O rýmovníku

Rýmovník a obecné známá definice

Celý článek si můžete poslechnout zde:

Rýmovník, neboli latinsky Plectranthus amboinicus. Někdo jej zná pod názvem Molice, Mexický eukalyptus nebo třeba Kubánské oregano. Obecně se říká, že jde o léčivou rostlinu, která zvládne svoji intenzivní vůní zbavit byt od otravného hmyzu, ale především také ulevit od rýmy, jak ostatně už z jeho pojmenování vyplývá. Obvykle dorůstá do délky 60 cm, ale v některých případech, kdy se nestříhá, i přes metr až dva. Listy rostou vždy v páru po patrech a po dotyku prsty uvolní krásnou vůni připomínající mix meduňky a máty, která odpuzuje mouchy a komáry. Samotná vůně rozlomeného lístku mi vždy pomůže ulevit od rýmy nebo si nakrájené dávám na talířek a nechávám v ložnici. Voňavé listy se dají používat celoročně. Rýmovník dorůstá rychleji, než ostatní byliny a hlavně v létě, kdy je hodně světla. Také se používá i k výrobě odvaru, který prý dokonce snižuje krevní tlak a cholesterol. Při vnějším používání prý listy pomáhají hojit rány a spáleniny.

Rýmovník na ozdobu

Jako okrasnou pokojovou rostlinku jej můžete pěstovat v květináči. Obecně se doporučuje maximálně po 3 sazeničkách v jednom a po dorostu 15cm zastřihnout. Jednou za rok měnit zeminu a zalévat: v létě více (mě se osvědčilo 2x týdně) a v zimě méně (1x týdně).

Umístění je ideální na slunném místě (pozor ale dejte v létě na dlouhodobější vystavení na slunci za oknem – může způsobit popálení a zničení lístků). Ideálně tam, kde se drží stálá pokojová teplota a kde není průvan.

Rýmovník určitě nenechávat v místnosti na radiátoru, který hřeje. Docházelo by k odpařování vody jak ze zeminy, tak ze samotné rostlinky, čímž by docházelo k jejímu nepřirozenému vysušování a nevratnému poškozování. To platí hlavně v zimě, kdy lidé z dobré vůle chtějí mít rostlinku co nejvíce u okna, aby měla co nejvíce světla, jenže bohužel u oken bývá i topení, které v zimě hřeje, takže tím rostlince spíše škodí.

Rostlinky rýmovníku také v domácnosti odpuzují protivný hmyz. Hlavně mouchy a komáry. Pro tyto účely se obecně doporučuje mít alespoň 2 květináče v každé místnosti. Samozřejmě dlouhé a časté větrání účinek snižuje.

Rýmovník na další zpracování

Z listů rýmovníku lze louhovat čaje, vyrábět sirupy, nosní spreje, odvary, či mastičky, lze z něj vyrobit i voňavé spreje do bytu, případně vonné esence, nebo balíčky do auta, které pěkně provoní interiér. Někteří také využívají vůni rýmovníku jako repelent proti komárům u letních večerních posezení venku. Sušené rozdrcené lístky lze požít jako součást dalšího koření do polévek či k masu, případně i do pomazánek. V neposlední řadě jej také někteří přírodní léčitelé používají na zklidnění čerstvých lehkých ran či popálenin (například od kopřiv). Využití rýmovníku v tomto směru je tedy velice široké.

Rýmovník a rychlost růstu

Jak jsem již psal výše, rýmovník roste rychleji než ostatní bylinky, které známe a především v létě. Pro následující příklad je počítáno s ideálním prostředím – stabilní pokojová teplota, žádný průvan, pravidelná zálivka a žádné přímé sluneční záření.

Vezmeme-li to pěkně od začátku a z již vzrostlého rýmovníku odstřihneme „řízek“ se 6 lístky a umístíme do kelímku s vodou, již po týdnu vyraší kořínky.

Po 14 dnech jsou již kořínky dostatečně dlouhé na to, abychom mohli sazeničku umístit do hlíny. Osobně doporučuji, aby kořínky měly minimální délku 2cm.

Jakmile bude sazenička v zemině, bude si z ní brát další živiny a začne se pěkně rozrůstat do výšky. Rychlost růstu po týdnu v zemině je zhruba 1cm za týden.

Po zhruba jednom měsíci v zemině začne rostlinka pracovat na dalším „patře“ dvojice lístků – průměrně tedy 2 lístky za měsíc (v letních měsících mohou být i 4 nebo dokonce 6 lístků)

Pokud bychom si chtěli vyrobit například sirup, tak na jednu dávku se v obvyklých receptech udává potřeba 40 lístků, což odpovídá zhruba 7 malým sazeničkám se 6 lístky. Pokud bychom si chtěli sirup vyrobit ze 3 sazeniček, budeme si muset počkat 4 měsíce.

