Jaký vliv má Česká televize na naše vnímání? Je důvěryhodným médiem, nebo hrozbou
Od JAN RZOUNEK
Českou televizi jsem nesledoval minimálně 10 let. A začala pro mě být zajímavá až na počátku covidu. Kdy jsem myslel, že bude hlavním médiem ohledně relevantních informací. Ale díky přístupu k ostatním zdrojům na internetu se ČT stala během velmi krátké doby mainstreamovým médiem, které naopak relevantní informace nedávalo. A tak ztratila svou sílu a důvěryhodnost.
A nyní se pokusím zjistit proč, je Česká televize mekkou pro většinu lidí, obzvlášť pro starší ročníky. Hlavně ty, kteří neumí pracovat s internetem.
Vybral jsem si sobotu 6. Srpna 2022. Kdy jsem ČT24 sledoval od 6:00 do 20:00. Vše probíhalo bez přestávky. Měl jsem u sebe dostatek jídla i pití. A tak nebyl důvod proč bych se musel vzdálit od televize (WC v doslechové vzdálenosti). Takže už to bylo pouze o výdrži.
Opravdu musím říct, že ti lidé, kteří připravují dramaturgii a hlavně ti, kteří vymysleli celý koncept ČT24 jsou mistry v tom, co dělají.
Protože za celý den jsem se nedozvěděl vlastně vůbec nic. A teď to myslím nezaujatě. Ale jednoduše a prostě, jsem se nedozvěděl absolutně nic. Obzvlášť, co by dokázalo jít víc do hloubky daného problému.
Když jsem potom začal celý ten den sumarizovat, tak jsem došel k tomu, že se reportáže a zprávy pohybují neustále na hladině celého toho informačního prostředí. Ale absolutně nevím, co se děje pod.
Během 14 hodin jsem se dozvěděl 21 zpráv, z čehož čtyři důležité a 17 bylo o ptácích, kostelu, lodi, Opavě, Marsu, Plzni, Třeboni,… Nedostal jsem více informací z více zdrojů. Nevím, co se děje ve světě. Nevím nic o ekonomikách ostatních států. Nevím, co se děje v Evropském parlamentu. Jaké jsou na světě další konflikty. Jak se pohybují valuty. Co se děje na komoditních a kapitálových trzích. Co, se děje na akciovém trhu. Nevím jaké jsou ceny nemovitostí u nás a v zahraničí. Nevím nic o zdravotnictví. Atd.
Když si člověk uvědomí, že vlastně kouká na zpravodajský kanál, který má v hlavním vysílacím čase dejme tomu 12 hodin – v kterých má šanci dát prostor neuvěřitelnému množství informací a rozborů (které samozřejmě po nějaké době musí opakovat) -, tak docházím k jedinému názoru. A to je to, že ČT24 je postavena čistě jako manipulační nástroj. S naprostým zaměřením na seniory. Obzvlášť na ty, kteří nemají nějaké vyšší odborné vzdělání.
Takto získaného diváka můžete potom defakto usměrňovat podle vlastního uvážení a potřeb. Můžete mu předkládat jakékoliv informace, které nemusíte nijak dokladovat a zdrojovat. Jednoduše cokoliv řeknete se stává faktem.
Na jednu stranu, je neuvěřitelné jaký systém dokázali vytvořit a jak dokonale je funkční.
Na stranu druhou mě to zjištění děsí, protože se opravdu jedná o čistou manipulaci.
Pokud bych věděl, že ČT24 předkládá pouze informace, které nijak nemůžou ovlivnit zákon nebo zdraví občana. Tak s takovým konceptem nemám problém.
Ale faktem je, že ČT24 ohýbá zákony a manipuluje s informacemi. A v tom, je neuvěřitelně nebezpečná.
Protože se, tak stává přímou hrozbou pro lidí, kteří jsou nám blízcí a na kterých nám záleží.
Zde je souhrn vyílání:
Hned na začátek uvedu všechny zprávy, které za těch 14 hodin byly odvysílány:
- Ukrajina a Rusko se hádají kdo napadl jadernou elektrárnu
- Čína vs. USA na Taiwanu
- Hlášení požáru v Českém Švýcarsku
- Nehoda polského autobusu v Chorvatsku
- Senátor Doubrava na Krymu
- Následky silných bouřek
- V Indianě zakázaná interrupce
- Výhody nákupu uměleckých děl
- Následky nehod na motocyklech
- Jaká je situace v tuzemských a zahraničních turistických regionech
- Poslední možnost přihlášek do senátních voleb
- Opuštěný kostel svatého Linharta a hnízdění ptáků
- Oprava trakčního vedení mezi Prahou a Ostravou
- Covid ubývá – statistiky (bez rozdělení na neočkované a očkované)
- Izrael vs. Palestina
- Nekonečné kolony ve Francii kvůli dovoleným
- Zkrachovalá Sberbank v České republice
- Životická tragédie z roku 1944
- Americké vozítko Curiosity na Marsu
- Nejstarší loď dopravního podniku v Brně
- Největší taneční festival v Plzni
Tak tohle konkrétně jsou veškeré novinky (chronologicky seřazené), které odvysílala ČT24 v hlavním zpravodajském pořadu Události.
