Archív značky pro: havárie

náhoda nebo plán

Náhoda, nebo plán? Velice podezřelé okolnosti nehody v Ohiu

24.2.2023

Kratičké video se věnuje podezřelým shodám okolností v případě vykolejení vlaku v East Palestine v Ohiu 3. února 2023 a následnému „řízenému“ podpálení toxických chemikálií a ostatního nákladu 6. února 2023.

Video s českými titulky:

CDC 14 dní před vykolejením vlaku aktualizovalo stránku s účinky vinylchloridu na děti a zvýšilo limit bezpečného vystavení se této chemikálii, zatímco seriózní výzkum ji považuje za karcinogen nejvyšší třídy, pro který žádná bezpečná úroveň vystavení neexistuje. Ve městě byly třetím měsícem zkoušeny náramky „MyID“ – rychlá identifikace pro případy neštěstí a nutnosti rychlého přístupu k lékařské dokumentaci nositele náramku. Tyto náramky byly týden před nehodou rozdávány občanům města East Palestine.

Greg Reese srovnává nehodu s únikem vinylchloridu v Camp Lejeune v letech 1953 až 1987, kdy personál této vojenské základny a jejich rodiny pili vodu kontaminovanou nebezpečnými chemikáliemi, mezi kterými byli vinylchlorid. Dopad na lidské zdraví může být nejen opožděný, ale hlavně mnohem dramatičtější, než si dovedeme představit.

Rozhodnutí spálit chemikálie z vykolejeného vlaku bylo pravděpodobně největším chemickým útokem na civilní populaci v historii. Hořením chlorovaných chemických sloučenin se uvolňuje vysoce toxický dioxin. V severoitalském městě Seveso unikly v roce 1976 pouhé 2 kilogramy tohoto neurotoxinu, přesto během pár dní uhynulo přes 3300 hospodářských zvířat a dalších více než 80.000 jich muselo být utraceno a zlikvidováno, aby se otrava nepřenesla na konzumenty jejich masa.

Bezprostředně po úniku bylo s akutním zánětem kůže hospitalizováno 15 dětí a 447 lidí mělo trvalé postižení kožními lézemi a znetvořením kůže velmi podobnému kůži bývalého prezidenta Ukrajiny Viktora Juščenka, který byl údajně otráven právě dioxinem. Tato vlaková nehoda by tak mohla být největší ekologickou katastrofou v dosavadních dějinách lidstva a příčinou budoucího předčasného úmrtí desítek, možná dokonce stovek milionů lidí.

Úzce to souvisí s další zprávou – „Prediktivní programování: Film (2022) vs Reálná katastrofa (OHIO, 3.2.2023) (české titulky)“ – kterou jsem přeložil před pár dny: https://www.bitchute.com/video/XKPwabDmDXIY/ z

droj: InfoWars.com, Greg Reese původní název: An Act of Terror Against the American People (c) Všechna práva vyhrazena, převzaté části využity dle oddílu 107 autorského zákona z roku 1976.

Z odposlechu přeložil: Daniel Albrecht Titulky a grafické práce: Osvícení bitchute.com/osviceni + odysee.com/@daadulka:5 + t.me/daadulka Překlady financují jen vaše dobrovolné příspěvky. j.ú.: Daniel Albrecht č.ú.: 670100-2212143627/6210 IBAN: CZ10 6210 6701 0022 1214 3627 Všem dárcům moc děkuji. ❤️ A poznáte pravdu, a pravda vás vysvobodí. (Jan 8,32)

Zdroj.: náš spolupracovník Daniel Albrecht https://odysee.com/@daadulka:5

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolný příspěvek, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování ! Volného blogu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte ZDE:  https://volnyblog.news/podporit-provoz-volny-blog-cz/

Nehoda ve Švédsku odhalila obrovskou spotřebu ropy a škody na životním prostředí způsobené větrnými turbínami

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

23 července, 2022 převzato z : Necenzurovaná pravda

Již v několika článcích jsem zde upozornila na absolutní neekologičnost větrných elektráren. Dá se dokonce říct, že by to byl jeden celý seriál. Mohli jste se například dozvědět o tom, jak se kvůli výrobě větrníků ničí ekvádorské lesy, přičemž dřevo se pak přes půl zeměkoule vozí na lodích, ovšem zde příliš dlouhá uhlíková stopa nevadí.

