Sociální sítě zvyšují rizika úzkostně-depresivních poruch u dospívajících
Sociální sítě nevyvolávají všechny problémy samy o sobě, ale často zesilují ty existující.
Výzkumná zpráva francouzské agentury pro ochranu zdraví, Anses ukazuje, že sociální sítě významně přispívají k nárůstu úzkostně‑depresivních poruch, sebepoškozování a sebevražedných myšlenek u dospívajících, zejména u dívek.
Autoři vysvětlují, že adolescence je období zvýšené citlivosti, kdy se mozek teprve vyvíjí, emoční regulace je křehčí a sociální kontext má mimořádně silný vliv. Právě v této fázi působí tzv. dark patterns (temné vzorce) – manipulační designové prvky a algoritmy, které udržují uživatele v nekonečném proudu personalizovaného, často extrémního obsahu. Pokud si například teenager jednou vyhledá téma sebepoškozování, algoritmy mu začnou podobný obsah opakovaně nabízet a mohou jej vtáhnout do negativní spirály.
Sociální sítě podle autorů nevyvolávají všechny problémy samy o sobě, ale zesilují je. Fungují jako zrcadlo společenských jevů – od genderových stereotypů po normalizaci rizikového chování, jako je užívání alkoholu či drog. Neexistuje přitom ostrá hranice mezi online a offline světem: to, co se děje na sítích, se přelévá do reálných vztahů a naopak. Zpráva upozorňuje, že dívky jsou vůči negativním dopadům obzvlášť zranitelné, častěji čelí kyberšikaně, posuzování vzhledu a sociálnímu tlaku. Vysoce rizikovou skupinou jsou také mladí lidé z LGBTQIA+ komunit.
Autoři zdůrazňují, že samotný čas strávený na sítích není dostatečným ukazatelem rizika. Důležitější je způsob používání – jaký obsah mladí lidé sledují, jak s ním interagují a jak silně jsou na něj emočně napojeni. Významnou roli hraje i noční používání sociálních sítí, které narušuje spánek jak kvůli modrému světlu, tak kvůli emočnímu vzrušení z online interakcí.
Zpráva zároveň připouští, že není možné jednoznačně prokázat příčinnou souvislost mezi používáním sociálních sítí a vznikem duševních poruch, protože jde o obousměrný vztah: psychicky zranitelní teenageři častěji vyhledávají obsah odpovídající jejich stavu, a algoritmy jim jej následně dále zesilují. Přesto existuje dostatek důkazů o silných souvislostech a o mechanismech, které tyto jevy podporují.
Autoři proto doporučují, aby sociální sítě dostupné mladším 18 let byly technicky upraveny tak, aby chránily nezletilé uživatele, a aby platformy nesly větší odpovědnost za bezpečnost prostředí. Zároveň zdůrazňují, že cílem není sociální sítě zakázat, ale přetvořit je tak, aby nepředstavovaly zdravotní riziko. Důležitou součástí prevence má být i zapojení samotných teenagerů do tvorby pravidel a diskusí o bezpečném používání, protože právě oni nejlépe rozumějí tomu, jak a proč sociální sítě používají.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.
ZDROJ:
https://casopisargument.cz/68556
- SWIFT: KOMBCZPP
