost,“ vysvětlil pro Epoch Times Marek Výborný.
Vážení čtenáři, nenechte si ujít to nejlepší z Epoch Times! Přihlaste se k odběru Newsletteru. Několikrát týdně vám tak budeme moci zasílat výběr těch NEJ zpráv.
Stejně tak Michael Kohajda uvedl, že „dosud žádná debata o této změně na půdě Stálé komise pro Ústavu neproběhla“ a ani „žádnou seriózní debatu o tomto tématu“ neočekává.
Nedávno předložený návrh o zakotvení práva platit bankovkami a mincemi do ústavy byl Senátem v prvním čtení schválen. O značné podpoře Senátu svědčí fakt, že pro návrh hlasovalo 53 z 60 přítomných senátorů, z nichž se zdrželo pouze sedm a nikdo nebyl proti. Nyní se o problematice monitorování digitálních plateb široce diskutuje nejenom mezi veřejností, ale i mezi poslanci a senátory.
Někteří zmiňovaný návrh nezávislé senátorky MUDr. Jitky Chalánkové považují za „zbytečný“, jiní tvrdí, že je „přípravou na to, co přijde v budoucnosti“, aby česká společnost mohla účinněji odrážet tendence, které už dnes vznikají v zahraničí.
Místopředsedkyně Senátu RNDr. Jitka Seitlová (KDU-ČSL) před hlasováním o návrhu řekla, že někdo nemusí chtít, aby byly jeho platby monitorovány a zanechávaly „digitální stopu“, když existuje možnost, že tato data někdo zneužije. (zdroj)
„Bezpečnost znamená, že pokud platíte kartou, nevím, jestli v tuto chvíli jsou takové bezpečnostní systémy, aby všechny ty údaje nebyly nikdy v budoucnu v nějaké vážnější době třeba i zneužity,“ řekla senátorka Seitlová. „Je to jeden z důvodů, který považuji za velmi závažný, kterému se dostatečně nevěnujeme.“
RNDr. Jitka Seitlová. (senat.cz)
„Na druhé straně je tady riziko různých korupčních finančních prostředků, kde jsme vázáni různými evropskými směrnicemi,“ dodává Seitlová. „Myslím si, že je důležité, abychom prověřili, jestli je (tato zákonná úprava) potřebná a smysluplná u nás, třeba můžeme být i v rámci EU příkladem.“
„Některé restaurace opravdu nechtějí platit kartami,“ reagovala Seitlová na poznámku senátora Petra Víchy, že důvodem vyžadování platby hotovostí jsou daňové úniky. „Ale já mám zase informaci jinou, že je to také proto, že z toho obratu přes karty obchody nebo restaurace platí poměrně vysoký poplatek, dokonce až pět procent, což není málo pro střední, velkou nebo malou restauraci, nebo tam, kde nás obslouží. Těch důvodů může být daleko více.“
MUDr. Jitka Chalánková. (senat.cz)
Otázka digitálních plateb podle Seitlové „patří mezi zásadní věci, nejenom z hlediska vlastní platby, ale možná do budoucna i z hlediska větší bezpečnosti“.
Senátorka Jitka Chalánková, která návrh předložila, říká, že „v době vzniku Listiny základních práv a svobod si nikdo nedokázal představit, že by platby kartou mohly jednou zcela vytlačit hotovostní platby. Dnes je tato hrozba reálná, proto přicházíme s tímto návrhem.“
Návrh podle Chalánkové nejde proti digitalizaci nebo proti pokroku, ale pokud jde o digitální komunikaci nebo speciálně o digitální či bezhotovostní platby, „vždy musí jít o právo, a toto právo se nesmí zvrhnout v povinnost“.
„To by se mohlo snadno stát. Za čas může někdo přijít s povinnými bezhotovostními platbami. Náš návrh tomu staví hráz už v předstihu, je jasným znamením, že takovou cestou se ubírat nechceme, doufám, ani nebudeme,“ říká senátorka.
Návrh je podle doktorky Chalánkové především o „svobodě volby“, a to je právo, které „má mít žebrák i miliardář“. (zdroj)
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/08/scuze-senatu-10.-srpna-2022-digitalni-platby-b-900x500-1.jpg500900AdminBlokhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpAdminBlok2022-08-23 19:56:212022-08-23 19:56:211) Přidávat do ústavy právo platit v hotovosti je „nadbytečné“, řeší „neexistující problém“, říkají poslanci Výborný a Kohajda