Z toho po celý den se neustále dokola točily zprávy ohledně Izrael vs. Palestina, Čína vs. USA, požár v Českém Švýcarsku, Ukrajina vs. Rusko a napadení jaderné elektrárny, covid v souhrnné statistice.
Občas proloženo nesmyslně dlouhou reportáží o nejstarší lodi dopravního podniku v Brně, nebo o turistických destinacích jak u nás, tak v zahraničí. Jaký je čilý turistický ruch v Třeboni, taneční festival v Plzni, nebo o Emilu Zátopkovi a jeho muzeu.
Mezi těmito hlavními proudy jsem se dočkal několika 20 až 30 minut dlouhých reportáží a dokumentů jako byly, Ženy na cestách (r.v.2015); co zažila pražská ZOO; jak změnit Českou republiku z montovny na mozkovnu; hodinové povídání čtyř historiků o Opavě; Pozor! Státní hranice – 8. Díl zaměřený na Pohraniční stráž; Sbohem Československo (r.v.2012) – 8. Díl zaměřený na Čechy žijící na Slovensku a Slováky žijící v Česku (já osobně, pro sebe, jsem si to nazval medailonek Andreje Babiše; opravdu nutné vidět); interview s Jiřím lábusem a Milošem Kotem; povídání o vojáku Otakaru Jarošovi, který padl v bitvě u Sokolova; 77 let od svržení jaderné bomby na Hirošimu; povídání s psychoterapeutkou Kateřinou Cajthamlovou a reportáž o sběru bylinek.
Jednou byl pozván Martin Řezáč, předseda asociace pro kapitálový trh, který mluvil o inflaci a kapitálových trzích. Michal Smetana, výzkumný pracovník a pedagog, který mluvil o zásobování a konfliktu na Ukrajině. Jan Kubíček, předseda asociace nákupních center, o tom, jak se žije bez roušek a že nechápe statistiky o nízkých tržbách, když nákupním centrům naopak stouply o 130%. A pohled na naplnění českých zásobníků plynem na 80%, kdy ministr průmyslu pan Síkela všechny ubezpečil, že ve chvíli výpadku mají naprostou přednost domácnosti před průmyslem (i přesto, že nám vlastně zásobníky z velké většiny nepatří).
Proč jsem hned na úvod uvedl, co všechno jsem za celý den viděl?
Je to proto, abyste viděli jakým systémem, je celodenní zpravodajství koncipováno. A hlavně na jaké lidi, je přímo zaměřeno.
Máme zde po celý den historická fakta a jejich rozbor, neustálé opakování jednoho a toho samého. Velmi dobrá rétorika reportérů, která se zakládá na velice skvělé výslovnosti a pomalém dávkování slov. Neustálé zmiňovaní se o české krajině a jejich zajímavostech.
Tohle všechno ve vás budí opravdu velmi příjemný pocit, že rozumíte všemu, co v televizi vidíte. Že vám ta televize rozumí.
V téhle chvíli právě pochopíte to, proč je ČT24, tak neuvěřitelně podstatná obzvlášť pro lidi v důchodovém věku.
Ta televize, je na ně přímo koncipovaná, přímo dramaturgicky nastavená. Je až neuvěřitelné, jak dobře to funguje na psychickou pohodu.
Musíme si totiž uvědomit, že svět okolo seniorů je velmi rychlý. Nikdo z mladších ročníků na ně nemá čas. Nikdo si s nimi nechce povídat. A už vůbec nechce poslouchat jejich názory a nebo to, co se stalo v 80-tých nebo 60-tých letech.
A najednou je tady program, který jim rozumí. Který je chápe. Který si s nimi doslova povídá o historii. Hovoří k nim v klidu, pomalu. A hlavně věci neustále opakuje v půlhodinových intervalech. Což pro staršího člověka musí být doslova až hypnotická záležitost.
A pokud jste schopni získat za takových okolností takového spojence, tak si můžete být jistí tím, že se toho nikdy nebude chtít vzdát. A hlavně takovému médiu bude věřit na 100% ať se bude dít ve světě cokoliv. Tak ČT24 bude pro člověka, který v tomto programu našel vlastně přítele, vždy prioritou.
Jsou tady ale další faktory, které jsou opravdu z psychologického hlediska dokonale nastavené.
Za celý den se ČT24 v neustálé periodě zabývá čtyřmi hlavními tématy. Které rozebírá do nesmyslných detailů, které ani nikam nevedou.
Například reportér v Izraeli mluví celé dlouhé minuty jenom o tom kam se přesouvají, kde zrovna jsou. Popisuje budovy v okolí, rozmístění krytů v parcích, neustále opakuje zmínky o ochranném systému, atd.