Rýmovník a jeho obecné vlastnosti

Za dobu pěstování jsem měl příležitost vyzkoušet a ověřit všemožné teorie, které se o této rostlině píší. Také jsem dělal (a stále ještě dělám) několik vlastních pokusů a takové shrnutí všeho je v následujících bodech:

Pěstování rýmovníku ve venkovních prostorách důrazně nedoporučuji. V exotických pralesích sice roste ve volné přírodě, ale v našich podnebních podmínkách rozhodně ne. Rýmovník potřebuje především stálou teplotu (což u nás, kde je v létě v noci 15°C a přes den 25°C, nemluvě o zimě, když je mráz, rozhodně dlouhodobě nepřežije), vlhkost, světlo a bezvětří. Pokud se tedy rozhodnete rýmovník pěstovat na balkoně anebo na zahrádce před domem, tak Vám s nejvyšší pravděpodobností začne žloutnout, případně i červenat.
Velikost lístků indikuje výživnost zeminy. Když jsem sazeničky umístil do květináče s kvalitní zeminou a přidal kvalitní hnojivo, dorůstaly lístky v průměru na šířku až k 10 cm, zatímco ostatní se pohybovaly kolem poloviny.
Rychlost zakořenění je na tom podobně. Záleží na čistotě vody. Když jsem použil vodu z horského potoka, vyrašily kořínky už do 5 dnů. Když jsem ale použil vodu z vodovodu, čekal jsem vždy minimálně 7 dní. Navíc ještě záleží, jak jsou čerstvě odstřižené řízky do vody umístěny. Když jsem je totiž umístil do kelímku tak, že sahaly až na dno, trvalo to o několik dní déle, než když jsem je umístil tak, aby na dno nedosahovaly.
Výška a rozestupy pater lístků jsou závislé na množství světla. Když jsem měl rostlinku umístěnou v tmavém koutě místnosti, začala růst velmi rychle do výšky a rozestupy mezi patry byly téměř dvojnásobné než u těch, které jsem měl umístěné u okna.
Barva a vůně lístků záleží na teplotě, ve které rýmovník je. Pokud je v chladnějším prostředí, lístky mohou ztratit zelenou barvu a dokonce začít žloutnout. Naopak, když jsem měl rostlinku v hodně teplé místnosti, listy byly krásně tmavě zelené a velmi aromatické.
I zlomený šlahoun se dá napravit. Jednoho dne se mi stalo, že když jsem u rostlinky měnil podpěrnou špejli, po které se pnula do výšky, omylem jsem ji zlomil. Napadlo mne tedy udělat pokus a rostlinku ve zlomeném místě jsem namísto ustřižení narovnal a zpevnil. Zhruba po dvou týdnech nebylo po zlomenině ani známky a pnula se dál.
Vypěstovat se dají dva typy rostlinky – buď plazivá, nebo pnoucí. Jak jsem psal v předchozím odstavci, dávám většinou k rostlinkám špejle, aby pěkně rostly do výšky. Jednak mi to přijde vzhledově lepší a navíc je to i z hlediska zabraného místa úspornější. Pokud chceme mít ale plazivku a nechat šlahoun volně růst třeba po parapetu pod oknem (ne nad radiátorem!), stačí jen počkat, až se sama ohne, a pak jí jen nasměrovat na správný směr.
Čím delší, tím křehčí. Pokud je šlahoun už hodně dlouhý, začíná být křehký a lámat se. A čím je delší, tím je citlivější. Proto je dobré, pokud jej máme jako plazivku, ho na určité místo směrovat už od začátku, protože pak už to nemusí být tak jednoduché.
Nad horkem začne dříve dřevnatět. Když už máme u rýmovníku delší šlahoun, který vedeme třeba v kuchyni od skříňky přes lednici, je potřeba počítat s tím, že dřív či později začne dřevnatět. Lístky uschnou, opadají a stonek ztvrdne a zhnědne – protože rýmovník je keř. Nicméně myslím si, že si tím rostlinka brání „tělo“, aby i přes vysokou teplotu mohla dodávat živiny až na konce šlahounů. Pokud ale necháme šlahoun pnout dál, třeba na další poličku v kuchyni, bude koncová část stále zelená.
Bez stonku nebo bez lístků rostlinka nevzejde. Možná jsou lístky a stonek nějak geneticky propojené, protože za celou dobu se mi nepodařilo docílit toho, že by ze stonku bez lístků vyrašily lístky a z lístků vyrašil stonek. Je tedy pravda, že v obou případech vyrašily kořínky, ale tím to skončilo. Možná to chtělo jen více času, ale po dvou měsících čekání jsem si řekl, že to už nemá cenu zjišťovat.
A na dalších zajímavostech teprve pracuji 🙂
Pokud byste měli nějaké dotazy ať už ohledně pěstování, zpracování, nebo prodeje, neváhejte mne kontaktovat pomocí formuláře, anebo na emailu prodej@mujrymovnik.cz nebo na Facebookové stránce, případně i na Instagramu.