Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi zde:
25.8.2023
Internet těl a transhumanismus je častým tématem Schwabova Světového ekonomického fóra. S tímto tématem souvisí i čipování lidí, včetně čipů v potravinách a lécích.
Samozřejmě je vše podáváno tak, že tyto čipy jsou jen pro vaše dobro, neboť mohou v reálném čase sledovat vaše zdraví.
Další druh čipů má pro změnu sledovat, kdo dané zboží aktuálně vlastní, jde zejména o čipy, které by měly být umisťovány na sdílené spotřební zboží (oblečení, spotřebiče, domácí potřeby,…apod.), které půjde „z ruky do ruky.“
Do prodeje mají již brzy přijít také potraviny, ve kterých jsou implantovány mikročipy, aby bylo možné sledovat jejich geodata a sériová čísla: Zní to jako obzvláště absurdní konspirační teorie.
Ale teď je to realita: italští sýraři by nyní měli implantovat mikročip do svého parmazánu. Tento čip by pak spotřebitelé mohli náhodně spolknout. Je to všechno docela neškodné, tvrdí zastánci bizarního plánu.
Nicméně samotná myšlenka připomíná hrozivé plány transhumanistické elity na „internet těl“.
Parmazán brzy přijde s mikročipem…
Málokterý jiný sýr byl po celém světě kopírován tak často jako parmazán. Aby mohl být jako takový oficiálně prodáván, musí splňovat nejpřísnější kritéria jakosti. Například mléko a sýr musí pocházet z určitého regionu na pravém břehu řeky Pád v regionu Emilia-Romagna a doba zrání je nejméně jeden rok.
Aby se zajistilo, že se jako takový skutečně prodává pouze skutečný parmezán, a aby se ochránilo chutné kulturní bohatství, existuje dokonce samostatné konsorcium. Padělatelé však obcházejí kontrolu kvality, a tak se strážci Grálu severoitalského tvrdého sýra uchylují k drastickému opatření.
Milovníci sýrů by to měli vzít na vědomí: V budoucnu bude mikročip zasazen přímo pod parmazánovou kůrku. Ta se podle zastánců stejně nejí, ale vaří se nanejvýš pro aroma.
Ale ďábel se skrývá v detailech: křemíkový čip s čitelným sériovým číslem je malý, o velikosti zrnka písku. Proto pravděpodobně nikdo nepozná, pokud bude náhodně sněden.
Ale vývojář ujišťuje, že se mu to už stalo a nezaznamenal žádné vedlejší účinky. Navíc údajně není možné sledovat lidi, kteří ho spolkli.
Předzvěst „internetu těl“?
Zda je toto tvrzení pravdivé, se teprve uvidí. V každém případě je však tato iniciativa porušením tabu – a i kdyby to byla pravda v tomto případě, příklad by se mohl rychle stát precedentem. Koneckonců, existuje mnoho geograficky chráněných potravin, od meruněk Wachau až po řeckou fetu.
Lze si například představit, že čip skončí v částech jiných „čipovaných“ potravin, které se často konzumují. Techniky sledování by také mohly být dále rozvíjeny, aby obvyklí podezřelí mohli přijít s myšlenkou „kombinace praktického a užitečného.“
Koneckonců, tato myšlenka není daleko od letitých nápadů globálních elit. Před třemi lety se jedna čínská členka WEF otevřeně rozplývala nad myšlenkou „internetu těl.“
V tomto případě by údaje o těle lidí byly shromažďovány údaje pomocí „implantovaných nebo spolknutých“ zařízení. Nejprve však musí být změkčeny právní předpisy o ochraně údajů.
A nebyl to jediný hrozivý nápad davoské kliky. WEF také chce, abychom spolkli takzvané „slizové roboty.“ Ti pak mají v těle zachytit „škodlivé předměty.“ Například mikročipy spolknuté s jídlem, jakmile vykonaly svou „práci“?
The World Economic Forum Wants To Know…
Would You Swallow A Slime Robot? pic.twitter.com/aSPmoLIJ6M
— Spiro (@Spiro_Ghost) April 15, 2022
Ale podvod, kdy je nám lživě řečeno, že průkopníci konceptu to testují na sobě, aby lidé uvěřili, že je „neškodný,“ není nový. Například na blogu Raiffeisen vyšel článek s názvem „Cyborg Among Us“.
Mikročipové implantáty byly inzerovány v naději, že by mohly být také použity v mozku v pozdějších fázích vývoje a mohly by být optimalizovány prostřednictvím obchodu s aplikacemi.
V určitém okamžiku by mozky mohly komunikovat mezi sebou. Pravděpodobně ne zcela svobodně: Například papež WEF pro transhumanismus Yuval Harari chce „antivirový program pro mysl,“ který údajně blokuje „škodlivé“ myšlenkové pochody.
Zvláště hrozivý je vždy pokus o normalizaci částečně prostřednictvím „jiných kanálů.“ Zmíněný článek Raiffeisen srovnává mikročip pod kůží s normálností očkování.
Mikročipy se tedy nyní otevřeně umísťují přímo do naší potravy. Jistě nezůstane jen u parmazánu, záhy se takto začnou „chránit“ i další potraviny.
A časem se možná dozvíme, že čipy jsou uzpůsobeny tak, aby mohly na dálku podávat informace o spotřebiteli…