Když si vezmete v potaz to, že takto ČT24 zachází s každou ze čtyř hlavních událostí, tak si uvědomíte, jak dokonale a chytře je to vymyšlené.
Protože vy během celého dne slyšíte jednu a tu samou zprávu 10 x 15 x 20 x – občas s malými obměnami a přidáním drobného nového detailu – a to ve vás vzbudí pocit, že danému problému naprosto rozumíte.
Vzpomeňte si například na své starší rodiče, nebo prarodiče, kteří jsou absolutně šťastní, když například v soutěžním pořadu Riskuj už dopředu znají odpověď.
A to je právě ono. ČT24 v nich doslova vyvolá pocit štěstí, protože oni po několikátém zopakování té dané zprávy, jí vlastně dokonale rozumí a dokážou předvídat reportérova slova.
To je prostě absolutně neuvěřitelně chytře vymyšlený koncept proti, kterému starší lidé nemají šanci.
ČT24 dokáže skvěle pracovat, ale i s techničtějšími tématy, jako byla například inflace a nebo jak se stát z montovny republikou, která zastoupí ve světě spíše vědeckou pozici, zásobníky na plyn a mechanismus plnění a dohod.
Tady si řeknete, že musí jasně narazit, protože to jednoduše starší ročníky (které celý život tvrdě pracovali v průmyslu) nemůžou pochopit. A nebo to bude pro ně velmi složité.
Tady dramaturgie předvedla opravdu úžasnou práci mezi moderátorem a hostem. Kdy celý problém velmi okrajově a velmi příjemně na sebe navazuje, a působí to až takovým výkladem učitele na základní škole. Působí to podobně jako, když svým prarodičům vysvětlujete, jak funguje počítač a internet. Taky nezacházíte do detailů, které vaši vrstevníci chápou, ale jednoduše řeknete například ,,tady ta krabice to je počítač, do toho se připojí drát a přes ten já komunikuji s někým třeba na opačné straně světa, funguje to podobně jako telefon“.
A takto po celý den probíhají zprávy.
Další čeho jsem si všiml je také to, že máte potřebu po několika hodinách mít ČT24 neustále puštěnou. Což ve své podstatě absolutně jde proti zdravému rozumu. Protože jsme zvyklí na to, že jakmile se začneme nudit, nebo vidíme jednu a tu samou zprávu nebo reportáž podruhé za sebou. Tak samozřejmě buď v televizi přepínáme na jiné programy a nebo jdeme dělat nějakou jinou činnost. Tady ale ne.
Tím jak je všechno strašně jednoduše servírováno, a pro vás není absolutně žádný problém se v jakékoliv zprávě dokonale orientovat – a víte, že každá nadcházející zpráva bude obsahovat střípek něčeho nového (ikdyž absolutně nepodstatného) -, tak doslova chcete být neustálou součástí toho zpravodajství.
Další zajímavostí je také to, že se ocitáte v určitém druhu bubliny z, které není cesta ven. Ale vy z ní ani nechcete. Je vám tam dobře.
Já jsem si třeba v mezičase (což bylo třeba interview pana Lábuse a pana Kota), udělal výlet na internet, abych se podíval na situaci ve světě. A můžu říct, že jsem měl pocit takového mixu drobného, rozčilení, rozčarování, zmatení. Bylo to najednou mnoho informací o jediné události, které se navzájem rozporovaly. A já musel složitě dohledávat – tak jak už to, ale děláme normálně a automaticky – mnoho zdrojů, které potvrzovaly nebo vyvracely danou událost.
Neuvěřitelné bylo jaký klid ve mně vzbudilo to, že jsem se vrátil zpátky ke zprávám na ČT24, které už jsem ten den viděl například po 15-té.
Opět jsem byl v té komfortní zóně, v té komfortní bublině. Tam kde všechno dávalo smysl a mělo to řád. A hlavně na místě kde jsem měl pocit, že jsem naprosto nabitý informacemi.
Po celém dni přicházejí na řadu hlavní Události. Kde jsem čekal přísun nějakých velkých informací a detailnějších rozborů. Ale opět ČT24 se svou psychologii nezklamala a naservírovala mi vlastně souhrn celodenních „zážitků“ do čistých 50 minut. Kde největším tématem byla nejstarší loď dopravních podniků v Brně, oprava trakčního vedení, opuštěný kostel svatého Linharta a ptáčci, nekonečné kolony ve Francii kvůli dovoleným, největší festival v Plzni a americké vozítko na Marsu.
Geniální.
Ukrajina, covid, Izrael, Taiwan, požár, byly de facto řečeny čistě okrajově. A já po celém dni měl pocit, že jsem plný informací a, že v České republice panuje klid a pohoda.
Ale faktem je, že ČT24 ohýbá zákony a manipuluje s informacemi. A v tom, je neuvěřitelně nebezpečná.
Protože se, tak stává přímou hrozbou pro lidí, kteří jsou nám blízcí a na kterých nám záleží.
