Nový zákon opět umožní plošné odvody do armády. Za vyhýbání tři roky vězení

Celý článek si můžete poslechnout v audi verzi ZDE:

20.1.2023

Ministerstvo obrany připravuje nový branný zákon, který by umožnil opět plošné odvody do armády i v době míru. Momentálně totiž armádě chybí takzvaní záložáci a obtížně by zvládala krizové situace. Povinnost vojenské služby by se navíc nově vztahovala i na ženy. Vláda by měla návrh zákona schvalovat na podzim.

V české armádě nyní slouží zhruba 20 tisíc profesionálů, v případě ohrožení je ale potřeba o desítky tisíc vojáků více. Armáda může v současné době povolat občany až poté, co parlament vyhlásí ohrožení státu. „Pokud bychom dnes potřebovali povolat lidi do armády, tak první odvedenec by podle našich odhadů dorazil nejdříve za 72 dní,“ řekl deníku Pavel Ťulák z generálního štábu.

Navíc je pro armádu prakticky použitelný jen ten, který prošel výcvikem nejpozději před pěti lety. Poslední branci ale absolvovali základní službu před deseti lety, podle Ťuláka už nejsou připraveni.

Pokud by byl zákon schválen, mohla by pak vláda kvůli blížící se vojenské hrozbě vyhlásit odvody známé z minula. „Odvody by se pravděpodobně dotkly občanů některého ročníku mezi osmnáctým a třicátým rokem života,“ sdělil HN Ťulák. Stát by poté mohl nařídit povinné vojenské cvičení trvající minimálně tři měsíce. Lidem by podle chystaného zákona hrozily za vyhýbání se odvodu až tři roky vězení.

ZDROJ: E15 https://www.e15.cz/domaci/novy-zakon-opet-umozni-plosne-odvody-do-armady-za-vyhybani-tri-roky-vezeni-1092711?fbclid=IwAR07GCHbxGcGvEZwakSRfogQgRi7wqow9zFo6uwCblVTWjgYRe293lrokZE

Vláda schválila dobrovolné odvody do armády. „Nenařizujeme, žádáme a prosíme“

4.1.2023

S vydáváním dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) na obranu státu nebo shromažďováním údajů pro případný odvod občanů počítá nová vojenská legislativa, kterou ve středu schválila vláda. Návrhy zákonů reagují mimo jiné na válku na Ukrajině, řekl novinářům po zasedání kabinetu premiér Petr Fiala (ODS). Cílem předpisů je zvýšit připravenost státu k obraně i umožnit stabilní financování armády. Zatraktivnit mají také službu v aktivní záloze.

Jeden z legislativních balíčků předložených ministryní obrany Janou Černochovou (ODS) má zajistit povinnost vydávat ročně dvě procenta českého HDP na obranu. K tomu se ČR v NATO opakovaně zavázala. Vládní koalice chce slib naplnit nejpozději do roku 2025. „Je to naplňování programového prohlášení, chceme, aby tato povinnost byla legislativně ukotvena,“ uvedl Fiala. Podle premiéra předpis vytváří lepší podmínky pro modernizaci armády.

Podle důvodové zprávy by norma mohla začít platit od 1. července. Vztahovala by se tak již na rozpočet na příští rok. Oproti střednědobému rozpočtovému výhledu by tak ministerstvu obrany příští rok stouply příjmy asi o 21,5 miliardy korun, plány dosud počítaly s obrannými výdaji ve výši 130 miliard.

Ministryně obrany na tiskové konferenci uvedla, že vláda bude vést debatu o změně programového prohlášení týkající se rozpočtu ministerstva obrany. Chce debatovat, zda nezačne plnit 2 % HDP na obranu už v roce 2024.

Změna má dále umožnit, aby lidé s brannou povinností požádali o tzv. dobrovolné předurčení, tedy o dobrovolné převzetí výkonu branné povinnosti v době mimo ohrožení státu a válečného stavu. „Říkáme tomu dobrovolné předurčení, protože jsme úplně nechtěli použít slovo odvod. Protože to není odvod. My nikoho neodvádíme, my žádáme, vyzýváme, prosíme, aby ti kteří z nějakého důvodu nechtějí sloužit u Aktivních záloh, aby podstoupili zdravotní prohlídku,“ uvedla ministryně. V dotaznících by se poté armáda ptala, jaké schopnosti pro obran státu jedinec má. Stát by je tak mohl povolat v případě krize na mimořádné cvičení, tato vládní pravomoc by podléhala parlamentní kontrole. Brannou povinnost má každý český občan, tedy muži i ženy, mezi 18 a 60 lety. Nevztahuje se na občany, kteří nejsou schopni vojenskou službu vykonávat nebo kteří odmítli vykonávat mimořádnou službu z důvodu svědomí či náboženského vyznání.