Mohli jste se však dočíst i o tom, jak moc škodí větrníky ptákům, jejichž populace v některých lokalitách vyhubily, ale také vodním živočichům. I proto proti jejich další instalaci ve Švédsku protestují především ochránci zvířat a ornitologové.

Ovšem u větrníků je také problém s narušením krajiny, například v Německu jim měl padnout za oběť les plný vzácných starých stromů. Neekologická je ovšem i jejich likvidace po ukončení životnosti. Další problém se projevil po nedávné havárii ve Švédsku.

V červenci se v severním Švédsku zhroutila větrná turbína; banální problém, pomyslíte si možná – zejména proto, že nikdo nebyl zraněn. Na místě nehody se však objevil znepokojivý obraz: plastový odpad ležel uprostřed obrovské ropné skvrny, což  vyvolalo ohromené otázky u části tisku a veřejnosti – zejména od provozovatelů a úřadů. Je třeba uzavřít celé zařízení; údajně pro další „vyšetřování“. Každopádně tento případ opět přivádí do centra pozornosti klam zelené energie a ukazuje, že nemá s ekologičností nic společného.

Zřícená větrná turbína byla součástí projektu Nysäter, který má mít zásadní význam pro rozšíření výroby obnovitelné energie ve Švédsku a byl zahájen teprve minulý měsíc s velkým mediálním úsilím. Je to jeden z největších závodů v Evropě – a jeden z nejmodernějších. Zeleně polarizovaná veřejnost v domovské zemi „Klimatické Grety“ Thunbergové proto nyní na incident reaguje o to podrážděněji.

Ve skutečnosti kolaps pravděpodobně přiměje více lidí ve Švédsku, aby si uvědomili,  že větrná energie není v žádném případě dlouho očekávaným „čistým“ zdrojem výroby elektřiny, který je jako takový vždy politicky a v médiích zobrazován. Mimo již výše uvedených důvodů tedy existuje i další důvod – úniky ropy v místě případného incidentu: Podle různých studií publikovaných v odborných článcích o MDPI například větrná turbína potřebuje mezi 200 a 800 litry oleje ročně.

Odborník ze společnosti Pitsel & Associates Ltd. odhaduje, že průměrná větrná elektrárna se skládá ze 150 větrných turbín, z nichž každá vyžaduje 80 galonů ropy (přibližně 364 litrů) jako mazivo. Celkově potřebuje větrná turbína asi 45 000 litrů oleje, aby mohla být vůbec provozována. Olej musel být vyměněn jednou za rok. Aby bylo možné zásobovat město o velikosti New Yorku kompletní větrnou energií, bylo by zapotřebí více než jeden milion litrů rafinované ropy.

Kromě toho, s počtem instalovaných turbín se také zvyšuje počet nehod větrných turbín. Kolaps ve Švédsku nebyl první. Také v Německu se loni v září v Severním Porýní-Vestfálsku zřítila větrná turbína. Skutečnost, že tam, v mnohem hustěji obydlené oblasti, nebyly žádné oběti, byla čirým štěstím; podle výrobce Nordex byly škody ve středním jednociferném milionovém rozmezí.

Se snížením minimální vzdálenosti mezi novými větrnými turbínami a obcemi  bude jen otázkou času, kdy dojde i na zranění či dokonce úmrtí.  Oběťmi této stále více oslavované technologie se tak stanou nejen tisíce ptáků, netopýrů, vodních živočichů a hmyzu, ale i lidé.

Zde je několik příkladů nehod větrných turbín:

Zdroj: https://necenzurovanapravda.cz/2022/07/nehoda-ve-svedsku-odhalila-obrovskou-spotrebu-ropy-a-skody-na-zivotnim-prostredi-zpusobene-vetrnymi-turbinami/